Poccuu ihe álgá vuássáá šoddâmist

– kuvvim puásuituálust ellee ulmui ihásijn pargoin

Poccuuh čokkânškyeteh ärbivuáváláid kyeddidkuávloidis vyesimáánu aalgâbeln. Puáris áálduh mättih jotteeđ jiečânis, mut puásuiulmuuh ferttejeh uásild jurgâliđ iälu roobdâid. Luovâsiälu ađai sarvah pisotteleh kyeddidääigi erinis já toi kuáđuttem lii korrâ pargo. Váldukyeddid lii vyesimáánu 18. peeivi. Vyesimáánu loopâ räi iänááš uási vuássáin láá šoddâm. Motomijn kuávluin kyeddid tábáhtuvá kaardijn já vyesih šaddeh siämmást vittáduđ. Talle puásuialmai páácá ubâ keesi astoäigin, mut vijđes kaardijn eennâm nohá korrâsávt já kááržut mudoi-uv poccui väni kuáttumenâmijd.

Vyesi-kesimáánu jorgálduvâst tuállojeh puásuičuákkimeh já puásuialmaah tivodeh tälvikavnijdis já pieijih taid čoovčâ räi vuárkán. Puásuisämmiliist lii talle rijjâäigi puásuipargoin kidâ kesimiärkkum räi. Äigi kiävttoo maaŋgânáál pyerrin, ovdâmerkkân viistij já mašinij tivomân.

Vyesimiärkkum álgá jonsahpeeivi suulâin já talle ubâ peerâ värree tuoddârân aassâđ. Tuoddârist aassâm tábáhtuvá iänááš kuáđist tâi láávust, mii addel páárnážân šiev já rievtis kove sämmilii eellimhäämist. Miärkkumij kooskâst ulmuuh pivdeh kyele já siärvásteleh kuoimijdiskuin, ko puohah láá čokkânâm siämmáá kuátisiijdân.

Poccuuh kuárŋuh keessiv paalgâtääigi tuoddârân já čokkâneh stuorrâ iäloid. Toh vyejettuvvojeh káárdán, mast jieškote-uv puásui-iäigád njuárust vuosijdis kiddâ já vittád taid jieijâs meerkân. Vittádum iälu luáštoo sierâ kieđâvušmettum poccuin. Käärdist párnááh uáppih tubdâđ meerhâid já siämmást jieijâs poccuid olgohäämi vuáđuld, njuárustmáin vuássáid já vittádmáin taid. Vuássááh vittáduvvojeh iho, ko talle vuásáš čuávu pyeremustáá eenis. Puásuiulmuuh koceh keessiv iho já uáđđih peiviv. Miärkkumäigi pištá suullân mánuppaje.

Vyesimiärkkumij maŋa poccuuh uážžuh leđe tuoddârist ráávhust čoovčâ räi. Ovdil čohčâpargoi älgim puásuisämmilii paargon kuleh muorjim, kamuvsuoinij čuoppâm, kyelipivdo já jáhálij pajedem. Čohčuv mudoi-uv puásuialmaah rahtteteh táálván huolâtmáin moottorkiälháidis já eres puásuituálust tarbâšum pargopiergâsijdis.

Čoovčâ puásuipargoh älgih čohčâmáánust. Ko lii muáttám já čácáduavah jiäŋŋum, te poccuuh čuákkejuvvojeh kardijd pygálusâi várás. Talle poccuuh lohhojeh já njuovvâmpoccuuh sierrejuvvojeh. Pygálusâi maŋa álgá poccui kuáđuttem. Talle sijdâ jurgâluvvoo ain taggaar kuávlun, mast lii šiev kuáttum. Koskâtäälvi motomijn kuávluin puásuialmaah pivdeh riävskáid kuáđuttem kooskâst, jis kuáttumtile lii nuuvt pyeri, et páácá äigi riävskápiivdon.

Kiđđuv piärguh sälttejuvvojeh keesi várás já heŋgejuvvojeh olgos piegâ já piäiváápaštuu kuškâdemnáál. Poccui kuáđuttem pištá vyesimáánu räi. Tälviv šooŋah vaikutteh puásuialmaa pargomiärán. Jis lii hyenes kuáttumtile, te poccuuh lihâdeh táváliist eenâb. Ucceeb-uv poccui hemâdem toovvât talle stuorrâ vaahâg já lasepargo.

Kiđđâtäälvi vittáduvvojeh kodden pááccám čiermiheh tuoddârist já siämmást sarvah käldejuvvojeh, vâi toh liččii puáttee täälvi späiliheh já kevttimnáál niestipuásujin. Kiđđuv puásuialmaah kärttih aassâđ kámppáin mánuppoojijd já kuáđuttiđ jiejâs čage, ko korrâ cuoŋŋui ääigi poccuuh pyehtih jotteeđ kuhás jieijâs čaggeest já mostâđ nube čaagan. Iälu ferttee távjá čokkiđ ollásávt, vâi ráánjáh pyehtih keessim mostâm poccuidis meddâl. Siämmáánáál ferttee eelliđ ráánjái čaggeest kesimin jieijâs poccuid meddâl. Pargopeeivih älgih talle tooláá iđedist já noheh maŋŋeed eehid.

Säänih:

kyeddidkuávlu = kuávlu, mast áálduh šoddâdeh ađai kyeddih

áldu = niŋálâs puásui

puásuisijdâ = puásuičuurâ, mast láá maaŋgâi omâsteijei poccuuh

čagge = puásuičuurâ, mast láá puoh omâsteijes poccuuh iälu

robdâ = kuáđuttettee čage robdâpoccuuh

kyedittem = vuássááh šaddeh ulmuu kocceemvuálážin

kuáttumeennâm = eennâm, mast puásui kuátu

paalgât = tivreäigi, kuás tiivreh vyejetteh poccuid čurruid

kärdi = äiđi, mast poccuuh kieđâvuššojeh

niestipuásui = puásui, mii váldoo purrâmâžžân

pygálus = sierrejuvvojeh ellen päccee poccuuh njuovvâmpoccuin