Sámediggi lea mearridan ahte sámegiela ovddideapmi galgá leat okta sin dehálemos doaimmain boahtte njealji jagi. Seammás lea diggi ovdalis mearridan juohkit giellamovttidahttinbálkkašumi dušše juohke njealját jagi. Dat mearkkaša ahte dan giellaovddidanáigodagas masa dál lávket, Sámediggi áigu dušše oktii vel juohkit giellamovttidahttinbálkkašumi. Dat orru mu mielas hui imaš vuoruheapmi, erenoamážit go lohká Sámedikki webbasiiddu mas namuhuvvojit ovddeš bálkkašumivuostáiváldit. Das boahtá ovdan ahte bálkkašupmi lea ovdal juhkkojuvvon golbmii, nammalassii jagis 2000, 2001 ja 2002. Ja de fas jagis 2009! Lea nappo gollan 7 jagi ovddit juohkima rájes, ja de fas galget gollat 4 jagi boahtte juohkimii, dan ektui go vuosttas 3 bálkkašumi addojuvvojedje jahkásaččat.

In jáhke bálkkašumi árvvu ahtanuššat das go hárve geigejuvvo. Navddášin dán bálkkašumi hárrái baicce leat juste nuppegežiid, ahte mađe dávjjit giellabarggut ožžot fuomášumi dađe buoret dat lea sihke almmolašvuhtii ja giellaberošteaddjiide. Jáhkán maid ahte livččii dárbbašlaš Sámediggái geahččagoahtit olles Sámi oktan giella- ja kulturguovlun, nu ahte eai nannešii šat dađe eanet dan gova maid máŋggas leat viggan ráhkadit das ahte Sámis leat muhtumat "heajut" ja earát gis "buresbirgejeaddjit" giela dáfus. Go geahččá ovddit juohkimiid, de oaidná ahte lea sajáiduvvamin dakkár áddejupmi ahte sis-Finnmárkku giela ja giellabargiid ii gánnát doarjut dahje movttáskuhttit, go doppe lea giella nanus, vaikko dilli ii eisige leat nu. Sámedikkis orru geografiija ja duotna-steamppal mearrideamen olu eanet go duođalaš ákkat.

Nubbi boastuáddejupmi gis lea ahte giellamovttidahttinbargguide eai oro lohkkomin čálakultuvrralaš doaimmat. Sámedikkis orrot oaivvildeamen ahte giella seailu ja ovdána dušše njálmmálaččat. Diehtit vásáhusaid vuođul eará guovlluin máilmmes ahte duohtavuohta ii leat nu. Čállima ja čálalaš ovdáneami haga dáhttu gártat oktageardánis ja vaikko primitiivva govva gielas. Dát guoská erenoamážit álgoálbmotgielaide, maid gaskkas máŋgasiin ii gávdno čállingiella. Dan dihtii galggašeimmet Sámis illudit das go mis lea ealli čálakultuvra jo dadjat buot sámegielain. Hálidivččen maiddá oaidnit eanet movttáskuhttima sin várás geat bargat sámegielaid gaskkas, go mii dárbbašat eanet oktasašvuođa ja nugohčoduvvon "all-samisk"-perspektiivva eanet doaimmaide Sámis.

In jáhke in ovttage gáđaštit Sagka Stångberg 2009 bálkkašumis ovddas, son duođaid ánssášii bálkkášuvvot dan dihtii go leamaš áŋgir ja lea bargan hui buori barggu máttasámegiela ovddas sihke Norgga ja Ruoŧa bealde. Lea ge erenoamaš vuogas aiddo dál geiget bálkkašumi máttasámi ovddasteaddjái go oaidnigoahtit ávkki giellamovttáskuhttinbarggus doppe. Navddán ahte Norgga Sámediggi bálkkašumiin maiddá hálida čájehit mo sin árvvoštallamis riikkaráját eai galgga sirret sápmelaččaid oktasaš rahčamušaid, nugo Sámeráđi kulturprográmmas ge deattuhuvvo. Doivvošin de ahte Ruoŧa ja Suoma beale Sámedikkit ge jurddašivččii seammaláhkai, ja ahte sii buohkat fuomášivčče dan rájáhis viidodaga mii giellabargguin lea, ja mii berrešii gudnejahttojuvvot dávjjit go dušše juohke njealját jagi. Goas šaddá omd. jorgaleaddjiid ja oahpponeavvuid ráhkadeaddjiid vuorru bálkkašuvvot?

Harald Gaski

SFS jođiheaddji