Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 3 Davvi Girji 2009.
Solveig Kristine Oskal (Govva: Tom Finbraaten) Solveig Kristine Oskal lea riegádan 1966, bajásšaddan Guovdageainnus. Sus lea ovdaskuvlaoahppu Sámi allaskuvllas, ja lea viidásat oahppu pedagogalaš bagadallamis ja 2. ossodat erenoamášpedagogihkka Akershusa allaskuvllas. Son álggii jođiheaddjin Cizáš mánáidgárdái 1995 borgemánus ja lea doppe bargan gitta 2002 borgemánnui. Dál Solveig Oskal bargá erenoamášoahpaheaddjin Skedsmo gielddas Akershusas. |
Cizáš – sámi mánáidgárdi, álggahuvvui 1986:s maŋŋá go vánhemat geain lea gullevašvuohta Oslo sámiid searvái, válde initiatiiva dasa. Mánáidgárdi lea álohii leamaš gieldda hálddus ja Oslo gielda jođiha dan. Cizáš lei álggos ovtta-ossodagat mánáidgárdi. Cizáš rahppui 1986 guovvamánu Finnmarksgata 40:s, vuosttaš ja áidna sámegielat mánáidgárdi Oslos.
«Husmødrenes barnehage» (Dálueamidiid mánáidgárdi), geain lei mánáidgárdi Finnmarksgata 27:s, lei guovttiossodagat mánáidgárdi mii galggai loahpahuvvot. Dát gájui sámi mánáidgárddi álggaheami. Cizáš mánáidgárdi oaččui de fálaldaga váldit badjelasas dieid lanjaid. Sihke vánhemat ja bargit ledje duhtavaččat fálaldagain, vaikko lanjat ledje nohkan ja doppe dárbbašuvvui divvun. Dan áigodagas eai lean várrejuvvon ruđat divodeapmái, muhto goit sáhtiimet váldit mánáidgárddi atnui. Ja borgemánus 1989 sáhtii de mánáidgárdi fárret ođđa lanjaide, doppe gos lea ain dál. Vaikko vel Cizáš lei ođđa viesus mii devddii gáibádusaid, de ledje ain mánáidgárddis ollu ja stuorra hástalusat. Okta dain lei váttisvuohta oažžut sámegielat ovdaskuvlaoahpaheddjiid.
Go mánáidgárdi rahppui, ráhkadedje maid njuolggadusaid dasa. Njuolggadusat galge geatnegahttit Oslo gieldda ja ovttasbargolávdegotti oktavuođaid. Lassin dasa lei Oslo sámiid searvvis lahttu stivrras. Álggadettiin lei dasa eanet dárbu ja lei áigeguovdil, go Oslo gielddas ii lean nu ollu miehtemiella ja buorredáhtolašvuohta mánáidgárdái. Ovdamearkka dihte áitojuvvui mánáidgárdi heaittihuvvot jahkásaččat, dahje/ja deavdit sajiid dárogielat mánáiguin, seammás go mánát eará osiin gávpogis eai galgan oažžut saji. Lihkkus dát lea rievdan, danin go leat boahtán ođđa olbmot hálddahussii geain lea eanet oahppu ja áddejupmi.
Loahpa loahpas meinnestuvai bidjat virgái sámegielat ovdaskuvlaoahpaheaddji, kárášjohkalačča Haldis Balto. Son barggai jođiheaddjin golbma jagi. Haldis lei čeahpes ovdaskuvlaoahpaheaddji, ja son bijai ollu návccaid ásahit ealli sámi birrasa, nannen dihte mánáid giela ja kultuvrra. Go son heittii, lei fas mánáidgárdi ovdaskuvllaoahpaheaddji haga. Gielddas ledje gaskaboddosaš čovdosat fáhten dihte fas sámi ovdaskuvlaoahpaheaddji. Ovtta gaskka bidje virgái dánskkagielat ovdaskuvlaoahpaheaddji, ja dan maŋŋá fas sámegielagiid geain lei eará fágaduogáš.
1995:s mearriduvvui gieldda bealis ahte galge divodišgoahtit lanjaid ja hukset vel guokte ossodaga, Bellevue Gård mánáidgárddi oktavuhtii, mii lei Cizáža bálddas. Oktiibuot galge de Bellevue Gårdas leat guhtta ossodaga. Sámi mánáidgárdi galggai de juohkit lanjaid guvttiin ossodagain, muhto galggai leat sierra ossodahkan. Dien áigodagas de álgen mun jođiheaddjin Cizážii. Divodanáigodagas fárrii de Cizáš Bellevue gårdii ja mii juogadeimmet lanjaid eará ossodagain. Huksenáiggis lei mearriduvvon ahte eat váldde mánáid sisa ja šattai gáržžiduvvon fálaldat dušše viđa mánnái. Vánhemat geat ledje ohcan mánáidgárdesaji sámi mánáidgárdái ožžo huksenáiggis fálaldaga eará mánáidgárddiide, juoga mii dagahii sin váttes dillái.
Guovvamánu 1996 sáhtiimet viimmat de fárret ruovttuluotta ođđa ásodahkii. Ja golggotmánus jagi maŋŋá oaččui Cizáš sierra olgobáikki mas lei hui buorre luondduguovlu. Šattai sierra sámi oásan guovdu Oslo gávpoga!
Mánáidgárddis šattai fas ođđa ovdánahttináigi divvojuvvon lanjain, olgobáiki ja bargiid dilli maid njuolggai. Dat mii ain buvttii eahpesihkarvuođa Cizáža viidásat doibmii, lei mánáidlohku mii lei molsašuddi ja rievddai jagis jahkái. Lihkus lei mánáidgárddis positiiva ja áŋgiris vánhenjoavku, ja vánhemat ja bargit barge seammá ulbmiliid ektui.
Juovlaávvudeapmi Cizáš mánáidgárddis. |
Eanaš mánáin ledje vánhemat gos nubbi lei Kárášjogas, Guovdageainnus, Porsáŋggus dahje Deanus eret. Mis ledje maid vánhemat geat ledje bajásšaddan máddin, geain lei sámi duogáš. Sii ohce mánáidgárdesaji sámi mánáidgárdái nu ahte sin mánná galggai oahppat sámegiela ja sámi kultuvrra birra. Mánáidgárddi sáhtii bálddastahttit identitehtadahkki birrasiin vánhemiidda geat válljejedje ohcat mánáideaset sámi ossodahkii.
Juovlamánu 7.beaivve 1996 sáhtii de mánáidgárdi ávvudit 10-jagi doalu, juoga maid duođaid dagaimet. Oaččuimet beaivvi maid eat sáhte vajálduhttit, ovttas mánáiguin, vánhemiiguin ja bargiiguin geat ledje bargan guhkit áiggi vai beaivi galggai šaddat buohkaide buorre muitun. Beaivvi ávvudeimmet sámi biepmuin, guoimmuhemiin sihke mánáid ja sámi musihkkariid bokte, teáhterčájáhusain, duodječájáhusain, sártniiguin ja gussiiguin
Jahkásaš mátkkit Finnmárkui lei stuorra illu mánáidgárdemánáide. Dalle besse boarrásepmosat mátkkoštit ovttas bargiiguin guovddáš sámeguvlui. Mátkki ulbmil lei ahte mánát galge oažžut vejolašvuođa dovdat lagašvuođa lundui ja oasálastit sámi birrasis, gos váldogiellan lea sámegiella. Dás ožžo vásáhusaid go gallededje boazosámiid, besse leat mielde siidii, vuodjit herggiin, bohccobierggus biepmu ráhkadit, jieŋa alde oaggut ja vel galledit eará sámi mánáidgárddiid.
Cizáš mátkkošta juohke jagi Finnmárkui. Dá mii leat jođus ealu lusa. |
Dás háliidan loktet Grünerløkka – Sofienberg gávpotoassái, gos dorjo mánáidgárddi barggu ja sis lei áddejupmi sámi mánáidgárddi dárbui. Sámediggi lea maid leamaš hui dehálaš doarjja sihke ekonomalaččat, bagadallamis ja jahkásaš mánáidgárdeseminárain mas lea fágalaš ovddideapmi.
Hástalussan lei oažžut mánáid hállat sámegiela, ja bargiide šattai de dehálaš válljet pedagogalaš vuogi gos mánáid vásáhus ja sáhkkiivuohta lei vuođđun. Mánát galge movttiidahttot doaimmain ja dan bokte oažžut beroštumi gillii. Bargit geavahedje aivve fal sámegiela buot oktavuođain ja barge sámi máidnasiiguin, stohkosiiguin, lávlumiin ja juoigamiin. Mii dagaimet sámi borramuša sihke gievkkanis ja lávus mii lei dávjá anus. Eará doaimmat mis ledje duodji ja go sámi kulturguoddit gallededje min ja go mii vásiheimmet sihke luođi ja teáhtera.
Eará sivat mat ledje hui dehálaččat válljen dihte giela, lei mánáid gielladilli ruovttus, ja bohte go sii sámegielat ruovttuin vai eai. Sidjiide geat bohte sámegielat ruovttuin lei lunddolaš hállat sámegiela. Mánát geat bohte dárogielat ruovttuin, válljejedje dan giela mii sidjiide lei lunddolaš – dárogiela. Buot mánát mánáidgárddis hálle lassin dárogiela, ja sii de válljejedje dan mii lea lunddolaš ja maid buohkat áddejedje – dárogiela.
Seammás lea dehálaš deattuhit ahte buohkat geat ledje sámi mánáidgárddis, válljejedje sámegieloahpahusa skuvlla álggadettiin. Ferte gal dovddastit ahte leamaš positiivva bealit go leamaš sámi mánáidgárdi.
Inga Charlotte Oskal Finbraaten ávvuda 6 jagi beaivvis mánáidgárddis |
Lassin leahket mánáidgárdi, šattai vel deaivvadanbáiki sámi birrasii. Lei deaivvadanbáiki sámi mánáidjovkui Miessi. Doppe ledje giella-, duodji-, biepmo- ja juoigankurssat, lassin doaluide sámi álbmotbeaivvi.
Go eai leat leamaš čálalaš duođaštusat, ii leat leamaš vejolaš čállit áibba sihkkaris jahkemeriid ja namaid. Danne in leat namuhan ovttage nama bokte, earet Haldis Balto, ballan dihte ahte galgen vajáldahttit soapmása. Seammás leat oallugat geaid galggašii namuhit, visot sin geat leat leamaš oasálastit sámi mánáidgárddi ovdáneamis Oslos.
Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 3