Searvvi váldoulbmilin lea doarjut, nannet ja ealáskahttit davvisámegiela. Sámi Siida lea álo vuoruhan sámegiela iežas barggus. Searvi doaimmain sámegiella lea ÁLO váldogiellan ja dábálaččat áidna geavahuvvon giella. 

Sihke lahttureivvet ja ruovttusiiddut interneahtas leat sámegilli. Čoahkkimat ja dáhpáhusat lágiduvvojit sámegilli ja dábálaččat dat eai dulkojuvvo. 

Njuolggadusaid mielde searvvi čoahkkin- ja beavdegirjegiella lea davvisámegiella. Sámi Siida fitnii Gollegiela bálkkašumi jagis 2008. 


Sámi Siida lágida sápmelaččaide eanet giellaarenaid main sáhttá geavahit sámegiela. Seammás dát giellaarenat leat báikkit gos giela oahpahallit besset hárjehallat guldalit ja geavahit sámegiela. 

Mánáide, nuoraide ja bearrašiidda čujuhuvvon doaimma lassin searvi lea lágidan máŋggaid gurssaid, čájáhusaid, oahppomátkkiid, kulturfálaldagaid, konsearttaid ja sámi kultuvrra dokumenterenprošeavttaid. 



Sámi Siida lea maŋimuš vihtta jagi deadduhan hui ollu sámegielat mánáid ja nuoraid doaimmaid. Sámi Siida lea lanseren tearbma "Sámegielat nuoraidkultuvra" man maid Suoma ráđđehus geavaha. 

Mánáid ja nuoraid doaimmaid searvi lágida dušše sámegillii ja dáinna lágin dorvvasta sámegielat mánáid ja nuoraide vejolašvuođa geavahit lunddolaččat sámegiela gaskaneaset. 

Searvi lea maid čielggahan sámegiela geavaheami sámegielat nuoraid gaskkas. Čielggadeami almmuha Sámi Siida ovttas Ohcejoga ja Deanu gielddaid Ovttas" Sáme giela-, skuvla- ja beaiveruokto doaimma ovddideapmi Deanuleagis prošeavttain. 

Sámi Siidda lágida jahkásaš Skábmadoalut dáhpáhusa skábmamánus áhčiidbeaivve vahkus. Skábmadoalut nohket árbevirolaš áhčiidbeaivvekonsertii ja gumposmállásiidda. 

Vahku áigge lea dáhpin konsearta lassin lávlut sámegielat lávlagiid, geahččat sámegielat mánáidfilmmaid ja ságastallat muhttin sámegillii guoskevaš fáttá birra. 

Skábmadoaluin juhkkojuvvo maid gutnebálkkašuvpmi muhttin olbmui gii lea bargan sámegiela ja kultuvra ovdii. Gutnebálkkášumi leat ožžon Niilo Rasmus ja Rájá-Jon Máret, Máret K. Länsman.