index2.php_option=com_content_task=view_id=890_lang=davvi.html.xml

Sámediggi nannii jagi 2013 ruhtadoalloloahpaheami	Sämitigge nanodij ive 2013 ruttâtuálulopâttem
Sámedikki čoahkkin nannii jagi 2013 ruhtadoalloloahpaheami.	Sämitige čuákkim nanodij ive 2013 ruttâtuálulopâttem.
Ruhtadoalloloahpaheapmi lei 43 176,06 euro.	Ruttâtuálulopâttem lâi 43 176,06 eurod.
Sámedikki čoahkkin lei váldán bušehttii jáhkái 2013 71 000 euro vuollebázat bušeahta.	Sämitige čuákkim lâi budjetistâm ihán 2013 71 000 euro vuálápáácu budjet.
Áitosaš doaimmaid vuoittut ledje 5 886 066,90 euro ja golut -5 842 487,75 euro.	Eidusii tooimâ puátuseh lijjii 5 886 066,90 eurod já manoh -5 842 487,75 eurod.
Sámedikki goluin fásta (bargoveahka- ja doaibmasadjegolut) leat 85 %.	Sämitige manoin fasta (pargoviehâ- já toimâtilekoloh) lijjii 85 %.
Sámedikki áitosaš doaimma boađus lei 55 338,13 euro.	Sämitige eidusii tooimâ puáđus lâi 55 338,13 eurod.
Áitosašdoibmii gullet vuoigatvuohtaministeriija dábálaš stáhtadoarjaga geavaheapmi, sámi giellaoktasašbargu, nuoraidráđi doaibma, sámenuoriad dáiddadáhpáhus ja davviriikkalaš sámesoahpamuš.	Eidusii tooimân kuleh riehtiministeriö almos staatâtorjuu kiävttu, säämi kielâoovtâstpargo, nuorâirääđi toimâ, säminuorâi taaiđâtábáhtus já tave-eennâmlâš sämisopâmuš.
Sámekulturguovddáš Sajosa bálvalusovttadat, mii dikšu Sajosa bálvalusvuovdima ja kulturguovddáža doarjjabálvalusaid, dagai dáhpaga -8 448,68 euro.	Säämi kulttuurkuávdáš Saijoos palvâlemohtâdâh, mii hoittáá Saijoos palvâlemvyebdim já kulttuurkuávdáá toorjâpalvâlusâid, toovâi táápu -8 448,68 eurod.
Sámedikki ruhtadoallodárkkisteaddjit leat ruhtadoallodárkkistanmuitalusas gávnnahan, ahte sámedikki ekonomiija ja hálddahusa leat dikšon lágalaččat ja mearrádusaid mielde.	Sämitige tilitärhisteijeeh láá tilitärhistemmuštâlusâstis pahudâm, ete sämitige ekonomia já haldâttâh láá hoittájum lavâlávt já miärádâsâi miäldásávt.
Sámedikki jagi 2013 doaibmačilgehusas leat gieđahallon viidát sámedikki iežas doaimmat ja bušeahttajáhkái ja válgabadjái ásahuvvon ulbmiliid ollašuvvan.	Sämitige ive 2013 toimâmuštâlusâst láá kieđâvuššâm vijđáht sämitige jieijâs tooimâ já budjetihán já vaaljâpajan asâttum uulmij olášume.
Sámediggi lea ođasmahttán doaibmačilgehusa ráhkadanvuogi.	Sämitigge lii uđâsmittâm toimâmuštâlus rähtimvyevi.
Sámediggi attii jagi 2013 198 earálagan árvalusa dahje čállosa.	Sämitigge adelij ive 2013 198 sierâlágán ciälkkámuš teikâ čállus.
Dáin 154 ledje cealkámušat, 4 evttohusat ja 40 muittuhančállaga dahje váidagat.	Tain 154 lijjii ciälkkámušah, 4 iävtuttâsah já 40 muštottemčálusid teikâ väidimid.
Sámedikkis ledje oktiibuot 83 ovddasteaddji eará bargojoavkkuin.	Sämitiggeest lijjii ohtsis 83 ovdâsteijed sierâ pargojuávhust.
Sámediggi ráđđádalai čilgehusjagi sámediggelága § 9 mieldásaš ráđđádallamiid ministeriijaiguin 3 geardde ja eará eiseválddiiguin 4 geardde.	Sämitigge ráđádâlâi muštâlusive sämitiggelaavâ § 9 miäldásijd ráđádâlmijd ministeriöiguin kulmii já eres virgeomâháiguin neljii.
Lassin sámedikkis ledje geardelunddogat čanusjoavko- ja ovddastandeaivvadeamit 65 geardde.	Lasseen sämitiggeest lijjii kerdiluándusiih čanosjuávkku- já ovdâstemteivâdmeh 65 keerdi.
Nuppi doaibmajagi Sajosis fidne s. 12 000 čoahkkin- ja dáhpáhus-áššehasa.	Nube toimâivvees Sajosist ellii s. 12 000 čuákkim- já tábáhtusäššigâssâd.
Sajosis lágidedje čilgehusjagi áigge 40 álbmotdáhpáhusa.	Sajosist uárnejii muštâlusive ääigi 40 aalmugtábáhtusâid.
Čilgehusjagi sámedikkis ledje jođus 7 sierra prošeavtta, main sápmelaččaid sosiála- ja dearvvasvuohtabálvalusaid ovvidanráhkadus– fidnu nogai jagi 2013.	Muštâlusive sämitiggeest lijjii joođoost 7 sierâ projektijd, main sämmilij sosiaal- já tiervâsvuođâpalvâlusâi ovdedemrááhtus- haahâ nuuvâi ive 2013.
Jahkái 2013 ledje meroštallon guhtta váldoulbmila: sámediggelága ođastus, ILO 169-soahpamuša ratifiseren, davviriikkalaš sámesoahpamuš, sámegielaid ealáskahttinprográmma ja biodiversitehtasoahpamuša artihkal 8(j) ollášuhttin, oaiveministtar Jyrki Katainena ráđđehusprográmma sámegirjemiid ovddideapmi sihke sámedikki bargoveahkapoltihkalaš prográmmaid dohkkeheapmi.	Ihán 2013 lijjii asâttâm kuttâ váldu-ulme: sämitiggelaavâ uđâsmittem, ILO 169-sopâmuš ratifisistem, tave-eennâmlâš sämisopâmuš, sämikielâi iäláskittemohjelm já biodiversiteetsopâmuš artikla 8(j) olášuttem, uáiviminister Jyrki Katais haldâttâsohjelm sämikirjiimij ovdedem sehe sämitige pargoviehâpooliitlij ohjelmij tuhhiittem.
Váldoulbmilat ollašuhttojedje eanáš sámedikki aitosaš doaimmaid várás juolluduvvon mearreruđain.	Váldu-uulmijd olášuttii válduoosijn sämitige eidusii tooimân mieđettum meriruuđáin.
Váldoulbmiliin sámedikki bargoveahkapoltihkalaš prográmmat leat dohkkehuvvon ja artihkal 8(j) ollašuhttin lea beavttálmuvvan.	Váldu-uulmijn sämitige pargoviehâpoolitliih ohjelmeh láá tuhhiittum já artikla 8(j) olášuttem lii pehtilittum.
Eará váldoulbmilat eai bušeahttajagi áigge ovdánán sámediggis sorjjasmeahttun sivaid dihtii.	Eres váldu-uulmeh iä budjetive ääigi ovdánâm suuijâi tiet, moh iä lamaš sämitiggeest kiddâ.