Toorjâ škovlâmaađhijd já málásáid

Škovlâmätkitoorjâ

Tun puávtáh uážžuđ torjuu tuu piäiválij škovlâmaađhij várás, jis tun čođâlditáh

• luvâttâhuápuid
• áámmátlii vuáđutotkos
• áámmátlii škovliimân välmejeijee škovlim.

Torjuu puáhtá uážžuđ, jis

• mätki oovtâ suundán lii ucemustáá 10 kilomeetterid
• koloh láá paijeel 54 e/mp.

Jis tun kiävtáh Waltti-jotoluv, škovlâjođettem tâi jieš uárnejum jotteemvyevi, te tun puávtáh uážžuđ škovlâmätkitorjuu, veikâ koloh liččii vuálá 54 e/mp.

Waltti lii mätkikorttâ, main tun puávtáh mäksiđ maađhijd maaŋgâ päikkikoddeest.

Škovlâjođettem uáivild tom, ete oppâlájádâs tâi kieldâ uárnee tunjin škovlâjođettem tâi uástá tunjin mätkiliipuid škovlâmääđhi várás.

Tun máávsáh maađhijn jieš ain jiešvástádâs, mii lii ucemustáá 43 e/mp. Waltti-bussimaađhijn já škovlâjoođeetmijn jiešvástádâs lii kuittâg enâmustáá 43 e/mp.

Škovlâmätkitorjuu uuccâm

Teevdi ucâmuš škovlâmätkitorjust já tooimât tom jieijâd oppâlájádâsân. Kela máksá torjuu tuu jotteemvyevi mield njuolgist liipu vyebdei, oppâlájádâsân tâi tunjin.

Jis tun kiävtáh buusi, te tun uážuh tuu oppâlájádâsâst uástutuođâštus. Ko tun uástáh mätkiliipu uástutuođâštussáin, te tun máávsáh liipust enâmustáá 43 e/mp.

Tun koolgah uuccâđ škovlâmätkitorjuu jyehi luuhâmive sierâ.

Luuvâ lase škovlâmätkitorjuu ucâmist (suomâkielân).

Purrâmuštoorjâ

Ollâškovlâuáppee puáhtá uážžuđ vuáládâs purrâmušâin raavâdviäsuin, moh láá mieldi purrâmuštorjust. Tun uážuh purrâmuštorjuu, ko čááitáh uáppeekoortâ tâi Kela purrâmuštoorjâkoortâ.