Buot Sámis bláđit ->

Váivváš riehpu

Aage Solbakk

Burggedettiin Sámemišuvnna arkiivva fuomášin ollu čállosiid mat sisttisdollet váivves ja surgadis bearašáššiid Sámis. Geafivuohta ja dan lassin jugešvuohta háddjejedje ollu bearrašiid, ja erenoa-mážit eatnit ja mánnariebut šadde ollu gillát. Dáid čállosiid, mat eatnašat leat dárogillii, áiggošin de geavahit muhtun stuorát girjemanusii, mii galggašii govvet sámi sosiála historjjá s. 1880-logu rájes 2. máilmmesoađi rádjái. Dán dilálašvuhtii heive alm-mustahttit Nuorttanaste čállosa skábmamánu 15. beaivve 1903, mii govvida bures muhtun badjesámi gándda gillámušaid siid-daisida jugešvuođa geažil. Mátkkistis Nuorttanaste doaimma-headdji Lund deaivvai oaidnit gándda gillámušaid ja áimma-hušai su.

Dá dasto Nuorttanaste čálus:

Dán gova leat bidjan dása dušše fuopmášahttima dihtii. Gova lea váldán Ivo Panaggi Deanuleagis 1934:s.

«Bahás gánda - hilbes gánda - sámi gánda», čurvo ja boagustedje muhtun veaittalas, doavkkes gánddat doppe muhtun veaga duohken. Sii čoagganedje eanebut ja eanabut dasa, ja sin boagusteapme šattai alibun ja alibun.

«Mii lea dat soagaid maid dii atnibehtet?» jearralii muhtun meattávázzi. Sii veaháš orustedje. Doppe seainni vuostái čuoččui gánda, sámi gánda. Mun oidnen dallánaga ahte son lei sámi gánda. Su biktasat ja muohtu dan čájehedje. Son čuoččui ja čirodii. Mun gohččun su iežan mielde čuovvut ja gilden su čierrumis. Son geahčastii munnje eahpi-deaddji geahčastagaiguin.

Son lei duoddaris riegádan, son ge nugo earát ge su sogas. Áhčis son ii lean goassige oaidnán. Su čalmmiin gatnjalat golge, go son mánnávuođas birra muitalii. Suohtas logai lean goađis veallát, gunai-guin duhkoraddat ja bohccobierggu borrat dálvit, go borga ja biegga duoddara badjel šuvaidii. Lei dakkár illu juohke álo go eadni eahkediid sisa bođii bohccuid geahččamis. Dalle oaččui son suinna duhkoraddat, ja son oađđái nu lossadit eatni beaskka vuostái. Muhto dat badjesápmelaš, gean luhtte soai leigga, vealládii eanaš áigge vuollin vákkis dahje gávpogiin viinni jugadit. Dušše muhtumin finadii siiddas ealus luhtte, ja dalle ledje álelassii «njuovvit» mielde. Muhtumin okta ja muhtumin eanebut, ja juohke háve boazo-eallu uhcánii.

De muhtun beaivve ii gávdnon šat čoarvi ge duoddaris. Muhtun «njuovvi» lei váldán mielddis maŋemus bohcco. De vulge sii buohkat vuolás dan uhca gávpogažžii saji ánuhit váivvášvissui. Ožžo sii gal saji. Bajásčuvgejuvvon kristtalaččat dieđosge eai diktán sin nealgái jápmit ovttamanus.

Muhto gánda ja su eadni máhtášeigga leat ávkin, ja váivváš-ovddasčuožžu doalai bidjega sudno badjel. Muhtun bonddet fálle gilvvu gándda ovddas. Muhto duon nissonis ii fuollan oktage, ja viimmat goalkaluvvui dan hálbbimus fállama ovddas. Gánda vuvdo-juvvui muhtun hánes roaŋkkagan olbmái. Čierrumiin ja áºestuvvi váimmuin gánda dollii gitta su eadnásis, muhto maid veahkehii dat? Soai fertiiga earránit. Váivváškássas ii lean várri biebmat ovtta 11 jahkásaš gándda nuvttá. Vearut ledje galleovdal juo nohkka divras, dandihtii lei dárbbašlaš gieldda ruđaid seastit.

Dan beaivve váccii gánda njeallje miilla su isidis mielde. Ihkku sihke nealggui ja gozii son dan asehis sávzzanáhkeroavggu vuolde ja čirodii su eatnis dihtii. De bohte njeallje jagi nelggiin, goallumiin ja čierrumiin. Son dasto beasai rihppaskuvllas, ja váivváškássa lei dan hávvái gáddjojuvvon.

Ii lean šat oktage guhte dovddai mangešlái ovddasvástádusa, vaikko velá váivváš sámi gánda veláge váccii ja čierui borramuša dihtii.