palkinto_perustelut_diplomissa_nettiin.pdf.xml

Sámi gielladahku – bálkkašumi vuođuStuSat	Säämi kielâtaho - palhâšume vuáđuStâSah
Sámi gielladahku - bálkkašumiin addojuvvo dovddastus Suoma sámegielat bálvalusaid ja sámegiela sajádaga ovddideami buorrin dahkkon ánssolaš barggus.	Säämi kielâtaho - palhâšumáin adeluvvoo tubdâstâs Suomâ sämikielâlâlij palvâlusâi já sämikielâ sajattuv ovdedem pyerrin toohum ánsuliist pargoost.
Sámi giellaráđđi lea čoahkkimis 18.11.2010 mearridan mieđihit ovttamielalaččat jagi 2010 sámi gielladahku - bálkkašumi Meahciráđđehussii čuovvovaš vuođustusaiguin:	Säämi kielârääđi lii čuákkimistis 18.11.2010 meridâm mieđettiđ oovtmielâlávt ive 2010 säämi kielâtaho - palhâšume Meccihaldâttâsân čuávvoo vuáđustâsâiguin:
Sámegielaid boahttevuođa sihkkarastima várás lea dehalaš, ahte sámegielat bálvalusain dahkkojuvvo lunddolaš, oinnolaš ja lávga oassi virgeoapmahašdoaimmaide, bálvalusaide ja rekryteremii.	Sämikielâi puátteevuođâ turviimân lii tehálâš, et sämikielâlijn palvâlusâin tahhoo luándulâš, uáinojeijee já pissoo uási virgeomâhâštooimâ, palvâlusâid já rekrytistem.
Sámegielat bargiid rekryteremiin - bidjamiin sámegiela dáiddu virggidikšuma eaktun dahje ánsun - sáhttá buoridit lunddolaš vugiin iežasgielat bálvalusaid.	Rekrytistmáin sämikielâtáiđusijd – aasâtmáin sämikielâ tááiđu virgehoittám iähtun tâi ánsun – puáhtá pyerediđ luándulâš vuovvijn jieijâskielâlijd palvâlusâid.
Meahciráđđehusas lea jođus guhkálaš proseassa sámegielat bálvalusaid ovddideapmin.	Meccihaldâttâsâst lii joođoost kuháskyeddee proosees sämikielâlâlij palvâlusâi oovdedmân.
Meahciráđđehus lea doaibman ovdamearkkalaččat sámekultuvrra árbedieđu seailuma buorrin sámegielat báikenamaid čoaggin- ja olggosaddindoaimmain.	Meccihaldâttâs lii toimâm ovdâmerhâlávt sämikulttuur ärbitiäđu siäiluttem pyerrin sämikielâlâlij päikkinoomâi nuurrâm- já almostittemtoimâinis.
Sin almmustahttán čielggadeapmi Nuorta-Anára sámegielat báikenamain lea erenomáš dehalaš nuortalaš- ja anárašgielaid lundui gulavaš kulturdieđu seailumii.	Sii almostittem čielgiittâs Nuorttâ-Aanaar sämikielâlijn päikkinoomâin lii eromâš tehálâš nuorttâ- já aanaarsämikielâi kulttuurlâš luándun kullee tiäđu siäilumân.
Meahciráđđehus lea ánssolaččat ollašuhttán sámi giellalága geatnegasvuođaid ja ovddidan sámegiela sajádaga internetgulahallamis, áššehasbálvalusas ja dieđihandoaimmas.	Meccihaldâttâs lii ánsulávt olášuttám säämi kielâlaavâ kenigâsvuođâid já ovdedâm sämikielâ sajattuv viärmádâhviestâdmistis, äššigâšpalvâlusâinis já tieđettemtoimâinis.
Sámiid dáfus Meahciráđđehusa lundui.	Sämmilij tááhust Meccihaldâttâs lundui.
fi-internetbálvalus lea erenomáš.	fi-viärmádâhpalvâlem lii eromâš.
Das leat gávdnomis ávkkálaš dieđut Meahciráđđehusa bálvalusain ja doaimmain.	Tast láá kavnuumist ávháliih tiäđuh Meccihaldâttâs palvâlusâin já tooimâst.
Lassin das leat sierra dieđáhusat sihke dikšun- ja geavahanplánat Suomas hállon golmmain sámegielain: davvisáme-, nuortalaš- ja anárašgielain.	Lasseen tast láá sierâlágán tiäđáttâsah sehe hoittám- já kevttimvuáváámeh kulmáin Suomâst sarnum sämikieláin: tave-, nuorttâ- já aanaarsämikieláin.
Vehádatsámegielaid vuhtii váldin Meahciráđđehusa olggosaddindoaimmas lea ovdamearkkalaš.	Sämikielâi ucceeblovokielâi vuotânväldim Meccihaldâttâs almostittemtooimâst lii ovdâmerhâlâš.
Virgeoapmahašbálvalusat leat fállojuvvon oalle dávjá čálalažžan; Meahciráđđehus fállá dákkár áššehasbálvalusaid lassin maiddái sámegielat bálvalusa.	Virgeomâhâšpalvâlusah láá viehâ távjá almostittum kirjálâžžân; Meccihaldâttâs fáálá tágárij äššigâšpalvâlusâi lasseen meiddei sämikielâlâš palvâlus.
Dat lea bálkáhan vuosttas virgeoapmahažžan Suomas, sámediggi fárrui logadettiin, sámegielat dieđiheaddji.	Tot lii pálkkááttâm vuossâmužžân virgeomâhâžžân Suomâst, sämitigge fáárun luuvân, sämikielâlii tieđetteijee.
Iežasgielat dieđiheaddji bálkáheapmi sámiid ruovttuguovllus lea buoridan ovddežis dan sámegielat bálvalusaid: Meahciráđđehus doaibmá nappo ovdagovvan maiddái eará virgeoapmahaččaide.	Jieijâskielâlii tieđetteijee pálkkááttem sämikuávlun lii pyeredâm ovdiist-uv ton sämikielâlijd palvâlusâid: Meccihaldâttâs tuáimá návt ovdâkovveen meid eres-uv virgeomâhâšpeelijd.
Meahciráđđehus lea doaibman buohkanassii ovdamearkkalaččat sámi giellalága ollašuhttima várás, ja sámediggi sávva, ahte bálkkašumi mielde Meahciráđđehus figgá buoridit ain ovddežis erenomážit anáraš- ja nuortalašgielat bálvalusaid bargamiin dain Meahciráđđehusa lunddolaš doaimma oasi.	Meccihaldâttâs lii toimâm puohnâssân ovdâmerhâlávt säämi kielâlaavâ olášutmân, já sämitigge tuáivu, et palhâšume mield Meccihaldâttâs viggá pyerediđ ovdiist-uv eromâšávt aanaar- já nuorttâsämikielâlijd palvâlusâid tohâmáin tain uási Meccihaldâttâs luándulâš tooimâ.
Sámi gielladahku - bálkkašumi mielde Meahciráđđehusa vástu sámegielat bálvalusaid ovddideamis lassána, ja sávašeimmet ahte dat boahttevaš doaimmain joatká ovdamearkkalaččat doaimma sámegielat bálvalusaid viidásabbot ovddideapmin.	Säämi kielâtaho - palhâšume mield Meccihaldâttâs ovdâsvástádâs sämikielâlâlij palvâlusâi oovdedmist stuáru, já unnuuččijm ton puáttee toimâstis vala-uv juátkiđ ovdâmerhâlii tooimâs sämikielâlâlij palvâlusâi oovdedmân.
Sámediggi sávvá, ahte bálkkašupmi movttiidahttá Meahciráđđehusa joatkit sámegiela sajádaga ovddideami servodagas ja movttiidahttá bealistis maiddái eará virgeoapmahaččaid buoridit iežaset sámegielat bálvalusaid.	Sämitigge tuáivu, et palhâšume movtijdit Meccihaldâttâs juátkiđ sämikielâ sajattuv ovdedem ohtsâškoddeest já jieijâs uásild movtijditáččij meid eres-uv virgeomâháid pyerediđ jieijâs sämikielâlijd palvâlusâid.