SFS evttoha 5-jagi ovddidanplána sámi čálakultuvrra buorrin! Sámi fágagirjjála čálliid- ja jorgaleaddjiid searvvi (SFS) jahkečoahkkin Tromssas 30.4. 2005 cealká Sámediggái ja sámi almmolavuhtii ahte dálá váileva ruhtajuolludeapmi sámi čálakultuvrrala ovddideapmái, goarida sámi girjjálavuođa, ja fága- ja dokumentára girjjálavuođa erenoamáit. Sámi kulturpolitihkala ságastallamis vajáldahttojuvvo dávjá dat suorgi min čálakultuvrras mii ii leat fikuvdna ii ge gula oahppogirjjiide, namalassii áigeguovdilis fágagirjjálavuohta dego debáhttagirjjit, fágaprosateavsttat, biografiijat, historjjála ja servodatberosteaddji girjjit juohke hámis. Otná doarjjaortnegat eai oppa namat ge dán lágán girjjálavuođa, ja dan heahtedilis mas sámegillii čállojuvvon girjjiid almmuheapmi lea dál, de ii vuoruhuvvo sámi fágaprosa oppanassii ge. Ealli sámegielat servodat dárbbaa dokumentára- ja fágateavsttaid, ja mii oaidnit mo otná dilli váikkuha dasa ahte min servodagas váilu almmola digátallan mii lea vuođđuduvvon čiek∫aleabbot ákkastallamiidda go maid áviissain gávdná. Bealistis lea SFS geavahan ieas ruđaid cegget sámi čálakultuvrrala áigečállaga, man vuosttas nummir ilbmá dán geasi, ja maid mii áigut addit nuvttá sápmela lohkkiide. Dieđusge mis eai leat ruhtavárit joatkit áigečállaga buvttadeami due ieamet buhtadusruđa geavahemiin, ja ávuhit Sámedikki sihkkarastit viidáset ruhtadeami. Mii goit hálidit čájehit ahte lea dehálebbo bargat konstruktiivvalaččat ja konkrehtalaččat dan sadjái go due váidalit, ja doaivut min politihkala ásahusaid čuovvulit jurdaga. Servodat mas ii gávdno čálakultuvra lea geafes servodat, ja dat duohtavuohta ahte dilli lea sakka vearránan ma∫∫á go Sámediggi lea boahtán, lea paradoksála ja suorggahahtti, ja muitala čielgasit ahte min politihkala ovddasvástideaddjit eai ane čálakultuvrra dehálaan. SFS gáibida ahte kulturpolitihkka addá válgagioáin ja ávuha sámi mediabargiid čavggahit Sámediggái beasadeaddji evttohasaid sin kulturpolitihkala oainnuid hárrái. SFS maiddái váruha eará sámi kulturservviid geahččaleames háddjet kulturpolitihkala viggamuaid deattuhettiin due fikuvdna-girjjálavuođa. Livččii baicce áigi ovttas rahčagoahtit bealutit sámegiela geavaheami sihke dáiddalaččat ja fágalaččat, ja buot dehálemos lea goit muittuhit sámi eiseválddiide ahte sin lohpádusat ovddidit sámegiela duođatuvvojit guorusin ja behtolaan sin dálá politihka geail. Ii ávkkot juolludit millijuvnnaid giellaruđaid gielddaide go duođatuvvo ahte dat geavahit stuorra oasi ruđain áibbas eará áiide go duođaid ovddidit sámegiela. Dat mii dál dárbbauvvo lea 5-jagi ovddidanplána loktet sámegielat čálakultuvrra árvvu. Dákkár plána ásaheapmái ja čađaheapmái searvá áinnas SFS, ja hástala Sámedikki johtileamos lági mielde álggahit ja ruhtadit barggu. |