safa2_pohjoissaamen_kielityontekija_haettavana.pdf.xml

Sámi parlamentarálaš ráđđi (Suoma, Norgga ja Ruoŧa sámedikkiid oktasašbargoorgána) álggaha ođđajagimánu 1. beaivve 2013 Davviriikkalaš sámegiela fága- ja resursaguovddáža vuođđudanprošeavtta, mii bistá geassemánu 30. beaivái 2012.	Säämi parlamentaarlâš rääđi (Suomâ, Taažâ já Ruotâ sämitigij oovtâstpargo-orgaan) aalgât 1.1.2013 ohtsâštave-eennâmlâš sämikielâ áámmát- / reesuurskuávdáá vuáđudemproojeekt, mii nohá 30.6.2014.
Prošeavtta ruhtada EU Interreg IV A Nord Sápmi.	Proojeekt válduruttâdeijee lii EU Interreg IV A Nord Sápmi já pargo vuáválâš olášuttem várás Suomâ sämitigge ocá
Dán oktavuođas Sámediggi ohcá: 1 mearreáigásaš nuortalašgiela giellabargi 1 mearreáigásaš anárašgiela giellabargi ja 1 mearreáigásaš davvisámegiela giellabargi	1 meriáigásâš anarâškielâ kielâpargee 1 meriáigásâš nuorttâsämikielâ kielâpargee 1 meriáigásâš tavesämikielâ kielâpargee
áigodahkii 1.1.2013 – 31.5.2014.	ááigán 1.1.2013 – 31.5.2014.
Giellabargi bargguide gullet giellagáhtten, giela ovddideapmi, terminologiijabargu, giela normeren ja diehtojuohkin.	Kielâpargee pargoid kuleh kielâtipšom, kielâovdedem, terminologiapargo, normâdem, sehe tieđettem- já ravvimpargo.
Giellabargái sáhttet maiddái biddjot eará barggut, mat gullet davviriikkalaš sámegiela fága- ja resursaguovddáža doibmii.	Kielâpargei puáhtá meridiđ eres-uv tooimâid, moh kuleh ohtsâštave-eennâmlâš sämikielâ áámmát- / reesuurskuávdáá vuáđudemprojektân.
Seađáhusvuđđosaš gelbbolašvuohtagáibádussan lea barggu eaktudan skuvlejupmi ja dan lassin gáibiduvvo sámegiela dáidu.	Asâttâsvuáđustâslâš tohálâšvuođâvátámâššân lii pargo vaattâm škovlim já lasseen váttoo sämikielâ táiđu.
Fidnui ohcat vuosttažettiin olbmo, geas lea sámegiella eatnigiellan dahje vástideaddji	Projektân occoo vuosâsajasávt taggaar olmooš, kiäst sämikielâ lii eenikielân tâi västideijee kielâtáiđu.
giellagelbbolašvuohta. Mii deattuhat alit oahpu (allaskuvllas / universitehtas) sámegielas, vásáhusaid sullasaš bargguin ja gelbbolašvuođa sámi servodat- ja gielladilis.	Tuáivup occest hiäivulâš sämikielâ škovlim (ollâškovlâ / ollâopâttâh), hárjánem västideijee pargoost já sämiohtsâškode já - kielâi tubdâm.
Dasa lassin deattuhat ámmátlaš čehppodaga, ovttasbargo- ja gulahallannávccaid, sámegiela čálálaš dáiddu sihke návccaid bargat iešheanalaččat ja ulbmillaččat.	Lasseen tuáivup áámmátlâš mättim, oovtâstpargonaavcâ, sämikielâ kirjálâš tááiđu sehe naavcâ jiečânâs já ulmemiäldásâš porgâmân.
Davviriikkalaš sámegiela fága- ja resursaguovddáža bargogiellan leat sámegiella sihke suomagiella ja ruoŧa- / dárogiella.	Ohtsâštave-eennâmlâš sämikielâ áámmát- / reesuurskuávdáá pargokielah láá sämikielâ sehe suomâkielâ já ruotâ / tárukielâ.
Guovddáža ovddasvástádussan lea ovttas sámedikkiiguin davviriikkalaš giellaovttasbarggu nannen ja ovddideapmi nu, ahte guđege giellajoavkku sierranas dárbbut, hástalusat ja resurssat váldojit vuhtii, ja sámegiela riggudahttin ja dorvvasteapmi boahtte áiggis.	Kuávdáá pargon lii oovtâst sämitiggijn ohtsâštave-eennâmlâš kielâoovtâstpargo nanodem já ovdedem, sämikielâ nanodem já ovdedem nuuvt, et jieškote-uv kielâjuávhu ohtâgâslâš táárbuh, hástuseh já naavcah váldojeh vuotân, sehe sämikielâ virkosmittem já turvim puátteevuođâst.
Giellabargi lea bargogaskavuođas Suoma sámediggái ja bálká mearrašuvvá sámedikki bálkávuogádaga gáibádusdásiid V / II.	Kielâpargee lii palvâluskoskâvuođâst Suomâ sämitiigán já pälkki miärášuvá Suomâ sämitige pálkkááttemvuáháduv vátávâšvuodâtaasij V / II.
- IV.	– IV.
/ IV mielde (vuođđobálká 2 051,23 - 2 391,60 euro / mb).	/ IV mield (vuáđupälkki 2 051,23 – 2 391,60 eurod / mp).
Vuođđobálkká lassin máksojuvvo 24 % sámeguovllu lassi ja bargohárjánumi vuođul boahtti bargovásáhuslasit.	Vuáđupäälhi lasseen máksojeh 24 % sämikuávlu lase já pargohárjánem mield miärášuvvee hárjánemlaseh.
Bargobáiki lea sámedikki doaibmabáikkiin dahje eará sajis soahpamuša mielde.	Toimâsaje lii sämitige monnii toimâsaajeest tâi sopâmuš mield eres saajeest.
Ohcamušaid čuvvosiiguin galgá doaimmahit Suoma sámedikki čállingoddái 10.12.2012 dmu 16.00 rádjai čujuhusain: Sajos, 99870 Anár. Lassidieđuid barggus addá vs. gielladorvočálli Tarja Porsanger tel. 050 343 1299.	Lasetiäđuid pargoost addel vs. kielâtorvočällee Tarja Porsanger puh.. 050 343 1299.
www.samediggi.fi	Sämitige tooimân puáhtá uápásmuđ nettičujottâsâst www.samediggi.fi.
Anáris 22.11.2012 Sámediggi	Anarist 22.11.2012 Sämitigge