Sámij álmmukbiejvve ja nasjåvnålasj dåbddomerka

Guovvamáno 6. biejvve la almulasj slávggimbiejvve Vuonan. Edna dáhpádus ja gåvåstagá tjadnasi dán bæjvváj. Sámedikkeráde biejvev avvudallá gå li siegen ávvudallamin rijkav miehtáj. Vuolemusán dán bielen li ávkálasj sválldasa ma ienep diedojt álmmukbiejve birra vaddi.

Biejvve tjalmostahteduvvá vuostasj sáme rijkatjåhkanime mujtton mij dåladuváj Metodistagirkkon Roandemin 1917. Dat lij vuostasj bále gå sábmelattja lidjin tjoahken bargatjit nasjonalstáhta rijkarjájáj rastá. Biejvve ávvudaláduváj vuostasj bále jagen 1993.

Sáme slávggá

Ájnas gåvåstahka guovvamáno 6. b. ávvudallamis la slávggá. Sáme slávggá l gájkaj sábmelattjaj aktisasj slávggá, berustahtek man rijkan sij årru. Slávgáv dåhkkidij 13.nuorttarijkalasj sámekonferánssa Åren, Svierigin, bårggemáno 15. b. 1986, ja dav la sáme dájddár Astrid Båhl, Ivgubadás, Tråmsås, hábbmim.

Oajvvegåvvå la goabddás viettjaduvvam ja oarjjelsáme Anders Fjellnera divtas "Biejjien baernieh" («Biejve bárne»). Dán divtan Fjellner gåvvit sábmelattjajt biejve bárnnen. Gievlle l biejvve- (ruoppsis biellegievlle) ja mánnogåvåstahka (alek biellegievlle). Duogos (ruoppsat, alek, ruodná ja visská) la jur tjielggidum sáme bájnnon (ienemusát anedum bájno sáme gáptijn). Duot dát vuojnnu le majt da merkahi, ja dajnas ælla lagábut tjielggidum. 

Sáme slávggá dåhkkiduváj almulattjat jagen 2003 Vuonan, daj rievddadusáj milta ma  li Sámelágan ja Lágan slávggima birra suohkana almulasj huodnahijn. Sæmmi bále Stuorradigge Sámedikkev fábmodij mierredittjat njuolgadustjállagijt slávgá adnema birra. Sámedigge dåhkkidij dáv moarmesmáno 27. b. 2004. Slávgán la almulasj stáhtus, valla dat ij la rijkaslávggá mij álmmukriektá ja stáhtariektá milta gånågåsrijkav Vuonav åvdåsta.  

Forskrift om bruk av det samiske flagget

Slávgá bájno:

Almulasj visská bájnno l Pantone 116C. 
Digitála bájno: 
R:255 G:206 B:0 
C:1 M:18 Y:100 K:0

Almulasj alek bájnno l Pantone 286C. 
Digitála bájno: 
R:0 G:53 B:173
C:100 M:83 Y:6 K:2

Almulasj ruodná bájnno l Pantone 356C. 
Digitála bájnno: 
R:0 G:114 B:41
C:100 M:28 Y:100 K:19

Almulasj ruoppsis bájnno l Pantone 485C.  
Digitála bájnno: 
R:220 G:36 B:31 
C:8 M:98 Y:100 K:1

Slávgá dimensjåvnå:

Almulasj sáme slávggimbiejve

Almulasj sáme slávggimbiejve ma mierreduvvin Sámekonferánsan Helsinkin 1992, Sámekonferánsan Murmanskan 1996 ja Sámekonferánsan Tråanten (Roandemin) 2017:

1. Guovvamáno 6.b. - Sámij álmmukbiejvve mij avvudaláduvvá vuostasj sáme rijkatjåhkanime mujtton mij dåladuváj Roandemin 1917.
2. Snjuktjamáno 2.b. - Ådå Sámedikke rahpam Suoman 1996
3. Snjuktjamáno 25.b. - Márjjábiejvve, dålusj sáme bassebiejvve
4. Mihttsamárbiejvve - almulasj bassebiejvve
5. Bårggemáno 9.b. - AN rijkajgasskasasj álggoálmmukbiejvve
6. Bårggemáno 15.b. - Sáme slávggá mierreduváj dan biejve 1986
7. Bårggemáno 18.b. - Sámeráde vuododuváj dán biejve 1956
8. Bårggemáno 26.b. - Svieriga Sámedigge vuododuváj dan biejve 1993
9. Gålgådismáno 9.b. - Vuona Sámedigge vuododuváj dan biejve 1989
10. Basádismáno 9.b. - Sáme ássjij delegasjåvnnå Suoman vuododuváj dan biejve 1973
11. Basádismáno 15.b. - Isak Saba riegádij dan biejve 1875. Sån tjálij bágojt sámevierrega lávllagij 
12. Basádismáno 29.b. - Elsa Laula Renberga riegádimbiejvve 1877

Sámij álmmuklávla

Sámevierrega lávla la dikta mav Isak Saba tjálij, tjáledum ja almodum avijssaj Sagai Muittalægje jagen 1906. Sámekonferánsan Åren jagen 1986 sámevierrega lávllagav dåhkkiduváj. Arne Sørli dagáj tjuojalvisáv diktaj, ja tjuojalvis dåhkkiduváj 15. Sámekonferánsan Helsingin jagen 1992. Tæksta l jårggålum nuorttasámegielas dajda ietjá sámegielajda.