Čohčâ já algâtälvi lii njuámmootaavdâi äigi. Maaŋgâlágán leencuh já influenssah láá joođoost. Toh njuámuh ulmuid huámmášhánnáá já forgâ jo älgih tekkipohčâseh já uškáseh vuojâdeh.
uškáseh vuojâdeh – tegu miinii kolmâšijd monâččij roopâst, koolmâs tuárgástit
uškes – tot koolmâs mii mana pirrâ roopâ
uškijduđ – kolmuđ já puosâškyettiđ
uškijdum – kolmum já puosâškuáttám
uškijduttiđ – jieš lii tovâttâm tom, et lii kolmum já puosâškuáttám
Tavdâmeerhah láá sierâlágáneh sierâ ulmuin. Tavdâmeerhah láá om. kašnem, mon mield meid tavdâ leevvân (riškáttâhnjuámmum), nuárvui, tekkipohčâseh, kumeštâs, kuorsâttâs já čudâpoovčâs.
kašneđ – ko njune šlijvease iärdoo já olmooš possáád nuuvt korrâsávt, et maŋgii čulgâ- já snuolgâkuáškánjâšah riškeh tuohu teehi
kašnem – ton tooimâ nommâ, ko kiinii kašna
kašnattâs – ton nommâ, ko kiinii kašna
kašnattâllâđ – kašneđ maŋgii
kašnestuđ – tubdâđ táárbu kašneđ
kuorsâđ – keččâliđ vuáimálávt olgos vuoiŋâmáin meddâlistiđ snuolgâ teikkâ muide kiäppáin teikkâ čuddust
kuorsâstuđ – tubdâđ táárbu kuorsâđ
kuorsâttâs ( meid kuorsâttâh) – ton nommâ ko kuársá
kááhuđ – kuorsâđ, selvâttiđ čudduu
kávádiđ – kááhuđ ohtii
Njuámmoo– adai kolgotaavdah njuámuh älkkeebeht, jis olmooš lii kolmuuttâm jieijâs. Kolmum vyeleed ulmuu vuástálistemnaavcâid taavdâi vuástá. Leencu ij kannat tátulávt njuámuttiđ nubbijd ulmuid adai, jis oro, et lah puáccáámin, te pääsi pááikán tipšođ jieččâd. Ele vyelgi paargon teikkâ škoovlân taavdâ njuámuttiđ.
Käldeeh:
Koveh:
- Anders Adermark, cough, kevttum CC BY-NC-ND 2.0 -lisenssijn