Giella / Sámediggi - Sametinget
Giella / Sámedigge - Sametinget
Oza doarjaga
Åtså biednikdårjav
Giella lea dehálaš bealli kultuvrii ja identitehtii.
Giella le ájnas kultuvrraguodde ja identitehtavuosediddje.
Lea vuođđudeaddji olmmošvuoigatvuohta ahte beassá iežas giela hupmat, ja álgoálbmogiin lea sápmelaččain dasa lassin vel riekti suddjet gielaset.
Mahttelisvuoda ietjas gielav hållat la vuodulasj almasjrievtesvuohta, ja sámijn álggoálmmugin li duodden vijdedum riektá gielasa suoddjit.
Ovdal lea dát prinsihppa dulbmojuvvon dáruiduhttinpolitihka bakte.
Åvdebut la dát dåjmalattjat vuostelduvvam dárojduhttempolitihka baktu.
Ovddasvástideaddji politihkkár
Sámedikken la ulmme sámegielajt nannit vaj sjaddá luondulasj oassen vuona almulasjvuodas.
aili.keskitalo@samediggi.no
Politihkalasj åvdåsvásstediddje
Faktadieđut sámi gielaid birra
Diedo sámegielaj birra
Sámegielaid hálddašanguovlu
Sáme giellaháldadimguovllo
Sámegiel báikenamat
Sáme bájkkenamá
Sámás muinna
Sámásta mujna
Sámi Giellagáldu
Sámedigge barggá
Ovttasbargat suohkanlaš eiseválddiiguin ja sin neavvuma bakte viiddidit sámegiela hálddašanguovllu
Vaj sáme giellaháldadimguovlo vijdeduvvi bagádallamij ja aktisasjbargo baktu suohkana oajválattjaj
Ahte ásahuvvojit eanet giellalávddit, dakko bakte ahte ásahuvvojit eanet sámi giellaguovddážat seammás go doarjut ovttaskas gielladoaimmaid
Vaj ienep giellaarena ásaduvvi sáme giellaguovdátjij ásadimij baktu ja dårjaj baktu ájnegis dåjmajda
Ahte sámegiella galgá leat ealli giellan maiddái boahtteáiggis, mánáid ja nuoraid vuoruheami bakte
Vaj sámegiella galggá bissot viesso giellan aj åvddålijguovlluj vuorodijn mánájt ja nuorajt
Vuoigatvuoðat
Rievtesvuoda
Sápmelaččat Norggas galget beassat sihkkarastit ja ovdánahttit gielaset, kultuvrraset ja servodateallimiiddiset.
Sáme álmmuk Vuonan galggá oadtjot sihkarasstet ja åvddånahttet ietjas gielav, kultuvrav ja sebrudakiellemav.
Sámegiela hálddašanguovllus lea buohkain riekti oažžut vástádusa sámegillii go váldet oktavuođa báikkálaš almmolaš ásahusain hálddašanguovllu siskkobealde.
Juohkkahattjan le riektá vásstádusáv oadtjot sámegiellaj gå válldi aktijvuodav bájkálasj almulasj orgánaj sáme giellaháldadimguovlon.
Buohkain lea riekti adnit sámegiela riektevuogádagas.
Divnajn le riektá sámegielav hållat dikken ja riektáásadusájn.
Buohkat geat háliidit sámegillii gulahallat hálddašanguovllu báikkálaš ja guovlulaš almmolaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusain, lea riekti oažžut bálvalusa sámegillii.
Divna gudi sihti hållat sámegiellaj giellaháldadimguovlo bájkálasj ja guovlo almulasj varresvuohta- ja sosiálásadusáj, galggi oadtjot sámegiellaj guládallat.
(Geahča maiddái Dearvvašvuođa ja sosiálaoasi)
(Gehtja aj Varresvuohta ja sosiál)
Sámi mánát geat lea mánáidsuodjalusa fuolahusas lea riekti hubmát eatnigielaset.
Sáme máná mánájsuodjalusá huvson galggi oadtjot ietjasa iednegielav hållat.
(Geahča maiddái Dearvvašvuođa ja sosiálaoasi)
(Gehtja aj Varresvuohta ja sosiál)
Buohkain lea oktagaslaš vuoigatvuohta oažžut girkolaš bálvalusaid Norgga girku searvegottiin mat leat sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde..
Divnajn le riektá ájnegis girkkodievnastusájda Vuona girkko tjoaggulvisájn háldadimguovlon.
Bargit báikkálaš dahje guovlulaš almmolaš ásahusain hálddašanguovllu siskkobealde lea riekti oažžut virgelobi bálkkáin háhkamis sámegielat gelbbolašvuođa go ásahus dárbbaša dákkár gelbbolašvuođa.
Bájkálasj jali guovlo almulasjorgána barggijn háldadimguovlon le riektá permisjåvnnåj bálkájn sámegielav lågåtjit gå orgádna dakkir máhttudagájt dárbaj.
Buohkain lea riekti oažžut sámegielat oahpahusa vuođđoskuvllas ja joatkkaskuvllas
Divnajn le riektá sámegielak åhpadussaj vuodoskåvlån ja joarkkaskåvlån (Gehtja åhpadibme).
Sámegielaid doaibmaplána
Doajmmapládna sámegielajda
Ráđđehus lea gárvvistan sámegielaid doaibmaplána.
Ráddidus le dahkam doajmmaplánav sámegielajda.
Doaibmaplána váldočalmmusteapmi lea láhččet dili nu ahte oažžut eanet sámegielat geavaheddjiid.
Doajmmáplána oajvvetjalmostibme le máhttelisvuodajt gárvedit lasedittjat dåjmalasj sáme giellaaddnij lågov.
Dát galgá ollašuhttojuvvot doaibmabijuid bakte mat nannejit sámegielat oahpahusa mánáidgárddiin ja vuođđooahpahusas, ja láhččet eanet sajádagaid gos sámegiella geavahuvvo ja eanet rekruteret ohppiid sámegielat oahpahusaide ja oahpahusaide main sámegiella lea oassin fágasuorggis.
Dát galggá dagáduvvat dåjmaj baktu ma nanniji giellaåhpadimev mánnágárden ja vuodoåhpadusán, máhttelisvuodaj gárvedime baktu vaj ienep arena ásaduvvi gånnå sámegiella aneduvvá ja tjavgáp vuorodime baktu vaj ienebu åhtsi sámegielak åhpadusájda ja åhpadusájda gånnå sámegiella le fáhkabirrasin.
Njuolggogeaidnu sámegielaid doaibmaplánii:
Doajmmapládna sámegielajda: