27_10_2014_ps_koulutussuun.pdf.xml

Sámegielat giellalávgun skuvllas – mo doarjjun iežan giela ja kultuvrra oahpahusas ? 6 oč (162 h)	Säämi kielâlávgum škoovlâst – maht tuárjum jieččân kielâ já kulttuur máttááttâsâst 6 oč (162 h)
Skuvlenplána	Škovlimvuávám
Lagašoahpahus oktiibuot 60 h, studeantta iehčanas bargu 102 h 24 h teoriijaoahpahus 36 h joavkobagadeapmi 102 h studeantta iehčanas bargu (aktiivvalaš bargobádjebargu / girjjálašvuohta ja/dahje essea ja/dahje oahppanbargobihttá	Aldamáttááttâs ohtsis 60 h uáppee jiečânâs pargo 102 h 24 h teoriamáttááttâs 36 h juávkkustivrim 102 h uáppee jiečânâs pargo (aktiivlâš pargopáájáporgâm / kirjálâšvuotâ já / teikâ essee já / teikâ oppâmpargo)
Sámeoahpahusain oaivvildit sámegiela ja sámegielat sihke sámekultuvrra oahpahusa.	Sämimáttááttâs uáivild sämikielâ já sämikielâlii sehe sämikulttuur máttááttâs.
Daid duogážin lea prinsihpa mánáid ja nuoraid vuoigatvuođas iežaset etnihkalaš identitehttii ja kultuvrralaš jotkkolašvuhtii.	Tai tuávváást lii prinsiip párnái já nuorâi vuoigâdvuođâst jieijâs etnisii identiteetân já kulttuurlii jotkuuvâšvuotân.
Sámegielat giellalávgunoahpahusain oaivvilduvvo dakkár sámegielat oahpahus, mas sámegiella ii leat mánáid vuosttamužžan oahppan eatnigiella, ja man ulbmilin lea nannet gielalaččat rašit vuolggasajiin boahtán mánáid sámegiela.	Säämi kielâlávgummáttááttâssáin uáivildeh tom sämikielâlii máttááttâs, mast sämikielâ ij lah párnái vuossâmužžân oppâm eenikielâ já mon ulmen lii nanodiđ kielâlávt hiäjub vuolgâsoojijn puáttee párnái sämikielâ.
Giellalávgunmetodaid dovdan ja heiveheapmi sámeoahpahussii doarju maiddái dakkár mánáid sámegielat oahpahusa, geaid eatnigiellan lea sámegiella.	Kielâlávgumvuáháduv tubdâm já heiviittem sämimáttááttâsân tuárju meid sämikielâlii máttááttâs, mon adeleh sämikielâ eenikiellân sárnoid.
Maiddái eatnigielagiid gielalaš duogáš lea dávjá heterogenalaš.	Meid eenikielâlij kielâlii tuávváš lii maŋgii epiohtâlâš.
Sámeoahpahusa pedagogalaš ovddideapmi dárkkuha ee. oahpaheaddjiid ámmátdáiddu ovddideami nu, ahte sii bastet vel buorebut go ovdal vuhtiiváldit gielalaččat ja kultuvrralaččat heterogenalaš oahppijoavkku.	Sämimáttááttâs pedagooglâš ovdedem uáivild el. máttáátteijei áámmáttááiđu ovdedem nuuvt, ete sij pyehtih ovdiist pyerebeht väldiđ máttááttâsâst vuotân kielâlávt já kulttuurlávt epiohtâlii uáppeejuávhu.
Máŋggat leat juo guhká ollašuhttán giellalávguma prinsihpaid iežaset oahpahanbarggus, vaikko oahpahus ii leat meroštallojuvvon virggálaččat giellalávgumin oahppaplánas.	Maaŋgah láá jo kuhháá olášuttâm kielâlávgum prinsiipijd máttááttâsâst, veikâ máttááttâs ij lah virgálávt miäruštâllum kielâlávguumin máttááttâsvuáváámist.
Skuvlen dahká vejolažžan sierra guovlluin ja sierraahkásaš mánáiguin doaibmi oahpaheaddjiid dieđu ja vásáhusaid juohkima.	Škovlim taha máhđulâžžân jieškote-uv kuávluin já jieškote-uv ahasij párnáiguin pargee máttáátteijei tiäđu já vuáttámušâi jyehim.
Skuvlema ulbmilin lea ovdasajis addit oahpaheaddjiide vejolašvuođa ovddidit ođđa metodaid sámegielat oahpahussii ja giellaealáskahttimii skuvllas, fállat sidjiide bargoárena ja reaidduid giellalávgunoahpahussii beaivválaš skuvlabarggus.	Škovlim ovdâsajasii ulmen lii adeliđ máttáátteijeid máhđulâšvuođâid ovdediđ uđđâ vuovijd sämikielân máttátmân já kielâ iäláskitmân škovlâpargoost, faallâđ sijjân porgâmkiedi já piergâsijd kielâlávgummáttááttâsân keevâtlii škovlâpargoost.
Nubbin dehálaš ulbmilin lea ráhkkanit ovda- ja vuođđooahpahusa ođđa oahppaplánaid atnuiváldimii sámeoahpahusas.	Nubbe tehálâš ulme lii ráhtádâttâm ovdâ- já vuáđumáttááttâs uđđâ máttááttâsvuáváámij kiävtunväldimân sämimáttááttâsâst.
Skuvlema ulbmilin lea duddjot deahttásut geavadiid dieđuid molsuma várás ja lasihit oahpahusbargiid dieđu das, makkár vejolašvuođaid láhkaásaheapmi fállá beaivválaš sámeoahpahusas.	Škovlim ulmen lii lääččiđ pyerebijd tiäđulonottem vuáháduvâid já lasettiđ máttááttâspargovievâ tiäđu lahâasâttem adelem sämimáttááttâs keevâtlijn máhđulâšvuođâin.
Giellagažaldat sámeoahpahusas sisttisdoallá viggamuša seailluhit giela: vejolašvuođa oahpahit sámegiela eatnigiellan hubmiide sin iežaset gillii ja fállat giellaoahpahusa daidda, geat eai máhte giela dahje geaid giellamáhttu leat rašes dilis.	Kielâkoččâmuš sämimáttááttâsâst ana sistees kielâ siäilum ulme: jieškielâlii máttááttâs máhđulâžžân toohâm sämikielâ eenikiellân sárnoid já kielâ máttááttem tooid, kiäh iä määti kielâ teikâ tooid, kiäh sárnuh hiäjuht.
Ovttas dáin šaddá giela revitalisašuvnna prinsihppa dahjege dat, ahte giella sirdašuvvá ovddos guvlui nu máŋggain hubmiin go vejolaš.	Oovtâst taah taheh kielâ revitalisistem prinsiip ađai tom, ete kielâ sirdâšuvá ovdâskulij nuuvt maaŋgáin sárnoin ko máhđulâš.
Buohkaid oktasaš ulbmilin lea mánáid ja nuoraid bajásšaddan aktiivvalaš ja doaibmi guovttegielalašvuhtii ja dađi mielde sámegielaid aktiivvalaš geavaheaddjiid logu lassáneapmi.	Puohháid ohtsâš ulme lii párnái já nuorâi šoddâdem aktiivlii já toimâlii kyevtkielâlâšvuotân já návt sämikielâi aktiivlij kevttei mere šoddâm.
Kulturgažaldat sámeoahpahusas čujuha oahpahusa sajádahkii giela, kultuvrra ja árbevirolaš dieđu ja dáidduid sirdin nuorat sohkabuolvvaide.	Kulttuurkoččâmuš sämimáttááttâsâst čuujoot máttááttâs roolin kielâ, kulttuur já ärbivuáválii tiäđu já tááiđui sirden nuorâb suhâpuolváid.
Sámeoahpaheaddjiid máhtu doarjun sihke pedagogalaš čovdosiid ja didaktalaš doaibmanmálliid ovddideapmi oahpahusas sápmelaš bajásgeassinárvvuid vuođul lea áigeguovdilis ja dárbbašlaš bargu.	Sämimáttáátteijei mättim tuárjum já sämmilij šoddâdemáárvui miäldásij pedagooglij čuávdusij já máttááttâsopâlij toimâmaalij ovdedem máttááttâsâst lii äigikyevdilis já tárbulâš pargo.
Skuvlejumi sisdoallu:	Škovlim siskáldâs:
I Álggaheapmi / Árradis dievaslaš giellalávgun Suomas / Giellalávgun ja máná gielalaš ovdáneapmi 1 oč..	I Laiđiittâs / Aarrâd tievâslâš kielâlávgum Suomâst / Kielâlávgum já párnáá kielâlâš ovdánem 1 oč
Ulbmilat: Ulbmilin lea, ahte sámeoahpahusa bargiid ožžot vuođđodieđuid máná gielalaš ovdáneamis, giellalávgumis oahpahusmetodan, doahpagiin, teorehtalaš referensarámas, geavatlaš ollašuhttimis, vásáhusain ja oahppanbohtosiin.	Ulmeh: Ulmen lii, ete sämimáttááttâs pargoviehâ finnee vuáđutiäđuid párnáá kielâlii ovdánmist, kielâlávgumist máttááttâsvyehhin, tuáváduvâin, teoreetlii čujosraamist, keevâtlii olášutmist, vuáttámušâin já oppâmpuátusijn.
Bargobájiin suokkardallojuvvo, mot dát diehtu heivehuvvo sámeoahpahussii.	Pargopáájáporgâm pargon lii kieđâvuššâđ maht taam tiäđu puáhtá heiviittiđ sämimáttááttâsân.
Čađaheapmi: Lagašoahpahus, bagaduvvon bargobádjebargu ja oahppanbargobihtát.	Olášuttemvyehi: Aldamáttááttâs, stivrejum pargopáájáporgâm já oppâmpargoh.
II Sámegielat giellalávguma vuođuštusat 1 oč..	II Sämikielâlii kielâlávgum vuáđđuseh 1 oč
Ulbmilat: Ulbmilin lea, ahte sámeoahpahusa bargit ožžot vuođđodieđuid ovttaskas olbmo ja servodaga giellaealáskahttimis, giellalávgunmetodain sámi servodagas, guovtte- ja máŋggagielalašvuođas sámemánáid oahpahusas sihke sámi pedagogihkas sámi giellalávguma vuođđun.	Ulmeh: Ulmen lii, ete sämimáttááttâs pargoviehâ finnee vuáđutiäđuid ovtâskâs ulmuu já siärvus kielâiäláskitmist, kielâlávgumvuovijn sämisiärváduvvâst, kyevt- já maaŋgâkielâlâšvuođâst sämipárnái máttátmist sehe sämipedagogiikâst sämmilii kielâlávgum vuáđun.
Čađaheapmi: Lahkaoahpahus, bagaduvvon bargobádjebargu ja oahppanbargobihtát.	Olášuttemvyehi: Aldamáttááttâs, stivrejum pargopájáporgâm já oppâmpargoh.
III Konkrehtalaš giellalávgunmetodat sámeoahpahusas 3 oč..	III Konkreetliih kielâlávgumvyevih sämimáttááttâsâst 3 oč
Ulbmilat: Ulbmilin lea lasihit sámeoahpahusa bargiid pedagogalaš ja ávdnasiidda guoski dáidduid, maid vehkiin sáhttá duddjot ođđa, sámegiela ja – kultuvrra vuhtiiváldi pedagogalaš geavadiid.	Ulmeh: Sämimáttááttâs pargovievâ kielâlávgummáttááttâs pedagooglij ja amnâshaaldâtlij tááiđui lasettem, moi vievâst pyehtih ovdediđ uđđâ sämikielâ já – kulttuur vuotânväldee pedagooglijd vuáháduvâid.
Sámeoahpahusa bargit ožžot dieđuid ja dáidduid giellalávgunoahpahusas geavahuvvon oahpahusmetodain ja das, mot metodaid sáhttá heivehit sámeoahpahussii.	Sämimáttááttâs pargoviehâ finnee tiäđu já tááiđuid máttááttâsvuovijn, maid kevttih kielâlávgummáttááttâsâst já tast, maht vuovijd puáhtá heiviittiđ sämimáttááttâsân.
Čađaheapmi: Lagašoahpahus, bagaduvvon bargobádjebargu ja oahppanbargobihtát.	Olášuttemvyehi: Aldamáttááttâs, stivrejum pargopáájáporgâm já oppâmpargoh.
IV Sámegielat giellalávgumiin aktiivvalaš gielageavaheaddjin 1 oč..	IV Säämi kielâlávgum vievâst aktiivlii kielâkevtten 1 oč
Ulbmilat: Ulbmilin lea, ahte sámeoahpahusa bargit nannejit iežaset máhtu sámi kultuvrra ja giela sirdin.	Ulmeh: Ulmen lii, ete sämimáttááttâs pargoviehâ naanood sii mättim sämikielâ já – kulttuur sirden.
Oahppobajis studeanttat besset sisa giellalávguma mearkkašupmái sámegiela oahppamis ja sámegielaid ealáskahttimis sihke geahčadit máná oahppanbálgá bajásšaddama geahččanguovllus.	Oppâmpaajeest uápásmuveh kielâlávgum merhâšumán sämikielâ oppâmist já sämikielâi iäláskitmist, suogârdeh párnáá oppâmpálgá kielâlii šoddâm uáinust.
Čađaheapmi: Lagašoahpahus, bagaduvvon bargobádjebargu ja oahppanbargobihtát.	Olášuttemvyehi: Aldamáttááttâš, pargopáájáporgâm já oppâmpargoh.