HPV-puáhuttâs syeijee papilloomavirus tovâttem purâsij já váduhis hemâdâsâi vuástá. Puáhuttâs finnejeh nuuvtá puoh 10-12-ihásiih ađai 5.-6.-luokkaliih uáppeeh škovlâtiervâsvuođâtipšoost. Puáhuttâs kulá Suomâ aalmuglii puáhuttemohjelmân.

Luuhâmivij 2020-2021 já 2021-2022 ääigi puáhuttâs fálloo meid 7.-9.-luokkalijd kandáid.

Puáhuttâsâst adeluvvojeh kyehti meripitá. 15 ihheed tiävdám párnáid adeluvvojeh kulmâ meripitá.

Lii tehálâš suoijiidâttâđ ääigild

Papilloomaviruseh láá táváliih. Puáhuttâsttáá masa puohah njuámudeteh toos jo nuorrân. Virus njuámu liške já šlijvease puotâ, táválávt onâččem ääigi. Njuámudâttâđ puáhtá kuittâg tuođâi oonâšhánnáá-uv. Tondiet ubâ kondom kevttimgin ij tievâslávt suoijii njuámmum vuástá.

Lii tehálâš väldiđ puáhuttâs puorijn aigijn ovdil ko lii kiergânâm finniđ virus. Ton lasseen puáhuttâs lii pehtilub ko tot lii valdum nuorâbin. Nuorâvuođâst puáhuttâs piäjá roopâ pyerebeht pyevtittiđ vyestiamnâsijd papilloomavirus vuástá.

HPV-puáhuttâs addel eromâš šiev syeje

Papilloomavirus tovâttem infektio lii táválumosávt tavdâmerhâttem já mana lappâd, mut jyehi lovváád ulmust tot kukko já sáttá tovâttiđ puurrâs ovdâtaasijd. Täin uási ovdán purâsin. Muuneeld ij pyevti tiettiđ, et kiäid šadda puurâs.

Ko puáhuttâs váldoo kyevti meripitá verd, te lii tutkâmušâiguin čaittum, et tast vyeimi estiđ masa 100 % puáhuttâs luávdee HPV-tiijpâi tovâttem infektioin. Tutkâmušah čäittih, et syeji lii tuođânálásávt meid kuhesáigásâš, ađai pištá maaŋgâid luuvijd iivijd.
 
Stuárráámus purâsriskâ lohtâšuvá kyevti papilloomavirusân (virustiijpah 16 já 18), moi vuástá puáhuttâs fáálá eromâš šiev syeje.

Papilloomavirus toovât purâsijd sehe nisonáid já almaid. HPV-puáhuttâsâiguin puáhtá estiđ Suomâst suullân 300 purâsid ivveest. Tain suullân kuálmáduási láá almai purâseh.

Papilloomaviruseh tovâtteh: 

• Kuáhtučiäppát, iämáduv já vulva purâsijd 
• Uási uáivi- já čiäppátkuávlu purâsijn
• Uási penis purâsijn
• Uási pottârääigi purâsijn

Nisonijn puoh táválumos lii kuáhtučiäppát puurâs já almain njiäluráávsá puurâs. Uási papilloomavirusij tovâttem purâsijn ij lah máhđulâš aiccâđ ääigild. Meiddei täid purâsijd puáhtá estiđ HPV-puáhuttâssáin.

HPV-puáhuttâsâi vievâst puátteevuođâst iä puáccáá já jäämi nuuvt ennuv ulmuuh ovdeláá mainâšum purâsij keežild.

Puáhuttâs syeijee meid eres hemâdâsâi vuástá

Papilloomavirus tovâttem cellânubástusah láá motomin nuuvt lääivih, et toh väätih tuše taavdâ čuávudem (seuranta). Čuávudmân karttâm puáhtá kuittâg atâštiđ teikkâ paldeđ.

Váddásub purâs ovdâtäässin ovdánâm cellânubástusah čuáppojeh kirurgisávt. Taaid toimáid lohtâšuvvee hemâdâsah já riiskah láá jieškođe-uvlágáneh tađe mield, kotemuu roopâuásist lii koččâmuš. Ovdâmerkkân uáivi já čiäppát kuávlu čuopâdâsâin sättih šoddâđ njielâmân, sárnumân já olgoháámán lohtâšuvvee hemâdâsah.

Kuáhtu já kuáhtučiäppát kuávlun tohhum kirurgisiih tooimah vist sättih tovâttiđ pärnittesvuođâ teikkâ liijkás tooláá šoddâdem.

HPV-puáhuttâsâi vievâst puátteevuođâst maaŋgâs viälttá stuorrâ čuopâdâsâid já suonjâr- já sytostattipšoid.

HPV-puáhuttâs lii uápis já torvolâš

Puáhuttemohjelmist kiävttoo Cervarix-puáhuttâs, mii lii lamaš Europast kiävtust ivveest 2007. Suomâst puáhuttâs lii lamaš fáárust nieidâi aalmuglii puáhuttemohjelmist jo ivveest 2013.

Suomâst Cervarix-puáhuttâs lii adelum 533 000 meripitá verd. Puohnissii maailmvijđosávt tot lii adelum jo paijeel 90 miljovn meripitá verd já tom puáhtá anneeđ torvolâžžân.

Magareh hemâdâsah puáhuttâsâst sättih šoddâđ?

Nuuvt ko puoh talkkâsijn, meid HPV-puáhuttâsâst sättih šoddâđ háittuvaiguttâsah. Puohah iä taid kuittâg finnii. Tijpâlumoseh láá ovdâmerkkân puáhuttemsaje povčâstem já ruápsám, uáivipoovčâs, illávaijeem, tekkipoovčâs tâi liegâsvuođâ pajanem.

Tavdâmeerhah älgih táválávt muádi pirrâmpeeivi maŋa puáhutmist já toh maneh lappâd muádi peeivist. Taid puáhtá tipšođ kumeštâs- já povčâstalkkâsijguin.

Váddásub háittuvaiguttâsah, nuuvt ko vuáimáliih allergisiih reaktioh, láá uáli härvinâsah.

Lasetiäđuid papilloomavirusij tovâttem purâsijn já HPV-puáhuttâsâst tun finniih škovlâtiervâsvuođâtipšoost.