På norsk
Artihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 4
Davvi Girji 2010.
Christen Brygfjeld:
– Ii leat ágga rievdadit
Sámás: Issát Sámmol Heatta
 Christen Brygfjeld
(Gova luoikan: Finnmárkku fylkkamánni) |
Christen Andreas Brygfjeld (1863–1952) lei bajásšaddan Hemnesas Helgelánddas ja sus lei lullisámi duogáš. Son váccii oahpaheaddjiskuvlla Romssas ja barggai oahpaheaddjin Čoalmmenuoris Álttávuonas 1884 rájes 1918 rádjái. Doppe son bekkii go nagodii heaittihit skuvlla dainna ákkain ahte «lea buoret ahte ii leat obage skuvla go sámeskuvla»[1]Dan maŋŋil lei son oahpaheaddjin Davvesiiddas 1922 rádjái, dalle son beasai Finnmárkku skuvladirektevran, dat virgi lei sus 1933 rádjái. Skuvladirektevran son čađat bealuštii dáruiduhttinpolitihka ja celkkii aivve baháid sámi álbmoga vuostá obbalaččat ja fallehii vašiin sin geat ákkastalle sámegiela geavaheami bealis skuvllas.
Dát reive lea skuvladirektevra Christen Brygfjelda vástádus go Johan Beronka vuosttaldii dáruiduhttinpolitihka, loga dan dás ovdalis. Reivves son bealušta dalá skuvlapolitihka ja namohallá juohke Finnmárkku suohkana giella- ja skuvladili. Das son ovdanbuktá ollu miellagiddevaš dieđuid, muhto muhtumat su dieđuin eai doala deaivása eará dalá gálduid dieđuid ektui. Muhtun saji mii leat bidjan lassidieđuid teavstta vuolábeallái mas čujuhit gálduide main leat eará dieđut. Buot juolgenohtat lea doaimmahus čállán.
Fuomáš ahte sihke departemeantta reive, mas bivdá skuvladirektevrra kommenteret Beronka reivve, ja skuvladirektevrra vástádusa lea merkejuvvon «Fortrolig» (suollemas).
|
Suollemas
Čálii
Finnmárkku skuvladirektevra
Girko- ja Oahpahusdepartementii
Oktan departemeantta suollemas čállosiin dán mánu 6.b. lean ožžon kopiija Čáhcesullo proavása Johan Beronka čállosis gonagaslaš l. departementii skábmamánu 28.b. 1929. Su čálus guoskkaha láttegiela ja sámegiela anu Finnmárkku máŋggagielat giellabiiriin.
Lean juo earáláhkái ožžon dihtosii dan maid Beronka lea viggan oččodit juo daid áiddovássán jagiid, ja dađi mielde go lean ipmirdan, lea son su iežas Suomas ássi čearddalaš sogalaččaid bággestallama mielde ráhkadan buktagiiddis. Imaštalan duođai go Beronka, gii goit iežas sániiguin goit hálidivččii eallit buorren norgalažžan, oaivvildallagoahtá ášši birra man ii báljo dovdda. Dat namuhuvvon čálus gal ii leat earágo čoahkkáigeassu das mot Suoma aviissat leat bahámusat fallehan norgalaččaid, ja váimmustis dáidá Beronka sávvat ahte buot Finnmárkku láddelaččain livččii riekti geavahit gielaset skuvllas, girkus, dikkis ja duoin dáin diliin, seamma diehttelasat go ruovttuineaset besset geavahit.
Vai gonagaslaš departemeanta ii balaše dehe dovddaše heajos oamedovddu go mahkáš Finnmárkku dilálašvuođat livčče nu bahát go Beronka viggá muitalit, de áiggun čilget mot dilli lea guhtege suohkanis, ja de sáhttá departemeanta ieš guorahallat ja gávnnahit dárbbašivččii go doaimmahit maidege dálá dili rievdadeami dihte. Álggahan ná:
1. Guovdageaidnu
Eatnasat dán suohkana olbmot leat sápmelaččat. Doppe lea dušše okta internáhttaskuvla, dat lea Guovdageainnu márkanbáikkis. Dohko čoahkkanit buot skuvlamánát. Mánát dábálaččat eai máhte dárogiela go álget skuvlii. Golbma oahpaheaddji doppe máhttet čielga sámegiela ja atnet dan veahkkegiellan skuvllas. Lean bearráigeahččomátkkiinan oaidnán dan ahte mánát, erenoamážit boarrásepmosat, leat oahppan dárogiela oba mihá bures. Dainna leat mánáid váhnemat maiddái hui duhtavaččat, eanas danne go sii de gulahallet riddoguovlluid gávpeolbmáiguin dulkkaid haga. Hálidan dás namuhit muhtun ášši lágamánnedikkis Finnmárkkus, buorren ovdamearkan dasa mot dilálašvuođat leat. Lei boazosuolaášši. Sihke guoddaleaddji, áššálaš ja eanas vihtanat čilgejedje dulkka vehkiin, muhto de lei nuorra sámi nieidda ges dulkot, son lei várra birrasiid 17-jahkásaš. Lágaolmmái gažadii sus dulkka bokte, muhto nieida imaštahtii buohkaid go vástidii čielga dárogillii: «In dárbbaš dulkka, mun dat gal máhtán dárogiela.» Lágaolmmái imaštaladettiin jearai: «Gos don leat oahppan dárogiela?», ja nieida vástidii: «Lean oahppan dan Guovdageainnu skuvlainternáhtas.» Nieida čilgii dikkis dárogillii, čielgasit ja álkit. Son roahkkasii dušše moatti háve. Dulka fertii veahkehit su dušše moatti guolganamahusain. Dađi mielde go mun lean ipmirdan, lea dan skuvllas buot nu go galgá.
 | Guovdageainnu internáhtta 1907. (Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) |
2. Alta
Dán suohkana álbmot leat eatnasat dáččat. Orrot gal soames láddelaččat Joganjálmmis, muhto eanas olbmot, vel mánát nai, máhttet dárogiela, danne ii leat dárbu atnit láttegiela veahkkegiellan dán skuvlabiires.
Reaššvuonas Gáiddošjohkii orrot dáččat, láddelaččat ja sápmelaččat seahkálaga. Oahpaheaddjin lea guovllu olmmoš ja dovdá oalle bures daid gielaid maid hupmet ruovttuin. Čuvošluovttas orrot oalle ollu láddelaččat. Oahpaheaddji eatnigiella lea láttegiella. Livččii vuoiggameahttumis dahku su vuostá dadjat ahte son ii máhte atnit eatnigielas veahkkegiellan skuvllas.
Muđui leat Álttás dáru skuvlabiiret.
3. Dálbmeluokta
Dát suohkan lea Álttávuona fávlegeažis. Buot dán suohkana oarjjabealli lea dáččaid guovlu, dehe nu dáruiduvvan ahte dárogiella lea sin ruovttugiella.
Nuorttabealde leat guokte biire main leat moadde giela, namalassii Liidnavuotna ja Čoalbmi, muhto eanas mánát dovdet dárogiela ovdalgo álget skuvlii. Čoalbmi gullá Giretnjárgeaži skuvlainternáhttii. Ii Giretnjárgeaži ii ge Liidnavuona oahpaheaddji máhte fávdnádit sámegiela, muhto goitge doppe mánát máhttet oalle bures dárogiela go besset skuvllas.
 | Dalá Dálbmeluovtta suohkana skuvllat:
G. b. Liidnavuona skuvla
(Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat)O. b. Bossovuona skuvla 1912.
(Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) |  |
...
4. Láhppi
Dán suohkana ferte dadjat dáru suohkanin, earret go Siskkit Ákšovuona ja Cuokcavuona1 [2]. Cuokcavuona ja Siskkit Ákšovuona ruovttugiellan lea dárogiella ja sámegiella lotnolassii. Goappašiid gielaid hupmet bearrašat vurrolaga, ja dat lea measta buot bahámus, danne go mánát eai máhte albma láhkai eai sámegiela eai ge dárogiela go álget skuvlii. Šaddá dego giellabuvru mas lea vaikko mii, iige dan leat nu álki jávkadit. Dáin biiriin ii dárbbaš sámegiela veahkkegiellan.
5. Ákŋoluokta
Dát suohkan lea dadjat juo čielga dáru suohkan, earret go Stiertná fávlebealli.[3] Doppe moadde joavkku sámástit. Mánát, 8 dehe 9, gullet Ákŋoluovtta internáhttii (6-juogut skuvla). Ii oktage Ákŋoluovtta oahpaheddjiin máhte sámegiela. Dutnjesvuona oahpaheaddji ja internáhta hoavda máhttiba láttegiela, muhto dan eaba dárbbaš doppe.
 | Dutnjesvuona internáhtta 1918 (Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) |
6. Sállannuorri
Dán suohkanis leat sihke dáččat ja sápmelaččat seahkálaga.
Čielgaseamos guovttegielat biire lea Jáhkogohppi, doppe lea stáhtainternáhtta ja 4-juogut skuvla. Sihke dievdooahpaheaddji ja nissonoahpaheaddji váhnemat leat sápmelaččat, ja goappašat oahpaheaddjit hupmaba čielga sámegiela. Soai goitge eaba hálit atnit sámegiela veahkkegiellan earágo jur heađis.[4].
Fjordtun internáhtas, 6-juogut, máhttá 1. luohká oahpaheaddji sámegiela, muhto ii dán biires dárbbaš veahkkegiela.
Laŋstráttu, Girkovuona ja Sáttovuonbađa biiriid ferte dadjat čielga dáru biiren main ii leat dárbu veahkkegillii.Fjordtun internáhtas, 6-juogut, máhttá 1. luohká oahpaheaddji sámegiela, muhto ii dán biires dárbbaš veahkkegiela.
Laŋstráttu, Girkovuona ja Sáttovuonbađa biiriid ferte dadjat čielga dáru biiren main ii leat dárbu veahkkegillii.
 | Sállannuori skuvllat:
G. b. Sáttovuonbađa skuvla (1911),
o. b. Girkovuona skuvla (1913).
(Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) |  |
...
7. Fálesnuorri
Gámanjárggas leat seahkálaga sápmelaččat ja dáččat. Mánát máhttet veahá sámegiela go álget skuvlii. Oahpaheaddji gal ii máhte sámegiela, muhto ii hal dat leat ge dárbbašlaš. Skuvllas lea internáhtta.
Náivuona biire, eanas dáččat. Hupmangiellan lea dárogiella. Skuvllas lea internáhtta. Skádjasuolu, Čeaváhaš ja Riehppovuotna leat biiret main leat dárogielat olbmot. Stállogárgos seahkálaga dárogiella, láttegiella ja sámegiella. Dárogiella dat lea gievrramus. Veahkkegiella ii adno dárbbašlažžan.
Klubbu seahkálas giellabiire. Eatnasat dárostit bures. Veahkkegiella ii leat dárbbašlaš doppe.
Jáhkovuona biires, gos lea stáhtainternáhtta, eai máhte sámi joavkkut báljo dárogiela. Oahpaheaddji hupmá čielga sámegiela ja atná dan veahkkegiellan.
8. Muosát
Muorralvuona biires, gos lea stáhtainternáhtta, lea seahkálas álbmot, eatnasat vissa sámi sogas. Hupmangiellan lea dárogiella ja sámegiella lotnolassii. Oahpaheaddji eatnigiella lea sámegiella, ja son geavaha dan veahkkegiellan.[5]. Muđui Muosáid gieldda biiriin lea eanaš dáru álbmot ja sin hupmangiella lea dárogiella.
 | Muosáid gieldda skuvllat: G. b. Krognes skuvla Gádde-Iččáhis (1912), o. b. Ávanuori skuvla (1917)
(Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) |  |
...
9. Goaskinvággi
Dán suohkana ferte dadjat áibbas čielga dáru guovlun, earret go jur moaddása geat orrot Porsáŋgguvuona nuorttabealde1 [6]. Doppe mánát vázzet skuvlla Reihvágis, doppe lea internáhtta. Leaš go dárbu atnit veahkkegiela nuorttabeali mánáide, dan in dieđe dadjat. Reihvági oahpaheaddji ii máhte sámegiela iige láttegiela.
10. Čuđegieddi
Dán suohkanis lea dárogiella, sámegiella ja láttegiella.
Smiervuona biires lea internáhtta. Hupmangiellan lea dárogiella ja sámegiella. Eanas sámi joavkkut dárostit bures. Oahpaheaddji máhttá sámegiela, ja sáhttá dan geavahit veahkkegiellan jos dárbbaša.
Čuđegietti biires lea internáhtta. Doppe lea seahká veahá sámegiella. Oahpaheaddji máhttá sámegiela ja sáhttá nu geavahit dan veahkkegiellan.
Billávuona biire, seahkálaga dárogiella, sámegiella, ja vejolaš maiddái láttegiella. Oahpaheaddji máhttá sihke sámegiela ja láttegiela.
Breannjá biires lea sámi álbmot. Skuvllas lea internáhtta. Oahpaheaddji máhttá muhtun muddui sámegiela, muhto ii máhte gal hupmat čielga sámegiela. Son birge goitge bures go galgá atnit sámegiela veahkkegiellan.
Báiskegohppi ja Bissojohka, seahkálaga dárogiella, sámegiella ja láttegiella. Oahpaheaddji váhnemat leaba sápmelaččat. Sámegiella lea su eatnigiella, ja son máhttá veahá láttegiela. Son ii hálidivčče, na jur heađis dušše, geavahit daid gielaid veahkkegiellan.
Leavnnja biires lea stáhtainternáhtta, 6-juogut skuvla, leat guokte 1. luohká. Álbmot lea seahkálaga dáru, sámi ja láttit. Eatnasat dárostit bures. Oahpaheaddjit eai máhte eai sámegiela eai ge láttegiela, goitge leat sámesogat ja láttesogat mánát bures dan dásis mas dáčča mánát leat.
 | Čuđegietti (Porsáŋgu) gieldda skuvllat: G. b. Čuđegietti skuvla, o. b. Rávttošnjárgga skuvla (1907).
(Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) |  |
...
11. Kárášjohka
Dát suohkan lea eanas sámi suohkan, earret moadde hálddašeaddji márkanis. Oahpaheaddjit hállet čielga sámegiela ja geavahit dan measta badjelmearálaččat veahkkegiellan, danne leat Kárášjot-sápmelaččat bázahallan dárogielas Guovdageainnu sápmelaččaid ektui
12. Davvesiida
Dán suohkanis leat moattit gielat seahkálaga. Fávllit oasis, Gilevuona báhppasuohkanis, leat eanas dáččat. Siskkit oasis, Davvesiidda báhppasuohkanis, leat eanas olbmot sápmelaččat.
Guodáviikka ja Sáltesávjju biiriin Lágesvuona oarjjabealde lea dáru álbmot [7].Doppe ii dárbbaš veahkkegiela, vaikko oahpaheaddji máhttá gal sihke sámegiela ja láttegiela.
Davvesiidda skuvlabiires lea stáhtainternáhtta. Ii oktage oahpaheaddji máhte sámegiela fávdnádit. Lean ieš bargan doppe skuvllas 5 jagi. Dalle máhtte mánát dan mađe bures dárogiela ahte gávnnahin veahkkegiela dárbbašmeahttumin, vaikko máhtán ge sámegiela.[8]
 | Hops skole 1907. Skolen lå på Hop ved Skjånes, i Gamvik kommune. Her var kommunalt internat, fra 1913 statsinternat. Denne skolen blei nedlagt i 1927 da skolen flytta inn i et ombygd forretningsbygg. (Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) |
13. Gáŋgaviika
Dát suohkan lea measta aivvefal dáru guovlu, earret go Skeavvonjárgga internáhttabiire, dohko gullet Lákkovuona sámi mánát. Dat mánát máhttet goitge dan muttu dárogiela ahte veahkkegiella ii leat dárbbašlaš. Internáhttaskuvlla hoavda máhttá sihke sámegiela ja láttegiela, muhto duot guokte eará oahpaheaddji gal eaba máhte daid gielaid.
14. Deatnu
Dán gielddas ásset dárogielagat ja sámegielagat seahkálaga.
Juovlavuona ja Reakčavuona biiriin lea eanas dárogiella, iige doppe dárbbaš veahkkegiela. Guhkesnjárga lea dáru biire.
Bonjákas lea seaguhus biire, muhto eatnasat dárostit bures. Oahpaheaddji, su eatnigiella lea sámegiella, sáhttá geavahit sámegiela veahkkegiellan jos dárbu.
Dárusuolu lea seahkálas giellabiire. Dan biire oahpaheaddji, Per Fokstad, lea hui áŋgir geavahit sámegiela skuvlla ja girku váldogiellan, muhto Dárusuolu ii leat sutnje dan dáfus mihkkege buriid bargoguovlluid, iige son leat ožžon gallása doppe guorrasit áigumušaidasas.
Máskejohka ja Luovttejohka leat mottiid gielaid biiret. Oahpaheaddji, su eatnigiella lea sámegiella, sáhttá geavahit sámegiela veahkkegiellan.
Ráttovuona biire lea unna skuvlabiireš, mas gielat leat seahkálaga. Eatnasat máhttet dárogiela. Oahpaheaddji, gii lea nissonolmmoš, ii máhte sámegiela, dađi mielde go dieđán.
Deanodaga biires leat measta aivve sápmelaččat, sii leat oalle bures bázahallan dárogiela dáfus. Doppe berre geavahit sámegiela veahkkegiellan, muhto in dieđe máhteš go oahpaheaddji dan giela.
15. Bearalváhki
Dát suohkan lea čielga dáru suohkan[9]
 | Mánnáčora Guollevajis Bearalvági gielddas, 1938, Ingrid, Olav, Gunvald ja Håkon Larsen. Govva ii orro čujuheamen dan guvlui ahte gielda lei dalle čielga dáru guovlun. (Gova luoikan Yngve Johansen) |
16. Várggáid suohkan
Oarjeguovlluin lea dárogielat álbmot. Nuorttabealli, Biergiguovllus, lea seahkálas dárogiela ja láttegiela guovlu. Oahpaheaddjit máhttet sámegiela ja láttegiela, eai ge bártahuva gal jos leaš juoga dárogielas man mánát eai ipmir
17. Davvi-Várjjat
Dán suohkanis lea dárogiella ja láttegiella seahkálaga. Leat vissa eanas láddelaččat.
Gállojoga biires lea oahpaheaddji gean ruovttugiella lea láttegiella. Sutnje lea álkit oahpahit láttegillii go dárogillii, ja dat váikkuha dárogieloahpahusa.
Ganešnjárga, Ihkkot, Vuossegeassin ja Lemet leat dáru biiret main leat dárogielat oahpaheaddjit.
Sáltejávri lea seahkálas giellabiire mas lea dárogiella ja láttegiella. Sin ođđa oahpaheaddji ii máhte láttegiela. Ii leat dárbu atnit láttegiela veahkkegiellan, go eanas láddelaččat máhttet dárogiela.
Ánnejoga ferte daddjot čielga látti biiren. Guokte látti oahpaheaddji vissa geavaheaba láttegiela skuvllas eanet go dárbu, danne ii leat dárogiella báljo ovdánan doppe.
18. Unjárga[10]
Unjárgga biires máhttet gal eanas olbmot dárogiela, muhto oahpaheaddji máhttá sámegiela. Biire oahpaheaddji, gii lea nissonolmmoš, lea náitalan sápmelaččain, hupmá vissa sámegiela ruovttus, ja sáhttá dieđusge maiddái geavahit dan veahkkegiellan skuvllas.[11]
Álddajoga biire lea measta buot dáru biire[12]. Oahpaheaddji ii máhte sámegiela, dađi mielde go dieđán, ii ge son dárbbaš ge dan doppe.
Njiđggus ja Stuorravuonas leat measta aivve sápmelaččat. Oahpaheaddji máhttá gal sámegiela, muhto ii hálit geavahit dan earágo jur heađis veahkkegiellan.[13]
 |
 |
Brygfjelda mielde ledje Álddanjárgga biires eanáš dárogielagat, muhto eará gáldut celket ahte doppe ledje eanaš sámegielagat.
(Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) | Unjárgga boares skuvla. Luhkkárdállu gurut bealde. Olgeš bealde proavás Høydahl. Áigi: 1920-25.
(Govva: Henrik Nilssen. Arkiv: Várjjat Sámi Musea) |
19. Buolbmát
Dán suohkana nanu eanetlohku lea sápmelaččat. Doppe sii nagodedje, skuvlalága vuođul, oažžut guokte sámegielat oahpaheaddji virgái, geat vissa geavaheaba sámegiela, eaba dušše veahkkegiellan, muhto gulu mielde eanas áigge oahpahusgiellan. [14] Dán suohkanis mánát eai bálljo máhte dárogiela.
 | Hans Baukop bearrašiinnis. (Gova luoikan Noras govvavuorká / Aage Solbakk) |
20. Mátta-Várjjat
Dán suohkanis, mii olmmošlogu dáfus lea Finnmárkku stuorámus suohkan, lea seahkálas álbmot; dáččat, sápmelaččat ja láddelaččat. Sámi oassi lea nu unni ahte ii leat namuhanveara ge. [15] Doppe lea Buođggáid biire mas leat eanas láddelaččat. Sis lei duo moadde jagi dassái ain dárogielat oahpaheaddji gii máhtii čielga láttegiela. Mánát eai ovdánan dárogielas obage dannego láttegiella geavahuvvui badjelmearálaččat.
Njávdáma internáhttabiires ja Ráisavuona smávvaskuvlabiires mii gullá Njávdámii, leat eanas olbmot láddelaččat oktan mottiin sámi joavkkuin. Ruovttuin hupmet láttegiela. Skuvladoaibma lea hirbmat lossat ja manná njozet danne go láddelaččat eai gárostuva oahppat dárogiela, ja vaikko oahpaše ge dárogiela, de eai hálit geavahit dan. Mánát gullet Fossheim internáhttii. Sihke skuvlla hoavda ja nissonoahpaheaddji máhttiba láttegiela ja geavaheaba dan veahkkegiellan. Máhteš go nubbi oahpaheaddji láttegiela ja geavaheaš go dan skuvllas, dan in dieđe, muhto navddán gal dan oalle vissisin ahte son lea oahppan dan ja geavaha dan
.
Strand internáhttabiires lea dárogiella ja láttegiella seahkálaga. Oahpaheaddjit máhttet veahá láttegiela, dan mađe ahte máhttet dan geavahit veahkkegiellan.
Vuorjámis, Johkanjárggas, Báhčaveaivuonas ja gávpotbiiriin: Girkonjárggas ja Guvžajávrris leat dušše dárogielat álbmot.[16]
Jurrangohpi ja Toartna biiriin lea seahkálaga dárogiella ja sámegiella. Eanašoassi álbmogis leat dáččat, ja dađi mielde go dieđán de máhttet dat moadde sámi joavkku doppe dárostit bures, ja veahkkegiella ii leat dárbbašlaš.
 | Mátta-Várjjaga skuvllat: G. b. Vuorjáma skuvla (1913), o. b. Grubebyen skuvla Guvžajávrris (1915)
(Govva: Bernt Thomassen / Ulf Jacobsena govvačoakkáldat) |  |
...
Dan mielde mii dás ovdalis lea čilgejuvvon, doaivvun gonagaslaš departemeantta ovttaoaivilis muinna ahte dábálaš oahpahus sámegielas ja láttegielas Finnmárkku oahpaheddjiide lea dálá dilis áibbas badjelmearálaš. Dat skuvlastivrrat mat leat ohcan saji sámegielkurssaide iežaset oahpaheddjiid ovddas, leat dábálaččat ožžon dan, go lávii dasa veahá ruhta «Særbidraga» konttos [17].Finnmárkku dáruiduhttinbarggut leat bures ovdánan gieskat vássán jagiid. Danne go leat ásahan buriid vugiid ja go stáhta lea addán nu ábas veahki suohkaniidda, de mii leat ožžon ollu čeahpes oahpaheddjiid ja čáppa skuvlavisttiid ja internáhtaid. Go de vel oččošeimmet buriid nuoraidskuvllaid main leat buot buoremus veahkkeoamit, de gal galgá dárogiella čuodjat Lindesnesas gitta Vuorjámii, nuortaráji rájes gitta oarjeáhpái, meahccegiliin nu go riddoguovlluin ja sulluin ja sulložiin. Eai gola galle jagi ovdalgo mii leat vuoittu bealde.
Proavás Beronka «heađástuvvan- ja váidalusčuorvun» láddelaččaid dilálašvuođaid dáfus ii leat earágo gájanas das maid čurvot Suomas, muhto mii norgalaččat, mii gal eat galgga vuolládastit ja guorrasit suoma oaivvildemiide. Jos láddelaččat geat leat fárren deike válddidettiineaset Norgga iežaset riika ja sin mánát geat leat riegádan ja bajásšaddan dáppe, eai dohkket riikka giela skuvllain ja girkus, gávppašeames ja virolašvuođain, de ožžot sii mannat ruoktot Supmii. Eat mii sáhte ásahit Suoma kulturstáhta Norgga rájiid siskkobeallái. Šattašii várálažžan, nu garrasit ja vaššát go suopmelaččat leat viggan ja ain vigget láhttet min vuostá.
 |
Umberto Nobile Čáhcesullos 1926. Proavás Beronka o. b. náhkkegahpiriin.
(Govva: Jakob L. S. Bredrup / Finmarksbiblioteket) |
Lei stuora boasttudahku go stáhta eiseválddit nammadedje Beronka Čáhcesullo suohkanbáhppan. Son ii lean galgat dán ilmmis ge nammaduvvot báhppan Finnmárkui, lei galgat baicca oažžut virggi lullin ovttatmanos. Su jurdilmeahttunvuođainis ja njálggistemiinis Norgga vašániiguin Suomas lea son bođđen daid. Čájehuvvui ahte go son ii sáhttán searvat sidjiide juohke dáfus, de sii suhtte sutnje ja fallehedje su garrasit. Eatnasat geat dovdet su buorebut go mun lohket su čielga suopmelažžan sihke varas ja daguidisguin, vaikko lea riegádan ja bajásšaddan Norggas.
Son dušše mozista ja dádju go ii loga láddelaččaid oažžut oasi girjjálaš kulturburiin danne go oahpahuvvojit dárogillii. Dan čuoččuhusa son lea ieš hutkan duššis, go proseantalohkama mielde leat seamma mađe láddelaččat go dáččat almmolaš alla virggiin. Hui olluhat sis geat barget Davvi-Norgga telegráfaásahusas, erenoamážit Finnmárkkus, leat láttesogalaččat, eai ge leat unnán láddelaččat oahpaheaddjin ge miehtá riikka. Dasa lassin 5 leansmánne, ollu leansmánnebálvvát ja politiijabálvvát, ollu ovdánan gávpeolbmát, moanat láddelaččat johttigávpeolbmát, sii birgejit roahkka bures virggiineaset. Finnmárkku vearrohoavda lea láddelaš. Ollugiin sis leat dievva dárogiel girjjit girjehilduin, ja sii dihtet dávjá eanet dáčča girječálliid birra go dáččat sullásaš eallindilálašvuođain. Bajimusas virgeolbmáid searvvis lea čielga láddelaš geas lea báhpačuvla. Dat olmmái lea ožžon oahpa Čáhcesullos daid vugiiguin maid dál ieš láitá ja duolbmu nu garrasit. Son lea goitge daiguin vugiiguin olahan daid vuoiŋŋalaš ja kultuvrralaš ávviriid maid dárbbašii go galggai gárvánit báhppan ja proavásin. Son máhttá bures moanaid gielaid, ee. lei son italialaččaid dulkan de go Nobile1 [18] lei Čáhcesullos.
Mot son Suomas livčče meannudan dáččaid unnitlogu jos livčče seamma mađe ja eallán seamma dilálašvuođain go láddelaččat dál Norggas? Gehččet mot sii dál hálidit bidjat eret buot ruoŧŧelaččaid almmolaš virggiin ja bidjat suopmelaččaid sin sadjái. Davvi Suoma guossedáluin riikageainnu guoras lávejedje ovdal ruoŧagielat eaiggádat. Dál leat suopmelaččat ihtán sin sadjái.
Go olmmoš lohká Beronka čállosa, de oidnostallá bahágasa ámadadju. Mihttomearrin: čielga láttegielat koloniija Norgga rájiid siskkobealde, suoma stáhta norgga stáhta siste, man áiggi mielde sáhttet rohttet Supmii. Vuogit: oahpahit suomagiela ja láttegiela skuvllas, mánáid báidnit suopmelaččaid vuoiŋŋain ja jurddalágiin, suoma girjjálašvuođain, radioin ja buot maid Suopma buvttiha kultuvrralaččat.
Soaittášii gal vuoigatmeahttun dahku dadjat ahte láttesogat teologa Norggas sáhtášii niegadit ja sávvat alccesis suoma bismaámmáha Čáhcesullui gos son ieš galggašii bisman. Ii nu guhkás gal soaitte vel gáidan, muhto dat vissásis šaddá nu boahtteáiggis jos Beronka áigumušat ollašuvvet buot nu go son áiggošii.
Dan vuođul maid lean čilgen dás ovdalis, in gávnna siva evttohit makkárge rievdadusaid dálá dilálašvuođaide, ja áiggun danin ávžžuhit gonagaslaš departementii ahte ii galgga bargat maidege dan guvlui maid Beronka lea evttohan čállosisttis.
Finnmárkku skuvladirektevrra kantuvra miessemánu 15.b. 1931.
[1] Dát diehtu lea vižžon čállosis, maid Bossovuona oahpaheaddjit ja oahppit 1989 ráhkadedje Álttávuona olggut beali skuvlahistorjjá birra. Dát galgá almmuhuvvot maŋŋil Sámi skuvlahistorjjás.
[2] Mii čujuhit das Harald Samuelsberga artihkkalii sámiid ja skuvlla birra Láhpis, geahča Sámi skuvlahistorjá 2. Su dieđuid mielde ollu stuorit oassi suohkanis orrot sámit. (doaim.)
[3] Eará gáldut Ákŋoluovttas muitalit ahte dan áiggi ain ledje sámegielat mánát suohkanis, maiddái Sállanis. Dan birra lea čállojuvvon Sámi skuvlahistorjá 3 - girjjis, s. 322–323. (doaim.)
[4] Dát oahpaheaddjit, Pavel ja Anna Anderssen, leaba namuhuvvon eará artihkkaliin maŋŋil dán girjjis. (doaim).
[5] Geahča bihtá Gunnar Olsena birra dán girjjis, artihkkalis Finnmárkku dáruiduhttin šattai sin eallimin. (doaim.)
[6] Maiddái Porsáŋgguvuona oarjjabealde, ee. Reihvági lahka, ferte dán áiggi lea leamaš sámegielat olbmot, vrd. Ivar ja Ingunn Utsi muitalusat Sámi skuvlahistorjjá 2-girjjis.(doaim.)
[7] Girječálli Magnar Mikkelsen, gii lea bajásšaddan ja orru Sáltesávjjus, dieđiha ahte stuora eanetlohku olbmuin doppe lea sámi ja/dahje látti sogas ja ahte dan áiggi go Brygfjeld čálii dán, lei eanetlohku maiddái sámegielat ja/dahje láttegielat. (doaim.)
[8]Eanet informánttat celket ahte máŋga oahppi geat álge Davvesiidda skuvlii sihke 1930- ja 1940-logus máhtte hui unnán dárogiela. Davvesiidda gieldda girkoverdde Johnny Myhre kommentere Brygfjelda čuoččuhusa ná: "Mun jáhkán ahte Brygfjeld fuonáša dárbbu geavahit veahkegiela Davvisiidda internáhtas. Mu áhčči (riegádan 1931:s) muitala máŋgga oahppi birra, geat ain 30-logu loahpas eai máhttán dárogiela go álge skuvlii ja geat dávjá čiegadedje ja čirro morrašis. Sii eai sáhttán čájehit dan dili oahpaheddjiide."
[9] Bearalvági gielddas orro dan áiggi ollu olbmot unna gilážiin, omd. Guollevajis ja Vuođavuonas. Doppe ledje eanaš olbmot sámegielagat. Oahppit geat bohte dáin gilážiin vázze internáhtaskuvlla Strommavuonas. Dieđut sámi álbmoga birra Bearalvágis gávdno ee. CD-ROM:s: Yngve Johansen: Rákkonjárga. Sámi báikenamat. Samiske stedsnavn i Berlevåg kommune. Iđut 2007. (doaim.)
[10] Dá váilu diehtu ovtta biire birra, Čiesti (Fuglåsen). Dan biires ledje sihke sámegielat ja dárogielat oahppit. Oahpaheaddji lei Gunhild Fokstad, gii lei sámegielat, ja gean birra lea muitaluvvon dán girjjis artihkkalis Finnmárkku dáruiduhttin šattai sin eallimin. Čiestti biirii bohte maiddái oahppit Várjavuona máttabealde, gos lei skuvlabiire sierra skuvlla haga. (doaim.)
[11] Dát oahpaheaddji lei Hjørdis Nilssen, r. Hagen, náitalan Henrik Nilsseniin. Son lei Telemárkkus eret. Su bárdni, Thorbjørn Bjørkli, kommentere Brygfjelda čuoččuhusa ná: «Mu eadni lei oahpaheaddji Unjárgga skuvllas dan áiggi (1931), nu ahte ferte eahpitkeahttá leat son geasa Brygfjeld čujuha. Muhto son ii hupman sámegiela. Son oahpai máŋga sámegiel sáni ja dajaldaga maid geavahii skuvllas, muhto in leat goassege gullan su sámásteame. Ruovttugiella lei čielgasit dárogiella.» (doaim.)
[12] Moadde eará gáldu celket ahte Álddajogas lei stuora eanetlohku sámegielat dalle. (doaim.)
[13] Dát oahpaheaddji lei Erling Hoëm. Su bárdni, Anton Hoëm, muitala ahte su áhčči geavahii dan mađe sámegiela veahkkegiellan, ahte maiddái dat hárve dárogielat oahppit ohppe ollu sámegiela su guovttegielat oahpahusas. (doaim.)
[14] Dáid oahpaheddjiid birra lea muitaluvvon Jon Ole Andersena muitalusas Sámi skuvlahistorjá 1-girjjis. Das boahtá ovdan ahte nubbi, Hans Baukop, buorremuddui oahpahii sámegillii, muhto nubbi fas, Jens Eriksen, oahpahii dárogillii. (doaim.)
[15] 13 jagi dán maŋŋá dieđiha Mátta-Várjjaga skuvlastivra ahte suohkanis leat 205 sámi máná, eambbo go buot eará suohkaniin Finnmárkkus earret Kárášjogas. (doaim.)
[16] Vuorjámis, gos eanaš olbmot ledje dáža ođđaássit, gávdnojedje maiddái sihke ruošša- ja suomagielagat. Industriijabáikkit Girkonjárga ja Guvžajávri geasuhedje maiddái máŋga sáme- ja suomagielagiid Mátta-Várjjagis ja ránnjágielddain Unjárga, Buolbmát ja Deatnu. Johkanjárga, Báhčaveaivuotna, Guođát, Ruovdavuotna, Jurrangohppi ja Reaisavuotna leat dovddus báikin gos orro máŋga sámi bearraša. Dasa lassin orro máŋga sámi bearraša Sállamis ja vuonain dan birra. Vrd. Siv Rasmussena artihkal Sámi skuvlahistorjá 2 -girjjis ja Sør-Varanger historielaga girjji Fra malm til mangfold, 2005. (doaim.)
[17] «Særbidraget» (Erenoamáš juolludeami) lei dat mii ovdal gohčoduvvui Finnefondet, geahča ee. Henry Minde artihkkala, Sámi skuvlahistorjá 1.(doaim.)
[18] Umberto Nobile (1885-1978) lei italialaš áibmojohtininšenevra ja poláramátkkošteaddji. Son konstruerii guokte áibmoskiippa, «Norge» ja «Italia», mat geavahuvvojedje poláramátkkiin jagiin 1926 ja 1928. Goappašiid mátkkiin áibmoskiippat fitne Čáhcesullos, gos ovdalgihtii lei ceggojuvvon áibmoskiipastivli. (doaim.)
Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 4