På norskArtihkal girjjis Sámi skuvlahistorjá 4 Davvi Girji 2010.
 Romssa gávpogis lea gáhta mii lea ožžon Martinus Nissen Drejera nama, muhto goargu lea čállon dasa boastut.
Fredrik Waldemar Hvoslef
|
Álggu rájes lei sámi oahpaheddjiid oahpaheami guovddážis Runášši semináras, ja maŋŋelaš Tromssa semináras. Muhto maŋŋá go dáruiduhttináŋgiruššit 1851:s čohkkejedje Stuoradikki eanetlogu dáruiduhttigoahtit sámiid, háliidedje rievdadit oahpaheaddjioahpu nu ahte dat ovddidivččii dáruiduhttima.
Jurista Martinus Nissen Drejer (1808–1872) riegádii Troandimis. Son lei prokurahtor ja maŋŋá šattai Romssa fáldin. Son lei Romssa suohkana sátnejođiheaddji 1849–50, ja 1854:s válljejuvvui Stuoradiggái. Drejer lei Guovdageaidno-stuimmiid diggeášši áššáskuhtti. Fredrik Waldemar Hvoslef (1825–1906) riegádii Christianias. Son bođii Guovdageidnui báhppan 1851:s, ja fargga riidališgođii searvegottiin. Guovdageaidnostuimmiin huškkuhalai garrasit, ja son váikkuhii olu daidda garra duomuide maidda stuibmideaddjit dubmehalle. 1857:s šattai Hvoslef Tromssa oahpaheaddjiseminára jođiheaddji. Son lei Tromssa bismagotti proavásin 1861 rájes ja bisman 1868−1876. Son lei Bergenhus bismagotti bisman 1881–1898. Drejera reivve olis son čálii bismagoddedirekšuvdnii 09.03.1859. Reive lea Stáhtaarkiivvas Tromssas, Tromssa seminára kopiijagirjjis, ja lea maid čállojuvvon girjjis Zorgdrager, Nellejet (doaim.): F. W. Hvoslefs brev vedrørende samene. (Dieđut 2-2004). |
Čállosis ođđajagimánu 7. b. 1853 Gonagaslaš Girkodepartementii dan olis go válden oasi daiguin šiehtadallamiidda mat ledje dáppe gávpogis gonagaslaš resolušuvdna ovdabargun, celken mun earret eará dan, ahte dáid meanuid ektui maiguin sápmelaččaid dáruiduhttin sáhtášii čađahuvvot, livččii vuogas jus proavás ja bisma bijašeigga sierra fuomášumi dáruiduhttimii oahppoladdanmátkkiid olis. Soai de čálášeigga čilgehusaid dán ášši ovdánahttima olis ja daid meanuid hárrái, mat livčče anus, ja mat berrešedje čuovvuluvvot.
In dieđe, guorrasedje go earát dán evttohussii, dahje čuovvuluvvo go evttohusa jurdda gostege. Dieđán dušše ahte in leat goassige vásihan ahte čilgehus dán ášši birra lea almmuhuvvon. Oaivvildan goit ain ahte jurddašuvvon doaimma berrešii bidjat johtui, ja dán oaivila dihtii duosttán mun leat nu friddja ahte sádden dutnje čuovvovaš mearkkašumiid áššis, namalassii dálá dili birra moatti stuorimus suohkanis, dán oktavuođas nu gohčoduvvon rievdadusguovlluin.
Skiervvá suohkanis leaba guokte skuvlaoahpaheaddji, goappašagat riegádan sápmelažžan, geat leaba ovddežis dakkár sámi lihkadusas man ulbmil lea ahte sii galggašedje duššefal geavahit iežaset giela, eai ge man ge láhkái geahččalit dárogiela oahppat. Dát guokte oahpaheaddji dahje goit nubbi dain, son guhte bargá Návuona skuvlaguovllus,[1] lea moanaid jagiid bargan dán ala, ja váikkuhusat leat juo oidnosis, go Návuona sápmelaččat áddejit dál unnit dárogiela go ovdal. Ivgus, namalassii Gáivuonas, gos dadjat juo buot ássit leat sápmelaččat, ja dát moadde dáža geat ásset sin gaskkas hállet sámegiela seammá geahppasit go dárogiela, lea šaddan heahpat máhttit dárostit. Lea goit nu ahte dat nuoraid, geat vigget dárogiela oahppat ja geavahit, seammáahkásaččat bilkidit. – Dát skuvlaoahpaheaddjit eaba leat mu dieđu mielde vuođđudan makkárge searvvi dahje eará láhkái viggan oktasašbarggu ásahit dakkáraš searvvi olis. Muhto livččii viehka álki ásahit searvvi mii barggašii namahuvvon ulbmila joksat.
Sápmelaččaid dáruiduhttimii galgá dát, ahte dárogiella badjelgehččojuvvo, ja ahte skuvlaoahpaheaddjit geat leat stáhta virgeolbmot vigget hehttet sápmelaččaid oahppamis dárogiela, duođaid fuomášuhttot, ii dušše sin beales geat háliidit oktasaš giellan mii iešalddis lea ovdu, muhto maiddái sin beales geat oaivvildit ahte buoremus maid sápmelaččat sáhtášedje dahkat lea dárogiela oahppat nu jođánit go vejolaš.
Skuvlaoahpaheddjiid hárrái ferte danin ođđasit guorahallat gažaldaga mii juo miššonáiggis lei digaštallon; leat go dážan riegádan skuvlaoahpaheaddjit geat leat sámegiela oahppan, dahje sápmelažžan riegádan skuvlaoahpaheaddjit geat leat dárogiela oahppan, geaidda galgat luohttit oahpahit sápmelaččaid dáin báhppagielddain mat gohčoduvvojit rievdadusguovlun? Doppe lea juo sápmelaččaid giella dárogillii báinnahallan, ja sámegiella lea jávkatbealde danin go sápmelaččat nu olu ovttastallet sin dáža ránnjáiguin. Vástádus dán gažaldahkii berre sihkkarastit ahte dárogiella ii šatta juoga dakkár maid sápmelaččat bákkus fertejit badjelgeahččat, dahje juoga dakkár maid sápmelaččat eai oba beasage geavahit. Sáhttá várra ballat ahte ovttaskas dáža skuvlaoahpaheaddji sáhtášii fuobmát dárogiela geavaheami gieldit. Seammás sáhtášii doaivut ahte ovttaskas sámeoahpaheaddji sáhtášii nu čiekŋalit áddet man buorre livččii sápmelaččaide dárogiela oahppat, ahte son barggašii buorebut ja árjjaleabbot dáruiduhttimiin danin go son lea okta sis. Muhto vaikko vel lea ge nu ahte ovttaskas skuvlaoahpaheaddji našunalitehta ii oro leamen makkárge hehttehussan dahje veahkkin, de ferte ášši geahččat obbalaččat, ja dalle ii sáhte eahpidit ge ahte skuvlaoahpaheaddji gii lea riegádan dážan lea oadjebasat dán áššis go son, guhte lea sápmelažžan riegádan.
Berrešii nappo biddjot njuolggadussan ahte dušše dážan riegádan skuvlaoahpaheaddjit dahje dušše olbmot, geat leat riegádan dážan ja dasa lassin máhttet sámegiela, besset rievdadusguovlluid skuvlaoahpaheaddjin sápmelaččaid várás.
Dakkár njuolggadusa vuostá ii sáhte dadjat ahte dážan riegádan skuvlaoahpaheaddji ii goassege sáhte religiuvnna oahpahit seamma bures go sápmelažžan riegádan oahpaheaddji. Dát vuosteágga, mii vuođđuduvvo das, ahte sámeoahpaheaddji máhttá sámegiela buorebut go dáža oahpaheaddji, ii leat dehálaš dahje riekta jus váldá vuhtii sámegiela dálá ovdánandási. Doahpagiid ovdánahttima hárrái lea nu, ahte olbmuin lea váilevaš doabamáhttu, ja veláhal sámeoahpaheaddjái lea váttis geavahit sámegiela juohke oktavuođas, danin go sámegielas eai leat doahpagat ja sánit doarvái, ferte luoikkahit doahpagiid ja daid sisdoalu eará gielas. Danin ii leat nu stuorra erohus dáža ja sámeoahpaheaddji dohkálašvuođas go dan maid sáhtášii čuoččuhit jus sámegiella livččii alitdását giella. Erohus dáid gielaid dási gaskkas dagaha dáža oahpaheaddjái ovdamuni, danin go dáža oahpaheaddjis lea buoret ja čielgasut doabaáddejupmi go sámeoahpaheaddjis.
Dan mii lea fuomášahtton sámegiela ovdáneami birra, leat earát cealkán. Dát guoská dieđusge giela dálá duohta dássái, ii fal giela ovdánahttinvejolašvuođa, ii ge dan dili alit dásis. Seammás go dán čálán, ferten lasihit ahte dovddan bures Stockfletha badjelmearálaš positiivva oainnu sámegiela dili ektui su čállosis «Bidrag til kundskab om finnerne»-girjjis s. 416 ja 417.
Muhto jus namahuvvon vásáhusat skuvlaoahpaheddjiiguin leat dagahan eahpádusa das, man dárbbašlaš lea sihkkarastit ahte buot skuvlaoahpaheaddjit leat riegádan dážan, de ii sáhte man ge láhkái dán beaivvi rájes diktit sápmelažžan riegádan seminaristtaid oažžut oasi Stuoradikki 1000 spd. juolludeamis sápmelaččaid dáruiduhttimii. Ferte doaivumis leat vejolaš gáibidit ahte dát juolludeapmi geavahuvvo nu mo lea mearriduvvon, ii fal veahkkeneavvun sápmelaččaid dábálaš čuvgeheapmái. Namahuvvon dieđuid vuođul fertešii jáhkkit ahte sápmelažžan riegádan oahpaheaddjit eai dáruiduhte sápmelaččaid, guhkkin eret, sii sámáidahttet sin vel eanet, jus vejolaš. Muhto sii geat dagahedje dán juolludeami dahje doarjaga hálidivčče dieđusge birget dán haga, jus molssaeaktu livččii oaidnit ahte ruđat geavahuvvojit juste dasa maid hálidedje caggat. – Fuomášahtán ahte lea duššefal sáhka rievdadusguovlluid birra dás, ii fal buhtes sámeguovlluid birra.
Go olmmoš gieđahallá sápmelaččaid dáruiduhttima, ainjuo dán áigge, čujuha dasa mo dáža álbmoga giella čállojuvvon hámis dahje kulturgiellan eallá Norgga giliid hállangielaid ektui. Dáid gielaid birra lea dál ollásit ja dihtomielalaččat álggahuvvon riidu mii buriin sivain gohčoduvvo giellasoahtin. Dát ii dáidde bisánit ovdalgo giella billašuvvá ja jápmá. Dát riidu mearkkaša seammá dážaid gaskkas go dan maid dárogiella – sámegiellariidu mearkkaša sápmelaččaide. Guktuin riidoáššiin geavahuvvojit seammá ákkat, ja min kulturgiella lea seammá fuollameahttumat áššástallamin sihke sámegiela ja giliid hállangielaid ektui. Seammás barget sámegiela- ja giliidgiela áŋgiruššit doaivagiin, árjjalašvuođain ja jirpmiin mii ii atte buriid doaivagiid kulturgiela boahtteáigái, jus báhcá fuollameahttun daningo juste dál lea gievrramus. – Dán buohtastahttin čállojuvvo dása vai sihke sápmelaččat ja dat dážat geat vuosttaldit dárogiela leavvamis sápmelaččaide, sáhttet dán árvvoštallat. Dát maŋimuš namahuvvon olbmot leat namalassii áibbas nuppelágan dilis min kulturgiela ja giliid hállangielaid riiddus ja sámegiela riiddus. Sii bealuštit sámegiela, ja leat danin fárus ovddošeamen giliid hállangielaid min dábálaš kulturgiellan. Galggašii dalle jáhkkit, ahte sin geahččanbáiki riiddus livččii earálágán. Ii leat ge jáhkkemeahttun ahte sáhtášedje miela rievdadit, nu ahte árjjálabbot ja fámolabbot ovddidivčče kulturgiela dárogiela sápmelaččaide, ja ahte sii geat háliidivčče min dálá kulturgiela duvdit eret ja baicce bidjat giliid hállangiela min dábálaš kulturgiellan, livčče maiddái dalle vuosttaldeamen dárogiela máhtu leavvama sápmelaččaid gaskkas.
In áiggo šat du áiggi golahit, áiggun dušše lasihit savvámuša ahte dan, maid lean bajábealde čálistan, movttiidahtášii du fuolahit ahte stáhta juolludeamis sápmelaččaid dáruiduhttima várás ii boađe ii oktage sápmelažžan riegádan seminaristta buorrin, ja ahte rievdadusguovlluid báhpaide dieđihuvvo ahte dakkár mearrádus lea dahkkon.
Sáččá ja Tromssa fáldeguovlu juovlamánu 30. b. 1858.
Drejer
Dán eahpideami dihtii guorahallen seminára árvosátnegirjjis gávnnahit mo ovdal lea leamaš dáinna áššiin. Doppe gávdnen čilgehusaid buot sápmelaččaid loahpahanbáhpiriin geat ovdal mu áiggi ledje ožžon saji resolušuvnna dihtii, mat duođaštedje ahte juohkehažžii lei váttis oahpahit dárogillii. Danin eahpidišgohten garrasit, ja mađe eanet smiehtadan ášši, dađe buorebut oainnán čovdosa. Jus fuolaha ahte buot dát gávccis geat besset seminárii resolušuvnna vuođul, leat riegádan dážan, de lean oadjebasat ahte resolušuvnna ulbmila ollašuvvá. Go ii sáhte eahpidit ge ahte sápmelaš, geasa lea lossat ja váttis oahpahit dárogillii, dávjjibut doahttala eatnigielas go dan maid sáhttá bealuštit go váldá vuhtii ulbmila mainna almmolašvuohta lea máksán su seminárasaji. Lea veadjemeahttun báhpaide bearráigeahččat ahte dárogiella geavahuvvo ulbmila mielde. Sihkkarvuođa fertet ohcat ieš skuvlaoahpaheaddjis, gii álkit geavaha giela ja danin dasa doahttala.
Lea gal nu ahte sutnje gii lea riegádan dážan, ii ge leat mánnávuođas eallán sápmelaččaid gaskkas, lea seammá váttis oahppat sámegiela nu bures ahte sáhttá geahpadit dan geavahit oahpahusgiellan, go lea sutnje gii lea riegádan sápmelažžan oahppat dárogiela seammá bures. Muhto min ulbmila joksamii ii leat dárbu dakkáraš sámegielmáhttui.
Resolušuvnna ovdaságastallamiin čállojuvvo ná dakkár oahpaheddjiid bargonjuolggadusaid birra: «Oanehis skuvlaáiggi geažil ii sáhte šaddat albma giellaoahpahus, ferte danin lahkonit mihttomeriid eahpenjulges vuogi mielde, nu ahte oahpahus obalohkái dáhpáhuvvá dárogillii, jus mánát eai leat nu umáhttut dárogielas ahte dát ii leat vejolaš. Oahpaheaddji galggašii geavahit sámegiela dušše dalle jus ii sáhte čilgehusaiguin dahje mánáid hállanvuogi lahkonemiin dahkat fágalaš sisdoalu áddehahttin mánáide. Ii oaččo vajáldahttit ahte religiuvdnamáhttu sisttisdoallá máná ávdugasvuođaoskku, ja oahpaheaddji berrešii dárbbu mielde geavahit sámegielat káhtekismmosa ja čilgehusaid veahkkin dárogielat girjjiid bálddas, muhto eará oahpahus galgá nu guhkás go lea vejolaš, leat dárogillii..» (Vrd. S. No. 30 s. 112)
Dán mielde livččii doarvái jus oahpaheaddji máhtášii dan mađe sámegiela ahte sáhttá jorgalit dárogielat cealkagiid ja dadjanvugiid jus mánát eai ádde, ja dien láhkái ahte sáhttá geavahit sámegiela muhtumin, muhto ii fal olu. Ja dan mađe sámegiela oahppá velá son, gii ii leat gullan sámegiela go boahtá seminárii, jus ii leat veaháš hiđis. Muhto ii livčče vejolaš oahppat nu olu sámegiela ahte sáhtášii dan geahppasit geavahit hállangiellan dalle juo go geargá semináras, go dasa dárbbašuvvošedje olu eanet tiimmut sámegielas, go dan maid sáhttá fállat semináras mas leat maiddái eará mihttomearit.
Leat jáhkkimis gávdnan rievttes oahpahusdási go ii juollut sámegillii eanet go 7 dahje eanemus 8 tiimmu vahkkui guktuin luohkáin oktiibuot. Dát leat 2 dahje 3 tiimmu unnit vahkkosaččat go dan maid juolludedje álggus dán gillii. Lea gal nu ahte gávdnojit guvlložat rievdadanguovlluin gos ferte oahpahit sámegillii, ja danin dárbbašuvvo buoret sámegielmáhtu go dat maid semináraoahppi gii lea riegádan dážan sáhtášii gazzat su semináraáiggi olis. Muhto dát duođašta dušše ahte livččii vuohkkasamos fidnet dakkár ohppiid geat seammá álkit háleštivčče guktuid gielaid go gerget semináras. Go juo dát ii menestuva earret go várra oktii moadde jagi siste, de orru leamen álkimus ollašuhttit mihttomeriid go ovddoša sin, geat leat dárogielčeahpit eambbo go sámegielčeahpit.
Ii leat mu oaivil viggat sápmelaččaid hehttet seminárii beassamis, dát guoská dušše sidjiide geat váldojuvvojit sisa namahuvvon resolušuvnna olis. Evttohivččen spiehkastit dás jus ohcci máhtášii dárogiela ollislaččat go álgá seminárii, dahje jus váilot čeahpes dáža aspiránttat. Livččii seammá álki sápmelaččaide beassat sisa dábálaš eavttuid mielde, nu ahte sámeguovlluin juohke dáfus ii dárbbaš váillahit seminaristtaid/ skuvlejuvvon sápmelaččaid oahpaheaddjibargguide. Dušše sii, geat bohtet dain guovlluin gos lea ávki ovddidit dáruiduhttima dálá veahkkeneavvuiguin, eai beasaše seminárii.
Dakkár doaibma orru leamen áibbas dárbbašlaš go geahččá daid dieđuid maid Sáččá ja Tromssa fáldi, Drejer, lea čilgen čállosisttis munnje juovlamánu 30.b. mannan jagi. Bijan čállosa mielddusin. Čállosis čilge son ahte Skiervvás leat sápmelaš skuvlaoahpaheaddjit áŋgiruššamin dárogiela vuostá, ja Gáivuonas Ivgus daddjo maid vuoiŋŋa leamen dárogiela vuostá. Iežan vásáhusaid vuođul in sáhte dán birra čilget eará go dan maid ieš vásihin muhtun mátkkis 1857 geasi, go šadden Báttaris Návuonas fitnat. Goit muhtun oasi sápmelaččain vigge dien guvlui maid Drejer čilge. Maiddái Ivgus lean sáhtán fuomášahttit seammá ášši, vaikko vel doppe ánuhuvvui mus doallat ipmilbálvalusa sámegillii go doppe sárdnidin diibmá.
Buoremus livččii jus fidnešii buot dážan riegádan aspiránttaid sámeguovlluin, danin go sii dábálaččat leat oahppan veaháš sámegiela, ja sii dovdet guovllu dili, muhto vásáhusaid mielde ii sáhte dasa gal luohttit. Dalle fertešii várra viežžat dážaid feara gos, nu guhká go máhtáše ja hálidivčče bargat sápmelaččaid gaskkas. Ja dalle ii šattaše váillahit aspiránttaid, go leat hui buorit eavttut semináraáiggis, ja buoret bálká go álgá bargui skuvlaoahpaheaddjin. Dušše dalle, go eai lean gávdnan dážan riegádan aspiránttaid buot 8 sadjái, smiehtadettiin ulbmila oahpahit nu galle oahpaheaddji go vejolaš, sáhtášii váldit maiddái sápmelaččaid sisa, jus sii livčče dása dohkálaččat.
Go in gávnna maidege resolušuvnnas dahje dan ovdabarggus mii hehttešii dakkár mearrádusa dahkamis menddo stuora váttisvuođaid haga, danin go lea bismagoddedirekšuvna mii orru mearrideamen áššis, de duosttan dál vuollegaččat evttohit ahte dás rájes váldojuvvojit dušše dážan riegádan oahppit sisa Gonagaslaš Res. 25/1-53 mielde. Spiehkasteapmi lea vejolaš jus eai leat doarvái dohkálaš dážat geat ohcet saji namahuvvon eavttuid mielde. Dalle sáhtášii váldit sápmelaččaid sisa, go muđui leat dohkálaččat ja go máhttet dárogiela muhtun muddui.
[1]
Eará artihkkalat girjjis Sámi skuvlahistorjá 4
[2]
