10 jagi ávvugirji ilbman

Buot SFS miellahtut galget leat ođđajagi 4. vahkus ožžon SFS 10 jagi ávvugirjji, man namman šattai “Čállet Sámi Verddet”. Das leat buohkanassii 13 artihkkala. Dás vuolábealdi oainnát artihkkalčálliid ja maid sii leat čállán. Dás mii eat árvvoštala čoakkáldaga, doaivut goit ahte das oppalohkái galgá leat olu miellagiddevaš lohkamuš ja diehtu. Čoakkáldaga čállit, ja doaimmaheaddji guovttos (Harald ja John T), leat goit dákko bokte fállan fágagirjjálaš teakstaduoji ovddidan dihte sámegiela fágagirjjálaš giellan.

Kultuvra ja kulturhistorjá

Aage Solbakk:
Poala-Ánde - noaidi vai «birobálvá?” Dubmejuvvui jápmimii noidošeami geažil 1692

Jelena Porsanger:
Meantaš, myhtalaš goddi - nuortasámi muitalus goddečorragiid álgoboahtimušas

Berit Anne Bals, Rávdná Turi Henriksen, Isak Ole J. Hætta, Anne Britt Klemetsen ja Mathis Mienna:
Nuohtti ja nuohttun Guovdageainnus

Kristin Jernsletten:
Skealmma gurpi

Giella, mediat ja servodat

Hjørdis Rasmus:
Eatnigiella, iešluohttámuš ja olmmošárvu

Torkel Rasmussen:
25 000 sámegielaga Norggas

Ingrid Nordahl:
Tv-teaksta - erenoamáš teakstaduodji

Thomas Omma:
Kodamolsun dehe loatnasátni?

John T. Solbakk:
Sámi mediat ja sámegiella mediain. Oanehis sámi preantamediahistorjá

Jovnna-Ánde Vest:
Myhta eamiálbmogiid lagaš oktiigullevašvuođas goaridišgoahtán sámeálbmoga ovdáneami!

Álgoálbmotgirjjálašvuohta

Harald Gaski:
Čullosis čállosii. Álgoálbmot girjjálašvuođa oktasaš vuođđu

Mai Britt Utsi:
Álgoálbmogiid jienat

Lena Kappfjell:
Soetestæjja

Ovdasátni

Eai leat nu máŋggas geat hállet sámegiela, ja vel unnit leat sii geat čállet sámegillii. Menddo hárve ilbmet ge dan dihtii fágagirjjit sámegillii, ja vaikko sámi namas ihtigohtet eanet čállosat, de dat dađebahábut dávjjimusat eai dattege leat čállon sámegillii. Danin leat mii Sámi fágagirječálliid ja –jorgaleaddjiid searvvis hui ilus go dán láhkai sáhttit geavahit vuoigŋadujiid buhtadusruđaid sámi servodahkii ávkin fállat min almmolašvuhtii fágaartihkkalčoakkáldaga sámegillii! Mii leat SFSas válljen oasi min ruđain várret iežamet lahtuid čállosiid fidnet albmosii dan dihtii go Sámis váilot áigečállagat ja fágagirjeráiddut maid bokte sáhtášii almmustahttit dán lágan teavsttaid.

Ean áiggo geavahit menddo stuorra saji doaimmaheaddjiid ovdasánis váidalit dálá dili, muhto fertejetne gal beassat namahit ahte min searvvi lahtut leat ohcalan almmuhanvejolašvuođaid dego omd. essayčoakkáldat cafe Boddu lei ovdal. Dat ráidu bisánii dan dihtii go nubbi ruhtadeaddji geassádii. Norgga dutkanráđđi ja ovddeš Sámi kulturráđđi doarjjuiga cafe Bottu, muhto go sámi dutkanásahusat ovttas ásahedje Sámi dieđalaš áigečállaga de sirddii dutkanráđđi iežas ruhtadeami dasa, ja cafe Boddu ii šat ceavzán dušše nuppi juolggi alde. Leat gullan nimmoreami dien vuoruheami hárrái, muhto dá ii leat rievttes sadji gos digaštallagoahtit earáid ruhtadanmearridemiid. Moai baicce hálidetne deattuhit SFSa áigumuša ovddosguvlui vurket oasi midjiide máksojuvvon buhtadusruđain doarjut sámegiel čállosiid almmuhemiid. Ruhta maid dalle ná geavahat lea min sámegielat fágagirjjálaš čálliid ja jorgaleaddjiid iežamet.

Muhtumin olmmoš beanta dolká buohtastahttimis sámi politihkkáriid, dutkiid ja ásahusaid retorihka ja áššiid duohta dili. Hui dávjá gullat čuoččuhusaid man dehálaš lea čállit sámegillii. Dávjá vel lasihit čujuhettiin dutkiide ja juohkelágan duođaštusaide ahte giella mii ii geavahuvvo čálalaččat áitojuvvo duon balddonas giellajápmimis. Dattege go de ieža ožžot liibba almmuhit girjji dahje mange lágan čállosa, de dat illá goassige dáhpáhuvvá sámegillii. Ákkat dasa leat nu máŋggaláganat: Muhtumat bealuštit iežaset kommunikašuvnnadiliin, ahte jus galgá lohkkiid juksat de ferte čállit eanetlogugillii. Earát gis váidalit go eai leat oahppan sámegillii ákkastallat de danin lea nu váttis geavahit eatnigiela čálalaččat. Ja gávdnojit sii ge geat jo njulgestaga dadjet ahte sámegiel čállosiin ii leat árvu eanetlogugiel čállosiid ektui, de danin sii čállet majoritehtagillii vai fuomášuvvojit ja ožžot dovddastusa.

Buot diet ákkat leat dieđusge duođalaččat man nu láhkai, muhto juohkehaš ádde ahte jus daid galggašii čuovvulit, de ii badjánivčče goassige sámegiela árvu, ii ilmmašii oktage čálus unnitlogugillii, eaige livčče mange veara sin retoralaš cealkámušat ozadettiin ruđaid prošeavttaide sámi namas, main de dávjá giellamearka jávká go čálus galgá ilbmat.
Lea hui buorre go sápmelaččat hállet ja čállet eará gielaide ge go dušše sámegillii, muhto go dat dáhpáhuvvá dušše eará gielaide, de olmmoš sáhttá álgit imaštit man muddui ieža ge jáhkket dasa maid vigget earáide sárdnidit. Lea diet agálaš jearaldat teoriija ja praksisa hárrái mii maiddá guoská unnitčearddajoavkkuide. SFS doarju sámegiela geavaheami, muhto ii eisige vuostálastte eará gielaid geavaheami ge sámi áššiid ja beroštumiid ovddideames – min lahtut áinnas dahket dange, sihke máilmmigielaid bokte ja smávit giellajoavkkuid bokte dego skandinaviagielaid hála- ja čáledettiin.
Dan maid mii dáinna girjjiin, mii lea min searvvi 10-jagi ávvudeami čálus, hálidit čájehit lea sámegiel fágačállimiid viidodaga. Dieđusge leat mis máŋga artihkkala gielladiliid birra, muhto mii geahčastit maiddá servodatáššiide, ja áinnas dasa mo min mediat doibmet. Sápmelaččat leat, ja leamaš, hui guovddážis álgoálbmotáššiin áiggiid čađa, de mii maiddá čáhkket saji dán fáddái – vaikko vel okta min čálliin jearrá ge ahte eat go mii dál leat bidjamin menddo olu deattu olgomáilbmái ja dakko bokte vajáldahttit min iežamet álbmoga.

Sámi viidodahkii gullá maiddá geografiija, mii min oktavuođas mearkkaša ahte girjjis gávdnojit eanet go dušše okta sámegielsuopman. Leat hui ilus presenteret dan mii min dieđu mielde lea okta vuosttas originála lullisámi fágačállosiid gaskkas, ja jáhkkit ja doaivut ahte SFS áiggi mielde veadjá fátmmastit buot sámi giellajoavkkuid. Dán vuoro mis lea lullisámegiela lassin maiddá mielde okta muitalus gielddasámegillii.
Sámi fágagirjjálaš čálliid- ja jorgaleaddjiidsearvvis leat hui ilus dáinna min vuosttas almmuhemiin ja sávvat ahte Fágagirjjálaš foanda ain ovddosguvlui ge atná doarjunveara dánlágan prošeavttaid. Seammás hálidit maiddá giitit Romssa universitehta ja Davviriikkaid ministarráđi ruhtadoarjagiid ovddas. Juohke čálli vástida ieš iežas artihkkala sisdoalu ovddas.

Buori lohkanmovtta!

John T. Solbakk Harald Gaski

Almmuhan: 30.10.2004
Almmuhan: Mihkku Solbakk