På norsk

Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 3. Davvi Girji 2009.

Jon Eldar Einejord:

Sámegiela árvu dárogiela ektui oahpahusas Norggas

Jon Eldar Einejord
(Govva: Arne Nystad)

Jon Eldar Einejord (Čoarddá Jomnna) (1939-2007) riegádii Skániin, gos álbmotskovllá váccii ruovttugilistis, Vuomis. Oslos lei beaivveguovdil buvdabargi ja ovttajagi eahkeskurssain Oslo Sprogskoles válddii realskovláeksamena ja examen artiuma. Sus lei sámegiela váldofága, historjjá ja dárogiela gaskafága ja jahkeovttadat suomagielas. Son lea oahpahan álbmotskovllás, nuoraidskovllás, gymnásas ja joatkkaskovllás, ja maiddái sámegiela oahpaheaddjioahpahusas.

Son barggai oahpaheaddjin skuvllas Karasjok gymnasklasser med samisk / Sámi joatkkaskuvla, Kárášjogas álggu rájes 1969:s, ja lei rektorin 1975-97. 1997 rájes lei Sámedikki oahpahusossodaga ráđđeaddin, ja orui dalle Harstadis.

Einejord searvvai almmolaš lávdegottiide čilget sámi skuvla- ja kulturgažaldagaid, earret eará jođihii NOU-čielggademiid sámi joatkkaoahpahusa birra. Son jođihii Norgga kulturráđi sámi girjjálašvuođa fágajoavkku, Davviriikkaid Ministarráđi rádnágielaid girjjálašvuođalávdegotti ja Sámi kulturráđi.

Jon Eldar Einejord jámii fáhkkestaga čakčat 2007, maŋŋá go lei sádden dán artihkkala Sámi skuvlahistorjái.

Čállosis guorahallo dárogiela ja sámegiela gaskasaš árvu bajásgeassimis ja oahpahusas Norggas.

Nuppástus «almmi» dieđus «albma» diehtun

Dalle go skovlen álggahuvvui Eurohpa historjjálaš gaskaáiggis šattai vuoiŋŋalaš váikkuhus deháleamosin, masa ristagašvuohta lei gaskaoapmin. Ristagasvuođa diehtu šattai váldoáššin daidda geat galge mišoneret olbmuid gaskkas, ja latiinna- ja greikkagiela máhttu šattai eaktun ristagašvuođa dieđu lasiheapmái.

Jagis 1989 lei nášuvnnalaš muittašeapmi das ahte Norggas lei álbmotskovlá bistán 250 jagi. Danmárkku-Norgga pietisttalaš gonagas Christian VI mearridii konfirmašuvnna jagis 1736, man mielde jagis 1739 vuolggahuvvui rihppaskovlá, go galge konfirmánttat čájehit muhtin meari ristagašvuođa dieđu. Das de vulggii Norgga álbmotskovlá, go nuorat dađistaga fertejedje oahppagoahtit lohkat, vai sáhtte lohkat biibalis ja kátkkesmus – dánskkagillii. Easká maŋŋel bođii čállin ja rehkenastin fáddan.

Reala diehtu – praktihkkalaš máhttu ja fidnočehppodat ruovttu ja fitnu várás – beasai skovllá fáddan dađistaga 1800-jagiin. Namahus «realskovlá» mii bođii maŋŋel, dieđiha oahpahusa iežáhuhttima dološ «latiidnaskovllás», masa besse dušše hárvásat. Muhto sámegiella, sámi kultuvra ja sámiid ealáhusat Norgga almmolaš skovllá fáddan lea dadjat 1960-jagiid hutkosat.

Giella – gaskaoapmi váikkuheapmái ja válddi čájeheapmái

Árvvu bokte maid giella oažžu, dat šaddá gaskaoapmin olbmuid oktavuođaide, njuolgga: dieđuid fievrrideapmái, ja duogábeale: váikkuheapmái. Gos sierra álbmogat leat deaivvadan ja sierra čearddat leat šaddan orrut seamma eatnamiin, lea vissis giela geavaheapmi ovttilis šaddan oassin seailluheamis ja ovddideamis kultuvra mii dasa gullá, dege nuppi guvlui: geahččalit návccahuhttit nuppi čeardda ja dan kultuvrra. Dan mearrái go gonagasas oktan vuolalaččaidisguin lei oktasaš giella, de bures geavai geavahit álbmoga giela dan jorgalahttimis ristagašvuhtii. Muhto Davveriikkain šattai riikastivrejeddjiid giella farga fápmogiellan – eiseválddiid giellan.

Dán oktavuođas berre fuomášit namahusaid «minoritehta» ja «majoritehta» muhttašuvvi sisdoalu: Dábálaččat olbmot jurddašit «unnitlogu» ja «eanetlogu» birra, muhto dalle go Thomas von Westen birrasiid 1715 álggahii mišonerendoaimmaidis, sáhtte sámegielagat leat eanetlogus máŋgga guovllus Davvi-Norggas ja Trøndelagas, gos dál leat bas unnitlogus. Muhto dan áigásaš unnitlohku olmmošlogu mielde lei eanetlohku válddi ektui. Dan sullasaš dilit šadde sámiide geat ožžo cára riikahearrán, ja muhtin muddui maiddái suomagielagiidda ruoŧŧelaš gonagasa válddi vuolde, ja suomagielagiidda geat jagi 1809 rájes gárte cára stivrejumi vuollái.

"Jorgalehket!" Inger Haldis Halvari dáiddačájáhusas Nissonipmiliin miššonearaide, Sámi allaskuvla 2004.
(Govva: Svein Lund)

Vuosehussan máilmmálaš válddi ja ristagašvuođa gaskavuhtii lea ahte báhpaide lei lunddolaš sárdnidit dánskagonagasa gillii Fearsulluid ja Islándda ássiide ja dáččaide ja sámiide Norgga guovllus, dege ruoŧŧilaš gonagasa gillii sámegielagiidda ja suomagielagiidda eatnamiin mat dahket dáláš Ruoŧa ja Suoma, ja ruošša cára gillii sámiide Guoládagas. Báhpaide šattai dánskkagiella álbmoga giellan Norgga bealde, go dánskkagielat biibbal bođii geavahussii 1553 rájes, ja dánskkagielat sálbmagirji 1569 rájes.

Martin Luther vuolggahii jagis 1517 reformašuvnna ja protestantismma go bijai Wittenberg-girku uksii tesaidis1 bávvágirku2 vuostá. Su biibbal-jorgaleapmi latiinnagielas duiskkagillii lea Eurohpa historjjá čielgaseamos ovdamearka eatnigiela ávkkálašvuođas go galggalii oahpahit álbmoga. Son oinnii ávkkálažžan geavahit duiskka álbmoga giela dan sajis go latiinnagiela, biibalis ja sárdnidettiin ja lávllodettiin, ealáskahttit ovttaskas olbmo ja searvegotti. Diet oaidnu ráđđii maiddái 1500-logu loahpageahčen, go sámiid jorgalahttin ristagašvuhtii álggahuvvui guovlluin maid ruošša cára navddii gullat alccesis, 1600-logu álgobeali ruoŧŧilaš gonagasa vuolde guovlluin mat dál leat Ruoŧŧa ja Suopma, ja masá čuohtejagi maŋŋelut dánskkalaš gonagasa stivrejumis guovlluin mat leat dáláš Norga. Nu goit Beahcáma kloasttar huksejuvvui 1500-loahpageahčen. Ruoŧa gonagas vuođđudii nu gohčoduvvon «Scytteanska skolan» jagis 1632, vai galge čeahpes sámegánddat bajásgessojuvvot miššonearan álbmogasaset, ja meara bealde birrasii 1715 álge Thomas von Westen ja su veahkeheaddjit miššonerenbargguideaset. Dat lei áigodat go miššonearaide ain lei čielggas ahte berrejedje geavahit álbmoga giela ipmirdahttit sin dasa mas lea sáhka.

Dárogiela ja sámegiela ovddideapmi

Min máilmmis lea giella ja giellahápmi áiggiid čađa šaddan gaskaoapmin muhtin čeardda ja álbmoga bajidit dege duolbmat nuppiid, vuoruhit dege vealahit, ovddidahttit dege árvvohuhttit.

Vaikko sámegiela árvu dárogiela ektui ii soaitán leat váldoáššin, sáhtii Johan Nordahl Brun dikta «For Norge, Kiempers Fødeland» (Norgga várás, geamppaid máttareana) leamaš signálan stuibmái. Divttas celkojuvvui ná: Dog vaagne vi vel op engang og bryde Lænker, Baand og Tvang (Gal mii vel morihit ja botket láhkkiideamet). Diekkár sánit balde dánskka gonagasa, ja son celkkii dien divtta lobiheapmin.

Sámi vuosehussan orru oahpaheaddji ja stuoradiggeáirasa Isak Saba dikta «Sámesoga lávlla» maid čálii 1905 maŋŋel: Eai du vuoitte vašálaččat jus fal gáhttet gollegielat, ja vel muittát máttuid sáni: Sámeeatnan sámiide! Dalle lei Norggas álgán garraseamos dáruiduhttin. Su hástin sámiid giella- ja kultuvraovddideapmái sáhttá leat vahágahttán su vejolašvuođa jagis 1912 válljejuvvot goalmmát geardde Stuoradiggái.

Girku ja stáhta eiseválddiide lea dát gažaldat leamaš guovddážis: Masa sámegielaid geavaheapmi galgá leat ávkin? Soapmásat gal oidne ávkkálašvuođa sámegiela geavaheamis go áigo ristagahtit sámiid. Danin šadde vuosttas sámegielat girjjit ja girjjážat, dan rájes go vuosttas áppes ja áltárgirjjáš prentejuvvojedje sámegillii jagis 1617, eanaš osiin báhpaid veahkkeávdnasat sámiid jorgalahttimis ristagašvuhtii. Nuppit fas oaivvildedje sámiid eatnigiela leamen hehttehussan sin ráhkadeamis ristagassan. Vaikko girku lea muhtumin oahpahan ahte Ipmil sivdnidii buot olbmuid ovttaárvosažžan, de liikká soames njunuš girkohearrát celke ná: «Sámit fertejit vuos šaddat olmmožin, dasto sii sáhttet šaddat ristagassan. Ipmil ii ádde sámegiela.»

Birrasiid 1840 rájes gitta 1884 rádjái orru leamaš parallealla moriheapmi dárogiela várás Norggas, ja sámegielaid várás uniovdnariikkain Norggas ja Ruoŧas. Girjjálašvuohta lea dehálaš bealli gielaid ovdáneamis, ja 1840-logu rájes čoggojuvvojedje ja čállojuvvojedje dárogielat álbmotmáidnasat, lávlagat ja sálmmat. Seammá áigge bijai Ivar Aasen vuođu dárogiela ovdáneapmái, go jagis 1848 almmuhii dáru álbmotgiela grammatihka, ja jagis 1850 sátnegirjji. Návddii giellahámi «lánddagiellan» (landsmål) 1853 rájes, go oaivvildii giela gávpogiin leamen eanet dánskkagiela láhkái. «Lánddagiella» oaččui jagis 1929 virggálaš namman ođđadárogiella (nynorsk).

Sámegielaid geavaheaddjit sárdnideamis ja čállimis ledje guovddážis ee. Lars Levi Læstadius, Gárasavvonis 1826 rájes, ja Anders Fjellner, Suorssás 1842 rájes. Nubbi lea beakkán go vuolggahii læstadianismma jagis 1844, nubbi fas lea oahpis go čálii lullisámegillii guhkit divtta beaivvi mánáid birra – namalassii sámiid. Ja Jaakko Fellman, guhte lei báhppan Ohcejogas 1820-jagiid, darvehii báhpárii moadde luohtedajahusa.

Jagis 1852 Norgga riikaeiseválddit cogge Marcus Thrane giddagassii, go son lei njunnožis geahččaleamen cahkkehit álbmoga sosialisttalaš moriheapmái. Soitet danin girku ja stáhta eiseválddit maŋŋel návdán Guovdageainnu stuimmiid seamma jagis 1852 relijuvnnalaš meaddádussan. Ráŋggáštusášši báhpárat čájehit goit áššáskuhttojuvvon olbmuid sosiála áigumušaid, ja eiseválddit ieža oaivvildedje ahte dáhpáhusat ledje sosiálalaš stuimmit. Muhto njulgema várás diliid, maidda Guovdageainnu ovddeš báhppa ja giehmánni leigga váikkuhan, goit sáddejuvvui Nils Vibe Stockfleth báhppan dohko. Su maŋis gávdno sámegiel grammatihkka, dárogiel-sámegiel sátnegirji ja sártnit sámegillii. Sámegiela ja suomagiela professoráhtta ásahuvvui jagis 1864 gonagasa Fredrika universitehtii Christiania-gávpogis, mii lea dáláš Oslo universitehta. Jens A. Friis šattai vuosttas professor, ja son ráhkadii davvisámegiela čállinvuogi, maid láđđi Nuorttanaste dássážii lea geavahan.

Jagiid 1864 ja 1884 gaskkas oaččui Anders Johnsen Bakke, guhte lei skovllut Návuonas, dađistaga prentejuvvot davvisámegiel sálmmaidis Romssa gávpogis. Sálbmagihppagis oassi ledje su jorgalusat, ja oasi lei ieš čállán. Aiddo seamma jagiid, gaskal 1864 ja 1884, Elias Blix gárvvistii vuođu ođđadárogielat sálbmagirjái.

Parallealla ovdáneapmi boatkanii

Jahki 1884 lea máŋgga láhkái mearkajahki Norgga historjjás. Dalle čađahuvvui parlamentarisma Norggas, mii mávssii ahte ráđđehus maid Ruoŧa ja Norgga gonagas nammadii Norgii, fertii oažžut luohttámuša Norgga Stuoradikkis. Norgga vuosttas politihkalaš bellodagat ásahuvvojedje dan jagi. Muđui lea 1884 mearkajahki Norggas go vuosttas rivgu beasai váldit studeantaeksámena universitehtas Christianias.

Muhto jagis 1884 davvesámegiela ja dárogiela parallealla ovdáneapmi boatkanii. Jagis 1884 mearridii Stuoradiggi ahte «landsmål» galggai leat Norgga nubbi almmolaš dárogiella, dánskkadárogiela bálddas, man namma fas lei «riksmål» («riikagiella») ja dađistaga šattai «bokmål» («girjegiella»). Ja aiddo jagis 1884 Norgga eiseválddit geahnohuhttigohte sámegiela, go dieđihedje báhpaide ja skovllogiidda geavahit dárogiela sárdnidettiin sámegielagiidda ja oahpahettiin sámegielagiid. Njulget dili go ristagašvuohta galggai dieđihuvvot sámiide dušše dárogillii, de jagis 1888 vuođđuduvvui Norgga Finnemiššovdna, dáláš Norgga Sámemiššovdna.

Eiseválddit čavgejedje njuolggadusain jagis 1898 ahte sámegiela geavaheapmi skovllás lea lobálaš dušše dalle go lea dárbu dahkat ristagašvuođa oahpu áddehahttin sámiide. Ipmašeamos dahku sámiid ektui muhtin dáčča oaivámušaid beales lea evttohus jagis 1904 ahte sámit geat eai sánis sátnái ádde dárogielat vihaheami, eai galgan beassat náitalit.

"Ipmašeamos dahku sámiid ektui muhtin dáčča oaivámušaid beales lea evttohus jagis 1904 ahte sámit geat eai sánis sátnái ádde dárogielat vihaheami, eai galgan beassat náitalit."
Dá golbmagearddán heajat Guovdageainnus 1938:s. Náittospárat leat: Daniel Mathiesen Hætta ja Susanne Mathisdtr. Hætta, Henrik Andersen Spein ja Berit Anne Jakobsdtr. Hætta, Aslak Mikkelsen Sara ja Inga Josefsdtr.

(Govva: Bertrand M. Nilsen)

1902:s bohte njuolggadusat guovddáš eiseválddiin ahte Finnmárkkus galge hehttet «stáhta» eatnamiid vuovdima sáme- ja kveanagielhálliide. Dát lea hui čielga ovdamearka giela geavaheamis kultuvrralaš soardimii, ja vearjun resurssaid alde gilvvohallamis. Riikaeiseválddiide orui dehálaš Finnmárkku eatnamiid vuoruhit Norgga dáččaide, ja seammás hehttet ahte Finnmárkkus oččošedje suopmilaččat ráđđejumi – ja sin bokte ruoššalaččat, go Suopma dalle gulai Ruošša cára stivrejupmái. Ođđa dálut ožžo maiddái dárogiel namaid.

Dáččaid čielgaseamos fápmopolitihkalaš cealkámuššan lea báhcán Finnmárkkus vuosttas skovládirektevrras, jagis 1917: Min áigumuššan lea jávkadahttit sámi kultuvrra.

Almmolaš ja ovttaskas vealaheapmi

Guokte jagi Ruoŧŧa-Norgga uniovnna botkema maŋŋel Stuoradiggi jagis 1907 mearridii dievdduide dábálaš jienastanvuoigatvuođa, ja nissoniidda jagis 1913. Diekkár oktavuođain eai oro Norgga eiseválddit vealahallan sámiid – jus sii čájehedje dáččavuođa. Muđui leamaš servodagas dehálaš hállat dárogiela, čuovvut dáčča dábiid ja čoggat dáčča biktasiid, vai gáiddašii šaddamis bogostahkan jus vázze gávttehassan ja hálle sámegiela dáččaid gulu.

Muhto min máilmmis orru olbmuin leamaš álo dárbu fuotnut nuppiid olbmuid; dakkáriid geat eai leat aiddo seammaláganat go ieža, leš dal sáhka gielas, oskkus dege eallinvuogis, dege sajádagas servodagas: soga, sohkabeali, oahpu, virggi dege opmodaga dáfus. Dan láhkái olbmot leat geahččalan alcceseaset ja láhkásaččaidasaset addit alit árvvu dege rivvet ovdamuniid.

Čuohte jagi dás ovdal berrešedje Norggas maiddái dáččat, geat fárrejedje gávpogiidda áddestallat gávpotolbmuid giela ja meanuid, jus áigo gáidat bogostáhkamis ja bilkideamis. Miellahtut Bondeungdomslaget-searvvis Christianias leat muitalan ahte 1900-logu álggogeažis gávpogii fárrejeaddjit vásihedje ahte «fiinna» olbmot čolggastedje sin maŋŋái jus gáhtas vázze dáruid álbmotbivttas, «bunad», badjelis. Nu goit ain jagis 1968 dieđihii Oslo-láđđi Verdens Gang ahte sápmi, guhte lei dáčča šurnalisttaid fárus, ii luitojuvvon sisa vissis olgobáikái go son lei sámegávttehas.

«Teáhterdoarrun» (teaterslaget) leat Norgga girjjálašvuođahistorjjá čállit bidjan namman doarrumiidda Christiania teáhteris jagis 1856 go dárogiela berošteaddjit dáhtto norgalaš jođiheami ja nektosiid dánskka vieru ja vuogi sadjái. Dáhpáhus leamaš dehálažžan dárogiela ja -kultuvrra ovdánahttimis. Muhto nubbi «teáhterdoarrun» ii báljo nammaduvvo: Go Det norske teatret rahppojuvvui Christianias jagis 1913 ođđadárogiela teáhterin, de «fiinna» olbmot ráhkadedje dakkár stuimmiid teáhterviesu olggobealde ahte bolesat fertejedje boahtit dohko sin jaskkodahttit. Vuosehussan ahte otná beaivái lea Norggas kulturoaidnu rievdan, lea dál dáččaid bunad ja sámiid gákti šaddan seamma árvosamus gárvun. Ja go Beaivváš Sámi teáhter rahppojuvvui jagis 1981, de buolváriidda ii lean eará go gieđaid speaddjut!

Gullá easká maŋit áiggiid áddejupmái ahte ovttadássásašvuođa eaktun lea ovttaárvosašvuohta ii ge ovttaláganvuohta. Boasttuipmárdus orru hehtten olbmuid ja álbmogiid gielalaš ja kultuvrralaš ovdáneami. Vearrámus čuovus dán ipmárdusas sáhttá leat ahte dušše okta vuohki ja málle, ja ovttalágan láhtten ja jurdagat leat dohkálaččat ja lobálaččat. Politihkalaččat dát doalvu ovttabealatvuhtii. Vearrámusat lea vel váikkuhan ja váikkuha ipmárdusa ahte dušše okta vuohki ja málli ja ovttalágán meanut ja jurdagat leat dohkálaččat ja lobálaččat.

Dološ áiggis lei garra skuvla. Inger Haldis Halvari dáiddačájáhusas Nissonipmiliin miššonearaide, Sámi allaskuvla 2004.
(Govva: Svein Lund)

Sámegiella – veahkehanávnnas vai oahppoávnnas

Dan muddui go girku ja skovlá bidje beroštumi sámegillii ovdal 1900-logu, de lei danin vai galggai leat veahkehanávnnas. Unna álggoš rievdadit sámegiela oahppoávnnasin sámegielagiidda ii šaddan ovdalgo Norgga Sámemiššovdna ásahii Sámi álbmotallaskuvlla Kárášjohkii jagis 1936. Maiddái sámi duodji oažžugođii almmolaš árvvu dán skovllá bokte, ja duodji oaččui vel nannejumi go eiseválddit jagis 1952 Guovdageidnui ásahedje Heimeyrkeskolen for samer (Sámiid ruovttuduoji skovlá).

Muhto Norgga skovlláin muđui ii lean almmolaš sadji sámi gillii ja kultuvrii ovdal 1960-jagiid. Ođđa áigi álggii go Bargiidbellodaga ráđđehus jagis 1956 nammadii lávdegotti čielggadit sámiid diliid, dábálaččat navdojuvvon Samekomitéen (Sámelávdegoddi). Čilgejupmi geigejuvvui jagis 1959, masa Stuoradikki attii positiivvalaš meannudeami. «Sámefylkkas» Finnmárkkus gal bohciidedje vuostehágut. Vuosehussan sámegiela berošteapmái Norggas ja gáttuide sámevuođa vuostá heive beavdegirji muhtin skovlástivračoahkkimis Kárášjogas jagis 1957:

Skovlástivrra eanetlohku biehttalii skovlajođiheaddji ja gieldda skovlahoavdda evttohusa fállat sámi ohppiide sámegiela lohkankurssaža ja veháš dieđuid sámi kultuvrra birra. Eanetlogu dahke Olgešbellodaga ja Bargiidbellodaga áirasat geat celke ahte diekkár oahpahussii ii lean dárbu, soittii baicce vahágahttit.

Muhto Stuoradikki meannudeami boađus lei goit ahte Norgga dan áigásaš áidna universitehttii, Oslos, ásahuvvui jagis 1962 vuođđofága oahppu sámi gielas, historjjás ja kultuvrras. Sierra ortnega mielde besse álbmotskovllá oahpaheaddjit doppe logadit vuođđofága studeantaeksámena haga. Jagi 1964 rájes realskovllá- ja gymnásalága mielde šattai lohpi bidjat sámegiela siidogiellan dárogiela siidogiela sadjái, ja 1967:s rahppojuvvui vejolašvuohta addit álgooahpu sámegillii vuođđoskovllás.

Stuoradiggi dieđihii jagis 1964 maiddái juoidá ođasin go mearridii ásahit Norgga kulturfoandda, ja geatnegahtii Norgga kulturráđi doarjut sámi kulturdoaimmaid nai. Dan mielde vuolggahuvvui muhtin jagiid das maŋŋel maiddái Sámi sierrabibliotehka Kárášjogas. Muhto dáččat gal eai nu sakka jáhkkán sámiid šaddat geavahit sámegielaset girjjálaš giellan: Girko- ja oahpahusdepartemeanta lei dalle Norgga «kulturdepartemeanta», ja áššemeannudeamis Stuoradiggái oaivvildedje departemeanttas ahte boahtteáigásaš «sámi girjjálašvuohtan» fertejit leat sámegillii jorgaluvvon girjjálašvuođa čállosat.

Diekkár cealkámuš šattai hárdit Sámi girjelávdegotti man Sámi sierrabibliotehka nammadii 1971:s Norgga kulturráđi doarjaga mielde, sámegiel girjjálašvuođa ovdáneami várás. Lávdegoddi rievddai jagis 1975 Norgga kulturráđi sámi girjjálašvuođa fágalávdegoddin.

Ovttalágan dege ovttadássásaš eavttut?

Muhto ain lei fámus eiseválddiid ovddešáigásaš jurdda ahte ovttalágan eavttut – seamma máhttu dárogielas ja dárogillii – dat buktet ovttadássásašvuođa riikka ássiide. Sin oaivila mielde ovttaárvosaš gielladieđut ja giellamáhtut eai váikkuhan dasa – namalassii máhtut sámegielas ja sámegillii, ja dárogielas ja dárogillii ovttas ja oktiibuot. Ulbmilin dasa, ahte go 1967 rájes šattai lohpi addit dárogielahis skovláálgiide vuođđoskovllá álgooahpu sámegillii, lei oainnat áiggi mielde buoridit sin oahppama dárogielas ja dárogillii. Dát oaidnu vuhtto bures ain Vuođđoskovllá minsttarplánas jagis 1974.

Guovvamánus 1968 bođii «Árvalus gymnása birra mas leat sámi fáttát» («Innstilling om gymnas med samisk»), man skovláeiseválddiid Gymnásaráđi (Gymnasrådet) ja Skovlláid Geahččaladdanráđi (Forsøksrådet for skoleverket) nammadan lávdegoddi lei ráhkadan. Dán árvalusas evttohuvvui dárogiel siidogiela sadjái davvisámegiela eatnigiellan oahpahus siidogiellan. Árvalus evttohii maiddái addit saji sámi fáttaide dárogiela, religiovnna, geografiija, ja historjjá ja servodatdieđu fágain. Sierra áddejupmi biddjui dasa ahte julev- ja lullisámegielagat, geain ii lean Finnmárku-sámegiella ruoktogiellan, galge beassat heivehuvvon dásis váldit davvisámegiela dárogiel siidogiela sajis – praktihkas amasgiela dásis. Dalle go Kárášjoga gymnásaklássat álggahuvvojedje, válljejedje maiddái soames dáčča oahppit sámegiela siidogiellan dárogiela siidogiela sadjái.

Stuorit nuppástus sámi fágalaš guvlui bođii reforbmagymnása plánaid mielde jagi 1974 rájes, go ráhkaduvvojedje fágaplánat sámegielas váldogiellan ja siidogiellan, ja amasgielaid oktasaš plánii lasihuvvui sámegiella. Go fágaplána dárogielas váldo- ja siidogiellan sámegielagiidda ráhkaduvvui, rievdagođii maiddái geahččanvuohki. Go dábálaš fágaid oahpposuorgi bođii joatkkaoahpahuslága mielde ođđajagemánu 1. beaivvi rájes 1976, de oainnat ožžo oahppit geain lei sámegiella váldo- dege siidogiellan eanet bákkolaš diimmuid ja unnit suorgediimmuid go ovddeš linjjágymnásas. Danin ákkastallojuvvui unnit oahpahusdiimmuid dárogielas daidda geat dan válljejedje siidogiellan. Ággan lei ahte go sámegiella šaddá váldogiellan, de dasa boahtá eanet oktasaš giella- ja girjjálašvuođadiehtu ja áigeguovdilis dieđut das mii dáhpáhuvvá lagaš servodagas, riikkas ja máilmmis.

Go ođđa ráđđi ásahuvvui, Joatkkaoahpahusráđđi, de Girko- ja oahpahusdepartemeanta vel ásahii seammás Sámi oahpahusráđi jagis 1976. Sámi oahpahusráđđi dađistaga bargagođii maiddái julev- ja lullisámegiela oahpaheami várás. Kulturpolitihkalaš dege etnopolitihkalaš namahus «vuosttas- ja nubbegiella» bođii eiseválddiid geavahussii jagis 1982, namahusa «váldo- ja siidogiella» sadjái.

v Riikaeiseválddit gávnnahedje ahte Norgga vuođđoskovláláhka sánis sátnái gilddii iežá oahpahangiela go dárogiela. Oahpaheapmi sámegillii ii šaddan lága sániid mielde lobálažžan ovdal 1985, go vuođđoskovlálága §40 rievdaduvvui. Vuođđoskovllá ođđa minsttarplánat 1987:s bukte ođasmahttima go bođii fágaplána sámegielas, ja sierra sámi plánat vissis fágaide.

Vuođđo- ja joatkkaoahpahusa oahpponeavvut davvisámegillii leat bisson vánisin, ja oahpponeavvuid vánisvuohta julev- ja lullisámegillii lea vel stuorit. Lohpádusa, ja seammás gáržžidusa, buvttii stuoradiggedieđáhus joatkkaoahpahusa hárrái jagis 1984: «Departemeanta mieđiha ahte berrejit gávdnot oahpponeavvut sámegielas ja sámegielat oahpahussii sámegielas ja -kultuvrras, historjjás ja servodat- ja ealáhusoahpus. Eat sáhte bidjat seamma gáibádusa iežá fágaid ektui».

Norgga našunalbeaivi lei dehálaš čalmmustit našuvnnalaš oktavuođa, soaitá lei erenoamáš dehálaš sámi guovlluin. Govva lea Sirpmás miessemánu 17. b. 1953.
(Govva: Marit og Bill Aubert)

Giela iešárvu giela ávkkálašvuođa ektui

Mii leat oaidnán ahte skovllás, mii ovdánišgođii gaskaáiggi rájes, šattai giella gulahallangaskaoapmin ja veahkkeneavvun. Geahčadettiin Norggas dárogiela árvvu vuođđoskovllá ja joatkkaoahpahusa molsašuddi oahppoplánain, de soaitit áicat ahte gielaid oahpaheamis lea ovdánan beroštupmi giela iežas árvui. Erenoamážit eatnigiella galgá ovddidit dovdduid ja persovnnalaš návccaid.

Sámegielaid árvu Norgga riikkagiela ektui lea rievdan seammaláhkái, nu ahte dál galgá sámegiella sihke skovllá siskkobealde ja olggobealde beassat leat cealkingaskaoapmin, maiddái sámi čearddalaš dovdduide. Jus mii danin geahččat mo sámi gielaid dilli lea rievdán Norgga skovllás ja girkus, dan 400 jagis go lea leamaš miššovdna, de lei guhká sáhka dušše ávkkálašvuođas. Muhto guokteduhátjagi molsašumis sáhtii várrogasat dadjat ahte maiddái sámegiela dáfus lea giela iežas árvu oažžugoahtán praktihkalaš beroštumi skovllá oahpahusas.

Láhkateaksta teoriijas ja duohta dilis

Guoskevaš lágaid cealkagiid sáhttá dulkot bolttolaš buorrin sámiid giela, kultuvrra ja ealáhusaid ektui, maŋŋel go Stuoradiggi jagis 1987 mearridii vuođđolága paragráfii 110A ahte riikka eiseválddit galget geahččat bearrái ahte sámi čearda beassá seailluhit ja ovddidit iežas giela, kultuvrra ja servodateallima. Dan mielde Stuoradiggi mearridii nu gohčoduvvon «sámelága», geassemánu 12. beaivvi 1987 nr. 56, Sámedikki ja iežá sámi láhkadiliid birra. Lágas, masa bohte lasáhusat juovlamánu 21. b. 1990, nr. 78, § 1-5, daddjo sámegiela birra: «Sámegiella ja dárogiella leat ovttaárvosaš gielat. Galget leat ovttadássásaš gielat kapihttala 3 mearrádusaid mielde». Seamma lága § 3-1 mielde mearriduvvui sámegiela hálddašanguovlun gielddat Kárášjohka, Guovdageaidnu, Unjárga, Porsáŋgu, Deatnu ja Gáivuotna. Dan mielde ožžo davvisámegiella, julevsámegiella ja lullisámegiella seamma almmolaš árvvo go dárogiella. Muhto dalle dušše davvisámegiella mii gulai daid vuosttas gielddaide, beasai almmolaš dássái dárogiela bálddas – namas goit.[1]

Seamma lága paragráfas 3-8, oahppovuoigatvuođaid hárrái, celkojuvvo: «Juohkehaččas lea vuoigatvuohta oažžut oahpu sámegielas. Gonagas sáhttá addit dárkileabbo njuolggadusaid dán mearrádusa čađaheami birra. Vuođđoskuvlla ja joatkkaskuvlla sámegiela ja sámegillii oahpaheami várás gustojit dat njuolggadusat mat leat vuođđoskuvlalágas ja joatkkaoahpahuslágas (oahpahuslágas), ja dat njuolggadusat mat leat daidda lágaide lassin.»

Vuođđoskovlálága ja joatkkaoahpahuslága sadjái bođii oktasaš oahpahusláhka borgemánu 1. beaivvi 1999. Das lea sierra oassi sámi oahpahusa birra, § 6-2 vuođđoskovllá sámi oahpahusa hárrái: «Sámi guovlluin lea buohkain vuođđoskovláagis vuoigatvuohta sámegiela oahppat ja oahpahuvvot sámegillii. Go leat unnimusat logi oahppi geat sihtet oahpahusa sámegielas ja sámegillii muhtin gielddas sámi guovllu olggobealde, de sis lea vuoigatvuohta diekkár oahpahussii nu guhká go unnimusat guđas báhcet jovkui. Gielda ieš beassá mearridit bidjat oahpahusa sámegillii ovtta dege eanet skovlláide gielddas. Gielda sáhttá njuolggadusaid bokte mearridit ahte buohkat vuođđoskovlá agis sámi guovllus galget oažžut sámegiela oahpahusa. Sámi guovlluid olggobealde lea buot sámiin vuođđoskuvlla agis vuoigatvuohta sámegiela oahpahussii.»

Čilgejupmi Sámediggái skábmamánu 31 b. 2001 sámi oahpahusa birra olggobealde sámegiela hálddašanguovllu čujuhii, ahte duohta diliin ja guoskevaš lágaid ja njuolggadusaid gaskkas leat erohusat. Sivva orošii leamen riikaeiseválddiin: vissis cealkagat lágain, gáržžidusat njuolggadusaid bokte, resurssaid gárživuohta, heajos dieđiheapmi ja váilevaš bearráigeahččan čađaheami ektui.

Beaivvi maŋŋel go ođđa oahpahusláhka bođii fápmui borgemánu 1. b. 1999, sáddii Oahpahusdepartemeanta gielddaide, fylkagielddaide, Stáhta oahpahuskantuvrraide, universitehtaide ja allaskovlláide johtučállaga geahččaladdan- ja ovdánahttinbarggu birra, mas ávžžuhii váldit vuhtii ođđa hástalusaid ja čájehit dáhtu ja árjjaid ođđa čovdosiidda.

Sámivuođa oppastahttin

Oahpahusas sámiid birra Norggas ja maiddái sámi oahpahusa huksejumis soitet sámit oppastahttojuvvon, mii olbmuide dáidá buktán ipmárdusa ahte sámit leat ovttaláganat. Olbmot Norggas dáidet diehtán ahte gávdnojit julevsámit ja lullisámit Sis-Finnmárkku sámiide lassin. Go lea sáhka «sámi» ealáhusas, de orru váilumin fuomášupmi ahte gávdnojit erohusat ja molsašumit sámiid eallimis, eallinbirrasis ja eallindiliin, nu go sin ealáhusain ja fitnuin. Oppastahttin soaitá hehtten áddejumi skovlláin ja mediain sámiid leamen máŋggaláganin. Vuosehussan orošii ahte Norgga-beal Sámedikki siskko- ja olggobealde dávjá geavahuvvo namahus «sámi servodat», čilgekeahttá mii dat «sámi servodat» oppanassiige lea. Sámi máŋggabealátvuođa dihtii heivešii buorebut geavahit máŋggaidlogu. Sámegiela nubbingiela oahppaplánas vuođđoskovllá Reforbma 1997:s goit geavahuvvui máŋggaidlogus «sámi servodagat».


[1] Maŋŋil go dát artihkal čállojuvvui lea sámegiela hálddašanguovllu viiddiduvvon. Divtasvuodna (julevsámegiella) searvvai 01.01.2006 rájes, ja Snåase (lullisámegiella) fas 01.01.2008 rájes.(Doaimm.)


Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 3