Sámediggi ii ovddit sámegiela guovttegielalavuođa ruhtajuolludemiin! Lea erenoamá mávssola go Sámediggi lagamus áiggis áigu dievasčoahkkimistis meannudit ja mearridit ollisla sámegiela plána. Sámediggeráđi dieđáhusas sámegiela birra oaidná dan ahte lea dárbu ođastit sihke sámelága ja giellanjuolggadusaid. SFS atná vuogasin go Sámediggi siskkáldasat ie dál lea vuoruhigoahtán sámegiela ja álggahan sierra sámegielprográmma bargiidasas. Prográmma Sámegielain birge berre lágiduvvot ja čađahuvvot goit giellalága gulleva gielddain. SFS doarju ollásit dan ahte Sámediggi ásaha sierra giellabearráigeahččanorgana dan várás ahte gozihit giellalága áigumuaid ja eavttuid. Ásahussii galgá bidjat doarvái sihke fágala ja organiserenresurssaid, vai sáhttá bures lágidit ieas doaimmaid fágalaččat, bagadit ja njuolggadit juksandihtii Sámedikki giellaviuvnnaid, áigumuaid ja doaimmaid. Sámediggi berre farggamusat evalueret guovttegielalavuođa ruhtageavaheami, ja rievdadit resurssageavaheami dan láhkái ahte gelbbola ásahusat ja joavkkut gos sámegiella ja kultuvrra doaibmá, oot eanet geavatla ovddasvástádusa čađahit giellaovddideami doaimmaid. Dán rádjai leat hálddaanguovllu gielddat menddo iehčanassii beassan giellaruđaid geavahit, otnáii árvvomielde 235 mill kr, 33 mill dán jagi, geavahit dadjat juo eaktodáhtolaččat almmá lágiduvvon áigumuaid ja ovddideaddji doaimmaid haga. SFS vuordá ahte Sámediggi lasiha ruhtageavaheami terminologiija bargguide servvodat surggiin mat oalát váilot. Sámi girjjálavuođa lágideamis maiddái váilot dávjá resurssat mat duođas ovddidit sámegiela, omd áeprosai ja dokumentára girjjálavuhtii. Sámediggi berre vuhtiiváldit ieas giellaiskkadeami gos evttohuvvui ahte gielddat main leat eanet go 8% sámegielagat, galget beassat giellanjuolggadusaid hálddaanguvlui. Go Sámedikkeráđđi dál áigu ná viidát ođastit giellaásahusaid ja -doaimmaid, de SFS evttoha ahte Sámediggi doallá stuorit seminára gos plána dievaslaččat meannuduvvo. SFS sáhttá áinnas leat veahkkin lágidit dán seminára. |