Dál gieskat ilmmai Sámi fágagirjjálaš čálliid ja jorgaleaddjiid searvvi (SFS) čálakultuvrralaš áigečála Sámis vuosttas máttasámegiel nummir, stuorra illun min searvái ja lohkkiide! Almmuheaddji ČálliidLágádus lea bargan buori barggu háhkan dihte artihkkaliid. Miessemánus ilmmai ođđaseamos nummir mas artihkkalat lea davvisámegillii, ja lágádus galgá maiddái almmuhit sierra julevsámegiel nummira.

Heive hui bures justa dán jagi ávvudit sámi čálakultuvrra ja sámegielaid, go 2013 han lea Norggas nationála giellajahki. Dan oktavuođas bohtet muhtin jurdagat sámi čálakultuvrra ovddideami hárrái. Sámis almmuhuvvui vuosttas geardde 2005 ja das leat populearadieđalaš artihkkalat, koseriijat, essayat, govvamuittut ja muitalusat. Juohke nummirii bidjá SFS ruđa searvvi foanddas bláđi almmuheapmái, ja bláđđi lea oppa áiggi leamaš nuvttá lokkiide. 2010 rájes lea Sámedikki bušeahtas biddjon sierra supmi áigečállaga almmuheapmái, muhto SFS várre ain ruđa foanddas, vai Sámis ilbmá guktii jahkái. SFS váldá dáinna lágiin čálakultuvrra ovddideami ja servodatlaš ovddasvástádusa!

Ovdalis juovllaid bođii "Sámediggeráđi gielladieđáhus sámegiela hárrái”. Gielladieđáhusas lea Sámediggeráđđi namuhan iešguđet hástalusaid mat leat čadnon sámegielaid boahtteáigái, daid gaskkas čálakultuvrra ovddideapmi. ”. SFS jahkečoahkkin čálii ge miessemánus cealkámuša dieđáhussii. Dán oktavuođas áiggun fuomášuhttit erenoamážit čálakultuvrra ovddideami: Sámis artihkkaliin ávkkástallet sihke SFS miellahtut, ovttaskas olbmot, skuvllat ja buohkat geat beroštit sámegielas ja dáhttut buriid artihkkaliid lohkat, ja čállit, sámegillii. Dát lea konkrehta ja buorre buvtta mii govvida sámi dálá giella-ja servodatdili. Sámediggi sáhtášii áinnas ollásit gokčat Sámis áigečállaga goluid ja dan láhkai sámiid bajimus servodatinstitušuvdnan váldit servodatovddasvástádusa čálakultuvrra ovddideamis!

Lill Tove Fredriksen

SFS ovdaolmmoš