index2.php_option=com_content_task=view_id=361_lang=davvi.html.xml

Musihkka čohkke sámenuoraid Roavvenjárgii	Säminuorâi muusik puátá Ruávinjaargân
Roavvenjárgga gávpoga nuoraidbáiki Mondes lávlojuvvo, juigojuvvo ja loaiddastuvvo davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgielaiguin beassážiid maŋŋá.	Ruávinjaargâ kaavpug nuorâisaje Mondest nuorah lávluh, jyeigih já suáittih tave-, aanaar- já nuorttâsämikielân pessijái maŋa.
Sámenuoraid dáiddadáhpáhus čohkke badjel 300 sámenuora Roavvenjárgii cuoŋománu 7.-8. beaivve.	Säminuorâi taaidâtábáhtus čuákkee paijeel 300 säminuorrâd Ruávinjaargân 7.-8. cuáŋuimáánu.
Dáiddadáhpáhus lágiduvvo dál vuosttas háve sámeguovllu olggobealde.	Taaidâtábáhtus uárnejuvvoo tääl vuossâmuu keerdi sämikuávlu ulguubeln.
Dáiddadáhpáhus háliiduvvui lágiduvvot Roavvenjárggas, go gávpogis ásset mearkkašahtti olu sámenuorat, geat eai ovdal leat oassálastán dáiddadáhpáhussii ja dušše muhtimat leat ožžon sámegiela oahpahusa skuvllas.	Taaidâtábáhtus halijdui orniđ Ruávinjaargâst, ko kaavpugist äässih viehâ ennuv säminuorah, kiäh iä lah ovdil uásálistám taaidâtábáhtusân já tuše häärvih láá finnim sämikielâ máttáátâs škoovlâst.
Sámenuoraid dáiddadáhpáhusat leat lágiduvvon 1970-logu rájes.	Säminuorâi taaidâtábáhtusah láá uárnejum 1970-lovo rääjist.
Váldolágideaddji sámediggi hálida, ahte dáiddadáhpáhus lea nu máŋggaid sámenuoraid olánmuttos go vejolaš.	Váldu-uárnejeijee sämitigge haalijd, et taaidâtábáhtus lii nuuvt maaŋgâ säminuorâ ooláádmuddoost, ko máhđulâš.
Dáhpáhusa oktan dárkkuhussan lea maiddái movttiidahttit sámegiela lohkamii.	Tábáhtus ohtân uáivilin lii meiddei movtáskittiđ sämikielâ luhâmân.
Dáiddadáhpáhus doarju nu nuoraid dáiddalaš áiggeájiid go sámegiela geavaheami.	Taaidâtábáhtus tuárju talle sehe nuorâi taaidâpuđâldâsâid et sämikielâ kevttim.
Máŋggat beakkán sámedáiddarat leat ožžon vuosttas loaiddastanvásáhusaid justa dán dáhpáhusas.	Maaŋgah tobdos sämitaaidâreh láá finnim vuossâmuid lávtástâllâmvuáttámušâid eidu taam tábáhtusâst.
Dáhpáhus lea áidna juohkejahkásaš sámegielat nuoraiddáhpáhus Suomas.	Tábáhtus lii áinoo jyehi-ihásâš sämikielâlâš nuorâitábáhtus Suomâst.
Temán musihkka	Teeman muusik
Sámenuoraid dáiddadáhpáhusa temán lea dán jagi musihkka sierra šlájaiguin.	Säminuorâi taaidâtábáhtus teeman lii taan ive muusik jieškote-uv šlaajâst.
Dáhpáhussii leat almmuhan 22 musihka loaiddasteaddji dahje joavkku, main leat oktiibuot 150 gilvui oassálasti.	Tábáhtusan láá almottâttâm 22 musijkkárid tai muusikjuávkkud, main láá puohnâssân 150 kiišton uásálisted.
Loaiddasteamit ovddastit davvisáme-, anáraš- ja nuortalašgielaid.	Čáittuseh ovdâsteh tave-, aanaar- já nuorttâsämikielâid.
Nuorat bohtet dáhpáhussii measta buot sámeguovllu skuvllain.	Nuorah puátih tábáhtusan masa puohâin sämikuávlu škoovlâin.
Roavvenjárggas fárrui leat almmuhan golbma joavkku / loaiddasteaddji.	Ruávinjaargâst láá tábáhtusân almottâttâm kulmâ juávhu / musijkkár.
Dáhpáhussii lágiduvvojit linnjabiila sáhtut birra sámeguovllu.	Tábáhtusan uárnejuvvojeh linjâšautosáátuh jyehi kuávlust sämikuávlu.
Dáhpáhus álgá gaskavahku cuoŋománu 7. beaivve Nivavaara vuolledási skuvllas dmu 18.30 Giron sámeteáhtera čájáhusain Ovtta guovvamánoija (Yhtenä helmikuun yönä).	Tábáhtus álgá koskoho 7. cuáŋuimáánu Nivavaara vyelitääsi škoovlâst tme 18.30 Kiärun sämiteatter čáittusáin Ovtta guovvamánoija (Oovtâ kuovâmánuiijâ).
Eahket joatkašuvvá nuoraidbáiki Mondes dmu 20.00 lágiduvvon konserttain, gos sámegillii rokkaa SomBy.	Eehid juátkoo nuorâisaje Mondest tme 20.00 sämikielân rokkájeijee SomBy konsertáin.
SomBy lea beakkán Suoma lassin Norggas ja Ruoŧas.	SomBy lii nijttám mááinu Suomâ lasseen Taažâst já Ruotâst.
Diimmá čavčča dat buvttii eurohpalaš vehádatjoavkkuid lávlungilvvus Liet internationaalis vuoittu Sápmái.	Moonnâm čoovčâ tot puovtij eurooplij ucceeblovokuávlui laavlâkištoost Liet internationaalâst vuáitu Sáámán.
SomBy álggaha Roavvenjárgga dáhpáhusas debyyttialbumi Álas eana (alaston maa) almmustahttinturnea.	SomBy vuálgá joton Ruávinjaargâ tábáhtusâst deebyytalbumis Álas eana (pietittis eennâm) almostittemturneen.
Dáhpáhusa áigge sáhttá maiddái oahpásmuvvat sámemusihkkii, girjjálašvuhtii ja dujiide.	Tábáhtus ääigi puáhtá meiddei uápásmuđ säämi muusikkân, kirjálâšvuotân já tuojijd.
Sámi Duodji ry - duodjesearvi oassálastá dáhpáhussii doppe čájehemiin ja vuovdimiin buktagiid.	Säämi tuájárij servi Sámi Duodji ry uásálist tábáhtusan oovdânpyehtimáin já vyebdimáin pyevtittâsâidis.
Sámenuoraid dáiddadáhpáhus gullá riikkaviidosaš Nuorra Kultuvra dáhpáhussii, mii ii lágiduvvo dán jagi.	Säminuorâi taaidâtábáhtus kulá väldikodálâš Nuorâ Kulttuur tábáhtusan, mii ij uárnejuu taan ive.
Oahpahusministeriija ruhtada goittotge sámenuoraid dáiddadáhpáhusa maiddái dán giđa.	Máttááttâsministeriö ruttâd kuittâg säminuorâi taaidâtábáhtus meid taan kiiđâ.
Dáhpáhusa lágidit sámediggi, sámi mánáidkulturguovddáš, Roavvenjárgga gávpot ja Roavvejárgga sámesearvi Mii ry..	Tábáhtus uárnejeh Sämitigge, Säämi párnáikulttuurkuávdáš, Ruávinjaargâ kaavpug já Ruávinjaargâ sämiservi Mii ry..
Lobis lea suohtas ja ivdnás sámenuoraid ávvudeapmi, go sámegávttat sámenuorat almmustuvvet Roavvenjárgga gáhttagovvii !	Looveest lii hitruus já ivnáás säminuorâi juhle, ko sämimáccuhijguin čiŋâdâttâm säminuorah almostuveh Ruávinjaargâ kááđukován !
Buot dáhpáhusaide lea friija sisabeassan.	Puoh tábáhtussáid lii rijjâ páássâm.
Lassidieđut:	Lasetiäđuh:
www.samediggi.fi	www.tuuparecords.fi