Åge čilgii man dilis son ja su girjelágádus lea go sus livčče giehtačállosat - guhtta - muhto ii leat vel daidda fidnašuvvan ruhta prentehit girjin. Arne Johan fas muitalii mo Sámedikki kulturossodaga girjjálašuvuođa doarjjaruhtadilli lea. Sis lei mannan jagi 2 milljon girjjálašvuhtii, ohcamušat fas badjel 7 milljon ovddas.

Dien oanehis dieđus lea bahča diehtu midjiide geat bargat sámi giela ja kultuvrra girjjálašvuođa ovddidemiin, lei dal fikšuvnna-, fága, dahje mánáidgirjjálašvuođas sáhka. Erenoamáš bahča diehtu lea dás midjiide geat bargat fága- ja fáktagirjjálavuođain. Ruđahis dilis lea Sámedikki kulturossodat ferten garrasit vuoruhit, ja nu leat mánáid-girjjit, ja dasto unnit sámegielat vuoruhuvvon bajimužžii. Prenten-doarjaga fákta- ja dokumentáragirjjiide sáhttá šaddat guhká vuordit, jos dušše Sámedikki doaivu ruhtadangáldun. Go vuos lea leamaš bággu válljet, de ii várra oktage fallet Sámedikki kulturossodaga vuo-ruheami geažil. Gosa de leat mii doalvumin sámi girjjálašvuođa?

Dábálaš lea dat ahte fallehit politihkkáriid. Leat máŋgii oaidnán dan ahte muhtimat leat lihkostuvvan givssidettiin politihkkáriid, ja nu loahpas ožžon vehá ruđa. Nu galgen mun ge dáinna čállosiin. In dán vuoro daga nu, evttohan baicce mo čoavddášii heahtedili.

Eai eambbo go logi girjji jakhkái

Dušše oanehččat dás man guhkás ollá 2 milljon kruvnnu otná doarjja-njuolggadusaid olis. Ilmmašedje sullii guhtta 200-siidosaš romána, dahje čieža-gávcci mánáidgirjji main leat olu ivdnegovat. Eambbo go logi girjji eai goit ilmma jahkái dieinna ruđain. Jos vihtta-guhtta girje-lágádusa ohcet máŋgga girjái deaddilandoarjaga, de juohke lágádus oažžu doarjaga guovtti girjái jahkái.

Maid behtohallan čállit dahket go giehtačállosat eai ilmma? Fallehit girjegoasttideaddji, go dat han lea lohpidan almmuhit girjji. Lágádusat fas fallehit ruhtajuolludeaddji. Ruhtajuolludeaddji gis vástida ahte ii leat eambbo ruhta dán suorgái. Jos galggašii lasihit, de ferte eará «poasttain» váldit. Eará poasttat ja suorggit leat de fas ovddabealdi girjjálašvuođa, de dain ii sáhte váldit. Nu lea girjjálaš-vuohta dubmejuvvon man nu sivasvuoittahallin. Duođaštussan aiddo dasa lea dat go buot surggiid bušeahtat sturrot, girjjalášvuohta ja lágádusdoarjja leat bisson seamma dásis dadjat logi jagi. Ii leat beag-gán dat ahte dát dilli galgá rievdat. Diehtun sámi girječálliide odne lea dalle čuovvovaš: Ii gánnit rahčat sámegielat teakstaduddjomiin, go čálli duodji šaddá vuordit máŋga jagi ovdal go dasa lea prentenruhta.

Čoavdda - evttohus oanehis áigái dálkkodeapmin

Mo jos Sámediggi dál gohčošii girjelágádusaid sáddet buot girjjálaš-vuođa prošeaktaohcamušaid Sámedikki eará ossodagaide. Lagamusat leat oahpahus ja giella, go pošeavttat leat sihke oahpahussii ja giella-ovddideapmái ávkin. Eará čoavdda vuolggášii das jos Sámedikki dievasčoahkkin viimmat fuobmá man dillái mii leat šaddan, ja mearri-divččii omd. ealáhusfoanddas sirdit kultuvrii guovtte jagis 5 milljon jahkái. Dál lea sámi girjjálašvuohta heahtedilis, de mis ii leat dilli máŋggajagáš kulturčielggademiide. Mii dárbbašat čovdosiid dál!

Sámdikki dievasčoahkkin miessemánus

Guđemuš politihkkár de lokte dán erenoamáš áššin miessemánu dievasčoahkkimis? Steinar Pedersen, BB, lea ođđa ealáhus- ja kultur-lávdegotti jođiheaddji. Gullat go son mii Steinara loktemin dán dehálaš kulturpolitihkalaš ášši, vai girjjálašvuhtii goaikkehivččii? ***

Ođasmahttán 19.04.2004
Almmuhan: Mihkku Solbakk