climat_pohjoiss.pdf.xml

Sámi parlamentáralaš ráđi dálkkádatpolitihkalaš strategiija	Säämi parlamentaarlâš rääđi šoŋŋâdâhpoolitlâš strategia
Dohkkehuvvon Sámi parlamentáralaš ráđis 14.04.2010	Tuhhiittum säämi parlamentaarlâš rääđi čuákkimist 14.04.2010
Sámi parlamentáralaš ráđđi rámida ON:a Olmmošvuoigatvuođaráđi go mearrádusástis ja doaimmastit deattuha oktavuođa gaskkal dálkkádatrievdamiid ja máilmmiviidosaš olmmošvuoigatvuođaid, ja go dat nu čielgasit orru vuhtiiváldimin álgoálbmogiid hearkkes dili dálkkádatrievdamiid oktavuođas.	Säämi parlamentaarlâš rääđi (SPR) lii uáli tuđâvâš OA olmoošvuoigâdvuođâkomission, ko tot tiäddud miärádâsâinis já toimâinis šoŋŋâdâhnubástus já almosmaailmlâš olmoošvuoigâdvuođâi ohtâvuođâ sehe váldá čielgâsávt vuotân algâaalmugij rašes tile šoŋŋâdâhnubástus háárán.
SPR oaidná ahte doaibmabijut dálkkádatrievdamiid oktavuođas váikkuhit máŋgga iešguđet vuogi mielde álgoálbmogiid olmmošvuoigatvuođaide, ja danin ferte álgoálbmogiid jietna gullot čielgasit maiddái máilmmiviidosaš dálkkádatrievdanšiehtadallamiid oktavuođas.	SPR uáinu mield šoŋŋâdâhnubástus ohtâvuođâst toohum tooimah vaikutteh maaŋgânáál algâaalmugij olmoošvuoigâdvuođáid, já tondiet algâaalmugij jienâ kalga kulluđ meiddei aalmugijkoskâsijn šoŋŋâdâhnubástusráđádâlmijn.
SPR oaidná dálkkádatrievdama stuorit oktavuođas: joatkašuvvi birasnoađuheapmi ja maid lassánan ávkkástallan luondduriggodagain dagaha váddáseabbon doaibmat dávgasit ja heivehit sámi ealáhusaid ja ealáhushámiid / birgenlágiid rievdan dálkkádatdiliide.	SPR uáiná šoŋŋâdâhnubástus vijđásub ohtâvuođâst: oovtmanolâš pirâskuormiittâs já lasanâm luánduriggoduvâiguin ávhástâllâm taheh vuáháduumeest váduháá. Siämmáš tuálá tiäivás meiddei sämi-iäláttâsâi já eellimhäämi / áigápuáđu vuáhádume nubástum šonnâdâhnubástustilán.
SPR čuoččuha ahte deaŧaleamos vuohki sámi servodahkii heivehit iežas nuppástuvvan dálkkádahkii lea unnidit daguid hávváiduhttit ja seammás lasihit Sámi olbmuid, eallibiid ja luonddu suvdinnávcca seailluheami.	SPR tiäddud, et sämisiärvádâh vuáháduvá šoŋŋâdâhnubástusân pyeremustáá nuuvt, et háváduttem tovâtteijeeh kepiduvvojeh já siämmást ovdeduvvoo Säämi ulmui, ellei já luándu suvdemnaavcâ siäilum.
Globála hástalussan lea dat, ahte dálkkádatrievdan sáhttá čovdojuvvot dušše ovttasbarggu bokte ja válddedettiin atnui buoremus dieđut mat gávdnojit – sámi árbevirolaš máhttu lea danin dán hástalusa čoavdima deaŧalaš oassi.	Maailmvijđosâš hástusin lii tot, et šoŋŋâdâhnubástus puáhtá čuávdiđ tuše oovtâstpargo pehti já väldimáin kiävtun pyeremusâid tiäđuid moh kávnojeh – säämi ärbivuáválâš tiätu lii uáli tehálâš meid uuássin taam hástus čuávdim.
Sámegiella ja dan sisttisdoallan klassifiserenvuogádat fievrreda sápmelaškultuvrra ja dan árbevieruid buolvvas bulvii.	Sämikielâ já ton sistetoollâm luokittâllâmvuáhádâh suvdá sämikulttuur já ton ärbivyevi suhâpuolvâst nuubán.
Dálkkádatrievdama ráhkkananplánas ja vuogáiduvvama resurssaid várremis galgá váldojuvvot vuhtii sámegiela sajádat ja dorvvastuvvot sámegielaid seailun.	Šoŋŋâdâhnubástus rahttâttâmvuáváámist já vuáhádume naavcâi väärridmist kalga väldiđ vuotân sämikielâi sajattuv já turviđ sämikielâi siäilum.
Sámegiela ja dan ealáhusaide laktáseaddji dieđu seailun gáibida, ahte sámeealáhusat seilot eallinfámolažžan.	Sämikielâ já ton iäláttâssáid lohtâseijee tiettim siäilum váátá, et sämi-iäláttâsah siäiluh eellimvuámálâžžân.
Sámedikkit galget bastit oassálastit dásseárvosaččat dálkkádatrievdama mearrádusdahkanproseassaide nášuvnnalaš ja riikkaidgaskasaš dásis.	Sämitigeh kalgeh pasteđ uásálistiđ täsiárvusávt šoŋŋâdâhnubástus kyeskee miärádâstoohâmprosessáid aalmuglâš já aalmugijkoskâsâš tääsist.
Sámedikkiide galgá addot stuorát mearridanváldi iežaset guovllus hálddašeapmái ja stivremii, daningo dat addá buoremus vejolašvuođaid vuogáiduvvat dálkkádatrievdamii sámi kultuvrra vuolggasajiid dáfus.	Sämitiggijd kalga adeliđ stuárráb meridemvääldi jieijâs kuávlu haaldâšmân já stivriimân, ko tot addel pyeremusâid máhđulâšvuođâid vuáháduđ šoŋŋâdâhnubástusân sämikulttuur vuolgâsoojijn läddin.
SPR oaidná, ahte Suoma ja Ruoŧa stáhtat galgaba ratifiseret ILO 169 - soahpamuša ja stáhtat galget váldit ON:a julggaštusa eamiálbmogiid vuoigatvuođain nášuvnnalaš lágaid oassin.	SPR uáiná, et Suomâ já Ruotâ staatah kalgeh ratifisistiđ ILO 169-sopâmuš já staatah kalgeh väldiđ OA julgáštus algâaalmugij vuoigâdvuođâin uássin aalmuglâš lahâaasâtmis.
Stáhtat galget dorvvastit sámiid olmmošvuoigatvuođaid ollašuvvama maid dálkkádatrievdamis.	Staatah kalgeh turviđ sämmilij olmoošvuoigâdvuođâi olášume meid šoŋŋâdâhnubástusâst.
SPR gáibida, ahte davviriikkalaš sámesoahpamuš ratifiserejuvvo johtilit áššedovdijoavkku buktin evttohusa mielde.	SPR váátá, et taveeennâmlâš sämisopâmuš ratifisistoo jotelávt äššitobdeepargojuávhu puáhtám iävtuttâs mield..
Soahpamuš dagašii vejolažžan sámi kultuvrra ovddideami golmma stáhta guovllus sámi kultuvrra vuolggačuoggáin.	Sopâmuš adeličij máhđulâšvuođâ sämikulttuur oovdedmân kuulmâ staatâ kuávlust sämikulttuur vuolgâsoojijn.
Dát dagašii dálkkádatrievdamii vuogáiduvvama álkibun ja dorvvastivččii sápmelaččaid olmmošvuoigatvuođaid ollašuvvama.	Tot tovâččij älkkeebân šoŋŋâdâhnubástusân vuáhádume já turviiččij sämmilij olmoošvuoigâdvuođâi olášume.
SPR gáibida, ahte Meksikos juovlamánus 2010 Ovttastuvvan Nášuvnnaid (ON) dálkkádatrievdama rápmaoktasašsoahpamuša čuovvovaš oassebeallečoahkkimis, COP16-dálkkádatráđđádallamiin galgá sohppojuvvot lágalaččat čadni bázahusgeahpádusain ja soahpamuša rihkkuma sánkšuvdnaortnegis.	SPR váátá, et Meksiko juovlâmáánust 2010 Ovtâstum aalmugij (OA) šoŋŋâdâhnubástus kyeskee raamialmossopâmuš puáttee uásipeličuákkimist, COP16-šoŋŋâdâhráđádâlmijn kalga sooppâđ lavâlávt čannee luáštukiäpádâsâin já sopâmuš rikkom sanktiovuáháduvâst.
SPR	SPR váátá, et
gáibida, ahte eatnanspáppa gaskaliekkasvuohtadilli ii oaččo loktanit badjel 1,5 celsiusceahki.	eennâmpáálu koskâliegâsvuođâtile ij uážu pajaniđ paijeel 1,5 celsiusceehi.
Dán stuorát liekkasvuođadili loktaneapmi livččii buktit váikkuhusaid, maid lea veadjemeahttun ávaštit ja mat jáhku mielde uhkidivčče árktalaš eamiálbmogiid kultuvrra eallinvejolašvuođaid árktalaš guovlluin.	Taam aaleeb liegâsvuođâtile pajanem vaikuttâsâid ličij vaigâd muneldiđ já viehâ vissásávt áštáččii arktâsij algâaalmugij kulttuurij eellimmáhđulâšvuođâid arktâsijn kuávluin.
Stáhtat, mat eai deavdde bázahusgáibádusaid, galggašedje máksit mearkkašahtti sáhkuid jahkásaččat.	Staatah, moh iä tiävdáččii luáštukenigâsvuođâidis, kolgâččii mäksiđ merhâšittee sááhuid ihásávt.
Soahpamuša ollašuvvama várás ferte vuođđuduvvot riikkaidgaskasaš orgána ON:a vuollásažžan.	Sááhuh kevttuuččii ovdedemenâmij luáštuttis energiapyevtittemvuovij oovdedmân.
Dan oktavuhtii galgá vuođđuduvvot eamiálbmotorgána, mii bearráigeahččá soahpamuša ollašuvvama ja dan váikkuhusaid eamiálbmogiidda.	Sopâmuš olášume várás kalga vuáđudiđ OA vuálásâžžân aalmugijkoskâsii orgaan, mon ohtâvuotân kálga vuáđudiđ algâaalmugorgaan, mii kocá sopâmuš olášume já ton vaikuttâsâid algâaalmugáid.
SPR gáibida, ahte bázahusat galget geahpeduvvot mearkkašahtti láhkai.	SPR váátá, et luáštuid kalga kepidiđ merhâšitteht.
Kioto protokollas bázahusaid geahpedeami veardádallanmuddun lea addojuvvon jahki 1990.	Kioto protokollaast luáštui kepidem viärdádâllâmmuddon lii adelum ihe 1990.
SPR oaidná, ahte dušše ovtta jagi bázahusaid ásaheapmi veardádallanmuddun gieđahallá eará stáhtaid eahpedásseárvosaččat ja dahká vejolažžan dili, mas geavatlaččat muhtun riikkat eai dárbbaš dahkat ollenge bázahusgeahpádusaid.	SPR uáiná, et tuše oovtâ ive luáštui asâttâm viärdádâllâmmuddon kohtâl jieškote-uv staatâid epitäsiárvusávt já addel máhđulâšvuođâ tilán, mast tuođâlávt motomeh staatah iä taarbâš ollágin toohâđ luáštukiäpádâsâid.
SPR evttoha, ahte veardádallanmuddun livčče stáhtaid gaskamearálaš bázahusat jagiin 1990-2000.	SPR iävtut, et viärdádâllâmmuddon liččii staatâi koskâmiäráliih luáštuh iivijn 1990–2000.
SPR gáibida, ahte stáhtat galget geahpedit šaddovistebázahusaid dán gaskaárvvus 40 % jagi 2020 rádjai ja 90 % jagi 2050 rádjai.	SPR váátá, et staatah kalgeh kepidiđ šaddovisteluáštuidis taam koskâáárvust 40 % ive 2020 räi já 90 % ive 2050 räi.
SPR oaidná, ahte bázahusaid meari galgá goahcat ođasmuvvi energiijavugiid ovddidemiin ja oažžut daid álbmoga fáhtemii hálbbes hattiin.	SPR uáiná, et luáštui mere kalga haldâšiđ oovdedmáin uđâsmuvvee energipyevtittemhaamijd já uážžumáin taid aalmug kiävtun hälbis hodijguin.
Huksema energiijabeaktilvuohta galgá buoriduvvot huksennjuolggadusaiguin ja doarjagiiguin.	Huksim energiapehtilvuođâ kalga pyerediđ huksimnjuolgâdusâiguin já torjuiguin.
Nášuvnnalaš dásis galget gárvvistuvvot dálkkádatlágat, maiguin hálddašuvvojit bázahusat ja ruhtaduvvojit dálkkádatrievdama eastindoaimmat ja dorvvastuvvojit eamiálbmogiid vuoigatvuođat dálkkádatrievdamis.	Aalmuglâš tääsist kalga asâttâđ šoŋŋdâhlaavâid, moi vievâst puáhtá haldâšiđ luáštuid já ruttâdiđ šoŋŋâdâhnubástus estimtooimâid já turviđ algâaalmugij vuoigâdvuođâid šoŋŋâdâhnubástusâst.
SPR oaidná, ahte riikkaidgaskasaš eamiálbmotpolitihkas galgá vuodjut eandalii geahpedit dálkkádatrievdama hehttehusaid eamiálbmogiidda ja eamiálbmogiid váikkuhanválddi dorvvasteapmái dálkkádatrievdama mearrádusdahkamis.	SPR uáiná, et aalmugijkoskâsii algâaalmugpolitiijkâst kalga vuáijuđ eromâšávt šoŋŋâdâhnubástusân, hemâdâsâi keeppidmân algâaalmugáid já algâaalmugij vaikuttemvääldi turviimân šoŋŋâdâhnubástusân lohtâseijee miärádâstohâmist.
Dálkkádatrievdama geahpedeami doaibmabijut galget dahkkot nu ahte dat eai čuoza negatiivvalaččat eamiálbmogiid dearvvašvuhtii ja birgenlági vejolašvuhtii.	Šoŋŋâdâhnubástus keeppidmân viggee tooimâid kalga porgâđ nuuvt, et tain iä lah negatiivlâš vaikuttâsah algâaalmugij tiervâsvuotân já eellimmáhđulâšvuođáid.
SPR guottiha earenoamážit beaivvášenergiijain ávkkástallama lasiheami.	SPR tuárju eromâšávt piäivášenergiain ávhástâllâm lasettem.
sámedikkiin muhto maiddái ág. guovlluid báikkálaš árbevirolaš ealáhusaid ovddasteddjiiguin, earenoamážit boazodoaluin (orohagain).	Pieggâvyeimi lasseetmist sämmilij ärbivuáválavt aassâm kuávloid kalga sooppâđ ääšiuásilii sämitiggijn, sehe meiddei ääšiuásálij kuávlui páihálij ärbivuáválij iäláttâsâi ovdâsteijeiguin, eromâšávt puásuituáloin (palgâsijguin).
Bieggafápmu ii oaččo dahkat stuorit go smávva hehttehusa sápmelaččaid árbevirolaš ealáhusaide dego sápmelaš boazodollui.	Pieggâvyeimi ij uážu tovâttiđ smávvást stuárráb hemâdâs sämmilij ärbivuáváláid iäláttâssáid tegu sämmilâš puásuituálun.
Ođasmuvvi energiijahámiid lasiheapmi gáibida maiddái bioenergiija geavaheami lasiheami, mii sáhttá lasihit unnagavjačalmmážiid bázahusaid almmá áššáigullevaš filtariid haga.	Uđâsmuvvee energiahaamij lasettem váátá meiddei bioenergia kiävtu lasettem, mii puáhtá ääšimiäldásij silleittáá lasettiđ sieminčalmaašluáštuid.
Muhtin guovlluin bioenergiija čoaggin uhkida álgoálbmogiid eallinvejolašvuođaid.	Motomijn kuávluin bioenergia nuurrâm áštá algâaalmugij eellimtile.
Bioenergiija čoaggin galgá bargot suvdilis vugiin ja proseassas galget gudnejahttojuvvot álgoálbmogiid vuoigatvuođat.	Bioenergia nuurrâm kalga tábáhtuđ pištee vuovvijn já prosessist kalga kunnijâttiđ algâaalmugij vuoigâdvuođâid.
SPR geatnegahttá, ahte bioenergiija geavaheami lasiheapmi ii oaččo lasihit unnagavjačalmmážiid bázahusaid ja gáibida, ahte unnagavjačalmmážiid bázahusat galget hálddašuvvot beaktilut filtariin.	SPR váátá, et bioenergia kiävtu lasettem ij uážu lasettiđ sieminčalmaašluáštuid já váátá, et sieminčalmaašluáštuid kalga haldâšiđ pehtilis silleiguin.
Čáhcefámu lasiheapmi ii oaččo uhkidit luondduárvvuid iige dahkat stuorit go smávva hehttehusa sámi kultuvrii.	Čäcivyeimi lasettem ij uážu äštiđ luánduáárvuid ige tovâttiđ smávvást stuárráb hemâdâs sämikulttuurân.
SPR deattuha maid, ahte lavdnji ii leat ođasmuvvi energiijahápmi.	SPR tiäddud meid, et lavŋe ij lah uđâsmuvvee energiahäämi.
SPR lea váimmusfámu lasiheami vuostá.	SPR vuástálist vááimusvyeimi lasettem.
Sápmelaččaid muittus lea ain Tšernobyla váimmosfápmolihkuhisvuohta 1986:s ja dan váikkuhusat čuhcet ain sámi servodahkii ja sámiid árbevirolaš ealáhusaide.	Sämmiliih mušteh ain-uv Tšernobyl vááimusvyeimilájádâs luhottisvuođâ ive 1986 já mon vaikuttâsah sämisiärváduvváid já sämmilij ärbivuáváláid iäláttâssáid láá tiettuumist vala-uv.
Váimmosfápmu ii leat buhtes energiijahápmi, muhto dat buktá bázahusaid dan huksema áigge, urána skáhppoma ja loagguma olis dego maid bázahusaid sajusteami oktavuođas.	Vááimusvyeimi ij lah putes energiapyevtittemhäämi, pic toovvât luáštuid nuuvt ton huksim, uuraan haahâm já laigom-uv ohtâvuođâst tegu meiddei pasâttâsâi loppâsajostittem ohtâvuođâst.
Davviriikkain, Suomas ja Ruošša lagašguovlluin urána skáhppon, loaggun, ruvkedoaibma ja váimmosfápmolihkohisvuohta sáhtáše duššadit sápmelaš árbevirolaš ealáhusaiguin bargama eavttuid.	Tave-enâmijn, Suomâst já Ruošâ aldakuávluin uuraan laigom já haahâm, ruukitoimâ já vááimusluhottisvuotâ puávtáččii tuššâdiđ sämmilij ärbivuávlij iäláttâsâi toimâmiävtuid.
Kyoto protocol, 1997 Sámi boazodoallu, sámi eanadoallu, čoaggin, bivdin ja eará ealáhusat, mat vuođđuduvvet	Kyoto protocol, 1997 Säämi puásuituálu, - eennâmtuálu, nuurrâm, meccipivdo já eres iäláttâsah, moh vuáđuveh
meahcceriggodagaiguin ávkkastallamii.	mecciriggoduvâiguin ávhástâlmân.
Ođđa dálkkádatsoahpamušas galgá sohppojuvvot unnagavjačalmmážiid bázahusaid meari mearkkašahtti geahpedeamis, daid bearráigeahččamii galgá dahkkojuvvot riikkaidgaskasaš bearráigeahččovuogádat ja stáhtat galget njuolggadusaiguin ja energiijadoarjagiin ráddjet unnagavjačalmmážiid bázahusaid industriijas, johtolagas sihke ruovttuid dállodoaluin.	sieminčalmaašluáštuid ráhtulâšvuođâst, jotoluvâst sehe tálutuáluin njuolgâdusâiguin já energiatorjuiguin.
Unnagavjačalmmážiid bázahusat eai láhkaásahemiin doaisttážii ráddjejuvvo earenoamážit, muhto ráddjehusat gusket dušše oppalaš unnagavjačalmmážiid bázahusaide.	Sieminčalmaašluáštuh iä tuáistáážân räijejuu sierâ, pic raijiimeh kyeskih tuše almolávt sieminčalmaašluáštuid.
Eandalii ovddidanriikkaid ruovttuid dállodoaluide ja industriijai galgá gárvvistuvvot iežas ruhtadanvuogádat, man bokte ordnejuvvojit hálbbes filtarat dáid atnui.	Eromâšávt ovdedemenâmij tálutuáloid já ráhtulâšvuotân kalga lääččiđ jieijâs ruttâdemoornig, mon pehti uárnejuvvojeh hälbis silleeh toi kiävtun.
Ná sáhttet hálbbet ja beaktilit hálddašuvvot unnagavjačalmmážiid bázahusat globála viidodagas.	Návt puávtáččij häälbiht já pehtilávt haldâšiđ sieminčalmaašluáštuid maailmvijđosávt.
Váilevaš buollima dagahan unnagavjačalmmážiid bázahusat dego čáhppes čitna ja giehpa leat stuorát rollas eatnanspáppa liegganeamis go mii lei vuorddehahtti.	Epitievâslâš pyelimist šaddee sieminčalmaah tegu čapis čiđđâ já kiepâ láá merhâšitteb roolist eennâmpáálu lieggânmist, ko vuárdáččijgin.
Unnagavjačalmmážiid bázahusain leat maiddái mearkkašahtti dearvvašvuođalaš váikkuhusat, mat dahket menddo árra jápmimiid globála dásis.	Sieminčalmaašluáštuin láá meiddei merhâšittee tiervâsvuođâvaikutâsah, moh tovâtteh ovdiláigásijd jämimijd maailmvijđosávt.
Dáid bázáhusaid geahpideapmi buvttášii buriid váikkuhusaid ja bohtosiid jođánit.	Tai luáštui kepidem puáhtá jotelis já positiivlâš puátusijd.
Unnagavjačalmmážat jođálmahttet dálkkádatrievdama eandalii árktalaš guovllus ja dáid bázahusaid geahpedeapmi lea hui dehálaš dálkkádatrievdama caggamis.	Sieminčalmaah jođálmiteh šoŋŋâdâhnubástus eromâšávt arktâsii kuávlust já tai luáštui kepidem lii uáli tehálâš šoŋŋâdâhnubástus estimist.
Váldooassi unnagavjačalmmážiin johtá Ásias áibmorávnnjiid mielde árktalaš guovlluide.	Iänááš uási sieminčalmain joteh Aasiast áimuvirdij mield arktâsii kuávlun.
Luoitádettiin muohttaga dahje jieŋa ala giehpa čáhpodahttá daid gierraga.	Luáštádâttijn muottuu já jieŋâ oolâ kiepâ čápusmid toi ase.
Čáhppes giera njammá beaivváža suonjardeami beaktileappot ja ná muohta ja jiekŋa suddet johtileappot.	Čapis ase njama piäiváásuonjârdem pehtilubbooht já návt muotâ já jieŋâ suddâv jotelubbooht.
Proseassa jođálmahttá liegganeami eandalii árktalaš guovlluin.	Proosees jođálmit lieggânem eromâšávt arktâsii kuávlust.
SPR doarjala dasa, ahte mohtorgielkkáid ja njealjejuvllagiid energiijabeaktilvuohta buoriduvvo jođánit.	SPR kiäsá toos, et moottorkiälhái já pehhei energiapehtilvuotâ pyereduvvoo jotelávt.
Sámi árbevirolaš ealáhusat dárbbašit dáid biergasiid barggustis, muhto dat galggaše ovddiduvvot nu, ahte dat buvttadit unnit bázahusaid. Eandalii njealjejuvllagiid galggašii ovddidit dorvvolaččabun ja dakkárin, ahte dat guođášedje lundui unnit luottaid.	Sämmilij ärvivuáváliih iäláttâsah tarbâšeh täid riäiduid pargostis, mut taid kolgâččij ovdediđ uccááluáštulubbon já eromâšávt pehheid kolgâččij ovdediđ torvolubbon já luándun ucceeb luodâid kyeđđen.
Dát doarjjošii maiddái biodiversitehta suodjaleami.	Taat tuárjuččij meid biodiversiteet suojâlem.
SPR evttoha, ahte stáhta dutkanlágádusat ovttas fitnodagaiguin ja sámiid árbevirolaš ealáhusaid ovddasteddjiiguin álggahivčče dákkár ovddidanbarggu johtilit.	SPR iävtut, et staatâ tutkâmlájádâsah oovtâst irâtteijeiguin já sämmilij ärbivuáválij iäláttâsâi ovdâsteijeiguin algâttiččii tággáár ovdedempargo jotelávt.
SPR oaidná, ahte dálkkádatrievdama dustemis galgá doahttalit ON:a biodiversitehtasoahpamuša artihkal 8(j):a ja váldit vuhtii árbevirolaš dieđu, geavadat ja innovašuvnnat ja sápmelaččaid váikkuhanvejolašvuođaid maiddái riikkaidgaskasaš orgánain dán artihkkala vuođul.	SPR uáiná, et šoŋŋâdâhnubástus tuástumist kalga nuávdittiđ OA biodiversiteetsopâmuš artikla 8(j) já väldiđ vuotân sämmilij ärbivuáválii tiäđu, vuáválâšvuođâid já innovaatioid já sämmilij vaikuttemmáhđulâšvuođâid meid aalmugijkoskâsijn orgaanâin nomâttum artikla vuáđuld.
SPR háliida giddet fuopmášumi maiddái soahpamuša artihkkalii 10(c), mii mearrida, ahte soahpamušoassebealit galget suodjalit ja movttiidahttit biologalaš resurssaid árbevirolaš geavaheami árbevirolaš kultuvrralaš vugiid mielde, mat heivejit suodjaleami ja suvdilis geavaheami gáibádusaide.	SPR haalijd kiddiđ huámášume meid sopâmuš artiklan 10(c), mii meerrid, et sopâmušuásipeleh kalgeh suojâliđ já movtijdittiđ biologisij naavcâi ärbivuáválii kevttim ärbivuávlij kulttuurlij vuovij miäldásávt, moh heivejeh suojâlem já pištee kevttim vátámâššáid.
SPR oaidná, ahte artihkal geatnegahttá stáhtaid gudnejahttit sápmelaš árbevirolaš luonddugeavaheami.	SPR uáiná, et artikla kenigit staatâid kunnâjâttiđ sämmilij ärbivuáválii luándukevttim.
SPR guoddá fuola das, ahte stáhtat eai leat vel juksan ulbmilis bissehit luonddu máŋggalágánvuođa maŋosmannama jagi 2010 rádjai.	SPR lii huolâst tast, et staatah iä lah juksâm ulmees orostittiđ luándu maaŋgâhámásâšvuođâ kiävhum ive 2010 räi.
SPR ávžžuha stáhtaid suodjalit luonddu máŋggahámatvuođa ja dorvvastit dan eandalii riikkaidgaskasaš biodiversitehtajagi 2010.	SPR avžut staatâid suojâliđ luándu maaŋgâhámásâšvuođâ já turviđ tom eromâšávt aalmugijkoskâsâžžân biodiversiteetihheen 2010.
SPR atná dehálažžan, ahte dálkkádatrievdama váikkuhusaid árbevirolaš dihtui ja dan vuhtiiváldin dálkkádatrievdandutkamušas ja	SPR ana tehálâžžân, et šoŋŋâdâhnubástus vaikuttâsah ärbivuáválii tiätun já tiäđu vuotânväldim šoŋŋâdâhnubástustutkâmušâst já miärádâstohâmist kieđâvuššuuččii biodiversiteetsopâmuš konteekstâst já valduuččii vuotân ive 2010 maŋasijn biodiversiteet uulmijn.
bissehit luonddu máŋggahámatvuođa gáržuma jagi 2010 rádjai.	orostittiđ luándu maaŋgâhámásâšvuođâ kiävhum ive 2010 räi.
mearrádusdahkamis gieđahallošii biodiversitehtasoahpamuša konteavsttas ja váldojuvvošii vuhtii 2010 máŋŋásaš strategiijas.	SPR iävtut, et sopâmuš COP10-čuákkimist 2010 Nagoyast 18.–29.10.2010 meriduuččij, et artikla 8(j) maaŋgâihásii pargo-ohjelmân valduuččij uđđâ pargo: šoŋŋâdâhnubástus já ärbivuáválâš tiätu.
SPR bivdá stáhtaid ovddidit čoahkkimis dán doaimma ollašuvvama.	SPR táttu staatâid ovdediđ čuákkimist taam pargo olášume.
ON:a dálkkádatrievdansoahpamuša oktavuhtii galggašii vuođđuduvvot eamiálbmogiid virggálaš orgána, mii válmmaštallá ja čuovvu eamiálbmogiid dálkkádatrievdama mearrádusdahkama.	OA šoŋŋâdâhnubástussopâmuš ohtâvuotân kalga vuáđudiđ algâaalmugij virgálâš orgaan, mii valmâštâl já čuávu algâaalmugijd kyeskee šoŋŋâdâhnubástusmiärádâstoohâm.
Orgána galggašii doaibmat ovttasbarggus ON:a eamiálbmoga bistevaš forumain ja biodiversitehtasoahpamuša WG8Jbargojoavkkuin.	Orgaan kolgâččij toimâđ oovtâstpargoost OA algâaalmugij pissoo foorumáin já biodiversiteetsopâmuš WG8Jpárgojuávhoin.
Orgána doaimma vuođđun galggašii leat ON:a julggaštus eamiálbmogiid vuoigatvuođain (eamiálbmotjulggaštus).	Orgaan tooimâ vuáđđun kolgâččij leđe OA julgáštus algâaalmugij vuoigâdvuođâin (algâaalmugjulgáštus).
Orgánii galget dorvvastuvvot doarvái stuorra doaibma- ja áššedovdiresurssat.	Orgaanân kalga turviđ kelijdeijee toimâm- já äššitobdeenaavcâid.
Dat galgá doaibmat ovttasbarggus ráđđehusaid gaskasaš dálkkádatpanelain ja Árktalaš Ráđiin.	Tot kalga meiddei toimâđ oovtâstpargoost haldâttâsâikoskâsii šoŋŋâdâhnubástuspaneláin já Arktâsáin Raađijn.
Orgánas galget leat ovddastuvvon gokčevaččat eamiálbmogiid álbmotválljen orgánat ja organisašuvnnat mat ovddastit álgoálbmogiid geográfalaš gokčevašvuohta vuhtii válddedettiin.	Orgaanâst kalgeh leđe ovdâstum tuárvi pyereest algâaalmugijd ovdâsteijee orgaaneh já seervih, moh ovdâsteh algâaalmugijd väldimáin vuotân eennâmtieđâlii luávdimvuođâ.
Stáhtat galget addit sámedikkiide jahkásaččat bissovaš ruhtadeami dálkkádatrievdama vuogáiduvvamii, dan dutkamii ja iežaset dálkkádatpolitihka ovddideapmái.	Staatah kalgeh adeliđ sämitiggijd ihásávt pisovâš ruttâdem šoŋŋâdâhnubástusân vuáháduumân, ton tutkâmân já jieijâs šoŋŋâdâhpolitiik oovdedmân.
Juohke sámedikkis galgá doaibmat virgeolmmoš, guhte gieđahallá biras- ja dálkkádatáššiid ja áššedovdilávdegoddi, mii gieđahallá dáid áššiid.	Jyehi sämitiggeest kalga toimâđ pirâs- já šoŋŋâdâhaašijn västideijee virgealmai já äššitobdeelävdikodde mii kieđâvuš täid koččâmâšâid.
Stáhtat berrejit addit bissovaš ruhtadeami dáid doaimmaid várás.	Staatah kalgeh adeliđ pisovâš ruttâdem tai pargoi tipšomân.
SPR oaidná, ahte dálkkádatrievdandutkamuš galgá lasihuvvot ja dutkamušas berre vuodjut eandalii dálkkádatrievdama váikkuhusaid ja hehttehusaid minimaliseremii árktalaš eamiálbmogiid ássanguovlluin.	SPR uáiná, et šoŋŋâdâhnubástustutkâm kalga lasettiđ já tutkâmist kalga vuáijuđ eromâšávt šoŋŋâdâhnubástus vaikuttâsâi já hemâdâsâi minimistmân arktâsij algâaalmugij aassâmkuávluin.
Dutkama ja dutkanruhtadeapmi galggašii koordinerejuvvot ovttasráđiid stáhtaiguin, Árktalaš Ráđiin ja ág. eamiálbmogiiguin.	Tutkâm já tutkâmruttâdem kolgâččij koordinistiđ oovtâstpargoost staatâiguin, arktâsii raađijn já ääšiuásálii algâaalmugáin.
Sámi parlamentáralaš ráđđi ávžžuha Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámedikkiid čatnasit ovddidit doaimmaid suvdilis ovdáneami vugiid mielde nu ahte energiijaávkkástallan beavttálmuvvá ja dálkkádatrievdama dagaheaddji bázahusaid mearri geahppána.	Säämi parlamentaarlâš rääđi avžut Taažâ, Ruotâ já Suomâ sämitiigijd čonnâsiđ ovdediđ tooimâid pištee ovdánem miäldásávt energiaávhástâllâm pehtilitmân já šoŋŋâdâhnubástus tovâtteijee luáštui haaldâšmân.
SPR gálggašii maid bargat dan ala ahte ođasmuvvi energiijagálduid geavaheapmi lassána.	SPR kalga toimâđ nuuvt, et oovded uđâsmuvvee energiahaamij kevttim.
SPR čatnasa ráhkadit dálkkádatpolitihkalaš prográmma.	SPR čoonnâs rähtiđ šoŋŋâdâhpoolitlâš ohjelm.