Ovddahistorjjálaš ja historjjálaš áiggi dávvirat gávdnon Sámeguovllus

Maŋit vahkus mihcamáraid maŋŋá melodeaddjit gávdne Anárjávrri Runzesullo (Runzesuálui) gáddečázis ráigegeađggi, man čađamihttu lei sullii 15 cm. Dávvir váldojuvvui rádjui ja doaimmahuvvui juo maŋit beaivve Sámemuseai. Ráigegeađggit bohtet geađgeáiggis, badjel 4000 jagi duohken, muhto daid leat gal várra geavahan maiddái metállaáiggis. Dán ráigegeađggi ráigi lea bohkkojuvvon goabbat bealde dávvira.  Dávvira árvalit anihan máŋgga ulbmili, muhto eatnašat gávdnojuvvon dávviriin leat goas nu gártan čáhcái. Muhtun ráigegeađggit dáidet leat leamaš buttut dahje šluppohat.

Ohcejoga Máttaguoikka gáttis gávdnui geassemánus njuollanjunni. Dan gávnnai báikkálaš Jalo Ranta-Knuuttila, guhte lei guolástettiinis geahčadeamen Máttajávrri gáttis vuogas geađggi, mainna sadjá iežas niibbi. Son ii gávdnan dakkára muhto fuobmái baicce gáddegeđggiid gaskkas kvarcihtas ráhkaduvvon njuollanjuni. Dat lei sullii 7 cm guhku, ja dan dearri lei ávnnastuvvon nu ahte dan goabbat ravda lei derpojuvvon čoarvestuhkain. Lasttahápmásaš njuollanjuni dearri lei doddjon. Njuollanjuni hámi ja ávnnastanvuogi vuođul dat sáhtášii leat sullii 4000–6000 jagi boaris.

Moadde beaivvi dassái anárlaš Laila Aikio gávnnai lubmedettiin vissiris ráhkaduvvon geresmielgasa  Anárjávrri Fávllis (Vävli). Muorra lei luovtta gáddečázis ja lei dušše muhtun muddui oidnosis. Beannotmehtera guhkkosaš mielgasa geahči lei doddjon, ja mielgasis oidnojedje vuođu ráigepárat, main muhtumiin ledje ainge muorranávlliid bázahusat. Mielggas sáhttá leat badjel čuohte jagi boaris. Dasa lassin giđđat museai doaimmahedje Nuorta-Anáris beassis ráhkaduvvon fierbmegoarvveha, mas lei ainge reašmebihttá. Goarvvet lei darvánan juokŋasii.

Sámemusea arkeologa Eija Ojanlatva muitala ahte gávdnojuvvon dološdávviriid birra almmuhit juohke gease Sámemuseai, muhto dán álgogeasi gávdnosat leat leamaš erenoamáš fiidnát ja hárvenaččat. Sámeguovllus lea dássážii gávnon dušše soames bođu ráigegeađgi, son dadjá. Njuollanjuniid birra gal almmuhit vehá dávjjibut, ja dábálepmosit gávdnojit njuollanjunnebihtát, maid dološ bivdi lea hilgon, go njuollanjunni ii leat šat anihan.

Arkeologii mearkkaša ollu diehtu das, gos dávvir lea gávdnon. Dán dieđu vuođul sáhttet dasto vaikko gávdnot ođđa arkeologalaš čuozáhagat. Gánnáhage váldit dalán oktavuođa lagmus museai, jos navdá iežas gávdnan dološ dávvira dahje orohaga. Dološbázahusaid ii goittoge oaččo ieš rokkadišgoahtit, dasgo daid suodjala dološmuitoláhka.

Amanuensa Áile Aikio fuopmášuhttá ahte čázis dahje jeakkis gávdnojuvvon muorradávvirat sáhttet leat juoba čuđiid jagiid boarrásat, dasgo muorra seailu guhká dakkár sajis, gos ii leat oksygena. Go dávvirat loktejuvvojit eret čázis, de dat goikagohtet johtilit ja sáhttet moallanit gieđaid gaskii. Čázis gávdnon dávvira galggašiige guođđit sadjásis čáhcái lassedutkamušaid várás, jos suige vejolaš. Dalle dávvira sáhttá váldit eret čázis nu várrugasat go vejolaš, ja jos bures manná, de dávvir ii vihkáduva ollege. Gávdni galggašii merket dárkilit báikki ja váldit dasto oktavuođa lagamus museai dahje Musealágádussii, gos rávvejit mo áššiin gánnáha bargagoahtit.

Lassedieđut:

Amanuensa Áile Aikio, Sámemusea Siida, tel. 0400 891 860, aile.aikio(at)samimuseum.fi
Arkeologa Eija Ojanlatva, Sámemusea Siida,, tel. 040 1676 145, eija.ojanlatva(at)samimuseum.fi