index2.php_option=com_content_task=view_id=950_lang=davvi.html.xml

Sámeoahpahusa skuvlenprošeavtta álggaheapmi sirdása guovvamánnui 2015 Sämimáttááttâs škovlimproojeekt algâttem sirdâšuvá kuovâmáánun 2015 Sámedikki ja Giellagas - instituhta ordnen sámeoahpahusa bargiid skuvlejumi vuosttaš lagasoahpahusa beaivvit sirdásit guovvamánnui 2015. Sämimáttááttâs škovlimproojeekt algâttem sirdâšuvá kuovâmáánun 2015. Sämitige já Giellagas-instituut ornim sämimáttááttâs pargoviehâškovlim vuossâmuš aldamáttááttâspaje sirdâšuvá toollâmnáál kuovâmáánust 2015. Sámegielat giellalávgun skuvllas – mo doarjjun iežan giela ja kultuvrra oahpahusas – skuvlejupmi galggai álgolaš plána mielde álggahuvvot álgi skábmamánu beallemuttus. Säämi kielâlavgum škoovlâst – maht tuárjum jieččân kielâ já kulttuur máttááttâsâst – škovlim koolgâi algâalgâlii vuávám mield vyelgiđ joton puáttee skammâmáánu pelimuddoost. Sámeoahpahusa bargiid skuvlejupmi sámi giellalávguma birra álgá guovvamánus 2015 Sämimáttááttâs škovlimproojeekt algâttem sirdâšuvá kuovâmáánun 2015 Sámediggi ja Oulu universitehta Giellagas-instituhtta álggahit sámi oahpahusa bargiide oaivvilduvvon guđa oahppočuoggá skuvlenprošeavtta. Sämitigge já Oulu ollâopâttuv Giellagas - instituut piejâv joton sämimáttááttâs pargoviehân čuosâttum kuuđâ oppâčuágástuv škovlimproojeekt. Skuvlejupmi álgá Sámi kulturguovddážis Sajosis Anáris guovvamánus 2015. Škovlim vuálgá joton Säämi kulttuurkuávdáš Sajosist Anarist kuovâmáánust 2015. Skuvjejumi váldotemán lea giellalávgunmetoda heiveheapmi sámeoahpahussii. Škovlim válduteeman lii kielâlávgumvuáháduv heiviittem sämimáttááttâsân. Skuvlejupmi lea vuosttažettiin fikkahuvvon vuođđooahpahusa sámegiela ja sámegiel luohkáid oahpaheaddjiide, muhto skuvlejupmái besset maid sámi smávvamánáid bajásgeassima bargit, logahaga sámegiela oahpaheaddjit ja sámi fidnooahpahusa oahpaheaddjit. Škovlim ovdâsajasii čuosâttâhjuávkun láá vuáđumáttááttâs sämikielâ já sämikielâlii luokai máttáátteijeeh, mutâ fáárun peessih meid säämi arâšoddâdemsyergist tuáimeeh, luvâttuv sämikielâ máttáátteijeeh já sämikielâlii áámmátlii škovlim máttáátteijeeh. Sámedikki skuvlen- ja oahppomateriáladoaimmahat koordinere skuvlejumi ja hálddaša stáhtadoarjaga. Sämitige škovlim- já oppâmateriaaltoimâttâh koordinist škovlim já tuáimá ornijdummeen, mii haaldâš staatâtorjuu. Ovttasbargoásahussan oahpahusas leat maid Vaasa universitehta giellalávguma ja máŋggagielalašvuođa guovddáš ja Sámi allaskuvla. Oovtâstpargokyeimmin máttááttâsâst lává meid Vaasa ollâopâttuv kielâlávgum já maaŋgâkielâlâšvuođâ kuávdáš sehe Säämi ollâškovlâ (Sámi allaskuvla). Oahpahusdoaimma bargiidskuvlejupmi ordnejuvvo njealje geardde guovtte beaivve kontáktaoahpahussan Anáris Sámi kulturguovddážis Sajosis. Máttááttâstooimâ pargoviehâškovlim uárnejuvvoo neelji kyevtpiäivásii aldamáttááttâspaje ääigi Anarist Säämi kulttuurkuávdáš Sajosist. Vuosttas čoahkkaneapmi lea guovvamánus 2015, nubbi giđđat 2015 ja goalmmát ja njealját deaivvadeapmi čakčat 2015. Vuossâmuš čokkânem lii kuovâmáánust 2015, nubbe kiđđuv 2015 sehe kuálmâd já niäljâd čokkânem čohčuv 2015. Skuvlenbeaivvit sisdollet teoriijalogaldagaid ja bagadallon bargobádjebarggildanbeivviid. Škovlimpeeivih šaddeh teorialuvâldâlmijn já stivrejum pargopáájáporgâmpeeivijn. Bargobádjebeivviid áigge buvttaduvvo girjjálaš materiála, man vuođul almmuhuvvo prošeavtta loahp-pabuvttan sámeoahpahusa idea- ja bagadallangirji. Pargopáájáporgâmpeeivij ääigi pyevtitteh kirjálii materiaal, mon vuáđuld almostiteh proojeekt loppâpuátusin sämimáttááttâs idea- já raavâkirje. Bagadallangirji almmuhuvvo sáme- ja suomagillii. Raavâkirje almostiteh sämi- já suomâkieláid. Skuvlejupmi mii gieđahallá sámi giellalávguma oahpahusas, doarju sihke eatnigiel ja eará oahppiidge go eatnigielagiidda addojuvvon sámegielat oahpahusa. Škovlim, mii kieđâvuš säämi kielâlávgum máttátmist, tuárju sehe eenikielâlij sämikielâlii máttááttâs ete sämikielâlii máttááttâs, mii adeluvvoo iärrásáid ko eenikielâláid. Giellalávgunoahpahusa figgamuššan lea nannet gielalaččat iešguđet dási oahppiid sámegiela ja nannet aktiivvalaš ja birgehalli guovttegielalašvuođa. Kielâlávgummáttááttâs ulmen lii nanodiđ kielâlávt sierâ vuolgâsoojijn puáttee párnái sämikielâ já pyevtittiđ aktiivlii já toimâlii kyevtkielâlâšvuođâ. Sámeoahpahus pedagogalaš gárggiidahttin mearkkaša ee. oahpaheaddjiid fidnodáidduid buorideami nu ahte sii máhttet buorebut go ovdal váldit oahpahusas vuhtii gielalaččat ja kultuvrralaččat heterogenalaš oahppiid joavkku. Sämimáttááttâs pedagooglii ovdedem meerhâš el. máttáátteijei áámmáttááiđu ovdedem nuuvt, ete sij uážžuh ovdiist pyerebijd kiärgusvuođâid väldiđ máttááttâsâst vuotân kielâlávt já kulttuurlávt epiohtâlii uáppeejuávhu. Juohke oahppi galggašii oažžut skuvllas buriid vejolašvuođaid buoridit iežaset sámegiela máhtu ja bajásšaddat iežaset kultuvrii. Jyehi uáppee kolgâččij finniđ škoovlâst šiev máhđulâšvuođâid sämikielâ táiđuidis oovdedmân já jieijâs kulttuurân šoddâmân. Skuvlejumi figgamuššan lea addit oahpaheaddjiide vejolašvuođa sámegiela ealáskahttimii skuvlenbarggus, fállat sidjiide barggildanarena ja gaskaomiid ovddidit giellalávgunoahpahusa geavatlaš skuvlabarggus. Škovlim ulmen lii adeliđ máttáátteijeid máhđulâšvuođâ sämikielâ iäláskitmân škovlâpargoost, faallâđ sijjân porgâmkiedi já piergâsijd kielâlávgummáttááttâs oovdedmân keevâtlii škovlâpargoost. Nubbin dehalaš figgamuššan lea ráhkkanit váldit vuostá ovda- ja vuođđooahpahusa ođđa oahppoplánaid sámeoahpahusas. Nubbe tehálâš ulme lii ráhtádâttâm ovdâ- já vuáđumáttááttâs uđđâ máttááttâsvuáváámij kiävtun väldimân sämimáttááttâsâst. Skuvlejumi ulbmilin lea oččodit čavgadabbo dieđuidlonohallangeavadiid ja lasihit oahpahusbargiid dieđu daid sámeoahpahusa vejolašvuođaid geavadis maid láhka addá. Škovlim ulmen lii lääččiđ pyerebijd tiäđulonottem vuáválâšvuođâid já lasettiđ máttááttâspargovievâ tiäđu lahâasâttem adelem sämimáttááttâs keevâtlijn máhđulâšvuođâin. Guhkes gaskkaid dihte sámeoahpahusa ja smávvamánáid bajásgeassima bargiid deaivvademiid lea leamaš váttis ordnet gielddarájiid rastá. Kuhes kooskâi tiet sämimáttááttâs pargovievâ já arâšoddâdempargovievâ teivâdmijd lii lamaš vaigâd orniđ kieldâraajij rasta. Dán oahpahusdoaimma bargiid skuvlenprošeavtta olis lea vejolašvuohta buhtadit oasseváldiid mátkegoluid dađe mielde go mearreruhta luoitá. Taan máttááttâstooimâ pargoviehâškovlimprojektist lii máhđulâšvuotâ sajanmäksiđ meriruuđâ raamij siste meid uásálistei mätkikoloid. Sámeoahpahusa bargiidskuvlejupmái sáhttá almmuhit iežas vuossárgga 24.11.2014 rádjai juogo šleađgapoastta bokte dahje riŋget: Irmeli Moilanen (irmeli. Sämimáttááttâs pargoviehâškovliimân puáhtá almottâttâđ šleđgâpoostâ peht teikâ puhelimáin Moilas Irmelin (irmeli. moilanen (at) samediggi. moilanen (at) samediggi. fi / 050-5691255). fi / 050-5691255) vuossaargâ 24.11.2014 räi. Almmuheapmi lea čadnevaš. Almottâttâm lii čannee. Skuvlejumi ruhtada Oahpahusráđđehus. Škovlim ruttâd Máttááttâshaldâttâs. Oahppogurssat, daid sisdoalut ja vuosttas deaivvadeami prográmma lea oaidnimis Sámedikki ja Giellagas-instituhta neahttasiidduin: Skuvlenplána 2015 ja www.oulu.fi/giellagasinstituutti /. Oppâmpajeh já tai siskáldâsah sehe vuossâmuu teivâdem ohjelm láá finnimnáál sämitige já Giellagas-instituut nettisiijđoin: www.samediggi.fi já www.oulu.fi/giellagasinstituutti / Skuvlenplána Škovlimvuávám Lassidieđut: Lasetiäđuh: SÁMEDIGGI SÄMITIGGE