| Aalmugijkoskâsâš artikla 8(j) pargojuávkku iävtut algâaalmugij ärbivuáválii tiäđu syeje ovdedem |
|
|
|
Sämitige ovdâsteijeeh uásálistii aalmugijkoskâsii artikla 8(j)-pargojuávhu káávcád čuákkimân Montrealist. Pargojuávhu lii vuáđudâm biodiversiteetsopâmuš vuáláčälleestaatâi uásipeličuákkim (COP). Pargojuávhu pargo stivree COP tuhhiittem maaŋgâihásâš pargo-ohjelm artikla 8(j) tooimânpieijâmân. Pargojuávhu pargon lii pargo-ohjelm olášuttem sehe čuávvoo biodiversiteetsopâmuš uásipeličuákkim artikla 8(j) kyeskee miärádâsâi valmâštâllâm. Čuávvoo uásipeličuákkim tolluu puáttee čoovčâ Maadâ-Koreast. Sämitige saavâjođetteijee Klemetti Näkkäläjärvi, kote uásálistij pargojuávhu čuákkimân jo kuálmád keerdi, oonij čuákkim tehálâžžân. ” Aalmugijkoskâsiih artikla 8(j)-pargojuávhu čuákkimeh láá teháliih aalmuglávt já almugijkoskâsávt. Čuákkimijn piäsá pyehtiđ oovdân Suomâ sämmilij uáinuid, vaikuttiđ miärádâstohâmân, finniđ uđđâ jurduid ärbivuáválii tiäđu syeje pyereedmân sehe lonottiđ jurduid maailm eres algâaalmugij koskân,” saavâjođetteijee Näkkäläjärvi muštâlij. Čuákkimân uásálistii puoh sämitige aalmuglii 8(j)-pargojuávhu jesâneh. ”Aalmuglii tooimânpieijâm já puátteevuođâ jurdâččin lii eromâš tehálâš, ete nuuvt maŋgâ sämitige ovdâsteijee aalmuglâš 8(j)-pargojuávhust, ko máhđulâš, uápásmuvá artikla 8(j):n já toos lohtâseijee aalmugijkoskâsii miärádâstohâmân”, Näkkäläjärvi tiäddut.
Suomâ sämitige ovdâsteijeeh uásálistii čuákkimân Suomâ staatâ delegaatiost.
Čuákkimijn Euroop Union jeessânstaatah viggeh ráđádâllâđ ohtsii uáinu koordinaatiočuákkimijn,
mooid meid sämitigge uásálistij. ”Mii lep lamaš fáárust valmâštâlmin Suomâ
uáinuid čuákkimân jo kuhháá ovdil eidusâš čuákkim já lep puáhtám jieijah
iävtuttâsâid el. Suomâ vástádâssáid biodiversiteetsopâmuš čäällimkoodán
čuákkimaašijn, Näkkäläjärvi muštâlij”.
Kahwanake mohawkijd (Kanien: keha'ka) ovdâstâm Charles Patton adelij
čuákkimân ärbivuáválii mohawk-sivnádâs já lavlui ustevvuođâ lavluu. Kove:
Inga-Briitta Magga.
Čuákkim äššilistoost lâi vuáttámušâi muštâlem artikla 8(j)- pargojuávhust
já eromâšávt tast, maht algâaalmugeh láá uásálistâm biodiversiteetsopâmuš tooimânpieijâmân.
EU- saavâjođetteijeestaatâ Liettua muštâlij čuákkimân EU sahâvuárust eromâšávt
tast, maht artikla 8(j) lâi tooimânpieijum Suomâst. Čuákkimân muštâlui aalmuglii
biodiversiteetstrategiast sehe vuáđudum aalmuglii 8(j)-pargojuávhust, mon
saavâjođetteijen tuáimá sämitige saavâjođetteijee Klemetti Näkkäläjärvi.
Čuákkimist kieđâvuššui OA algâaalmugij pissoo foorum avžuuttâs väldiđ
kiävtun biodiversiteetsopâmuš tooimânpieijâmist teermâ algâaalmug já
páihálâšsiärvus tááláá algâaalmug- já páihálâšsiärvus saajeest. Suomâ tuárjui terminologia nubástittem pissoo foorum iävtuttâs
mield uđđâ biodiversiteetsopâmuš miärádâssâin. EU-jeessânstaatah iä lamaš
ääšist oovtmielâliih. Čuákkim ij pastam rähtiđ ääšist čuávdus peic iävtuttij OA rähtiđ terminologia
máhđulâš nubástutmist lavâlâš analyys já uásipeličuákkim toohâđ ääšist
miärádâsâid.”Čuákkim navcâttemvuotâ toohâđ ääšist miärádâs lâi algâaalmugijd
stuorrâ pettâšume. Terminologia nubástittem västidiččij vyeimist orroo
olmoošvuoigâdvuotâvuáháduv. Eromâš lâi, ete terminologia nubástittem
vuástálistij meid muáddi taggaar staatâ, moh lijjii tuhhiittâm OA
algâaalmugjulgáštuš”, sämitige stiivrâ jeessân Petra Magga-Vars muštâlij.
Aalmugijkoskâsii artikla 8(j)-pargojuávhu pargoost lii savâstâllum
maŋgii biodiversiteettân lohtâseijee ärbivuáválii tiäđu maacâtmist maasâd
algâaalmugsiärvusáid. Čuákkim iävtut, ete aldapuátteevuođâst uárnejuvvoo
viijđes čuákkim valmâštâllâđ rijjâtátulijd ravvuid ärbivuáválii tiäđu maacâtmân.
Ravvuuh puáđáččii čuávvoo aalmugijkoskâsii 8(j)-pargojuávhu valmâstâllâmnáál já
ain ovdâskulij 13 uásipeličuákkim tuhhiittemnáál. ”Ärbivuáválii tiäđu macâttem
lii tehálâš maaŋgâ algâaalmugân. Sämmilij ärbivuáválii tiätun lohtâseijee
arkkâdâhmateriaaleh láá valjeest nuuvt Suomâ arkkâdâhlágádâssâin ko
olgoenâmijn-uv. Suomâst kolgâččij algâttiđ savâstâllâm já čielgimpargo, ete
maht arkkâdâhmateriaal finnejuččij pyerebeht, ovdâmerkkân digitistmáin,
sämmilij olámuudon ovdâmerkkân sämiarkkâdâhân teikâ sämimuseo Siijdân”, sämitige
värisaavâjođetteijee Heikki Paltto muštâlij.
Čuákkim tollui aalmugijkoskâsii áimujotolâhseervi (IATA)-válduviäsust. Čuákkimân
uásálistij viijđes juávkku sopâmuš ratifisistem staatâi ovdâsteijeid,
tárkkojeijeid sehe algâaalmugij ovdâsteijeid. Kove: Inga-Briitta Magga
Čuákkimist tollui tematlâš savâstâllâm biodiversiteetsopâmuš artiklai
8(j) já 10 (c) ovtâstumesoojijn. Artikla 10 (c) suoijâl ärbivuáválii luándu
pištee kevttim. Čuákkim iävtut uásipeličuákkimân ete tot tuhhiittiččij
toimâohjelm táválâš luándukevttim suoijâlmân tievâs oovtâstpargoost
algâaalmugijguin. ”Suomâst artikla 10(c) kuáská eromâšávt säämi puásuituálu já
eres ärbivuáválijd iäláttâsâid. Lii tehálâš ete sehe ärbivuáválâš tiätu ete
táválâš pištee luándukevttim torjuu. Suomâst artikla puátá oovdân eromâšávt
säämi ärbivuáválâš kuáttumjuurrâmvuáháduv turviimist”, Paltto muštâlij.
Čuákkimân uásálistii ovdâsteijeeh Ruotâ já Taažâ sämitiggijn. Sämitigeh
tollii ohtsii čuákkim artikla 8(j) tooimânpieijâmist jieškote-uv staatâst. Čuákkimist
soppui ete sämitigeh tiätásmitteh oovtâstpargo artikla 8(j) tooimânpieijâmân.
Ohtâsâš iävtuttâs tolvuu säämi parlamentaarlâš rääđi kieđâvuššâmnáál
čuávvoo kiiđâ. ”Lam ilolâš, ete uážžup ohtsâštave-eennâmlâš oovtâstpargo joton 8(j)-aašijn.
Suomâ sämitigge lii viggâm ovdediđ oovtâstpargo ääšist jo ovdil-uv, mutâ äigi
ij lamaš talle toos vala vaalmâš. Artikla 8(j) já ärbivuáválii tiäđu syeji lahtoo
meid tave-eennâmláš sämisopâmušân já säämi parlamentaarlâš rääđi tooimâ
oovdedmân. Aalmugijkoskâsâš artikla 8(j)-pargojuávkku iävtuttij el. sui generis
(áinoošlajâsâš)- vuáháduv rähtim tiilijn, main ärbivuáválii tiäđu haldâšeijee
aalmug áásá maaŋgâ sierâ staatâ kuávlust. Mij kolgâp-uv vuáijuđ SPR:st eidu sui
generis- vuáháduv rähtimân”, Näkkäläjärvi muštâlij.
”Pargo ij pääsi taas. Oovdânpyehtip čuákkim puátusijd aalmuglâš artikla
8(j)-pargojuávkun, mii meerrid máhđulijn jotkâtooimâin. Aalmugijkoskâsii artikla
8(j)-pargojuávhu čuákkimmiärádâsâin uási paasij čuávdimnáál ollásávt COP:n nuhtán
pargojuávhu avžuuttem. Taat meerhâš tom, ete sämitigge kalga leđe aktiivlávt
fáárust vaikutmin Suomâ já EU uáinuid čuávvoo COP:st já ton valmâštâlmijn”;
Näkkäläjärvi tiäddut.
Sämitige delegaatio peesâi čuávvuđ kanien’kéha- kielâ rävisolmoošmáttááttâs
kanien:keha'ka- aalmug jesânáid. Tilálâšvuođâst savâstâllii algâaalmugkielâi
máttááttâs já kielâi iäláskittem hástusijd. Kove: Inga-Briitta Magga.
Sämitige delegaatio kolliistâlâi čuákkimpuudâ ääigi Kanien:keha'ka
(mohawk) – Aalmug kielâ- já kulttuurkuávdáást Kahnawakest, Montreal maadâbeln.
“ Lii tehálâš uápásmuđ meid eres algâaalmugij kielâ já kulttuur tuárjoo tooimân.
Uápásmuim kielâ- já kulttuurkuávdáá tooimân já peesâim čuávvuđ máttááttâs. Veikâ
mii kulttuureh láá ereslágáneh, hástuseh jieijâs kielâ já kulttuur siäilutmân
láá siämmáálágáneh.” Petra Magga-Vars muštâlij.
Čuákkimij nuuhâm maŋa sämitige ovdâsteijeeh uápásmuvvii
biodiversiteetmuseon (Biodome), mii kovvee Kanada jieškote-uv luándutijpâid já
tai elleid.
Lasetiäđuh:
|
|
| Viimeksi päivitetty ( 17.10.2013 ) |