Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 3 Davvi Girji 2009.

Svein Lund:

Mánáidgárdi dáruiduhttima vuostá

Dát artihkal Unjárggas / Deanus prentejuvvui dárogillii Klassekampen-aviissas 29.10.1986. Čálli lea ieš jorgalan dan sámegillii 20 jagi maŋŋil.

– Mii dat lea? – Gussa. – Na ba dat? – Dat lea boazu.
Dađistaga muorraeallit ožžot namaid, vaikko golmmajahkásaš muhtumin gohčoda heastta gussan. Láhttis vudjet muorraskohteriin mas lea sarvva reagas. Lea han bivdináigi.

Mii leat Unjárgga sámemánáidgárddis. Dárogillii livččii leamaš «Nesseby samebarnehage», muhto telefonkatalogas lea dušše sámegiel namma. Ja go čuojahin de vástidii sámegillii. Ja vaikko mun dárustin, de jotkkii sámegillii nuppi geahčen. Muhtin láhkái gulahalaime goappát gielain, ja mun gávdnen mánáidgárddi mii lea muhtin Stuorravuona skuvlla visttis.

Jođiheaddji Anneli Länsman boahtá Njuorggámis Suoma bealde. Ahte son ii huma nu bures dárogiela ii leat hehttehus dán barggus.
– Baicce nuppegežiid, cealká Ann-Kristine Smuk, gii lea veahkkebargi mánáidgárddis ja ieš boahtá Stuorravuonas. – Dás lea nu garra deaddu dárogielas ahte lea buorre ahte mis lea bargi gii dušše máhttá sámástit mánáiguin.

Moadde čuođi mehtera eret lea mánáidgárddi lávvu. Lávus lea dolla ja árrana badjel heaŋgá bohccobiergu. Biergosuovasteapmi lea okta dain sámi árbevieruin maid mánáidgárdi gaskkusta mánáide. Sámi mánáidgárddis ii leat dušše sáhka gielas, muhto maiddái kultuvrra ja árbevieruid seailluheamis. Danin sii leat ollu olgun meahcis, giđđat sii leat olles vahkku bartatuvrras ja čakčat sii leat mielde gárddis.

Plástatráktor ja sugadanboazu

Duhkorasat mánáidgárddis leat buorremuddui seammát go maid gávdnat dáža mánáidgárddiin. Leat ráhkaduvvon beare unnán duhkorasat sámi árbevierus. Muhto plásttas ráhkaduvvon biillaid ja tráktoriid gaskkas mii gávdnat ártegis sivdnádusa; sugadanbohcco! Ja de sis lea koartastohkka sámi govaiguin.


Sugadanboazu lea erenoamáš sámi duhkoras. (Govva: Svein Lund)	Sámi mánáidgárddis leat mánát duhkorasat, mat speadjalastet sámi kultuvrra ja báikkálaš luonddu. (Govva: Svein Lund)

Golbmasis lohkásii guovtti jagis

Unjárgga gielda lea siskkimusas Várjjatvuonas ja eanetlohku álbmogis leat sámit. Muhto dáruiduhttin lea leamaš garas ja dál sáhttá gullat sámegiela nuorat olbmuid gaskkas dušše Stuorravuonas. Jus ii mihkkege dahkko jorgalit dán ovdáneami šaddá sámegiella jávkat dás nugo ollu eará sámi riddoguovlluin ge.

Danin álggahedje muhtin váhnemat sámegielat mánáidgárddi, ja sii álge čakčat 1984 golmmain mánáin. Sivva dasa ahte eai lean eanet mánát lei ahte eai lean go golbma sámegielat ovdaskuvlamáná olles Unjárgga suohkanis. Muhto dál leat juo logis, ja buohkat leat ožžon saji mánáidgárddis. Okta mánáin humai dušše fal dárogiela go álggii mánáidgárdái, muhto dál son maid lea sámástišgoahtán.
– Mii fuomášit ahte mánáidgárdi maid váikkuha váhnemiidda, lohká Ann-Kristine.
– Sii geavahit eambbo njuolgguslaččat sámegiela maŋŋil go sii leat ožžon mánáid sisa mánáidgárdái.


Mánáidgárdi lea ceggen lávu, mas earret eará sáhttet suovastit bierggu. (Govva: Svein Lund)	Ann Kristine Smuk iská lea go suovasbiergu giksan. (Govva: Svein Lund)

Sámesearvvit oamastit

Go Unjárgga sámemánáidgárdi lea priváhta mánáidgárdi de sivva dasa ii leat ahte sii leat privatiserema bealušteaddjit. Unjárggas lea gielddalaš mánáidgárdi, muhto das lea visot dárogillii. Gielda ii hálit álggahit sámi mánáidgárddi, ja danin lea Sámiid searvi mii jođiha mánáidgárddi ovttas Sámenuoraidservviin ja Johttisámeservviin. Stáhta addá sierra doarjaga sámi mánáidgárddiide ja suohkanis sii leat dán jagi ožžon 60 000 ru.(!) Lea juste doarvái ruhta viessoláigui, elrávdnjái ja bálkái, muhto lea unnán ruhta oastit rusttegiid. Dál lea 2 3/4 virggi, muhto oassevirgi lea gaskaboddosaš ja eanaš áiggi leat dušše leamaš guovttis. Dalle lea beare unnán áigi dikšut ja oahpahit mánáid.

Váilu oahppu

Ii ovttasge sis, geat barget dahje leat bargan mánáidgárddis, leat oahppu dasa. Sámegiel ovdaskuvlaoahpaheaddjit eai leat nu galle, ii ge gávdno sierra oahppu dasa. Dál lea jođiheaddji jurddašan vázzit ovdaskuvlaoahpaheaddjioahpu Suomas. Muđui sii sávvet ahte gáiddus ovdaskuvlaoahpaheaddjioahpahus álgá. Muhto mii fertet gal namuhit ahte sii leat ožžon buori veahki Finnmárkku mánáidgárdekonsuleanttas.

Jođiheaddji Anneli Länsman (g.b.) boahtá Njuorggámis Suoma bealde. Dán virggis ii leat hehttehus ahte son ii huma nu ollu dárogiela, baicce nuppeláhkái, lohká veahkebargi Ann Kristine Smuk (o.b.)
(Govva: Svein Lund)

Váhnemiid ovddasvástádus?

– Mii áigut dál dahkat čoahkkáigeasu ja geahččalit ovttastahttit barggu sámi mánáidgárddiiguin, muitala Tonje Moen, Finnmárkku mánáidgárdekonsuleanta. Unjárgga sámemánáidgárddi lassin leat sámegielat mánáidgárddit Kárášjogas, Guovdageainnus, Fanasgiettis/Sirpmás, Romssas ja Oslos. Álttás ja Deanušalddis lea barget álggahit sámi mánáidgárddi. Guovdageainnus ja Kárášjogas leat gielddat mat jođihit mánáidgárddiid, muđui mánáidgárddiid jođihit váhnemat dahje báikkálaš sámi searvvit.

Go dan mađe stuora oassi sámi mánáidgárddiin leat priváhtat, de ii leat sivva ahte sii geat jođihit daid leat erenoamáš mielas privatiseremii, muhto baicce ahte gielddat leat leamaš nu negatiivvat sámi mánáidgárddiide. Odd Ivar Solbakk, Deatnogátte sámemánáidgárddi stivrajođiheaddji, cealká ná:
– Livččii buoremus ahte suohkanat jođihivčče mánáidgárddiid, muhto ii fal man beare haddái. Mii eat duostta guođđit ovddasvástádusa gielddaide ovdal go sis lea mánáidgárdeprográmma mii sihkkarastá sámegiela ja sámi kultuvrra.

Dál ii gávdno sierra sámi mánáidgárdekonsuleanta, muhto go Finnmárkku mánáidgárdekonsuleanta ieš lea sámegielat, de son lea erenoamážit beroštan dan barggus.
– Áigut dál geahččalit čoaggit daid vásáhusaid maid mii leat dahkan. Lávdegoddi, maid departemeanta (FAD) lea nammadan galgá dál guorahallat pedagogalaš barggu sámi mánáidgárddiin. Váilot issorasat sihke oahppan bargit, girjjálašvuohta ja rusttegat. Oppalaččat lea ovdaskuvlaoahpaheaddjiváili Finnmárkkus, muhto erenoamážit dat čuohcá sámi mánáidgárddiide.
– Maid áigubehtet dahkat buoridan dihte dán dili?
– Mii áigut boahtte čavčča álggahit gáiddus ovdaskuvlaoahpaheaddjioahpahusa Álttá oahpaheaddjiskuvllas. Muhto dárbbašuvvojit maiddái oanehisáigásaš doaimmat nugo dat mat galget háhkat oahpaheddjiid Finnmárkui.

Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 3