På norsk

Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 3 Davvi Girji 2009.

Anne Jannok Eira:

Badjemánáid beaiveruoktu

Anne Jannok Eira

Anne Jannok Eira oahpista Sámi allaskuvlla ovdaskuvlaoahpaheaddjistudeanttaid mánáidgárdái, 2005
(Govva: Svein Lund)

Anne Jannok Eira (Bánna Ánte Ánne) lea riegádan 1963:s, ja bajásšaddan boazodoallobearrašis Jielleváris, Ruoŧa bealde Sámis. Son lea vázzán sámeskuvlla Jielleváris ja gymnása Málbmaváris. Sus lea ovdaskuvlaoahpaheaddjioahppu Luleju universitehtas ja viidásat oahppu erenoamášpedagogihkas, mas lea vel čiekŋudeapmi gielas ja kommunikašuvnnas.

1987:s son fárrii Kárášjohkii ja dán rájes son lea bargan mánáidgárddiin. Dál son lea Badjemánáid beaiveruovttu hoavda. Son lea leamaš Kárášjoga johttisámiid searvvi stivralahttu 2004 rájes.

Dá son muitala Badjemánáid beaiveruovttu historjjá birra, ja son lea jearahallan ovtta váhnema, gii lei mielde álggaheamen dán erenoamáš mánáidgárddi.

Ovddidit boazosámemánáid gullevašvuođa

Badjenissonat álggahedje beaiveruovttu go hui olusat sis fertejedje dan áigge váldit barggu ruovttu ja boazodoalu olggobealde birgejumi dihtii. Dat mielddisbuvttii ahte mánná ii beassan nu ollu boazobargguin leat mielde, ahte sin giella ja identitehta livčče ovdánan ja nanusmuvvan. Badjenissonat eai duhtan gieldda mánáidgárddi fálaldahkii gos boazodoallu namuhuvvui oktii jagis muhtin fáttáin. Amas mánát oalát amasmuvvat badjedilis, lei dárbu cegget mánáidgárddi mii erenoamážit váldá boazodoalu vuhtii ja hábme fálaldaga boazodoalu ektui. Jos mánát galget bohccuiguin bargat go sturrot, fertejit mánnán juo oahppat ja vásihit dan eallima duohtavuođas.

Muhtin eadni geas lei mánná gieldda mánáidgárddis muitalii ahte su mánná ii šat vuolgge mánáidgárdái go buot eará mánáid áhčiin lea albma bargu, earret su áhčis. Eadni jearrá mánás, albma bargu; maid don dainna meinnet. Mánná muitalii ahte buot eará mánáid áhčit mannet iđđes bargui earret su áhčči, gii báhcá ruoktot. Eadni ferte mánnái čilget ahte du áhčis lea maid albma bargu vaikko ii mana juohke beaivvi márkana guvlui ja kantuvrii. Danin lea beaiveruovttu ulbmil nannet ja ovddidit mánáid identitehta ja erenoamážit boazosámi gullevašvuođa.

Badjemánáid beaiveruoktu 2005
(Govva: Svein Lund)

Barggu bokte oahppat

Mánáidgárddi pedagogihka lea barggu ja vásáhusaid bokte oahpahit. Dat mielddisbuktá ahte mánát ja ollesolbmot fertejit guođđit mánáidgárddi njeallje seainni ja šilju ja vuolgit mátkái. Nu guhkás go vejolaš mii čuovvut doaimmaid boazodoalus, nu go dat molsašuvvet áigodagaid mielde. Miessemánus mii mannat mearragáddái vai mánát besset oaidnit ruksesmisiid. De mii leat mielde miessemearkumis borgemánus / čakčamánus, čavččabealde mii čuohppat suinniid, ja golggotmánus mii geahččat go bohccot bohtet Kárášjot guvlui. Mii leat maiddái mielde njuovvanáiggis, ja mánát besset searvat rihttemii. Mii eat sáhte mannat moaddelogi mánáin ealu lusa, dalle mii juohkit mánáid 2–3 jovkui.

Stoahkama bokte ráhkanahttit mánáid ollesolbmo eallimii. Duodji lea guovddaš oasis mánáid oahppamis. Dalle mii eat daga nugo lea dábálaš mánáidgárddiin ja skuvllain, dušše viežžat ávdnasiid skábes. Mii bargat ollu duodjeávdnasiiguin mat bohtet bohccos, ja dalle besset mánát čuovvut olles proseassa, njuovvamis sistái, nu ahte sii ipmirdit mas ávdnasat bohtet ja mo dat ráhkaduvvojit. Sisttis boarráseamos mánát ráhkadit pennálaid; go álget skuvlii de sis leat pennálat maid ieža leat ráhkadan. Unnimusat čuhppet ja liibmejit omd. sisttiid ja guolggaid.

Boazodoallománáidgárddis besset mánát hárjehallat bargguid maid boazodoallosámit galggaše máhttit, nugo njoarostit, cápmet gámasuinniid, dolastallat ja bohccuid njuovvat.
(Govva: Badjemánáid beaiveruoktu)

Eanet virggit ja eambbo oahppu

Go álggiimet 1991:s ledje mánáidgárddis 3 bistevaš virggi. Dat ledje jođiheaddji, geas lei ovdaskuvlaoahpaheaddji oahppu, ossodatjođiheaddji, geas lei ovdaskuvlaoahppu (otne gohččoduvvo pedagogalaš jođiheaddji) ja okta veahkkebargi, nissonolmmoš geas lei badjeduogáš, eahpeformálalaš oahppu.

Dál, 2007:s, mis leat 4 bistevaš virggi. Ođđa virgi lea kulturbargi, geas lea boazodoalu duogáš. Bargiin, geat leat eará virggiin, lea dál alit oahppu go ovdal. Jođiheaddji lea váldán vel lasi oahpu, erenoamášpedagogalaš oahpu. Pedagogalaš jođiheaddjis lea ovdaskuvlaoahpaheaddjioahppu ja veahkkebargi lea lohkamin fágareivve pedagogalaš veahkkebargin.

Sierra dállui

Dan rájes go beaiveruoktu álggahuvvui 1991, de niegadedje váhnemat oažžut sierra dálu mánáidgárddi atnui. Stuorimus hehttehussan huksemii lei ruhtadilli. Váhnemat eai duostan huksegoahtit go stáhtadoarjagat eai lean nu badjin dalle go dál. Dalle ii lean stáda bealis sáhka «full barnehagedekning» – dievas mánáidgárdedárbbu gokčamis, de go dál lea. Danin ii huksejuvvon ođđa dállu beaiveruktui ovdal. Easkka jagis 2004/2005 lei gárvvis ja mii sáhtiimet fárret sisa. Go beaiveruovttus ii lean fásta dállu, de ii sáhttán mánáidgárdi ge oastit ja investeret nu ollu biergasiidda ja dávviriidda go dál sáhttit go eaiggáduššat dálu. Dat maid dagahii ahte bargosadji ii lean nu sihkkaris bargosadji go dál lea. Beaiveruoktu han jođihuvvui dispensašuvnnain vihtta jagi go Bargobearráigeahču njuolggadusain leat nu ollu gáibádusat dállui. Dat dieđusge čuozai veháš bargodiliide. Smiehttat, lea go bargu boahtte jagi vai ii.

Mo dállu galggai leat olggos oaidnit lei juo álggu rájes čielggas. Dat galggai leat nu go lávvu dahje goahti. Gievkkan gasku ja das de lanjat vulget juohke guvlui. Duodjelatnja maid galggai leat mielde, gos sáhttá ávnnastit, navildit duljiid, neaskit, njuovvat ja rihttet bohcco goruda. Dát ii ollašuvvan sivas go dat livččii šaddan nu divrras. Viessobáŋkku loanat eai lea rehkenastojuvvon jorbahámiide, dušše njealječiegat dáluide. Jos livččii huksen dálu lávu/goađi hámis livččii dat gártan nu divrrasin ahte váhnemiin ii livčče goassege lean ráđđi hukset dan. Nu ahte dat ođđa dállu šattai dađi bahábut maid njealječiegagin.

Giellaprošeakta

Vaikko boazodoallu lea guovddážis min mánáidgárddis, de mánát eai oahpa seamma láhkai go dalle go besset leat fulkkiid mielde boazodoalus. Danin álggaheimmet prošeavtta, mii divttii mánáid leat muhtin áigodagaid mielde boazodoalus ovttas váhnemiiguin dahje eará fulkkiiguin. Dalle sii eai dárbbašan máksit mánáidgárdemávssu dan áiggis go mánát eai lean mánáidgárddis, ja váhnemat sáhtte baicce geavahit daid ruđaid bálkáhit eará mánnágehččiid jus lei dárbu. Mánáidgárdi oaččui 50000 ruvnno jahkái, mii attii guhtege mánnái vejolašvuođa searvat boazodollui guokte mánu jagis. Dalle fertejedje váhnemat čállit logga, mii muitalii makkár bargguide mánát ledje searvan, ja makkár sániid sii ledje oahppan. Mii oahpaheimmet dieđusge boazodoallosániid maiddái mánáidgárddis stoahkama bokte, muhto ii lean seamma go dalle go mánát besse oaidnit mo lea duohta dilis ja ieža searvat bargui. Omd. bohcco guolgga ii leat ávki čilget beaiveruovttus, jus mánát eai beasa daid maiddái oaidnit.

Dát prošeakta nannii ovttasbarggu váhnemiid ja mánáidgárddi gaskkas, ja geatnegahtii maiddái váhnemiid bargat dihtomielalaččat gielain. Mii oaidnit ahte erenoamážit áhčit válde dalle eambbo ovddasvástádusa mánáid oahppamii. Dehálaš lea maiddái ahte mánát dan láhkai besse leat eambbo ovttas áhkuiguin, ádjáiguin ja eará fulkkiiguin. Sii leat dávjá buorit giellaoahpaheaddjit.

Lei álggos golmma jagi prošeakta, maid Sámediggi ruhtadii. Mii gearggaimet giellaprošeavttain giđđat 2007. Mii leat ságastallan mánáidgárddis váhnemiiguin jos mii maŋŋá go prošeaktaáigodat nohká, bidjat dan dego fásta ortnegin mánáidgárdái, dan hámis nugo doaimmai prošeaktaáigodagas. Danin go váhnemat oidne dan nu buorrin ja dehálažžan seailluhan ja ovddidan dihtii sámegiela. Eat lea vuos mearridan šaddá go fásta ortnet sivas go dat lea ruđa duohken. Eat dieđe suitit go dan.

Marit Guttorm: Gielda lei hui mielas

Muitalan Anne Jannok Eirai

Marit Guttorm

Marit Guttorm
(Govva: Elfrid Boine)

Marit Guttorm (Áleht Jon Máret) lei okta dan viđa olbmos gii lei mielde álggaheamen beaiveruovttu. Marit Guttorm lea riegádan 1949:s, Kárášjogas. Sus lea oahpaheaddjioahppu ja dasa lassin sámegiela gaskafága, bagadallanpedagogihkka, skuvlaovdánahttin ja sámi kulturmáhttu. Máret bargá Kárášjoga vuođđoskuvllas ja Sámi joatkkaskuvllas. Dá son muitala Badjemánáid beaiveruovttu álggaheami birra.

– Beaiveruoktu álggahuvvui 19.08.1991 maŋŋá go ledje ovtta jagi ráhkkanan. Ledje golbma nissonolbmo ja guokte almmáiolbmo geat álggahedje ráhkkanit sierra priváhta mánáidgárddi badjemánáid várás.

Kárášjoga gielda lei hui mielas ahte mánáidgárddi plánat ollašuvašedje. Sii ledje hui positiivvat ja veahkkái, muitaledje mii lea bákkolaš ja maid fertiimet smiehttat lágaid ja njuolggadusaid ektui. Eai goazahan eai ge vuosttildan plánaid ja bargguid. Kárášjoga gielda meannudii hui jođánit buot lobiid vai sáhtii álggahit mánáidgárddi doaimma.

Dat mii lei áddjás bargu lei gávnnahit makkár eaiggátvuohta galggai leat. Riŋgiimet birra eará priváhta mánáidgárddiide jearrat mo galgá álggahit mánáidgárddi, ja makkár eaiggátvuohta lea buot buoremus. Fertiimet njuolggadusaid ráhkadit vai heivii min dárbbuide ja mánáidgárddi njuolggadusaide. Kárášjoga johttisámiid searvvis lei maid stuorra beroštupmi sierra mánáidgárdái badjemánáid várás. Sii dorjo min barggu ja áigumušaid ollásit. Jos mánáidgárdi šaddá loahpahuvvot iešguđetlágan sivaid geažil, de gullá buot beaiveruovttu opmodat johttisámiid searvái.

Álgojurdda mánaidgárdesajiid ektui lei ahte soames sajit galge leat dakkárat ahte mánát sáhtte idjadit moadde ija mánáidgárddis go ledje eanemus barggut boazodoalus. Dat sajit eai goassege ollašuvvan danin go lei váttis oažžut lobi dasa ja lei maid váttis heivehaddat daid bargiide.

Rabas sajit ledje álggu rájes. Daid sáhtte dat váhnemat ohcat geat eai dárbbašan mánáidgárdesaji birra jagi, muhtto dušše go ledje boazodoalus barggut maidda mánát eai sáhttán searvat. Dat sajit maid loahpahuvvojedje moadde jagi maŋŋá sivas go dat šadde nu divrrasin. Dain sajiin bođii maid unnán sisaboahtu váhnenmávssuid geažil ja stáhtadoarjja maid lei unnán.


Badjemánáid beaiveruoktu jođus

Faksimile

Boazodoalloođđasat-bláđis 2-92 faksimila

Dát artihkal lei prentejuvvon Boazodoalloođđasat-bláđis nr. 2/1992 ja čálli Anne Jannok (Bánna Ánte Ánne), dál Anne Jannok Eira, barggai dalle dan mánáidgárddis.

Bláđis lei artihkal sámegillii ja dušše oanehis čoahkkáigeassu dárogillii. Mii almmuhit dá olles sámegielat artihkkala. Giella lea veahá divvojuvvon.

Badjemánáid beaiveruoktu

lea sierra beaiveruoktu (mánáidgárdi) badjemánáide, Kárášjogas. Beaiveruoktu lea Báhkiljogas, ja rahppui 1991 čavčča. Badjenissonat leat álggahan beaiveruovttu, ja eaiggádat leat váhnemat. Beaiveruovttus leat 18 saji, sihke rabas ja dábálaš mánáidgárdesajit. Rabas sajit leat erenoamážat go juhkkojuvvojit dušše oanehis áigái, ovtta vahkkus gitta guđa vahkkui, váhnemiidda geat dárbbašit oanehis áigái mánnágeahču. Beaiveruoktu galgá vuhtiiváldit ja nannet mánáid duogáža ja ruovttudili. Beaivválaš bargguid čađa galgá Beaiveruoktu leahkit veahkkin ruovttuide mánáid ráhkanahttit ja hárjehit boazoealáhussii.

Badjemánáid Beaiveruovttu giđđajohtin
«Eallu boahtá! Gosa mii čiehkádit?»

Sámi Radio otná dálkedieđáhusat: «Arvi, šlahtti, mierká, oarjjes-mátta biegga ja obba dálki.»

Ii lean bieggaalmmái min mielde go mii dolliimet Káre Máhte, Dávveda Jovnna, Káre Máhte-Áillu, Áilen Nigá-Áilena, -Jovnna, -Máhte ja -Lemet Ámmuna siidda mielde giđđajohtimii. Muhto badjemánát ja badjealbmát go leat, de mii eat sáhte dálkkis ja siivvus gal beroštit go johtináigi lea. Lehkkos mo leaš.

Guokte beaivvi ovdal lei siida vuolgán dálveorohagas, Bassevuovddis. Bisánanbottus Jergulis njuikiimet fárrui.

«Juogo mii vuolgit?» «Gos mu seahkka?» «Šattai go mu duollji fárrui?» «Bija dán seahka dán rehkii ja lávu fas duon nubbái.» «Mus lea dá unna saháš ja ákšoš, váldit go mii daid?» Golbma diimmu gal golle ráhkkanit. De mii vulggiimet. Aiddo lei firten. Káre Máhtte ovddemusas, mii maŋis, Suhpenjunášvárrái.

«Leatgo mii dál mearragáttis?», gullui, go mii leimmet lávu ceggemin. Lávus duolddai biergoruitu, ja njálgga gal lei. Illá šat vejiimet lihkastit. «Vuolgut dal murret. Ále vuos, gáfe vel jugistit.» Bivastatgállus hommáimet, meahcis gal birget.

Eahketveaiggi huike mánát: «Eallu boahtá!» Okta boahtá viega: «Gosa mii čiehkádit?» «Ii, eai olbmot gal čiehkkát go eallu boahtá.»

Olgun čohkohalaimet dollagáttis ja eallu dies lahka guohtumin. Káre Máhtte ođđasit dállasta, visot njuoskan: «Do oidno Áilena čuoivvat biellu, ja nubbi eará. Naba gos dat goalmmát ja njealját?» «Do han gusto leat.»

«Gea, mu rohttenlohkka lea rahtasan.» Mo dál? Gal Arne Gravenis gal gávdnui ráđđi. Ii lean nuvttá vuolgán: vuostáheavval, skruvvaruovddit, streaŋggat main šadde bivttasheaŋggastagat. Olles dállu niestebumbbás. Goarrunbiergasat. Ii lean heahti ja rohttenlohkka maid darvánii gitta.

«Čáh, čáh, čáh I čáh, čáh, čáh A či, či, či, čáhci, čáhci ...», šuoŋai loavdaga vuostá.

Mánát nohkke buohkat bajás bađaid.

«Buorre iđit, Ánnoka!» «Oh , lei somá oađđit dan áhči oađđinseahkas, muhto veaháš gal juolggit galbmojedje.» Idjabuollašiid vajáldahtiimet go suovasbierggu ja láibbi suoskkadeimmet.

Diimmu maŋŋá soavllis gálašeimmet. «Gehččet, unna reagaš measta gopmána go soavlái lea darvánan.» Nu mo ovdal, Arne Gravenis gávdnui ráđđi. Ii lean nuvttá vuolgán. Skohterbeaŋkka vuolde gávdnui vinša. Skohteriidda bođii vuolgga. Vuogas almmái dat Arne!

Eallu guohtu. Beaivváš báitá. Beatnagat cillet. Siidda mánát stohket. Boazogeahččit káfestallet lávus. Badjemánáid Beaiveruovttu guođoheaddjit ollejit Duolbajávregáddái. Lávvu ceaggana. Suovva loktana. Čoalit bárgot.

Eat astta ságastit. Beare borrat. «Mm, mm ... Gal Ovllás lei lihkku, gii gávnnai nu čeahpes biergogáhkku áhku.» Mánát čaibmet. «Vuoi, vuoi dan Arne, ii lean nuvttá vuolgán.»

Boazoságat. «Bassevuovddis leat vuolgán. Heajos siivu.» «Ovtta ijas jođiimet ovcci miilla, Iešjoga duohkái.» «Bohccot gal leat buori vuoimmis. Muhto muhtun čearpmahat gal ledje gievdan.» «Njunuš ii mana nu fártta go lea nu jalla bievla, muhto gosa lea hoahppu...?»

Dál fertet fas lulás jorgalit. Eadni ja ruoktu vurdet. Eat lean vuolgán earágo mieđuštit. Eallu davás, mii lulás. Buorre mátki ain ovddosguvlui! Giitu min oasis ja oaidnaleapmái fas boahtte jahkái!


Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 3