Prentejuvvon sámegiella - Paulus Diaconusis Johan Turii
Duorastat 21. Geassemánnuta 2012, 16.56Sámemusea Siidda geassečájáhus muitala prentejuvvon sámegiela riegádanhistorjjás. Čájáhusas ovdanbuktojuvvojit áramus čálalaš máinnašumit iehčanas sámegiela gávdnomis sihke áramus sámegielat girjjit Ruoŧas, Norggas ja Suomas.
Vuosttas čálalaš govvideamit sámiid birra vurkejuvvojedje gieđain čállojuvvon giehtačállosiidda. 1515:s prentejuvvon langobárdahistorihkkára Paulus Diaconusa govvideami jagis 790 atnet vuosttas prentejuvvon máinnašupmin das, ahte gávdnui iehčanas sámegiella. Vuosttas sámegielat sániid sáhtii oaidnit prentejuvvon hámis The Principal Navigations, voyages and discoveries of the English nation made by Sea or over Land -girjjis, mii almmustuvai 1589:s. Sániid lei merken bajás mearrakapteaidna Stephen Burrough, go son lei jođus Guoládatnjárgga rittus 1557:s.
Prentejuvvon sámegiella -čájáhusa bearalin lea máilmmi vuosttas sámegielat girji jagis 1619, Nicolaus Andreae En lijten sångebook, hurudeles messan skal hållas, läsas, eller sjungas, på lappesko. Dán čálalaš duodjái sáhttá oahpásmuvvat čájáhusas maiddái virtuálagirjin, man sáhttá bláđedallat. Erenoamáš fuopmášumi oažžu maiddái davviguovlluid dutkamuša vuođđogirji, Johannes Schefferusa Lapponia (almmustuvai 1673:s), ja das almmustuhtton Olaus Sirma vurken sámegielat juoiggosdivttat Kulnasatz ja Orre Jaura. Lapponia jorgaluvvui juo árrat eará gielaide, ja ná dát divttat levve viidát Eurohpái ja váikkuhedje ee. Voltaire ja Goethe čálalaš dujiide.
Prentejuvvon sámegirjjálašvuohta, sámiid iežaset čállin iežasgielat girjjálašvuohta, riegádii easkka 1900-logu álggus. Čájáhusas leat ovdan ee. Johan TuriMuittalus samiid birra (almmustuvai 1910:s), Anders Larsena Bæivve-Alggo -romána jagis 1912 sihke Pedar Jalvi dikta- ja noveallačoakkáldat Muottačalmitjagis 1915.
Ilkka Paateros lea hárvenaš girječoakkáldat. Son čoaggigođii 1990-logu álggus girjjiid, mat gieđahalle Lappi. Go son vikkai dievasmahttit iežas Lappi-girječoakkáldaga, de šattai vehážiid dutkagoahtit maiddái sámegirjjálašvuođa álgoáiggiid. Paatero dadjá ahte erenoamážit dat buot áramus sámegielat girjjit, mat prentejuvvojedje 1600- ja 1700-logus, leat duođalaš hástalus čoakkildeaddjái, dasgo dakkárat eai leat seilon galle ja datge leat eanaš almmolaš čoakkáldagain. Paatero muitala iežas gaskavuođas girjjiid čoaggimii Samuli Paulaharju sániiguin: ”Bivdoalmmájin go gártá, de dakkárin gal maiddái bissu”.
Prentejuvvon sámegiella -čájáhus rahppojuvvo Siiddas 15.6. ja dat lea oaidninláhkai 14.10. rádjai. Siida lea rabas 1.6.-19.9. beaivválaččat diibmu 9-20 ja 20.9. rájes maŋŋebárggas sotnabeaivái diibmu 10-17.
Lassedieđut:
Intendeanta Arja Jomppanen, Sámemusea Siida, tel. +358 (0)40 579 3313, arja.jomppanen(at)samimuseum.fi
Sámi musea, Siida, Inarintie 46, FI-99870 Anár, tel. +358 (0)400 898 212, siida@samimuseum.fi, www.siida.fi
Oahppobálgát–čájáhus ovdanbuktá Sámi oahpahusguovddáža skuvlenfálaldaga
Anára márkana juovllaid rahpandoalut duorastaga 1.12.2016
turismainfo
Sámemusea blogga
