Škovlimsopâmuš
Škovlimsopâmuš (ovdebâš pargoostoppâmsopâmuš, suomâk. työssäoppimissopimus) lii uáppulájádâs já pargosaje koskâsâš sopâmuš tast, et uáppee puátá pargosajan oppâđ. Škovlimsopâmuš ääigi uáppee parga keevâtlijd pargoid, vâi sun juksá jieijâs persovnlii mättim vuáváámân (HOKS) čallum ulmijd. Pargosaje stivree uáppee já noomât pargosajestivrejeijee suu oppâm visásmittem tiet.
Oppâsopâmuš
Oppâsopâmuš vuáđuduvá uáppee já pargoadeleijee koskâsii kirjálii meriáigásii pargo- tâi virgesopâmušân. Uáppee máttáá uđđâ tááiđuid oppâsopâmuššáin iänááš pargosaajeest keevâtlij pargoi ooleest. Pargosaajeest oppâm puáhtá tievâsmittiđ eres oppâmpirrâsijn, om. oppâlájádâsâst. Uáppee okkosâš pargoäigi kalga leđe koskâmiärálávt ucemustáá 25 tijmed.
Oppâsopâmušškovliittâs iähtun lii, et škovlim uárnejeijee já pargoadeleijee sooppâv kirjálávt oppâsopâmušškovliittâs orniimist. Meid irâtteijei puáhtá uárnejuđ oppâsopâmušškovliittâs jieijâs irâttâsâst.
Oppâmpirrâseh
Pargoeellim nubástusah hästih uáppulájádâsâid ohtânmaanoost ovdediđ máttááttâs já oppâlájádâs oppâmpirrâsijd. Oppâm tuárjoo meid ávhástâlmáin eres oppâmpirrâsijguin, moh láá om. pargosajeh, museoh, luándu, tábáhtusah, uáppumääđhih jno. Pargoelimist tarbâšlij máátui oppâmân váttojeh meid äššigâsah, jieškote-uvlágán pargoniävuh já -piergâseh já pargovisteh.
Mij väldip mielâstân vuástá pargosiärvusij ohtâvuođâväldimijd. Kannat ruokkâdávt koijâdiđ lasetiäđuid uáppulájádâsâst já faallâđ oppâmmáhđulâšvuođâid jieijâs pargosaje/seervi/syergi pargoin.
Kyeimivuotâsopâmušah
Uáppulájádâsah pyehtih čoonnâđ kyeimivuotâsopâmušâid irâttâsâiguin/pargosojijguin/servijguin/siärvusijguin. Kyeimivuođâ vuáđđun lii oovtâst sooppum ulme. Kyeimivuotâ lii kuorâttâllum, luáttámušlâš, konkreetlâš já kyevtpiälálâš toimâ, mast kuábáš-uv uásipeeli hiätá. Kyeimivuođâst puáhtá ovtâstittiđ ei. máátuid já áámmáttááiđu, kontaktijd, pargo, tábáhtuumijd, soojijd já projektijd.
Kyeimivuođâst ráhtojeh ohtsiih ulmeh já kyeimivuotâsopâmuš, moos uásipeleh čonâseh.
Oovtâstpargo- já uáppeeprojekteh
Pargosajeh pyehtih porgâđ oovtâst máttááttâskuávdáin maaŋgâlágán uáppeepargoin já uáppoid kullee proojeektpargoin. Oovtâst pyehtih uárnejuđ tábáhtuspeeivih, markkâneh já meesuh jno. Šiev ovdâmeerhah pyereest luhostum oovtâstpargoost pargoelimáin láá tääl jo ärbivuáváliih Ijâttes ijjâ, Ergikunâgâskištoh, Skammâkoveh já Irâtteijee peivi.
Máttáátteijei pargoeellimpajeh
Máttáátteijei pargoeellimpajeh láá tergâdis uási áámmátlii škovlim pargoeellimoovtâstpargoost. Pargoeellimpaajeest máttáátteijei áámmáttáiđu já ohtâvuođah pargoelimân ovdáneh já máhđulâšvuođah olášuttiđ pargosaajeest škovlim já čäittimiskosijd puáráneh. Pargoeellimpajeh pyehtih leđe siskáldâs tááhust maaŋgâmuáđusiih, já tot lii meid pajan vyelgest, uáppusyergist já pargosaje táárbuin kiddâ.
Máttáátteijei pargoeellimpaajeest máttáátteijee máátuh ovdáneh puigâ pargopirrâsist. Pargoeellimpajeh vuávájuvvojeh täärhiht já tain lii čielgâ ulme. Uulmijn suáppoo oovtâst pargosoojijn.
Máttáátteijei pargoeellimpoojijd puáhtá anneeđ ävkkin nuuvt, et máttáátteijee mana pargoeellimpajan siämmáá pargosajan ko uáppee-uv. Tánávt máttáátteijee puáhtá sehe stivriđ uáppee, kii lii meid pargohárjuttâlmist, já stivriđ pargosajestivrejeijee já škovliđ pargosaje pargeid, adai pargeeh uážžuh pargosajestivrejeijee škovliittâs jieijâs pargosaajeest.
Pargosajestivrejeijeeškovliittâsah
Pargosajestivrejeijeeškovliittâsâst pargosaje äššitobdee oovded jieijâs stivrim- já árvuštâllâmtááiđuid.
Pargosajestivrejeijeeškovliittâsâid uárnejeh Säämi máttááttâskuávdáást viermiuáppun jyehi ive.
Škovliittâs heivee puohháid, kiäh tuáimih pargosajestivrejeijen áámmátlii máttááttâsâst teikkâ kiäid kiäsut ovdediđ oppâm keevâtlijn pargoin jieijâs pargosaajeest.
Pargosajestivrejeijeid uápásmiteh stivriimân já árvuštâlmân meid jyehi pargoeellimpaje ohtâvuođâst, mii pargosaajeest uárnejuvvoo.