Julevsámegillii På norsk

Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 3 Davvi Girji 2009.

Anne Kalstad Mikkelsen, Adele Nystø Rahka, Lill-Tove ja Oddmund Paulsen

Sámi mánáidgárdi Divttasvuonas: «Dánna galggap sámástit!»

Svein Lundai muitalan
Davvisámegillii: Sara Ellen J. Eira Heahttá

Adele Nystø Rahka, Anne Kalstad Mikkelsen og Lill Tove Paulsen

Svein Lund ságasta Adele Nystø Ráhkain, Anne Kalstad Mikkelseniin ja Lill Tove Paulseniin, Árran 2007
(Govva: Basia Głowacka)

Oddmund Paulsen

Oddmund Paulsen, Árran 2007
(Govva: Basia Głowacka)

Bajilčála lea vižžon ovtta galbbas mii lei Vuonak sámemáná, Divttasvuona sámi mánáidgárddis 1990-logus. Galba lei dušše julevsámegillii ja mearkkašii ahte «Dáppe galgat sámástit!». Dat sáhttá leat ovdamearkan garra giellapolitihkkii mii lei mánáidgárddis dien áiggi – politihkka mii oaččui vuostehágu, muhto mii čájehii buriid bohtosiid.Dá muitalit njealjis gávcci váhnemis geat álggahedje mánáidgárddi j. 1989.

Dát njealjis leat bajásšaddan iešguđetge sajis Divttasvuonas, muhto orrot dál buohkat Ájluovttas.

Anne Kalstad Mikkelsen (r. 1963), lea suohkanguovddážis, Gásluovttas, bajásšaddan. Son váccii vuođđoskuvlla doppe ja joatkkaskuvlla Gásluovttas/Hápmiris. Son lea lohkan Norgga eanandoallo allaskuvllas (Norges landbrukshøgskole), ja lohkán iešguđet fágaid Bådåddjo allaskuvllas, ee. julevsámegiela, servodatfága mas sámi dilli deattuhuvvo ja pedagogalaš seminára. Dál son bargá gaskkustandoaimmaheaddjin Árran julevsámi guovddážis.

Adele Nystø Ráhka (r. 1959) boahtá Jågåsijdas. Doppe váccii mánáidskuvlla ja Gásluovttas fas váccii nuoraidskuvlla. Maŋŋel lea lohkan eanandoalloskuvlla ja sámi álbmotallaskuvlla duodjesuorggi Johkamohki álbmotallaskuvllas, ja lea maid lohkan duoji ja sámegiela Bådåddjo allaskuvllas. Son lea bargan veahkkebargin mánáidgárddis ja sámeluohkáin Ájluovtta skuvllas.

Lill-Tove Paulsen (r. 1961) lea Moskkis (Måskes) eret, ja lea doppe vázzán mánáidskuvlla, ja nuoraidskuvlla ges Ájluovttas. Son lea julevsámegiela lohkan Bådåddjo allaskuvllas. Son lea bargan mánáidgárddis, ja oahpaheaddjin oahpaheaddjeoahpu haga.

Oddmund Paulsen (r. 1958) Bjørkvikas, Ájluovtta lahka, lea lohkan huksen ja ásahusoahpu joatkkaskuvllas ja oahpu váldán teknihkalaš fágaskuvllas ja lea lohkan julevsámegiela Budejju allaskuvlla čađa. Dál son bargá konserverenteknihkarin Árran museas.

Vuonak sámemáná lea ollásit váhnemiin álggahuvvon ja dat njeallje váhnenpára ledje maid mánáidgárddi eaiggádat vihtta vuosttaš jagi. Go Árran sámi kulturguovddáš lei válmmas j. 1994, fárrii mánáidgárdi dohko. Dalle molso nama Árran mánnágárdde, ja de válddi Árran mánáidgárddi badjelasas. Dás galgat álggus geahččat dan áiggi go váhnemat doaimmahedje mánáidgárddi.

Iešguđetgelágán gielladuogáš

Dan njealji váhnenpáras geat álggahedje, lei dat seamma áigumuš namalassii ahte sii háliidedje ahte sin mánát galge šaddat sámegielagat, muhto sis iežainis gal lei feara makkár gielladuogáš, ja sii ledje válljen iešguđet ládje makkár giela hupme mánáiguin.

Lill-Tove guovttos Oddmundiin lei áidna párra geain lei julevsámegiella eatnigiellan. Goitge humaiga dárogiela boarráseamos mánáidisguin. Lill-Tove muitala: – mii leat guhtta oappážaga/vieljažaga, ja mun lean boarráseamos. Eadni hupmagođii dađistaga dárogiela, danne hupmat mii boarrásepmosat buoret sámegiela, dat nuorabut máhttet unnit sámegiela. Mun lean dahkan juste nuppe ládje, hupman dárogiela boarrásepmosiiguin ja sámegiela nuoramusaide. Boarráseamos mánná riegádii j. 1979, go buohkat dárustedje mánáiguin. Mun jurddahin ahte galgen sámástit, muhto ii das šaddan mihkkege.

Adele bajásšattai passiivvalaš sámegielipmárdusain, muhto dárustii dušše dassá go rávásnuvai. – Vázzen vuosttaš sámegielkurssa go ledjen 17 jahkásaš, dan maŋŋel vázzen kurssa Hápmira joatkkaskuvlla čađa ja Budejju allaskuvllas. Mus leat njeallje máná, geaiguin lean sámástan álggu rájes. Mu isit gal ipmirda sámegiela, muhto dárusta mánáiguin, nu ahte mánát lea álo leamaš ollásit guovttegielagat.
Anne lea oahppan dušše dárogiela su váhnemiin [1], ja álggi oahpahallat sámegiela go váccii joatkkaskuvlla Hápmiris. Dan maŋŋel lea garrasit bargan oahppat sámegiela, muhto dovdá ain ahte ii hálddaš dan oalát. Su boadnji gal baicca lea čađa sámegielat mánnávuođa rájes juo. Boarráseamos mánáidisguin gal dárusteigga, goalmmát mánáin easka hupmagođiiga sámegiela, ja Anne muitala ahte oahpai sámegiela ovttas mánáin..
Maŋemus páras geat álggaheigga mánáidgárddi lea eamidis julevsámegiella ja isidis ges davvisámegiella eatnigiellan, ja soai humaiga álggu rájes juo iežaska sámegiela mánáiguin.

barna

Mánát duhppejit.
(Govva: Vuonak sámemáná)

Mánáidgárdi dagahii giellamolsuma ruovttuin

–Go álggaheimmet mánáidgárddi, de ledje nu unnán sámegielagat Divttasvuonas ahte sáhtii lohkat daid ovttain gieđain, ja golmmas sis vázze mánáidgárddi. Álggus mis lei duppal ulbmil; sihkkarastit sámegiela ovdáneami mánáin ja addit eará mánáide vejolašvuođa oahppat sámegiela. Go máŋgga bearrašis ledje dárustan mánáidisguin, de fuomášedje ahte mánáidgárddi ásaheapmi dagahii giellamolsuma maiddái ruovttuin.

Anne muitala: – mus ledje golbma máná ovdaskuvlaagis, ja buohkat álge mánáidgárdái. Boarráseamos, guhte dalle lei njeallje jahkásaš, gal dušše dárustii, ja sutnje gal šattai lossa rievdadeapmi. Sidjiide guđet ledje unnibut, gal šattai geahppaseabbo.

Muhtun váhnemat sámástedje gaskaneaset, muhto olu seaguhedje dárogielain. Sidjiide váikkuhii mánáidgárdi nu ahte šadde eambbo dihtomielalaččat das ahte geahččalit čađat sámástit.

Lavvo

Lávvu ja dolla lei oassin sámi mánáidgárddis.
(Govva: Vuonak sámemáná)

Mánáidgárdi dego ruoktu

- Báiki maid aniimet mánáidgárdin vuosttaš jagiid, lei Fredly Hellandsbergas. Dat viessu lei ovdal geavahuvvon boarrásiidsiidan. Dat lei veahá doaresbealde ja suojis. Dat lei olggobealde giliid ja dat lei veahá meahccelis, ja danne sáhtiimet atnit sávzzaid doppe, gilvit buđehiid ja ruotnasiid. Lei maid álki beassat meahccái ja meahcis mii gal leimmet dávjá.

Ii mis lean ovttasge virggálaš oahppu bargat mánáidgárddis. Ollesoahppan ovdaskuvlaoahpaheaddji oaččuimet easka go mánáidgárdi lei doaibman vihtta jagi. Iige mis lean olu hárjáneapmi eaige vásáhusat eará mánáidgárddiin. Mii barggaimet eanas nu movt ieža fuobmáimet.

Go plániimet mánáidgárddi, de jurddaheimmet ahte galggašii leat seamma sisdoallu go ruovttus. Mánát galge hárjánit buot doaimmaide mat ruovttuin leat nu go gilvit ja biebmoráhkadeami, bassama jna. Mánát ledje eanas áiggi mielde eanas doaimmain, go láibbuimet, go biepmaimet lábbáid, oakkuimet ja čolliimet guliid. Mii boniimet ja ivdniimet láiggiid. Geažos áiggi ohppe mánát ođđa sániid sámegillii daid bargguid čađa main oassálaste. Lei maid álo soames váhnen barggus mánáidgárddis, mii fas váikkuhii dasa ahte ii lean nu stuora gaska gaskkal mánáidgárddi ja ruovttu.

Juoga mii lei dehálaš, lei ahte mii válddiimet mielde eallilan olbmuid mánáidgárdái iešguđetge doaimmaid oktavuođas. Álggus gal ledje unnán stoahkanhearvvat ja eará neavvut, muhto biergasat eai lean nu dehálaččat. Go oaččuimet doarjaga háhkamiidda, de gal osttiimet soames dábálaš stoahkanhearvvaid, muhto eat mii daiguin gal stoahkan bearehaga. Rievtti mielde gávnnaheimmet ahte dat lei veahá čurbodat. Olgun lei okta gizzunrusttet mii gal lei hui bivnnut. Ii lean gal várra plánejuvvon nu, muhto sulastahtii oalle ládje lávu. Goit dan mađe ahte mánát fuobmájedje ahte sii galget dan vuolde dolastit.

Mii háliideimmet ahte dat galggai leat sámi mánáidgárdi, muhto eai mis lean nu čielga jurdagat das mii sámi mánáid bajásgeassin lei dahje makkár dat galggašii leat. Mis lei maid unnán oktavuohta daiguin eará sámi mánáidgárddiiguin mat gávdnojedje dien áiggi. Áidna referánsa mis lei dáža mánáidgárddiin. Mii gal diđiimet ahte ledje sámi mánáidgárddit omd. Guovdageainnus, muhto jurddaheimmet ahte doppe lei áibbas eará dillii go mis dáppe. Maid mii galggaimet singuin hupmat. Eat mii diehtán ovttage eará mánáidgárddi mat ledje dahkan nu movt mis lei ulbmilin; oažžut dárogielat mánáid sámástit. Mánáidgirjjit julevsámegillii eai gávdnon. Muhtun bargit lohke dárogielgirjjiid ja jorgaledje daid sámegillii logadettiin. Áiggi mielde oaččuimet jorgaluvvot soames girjjiid, ledje dárogielgirjjiid jorgalan. Eai dan áiggi jorgalan sámi mánáidgirjjiid davvisámegielas julevsámegillii, nu go dál lea šaddan. Hárvásat mis máhtte davvisámegiela.

Láppis mii njammá doahtu

Ájláttes lei oapmedállu, ja giđabeallái beasaimet luoikat lábbáid mat njamme doahtu, ja dan lábbá galge sihke mánát ja rávisolbmot fuolahit.
(Govva: Øyvind A Olsen, Nordlandsposten)

Garra giellapolitihkka

Mánáidgárdemánáin lei sámegielmáhttu iešguđetge dásis. Unnitlohku máhtii sámegiela, muhtumat ipmirdedje eanasoasi, ja earát ges ipmirdedje álggos hui unnán. Goitge mearrideimmet ahte álggu rájes galggaimet hupmat dušše sámegiela mánáidgárddis. Ledje digaštallamat ahte galggaimet go veahá dárustit, muhto gávnnaheimmet ahte eat áiggo dan gal. Buot váhnemat geat bidje mánáideaset dán mánáidgárdái ožžo čielga dieđu das makkár giellapolitihkka mis lei, ja ahte dat geatnegahti maiddái váhnemiid. Mánáidgárddi boađáhagas heaŋgái diehtu mii lei hui čielggas: Dánna galggáp sámástit! Mii leimmet maid hui dihtomielalaččat das ahte mánáiguin galggaimet hupmat čielga sámegiela, eat ge seaguhit sámegiela ja dárogiela.

Giellabargguid nannen dihte vieččaimet guovttegielatvuođa ja giellaoahpahusa ekspearttaid doallat kurssaid ja logaldallamiid sihke váhnemiidda ja bargiide. Mis lei ee. Tove Skutnabb-Kangas, Asta Balto ja Leena Huss dáppe min luhtte. Sámi oahpahusráđi bokte oaččuimet giellaveahki Anders Kintelis ja Kåre Tjihkkomis.

Mis eai lean ovttagielatmánát, buohkat máhtte maiddái dárogiela, ja danne lei bahá ahte mánát dárustišgohte jus dárogielat mánát livčče boahtán. Ja dat ii lean álki doalahit daid olggobealde. Muhtun mánáid ledje boarráset oappát ja vieljat, geat dušše dárustedje, ja geat áinnas finadedje mánáidgárddis. Olgostoahkamat geasuhedje eará mánáid. Sii geat fitne guossis dáppe, ožžo čielga dieđu ahte dáppe galget sámástit - dahje orrut jaska.

Áiggi mielde oaččuimet maid asttoáigeortnega mii lei čadnon mánáidgárdái, ja doppe gal eai lean buot mánát nu nannosat sámegielas. Mii čovddiimet dan dainna lágiin ahte vuosttaš gearddis ii lean lohpi dárustit, ja jus oktage áiggui dan dahkat de fertejedje mannat loktii.

Diehttelas dat bávččaga

Ánne muitalii ahte su boarráseamos mánná dušše dárustii álggus go mánáidgárdi álggahuvvui, sus gal ii lean beare geahpas. Dáhpáhuvai ahte son bođii ruoktot ja čierui go lei nu váttis dat giella mánáidgárddis. Mii šattaimet bargat olu dihtomielalašvuođain ja jeđđemiin: – Ii dat leat dus mihkkege sivaid, dat lea dušše váttis go it leat oahppan sámegiela ovdal. Muittán ahte mu eadni dajai ahte galggan máná váldit eret mánáidgárddis. Muhto de gal dadjen ahte in áiggo dan siva guoddit ahte mánná bajásšaddá ii ge oahpa sámegiela. Olmmoš ii sáhte rievdadit juoidá nu ahte dat ii bávččat. Lei várra nu ahte mii geat leimmet massán giela, mii várra ražaimet eanemus. Sii geat ledjen bajásšaddan sámegielain, eai dádjadan makkár skeaŋkka ledje ožžon. Man divrras dat lea. Dan oaidnit mii buoremusat, mii geat leat massán dan. Sámegiella gávppis

- Divttasvuonas lei sámegiella guhká leamaš dakkár maid hupme dušše ruovttuin, eaige almmolaš báikkiin. Ovdamearkka dihte ii lean dábálaš ahte sámástedje jitnosit gávppis. Mii šiehtaimet goitge ahte bargit ja váhnemat galge sámástit mánáidgárdemánáiguin go deivet sin márkanis, omd. gávppis. Nu šattai sámegiella fas dakkár giella mii gullui almmolašvuođas. Muhtumiid mielas lei ártet go humaimet sámegiela jitnosit. Sii heahpanedje, nu ahte máŋggas eai háliidan min deaivat márkanis. Mii vásiheimmet ahte olbmot čiehkádalle go oidne min boahtime. Mii šattaimet olu bargat áddjáiguin ja áhkuiguin, muoŧáiguin, goskkiiguin ja siesáiguin ja čeziiguin, egiiguin ja ednuiguin vai sii sámástivčče mánáiguin. Sii livčče áinnas hupman dárogiela iežaset mánáiguin ja mánáidmánáiguin ja eai soaitán goassege ovdal sámástan mánáiguin. Lei dehálaš sin oažžut mielde, muhto oaidnit ahte dat lei lossat máŋgasii. mánáin lei mielde iežaset niibi

Barna hadde med seg kvar sin kniv

Govva váldon ovtta meahccemátkis. Mánáin lei iežaset niibi mielde, maid besse ieža geavahit. Sandra fuollá alcces bassinsákki.
(Govva: Vuonak sámemáná)

Eahpádus ja vuosteháhku

- Ledje oallugat geat ledje vávjálasat. Sii dadje: Movt galgá mannat go mánát ollejit skuvlii eaige máhte dárogiela? Čájehuvvui ahte sii balle ihcalis. Dárogiella lea miehtá buot, ja ii oktage mánná leat dainna bártidan. De sii balle fágalaš ovdáneamis dain iežá fágain. Eat mii nu riekta diehtán sáhtte go massit maide go juo atne nu olu fámuid šaddat guovttegielagin. Muhto de mii jurddaheimmet ahte lei nu dehálaš ahte ohppe sámegiela, ahte jus vel eai birge ge omd. matematihkas nu bures go earát, de mii fertet dan gierdat. Muhto eat galgga šihtit ahte ieža maid eahpideimmet soames geardde ahte bargat go mii riekta, lei ovtta gaska heahtečoahkkin heahtečoahkkima maŋis. Maŋŋel gal sáhttit dadjat ahte eksámen bohtosat Ájluovtta skuvllas čájehit ahte mánát geat sámástit ja leat vázzán sámi mánáidgárddis eai goit leat birgen heajubut go earát. Soaittit mii duosttat dadjat juste nuppe ládje.

Mii diđiimet ahte lei lossat ja garra dilli mánáide. Mii leimmet vásihan man heajos stáhtus sámevuođas lei, ja mii áigguimet nannet mánáid ovdal go skuvlii álge. Danne barggaimet earenoamážit dainna ahte mánát galge máhttit juoidá mii attii stáhtusa dárogiela birrasa ektui. Mii válljiimet guokte ášši vuoruhit, namalassii spábbačiekčama ja lohkama. Mii dagaimet spábbačiekčanšillju mánáidgárddi lahka ja čievččaimet dávjá spáppa vai mánát galggaše birget daiguin iežá mánáiguin márkanis. Dasto álggiimet lohkanhárjehallamiin mánáidgárddis, nu ahte go sii álge mánáidskuvlii, de máhtte oba muddui juo lohkat. Lei Kaia Kalstad gii fuolahii lohkan- ja čállinoahpahusa.

Mánáidgárdi ii ovddastan dušše gielalaš, muhto maiddái kultuvrralaš ja politihkalaš ealáskahttima. Dat lei dat vuosttaš sámi ásahus Divttasvuonas. Dilli dalle 18 jagi dás ovdal lei áibbas eará go mii dál lea. Mii eat ožžon makkárge veahki dahje doarjaga suohkanis, muhto fertiimet ieža dahkat buot.

Sálmmat guhtalaš čállinvuohkái

Álggus mis eai lean makkárge sálmmat julevsámegillii. Goitge gávdnoje sálmmat maid láveje lávlut Lestadiánalaš čoakkámin. Muhto dat ledje čállojuvvon dološáigahaš sálbmagirjái mii lei 1895 [2] rájes, ja das lei gohtalaš čállinvuohki. Mii lávlluimet goitge daid ja máŋgiimet daid ja jugiimet daid mánáide. Boarráseamos mánát geat ledje ožžon lohkanoahpahusa mánáidgárddis, nagodedje goit oallemuddui čuovvut sálmmaid go leimmet moddii lávlon daid sálmmaid. Oktii bođi bismá Øystein Larsen oktan johtinguimmiiguin min guossái, ja dalle mii lávlluimet ovtta sálmma sutnje. Bismá oaččui maid sálbmagirjji vai beassá lávlut. Gal son juo nu hirpmahuvai, ja lohpidii ahte galge jođáneamos lági mielde oažžut sálbmagirjjiid main leat dábálaš bustávat, ja nu dat šattai ge. [3]

čiktime

Beasaimet maid nuohti čiktit.
(Govva: Vuonak sámemáná)

Mánáidgárddis skuvlii

Go álggaheimmet mánáidgárddi, de lei leamaš moadde jagi juo julevsámegiela oahpahusfálaldat soames skuvllain Divttasvuonas muhto de dušše nubbingiellan, ja dalle dušše moadde diimmu vahkkui. Go leimmet jođihan mánáidgárddi moadde jagi de gálge sámegielat mánát álgit skuvlii, ja dalle mii gáibideimmet ahte sii galge oažžut sámegiela vuosttašgiellan skuvllas, ja ahte oahpahusgiella galggai leat sámegiella juohke fágas. Áiggi mielde oaččuimet dan maid, ja dál leat oallugat mannan vuođđoskuvlla čađa ja ožžon julevsámegiela vuosttašgiellan. Mii roahkahit dadjat ahte mánáidgárddi haga ii livčče leamaš dat vejolaš.

Jagi 2000 oaččuimet dieđu ahte mii mánáidgárdeváhnemat leimmet ožžon Sámedikki giellamovttidahttin bálkkašumi. Dan gal eat lean vuordán, go eat diehtán ge ahte leimmet nominerejuvvon. Dalle gal vulggiimet buot njeallje váhnenpára Kárášjohkii vuostáiváldit bálkkašumi Sámedikki plenuma oktavuođas.

Máhccame

Go dát čállojuvvo, de leat 18-jagi vássán dan rájes go mánáidgárdi álggahuvvui. Dan bottas lea boahtán ođđa váhnenbuolva, ja sis leat ođđa hástalusat. Dalle go mii álggaheimmet, de ledje eanas váhnemat sámegielagat, muhto dál leat dušše oattes geat máhttet sámegiela. Dat mielddisbuktá ahte mánáidgárdi ferte guoddit eanas oasi ovddasvástádusas mánáid sámegiela oahpaheamis. Vaikko bargit gal ain sámástit mánáiguin, de mánát dárustit eanas áiggi. Mii oaidnit maid ahte sámegiella lea rievdame, máŋga giellaoahpa hámi leat jávkame, omd. guvttiidlogu vearba ja pronomen. Dađistaga go dát njealjis muitalit de fuobmájit eambbo ja eambbo fearániid mánáidgárddis maid áiggoše muitalit. Loahpas dadjá okta sis: – Gullet, mun jáhkán mii galgat čállit girjji dán birra. Mii sávvat ahte sii dahket dan, muhto dassážii oažžu dát leat álgun.


[1] Geahča Kaia Kalstad muitalusa Sámi skuvlahistorjá 2:s..
[2] Same tjåggolvasen Psalm-Kirje. Ruoŧa Girku (Svenska kyrkan) 1895).
[3] Julevsáme Sálmmagirjje almmuhuvvui j.2004, ovttasbargu gaskal Ruoŧa girku sámi ráđi ja Norgga girku, Sámi girkoráđi.


Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 3