mineralalahka.html.xml

Sámedikki minerálaveahkki	Sámedikke minerállabagádus
Politihkalaš ášši: 2010 geassemánu mearridii Sámedikki minerálaveahki mii galgá sihkkarastit ahte sámi kultuvrra, ealáhusdoaimma ja servodateallima beroštumit vuhtiiváldojit iskkademiid, Iskkadanroggamiid ja mineráladoaimmaid oktavuođas árbevirolaš sámi guovlluin.	Politihkalasj ássje: Biehtsemánon jage 2010 mierredij Sámedigge minerállabagádusáv bærrájgehtjatjit sáme kultuvra, æládusáj ja sebrudakiellema vieledusájt plánimij hárráj almma guoradallamijda, gæhttjalimválldemijda ja minerállaresursaj ávkástallamijda árbbedábálasj sáme guovlojn.
Minerálaveahkki geavahuvvo ovttasdoaimmaide minerálafitnodagaiguin geain lea áigumuš čađahit minerála iskkademiid ja doaimmaid sámi guovlluin.	Minerállabagádus praktiseriduvvá avtastaládijn minerállavidnudagáj ma ájggu minerálajt guoradallat ja ávkástallat sáme guovlojn.
Stuorradiggi mearridii 2009:s ođđa minerálalága Sámedikki mieđiheami haga, iige mieđiheami daid doaimmaide maid láhkaárvalus galgá muddet.	Stuorradigge mierredij ådå minerállágav jagen 2009 Sámedikke guorrasime dagá, ja aj mij guosská dájda dåjmajda majt láhkaoajvvádus galggá regulerit.
Duogáš dása lei go Sámedikki mielas láhkaárvalus ii ollašuhte stáhta álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid sámiid ektui.	Sivvan dási lij Sámedikke vuojnno jut láhka ij dievde stáhta álmmukrievtesvuoda vælggogisvuodajt sámij gáktuj.
Dat gullá sihke luondduvalljodagaid sihkkarastimii, searvan mearridanproseassaide ja oasi doaimma ávkeárvvus.	Dáv gå ij luonndoresursajt oaggi, ja oassálasstemav mierredimprosessaj ja dåjma ávkástagáj oassáj miededa.
Sámediggi lea seammás dovddahan ahte sii: ” … háliidit láhkamearrádusaid mat addet vejolašvuođa ávkkástallat minerálavalljodagaid árbevirolaš sámi guovlluin.	Sámedigge le sæmmi båttå moalgedam jut: “.. sihti láhkaásadimev mij vaddá máhttelisvuodav minerállaresurssaj ávkástallamav árbbedábálasj sámij guovlojn.
Sámediggi sávvá láhkamearrádusaid mat dagahit einnostahtti dili buot bealálaččaide ja vejolašvuođa árbevirolaš ja ođđa ealáhusaide bálddalaga doaibmat ”.	Sámedigge sihtá láhkaásadimev mij vaddá guhkesájggásasj gåvåv gájkka bielijda ja árbbedábálasj ja ådå æládusájt máhtukvuodav aktisattjat doajmmat. ”
Sámediggi lea badjel 10 jagi bargan ođđa minerálalágain.	Sámedikke barggo minerállágajn le bissum badjel 10 jage.
Minerálalágaárvalus lea meannuduvvon Sámedikki dievasčoahkkimin 1997:s, 1999:s, 2003:s, 2008:s ja 2009:s.	Oajvvadus minerálláhkaj le giehtadaládum Sámedikke ållestjåhkanimes jagijn 1997, 1999, 2003, 2008 ja 2009.
Sámediggi lea guktii ovddidan oainnustis almmolaš čielggademiide, oktii Ráđđehusa gulaskuddanárvalussii ja golbmii Ráđđehusa láhkaárvalussii.	Sámedigge le oajvvadussaj javllamusájt buktám almmulasj guoradallamij baku guokti, Ráddidusá guládallamoajvvadussaj akti, ja Ráddidusá láhkaoajvvadussaj gålmmi.
2007 ođđajagimánu rájes gitta 2008 geassemánu rádjai ledje ráđđádallamat ođđa minerálalága birra gaskal Sámedikki ja Ealáhus-ja gávpedepartemeanta.	Ådåjakmános jagen 2007 ja biehtsemánnuj jagen 2008 lidjin konsultásjåvnå Æládus- ja oasestimdepartementa ja Sámedikke gasskala ådå minerállalága birra.
Ráđđádallamiin vuhttui váilevaš dáhttu čađahit duohta ráđđádallamiid ja gávdnat čovdosiid mat livčče sáhttán adnot vuođđun ovttamielalašvuođa olaheames.	Konsultásjåvnåjn vádnunij sidot almma konsulterima tjoavddusijt gávnnat masi máhttin guorrasit.
Sámediggi sáddii 2009 giđa raportta ráđđehusa minerálalága árvalusa birra ILO:ii, ON álgoálbmogiid erenoamášdieđiheaddjá ja ON álgoálbmotvuoigatvuođaid áššedovdimekanismmai.	Sámedigge sáddij rapportav gidán 2009 Ráddidusá minerállalágaoajvvadusá birra ILO., AN álggoálmmugij Sierrarapportørraj ja ANa álggoálmmugij rievtesvuodaj Sierratjiehpijmekanissmaj.
Sihke ILO ja ON erenoamášdieđiheaddji lea bivdán ráđđehusa farggamusat čađahit ráđđádallamiid Sámedikkiin ja soahpat ođđa lága mii vuhtiiváldá sámiid vuoigatvuođaid buot sámi guovlluin.	ILO ja AN Sierrarapportørra guoppátjagá li Ráddidusáv gåhttjum ruvvaláhkáj Sámedikkijn vas konsulterigoahtet oattjotjit lágav mij bærrájgæhttjá sámij rievtesvuodajt åbbå sáme guovlon.
Lassin minerálalága álgomearrádusaide de láhka lea hábmejuvvon mineráladoaimma njealji váldodásiid ektui.	Duodden álgadim mærrádusájda minerállalágan, de le dát tjanádum nielje oajvvedásijda minerálladåjmajn.
Dát dási leat 1) ohcan, 2) ohcanriekti ja vuoruheapmi, 3) rogganriekti ja 4) doaibmalohpi.	Dá li tjanádum 1) åhtsåmij, 2) åhtsåmrievtesvuohtaj ja vuorrodibmáj, 3) ávkástallamrievtesvuohtaj ja 4) doajmmakonsensjåvnnåj.
Minerálalága ulbmilin lea ovddidit ja sihkkarastit minerálaresurssaid hálddašeami ja anu mii čuovvu ceavzilis ovdáneami prinsihpaid (§1).	Minerállalága ulmmen le åvdedit ja nannit sebrudahkaj vásstediddje háldadimev ja minerállláresursaj adnemav guoddelis åvddånahttema prinsihpaj gáktuj.
Lágas lea maiddái mearrádus mii namuha makkár beroštumiid galget vuhtiiváldojuvvot minerálavalljodagaid hálddašeami oktavuođas (§ 2).	(§1). Lágan le aj sierra mærrádus jut viledime galggi vuoseduvvat minerállaresursaj háldadimen (§ 2).
Láhkamearrádus čielggasmahttá maid lágain áigu olahit, ja makkár dehálaš servodatdoaimmaid láhka galgá čoavdit.	Mærradus tjieggdahttá masi láhka galggá liehket vájkkudimnævvon jåvsåtjit, ja ma li ájnnasamos sebrudakdahkamusá majt láhka galggá tjoavddet.
§ 2 bustávva b mearrida ahte láhka galgá vuhtiiváldit sámi kultuvrra, ealáhusdoaimma ja servodateallima luondduvuođu.	§ 2 bokstávan b vuoseduvvá jut lága milta le dahkamussan bærrájgæhttjat sáme kultuvra luonndovuodov, æládusájt ja sebrudakiellemav.
Lágas lea maiddái sierra mearrádus mas daddjo ahte láhka galgá adnot nu ahte ollašuhttá álbmotrievtti njuolggadusaid álgoálbmogiid ja minoritehtaid birra (§ 6).	Lágan le aj sierra mærrádus mij mierret jut láhka galggá aneduvvat álmmukrievtesvuodaj njuolgadusáj gáktuj mij guosská álggoálmmugijda ja unneplågojda (§ 6).
Dás čujuhuvvo earenoamážiid ON 1966 siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid konvenšuvdnii (SP) ja ILO-konvenšuvdnii nr. 169 álgoálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji riikkain (ILO.	Dánna vuoseduvvá sierraláhkáj AN konvensjåvnnåj sivijla ja politihkalasj rievtesvuodajda jages 1966 (SP) ja ILO-Konvensjåvnnåj nr. 169 álggoálmmugij ja tjedalasjálmmugij iesjrádálasj stáhtajn (ILO.
169), muhto maiddái eará álbmotrievttálaš njuolggadusaide.	169), valla aj ietjá álmmukrievtesvuodaj njuolgadusájda.
Dán oktavuođas leai áigeguovdil nai namuhit álgoálbmotjulggaštussii man ON váldočoahkkin 2007 čakčamánu 13. Beaivvi mearridii.	Dán aktijvuodan de nammaduvvát viertti ANa-tjielggidus álggoálmmugij rievtesvuodaj hárráj mierreduvvam generaltjåhkanimes ragátmáno 13. b. 2007.
Oanehis čoahkkáigeassu minerálalága guovddáš mearrádusain go galgá hálddašit ja ávkkástallat daid minerálaid maidda stáhta čuoččuha oamastanrievtti lea:	Oanegattjat åvddånbuktem minerállalága guovdásj mærrádusájt minerálaj háldadime ja ávkástallama birra, masi stáhtta æjggurievtesvuodajt tjuottjot, åvddånbuktá:
1.	1.
Minerálalága ohcanriekti lea kvalitatiivalaččat gáržžiduvvon ovddeš njuolggadusčállosiid ektui go daddjo ahte ohcan ii galgga dagahit vahágiid.	Åhtsåmrievtesvuohta le minerállalágan kvalitatijvalattjat gartjeduvvam åvdep njuolgadustjoahkke gáktuj, dajnas gå åhtsåma e galga buktet vahágijt.
Seammás lea ohcanriekti kvantitatiivalaččat viiddiduvvon danin go dat dál maiddái guoská eananeaiggádan minerálaide.	Sæmmi båttå de le åhtsåmrievtesvuoda kvantitatijvalattjat vijddádum gå dálla aj guosská ednamæjgádij minerálaj gáktuj.
Ohcan almmá meassamiid ja vahágiid sáhttá čađahuvvot eananeaiggáda ja geavahanvuoigatvuođalačča mieđiheami haga (§§ 8 ja 9).	Åhtsåma ma e buvte vájkkudusájt ja vahágijt máhtti dagáduvvat ednamæjgáda ja ávkástallerievtesvuodaj æjgáda guorrasime dagá (§§ 8 ja 9).
Ohccis lea dattetge dieđihangeatnegasvuohta (§10).	Åhttsen le huoman diededimvælggogisvuohta (§10).
2.	2.
Iskkadanvuoigatvuohta minerálaide maidda stáhta čuoččuha oamastanvuoigatvuođa gáibida dohkkeheami stáhtas (§13).	Guoradallamrievtesvuohta minerálajda masi stáhtta æjggurievtesvuodajt tjuottjot gájbbet stáhtas loabev (§13).
Iskkadanvuoigatvuohta buoremus vuoruhemiin lea maiddái eaktun oažžumis rogganvuoigatvuođa.	Guoradallamrievtesvuohta buoremus vuorrodimijn le aj ækton ávkástallamrievtesvuodav oattjotjit.
Diđošteaddji leat geatnegahtton dieđihit Minerálahálddašandirektoráhttii, eananeaiggádii ja eatnama geavaheaddjái golbma vahku ovdal go bargu álggahuvvo (§18).	Guoradallen le vælggogisvuohta Minerálajháldadime direktoráhtav, ednamæjgádav ja ednamaddnev diededit gålmmå vahko åvddåla barggo álgeduvvá (§18).
Iskkadanvuoigatvuođa sisdoallu čatnasa dasa mii lea dárbbašlažžan go galgá iskat leatgo rogganveara minerálat (§19).	Guoradallamrievtesvuodaj sisadno le tjanádum dasi ma li dárbulattjan árvustallat jus gávnnuji ávkástallamárvvo minerála(§19).
Ohcci sáhttá dušše čađahit ráddjejuvvon barggu eanangierragis, muhto iskkadanvuoigatvuođa eaiggát sáhttá bovret váimmusčájánasaid ja roggat eatnamii.	Madin åhttse dåssju máhttá dahkat ráddjidum bargov bajeldisás, máhttá guoradallamrievtesvuodaj æjgát boarrit gæhttjalimijt ja rájgijt ednamin råggåt.
Viidáset mearkkaša iskkadanvuoigatvuohta dárbbašlaš eatnamiid gos sáhttá čađahit iskkadeami ja iskkadandávviriidda dárbbašlaš vuorkunsaji.	Vijddábut de le guoradallamrievtesvuodaj sisadno aj oadtjot dárbulasj ednamav bargojda, dán siegen aj ibbnomsajijt dárbulasj vædtsagijda.
Meassamat galget dattetge leat ráddjejuvvon ja gaskaboddosaččat eai sáhte čađahuvvot nu ahte iskkadeami mielddisbuktá bistevaš vahágiid.	Vájkkudusá ednamin galggi huoman liehket ráddjidum ja båddåsattja, ja e máhte dagáduvvat nav vaj bukti ilá vahágijt.
3.	3.
Rievtti roggat minerálaid doppe gos stáhta čuoččuha oamastanvuoigatvuođa sáhttá mieđihuvvot ohcamuša vuođul dasa geas lea iskkadanriekti buoremus vuoruhusain ja guhte sáhttá veadjehahttit ahte iskkadanguovllus leat gávdnon rogganveara minerálat (§ 29).	Ávkástallamrievtevuohta minerálajda masi stáhtta æjggurievtesvuodajt tjuottjot vatteduvvá åhtsåma baktu dasi gænna le Guoradallamrievtesvuohta buoremus vuorrodimijn ja guhti máhtti jáhkedahttet ávkástallamárvulasj minerála guoradallambájken gávnnuji (§ 29).
Rogganrievtti eaiggádis lea riekti roggat ja ávkkástallat minerálaid maidda stáhta čuoččuha oamastanvuoigatvuođa (§32).	Ávkástallamrievtesvuodaj æjgádin li rievtesvuoda válldet ja ávkástallat minerálajt masi stáhtta æjggurievtesvuodajt tjuottjot (§32).
4.	4.
Go roggá badjel 10.000 m3 minerálaresurssaid gáibiduvvo doaibmalohpi Minerálahálddašandirektoráhtas.	Doajmmakonsesjåvnnå Minerálajháldadime direktoráhtas gájbbeduvvá ávkástallat minerálajt ienebut gå 10.000 m3 suohkadis.
Doaibmalohpi sáhttá mieđihuvvot dušše dasa geas juo lea rogganriekti.	Doajmmakonsesjåvnnå máhttá dåssju vatteduvvat dasi gænna le ávkástallamrievtesvuohta.
Konsešuvdnii sáhttet mearriduvvot eavttut (§43).	Ævto máhtti tjanáduvvat konsesjåvnnåj (§43).
Lága álgomearrádusain leat njuolggadusat sámi kultuvrra vuhtiiváldima birra (§2) ja ahte láhka galgá geavahuvvot álbmotrievtti álgoálbmogiid ja minoritehtaid njuolggadusaid mielde (§6).	Lága álggomærrádusájn li njuolgadusá sáme kultuvrav bærrájgehtjatjit (§2) ja jut láhka galggá aneduvvat álmmukrievtesvuodaj gáktuj ma guosski álggoálmmugijda ja unneplågojda (§6).
Dát oppalaš mearrádusat eai leat čuovvoluvvon konkrehta njuolggadusain mat dáhkidivčče dákkár čuovvoleami.	Dá åbbålasj mærrádusá ælla tjuovodum konkrehta njuolgadusáj ma nanniji dákkár tjuovvolimev.
Dát guoská vuosttažettiin árbevirolaš sámi guovlluide olggobealde Finnmárkku.	Dát gullu vuostatjin árbbedábálasj sáme guovloj gáktuj Finnmárko ålggolin.
Minerálalága § 17 leat earenoamáš njuolggadusat áššemeannudeami birra ja vuhtiiváldimis guoskevaš sámi beroštumiid Finnmárkkus iskkadanrievtti ohcamuša (§17), rogganrievtti (§30), doaibmalobi (§43) ja bággolotnuma (§40) oktavuođas daid minerálaide maidda stáhta čuoččuha oamastanrievtti.	Minerállalága § 17an li sierra njuolgadusá ássjegiehtadallama ja vieledusáj hárráj guoskadallam sáme berustimij gáktuj Finnmárkon gå åhtsi guoradallamrievtesvuodajt (§17), ávkástallamrievtesvuodajt (§30), doajmmakonsesjåvnåv (§43) ja eksproprijerimav (§40) minerálajda masi stáhtta æjggurievtesvuodajt tjuottjot.
Njuolggadus man mielde árvvoštallat ja deattuhit Finnmárkku sámi kultuvrra beroštumiid lea gustovaš maiddái eananeaiggáda minerálaid bággolonisteami oktavuođas.	Árvustallam- ja dættodahttemnjuolgadus sáme kultuvra vieledusá hárráj Finnmárkon doajmmá aj ednamæjgádij minerálaj eksproprierimij.
§ 17 mearkkaša ahte Finnmárkkus galgá:	§ 17 merkaj jut Finnmárkon:
son guhte ohca iskkadanrievtti, rogganrievtti ja doaibmalobi ohcat dieđuid njuolgut guoskevaš sámi beroštumiid birra.	hæhttu guoradallamrievtesvuodaj-, ávkástallamrievtesvuodaj- ja doajmmakonsesjåvnåj åhttse åvddånbuktet diedojt njuolgga guoskadallam sáme berustimijt.
Minerálahálddašandirektoráhtta ohcamušaid gieđahallama oktavuođas sihke árvvoštallat ja mearkkašahtti ládje deattuhit sámi kultuvrra, boazodoalu, ealáhusdoaimma ja servodateallima beroštumiid.	hæhttu Minerálajháldadime direktoráhtta åhståmij giehtadallamij sihke árvustallat ja biedjat nanos dættov sáme kultuvra vieledusájda, boatsojæládussaj, æládusájda ja sebrudakiellemij.
Ohcamuš sáhttá hilgojuvvot jus sámi beroštumiid árvvoštallan čájeha ahte ohcamuša berre hilgut.	Åhtsåma máhtti hilgoduvvat jus sáme berustime vuosteldahtti.
Jus ohcamuš dohkkehuvvo de sáhttet biddjo eavttut ahte dákkár beroštumit galget vuhtiiváldot.	Jus åhtsåm miededuvvá máhtti ævto biejaduvvat dájt vieledusájt bærrájgæhttjat.
Minerálahálddašandirektoráhtta ohcamuša gieđahallama oktavuođas láhčit eananeaiggádii, Sámediggái, suohkaniidda ja dan guovllu orohatstivrii ja guovllustivrii vejolašvuođa oainnuset ovddidit ohcamuššii.	galggá Minerálajháldadime direktoráhtta åhtsåmusá giehtadallamin vaddet ednamæjgádij, Sámediggáj, suohkanijda ja ájggeguovddelis boatsojæládusá guovllo- ja tjielldestivrraj máhttelisvuodav javllamusáv buktet.
Ohcamuš loahpalaččat mearriduvvot departemeanttas jus Sámediggi dahje eananeaiggát vuosttaldit ohcamuša mieđiheami.	galggá åhtsåmus mierreduvvat debártementas jus Sámedigge jali ednamæjgát åhtsåmusáv vuosteldi.
Sámediggái ja eananeaiggádii mieđihuvvot váiddavejolašvuohta jus departemeanta mieđiha ohcamuša.	vatteduvvá Sámediggáj ja ednamæjgádij gujddimmáhttelisvuohta jus departemænnta åhtsåmusáv miedet.
Váidda mearkkaša maŋideaddji váikkuhusa mearrádusa fápmuiboahtima ektui.	Gujddimusán li maŋedimvájkkudusájt.
Lága § 17 guoská dušše Finnmárkui.	Lága § 17 le ráddjidum dåssju Finnmárkon doajmmat.
Mearrádus ii leat čielggas sámiid ráđđádallanrievtti ektui ja dieđuid vuođul friddja mieđihit iskkadanrievtti, rogganrievtti ja doaibmalobi ohcamušaid vuođul.	Mærrádus ij la tjielgas mij guosska sámij rievtesvuodajda konsulteritjit ájggomusájn oattjotjit diedim guorrasibmáj loabev oadtjot guoradallam-, ávkástallamrievtesvuohta ja doajmmakonsesjåvnå åhtsåma baktu.
Minerálalága § 58:s lea sierra njuolggadus mas daddjo ahte departemeanta láhkaásahusa vuođul sáhttá mearridit lasihuvvon eananeaiggátdivada dasa gii áigu roggat minerálaid Finnmárkkuopmodaga eatnamiin maidda stáhta čuoččuha oamastanrievtti.	Minerállalága § 58n le sierra njuolgadus jut departemænnta njuolgadusjállaga milta máhttá mierredit alep ednamæjgátdivudav minerálaj åvdås masi stáhtta æjggoreivtesvuodajt tjuottjot Finnmárkoåbmudagá ednamijn.
Ráđđehus jurddaša mearrádusain miehtat ILO 169 artihkal 15 nr. 2 gáibádusaid mas daddjo ahte álgoálbmogiin lea riekti oažžut ávkeárvvu go rogget minerálaid maidda stáhta čuoččuha oamastanrievtti.	Mærrádus le Ráddidusá bieles gæhttjalibme miededittjat ILO 169 artihkal 15. Nr. 2 gájbbádusájt álggoálmmugij rievtesvuodav oassáj ávkástallamárvos minerálajs masi stáhtta æjggoreivtesvuodajt tjuottjot.
Ráđđehus lea láhkaásahusas mearridan ahte lasihuvvon eananeaiggátdivat man galgá máksit Finnmárkkuopmodahkii lea 0,25% gálvojođu árvvus.	Ráddidus le lága njuolgadustjállagin mierredam dát aledum Finnmárkoåbmudagá ednamæjgátdivudav 0,25% vuobddemárvos.
Ovddasvástideaddji politihkkár	Politihkalasj åvdåsvásstediddje