sami_giellalaga_ollauvvan_jagiin_2004-2006.pdf.xml

SÁMI GIELLALÁGA	SÄÄMI KIELÂLAAVÂ
Muitalus sámi giellalága ollašuvvamis Sámi giellaráđđi / sámegiela doaimmahat Klemetti Näkkäläjärvi	Muštâlus säämi kielâlaavâ olášuumeest Säämi kielârääđi / sämikielâ toimâttâh Klemetti Näkkäläjärvi
1 Láidehus1 Láidehus1 Láidehus1 Láidehus	1 Jođettâs
Jagis 2004 fápmui boahtán sámi giellaláhka geatnegahttá sámedikki addit válgabaji mielde	Ive 2004 vuáimán šoddâm säämi kielâlaahâ kenigit sämitige adeliđ vaaljâpojijmield muštâlus säämi
muitalusa sámi giellalága doaibmilvuođas, muhto ii dárkilabbot meroštala dan viidodaga.	kielâlaavâ toimâmvuođâst, mut ij tärhibeht miäruštâl ton vijđesvuođâ.
Dán	Taan čielgiittâs uáivilin lii
čielggadeami dárkkuhussan lea addit dieđuid sámi giellalága ollašuvvamis ja doaibmilvuođas ja dat	adeliđ tiäđu säämi kielâlaavâ olášuumeest já toimâmvuođâst já siämmást tot tuáimá ovdeláá mai
doaibmá seamma háve ovdalis namuhuvvon sámedikki muitalussan.	nâšum sämitige muštâlussân.
Sámediggi lea ožžon vuoigatvuohtaministeriijas ruhtadeami giellaláhkačielggadeami dahkamii.	Sämitigge lii finnim riehtiministeriöst ruttâdem kielâlahâčielgiittâs tohâmân. Sämitigge lii asâttâm
Sámediggi lea ásahan jagiid 2004 – 2007 doaibmanprográmma ulbmilin ee. sámi giellalága	iivij 2004 – 2007 toimâohjelm mittomeerrin el.
ollašuvvama čuovvuma ja ovddideami; sámegiela dutkandoaimma ovddideami; sámegiela	säämi kielâlaavâ olášume čuávvum já ovdedem;
oppalašdili guoskevaš dieđuid lasiheami ja sámiid gielalaš vuoigatvuođaid čuovvuma ja maiddái	sämikielâ tutkâmuštooimâ ovdedem; sämikielâ olestilálâšvuođâ kyeskee tiäđu lasettem já sämmilij
oppalaš vuođđodutkama ráhkadeami sámegielaid dáládilis.	kielâlâš vuoigâdvuođâi čuávvum sehe olesváldálâš vuáđututkâmuš rähtim sämikielâi tááláá tiileest.
Sámedikki jagiid 2006 – 2007	Sämitige iivij 2006 – 2007 ekonomiavuávám mield sämmilij kielâtiileest já sämikielâi tiileest ij lah
ekonomiijaplána mielde sámiid gielladilis ja sámegielaid dilis eai leat gávdnomis beaiváduvvon	maggaargin ääigitásásâš tiätu.
dieđut. Dan dihte sámediggi lea ásahan oktan dehalaš ulbmilin oppalaš vuođđodutkama	Tanen sämitigge lii asâttâm ohtân kuávdášlâš ulmen olesváldálâš
ráhkadeami sámegielaid dáládilis.	vuáđututkâmuš rähtim sämikielâi tááláá tiileest.
Sámedikki árvvoštallama mielde dákkár vuođđočielggadeami	Sämitige miäruštâllâm mield tággáár vuáđučiel
ráhkadeapmi bistá uhcimustá guokte jagi ja dan sáhtášii ruhtadit bealljemerkejuvvon	giittâs rähtim pištá ucemustáá kyehti ive já tom puávtáččij ruttâdiđ vittádum staatâtorjuin.
Sámediggi lei bálkáhan plánejeaddji áigái 1.6.2005 – 28.2.2006 ráhkadit ovdaplána ja	Sämitigge lâi pálkkááttâm vuávájeijee ááigán 1.6.2005 – 28.2.2006 rähtiđ ovdâvuávám já ruttâdem
ruhtadanohcamuša sámi giellalága ollašuvvama čuovvumis.	ucâmuš säämi kielâlaavâ olášume čuávumist.
Plánejeaddji barggu jođihii sámi	Vuávájeijee pargo stivrij säämi kielârääđi.
giellaráđđi. Barggus válmmaštuvai 174-siidosaš raporta: Suomas hubmojuvvon sámegielaid	tusin lâi 174-sijđosâš raapoort: Suomâst sarnum sämikielâi tááláš tile: ovdâčielgiittâs tutkâmuštoi
dáládilli: ovdačilgehus dutkanfidnus.	mân.
Raporttas dahkkui vuođđokárten sámi giellalága guoskevaš	Raportist rahtui vuáđukarttim säämi kielâlaavâ kyeskee virgeomâháin sehe ráhtojii vuáđustei
virgeoapmahaččain ja maiddái ráhkaduvvojedje álgoálgosaš gažaldatskovit, dutkanvuogit ja	jee koččâmâšluámáttuvah, tutkâmušvyevih já mittomereh.
ulbmilat. Plána lea geavahuvvon ávkin dán čielggadeami vuođđun.	Vuávám lii kevttum ävkkin taan čielgiit
dahkat bálkáhuvvui prošeaktabargi áigái 26.3. – 9.11.2007.	tâs vuáđđun. Jieš kielâlahâčielgiittâs tohâmân pálkkááttui proojeektpargee ááigán 26.3. – 9.11.2007.
Barggu lea jođihan sámi giellaráđđi.	Pargo lii stivrim säämi kielârääđi.
Dán čielggadeami / muitalusa lea čállán FL Klemetti Näkkäläjärvi earret logu 11, man lea čállán	eereeb lovo 11, mon lii čáállám VTT, dooseent Kaisa Korpijaakko-Labba.
OTT, doseanta Kaisa Korpijaakko-Labba.	1.1 Čuásáttâhjuávkku já tutkâmamnâstâh
Čielggadeami čuozáhatjoavkun válljejuvvojedje 1) sámiid ruovttuguovllu gielddat; 2)	Čielgiittâs čuásáttâhjuávkkun väljejuvvojii 1) sämikuávlu kieldah; 2) sämikuávlu kieldâi pargeeh,
ruovttuguovllu gielddaid bargit, 3) sámiid ruovttuguovllus doaibmi stáhta ossodagat ja fitnodatlágádusat, 4) sámiid ruovttuguovllu stáhta ossodagaid bargit; 5) sámiid ruovttuguovllu	3) sämikuávlust tuáimee staatâ ohtâduvah já finnodâhlájádâsah, 4) sämikuávlu staatâ ohtâduvâi
olggobeale stáhta virgeoapmahaččat, maid doaibmaguvlui sámiid ruovttuguovlu gullá; 6)	pargeeh; 5) sämikuávlu ulguupiälááh staatâ virgeomâhááh, kiäi toimâkuávlun sämikuávlu kulá; 6)
sámeorganisašuvnnat; 7) sámeorganisašuvnnaid bargit ja maiddái 8) sámesearvvit.	sämiorganisaatioh; 7) sämiorganisaatioi pargeeh sehe 8) sämiseervih.
Dutkanmateriála lea čoggon gažaldatskoviid (kvantitatiivvalaš vuogit) vehkiin.	Tutkâmamnâstâh lii nuurrum koččâmâšluámáttuvâi (kvantitatiivlâš vyevih) vievâst.
Gažaldatskovit ledje	Koččâmâšluámáttuvah láá čiččâm, jieškote-uv čuásáttâhjuávkun.
čieža earálágan. Virgeoapmahašgažaldagat sisttisdolle buohkaide oktasaš gažaldagaid guoskkadin	Virgeomâhâškoččâmâšluámáttuvah tuálih siste
ee. sámegiela dáiddu ja gielageavaheami ja lassin sámegiela dáiddu eavttu barggus. Gažaldatskovit	puohháid ohtsijd koččâmâšâid moh kyeskih eres lasseen sämikielâ tááiđu já kielâkevttim sehe sä
leat ráhkaduvvon suomagillii ja dat jorgaluvvojedje lassin buot sámegielaide (davvisámegielat	mikielâ tááiđu iävtuid pargoin. Koččâmâšluámáttuvah láá rahtum suomâkielân já toh jurgâluvvojii
skovit jorgaluvvojedje raportta dahkki ja sámegiela doaimmahaga doaimmas, nuortalaš- ja	puohháid sämikieláid (tavesämikielâlâš luámáttuvah jurgâluvvojii raapoort tahhee já sämikielâ
anárašgielat jorgalusat skáhppojuvvojedje oastobálvalussan).	toimâttuv tooimâst, nuorttâsämi- já aanaarsämikielâlâš jurgâlusah skáppojuvvojii uástupalvâlussân).
Gažaldatskovit leat sáddejuvvon 20.4. – 30.4.2007 gaskasaš áigge poastta fáro.	Koččâmâšluámáttuvah láá vuolgâttum 20.4. – 30.4.2007 koskâsâš ääigi poostâst.
Vuosttas sáddemiin	Vuosmuin vuol
doaimmahuvvojedje suomagielat skovit ja čuovvovaš sáddemiin sámegielat skovit. Lassin	gâttâsâin toimâttuvvojii suomâkielâlâš luámáttuvah já tast puáttein vuolgâttâsâin sämikielâlâš
borgemánus 2007 sáddejuvvui šleađgapoasttain muittuhus čielggadeami birra gažaldatskoviide	luámáttuvah. Lasseen porgemáánust 2007 vuolgâttuvvojii šleđgâpostáin muštottâsah čielgiittâsâst
vástitkeahttá guođđán orgánaidda, maid šleađgapoastačujuhus lei dieđus.	toid peelijd kiäh lijjii kuáđđám västidhánnáá koččâmâšluámáttuvváid já kiäi šleđgâpostâčujottâs lâi
Mildosis 8 leat	tiäđust. Lahtosist 8 láá sierrejum häämist toh peleh, kiäid koččâmâšluámáttuvah láá toimâttum já
jearahallamii.	kiäh láá västidâm koijâdâlmân.
Vástádusat bivdojedje doaimmahuvvot sámediggái 30.5.2007 rádjai, ns. vástádusáigi	Vástadâsah pivdojii toimâttiđ sämitiigán 30.5.2007 räi ađai västi
addui sullii mánotbadji.	demäigi adelui suullân mánuppaje.
Maŋimuš vástádusat bohte fidnu prošeaktabargái 29.9.2007 ja easkka das	Majemuuh vástádâsah pottii tooimâ proojeektpargei 29.9.2007
maŋŋá lei vejolaš bargat vástádusaid loahpalaš dihtoriičáliheami ja - analiissaid.	já esken tast maŋa puovtij toohâđ vastadâsâi lopâlâš tiätturvyeijim já - analyysâid.
Buot dan rádjai	Puoh ton räi
boahtán vástádusat mearriduvvojedje váldot čielggadeapmái fárrui, ammes dehalaš dieđut báhcit	puáttám vástádâsah meriduvvojii väldiđ fáárun čielgiittâsân, amas teháliih tiäđuh pääcciđ čielgiittâs
čielggadeami olggobeallái.	ulguubel.
Oktage maŋŋonan vástádus ii leat guđđon nappo vuhtiiválddekeahttá.	Nuuvtpa ohtâgin meriääigi maŋa puáttám vástádâs ij lah pááccám huámmášhánnáá.
Erenomážit gielddaide vástádusáigi justa ovdal geasseluomuid lei oalle hástaleaddji ja áraduvvon	Eromâšávt kieldáid västidemäigi eidu ovdláhháá kesiluámuid lâi uáli hástulâš já toledum
gažaldatdutkamuš guhkit vástádusáiggiin livččii kánske buktán buoret vástádusproseantta.	koččâmâštutkâmuš kuhheeb vástádâsaigijn ličij kenski pyevtittâm pyereeb västidemprooseent.
Sámiid ruovttuguovllu virgeoapmahaččaid guoskevaš gažaldatskovit sáddejuvvojedje váldooasis	Sämikuávlu virgeomâháid kyeskee koččâmâšluámáttuvah vuolgâttuvvojii čuákist sämikuávlust
sámeguovllu gielddaid ja stáhta bargoveahka / hálddahusáššiin vástideaddjiide.	kieldâi já staatâ pargojuávkku / haldâšemaašijn västideijeid.
Sáddejuvvon	Vuolgâttum koččâmâšluámáttuvâi mereh
gažaldatskoviid mearit čilgejuvvojedje riŋgemiin gielddaide / gieldaovttastumiide / stáhta ossodagaide	čielgejuvvojii suáittimáin kieldáid / kieldâovtâstuumijd / staatâ ohtâduvváid tâi čielgejuvvojii sii päik
dahje sin ruoktosiidduin.	kisiijđoin.
Sihkkarvuođa dihte sáddejuvvojedje muhtin veardde badjelmearálaš	Visásmitmân vuolgâttuvvojii mottoomverd paijeelmiärásiih koččâmâšluámáttuvah. Sä
gažaldatskovit. Bivdui, ahte sámiid ruovttuguovllu gielddat ja stáhta ossodagat nammadit	mikuávlu kieldah já staatâ ohtâduvah pivdojii nomâttiđ ovdâsvástádâsulmuid, kiäh västidiččii
vástuolbmuid, geat vástidit gažaldatskoviid juohkimis bargobirrasis, materiála čoaggimis váldooasis	koččâmâšluámáttuvâi jyehimist pargosiärvusijn, amnâstuu nurâmist čuákán já maaccâtmist sämi
ja máhcaheamis sámediggái.	tiigán.
Oktavuohtaolbmot doibmejedje skoviid keskitetysti bargoossodagaide,	Ohtâvuođâulmuuh toimâttii luámáttuvâid pargo-ohtâduvváid, moi hovdâ västidij ohtâduvâs
maid hoavda fuolahii ossodaga bargiid vástádusaid čoaggimis ja doaimmaheamis viidásabbot olles	pargei vástádâsâi nurâmist já tooimâtmist ovdâskulij ubâ virgeomâhâšpele nomâttum ohtâvuo
virgeoapmahašoassebeali namuhuvvon oktavuohtaolbmui iežas vástádusa lassin.	đâulmui jieijâs vástádâs lasseen.
1 Sámiid ruovttuguvlui gullá Soađegili gielddas dušše Lappi bálggus, muhto gažaldatskovit sáddejuvvojedje olles	Hoovdah pivdojii koččâmâšluámáttuvâi miäldusist kunnijâttiđ pargeidis vástádâsâi luáttámušlâš
Soađegili gildii ja gielddas doaibmi stáhta ossodagaide, go ii sáhte sirret ossodagaid, mat buvttadit erenomážiŧ bálvalusaid dušše Lappi bálgosii.	vuođâ. Vástádâs luáttámušlâšvuođâ tááhust tággáár vástádâsâi nuurrâmvyehi ij lah čuolmâttem, mut
Bivdui gažaldatskoviid sáddenbáhpáris, ahte hoavddat gudnejahttet vuollásaš bargiid vástádusaid	tuotâvuođâst vástádâsâi nurâmân já tooimâtmân iä lah eres molsâiävtuh, ko mudoi kieldâi pargeid
luhtolašvuođa. Vástádusaid luhtolašvuođa dáfus dákkár vástádusaid čoagginvuohki ii leat áibbas	Sämikuávlun kulá Suáđigil kieldâst tuše Säämi palgâs kuávlu, mut koččâmâšluámáttuvah vuolgâttuvvojii ubâ Suáđigil
vuogas, muhto geavadis vástádusaid čoaggimii ja doaimmaheapmái eai lean eará molssaeavttut, go	kieldân já kieldâst tuáimee staatâ ohtâduvvád, ko ij pyevti sierriistâllâđ ohtâduvâid, moh pyevtitteh sierânâs palvâlusâid tuše Säämi palgâs kuávlun.
muđui gielddaid bargiide galggašii sáddet gažaldatskoviid priváhtaláhkai poastta mielde sin ruoktot.	kolgâččij vuolgâttiđ koččâmâšluámáttuvâid persovnlávt poostâst sii pááikán. Tággáár lattim ličij
Dákkár vuohki livččii árvideamis lasihan jávkama ja livččii lean váttis ordnet.	viehâ vissásávt lasettâm táápu já ličij lamaš váádduh orniđ.
Muhtin bargit	Motomeh pargeeh toimâttii vástádâsâi
doaimmahedje vástádusa prošeaktabargái sierra iežas sáddejupmin.	dis njuolgist proojeektpargei jieijâs vuolgâttâssân.
Juohke gažaldatskovi álggahansiiddus muitaluvvui čielggadeami dárkkuhusas, mearkkašumis ja	Jyehi koččâmâšluámáttuv algâttemsiijđost muštâlui čielgiittâs uáivilist, merhâšuumeest já tahhest.
dahkkis. Buot vástideaddjiide addui lassin vejolašvuohta váldit oktavuođa prošeaktabargái.	Puohháid västideijeid adelui vala máhđulâšvuotâ väldiđ ohtâvuođâ proojeektpargei. Ko čielgiittâs
Čielggadeami dahkkin go lei sámediggi, dat daninassii sáhtášii dagahit sámedikki servodatlaš	tahhen lii Sämitigge, tot puávtáččij juo alnestis tovâttiđ sämitige ohtsâškodálâš sajattuv vuáđuld
sajádaga vuođul oassái gielddaid ja stáhta bargiide, geain ii leat virgegeatnegasvuohta vástidit	uásán kieldâi já staatâ pargeid, kiäin ij lah virgekenigâsvuotâ västidiđ koččâmâššáid, munnáás
jearahallamii, várrugasvuođa gažaldatskovi hárrái ja maiddái eahpesihkkarvuođa čielggadeami	ovdâjurdâččemvyevi koččâmâšluámáttâhân já epivisesvuođâ čielgiittâs objektiivlâšvuođâst. Jieš
objektiivvalašvuođa ektui. Ieš gažaldagaide, sámi giellaláhkii dahje dan doaibmilvuhtii guoskevaš	koččâmâššáid, säämi kielâlaahân tâi ton toimâmvuotân lohtâseijee kriittisâš uáivilijd lii puáhtám
kritihkalaš oaivilat leat vejolaččat garvojuvvon maiddái danin, go vástiduvvon skoviid čokkii	karveđ meiddei tanen, et västidum luámáttuvâid nuurâi pargo-ohtâduv hovdâ.
Hoavddaide čujuhuvvon skoviin ledje jerrojuvvon sin oktavuohtadieđut vejolaš joatkkagažaldagaid	Hovdáid čujottum luámáttuvâin láá koijâdum sii ohtâvuođâtiäđuh máhđulij jotkâkoččâmâšâi várás.
várás. Sii vástidit jearahallamii maiddái olles doaibmasuorggi beales virgegeatnegahtton bargin.	Sij västideh koijâdâlmân meiddei ubâ toimâsyergi peeleest virgekenigâsvuođâlâžžân. Sämikuávlu
Sámiid ruovttuguovllu gielddat ja guovllus doaibmi stáhta ossodagat leat bargiidmeari dáfus uhci.	kieldah já kuávlust tuáimee staatâ ohtâduvah láá pargeidis peeleest uceh. Tiäddučuágástâhhân lâi
Guovddáš áššin lei čielggadit doaibmasurggiid mielde sámi giellaláhkii gullevaš dahkkiid, iige	čielgiđ toimâsuorgij mield säämi kielâlaahân lohtâseijee tahheid, ige tarkkuustâllâđ ubâ kieldâ tâi
Ná ožžojuvvo čielgasii mo dihto	toimâohtâduv oleslâšvuottân.
doaibmasuorggis dahje ossodagas sámi giellaláhka doaibmá. Čielggadeamis háliiduvvo	Návt finnee čielgâs maht säämi kielâlaahâ tuáimá tiätu toimâsyergist
čielggaduvvot ráhkadusaid doaibmilvuohta sámi giellalága dáfus, ja oidnojuvvo ahte ovttaskas	tâi ohtâduvâst. Čielgiittâsâst halijduvvoo čielgiđ ráhtusij toimâmvuođâ säämi kielâlaavâ háárán, já
bargiid vásáhusat, oainnut, oaivilat ja jurddašanvuogit ovdanbuktet bargobirrasa vástideaddji áššiid.	uáiniđ ulmui vuáttámušâi, uáinui, uáivilij já jurdâččemvuovij čäittimin pargosiärvus västideijeid.
Gažaldatskoviin ii lean diđolaččat jerron vástideaddji ahki dahje sohkabealli.	Koččâmâšluámáttuvâin ij lah iävtutátulávt koijâdum västideijee ave tâi suhâpele.
Ahke- ja	Ahe- já suhâpe
sohkabealledieđut leat guđđon eret, go dieđučoagginintreassa guoskkai bargiid bargui gullevaš	litiäđuh láá kuođđum meddâl, ko tiäđunuurrâmintres kuoskâi pargei paarhon lohtâseijee tiäđui já
dieđuid ja dáidduid čielggadeami, ii priváhtaolbmuid dahje ovttaskasolbmuid oainnuid.	tááiđui čielgim, ij ovtâskâsulmui tâi persovnij uáinuid. Sämikuávlu pargosiärvusij toimâsyergih
Sámeguovllu bargoservoša doaibmasuorggit sáhttet leat sturrodaga dáfus moatte olbmos logiid olbmuide, ja juos guorahallamii livčče váldon doaibmasuorggi lassin vástideaddji ahki ja	pyehtih leđe stuáruduvâidis peeleest motomijn ulmuin luvvijd ulmuid, já jis tarkkuustâlmân liččii
sohkabealli, vástádusa livčče sáhttán identifiseret čielgasit muhtin olbmuide ja vástideaddjiid	valdum toimâsyergi lasseen västideijee ahe já suhâpeeli, ličij vástádâs puáhtám identifistiđ čielgâ
identitehta livččii boahtán ovdan.	sávt motomáid ulmuid já västideijee persovnvuotâ ličij čielgâm.
Gažaldatskoviid sáddenreivves dáhkiduvvui vástádusaid	Koččâmâšluámáttuvâi miäldus
luhtolašvuohta ja sohkabealle- ja ahkedieđuid čielggadeapmi livčče heajudan dan luhtolašvuođa.	čálusijn tähidui vástádâsâi luáttámušlâšvuotâ já suhâpeli- já ahetiäđui čielgim ličij áštám taam luát
Gažaldatskovvi 1 (mielddus 1) lea dahkkon sámiid ruovttuguovllu gielddaid virgeoapmahaččaide,	Koččâmâšluámáttâh 1 (lahtos 1) lii rahtum sämikuávlu kieldâi virgeomâháid, kiäh láá hovdâsajattu
geat leat hoavdasajádagas (omd. doaibmasuorgehoavddaide).	vâst (ovdâm. toimâsyergihovdáid).
Hoavda-vástádusain gáibiduvvui	Hovdâ-vástádâsâi iähtun lâi västidem jieijâs noomáin, ko koččâ
vástideapmi iežas namain, go gažaldatskovi jearaldagat gieđahallet sin virgegeatnegasvuođaide	mâšluámáttuvâi koččâmâšah kieđâvuššii sii virgekenigâsvuođáid kullee aašijd. Koččâmâšluámát
gullevaš áššiid. Dát gažaldatskovit sáddejuvvojedje buohkanassii 84 suomagielat stuhka ja lassin	tuvah vuolgâttuvvojii ohtsis 84 suomâkielâlâš pittád já lasseen jyehi kieldân toimâttuvvojii sämikie
juohke gildii doaimmahuvvojedje sámegielat gažaldatskoviid jorgalusat sullii 10 - 20 st / gielda.	lâlâš koččâmâšluámáttuvâi jurgâlusah suullân 10 - 20 pittád / kieldâ.
Gažaldatskovvi 2 (mielddus 2) lea dahkkon gielddaid bargiide vástidanláhkai ja dasa bivdojedje	Koččâmâšluámáttâh 2 (lahtos 2) lii rahtum kieldâi pargei västidemnáál já toos pivdojuvvojii vástádâsah nomâttemmin. Kieldâi
vástádusat namaheapmen. Gielddaid bargiid skovit sáddejuvvojedje oktiibuot 1530 stuhka ja lassin	pargei luámáttuvah vuolgâttuvvojii ohtsis 1530 pittád sehe lasseen sämikielâlâš jurgâlusah suullân
sámegielat jorgalusat sullii 100 – 150 st..	100 – 150 pittád.
Sámiid ruovttuguovllu stáhta virgeoapmahaččaide doaimmahuvvojedje 80 st gažaldatskovit 3	Sämikuávlu staatâ virgeomâháid toimâttuvvojii 80 koččâmâšluámáttâhhâd 3 (lahtos 3) já sämi
(mielddus 3) ja sámegielat jorgalusat s. 30 st..	kielâlâš jurgâlusah suullân 30 pittád.
Skovvi vástida gažaldagaid beales gažaldatskovi 1 ja	1 já lii čujottum siämmáálágánin hovdâtääsi virgealmaid.
Bivdui maiddái, ahte sii vástidit iežas	Meiddei sii pivdojii västidiđ jieijâs
namain.	noomáin.
Stáhta ja stáhta sierraossodagaid bargiid gažaldatskovit 6 (mielddus 6) sáddejuvvojedje 636	Staatâ já staatâ sierânâsohtâduvâi pargei koččâmâšluámáttâh 6 (lahtos 6) vuolgâttuvvojii
st ja sámegielat skovit sullii 100 st..	636 pittád já sämikielâlâš luámáttuvah suullân 100 pittád.
Skovvi vástida gažaldagaid beales gielddaid bargiid	Luámáttâh västid koččâmâšâidis peeleest
gažaldatskovi (mielddus 2) ja vástádusat bivdojedje namaheapmen.	kieldâi pargei koččâmâšluámáttuv (lahtos 2) já vástádâsah pivdojii nomâttemmin.
Sámiid ruovttuguovllu olggobeale stáhta ossodagaide, fitnodatlágádusaide, sierraossodagaide,	Sämikuávlu ulguupiäláid staatâ ohtâduvváid, finnodâhlájádâssáid, sierânâsohtâduvváid, palgâsij
bálgosiid ovttastussii ja ministeriijaidda doaimmahuvvui gažaldatskovvi 3, muhto ii bargiid	ovtâstusân já ministeriöid toimâttui koččâmâšluámáttâh 3, mut ij pargei koččâmâšluámáttâh 6, ko
gažaldatskovvi 6, go sii doibmet sámiid ruovttuguovllu olggobealde.	sii toimii sämikuávlu ulguubeln.
Sámeguovllu bálgosiidda	Sämikuávlu palgâsáid toimâttui västidemnáál koččâmâšluámáttâh
doaimmahuvvui vástidanláhkai gažaldatskovvi 3, muhto ii skovvi 6, go bálgosiin eai lean fásta	3, mut ij luámáttâh 6, ko palgâsijn iä lah eidusâš pargeeh. Tah koččâmâšluámáttuvah vuolgât
bargit. Dát gažaldatskovit sáddejuvvojedje oktiibuot 72 ja moadde sámegielat jorgalusa bálgosiidda.	tuvvojii ohtsis 72 sehe motomeh sämikielâlâš jurgâlusah palgâsáid. Koččâmâšluámáttuvâi sajan ličij
Gažaldatskoviid sajis livčče sáhttán bivdit ovdamearkan ministeriijas dušše cealkámuša sámi	puáhtám pivdeđ ovdâmerkkân ministeriöin tuše ciälkkámuš säämi kielâlaavâ olášuumeest, mut
giellalága ollašuvvamis, muhto figgamuššan leamašan gávdnat oktasaš guorahallanmihttáriid	viggâmužžân lii lamaš kavnâđ ohtsijd tarkkuustâllâmmittárijd koččâmâšluámáttuvâi vievâst, moi
gažaldatskoviid vehkiin, maid vehkiin sámi giellalága ollašuvvama sáhttá mihtidit ja čuovvut, ja	guin säämi kielâlaavâ olášume puáhtá mittediđ já čuávvuđ, já ciälkkámušâin tágárijd mittárijd lii
cealkámušain dakkár mihttáriid lea veadjemeahttun gávdnat.	máhđuttem kavnâđ.
Buot sámeservviide (22 st) sáddejuvvui iežas gažaldatskovvi 4 (mielddus 4) suomagillii ja searvvi	Puohháid sämiservijd (22 pittád) vuolgâttui jieijâs koččâmâšluámáttâh 4 (lahtos 4) suomâkielân já
virggálaš sámegielain.	seervi virgálâš sämikielân.
Servviin jerrojedje vásáhusat sámi giellalága ollašuvvamis ja sámegielat	Seervijn koijâduvvojii vuáttámušah säämi kielâlaavâ olášuumeest já
bálvalusaid doaibmilvuođas.	sämikielâlâš palvâlusâi toimâmvuođâst.
Sámeorganisašuvnnaide ja sámiid álbmotválljen orgánaidda leat	Sämiorganisaatioid já säämi ovdâsteijee orgaanáid lii vuol
sáddejuvvon gažaldatskovvi 5 (mielddus 5) ovcci stuhka ja sámegielat skovit 10 stuhka.	gâttum koččâmâšluámáttâh 5 (lahtos 5) oovce pittád já sämikielâlâš luámáttuvah 10 pittád.
Skovit	Luámát
muittuhit gažaldagaid beales gielddaid ja stáhta vástusuorgehoavddaid gažaldagaid (skovit 1 ja 3),	tuvah sulâstittii koččâmâšâidis peeleest kieldâi já staatâ ovdâsvástádâsulmui koččâmâšâid (luámát
muhto lassin lea jerrojuvvon sámegielat bálvalusaid ollašuvvamis, ja skovis leat oktasaš gažaldagat	tuvah 1 já 3), mut lasseen lii koijâdum sämikielâlâš palvâlusâi olášuumeest, já luámáttuvâst láá oht
sámeservviid gažaldatskoviiguin (skovvi 4).	siih koččâmâšah sämiseervij koččâmâšluámáttuvâiguin (luámáttâh 4).
Sámeorganisašuvnnaid bargiid skovvi 7 (mielddus 7)	Sämiorganisaatioi pargei luá
doaimmahuvvojedje 92 st ja sámegielat skovit 70 st..	máttâh 7 (lahtos 7) toimâttuvvojii 92 pittád já sämikielâlâš luámáttuvah 70 pittád.
Gažaldagat vástidedje eanaš stáhta ja gielddaid	Koččâmâšah väs
bargiid gažaldatskoviid gažaldagaid (skovit 2 ja 6).	tidii iänááš oosijn staatâ já kieldâi pargei koččâmâšluámáttuvâi koččâmâšâid (luámáttuvah 2 já 6).
Buohkanassii gažaldatskovit leat sáddejuvvon njealje gildii, gávcci gieldaovttastupmái, 55 sámiid	Ohtsis koččâmâšluámáttuvah láá vuolgâttum neelji kieldân, käävci kieldâovtâstumán, 55 sämikuáv
ruovttuguovllu stáhta orgánai, 70 sámeguovllu olggobeale stáhta virgeoapmahažžii, 22	Sisašijministeriö, olgoašijministeriö, Itella, kävppi- já ráhtulâšvuođâministeriö já staatârääđi kanslia iä västidâm
sámeservviide ja 10 sámevirgeoapmahašorgánai.	lu staatâ piälán, 70 sämikuávlu ulguupiäláá staatâ virgeomâhâžân, 22 sämiservijd já 10 sämivirge
Oktiibuot gažaldatskovit sáddejuvvojedje 169	omâhâšpiälán. Ohtsis koččâmâšluámáttuvah vuolgâttuvvojii 169 jieškote-uv piälán. Ohtsis puohah
sierra orgánai. Oktiibuot buot gažaldatskovit leat sáddejuvvon 2525 st + sámegielat jorgalusat sullii	koččâmâšluámáttuvah láá vuolgâttum 2525 pittád + sämikielâlâš jurgâlusah suullân 200 pittád.
Ollesvástádusproseantta lea oalle váttis árvvoštallat, go buot sámeguovllu gielddaid ja stáhta	Olesvästidemprooseent lii uáli váádduh árvuštâllâđ, ko puoh sämikuávlu kieldâi já staatâ ohtâduvâi
ossodagaid hoavddat eai almmuhan bargiid meari nugo bivdojuvvui.	hoovdah iä almottâm pargojuávhus mere nuuvtko pivdui.
Maiddái njuolgga sáddejuvvon	Meiddei njuolgist vuolgâttum koččâmâš
gažaldatskoviid veardideami máhcahuvvon gažaldatskoviid mearrái ii sáhte doallat luohtehahttin,	luámáttuvâi viärdádâllâm macâttum koččâmâšluámáttuvâi miärán ij pyevti toollâđ lyetittitten, ko
go leat sáddejuvvon badjelmearálaš skovit.	luámáttuvah láá vuolgâttum paijeelmiärásâžžân.
Oassi orgánain leat dakkárat, maid	Uási vuástáväldeepeelijn láá tagareh, kiäi virgeke
virgegeatnegasvuođaide ee. hálddahusmeannudanlága vuođul jearahallamii vástideapmi gullá, ja	nigâsvuođáid el. haldâšemlattimlaavâ vuáđuld koijâdâlmân västidem kulá, já meid peleh, kiäid ij
maiddái orgánat, maid ii sáhte geatnegahttit vástidit (ee. sámesearvvit).	pyevti kenigittiđ västidiđ (el.
Gažaldatskovit	sämiseervih).
doaimmahuvvojedje 169 sierra orgánai, ja daidda fitnašuvve 109 vástádusa jogo gažaldatskoviin,	piälán, já toid finnejuvvojii 109 vástádâssâd jo-uv koččâmâšluámáttuvâin, ciälkkámušâin tâi
cealkámušain dahje almmuhusain ahte sámi giellaláhka ii guoskka namuhuvvon orgána.	almootmáin et säämi kielâlaahâ ij kuoskâ sii.
Vástádusproseantan šattai dán vuođul 65 %.	Västidemprosenttân šoodâi taan vuáđuld 65 %.
Čieža orgána almmuhedje, ahte sámi giellaláhka ii sin	Čiččâm peellid almottii, et säämi kielâlaahâ ij kuoskâ sii.
guoskka. Lassin okta orgána almmuhii, ahte sámi giellaláhka ii guoskka dan, muhto das	Lasseen ohtâ peeli almottij, et säämi kie
fuolakeahttá dat almmuhii ahte čuovvu sámi giellalága.	lâlaahâ ij kuoskâ tom, mut tast peerusthánnáá tot almottij, et nuávdit säämi kielâlaavâ.
Go guorahallá virgeoapmahašorgánaid	Tarkkuus
vástádusproseantta, nuppiid sániiguin eretváldojit orgánain sámesearvvit ja bálgosat,	tâlmáin virgeomâhâšpeelij vástidemprooseent, ađai váldojeh meddâl sämiseervih já palgâseh, šadda
vástádusproseantan boahtá 75 % (134 sáddejuvvon orgána ja 100 vástádusa).	västidemprosenttân 75 % (134 vuolgâttum peellid já 100 vástádâssâd).
Sámeservviid oasil	Sämiseervij uásild västidem
vástádusproseanta lea 36 % (8 vástádusa).	prooseent lii 36 % (8 vástádâs).
Bálgosiin dušše okta bálggus vástidii jearahallamii ja	Palgâsijn tuše ohtâ västidij koijâdâlmân já palgâsij ovtâstume
ja pateanta- ja registtarhálddahus.	västidij oovtâ luámáttâhân.
Oppalašvuohtan sáhttá árvvoštallat, ahte vástádusproseantta sáhttá doallat luohtehahttin ja doarvái	Oleslávt puáhtá árvuštâllâđ, et västidemprooseent puáhtá toollâđ
viiddisin go guorahallojit sierra orgánain boahtán vástádusat daid orgánaid ektui, geaidda	lyetittitten já kelijdeijen ko tarkkuustâlloo jieškote-uv peelijn puáttám vástádâsâid toi peelij iähtun,
gažaldatskovit leat sáddejuvvon.	kiäid koččâmâšluámáttuvah láá vuolgâttum.
Tabeallai 1 leat čohkkejuvvon sámiid ruovttuguovllu gielddain ja	Tavlustâhân 1 láá čuákkejum sämikuávlu kieldâin já
stáhta ossodagain ožžojuvvon vástádusaid mearit ja sullalas vástádusproseanttat daid osiin, go daid	staatâ ohtâduvâin finnejum vástádâsâi mereh já sunde čäittee västidemprosenteh toi oosijn, ko taid
lea sáhttán rehkenastit.	lii puáhtám rekinistiđ.
Oppalaččat árvvoštallo, ahte jearahallandutkan addá luohtehahtti bohtosa, go	Almoslávt árvuštâlloo, et koijâdâllâmtutkâmuš addel lyetittittee puáttus, ko
stuorra váldosis, nugo dánge jearahallandutkamis, vástádusproseanta lea badjel 30 %.	stuorrâ váldusist, tegu taam-uv koijâdâllâmtutkâmušâst, västidemprooseent lii paijeel 30 %.
Sáhttá dadjat, ahte buot guovddáš orgánat leat vástidan jearahallamii (gč. mielddus 8).	Puáhtá ettâđ, et puoh kuávdášlâš peleh láá västidâm koijâdâlmân (kj. lahtos 8).
Stuorámus	Stuárráámus váá
váilevuohta ja eanemuš fuomášanveara lea dat, ahte Soađegili gielda lea áidna gielda, gos ii leat	juvvuotâ já merhâšitteemus lii tot, et Suáđigil kieldâ lii áinoo kieldâ, mast ij lah macâttum ohtâgin
máhcahuvvon oktage gažaldatskovvi 1.	koččâmâšluámáttâh 1.
Soađegilli oažžu eanemus sámiid ruovttuguovllu gielddain	Suáđigil uážžu enâmustáá sämikuávlu kieldâin kyevtikielâlâšvuođâtorjuu
guovttegielatvuođaruđa gieldda ássiidmeari vuođul, ja jearahallamii vástitkeahttá guođđin	kieldâ ässeelohomere vuáđuld, já koijâdâlmân västidhánnáá kyeđđim loptee táin oosijn koččâmâ
bohciidahttá dáid osiin gažaldagaid.	šâid.
Prošeavtta prošeaktabargi lea vel erenomážit váldán oktavuođa	Tooimâ proojeektpargee lii vala sierâ váldám ohtâvuođâ kieldâ ovdâsvástádâsulmui já adelâm
gieldda vástuolbmui ja addán lassiáigge vástádusaide, muhto gažaldatskovit eai máhcahuvvon lasi	laseääigi vástádâssáid, mut koččâmâšluámáttuvah iä macâttum lase ohtâvuođâväldim maŋa. Nubbe
oktavuohtaváldima maŋŋá.	, Itella já
Nubbi váilevuohta lea nuortalašráđi ja nuortalaččaid giličoahkkima	paateent- já registerhaldâttâs.
vástádusaid váilun.	váájuvvuotâ lii nuorttâlâšrääđi já nuorttâsämmilij sijdâčuákkim vástádâsâi váilum.
Nuortalašráđi vástádusat ledje sáddejuvvon sámediggái ráđi bargi mielde, muhto vástádusat eai lean boahtán	Nuorttâlâšrääđi pargee mield vástádâsah lijjii postâdum sämitiigán, mut vástádâsah iä lamaš puáttám sämitiigán.
sámediggái. Borgemánus 2007 nuortalašráđis bivdui ahte vástidit jearahallamii vel nuppe geardde.	Porgemáánust 2007 pivdui nuorttâlâšrääđi västidiđ koijâdâlmân vala nube keerdi.
Doppe ii lean goittotge boahtán vástádus 29.9. rádjai.	Tobbeen ij lah kuittâg puáttám vástádâs 29.9. räi.
Tabealla 1 Sámiid ruovttuguovllu gielddaid ja stáhta ossodagaid vástádusat ja vástádusproseanttat	Tavlustâh 1 Sämikuávlu kieldâi já staatâ ohtâduvâi vástádâsah já västidemprosenteh
Orgána Bargiidmearri jagi 2006 loahpas	Peeli Pargei meeri ive 2006 loopâst
Máhcahuvvon skovit (skovit 1, 2, 3 ja 6) Vástádusproseanta	Macâttum luámáttuvah (luámáttuvah 1, 2, 3 já 6)
Eanodaga gielda 39 % Muonio-Eanodaga álbmotdearvv.	Vástádâs- prooseent
barggu gieldaovttastupmi 64,2 55 %	Iänuduv kieldâ 39 % Muonio-Iänuduv aalmugtiervâsvuođâpargo kieldâovtâstume 64,2 55 %
Anára gielda 426,38 43 % Soađegili gielda 513 fásta + 166 mearreáigásaš bargit 51 %; + mearreáig. 38 % Ohcejoga gielda n. 130 45 % Davvi-Lappi guovloovttasbarggu gieldaovttastupmi 50 %	Aanaar kieldâ 426,38 43 % Suáđigil kieldâ 513 fastâ + 166 meriáigásâš pargeeh 51 %; + meriáigásâš 38 % Ucjuv kieldâ suullân 130 45 % Tave-Laapi kuávluohtsâšpargo kieldâovtâstume 50 %
Meahciráđđehus, Lappi luondobálvalusat 9,8 %	Meccihaldâttâs, Laapi luándupalvâlusah 9,8 %
Davvi-Lappi luondduguovddáš 71 % Njuorggáma rádjegozáhus 75 % Rádjejeagárkomppania 63 % Njávdáma rádjegozáhus 63 % Rádjejovsseba rádjegozáhus 4 % Virtaniemi rádjegozáhus 42 % Meahciráđđehus / meahccedoaibma Nuorta-Lappi 2 %	Paje-Laapi luándukuávdáš 71 % Njuárgám räjikocceemsajattâh 75 % Räjijáágárkomppania 63 % Njiävđám räjikocceemsajattâh 63 % Räji-Joovsep räjikocceemsajattâh 4 % Virdáánjaargâ räjikocceemsajattâh 42 %
Anára vuoigatvuođaveahkki ?	Aanaar vuoigâdvuođâiše ?
- Lappi ortodoksalaš searvegoddi ?	- Laapi ortodoksâlâš servikodde ?
- Ohcejoga vuoigatvuođaveahkki ?	- Ucjuv vuoigâdvuođâiše ?
- Soađegili gihligoddedoaimmahat 60 % Anár- Ohcejohka gihligoddi 48 % Anára searvegoddi 35 % Ohcejoga searvegoddi ?	- Suáđigil kihlekodevirgádâh 60 % Aanaar-Ucjuv kihlekodde 48 % Aanaar servikodde 35 % Ucjuv servikodde ?
- Giehtaruohttasa gihligoddi 87 % Lappi heahteguovddáš 71 % Gihttela vuoigatvuođaveahkked., Eanodaga siidodoaimmahat	- Kietâruottâs kihlekodde 87 % Laapi etikuávdáš 71 % Kittâl vuoigâdvuođâišetoimâttâh, Iänuduv uálgitoimâttâh
ÁEL Anár 125 % Davvi-Lappi bargofápmodoaimmahat, Soađegili doaibmabáiki	AIL Aanaar 125 % Tave-Laapi pargovyeimitoimâttâh, Suáđigil toimâpäikki 10 %
Lappi eanamihtidandoaimmahat 2 % Soađegili searvegoddi - Davvi-Lappi vearrodoaimmahat (Muonio, Soađegili ja Avvila doaibmabáikkit) 74 %	Tuodâr-Laapi luándukuávdáš 125 % AIL Muonio 150 % AIL Iänuduv uálgivuástáväldim 100 % Laapi eennâmmittedemlájádâs 2 % Suáđigil servikodde - Tave-Laapi viärutoimâttâh (Muonio, Suáđigil já Avveel toimâpääihih) 74 %
Duottar-lappi bargofápmodoaimmahat, Eanodaga doaibmabáiki	Tuodâr-Laapi pargovyeimitoimâttâh, Iänuduv toimâpäikki -
Soađegili ÁEL 88 % Davvi-Lappi bargofápmodoaimmahat Ohcejohka	Suáđigil AIL 88 % Tave-Laapi pargovyeimitoimâttâh Ucjuuhâ 71 %
Meahciráđđehus, Gilbbesjávrri luondodállu -	Meccihaldâttâs, Kilbisjäävri luándutáálu -
Davvi tuollobiire - Ohcejoga tuollu ?	Taavaapiälááš tullipirrâdâh - Ucjuv tulli ?
- Lappi magistráhta, Gihttela ovttadat 100 %	- Laapi maistraat, Kittâl ohtâdâh 100 % Suáđigil vuoigâdvuođâišetoimâttâh 100 %
100 % Lappi rádjegozáhus -	Laapi räjikosáttâh -
Bargoveahkamearri vuođđuduvvá servoša vástuolbmo almmuhan jagi 2006 loahpa bargoveahkamearrái dahje juos dat	Pargei meeri vuáđuduvá siärvus ovdâsvástádâsulmuu almottem ive 2006 loopâ pargei miärán tâi jis taggaar ij lah kevt
ii leat anus, de ovttadaga hoavdda almmuhussii.	timnáál, te ohtâduv hoovdâ almottâsân.
Vástádusproseanttat eai leat absoluhtalaččat, muhto sula addit, go omd. mearreáigásaččaid geavaheapmi molsašuddá sierra jagiidáiggiin.	Västidemprosenteh iä lah absoluutliih, pic sundeadeleijeeh, ko ovdâm. meriáisij kevttim muttuustâl jieškote-uv iveaaigijn.
Muhtin dáhpáhusain, mas vástádusproseanta lea badjel 100 % hoavda lea várra deavdán nu hoavdda go bargi skoviid dahje bargoveahkamearri lea nuppástuvvan jagi 2006 loahpas.	Motomijn tilálâšvuođâin, mast västidemprooseent lii paijeel 100 % lii hovdâ vissâ-uv tiävdám sehe hoovdâ já pargee luámáttuvâid tâi pargei meeri lii muttum ive 2006 loopâst.
stáhta orgánain bohte 214 vástádusa.	ohtâduvâin maccii 214 vástádâssâd.
Sámiid ruovttuguovllu olggobeale orgánain bohte 51	Sämikuávlu ulguupiäláá peelijn maccii 51 vástádâssâd / almot
vástádusa / almmuhusa / cealkámuša.	tâssâd / cilkkámuššâd.
Sámeorganisašuvnnain bohte oktiibuot 77 vástádusa ja	Sämiorganisaatioin pottii ohtsis 77 vástádâssâd já sämiseervijn 8. Ohtsis
Oktiibuot vástádusat bohte 956 st..	vástádâsah pottii 956 pittád.
tabeallai mildosis 9.	Sämikielâlâš vástádâsâi meeri lii sierânistum tavlustâhân lahtosist 9.
Čielggadeami diehtointreassan lea čielggadit sámi giellalága ollašuvvama kvantitatiivvalaččat,	Čielgiittâs tiäđuintres lii tarkkuustâllâđ säämi kielâlaavâ olášume kvantitatiivlávt, koččâmâšluá
gažaldatskoviid bokte ožžojuvvon dieđu vehkiin.	máttuvâi pehti finnejum tiäđu vievâst.
Gažaldatskovvemateriála viidodaga dihte	Koččâmâšluámáttâhamnâstuv vijđesvuođâ keežild koččâmâš
gažaldatskoviid dihtorii čáliheapmi ostui oastobálvalussan olggobeale fitnodagas.	luámáttuvâi tiäturân vyeijim ostui uástupalvâlussân ulguupiäláá finnoduvâst.
Dutkanmateriála	Tutkâmamnâstâh
vuddjui SPSS for Windows 15.0 – prográmmaide.	vuoijui SPSS for Windows 15.0 – ohjelmân.
Dutkanmateriála analyserema barge fidnu	Tutkâmamnâstuv analystem tovváin tooimâ proo
prošeaktabargi ovttas olggobeale fitnodagain, mii vástidii analyserema teknihkalaš ollašuhttimis.	jeektpargee oovtâst ulguupiäláin finnoduvváin, mii västidij analystem teknisâš olášutmist. Ko
Go čielggadeami dárkkuhussan lei čielggadit sámi giellalága ollašuvvama, aitosaš kvantitatiivvalaš	čielgiittâs uáivilin lâi čielgiđ säämi kielâlaavâ olášume, te eidusâš miärálâš tutkâmušlâš vyevih já
dutkanvuogit ja statistihkalaš testemat guđđojedje barggakeahttá ja deattuhuvvui govvideaddji	lovottuvlâš testaameh kuáđđojii porgâhánnáá já riemmui valdâleijee amnâstuv pyevtitmân.
Mearálaš d. kvantitatiivvalaš dutkama álgovuođđu lea luonddudiehtagiin.	Miärálâš ađai kvantitatiivlâš tutkâm algâruottâseh láá luándutiettust.
Dan vehkiin lea	Ton vievâst lii halijdum
háliiduvvon, ahte gávdnojit ihtagiid dahje áššiid gaskasaš jeavddalaš oktavuođat.	kavnâđ almoonmij tâi aašij koskâsâš merikoskâmiäldásâš ohtâvuođâid.
Mearálaš dutkan	Miärálâš tutkâm viggá
figgá čoaggit objektiivvalaš dieđuid, mii boahtá njuolgga fuopmášumiin ja logalaš jurddašeamis,	nuurrâđ objektiivlâš tiäđu, mii lii vuálgus njuálgu áiccuhuámmášuumeest já loogilâš juurdâšmist,
mii vuođđuduvvá áiccuide.	mii vuáđuduvá huámmášuumijd.
Dutkančuozáhat lea dábálaččat dárkilit ráddjejuvvon ja	Tutkâmčuásáttâh lii táválávt tärkkilávt räijejum já huámmášume
áiccastatmateriála galgá heivet mearálaš d. numeralaš mihtideapmái.	amnâstâh kalga heiviđ miärálâš ađai nummeerlâš mittedmân.
Bohtosat ja jurddabohtosat	Puátuseh já juurdâpuátuseh vuáđudu
vuođđuduvvet áiccastatmateriála statistihkalaš analyseremii, ee. govvideapmái proseantatabeallaid	veh huámmášumeamnâstuv lovottuvlâš analystmân, el. valdâlmân prooseenttavlustuvâi vievâst já
vehkiin ja bohtosiid mearkkašumi statistihkalaš testemii.	puátusij merhâšitteevuođâ lovottuvlâš testaamân.
Kvantitatiivvalaš dutkan govvida ja tulko	Kvantitatiivlâš tutkâm kovvee já tulkkoo almoon
ihtagiid diehtaga almmolaš logihka mielde ovddidemiin nu dárkkes mihtidanvugiid go vejolaš,	mijd tiettuu almos logiika miäldásávt oovdedmáin nuuvt tärhis mettedemvuovijd, ko máhđulâš,
čoaggimiin dutkanmateriálaid omd. mávssolaš veahkadatváldosiid vuođul ja heivehemiin	nurâmáin tutkâmamnâstuvâid ovdâm. ovdâsteijee aalmugváldusij vuáđuld já heivitmáin lovottâh
statistihkkadiehtaga vugiid ožžojuvvon materiálaidda rivttes jurddabohtosiid oažžuma várás.	tiettuu vuovijd finnejum amnâstuvváid rievtis juurdâpuátusij tohâmân. Luámáttâhkoijâdâllâmtiätu
Skovvejearahallandiehtu gehččojuvvo dábálaččat kvantitatiivvalaš diehtun.	luokittâlloo iänááš kvantitatiivlâš tiättun.
Gažaldatskoviin oassi gažaldagain leat rahpasat ja juohke gažaldatskovi loahpas lea sadji	Koijâdâllâmluámáttuvâin uási koččâmâšâin láá ávusmielâliih já jyehi koččâmâšluámáttuv loopâst lii
ovdanbuktit iežas oainnuid sámi giellalágas ja dan doaibmilvuođas.	saje oovdânpyehtiđ jieijâs jurduid säämi kielâlaavâst já ton toimâmvuođâst.
Gažaldagaid vástádusat leat	Koččâmâšâi vástádâsah
merkejuvvon doaibmasurggiid mielde ja dat geavahuvvojit analyysaoasis ja teaksta hábmejuvvo	láá litteristum toimâsuorgij mield já toh kiävttojeh analyysuásist já tekstâ kieđâvuššoo táárbu mield
dárbbu mielde nu, ahte vástideaddjiid identitehta ii sáhte dovdat.	nuuvt, et västideijee persovnvuođâ ij pyevti tubdâđ. Hovdáid čujottum luámáttuvâi ávus tiäđoid
Hoavddaide dárkkuhuvvon skoviid rabas dieđuide čujuhuvvo teavttas ossodagaid mielde, ii goittotge namain, go hoavddaid	čujottuvvoo teevstâst ohtâduvâi mield, ij kuittâg noomáin, ko hoovdâi uáinuh nabdojeh lemin
oainnut gehččojit ovddastit bargoservoša oaivila.	siämmááh ko pargosiärvus uáinu.
1.3 Ulbmil ja mearkkašupmi	1.3 Ulme já merhâšume
Sámedikki giellaráđđi lea meroštallan čoahkkimis 1/2005 sámi gielladiliid čielggadeaddji dutkama	Sämitige kielârääđi lii miäruštâllâm čuákkimistis 1/2005 sämikielâ tile čielgejeijee tutkâm uáivil já
dárkkuhusa ja sisdoalu.	siskáldâs.
Sámi gielladiliid čielggadeaddji dutkan meroštallui juohkásit sisdoalu	Sämikielâ tile čielgejeijee tutkâm miäruštâllui juáhásiđ siskáldâsâs peeleest kuulmâ
beales golmma guorahallančuozáhahkii ja ulbmilii, mat leat sámegiela geavaheapmi, sámi	tarkkuustâllâmčuásáttâhân já mittomiärán, maid láá sämikielâ kevttim, säämi kielâlaavâ olášume já
giellalága ollašuhttin ja virgeoapmahaččaid sámegiela dáidu.	virgeomâhái sämikielâ táiđu.
Sámiid sámegiela geavaheami dutkan	Sämmilij sämikielâ kevttim tutkâm ferttij resurssij vááijuvvuođâ
guđđui eret resurssaid váiluma dihte dán giellalága doaibmilvuođa gieđahalli čielggadeami	keežild kyeđđiđ taan kielâlaavâ toimâmvuođâ kieđâvuššee čielgiittâs ulguubel, veikkâ tarkkuustâl
olggobeallái, vaikke guorahallančuozáhat livččii erenomáš dehalaš sámi giellalága váikkuhusaid ja	lâmsaje ličij eromâš tehálâš säämi kielâlaavâ vaikuttâsâi já olášume árvuštâldijn.
Čielggadeami ulbmilin lea buktit ovdan man bures jagi 2004 álggus fápmui boahtán ođasmahtton	Čielgiittâs ulmen lii pyehtiđ uáinusân, mon pyereest ive 2004 aalgâst vuáimán šoddâm uđâsmittum
sámi giellaláhka lea ollašuvvan sámiid gielalaš vuoigatvuođaid dáfus.	säämi kielâlaahâ lii olášum sämmilij kielâlâš vuoigâdvuođâi tááhust.
Dárkkuhussan lea dutkat	Uáivilin lii tutkâđ sämmilij
sámiid gielalaš vuoigatvuođaid ollašuvvama nu dárkilit go vejolaš doaibmasurggiid mielde	kielâlâš vuoigâdvuođâi olášume uáli ovtâskâssajasávt toimâsyergimiäldásâš koččâmâšluámáttuvâi
gažaldatskoviid vehkiin sierra stáhta virgeoapmahaččain, duopmostuoluin, sámiid ruovttuguovllu	vievâst jieškote-uv staatâ virgeomâháin, tuámustoovlijn, sämikuávlu kieldâlâš virgeomâháin, kiel
fitnodatservviin ja fitnodatlágádusain sámiid ruovttuguovllus.	dâovtâstumijn sehe staatâ tâi kieldâ omâstem siärvásijn já finnodâhlájádâsâin sämikuávlust.
Dehalaš lea viidásabbot oažžut	Tehálâš
čielgasa man bures sámi giellalága dovdet gielddaid ja stáhta bargiid ja virgeoapmahaččaid	lii ain-uv finniđ čielgâsân, mon pyeri lii säämi kielâlaavâ tubdâmuš kieldâi já staatâ pargei já
gaskavuođas ja leatgo sámi giellalágas čuvvon nuppástusat virgeoapmahaččaid sámegiela	virgeomâhái koskâvuođâst já láá-uv säämi kielâlaavâ keežild šoddâm nubástusah virgeomâhái
geavaheapmái ja doibmii.	sämikielâ kevttimân já tooimân.
Virgeoapmahašdásis lea dehalaš dutkat, mo virgeoapmahaččaid	Virgeomâhâštääsist lii tehálâš tutkâđ, maht virgeomâhái tieđettem
dieđiheapmi lea ollašuvvan sámegielain.	lii olášum sämikielân.
Dárkilis virgeoapmahaščilgehus doaibmasurggiid mielde	Ovtâskâssajasâš virgeomâhâšsierriistâllâm toimâsuorgijmield addel máhđu
addá vejolašvuođa guorahallat maid orgánain giellaláhka lea doaibmil ja gos galgá ovddidit.	lâšvuođâ tarkkuustâllâđ, moin peelijn kielâlaahâ lii tuáimee já kost ličij ovdedem tárbu.
Sámiid sámegiela geavaheapmi ja oainnut sámi giellalága ollašuvvamis dutkojit sámeservviid ja	Sämmilij sämikielâ kevttim já uáinuid säämi kielâlaavâ olášuumeest tutkoo sämiseervij já sämior
sámeorganisašuvnnaid oainnuid bokte.	ganisaatioi uáinui pehti.
Giellageavaheaddjiid oainnut leat geahččaluvvon	Kielâkevttei uáinuh láá viggum čielgiđ sämikuávlu kieldâi já staatâ pargeid
čielggaduvvot sámiid ruovttuguovllu gielddaid ja stáhta bargiide dárkkuhuvvon gažaldatskoviiguin	čujottum koččâmâšluámáttuvâiguin sehe sämiorganisaatioid, sii pargeid já sämiservijd čujottum
ja sámeorganisašuvnnaide, sin bargiide ja sámeservviide oaivvilduvvon gažaldatskoviiguin.	koččâmâšluámáttuvâiguin.
Čielggadeami nubbi ulbmil lea oalle geavatlaš: mii lea virgeoapmahaččaid ja bargiid sámegiela	Čielgiittâs nubbe ulme lii uáli anolâš: maggaar lii virgeomâhái já pargei sämikielâ táiđu. Koččâmâš
dáidu. Gažaldatskoviid vástádusaid vuođul čielggaduvvo bastetgo virgeoapmahaččat, geaid sámi	luámáttuvâi vástádâsâi vuáđuld čielgejuvvoo, pasteh-uv virgeomâhááh, kiäid säämi kielâlaahâ kuás
giellaláhka guoská, bálvalit sámegielat álbmoga.	ká, palvâliđ sämikielâlâš aalmug.
Čielggadeami čuozáhatjoavkun leat dán oktavuođas sámiid ruovttuguovllu gielddaid ja stáhta virgehálddašeaddjit ja bargit. Čielggadeamis	Čielgiittâs čuásáttâhjuávkkun láá taam ohtâvuođâst sämikuávlu
guorahallojit leamašgo ođđa sámi giellalágas váikkuhusat virgeoapmahaččaid sámegiela	kieldâi já staatâ virgehaldâšeijeeh já pargeeh. Čielgiittâsâst tarkkuustâlloo láá-uv uđđâ säämi kielâ
geavaheapmái ja sámiid gielalaš vuoigatvuođaid ollašuvvamii ja lassin veardádallojit	laavâst lamaš vaikuttâsah virgeomâhái sämikielâ kevttimân já sämmilij kielâlâš vuoigâdvuođâi
virgeoapmahččaid sámegiela dáidu ja bálvalandássi ovdal jagi 2004 giellalága ja das maŋŋá.	olášuumán sehe viärdádâlloo virgeomâhái sämikielâ tááiđu já palvâlemtääsi ovdil ive 2004 kielâlaa
Sámegielat áššebáhpáriid buohta guovddáš guorahallančuozáhahkan leat viggálaš áššebáhpáriid,	vâ já ton maŋa.
nugo lágaid ja ásahusaid, njuolggadusaid, skoviid ja dieđáhusaid sámegillii oažžun.	Sämikielâlâš äššikirjij uásild kuávdášlâš takkuustâllâmčuásáttuvah láá virgálâš äššikirjij, tegu laavâi já asâttâsâi, njuolgâdusâi, luámáttuvâi já tiäđáttâsâi finnim sämikielân.
Čálalaš	Kirjálâš sämikielâlâš palvâ
sámegielat bálvalandási lassin lea dehalaš čielggadit virgeoapmahaččaid njálmmálaš sámegielat	lemtääsi lasseen lii tehálâš čielgiđ virgeomâhái njálmálâš sämikielâlâš palvâlemtääsi já maht njál
bálvalandási ja mo njálmmálaš sámegielat bálvalusat sihkkarastojit.	málâš sämikielâlâš palvâlusah turvâstuvvojeh.
Guovddáš gažaldahkan badjánit	Kuávdášlâš koččâmâššân luptâneh virgeomâhái sä
virgeoapmahaččaid sámegiela njálmmálaš ja čálalaš máhttin, tulkabálvalusaid dássi ja	mikielâ njálmálâš já kirjálâš mättim, tulkkâpalvâlusâi tääsi já keellijdvâšvuotâ, pargei sämikielâ
doarváivuohta, bargiid sámegiela oahppanvejolašvuođat ja lassin mo bargoaddi doarju bargiid	oppâmmáhđulâšvuođah sehe maht pargoadeleijee tuárju pargei sämikielâ oppâm.
Lassin lea dehalaš čielggadit maid bargguin sámegiela máhttin adnojuvvo	Lasseen lii tehálâš
ovdun dahje barggu dikšuma eaktun.	čielgiđ magarijn pargoin sämikielâ mättim kiäččoo hiättun tâi pargo hoittám iähtun.
Maiddái stáhta ja gielddaid doarjaga ja dan dási bargiid	Meid staatâ já
sámegiela lohkamii galgá čielggadit.	kieldâi torjuu já ton tääsi pargei sämikielâ oppáid kalga čielgiđ.
1.4 Čielggadeami duogáš	1.4 Čielgiittâs tuávááš
Sámit leat boarráseamos dovdojuvvon álbmotjoavku sámiid ássanguovlluin.	Sämmiliih láá puárásumos tubdum aalmugjuávkku sämmilij asâttem kuávluin.
Sámit gullet Davvi	Sämmiliih kuleh
Fennoskandia dalán jiekŋabaji maŋŋá ássan olbmuid maŋisboahttiide.	Tave-Fennoskandia tállán jieŋâääigi maŋa asâttâm ulmui maajeeldpuátteid.
Suoma sámiid lohkumearis	Suomâ sämmilij loho
leat vearuhusdieđuide vuođđudeaddji dieđut maŋitgaskaáigge rájes ja lohkumearri dárkkálmuvvá	meereest láá viärukyeddimtiäđoid vuáđuduvvee tiäđuh maŋaškoskâääigi rääjist já lohomeeri tär
dálááigge guvlui s. 9500 Suoma sápmelažžii.	hismuvá tááláá ääigi kulij puáđidijn suullân 9500 Suomâ sâmmilâžžân.
1900-logus sámiid lohkumearri lea dutkojuvvon veahkadatdieđalaččat sámekomitea, sámiráđi,	1900-lovvoost sämmilij lohomeeri lii tutkum aalmugtieđâlávt sämikomitea, sämirääđi, sämitige já
sámedikki ja - parlameantta, Lappi čuvgehussearvvi ja stáhta veahkadatrehkenastima doaimmas.	säämi parlameentâ, Säämi čuovviittâsseervi já staatâlâš aalmugrekinistem tooimâst. Sämmilij aal
Sámiid veahkadatstatistihkat ja statistihkkavuogit ja nappo maiddái árvvoštallamat sámiid	muglovottuvah já lovottistemvyevih já tađe mield meiddei áárvuh sämmilij lohomeereest muttuus
lohkumearis molsašuddet statistihkaid mielde.	teleh lovottuvâimield.
Vuosttas sámi giellaláhka bođii Suomas fápmui jagi 1992 álggu rájes ja dat geatnegahtii stáhta	Vuosmuš säämi kielâlaahâ šoodâi Suomâst vuáimán ive 1992 aalgâst já tot kenigitij staatâ
virgeoapmahaččaid geavahit sámegiela sámiiguin gulahaladettiin.	virgeomâháid kevttiđ sämikielâ sämmilijguin ášástâldijn.
Láhka lea lokten sámegiela	Laahâ ij luptim sämikielâ virgálâš sajat
virggálaš sajádaga.	tuv.
Sámegiela geavaheapmi virgeoapmahaččain ii leamašan goittotge njuovžil ja dat	Sämikielâ kevttim virgeomâháin ij lah lamaš kuittâg luándulâš já tot lii kevttum tuše talle, ko
lea geavahuvvon dušše dallego sihke áššehas ja ášši dikšu virgeolmmoš leat máhttán sámegiela	sehe äššigâš já ääši tipšoo virgealmai lává máttám sämikielâ tuárvi pyereest. Laahâ ij vaattâm virge
doarvái bures. Láhka ii gáibidan virgeolbmos sámegiela dáiddu oppa sámiid ruovttuguovllus.	almain sämikielâ tááiđu ubâ sämikuávlustkin.
Ovdačielggadeamis Näkkäläjärvi 2006 lea gieđahallan dárkilabbot Suoma sámiid veahkadatmeari historjjá sierra	Sämmiliih láá annaam laavâ keellijdmettumin sämmi
áiggiin. Dán čielggadeapmái ii leat gehččon vejolažžan bidjat namuhuvvon dieđuid.	lij kielâlâš vuoigâdvuođâi olášume tááhust.
Sámit leat doallan lága váilevažžan sámiid gielalaš vuoigatvuođaid ollašuvvama dáfus. Dát bođii	Taat poođij oovdân sämmilij kuullâmtilálâšvuođâin,
ovdan sámiid gullandilálašvuođain, mat lágiduvvojedje j. 1998 sámeguovllus dálá sámi giellalága	moh uárnejuvvojii ive 1998 sämikuávlust tááláá säämi kielâlaavâ valmâštâllâm ohtâvuođâst. Säm
válmmaštallama oktavuođas. Sámiid almmolaš oaidnu leamašan, ahte sámegielain ii leamašan	milij almos uáinu lii lamaš, et tuotâvuođâst sämikielân ij lah máhđulâš ášástâllâđ virgeomâháin, ko
geavadis vejolašvuohta gulahallat virgeoapmahaččain, go virgeolbmot eai máhte sámegiela.	virgealmaah iä määti sämikielâ.
Oppalaš gova sámegielmáhtolaš virgeolbmuid mearis vuosttas sámi giellalága áigge addá sámi	Almosluándusâš kove sämikieltáiđusâš virgealmai meereest vuosmuu säämi kielâlaavâ ääigi addel
giellalága ođasmahttinbargojoavkku juovlamánus 2000 dahkan viiddis čielggadanbargu. Čálalaš	säämi kielâlaavâ uđâsmittempargojuávhu juovlâmáánust 2000 toohâm vijđessiähá čielgimpargo.
gažaldagat sáddejuvvojedje sámiid ruovttuguovllu gielddaide, searvegottiide ja ruovttuguovllus	Ovdâčielgiittâsâst Näkkäläjärvi 2006 lii kieđâvuššum tärhibeht Suomâ sämmilij lohomeeri historjá jieškote-uv aaigijn.
leahkki stáhta virgeoapmahaččaide ja sámiid ruovtuguovllu olggobealde leahkki stáhta	Kirjáliih koččâmâšah vuolgâttuvvojii sämikuávlu kieldáid, servikuddijd já staatâ virgeomâháid,
virgeoapmahaččaide geaid doaibmaguvlui sámeguovlu gullá.	sehe sämikuávlu ulguupiäláid staatâ virgeomâháid, kiäi toimâkuávlun sämikuávlu kulá.
Buot jearahallon virgeoapmahaččat,	Puoh
earret Eanodaga gieldda ja bálgosiid ovttastusa, vástidedje jearahallamii.	virgeomâhááh kiäid koččâmâšah vuolgâttuvvojii, västidii koijâdâlmân, eereeb Iänuduv kieldâ já
Jearahallamii oassálaste oktiibuot 817 bargi.	Koijâdâlmân uásálistii ohtsis 817 parged.
Sis 600 ns. 73,4 proseantta eai ádden sámegiela.	Sist 600 ađai 73,4 prosenttid iä iberdâm sämikielâ.
97	97
olbmo (11,9 proseantta) almmuhedje ahte bastet dárbbu mielde geavahit sámegiela iežaset barggus.	olmožid (11,9 prosenttid) almottii jieijâs pasteđ táárbumield kevttiđ sämikielâ jieijâs pargoost.
Maŋimuš máinnašuvvon 73 (8,9 proseantta) ledje eatnigiela dáfus sámegiellagat.	Maŋeláá mainâšum ulmuin 73 (8,9 prosenttid) lijjii eenikielâs peeleest sämikielâliih.
Dušše	Tuše suomâ
suomagielmáhtolaš ja nu suoma- go sámegielmáhtolaš bargiid gaskii bázii 120 bargi joavku, geain	kieltáiđusâš já suomâ- et sämikieltáiđusâš pargei kooskân paasij 120 pargee juávkku, mast sämi
sámegiela áddejedje veahá 59 olbmo (7,2 proseantta) ja sámegiela hálle veahá 61 olbmo (7,5	kielâ iberdii tuše 59 olmožid (7,2 prosenttid) já sämikielâ sárnuu ucánjáhháá 61 olmožid (7,5
proseantta).	prosenttid).
Dán jovkui gullevaččain sámegiela dáidu ii goittotge leat nu buorre, ahte sii basttášedje	Taan juávkun kullein sämikielâ táiđu ij lamaš kuittâg nuuvt pyeri, et sii puávtáččii
geavahit sámegiela iežaset barggus.	kevttiđ sämikielâ jieijâs pargoost.
Sámegielmáhtolažžan sáhttá doallat dušše daid, geat bastet	Sämikieltáiđusâžžân puáhtá nabdeđ tuše taid ulmuid, kiäh pasteh
geavahit sámegiela iežaset barggus sámegiela geavaheamis virgeoapmahačain addojuvvon lága	kevttiđ sämikielâ jieijâs pargoost sämikielâ kevttimist virgeomâháin adelum laavâ uáivildem oo
dárkkuhan mielas.	leest.
Sámegiela máhtte čállit 44 bargi, nuppiid sániiguin sullii 5,4 proseantta. Sámi	Sämikielâ mattii čäälliđ 44 parged ađai suullân 5,4 prooseent.
giellaláhka ii čielggadeami mielde nappo ollašuvvan virgeoapmahaččain, ja erenomážit váilevaččat	Nuuvtpa säämi kielâlaahâ ij
anáraš- ja nuortalašgiela oasil.	čielgiittâs mield olášum virgeomâhâšpeelijn, já eromâš hyeneeht aanaar- já nuorttâsämikielâ uásild.
Vuoigatvuohtaministeriija giellaáššiid ráđđádallangoddái namuhuvvon sámedikki ovddasteaddji	Riehtiministeriö kielâaašij ráđádâllâmkoodán nomâttum sämitige ovdâsteijee kielâaašij ráđádâllâm
giellaáššiid ráđđádallangoddái ráhkadan cealkámuša mielde jagi 2004 álggus fápmui boahtán ođđa	koodán toohâm ciälkkámuš mield ive 2004 aalgâst vuáimán šoddâm uđđâ säämi kielâlaahâ ij lah
sámi giellaláhka ii leat lasihan njuovžilis sámegiela geavaheami.	lasettâm luándulâš sämikielâ kevttim.
Dan mielde ođđa sámi giellalágas	Ton mield uđđâ säämi kielâlaavâst iä almoslávt juurdâštijn
ii oppalohkkái leamašan váikkuhus sámegiela geavaheapmái ja sámiid gielalaš vuoigatvuođaid	lah lamaš vaikuttâsah sämikielâ kevttimân já sämmilij kielâlâš vuoigâdvuođâi olášuumán. Säämi
ollašuvvamii. Sámi giellalága ollašuvvama eastá dohkálaš sámegielmáhtolaš bargoveaga váilun	kielâlaavâ olášume iästun lii tohálâš sämikieltáiđusâš pargojuávhu váilum máttááttâsâst, palvâlem
oahpahusas, bálvalanbargguin ja spesiálaáššedovdibargguin.	pargoin já sierânâsäššitobdeepargoin.
Sámeservviid dáfus váttis leamašan	Sämiseervij tááhust váádduh lii sämikieltáiđusâš
sámegielmáhtolaš rehketdoalliid váilun, man dihte servviid rehketdoalu galgá bargat suomagillii.	reekkigtuállei vááijuvvuotâ, mon keežild seervij reekkigtuálu ferttee toohâđ suomâkielân.
Jagi 1994 álggu rájes álbmotregistarai lea sáhttán almmuhit eatnigiellan sámegiela.	Ive 1994 aalgâ rääjist lii puáhtám almottiđ aalmugregisterân eenikiellân sämikielâ. Aalmugtiätu
Álbmotdiehtovuogádagas ii leamašan goittotge vejolašvuohta oažžut sirrejuvvon dieđuid sierra	vuáháduvâst ij lah kuittâg lamaš máhđulâšvuotâ finniđ sierânistum tiäđu jieškote-uv sämikielâ eeni
sámegielaid eatnigiellan almmuhan mearis.	kielânis almottâm meereest.
Álbmotregisttarvuogádahkii sámegiela almmuheapmi	Aalmugregistervuáhádâhân sämikielâ almottem eenikielânis lii iävtu
eatnigiellan lea eaktodáhtolaš, ja máŋggat eai vealttakeahttá dieđe máinnašuvvon vejolašvuođas.	lâš, já maaŋgah iä velttidhánnáá tieđe tággáár máhđulâšvuođâst.
Jagi 1994 rájes sámegiela sáhtii almmuhit eatnigiellan álbmotdiehtovuogádahkii.	Ive 1994 rääjist puovtij sämikielâ
Jagi 2003 loahpa	Ive 2003 roopâ räi eenikielânis sämikielâ láá almot
rádjai eatnigiellan sámegiela leat almmuhan 1704 olbmo, mii vástida 0,03 proseantta olles riikka	tâm 1704 olmožid, mii västid 0,03 prooseent ubâ eennâm aalmugist. Kalga kuittâg huámášiđ, et
álbmogis. Lea goittotge fuopmášanveara, ahte justa ovdal jagi 1994 sámegielaid hálli sápmelaččat	eidu ovdil ive 1994 sämikielâid sárnoo sämmiliih láá almottâm eenikielânis suomâkielâ, veikkâ
leat almmuhan eatnigiellan suomagiela, vaikke ná duođalašvuođas ii kánske leamašange.	návt tuođâlávt ij ubâ sáttám leđegin.
Álbmotdiehtovuogádaga eatnigielas čohkkejuvvon dieđut geavahuvvojit dušše	Aalmugtiätuvuáháduv eenikielâst nuurrum tiäđuh kiävttojeh
statistihkkadárkkuhusas, iige diehtu váikkut virgeoapmahaččaid bálvalangillii.	tuše lovottemuáivilist, ige tiätu vaikut virgeomâhái palvâlemkielân.
1.5 Sámegielaid ja sámegielat oahpahusa dilli	1.5 Sämikielâi já sämikielâlâš máttááttâs tilálâšvuotâ
Vaikke sámi giellaláhka ii guoskka njuolgga oahpahus- ja beaivedikšobálvalusaid, ášši laktása	Veikkâ säämi kielâlaahâ ij kuoskâ njuolgist máttááttâs- já peivitipšopalvâlusâid, lohtâs äšši kuittâg
goittotge lávga sámi giellaláhkii ja sámiid gielalaš vuoigatvuođaid ollašuvvamii.	aldasávt säämi kielâlaahân já sämmilij kielâlâš vuoigâdvuođâi olášuumán.
Dán bihtás	Taan pittáást kieđâvuš
gieđahallo oanehaččat sámegiela ja sámegielat oahpahusa dilli Suomas.	šoo uánihávt sämikielâ já sämikielâlâš máttááttâs tilálâšvuođâ Suomâst.
Aikio-Puoskari mielde skuvlajagi 2003 – 2004 sámegielat oahpahus addui 486 oahppái, geain	Aikio-Puoskari mield lohoive 2003 – 2004 sämikielâlâš máttááttâs adelui 486 uáppei, mast tave
davvisámegiela ávnnasoahpahusas ledje 293 oahppi, anárašgiela ávnnasoahpahusas 16 olbmo ja	sämikielâ amnâsmáttááttâsâst lijjii 293 uápped, aanaarsämikielâ amnâsmáttááttâsâst 16 olmožid já
nuortalašgiela ávnnasoahpahusas 23 olbmo.	nuorttâsämikielâ amnâsmáttááttâsâst 23 olmožid.
68,3 % sámegielat oahpahusa olis leahkki oahppiin	68,3 % sämikielâlâš máttááttâs pirrâs uáppein fin
ožžo sámegielat ávnnasoahpahusa eatnigiela, vierrogiela dahje ruoktogiela oahpahusas.	nejii sämikielâlâš amnâsmáttááttâs eenikielâ, viereskielâ tâi päikkikielâ máttááttâsâst. Tavesämikie
Davvisámegielat oahpahusas ledje 135 oahppi, nuortalašgielat oahpahusas vihtta ja anárašgielat	lâlâš máttááttâsâst lijjii 135 uápped, nuorttâsämikielâlâš máttááttâsâst vittâ já aanaarsämikielâlâš
oahpahusas 14 oahppi.	máttááttâsâst 14 uápped.
Sámegielat oahpahus, ns. maiddái eará ávdnasiid go giellaoahpuid oahpahus	Sämikielâlâš máttááttâs, ađai meiddei eres amnâsij tegu kielâoopâi mát
addui 154 oahppái, ns. 31,7 % buot sámegielat oahpahusa ožžon oahppiin.	tááttâs adelui 154 uáppei ađai 31,7 % puohâin sämikielâlâš máttááttâs finnim uáppein.
Sámiid ruovttuguovllus	Sämikuávlust
lea 90 % buot sámeoahpahusa olis leahkki oahppiin.	láá 90 % puohâin sämikielâ máttááttâs pirrâs uáppein.
10 % ns. 47 oahppi ožžot sámiid	10 % ađai 47 uápped finnejeh sämikuávlu
ruovttuguovllu olggobealde sámegiela ávnnasoahpahusa, geain 29 leat Soađegili gieldda oahppit,	ulguubeln sämikielâ amnâsmáttááttâs, main 29 láá Suáđigil kieldâ uáppeeh, kiäi aassâmpäikki lii
geaid ássanbáiki lea sámiid ruovttuguovllu olggobealde.	sämikuávlu ulguubeln.
Sámedikki skuvlen- ja oahppamateriáladoaimmahaga statistihka mielde sámegielat oahpahusa ožžo	Sämitige škovlim- já oppâmateriaaltoimâttuv lovottuv mield sämikielâlâš máttááttâs finnejeh taan
vássi skuvlajagi (2007 – 2008) Eanodaga gielddas 23 oahppi (-1), Anáris 57 (+ 6), Soađegilis 2 (+	lohoive (2007 – 2008) Iänuduv kieldâst 23 uápped (-1), Anarist 57 (+ 6), Suáđigilist 2 (+ 2) já
2) ja Ohcejogas 64 (+1) oahppi.	Ucjuuvâst 64 (+1) uápped.
Ohcejoga kirkosiidda ja Gáregasnjárgga skuvllain eanašoassi	Ucjuv kirkkosiijdâ já Kärigâsnjaargâ škoovlâin iänááš uási uáppein láá
oahppiin lea sámegielat oahpahusas.	sämikielâlâš máttááttâsâst.
Anáris nu anárašgielat go davvisámegielat oahpahusa oažžu	Anarist sehe aanaarsämikielâlâš já tavesämikielâlâš máttááttâs finnejei
oahppiid lohkemearri lea veahá lassáneamen.	jee uáppei lohomeeri lii ucánjáhháá paijaanmin.
Nuortalašgiela oahpahusdilli lea fuolastuhtti, go	Nuorttâsämikielâ máttááttâstilálâšvuotâ lii huolâs
oahppiidmearri ja nuortalašgiela geavaheapmi oahpahusgiellan orru njiedjamin. Giela	tuttee, ko uáppeimeeri já nuorttâsämikielâ kevttim máttááttâskiellân orroov lemin kiäppánmin.
oahppaávnnasin nuortalašgiella oahpahuvvo goittotge ovdditjagiid láhkai.	Kielâ oppâamnâsin nuorttâsämikielâ máttááttuvvoo kuittâg ovdebái iivij náálá.
Soađegili Vuohčus	Suáđigil Vuáčust
sámegielat oahpahus álggii dán čavčča vuosttas geardde ja giela ávnnasoahpahusas leat skuvlla buot	sämikielâlâš máttááttâs aalgij taan čoovčâ vuosmuu keerdi já kielâ amnâsmáttááttâsâst láá škoovlâ
30 oahppi.	puoh 30 uápped.
Ruovttuguovllu olggobealde sámegiella oahpahuvvo lagašoahpahussan (oahpaheaddji báikki alde)	Sämikuávlu ulguubeln sämikielâ máttááttuvvoo aldamáttááttâssân (máttáátteijee siämmáá visteest)
Oulu birrasis ja Roavvenjárggas oktiibuot 19 oahppái, Tamperees 6 oahppái ja Soađegili	Oulu kuávlust já Ruávinjaargâst ohtsis 19 uápped, Tamperest 6 uáppee já Suáđigil kirkkosiijdâst 34
kirkosiiddas 34 oahppái.	uápped.
Lassin Anára gieldda oahpaheaddjit addet internetoahpahusa máŋgga	Lasseen Aanaar kieldâ máttáátteijeeh adeleh viermimáttááttâs maŋgáid sämikuávlu ulguu
ruovttuguovllu olggobeale báikegoddái oktiibuot 13 oahppái, main guhkelepmosii Hollándda	piäláid päikkikuddijd ohtsis 13 uáppei, main olgomustáá Holland Rotterdamin.
Rotterdamii.	Viermimáttááttâs
lea mearkkašahtti rolla.	oovdedmist Säämi máttááttâskuávdáá Säämi virtuaalškovlâ-tooimâst lii merhâšittee rooli.
Sámegielat oahpahus sámeguovllu olggobealde ii addojuvvo olláge, muhto giela oahpahussii	Sämikielâlâš máttááttâs sämikuávlu ulguubeln ij adeluu ollágin, mut kielâ máttááttâsân uáslisteh
oassálaste oktiibuot 70 vuođđooahpahusa ja logahaga oahppiin.	ohtsis 70 vuáđumáttááttâs já luvâttuv uápped.
Ulla Aikio-Puoskari (2006) raportta	Ulla Aikio-Puoskari (2006) raapoort mield sämikielâ
mielde sámegiela ja sámegielat oahpahusa ožžon oahppiid lohkumearri Suoma vuođđoskuvllain lea	já sämikielâlâš máttááttâs finnim uáppei lohomeeri Suomâ vuáđuškoovlâin lii kiäppánâm suullân
njiedjan sullii 50:in 1990-logu álggu rájes.	50:jn 1990-lovo aalgâ rääjist.
Vuođđoskuvlla bajit luohkáin sámegielat oahpahus lea	Vuáđuškoovlâ pajebuin luokain sämikielâlâš máttááttâs lii lassaanš
álgán lassánit easkka j. 1999 fápmui boahtán ođđa vuođđooahpahuslága ja sámeoahpahusa	kuáttám iäskán ive 1999 vuáimán šoddâm uđđâ vuáđumáttááttâslaavâ já sämimáttááttâs kyeskee
guoskevaš erenomáš ruhtadannjuolggadusa mielde, vaikke jahkeluohkáin 7 - 9 addojuvvo ain uhcán	sierânâs ruttâdemnjuolgâdus mield, veikkâ iheluokain 7 - 9 adeluvvoo ain-uv váhá sämikielâlâš
sámegielat oahpahus.	máttááttâs.
Anár lea Suoma gielddain áidna, man viidodagas addojuvvo vuođđooahpahus	Aanaar lii Suomâ kieldâin áinoo, kost adeluvvoo vuáđumáttááttâs Suomâkielâ lasseen
suomagiela lassin golmma sámegielain.	kulmáin sämikieláin.
Eará sámeguovllu gielddain oahpahuvvo dušše	Eres sämikuávlu kieldâin máttááttuvvoo tuše tavesämikielâ.
Govva 1 Sámegiela lohkkit Suoma vuođđoskuvllain gielaid mielde sirrejuvvon	Kove 1. Sämikie
skuvlajagi 2003-2004	lâ uáppih Suomâ vuáđuškoovlâin kielâimield sierrejum häämist lohoive 2003-2004.
Gáldu: Aikio-Puoskari, U. 2006.	Käldee: Aikio-Puoskari, U. 2006.
Jagi 1980 rájes davvisámegiela lea sáhttán čállit studeantačállosiin vierrogiellan ja jagi 1994 rájes	Ive 1980 rääjist lii puáhtám čäälliđ tavesämikielâ pajeuáppeečálusijn vieres kiellân já ive 1994 rää
eatnigiellan.	jist eenikiellân.
Anárašgiela lea sáhttán čállit eatngiellan jagi 1998 rájes ja nuortalašgiela jagi 2005	Aanaarsämikielâ lii puáhtám čäälliđ eenikiellân ive 1998 rääjist já nuorttâsämikielâ
rájes. Lappi leana sámeoahpahusa čuvgehusdoaimmadárkkisteaddji mielde j. 2005 davvisámegiela	ive 2005 rääjist. Čuovviittâstooimâtärhisteijee mield láá ive 2005 Laapi lääni sämikielmáttááttâs
leat čállán eatnigiellan studeantačállosiin 3 oahppi, vierrogiellan davvisámegiela 3 oahppi ja	tavesämikielâ láá čáállám eenikiellân pajeuáppeečálusijn 3 uáppee, vieres kiellân tavesämikielâ 3
nuortalašgiela vierrogiellan 3 oahppia.	uáppee já nuorttâsämikielâ vieres kiellân 3 uáppee.
Jagis 2004 dieđut váilot.	Ive 2004 tiäđuh váiluh.
J. 2003 eatnigiellan čálle	Ive 2003 eenikiellân
davvisámegiela ja anárašgiela goappáge okta olmmoš, vierrogiellan davvisámegiela 15 oahppi ja	čallii tavesämikielâ já aanaarsämikielâ kuábbáá-uv ohtâ olmooš, vieres kiellân tavesämikielâ 15
anárašgiela guokte oahppi.	uápped já aanaarsämikielâ kyehti uáppee.
Jagi 2004 rájes lea sáhttán čállit nuortalašgiela vierrogiellan	Ive 2004 rääjist lii puáhtám čäälliđ nuorttâsämikielâ
studeantačállosiin.	vieres kiellân pajeuáppeečálusijn.
Dán rádjai 3 oahppi leat čállán nuortalašgiela studeantačállosiin.	Taan räi láá 3 uáppee čáállám nuorttâsämikielâ pajeuáppeečá
Lappi universitehta lea sámeguovllu lagamus universitehtaoahpahusa fálli ossodat.	Laapi ollâopâttâh lii sämikuávlu aldemus ollâopâttâhškovliittâs adeleijee ohtâdâh.
Lappi	Laapi ollâopâttu
universitehtas davvisámegiela sáhttá studeret pedagogihka dieđagottis 27 oahppočuoggá.	vâst tavesämikielâ puáhtá luuhâđ šoddâdemtiettui tieđâkoddeest 27 oppâčuágástuvvâd.
Lappi	Laapi ollâ
universitehtas riektenotára dohkálažžan dahkanskuvlemii váldojit 40 studereneavttuid deavdi ja	opâttuvâst vuoigâdvuođânootaar tohálâžžânšoddâmškovliittâsân váldojeh 40 oppâiävtuid tevdee
eanemustá golbma sámegielmáhtolaš studereneavttuid deavdi ohcci.	vigged já enâmustáá kulmâ sämikieltáiđusâš oppâiävtuid tevdee viggee.
Sámegielmáhtolažžan	Sämikieltáiđusâžžân nab
dollojuvvo ohcci, guhte lea čájehan sámegiela dáiddu sámegiela iskosis.	doo viggee, kote lii čáittám sämikielâ tááiđus sämikielâ iskosist.
Dakkár sámegiela máhtti	Taggaar sämikielâ mättee viggee,
ohcci, gii muđuige manná badjel dohkkeheami gáibidan ollesčuokkesrájá, ii lohkkojuvvo sámegiela	kote mudoi-uv piäsá paijeel tuhhiittem vättee olesčuágástâhrääji, ij luhhuu sämikieltáiđusâš tiätu
máhttiid dihtomearrái gullevažžan.	miärán kullen. Meid sämikielâlâš tiätumeereest kalga viggest já tuhhiittum ulmust leđe siämmáš
Maiddái sámegiellagiid dihtomeari bokte ohcan ja	1 %28 % TS amnâsmáttááttâs 293
dohkkehuvvon ohccis galgá leat seamma allaskuvladohkálašvuohta ja bargohárjánupmi go earáin.	AS-kielâlâš 14 ollâškovlâtohálâšvuotâ já pargohárjánem ko iärásijn-uv.
Lappi universitehta pedagogihka dieđagottis luohkáoahpaheaddjiskuvlejumis leat várrejuvvon	Laapi ollâopâttuv šoddâdemtiettui tieđâ
vihtta studeantabáikki sámegielmáhtolaš studerengáibádusaid deavdi oahppái.	koddeest luokamáttáátteijeeškovliittâsâst láá väridum vittâ oppâsaje sämikieltáiđusâš oppâvátámu
Giellagas-instituhtta lea Oulu universitehta humanisttalaš dieđagotti sierra ossodat, gos oahpahuvvo	Giellagas-instituut lii Oulu ollâopâttuv humanistlâš tieđâkode sierânâs ohtâdâh, mast máttááttuvvoo
ja dutkojuvvo sámegiella ja sámekultuvra.	já tutkoo sämikielâ já sämikulttuur.
Ossodaga oahppoávdnasat leat sámegiella ja sáme	Ohtâduv oppâamnâseh láá sämikielâ já sämikulttuur, maid
kultuvra, maid sáhttá studeret sierra váldoávnnasin.	puáhtá luuhâđ sierânâs válduámnâsin.
Giellagas-instituhta bargun lea koordineret	Giellagas-instituut pargon lii koordinistiđ sämikielâlâš am
sámegielat ávnnasoahpaheaddjiskuvlejupmái ohcaleaddji oahppiid oahpuid.	nâsmáttáátteijee škovliittâsân ucâluvvee uáppei oopâid.
Seamma go dat lágida	Tot meiddei uárnee sämikielâ amnâsmát
sámegiela ávnnasoahpaheaddjin lohkkiid sámegiela oahpuid video - gáiddusoahpahussan.	táátteijen lohheid sämikielâ oopâid video - káiđusmáttááttâssân.
Jagi 1999	Ive 1999 rääjist Giellagasast lii
rájes Giellagasas lea sáhttán dievasmahttit ovddit dutkosa ja válmmaštuvvat sámegielat	puáhtám tievâsmittiđ tooleeb tutkos já valmâštuđ sämikielâlâš amnâsmáttáátteijen.
Giđa 2004 rádjai skuvlejupmái ledje ohcan 48 oahppi, geain 39	Kiiđâ 2004 räi
válljejuvvojedje skuvlejupmái.	škovliittâsân lijjii ucâlum 48 uápped, main 39 väljejuvvojii škovliittâsân.
Jagi 2004 rádjai ávnnasoahpaheaddji dutkosa čađaheaddjit ledje 3	Ive 2004 räi amnâs
(sámegiela, matematihka ja biologian ávnnasoahpaheaddjit).	máttáátteijee tutkos lijjii čođâldittám 3 (sämikielâ, matematiik já biologia amnâsmáttáátteijeeh).
Oulu universitehta medisiinnalaš dieđagottis lea okta sámedihtomearrebáiki, mii lea várrejuvvon	Oulu ollâopâttuv talhâstiettuu tieđâkoddeest lii ohtâ sämmilâštiätumerisaje, mii lii väridum sämi
sámegielmáhtolaš válljeniskosa čađahan olbmui.	kieltáiđusâš valjimiskoos tuhhiitemnáál čođâldittám ulmui.
Válljeniskosa dohkálaš čađaheapmi gáibida	Valjimiskoos tuhhiitemnáál čođâldittem
uhcimustá 75 % čuokkesmeari juksama medisiinnalaš skuvlenprográmmai dohkkehuvvon vuolimuš	váátá ucemustáá 75 % čuágástâhmiärán olleem talhâstiettuu škovlimohjelmân tuhhiittum vyelemuu
válljenčuokkesmearis.	valjimiskoos čuágástâhmeereest.
Roavvenjárgga ámmátallaskuvla lea sámeguovllu lagamus ámmátallaskuvla.	Ruávinjaargâ áámmátollâškovlâ lii sämikuávlu aldemus áámmátollâškovlâ.
Roavvenjárgga	Ruávinjaargâ áámmá
ámmátallaskuvllas sáhttá studeret luonddudiehtagiid suorggis; luondduriggodat- ja birassuorggis;	tollâškoovlâst puáhtá luuhâđ luándutiettui syergist; luánduväri- já pirâssyergist; mađhâšem-, piem
turisma-, restauráŋŋa- ja ekonomiijasuorggis; sosiála-, dearvvasvuohta- ja lihkadansuorggis;	mâm- já ekonomiasyergist; sosiaal-, tiervâsvuođâ- já lihâdemsyergist; tekniik já jotoluv syergist já
teknihka ja johtolaga suorggis ja servodatdiehtagiid, fitnodatdoalu ja hálddahusa suorggis.	ohtsâškoddetiettui, finnodâhekonomia já haldâšem syergist. Ruávinjaargâ áámmátollâškoovlâst
Roavvenjárgga ámmátallaskuvllas sáhttá studeret davvisámegiela guhtta oahppočuoggá.	puáhtá luuhâđ tavesämikielâ kuttâ oppâčuágástuv.
Helssega universitehtas davvisámegiela, ja anáraš- ja nuortalašgiela kurssaid sáhttá studeret	Helsig ollâopâttuvâst tavesämikielâ, já aanaar- já nuorttâsämikielâ kuursâid puáhtá luuhâđ syem
suopmalaš-ugralaš diehtagiid lágádusas.	milâš-ugrilâš tiettui lájádâsâst.
Oahppaávnnas sámedutkan gieđahallá sámiid, sámegiela,	Oppâaamnâs sämitutkâm kieđâvuš sämmilij, sämikielâ, kulttuur já
kultuvrra ja historjjá máŋgga dieđasuorggi perspektiivvas.	historjá maaŋgâ tiettuusyergi uáinučievâst.
Sámedutkamis sáhttá studeret 20	Sämitutkâm puáhtá luuhâđ 20 oppâoho vijđosâš oleslâš
oahppovahku viidosaš oppalašvuođa, masa gullevaš oahppobajiid sáhttá čohkket viehka friija.	vuođâst, moos kullee oppâáigáduvâid puáhtá nuurrâđ viehâ rijjâ.
ČOAHKKÁIGEASSU, ALMMOLAŠ FUOPMÁŠUMIT JA JURDDABOHTOSAT	13 ČUÁKÁNKIÄSU, ALMOS HUÁMÁŠUMEH JÁ LOPPÂJUURDÂPUÁTUSEH
Dán muitalusas raporterejuvvo sámi giellalága ollašuvvamis jagiin 2004 – 2006 sámiid	Taan muštâlusâst raportistoo säämi kielâlaavâ olášuumeest iivijn 2004 – 2006 sämikuávlust já
ruovttuguovllus ja sámiid ruovttuguovllu olggobeale guovddáš virgeoapmahaččain, maid sámi	kuávdášlâš sämikuávlu ulguupiäláá virgeomâháin, kiäid säämi kielâlaahâ kuáská.
Jagis 2004 bođii fápmui ođđa sámi giellaláhka, mii buvttii buorádusaid sámiid	Ive 2004 šoodâi
gielalaš vuoigatvuođaide.	vuáimán uđđâ säämi kielâlaahâ, mii puovtij puárádâsâid sämmilij kielâlâš vuoigâdvuođáid. Säm
Sámit galge sáhttit dás duohko ee. dikšut áššiideaset sámegillii iežaset	miliih lijjii kolgâđ pyehtiđ taan maŋa el. ášástâllâđ sämikielân jieijâs tâi suu hiäđu kyeskee ääšist
dahje iežaset ovddu guoskevaš áššis sámiid ruovttuguovllu gielddaid ja stáhta virgeoapmahaččain.	sämikuávlu kieldâi já staatâ virgeomâháin.
Sámi giellaláhka gáibida sámegiela doaimmahaga ovttas sámi giellaráđiin addit sámediggái	Säämi kielâlaahâ váátá oovtâst sämikielâ toimâttuvváin
muitalusa sámegiela guoski láhkaásaheami heiveheamis ja lassin sámiid gielalaš vuoigatvuođaid	já säämi kielâraađijn adeliđ sämitiigán muštâlus sämikielâ kyeskee lahâasâttâs heivitmist sehe
ollašuvvamis ja gielladiliid ovdáneamis.	sämmilij kielâlâš vuoigâdvuođâi olášuumeest já kielâtile ovdánmist.
Suoma sápmelaččaid diđolašvuohta iežas kultuvrras ja dasto maiddái gielas lea lassánan	Suomâ sämmilij tiäđulâšvuotâ jieijâs kulttuurist já tađe mield meiddei kielâstis lii čuuvtij lasanâm
dovdomassii jagi 1995 maŋŋá.	ive 1995 maŋa.
Dalle sámiid vuođđovuoigatvuođat sihkkarastojedje ráđđehushámis	Talle sämmilij vuáđuvuoigâdvuođah turvâstuvvojii haldâttâshäämist já sämmiláid
ja sámiide eamiálbmogin nannejuvvui vuoigatvuohta iežas gillii ja kultuvrai nugo maiddái	algâaalmugin nanodui vuoigâdvuotâ jieijâs kielân já kulttuurân tegu meiddei vuoigâdvuotâ sii
vuoigatvuohta daid guoski iešráđđemii.	kyeskee jiešhaaldâšmân.
Sámegiella lei ožžon jo ovdal iežas láhkaásaheami j. 1992	Sämikielâ lâi juo ovdeláá finnim jieijâs lahâasâttâs ive 1992 já uđđâ hal
ja ođđa ráđđehushámis dát nannejuvvui čielgasit.	dâttâshäämist taat nanodui čielgâsánásávt.
Namuhuvvon njuolggadusat merkejuvvojedje maiddái ođasmahtton j. 2000 vuođđoláhkii.	tum ive 2000 vuáimánšoddâm vuáđulaahân.
Nugo máinnašuvvuige de sápmelaš identitehta lea	Nuuvtko páhudui, sämmilâš identiteet lii nanosmum
nanosmuvvan dovdomassii das maŋŋá ja dat boahtá ovdan ee. sámiid veahkadatmeari	čuuvtij taan maŋa já tot kiävá čielgâsin el. tast, et sämmilij aalmugmeeri lii lasanâm. Suomâ säm
lassáneapmin. Suoma sámiid mearri lea jagis 1995 jahkái 2007 lassánan 2564 olbmuin, sámiid	milij meeri lii ivveest 1995 ihán 2007 lasanâm 2564 ulmuin.
oppalašmeari orodettiin dál 9425 olbmo.	Sämmilij oleslohomeeri lii tääl 9425
sápmelaččaid mearri lea jagis 2003 jahkái 2007 badjánan measta 40 % ja dál dat ráhkada jo	olmožid. Sämikuávlu ulguubeln Suomâst ässee sämmilij meeri lii ivveest 2003 ihán 2007 lasanâm
ráhpadis 54 % sámiid mearis Suomas.	masa 40 % já tääl tot lii pajelhháá 54 % sämmilij meereest Suomâst.
Muitalusa vuođđun lea viiddes skovvejearahallan, mas 169 oassebealis leat jerrojuvvon ee. dieđut	Muštâlus vuáđđun lii vijđes luámáttâhkoijâdâllâm, mast 169 peeleest láá koijâdâllum el. tiäđuh
sámegielat bálvalusaid viidodagas, sámegiela dáiddus ja geavaheamis ja sámegiela eavttuin	sämikielâlâš palvâlusâi vijđesvuođâst, sämikielâ tááiđu já kevttim sehe sämikielâ iävtu pargomail
bargguin.	mist.
Čielggadeami čuozáhatjoavkun válljejuvvojedje 1) sámiid ruovttuguovllu gielddat; 2)	Čielgiittâs čuásáttâhjuávkkun väljejuvvojii 1) sämikuávlu kieldah; 2) sämikuávlu kieldâi par
ruovttuguovllu gielddaid bargit, 3) sámiid ruovttuguovllus doaibmi stáhta ossodagat ja	geeh, 3) sämikuávlust tuáimee staatâ ohtâduvah já finnodâhlájádâsah, 4) sämikuávlu staatâ ohtâdu
olggobeale stáhta virgeoapmahaččat, maid doaibmaguvlui sámiid ruovttuguovlu gullá; 6)	vâi pargeeh; 5) sämikuávlu ulguupiälááh staatâ virgeomâhááh, kiäi toimâkuávlun sämikuávlu kulá;
sámeorganisašuvnnat ja - ásahusat; 7) sámeorgánaid bargit ja 8) sámesearvvit.	6) sämiorganisaatioh já - peleh; 7) sämipeelij pargeeh sehe 8) sämiseervih.
Stuorámus	Čuásáttâhjuávhuin
čuozáhatjoavkkuin lei sámiid ruovttuguovllu gielddaid bargit, geaidda sáddejuvvojedje vádjit 1400	stuárráámus lâi sämikuávlu kieldâi pargeeh, kiäid vuolgâttuvvojii vááijuv 1400 koččâmâšluámáttuv
gažaldatskovi.	vâd.
Oktiibuot buot gažaldatskovit sáddejuvvojedje 2525 st ja lassin sámegielat jorgalusat	Puohnâssân koččâmâšluámáttuvah vuolgâttuvvojii 2525 pittád já lasseen sämikielâlâš jurgâ
Vástádusat ožžojuvvojedje 109 sierra oassebealis.	Vástádâsah finnejuvvojii 109 jieškote-uv peeleest.
Čieža oassebeali almmuhedje, ahte sámi	Čiččâm peellid almottii, et säämi kielâlaahâ ij
giellaláhka ii daid guoskka.	kuoskâ sii.
muhto das fuolakeahttá dat čuovvu sámi giellalága.	Oovtâ pele almottâs mield säämi kielâlaahâ ij kuoskå tom, mut tast peerusthánnáá tot nuávdid säämi kielâlaavâ.
Ollásii 52 orgána guđđe ollásit vástitkeahttá	Penttâ 52 peellid kuođđii ollásávt västidhánnáá koijâdâlmân. Kuávdášlâš
jearahallamii.	virgeomâháin västidhánnáá kuođđii el.
Guovddáš virgeoapmahaččain vástitkeahttá guđđe ee. Lappi birasguovddáš, alimus	Laapi pirâskuávdáš, alemus haldâšemriehti, máttááttâs
hálddahusriekti, oahpahusministeriija, birasministeriija, Soađegili gieldda hoavddat ja sámerádio.	ministeriö, pirâsministeriö, Suáđigil kieldâ hoovdah já Sämiradio.
Vástádusproseantan bođii 65 % jos guorahallojit dušše sáddejuvvon oassebeliin ožžojuvvon	Västidemprosenttân šoodâi 65 %
vástádusat iige daid gorálaš mearri. Stuorámus čuozáhatjoavkku, ns. gielddaid bargiid	jis tarkkuustâlloo tuše vuolgâttum peelijn finnejum vástádâsâid ige toi koskâvuođâlâš mere.
vástádusproseanta molsašuttai s. 40 – 50 % gaskkas.	Stuárráámus čuásattâhjuávhu ađai kieldâi pargei västidemprooseent muttuustâlâi suullân 40 – 50 %
Sámiid ruovttuguovllu gielddaid ja stáhta ossodagaid virgeolbmuin ja bargiin sámegiela hálle	kooskâ.
eatnigiellan 7 % buot bargiin.	Sämikuávlu kieldâi já staatâ ohtâduvâi virgealmain já pargein sárnuh sämikielâ eenikiellân 7 %
Mearri lea geahppánan jagi 2000 čielggadeamis vádjit 2 %.	Meeri lii kiäppánâm ive 2000 čielgiittâsâst vááijuv 2 %.
Nuppástus lea dan beales mearkkašahtti go váldojuvvo vuhtii man unni sámegiela eatnigiellan hálli	merhâšittee ko váldoo vuotân mon ucce sämikielâ eenikiellân sárnoo pargei juáhvhu koskâvuođâlâš
bargiid joavkku gorálaš oassi lea gielddaid ja stáhta bargiin.	uási lii kieldâi já staatâ pargojuávhust.
Sámegiela barggus geavahit bastiid	Nube tááhust sämikielâ pargoost kevttei uási lii lasanâm
ossodat lea lassánan nuppe dáfus dovdomassii jagi 2000 mearis, nuppástus lea 4,8 %.	merhâšitteht ive 2000 meereest, nubástus lii 4,8 %.
Go jagis 2000	Ko ive 2000 sämikielân puohtii palvâliđ 11,9 %
sámegielain baste bálvalit 11,9 % gieldda ja stáhta virgeoapmahaččain, jagis 2006 sámegielain	kieldâ já staatâ virgeomâháin, ive 2006 sämikielân äššigâšpalvâlem pyehtih adeliđ 14,8 % kieldâ já
2000.	staatâ virgeomâháin ađai 2,9 % eenâb ko ive 2000.
Sámegiela máhtekeahtes olbmuid mearri lea muhtin veardde geahppánan: jagis 2006 sii ledje	Sämikielâ mättimettumij meeri lii mottoom verd
70,6 % go jagis 2000 sii ledje 73,4 %.	kiäppánâm: ive 2006 sii lijjii 70,6 % ko ive 2000 sii lijjii 73,4 %.
Virgeoapmahaččaid sámegiela dáiddu stivre čuvgehus- ja oahpahusdoaimmas ja sosiála- ja	Virgeomâhái sämikielâ tááiđu stivree čuovviittâs- já máttááttâstooimâst já sosiaal- já tiervâsvuođâ
Beaivedivššus ja oahpahusdoaimmas	tooimâst peivitipšolaahâ já máttááttâslaahâ.
bargit ráhkadit 36 % dan joavkkus, mii sáhttá addit sámegillii áššehašbálvalusa sámiid	Peivitipšoost já máttááttâstooimâst pargeeh taheh 36 %
ruovttuguovllu gielddain ja stáhta virgeoapmahaččain. Dábálaččat beaivedivššus ja	tom juávhust, mii puáhtá adeliđ äššigâšpalvâlem sämikuávlu kieldâin já staatâ virgeomâháin
oahpahusdoaimmas leahkkit eai lohkko sámegielat áššehasbálvalusa addiide, go sii fállet	sämikielân. Táválávt ulmuuh, kiäh láá peivitipšoost já máttááttâstooimâst, iä luhhuu sämikielâlâš
áššehasbálvalusa dušše rájálaš jovkui, mánáide ja skuvlamánáide ja nuppi dási oahppiide. Go	äššigâšpalvâlem adeleijeid, ko sii adeleh äššigâšpalvâlem tuše räijejum juávkun, párnáid já škov
beaivedivššus ja oahpahusdoaimmas leahkkit geahpeduvvojit ollesproseantamearis, de daid oassi,	lâahasáid já nube tääsi uáppeid. Kun peivitipšo já máttááttâstooimâ ulmuuh kepiduvvojeh oles
geat bastet addit sámegielat áššehasbálvalusa njiedjá 9,5 % i.	prooseentmeereest, te toi uási, kiäh pasteh adeliđ sämikielâlâš äššigâšpalvâlem, kiäppán 9,5 % ân.
Duođalaš nuppástus gielddaid ja stáhta ossodagaid sámegielmáhtolaš olbmuid mearis ii leat	Tuođâlâš nubástus kieldâi já staatâ ohtâduvâi sämikieltáiđusâš ulmui meereest ij lah tábáhtum. Sää
dáhpáhuvvan. Sámi giellaláhka ii leat lasihan dovdomassii virgeoapmahaččaid sámegiela dáiddu.	mi kielâlaahâ ij lah lasettâm merhâšitteht virgeomâhái sämikielâ tááiđu. Nuuvtpa taas iä lah toohum
Dása eai leat nappo dahkkon čielga buorádusat.	čielgâ lasattâsah.
Gielddaid ja stáhta ossodagat galget eavttuheamet	Kieldâi já staatâ ohtâduvah kalgeh iävtuittáá pieijâđ naavzâid säämi kielâlaavâ
vuodjut sámi giellalága ollašuvvamii.	olášutmân.
Buoremus vuohki dasa lea oažžut buot boahttevaš virggiid ja	Pyeremus vyehi toos lii finniđ puoh uđđâ viirgij já tooimâi iähtun tâi aainâs-uv sierânâs
doaimmaid eaktun dahje goittotge erenomáš ánsun sámegiela dáiddu.	ánsun sämikielâ tááiđu.
Ná galgá meannudit maiddái	Návt kalga lattiđ meiddei sämitiggeest aanaar- já nuorttâsämikieltááiđu
sámedikkis anáraš- ja nuortalašgiela dáiddu oasil.	uásild.
Muhtin gielddaid ja stáhta virgeoapmahaččain eai leat dárkilis dieđut sierra sámegielaid erohusain.	Motomijn kieldâi já staatâ virgeomâháin iä lah tärhis tiäđuh sämikielâi iäruin. Tietimettumvuotâ lâi
Eahpesihkkarvuohta lei ee. das, man sámegiela guovllus hállet, man sámegiela bálvalus guovllus	el. tast, maid sämikielâid kuávlust sárnoo, mon sämikielâ palvâlus kuávlust tarbâšuvvoo tâi maid
dárbbašuvvo dahje man sámegiela virgebáikkis bargit hállet.	sämikielâid virgáduv pargeeh sárnuh.
Dieđiheami sámi giellalágas ja sámiid gielalaš vuoigatvuođain galgá lasihit.	Tieđettem säämi kielâlaavâst já sämmilij kielâlâš vuoigâdvuođâin kalga lasettiđ.
Jurddašeapmi sámi	Jurdâččemvyehi
giellalága birra ii oaččo leat dakkár mii dat dál lea dábálaččat sámiid ruovttuguovllu	säämi kielâlaahân ij uážu leđe taggaar, ko tot lii iänááš sämikuávlu virgeomâháin: reagistem táár
virgeoapmahaččain: reageren dárbui.	bun.
Sámegielat bálvalusat eai leat dahkkon lunddolažžan. Máŋgga	Sämikielâlâš palvâlusâin ij lah šoddâm luándulâš.
virgeoapmahaččas lea eahpečielggasvuohta, maid sámi giellalága geatnegasvuođat čájehit bálvalit	Maaŋgâ virgeomâhâžân lii epičielgâs, maid
sámegielain dahje sámegiela geavaheami ovddideapmi konkrehtalaččat dárkkuhit. Sámi giellaláhka	säämi kielâlaavâ genigâsvuođah, čáittá palvâlmis sämikielân tâi sämikielâ kevttim ovdedem
gáibida čielgasit, ahte virgeoapmahaččain lea vástu ordnet sámegielat bálvalusaid sámiid	konkreetlávt uáivildeh. Säämi kielâlaahâ váátá čielgâsávt, et virgeomâháin lii ovdâsvástádâs orniđ
ruovttuguovllus.	sämikielâlâš palvâlusâid sämikuávlust.
Virgeoapmahaččat leat sámi giellalága vuostá sirdán dán vásttu áššehasaide. Dát	Virgeomâhááh láá säämi kielâlaavâ vuástásávt sirdám taan
dárkkuha geavadis dan, ahte sámegielat bálvalusain ii dieđihuvvo viidát ja máŋggain vástádusain	ovdâsvástádâs äššigâššáid. Taat uáivild tuođâlávt tom, et sämikielâlâš palvâlusâin ij tieđettuu tuárvi
buktui ovdan dat ahte sámegielat bálvalusaide ii leat jearaldat.	vijđáht já maaŋgâin vástádâsâin puáhtoo oovdân et sämikielâlâš palvâlusah iä koijâduu.
Jearaldaga ja fállama lágas lea dat	Koijâdem
váttisvuohta, ahte jearaldat gáibida álo maiddái fálaldaga, ns. virgeoapmahaččat eai sáhte bidjat	já faallâm laavâst lii tot čuolmâ, et koijâdem váátá ain meiddei faallâm, ađai virgeomâhááh iä pyevti
vástu áššehasaide das, ahte eai čuovo sámi giellalága viidát.	vierâttiđ ovdâsvástádâs äššigâššáid tast, et sii jiejah iä nuávdit säämi kielâlaavâ tuárvi vijđáht.
Sámi giellalága ollašuvvan gáibida doaibmankultuvrra nuppástusa sámiid ruovttuguovllu	Säämi kielâlaavâ olášume váátá toimâkulttuur nubástus sämikuávlu virgeomâháin.
virgeoapmahččain.	Táálái tooimâi
ja oassálasti dieđihemiin sámegielat bálvalusain sáhttá buoridit dovdomassii sámegielat bálvalusaid	karttiim, toimâovdâsvástádâsâi čielgâsmittem já aktiivlâš já uásálistee tieđettem sämikielâlâš palvâ
ordnema ja sámi giellalága ollašuvvama.	lusâin pyehtih pyerediđ čuuvtij sämikielâlâš palvâlusâi ornim já säämi kielâlaavâ olášume.
Sámi giellalága čuovvuma galgá oaidnit	Säämi
virgeoapmahaččain lagamustá proseassan, ns. ii reahke, jos lágas lea dieđihuvvon bargoservošii	kielâlaavâ nuávdittem kalga uáiniđ virgeomâháin vuosâsajasávt prosessin ađai ij keelijd, jis laavâst
dušše oktii dahje sámi giellalága váikkuhusaid doaibmasuorgái lea guorahallan dušše oktii.	lii tieđettum pargosiärvusáid tâi säämi kielâlaavâ vaikuttâsah toimâsuárgán láá smiettum tuše ohtii.
Virgeoapmahaččain livččiige lunddolaš laktit sámi giellalága ollašuvvama čuovvuma ja bálvalusaid	Virgeomâháin ličij-uv luándulâš ovtâstiđ säämi kielâlaavâ olášume čuávvum já palvâlusâi karttim
kártema lágas ásahuvvon ovttaveardásašvuohtaplána ráhkadeapmái.	lahâaasâtlâš oovtviärdásâšvuođâvuávám rähtimân.
Sámi giellalága ollašuvvan gáibida maiddái nuppástusa sámiid gielalaš láhttemis.	Säämi kielâlaavâ olášume váátá meiddei nubástus sämmilij kielâlâš lattiimist.
Juos ovdáneapmi	Jis ovdánem sämi
sámegiela geavaheamis bissu seammaláganin, lea várra, ahte buot sámegielat báhcet ruoktogiellan,	kielâ kevttimist piso siämmáálágánin, lii aaštâ, et puoh sämikielah pääccih päikkikiellân, já kielâ ij
ja giella ii geavahuvvo virggálaš áššedikšumis olláge.	kevttuu virgálâš ášástâlmist ollágin.
Dálá dilis sámegielat bálvalusaid gáibideapmi	Tááláá tiileest sämikielâlâš palvâlusâi vaattâm uáivild masa
dárkkuha measta álo sierraordnemiid, bálvalus ádjána ja suomagielmáhtolaš sápmelaš ii	jyehi tove sierânâsorniimijd, palvâlem maŋanuvá já suomâkieltáiđusâš sämmilâš ij velttidhánnáá
vealttakeahttá baste vuordit sámegielat bálvalusaid dahje ii vásit vuoiŋŋa leat miehtemielalaš	paste vyerdiđ sämikielâlâš palvâlem tâi ij tuubdâ tontovváá pirrâs lemin mietimielâlâš sämikielâlâš
sámegielat bálvalusaid gáibideapmái.	palvâlusâi vatâmân.
Sámiid ruovttuguovllu gielddaid ja stáhta virgeoapmahaččaid bargosajit leat bargiid meari dáfus	Sämikuávlu kieldâi já staatâ virgeomâhái pargosajeh láá olmoošmere tááhust uceh, já uccâ kieldâin
uhci, ja smávva gielddain ássit dovdet dávjá nuppiideaset, goittotge muhtin muddui. Dákkár dilis	ässeeh tobdeh távjá nubujdis, aainâs-uv paajeeld.
sáhttá sámegielmáhtolaš olbmos leat váttis gáibidit fáhkka sámegielat bálvalusa, jos ovdal lea	Tággáár tilálâšvuođâst puáhtá sämikieltáiđusâš
birgahallan suomagielain. Eandalitge boarrásut olbmuin nuorat lagašfuolkkit doibmet virggálaš	ulmuin leđe väädis vaattâđ kivkked sämikielâlâš palvâlem, jis ovdil lii piergim suomâkieláin. Aai
áššedikšumis tulkan dahje dikšot áššiid sin beales. Vaikke olmmoš, gean eatnigiella lea sámegiella,	nâs-uv puárásub ulmuin nuorâbeh hyelhih tuáimih virgálâš ášástâlmijn tulkkân tâi tipšoh aašijd sii
sáhttá hállat suomagiela bures, de erenomážit boarrásut olbmuin lea eahpesihkkarvuohta	peeleest. Veikkâ sämikielâs peeleest eenikielâlâš olmooš puáhtá sárnuđ suomâkielâ pyereest, lii
suomagiela geavaheamis, ja eandalitge hálddahuslaš ja moalkás gielas sidjiide sáhttá šaddat	eromâšávt elilâm ulmuin epivisesvuotâ suomâkielâ kevttimist, já aainâs-uv haaldâšlâš já muálkkáás
eahpesihkkarvuohta, ahte áddejedjego sii ášši riekta. Vaikke sámegielat bálvalusat eai leat	kielâst sijjân sáttá šoddâđ epivisesvuotâ, et iberdii-uv sii ääši olmânáál.
virgeoapmahaččain viidát gáibiduvvon, dat ii dárkkut ahte iigo sámegielat bálvalusaide livččii	Veikkâ sämikielâlâš palvâlusah virgeomâháin iä lah vijđáht vaattum, ij tot meerhâš tom et sämikielâlâš palvâlussáid ij liččii
dárbu.	tárbu.
Sámegielat bálvalusaid gáibideapmi eaktuda sámiin maiddái iežas doaimma ja sámeservošat	Sämikielâlâš palvâlusâi vaattâm váátá sämmilijn meiddei jieijâs tooimâ já sämisiärváduvah tarbâšeh
dárbbašit ovdamearkkaid daid olbmuin, geat gáibidit ja ožžot sámegielat bálvalusaid.	ovdâmeerhâid tain ulmuin, kiäh väättih já finnejeh sämikielâlâš palvâlusâid. Virgeomâhááh kalgeh
Virgeoapmahaččat galget sámegiela geavaheami ovddidandoaimmain eastit dakkár diliid šaddama,	sämikielâ kevttim ovdedemtoimâidiskuin estiđ tagarij tilálâšvuođâi šoddâm, mast sämikielâ kevttim
mas sámegiela geavaheapmi lea váttis dahje vuoiŋŋa dáfus negatiivvalaš.	lii váádduh tâi tile negatiivlâš.
Gielddaid jurddašeapmi sámi giellalága ollašuhttima ektui ii leat miehtemielalaš.	Kieldâi ovdâjuurdâtile säämi kielâlaavâ olášutmân ij lah mietimielâlâš.
Gielddat oidnet	Kieldah uáinih ääši nahcâ
ášši resursagažaldahkan, vajáldahttimiin dan, ahte eai leat geavahan sámi giellaláhkaásaheami	koččâmâššân já siämmást vájálditeh et sii iä lah kiävttám säämi kielâlahâasâttâs adelem máhđu
buktin vejolašvuođaid ávkin.	lâšvuođâid pyerrin.
Dás lea čielga ovdamearkan dat, ahte gielddat eai leat ovddit sámi	Täst čielgâ ovdâmerkkân lii tot, et kieldah iä lah ovdebáá säämi kielâlahâasâttâs
giellaláhkaásaheami fápmuiboahtima maŋŋá vuođđudan sámegiela jorgaleaddjiid virggiid, vaikke	vuáimánšoddâm maŋa vuáđudâm sämikielâ jurgâleijei viirgijd, veikkâ toid ličij finnim oles staatâ
dasa livčče ožžojuvvon dievaš stáhtadoarjja.	torjuu.
Sámi giellaláhka lea oidnojuvvon dávjá	Säämi kielâlaahâ lii maŋgii oinum nahcâkoččâmâššân.
resursagažaldahkan. Vel dálge virgeoapmahaččat eai leat álo iežaset bealis geavahan ávkin sámi	iä lah ain jieijâs uásild kiävttám ävkkin säämi kielâlaavâ ruttâdemmáhđulâšvuođâid. Ovdâmerkkân
giellalága ruhtadanvejolašvuođaid. Ovdamearkan jagi 2006 sámegielat bálvalusaid gokčamii	ive 2006 sämikielâlâš palvâlusâi várás uáivildum meriruuđâst kevttui tuše 63,6 prosenttid.
Sivvan dasa ii sáhte leat miige eará	Suijâ taas
go berošmeahttunvuohta sámegielat bálvalusaid buvttadeapmái, go ruhtadankriissas heaibu sámiid	ij pyevti leđe mihheen eres ko peerusthánnáávuotâ sämikielâlâš palvâlusâi pyevtitmân, ko ruttâ
ruovttuguovllu gielddaid vuođđobálvalusat dárbbašivčče johtilit lassiruhtadeami.	demkriisijn hiäiboo sämikuávlu kieldâi vuáđupalvâlusah tarbâšiččii korrâsávt laseruttâdem.
Galgá maiddái váldit vuhtii, ahte sámi giellalága bokte gielddat divvot ovddit jagiid doaimmaset.	Kalga meid huámášiđ, et säämi kielâlaavâ pehti kieldah tivoh tolebij iivij toimâidis. Sämikielâlâš
Sámegielat bálvalusat eai livčče resursagažaldat, juos virgeoapmahaččain livčče dahkkon guhkálaš	palvâlusah iä liččii nahcâkoččâmâš, jis virgeomâháin ličij porgum kuhesáigásâš pargo sämikielâlâš
bargu sámegielat bálvalusaid buorideapmin jo logijagit dassái.	palvâlusâi pyereedmân juo luuvijd iivijd tassaaš.
Galgá maiddái fuopmášit, ahte	Kalga meid huámášiđ, et sämikielâlâš palvâlusâi
sámegielat bálvalusaid ruhtadeapmi buktá maiddái suomagielat bálvalusaid buvttadeapmái	ruttâdem puáhtá meiddei suomâkielâlâš palvâlusâi pyevtitmân ruttâdem, ko harvii sämikieltáiđusâš
ruhtadeami, go hárve sámegielmáhtolaš bargit barget dušše sámegielat áššehasaid gaskavuođas.	ulmuuh pargeh tuše sämikielâlâš äššigâšâi koskâvuođâst. Šiev sämikielâlâš palvâlusâid kolgâččij
Buriid sámegielat bálvalusaid galggašii oaidnit maiddái gilvalandahkkin, man vehkiin sáhttá	uáiniđ meid kištovalttin, mon vievâst puáhtá viggâđ hokâttâllâđ sämikuávlust meddâl varrim ul
geahččalit hovkkahallat sámiid ruovttuguvlui guovllus eret fárren olbmuid ruovttoluotta.	muid maasâd sämikuávlun.
Čielggadeamis lea boahtán ovdan, ahte muhtin virgeoapmahaččat, geaid sámi giellaláhka guoská,	Čielgiittâsâst lii puáttám uáinusân, et motomeh virgeomâhááh, kiäid säämi kielâlaahâ kuáská, rik
rihkkot diđolaččat sámi giellalága almmuhettiin, ahte sii devdet sámi giellalága eavttuid	koh tiäđulávt säämi kielâlaavâ ko sii almotteh, et toh tevdih säämi kielâlaavâ iävtuid velttittitteht tâi
dohkkehahttiláhkai dahje eai olláge.	iä ollágin.
Lassin moadde virgeoapmahačča leat almmuhan deavdit sámi	Lasseen motomeh virgeomâhááh láá almottâm, et tevdih säämi kielâlaavâ iävtuid ollá
giellalága eavttuid ollásit, vaikke vástádusaid vuođul dilli ii duođaige leat dát.	sávt, veikkâ vástádâsâi vuáđuld tilálâšvuotâ ij tuođâgin lah nuuvt.
Dát čájeha juohke	Jyehi tábáhtusâst taat čáittá tieti
dáhpáhusas diehtemeahttunvuođa sámi giellalága gáibádusain ja nuppe dáfus berošmeahttunvuođa	mettumvuođâ säämi kielâlaavâ vátámušâin já nube tááhust peerusthánnáávuođâ säämi kielâlaavâ
sámi giellalága ektui.	kuáttá.
OTT Kaisa Korpijaakko-Labba čielggadeamis daid virgeoapmahaččain, geat leat gávnnahan ahte	VTT Kaisa Korpijaakko-Labba čielgiittâsâst tain virgeomâháin, kiäh láá páhudâm et säämi kielâlaahâ ij kuoskâ sii, lii pyereest já čielgâsávt puáttám uáinusân syemmilâš lahâasâttâs maŋŋaal
sámi giellaláhka ii sin guoskka, lea boahtán oalle čielgasit ovdan suopmelaš láhkaásaheami	pääccimvuotâ sehe nube tááhust tot, et säämi kielâlaavâst mainâšum virgeomâhâšluvâttâllâm, kiäid
bázahallanvuohta ja maiddái nuppe dáfus dat, ahte sámi giellalágas máinnašuvvon	säämi kielâlaahâ kuáská, lii epičielgâs já kuáđá saje tulkkuumáid. Ciälkkámušâstis Korpijaakko
virgeoapmahašlogahallan, maid sámi giellaláhka guoská, lea eahpečielggas ja guođđá saji	Labba puátá ton puátusân, et säämi kielâlaahâ kuáská puohâid taid käävci virgeomâháá, kiäh láá
tulkomiidda. Cealkámušas Korpijaakko-Labba gávnnaha, ahte sámi giellaláhka guoská buot daid	almottâm, et säämi kielâlaahâ ij taid kuoskâ.
gávcci virgeoapmahačča, geat lea almmuhan, ahte sámi giellaláhka ii daid guoskka. Cealkámušas	Ciälkkámušâst Korpijaakko-Labba iävtut, et säämi
Korpijaakko-Labba evttoha, ahte sámi giellalága virgeoapmahašlogahallama galgá čielggasmahttit.	kielâlaavâ virgeomâhâšluvâttâllâm kalga čielgâsmittiđ.
Áibbas nubbi gažaldat lea dat virgeoapmahaččat, geat eai leat vástidan gažaldahkii, geat leat	Aaibâs nubbe koččâmâš lii toh virgeomâhááh, kiäh iä lah västidâm koijâdâlmân já kiäh láá stuorrâ
mearkkašahtti mearri, ns. 52 orgána 169:s eai vástidan olláge jearahallamii.	meeri ađai 52 peellid 169:st iä västidâm ollágin koijâdâlmân.
Buot dát oassebealit	Puohháid meiddei muštottui koijâ
maiddái muittuhuvvojedje šleađgapoasttain jearahallama birra.	dâlmist šleđgâpostáin.
Dáid virgeoapmahaččaid oasil ii	Tai virgeomâhái uásild ij pyevti toohâđ eres juurdâpuáttus ko ton, et táin
sáhte bargat eará jurddabohtosa go dan, ahte sámi giellalága birra jurddašuvvo dáid orgánain	peelijn säämi kielâlaahâ ucášuvvoo.
Sámeservviin ja sámeorganisašuvnnain ožžojuvvon vástádusaid vuođul sámi giellaláhka ii doaimma	Sämiseervijn já sämiorganisaatioin finnejum vástádâsâi vuáđuld säämi kielâlaahâ ij tooimâ sämi
sámiid ruovttuguovllu stáhta ja gielddaid virgeoapmahaččain.	kuávlu staatâ já kieldâi virgeomâháin.
Ieš láhkii lea maiddái beahttašuvvan,	Jieš laahân ulmuuh láá meid pettâšum, já säämi kielâlaahâ ij
ja sámi giellalága eai geahča, ahte sihkkarastá doarvái bures sámiid vuoigatvuođaid sámiid	oro tuurvâstmin sämmilij vuoigâdvuođâid sämikuávlust tuárvi pyereest.
Sámeoassebealit ja - searvvit leat merken gielddaid ja stáhta dehaleamos	Sämipeleh já - seervih láá
bálvalusaid, main sámegielat bálvalusaid galgá ovdasajis sihkkarastit. Beaivedikšu ja	listodâm tehálumosijd kieldâi já staatâ palvâlusâid, main sämikielâlâš palvâlusah kalgeh leđe vuo
vuođđooahpahus máinnašuvvojedje oalle dehalaš bálvalussan, ja dat doibmetge govttolaččat sámiid	sâsajasávt turvâstum. Peivitipšo já vuáđumáttááttâs mainâšuvvojii uáli tehálâš palvâlussân, já toh
ruovttuguovllus.	tuáimih-uv vuohâsávt sämikuávlust.
Dearvvasvuohtabálvalusain boarrásiiddikšu ja eará dearvvasvuohtabálvalusat	Tiervâsvuođâpalvâlusâin puárásijtipšo já eres tiervâsvuođâpal
adnojedje oalle dehalaš sámegielat bálvalussan.	vâlusah nomâttuvvojii uáli tehálâš sämikielâlâš palvâlussân.
Lea váidalahtti, ahte dáid doaibmasurggiin ii sáhte	Lii vaidâlittee, et táin toimâsuorgijn ij
oažžut sámiid ruovttuguovllus viidát sámegielat bálvalusaid.	pyevti finniđ sämikuávlust tuárvi vijđáht sämikielâlâš palvâlem.
Sámesearvvit atnet stáhta dehaleamos sámegielat bálvalussan sámerádio ja sámi tv-ođđasiid, mas ii	Sämiseervih onnii staatâ tehálumos sämikielâlâš palvâlussân sämiradio já sämikielâ tv-uđđâsijd,
leat fásta sáddenáigi.	main ij lah fastâ vuogâttâsäigi.
Sámerádio ii vástidan jearahallamii.	Sämiradio ij västidâm koijâdâlmân.
Eará dehalaš sámegielat bálvalusat ledje	Eres teháliih sämikielâlâš palvâ
heahteguovddáš, mii ii bálval sámegielain, duopmostuolut, bargofápmodoaimmahagat ja	lusah lijjii etikuávdáš, mii ij palvâl sämikielân, tuámustovlih, pargovyeimitoimâttuvah já aalmug
álbmotealáhatlágádus (Áel).	iäláttâslájádâs (AIL).
Buot virgeoapmahaččain sávvui nákca sámegielat áššehasbálvalussii ja	Puohâin virgeomâháin tuoivui naavcâ sämikielâlâš äššigâšpalvâlmân já sämi
sámegielat virgeoapmahašdieđiheapmi.	kielâlâš virgeomâhâštieđettem.
Sámeservviid ja - orgánaid oainnuid mielde buoremus vuohki sámegielat bálvalusaid sihkkarastima	Sämiseervij já - peelij uáinui mield pyeremus vyehi sämikielâlâš palvâlusâi tuurvâstmân sämikuáv
dihte sámiid ruovttuguovllus lea sámegielat bálvalusaid lunddolaččan dahkan.	lust lii sämikielâlâš palvâlusâi luándulâžžân toohâm.
Dálá	Tááláin palvâlemráhtusáin taat ij lah vala máh
bálvalusráhkadusain dát ii leat vel vejolaš, muhto dat gáibida stáhta ja gielddaid virgeoapmahaččain	đulâš, pic tot váátá staatâ já kieldâi virgeomâháin prioristim já palvâlusâi vuáválâš ovdedem.
prioriserema ja bálvalusaid plánavuloš ovddideami. Sierra hálddahussurggiid gaskkas galgá lasihit	Jieškote-uv haldâšemsuorgij kooskâ kalga lasettiđ ohtsâšpargo, vâi sämmilij kielâlâš vuoigâdvuo
ovttasbarggu, vuoi sámiid gielalaš vuoigatvuođaid sáhttá sihkkarastit dássebeallásaččat. Sámiid	đâid puáhtá turvâstiđ täsipiälásávt.
ruovttuguovllus ii leat sámeorgánaid ja - servviid mielde doarvái sámegielat mánáid ja nuoraid	Sämikuávlust ij lah sämipeelij já - seervij mield tuárvi sämi
riekkes- ja oahpahusdoaibma.	kielâlâš párnái já nuorâi kerho- já máttááttâstoimâ.
Sámegielat riekkesdoaibma buktá mánáide justa daid erenomáš	Sämikielâlâš kerhotoimâ puáhtá párnáid eidu
dehalaš lunddolaš gielageavahandiliid. Dutkamušaid mielde šaddi máná ja nuora gielageavaheami	taid tehálumosijd luándulâš kielâkevttimtilálâšvuođâid.
ovdáneapmái lea dehalaš beassat geavahit giela seammaahkásaš mánáiguin ja nuoraiguin. Stáhta,	Tutkâmušâi mield šaddee párnáá já nuorâ kielâkevttim ovdánmân on tehálâš uážžuđ kevttiđ kielâ siämmááahasij párnáiguin já nuorâiguin.
sámediggi ja gielddat galget álgit hohpolaš doaimmaide sámegielat rieggáid ásaheapmin ja	Staatâ, sämitigge já kieldah kalgeh riemmâđ jotelis toimáid sämikielâlâš kerhoi tohâmân já rut
ruhtadeapmin.	tâdmân.
Sámediggi ferte bealistis ovddidit maiddái lunddolaš gielageavahandiliid šaddama.	Sämitigge kalga jiejâs uásild ovdediđ meiddei luándulâš kielâkevttimtilálâšvuođâi šoddâm.
Buoremus	Pyere
vuohki dasa lea dat, ahte sámedikki virgeoapmahaččat ja doaibmaolbmot geavahit jeavddalaččat	mus vyehi taas lii tot, et sämitige virgeomâhááh já toimâulmuuh kevttih merikoskâsávt uási
oasi bargoáiggis sámiid gielalaš vuoigatvuođaid ovddideapmin.	pargoäigistis sämmilij kielâlâš vuoigâdvuođâi oovdedmân.
Sámediggi galgá doaimmas leat	Sämitigge kalga leđe toimâinis jieijâs
iežas álbmoga veahkkin ja doarjut sin gielalaš vuoigatvuođaid ovddideami.	aalmug iššeen já tuárjuđ sii kielâlâš vuoigâdvuođâi vyejimist.
Sámedikki	Sämitige toimâttâhân lii vuáđudum
doaimmahahkii lea vuođđuduvvon gielladorvočálli virgi, gean vásttu vuolde lea sámi giellalága	kielâtorvočällee virge, mon ovdâsvástádâssân lii säämi kielâlaavâ čuávvum. Sämitige sämikielâ
čuovvun. Sámedikki sámegiela geavaheami ovddideapmi, sámiid gielalaš vuoigatvuođaid gohcin ja	kevttim ovdedem, sämmilij kielâlâš vuoigâdvuođâi kocceem já sämmilij tuárjum kielâlâš vuoi
sámiid doarjun gielalaš vuoigatvuođaid guoskevaš áššiin galget leat olles sámedikki bargoveaga	gâdvuođâid kyeskee aašijn kalga leđe ubâ sämitige pargojuávhu kyeskee äšši, ige äšši pyevti ige
guoskevaš ášši, iige ášši sáhte iige oaččo guođđit dušše ovtta olbmo ala.	uážu pääcciđ tuše oovtâ ulmuu ärdei oolâ.
Sámegielat bálvalusaid lunddolažžan dahkan gáibida ovddalgihtii ráhkkanan vuogádaga, ns.	Sämikielâlâš palvâlusâi luándulâžžân toohâm váátá muneldeijee vuáháduv ađai ko äššigâš puátá
áššehasa boađidettiin gáibidit sámegielat bálvalusaid, eai livčče smiehttamin gos tulka ordnašuvvá	vaattâđ sämikielâlâš palvâlusâid, ij kolgâččii pääcciđ smiettâđ, kost tulkkâ ornâšuvá já maid säämi
ja maid sámi giellaláhka duođalaččat gáibida.	kielâlaahâ uálináál váátá.
Gielddaide ja virgeoapmahaččaide galgá vuođđudit	Kieldáid já virgeomâháid kalga vuáđudiđ äššigâšregisterijd, moid tiäđust
áššehasregistaraid, maidda dieđusge bivdojuvvo áššehasa miehtan, maid bokte jođihuvvo	uv pivdoo äššigâš miettâm já moi pehti stivrejuvvoo sämikielâlâš tieđettem, uárnejuvvoo tulkkâ tâi
sámegielat dieđiheapmi, ordnejuvvo tulka dahje stivrejuvvo olmmoš sámegielmáhtolaš	stivrejuvvoo olmooš sämikieltáiđusâš virgejaldâšeijee luusâ.
Virgeoapmahaččaid almmolaš dieđáhusain ja virgebáikkiid	Virgeomâhái almos tiäđáttâsâin já
oahpistangalbbain galgá muitalit, geat bargit sáhttet bálvalit sámegillii, vuoi sámegiellagat dihtet	virgetáálui ravviittâsâin kalga muštâliđ, kiäh pargeeh pyehtih palvâliđ sämikielân, vâi sämikielâliih
mannat sin lusa.	mättih ucâluđ sii luusâ.
Sámegiela girjegiella lea nuorra, ja sápmelaš rávesolbmot eai leat vealtameahttumit studeren	Säämi kirjekielâ lii nuorâ, já sämmilâš rävisolmoošaalmug ij lah velttidhánnáá luuhâm säämi
sámegiela girjegiela skuvllas dahje ruovttus.	kirjekielâ škoovlâst tâi pääihist.
Sámegillii bohtet ođđa sánit jotkkolaččat, ja	Sämikieláid šaddeh uđđâ uđâssäänih ubâ ääigi, já sämmiláid kalga
sápmelaččaide galgá dáhkidit vejolašvuođaid studeret iežas eatnigiela.	tähidiđ máhđulâšvuođâid luuhâđ jieijâs eenikielâ.
Ruoŧa sámedikkis lea	Ruotâ sämitiggeest lii sämikielâlâš rävisolmooš
sámegielat rávesolbmuid lohkan- ja čállinfidnu.	aalmug luuhâm- já čäällimtááiđu haahâ.
Sámediggi mieđiha ekonomalaš doarjaga sápmelaš	Sämitigge mieđeet ekonomâlâš torjuu säämi rävisolmooš
rávesolbmuide sámegiela studerema várás.	aalmugân sämikielâ luuhâm várás.
Fidnu leamašan bivnnut ja dárbbašlaš.	Lii čielgâm, et haahâ lii lamaš miännástuvvee já tárbulâš.
Dákkár málle	Tág
galgá oažžut maiddái Suoma sámiid várás.	gáár maali kalga finniđ meiddei Suomâ sämiaalmug várás.
Sápmelaččain ii leat lunddolaš kanála oažžut sámegielat ođđa tearpmaid, go Suomas ii almmustuva	Sämmilijn ij lah luándulâš kanava finniđ sämikielâlâš uđâstermâduv, ko Suomâst ij almostuu sä
sámegielat beaiveaviisa.	mikielâlâš peiviaavis.
Anárašgillii almmustuvvá vahkkosaš neahttaaviisa, dakkára galgá oažžut	Aanaarsämikielân almostuvá okkosâš nettilostâ, tággáár kolgâččij finniđ
maiddái nuortalašgillii.	meiddei nuorttâsämikielân.
Davvisámegillii almmustuvvet Norggas guokte beaiveaviissa.	Tavesämikielân almostuveh Taažâst kyehti peiviaavis.
Stuorra	Stuorrâ vááijuv
váilevuohtan lea, ahte Suoma sámit eai sáhte lohkat Suomas doaimmahuvvon, Suoma	vuotân lii, et Suomâ sämmiliih iä pyevti luuhâđ Suomâst toimâttum, Suomâ tavesämikielâ suomâ
davvisámegiela suopmaniin doaimmahuvvon aviissa.	nijguin toimâttum aavis.
Sámegielat aviisa buktá lunddolaš	Sämikielâlâš aavis taha luándulâš kielâkevttimtilálâšvuođâid já oovded
gielageavahandiliid ja ovddida sámegiela geavaheami.	sämikielâ kevttim.
Norgga sámedikki bušeahtas sámegiela hálddahusguovllu sámegielat bálvalusat ruhtaduvvojit	Taažâ sämitige budjetist sämikielâ haldâšemkuávlu sämikielâlâš palvâlusah ruttâduvvojeh ihásávt
jahkásaččat vádjit 6,3 milj. euroin.	vááijuv 6,3 milj. euroin.
Ruhtadeapmi mieđihuvvo ee. sámegiela hálddahusguovllu guovttegielatvuođa doarjumii 4 800 000 euro ja davvi gielddaide vuođđuduvvon sámegiela	Ruttâdem mieđettuvvoo el. sämikielâ haldâšemkuávlun kyevtkielâlâšvuođâ
giellaguovddážiidda 522 650 euro. Ruoŧas sámegiela, suomagiela ja meän kieli ovddidandoaimmat	tuárjumân 4 800 000 eurod, sehe säämi kielâkuávdáid, moh láá vuáđudum tavekieldáid, 522 650
ruhtaduvvojit 650 000 euroin jahkásaččat Norrbott leanaráđđehusa bokte. Lassin sámediggi	eurod. Ruotâst sämikielâ, suomâkielâ já meän kieli ovdedemtooimah ruttâduvvojeh 650 000 euroin
ovddidan sámegiela doaimmaid 216 000 euroin jahkásaččat.	Lasseen sämitigge oovded sämikielâ tooimâid 216 000 eu
Suomas sámegielat bálvalusat dorjojit jahkásaččat vádjit 800 000 euroin.	Suomâst sämikielâlâš palvâlusah tuárjojeh ihásávt vááijuv 800 000 euroin.
Dát čohkiida sámegielat	Taat šadda sämikielâlâš
sosiála- ja dearvvasvuohtabálvalusaid ruhtadeamis sámeguovllu gielddaide, sámi giellalága	sosiaal- já tiervâsvuođâpalvâlusâi ruttâdmist sämikuávlu kieldáid, säämi kielâlaavâ heiviittem lase
heiveheami lassigoluid ruhtadeamis ja ruhtadeamis guovttegielat bálvalusaid buvttadeapmái.	koloi ruttâdmist sehe ruttâdmist kyevtkielâlâš palvâlusâi pyevtitmân. Sämikielâlâš sosiaal- já tier
Sámegielat sosiála- ja dearvvasvuohtabálvalusaid ruhtadeapmi (600 000,- €) manná sámedikki	vâsvuođâpalvâlusâi ruttâdem (600 000,- €) stivrejuvvoo sämitige pehti. Kieldâi kyevtkielâlâšvuo
bokte. Gielddaid guovttegielatvuođas boahtán goluid (sullii 55 000 euro) ruhtadeapmi ii leat	đâst šaddee koloi (suullân 55 000 eurod) ruttâdem ij lah vittádum, pic tot mieđettuvvoo kieldâ
Sámi giellalága	ässeelovo mield..
heiveheapmái dárkkuhuvvon lassigoluid gohčamii lea várrejuvvon jahkásaččat ohcanláhkai	Säämi kielâlaavâ heivitmân uáivildum lasekoloid lii väridum ihásávt jyehimnáál
vuoigatvuohtaministeriija hálddahussuorggis 130 000 euro, mas lea báhcán jagiin 2004 ja 2006	riehtiministeriö haldâšemsyergist 130 000 eurod, mast lii pááccám iivij 2004 já 2006 ääigi kev
geavatkeahttá sullii 35 % ja dušše jagis 2005 ruhtadeapmi geavahuvvui goasii obban.	tihánnáá suullân 35 % já tuše ive 2005 ruttâdem kevttui masa ollásávt.
Suoma	Suomâ sämikielâlâš pal
sámegielat bálvalusaid ruhtadeapmi vástida sturrodaga beales Ruoŧa sámegielat bálvalusaid	vâlusâi ruttâdem västid stuáruduvâs peeleest Ruotâ sämikielâlâš palvâlusâi ruttâdem, mut kuávšud
ruhtadeami, muhto šovkkoda Norgga resurssaid bálddas.	Taažâ resurssij paaldâst.
Galgá maiddái fuopmášit, ahte Ruoŧas ii	Kalga meiddei huámášiđ, et Ruotâst ij lah eidusâš säämi kielâlaahâ pic
leat aitosaš sámi giellaláhka muhto vehádatgiellaláhka.	ucceeblohokielâlaahâ.
Sámegielat bálvalusaid resurseremin ii leamašan viiddes váikkuhus sámegielat bálvalusaid	Sämikielâlâš palvâlusâi naavcâi lasettem ij lah vijđáht vaikuttâm sämikielâlâš palvâlusâi ovdánmân
ovdáneapmái Suomas.	Suomâst.
Livččiige dehalaš lasihit resurssaid justa daid surggiide, gos sámegielat	Ličij tehálâš lasettiđ resurssijd eidu toid peelijd, main sämikielâlâš palvâlusah tarbâšuv
bálvalusat dárbbašuvvojit jođánepmosit nugo doaibmabiddjoevttohusain ja dán čoahkkáigeasus lea	vojeh enâmustáá tegu toimâiävtuttâsâin, moh taam čuákánkiäsust láá oovdânpuohtum. Meid rut
ovdanbukton. Ruhtadeami váikkuhusa galgá bastit maiddái čilget ja ruhtadeami geavaheami galgá	tâdem vaikuttâsvuođâ kalga pyehtiđ čielgiđ já ruttâdem kevttim kalga čuávvuđ aktiivlávt.
čuovvut aktiivvalaččat.	Ruttâdem
bálvalusaid ulbmildiđolaš plánema.	finnejeijest kalga vaattâđ säämi kielâlaavâ nuávdittem já sämikielâlâš palvâlusâi ulmelâš vuávám.
Badjel bealli Suoma sámiin ássá dán áigge sámiid ruovttuguovllu olggobealde.	Paijeel peeli Suomâ sämmilijn áásá tááláá ääigist sämikuávlu ulguubeln.
Galgáge jearrat, mo	Nuuvtpa ferttee koijâdiđ,
sámiid gielalaš bálvalusaid ja vuoigatvuođaid sáhttá sihkkarastit sámiid ruovttuguovllu	maht sämmilij kielâlâš palvâlusâid já vuoigâdvuođâid puáhtá turvâstiđ sämikuávlu ulguubeln. Suo
olggobealde. Suoma vuođđoláhka dáhkida sámiide vuođđolágalaš vuoigatvuođa iežas gillii ja	mâ vuáđulaahâ täähid sämmiláid vuáđulavâlâš vuoigâdvuođâid jieijâs kielân já kulttuurân. Tááláš
kultuvrai. Dálá vuohki, mas sámegiela oahpahusa ordnen sámiid ruovttuguovllu olggobealde báhcá	vuáhádâh, mast sämikielâ máttááttâs ornim sämikuávlu ulguubeln páácá sämmilâšvanhimij aktiiv
sámevánhemiid aktiivvalašvuođa vehkii, áitá sámiid vuođđolágalaš vuoigatvuođa iežas gillii.	lâšvuođâ viehân, áštá sämmilij vuáđulavâlâš vuoigâdvuođâ jieijâs kielân.
Suoma stáhtas lea nappo ovdasaji geatnegasvuohta fuolahit sámegielat bálvalusaid sihkkarastimis	Nuuvtpa Suomâ staatâst
sámiid ruovttuguovllu olggobealde.	lii vuosâsajasâš kenigâsvuotâ huolâttiđ sämikielâlâš palvâlusâi tuurvâstmist sämikuávlu ulguubeln.
Sámeservviid ja - organisášuvnnaid mielde sámegielat oahpahusa sámiid ruovttuguovllu	Sämiseervij já - organisaatioi mield sämikielâlâš máttááttâs sämikuávlu ulguubeln kalga turvâstiđ
olggobealde galgá sihkkarastit nu, ahte dat galgá beassat sierrabuhttema vuollái ja lassin sámeservviide galgá mieđihit ruhtadeami sámegielat riekkes- ja oahpahusdoaimma lágideapmái.	nuuvt, et tot kalga peessâđ sierânâssajanmäksimvuođâ vuálásâžân já lasseen sämiservijd kalga mieđettiđ ruttâdem sämikielâlâš kerho- já máttááttâstooimâ orniimân.
Sámi giellaláhka lea lasihan sámegielat jorgalusaid.	Säämi kielâlaahâ lii lasettâm sämikielâlâš jurgâlusâid.
Muhto buot dehalaš surggiin eai leat velge	Mut puohâin tehálâš suorgijn iä lah valagin
viidát oažžumis sámegielat jorgalusat.	finniimist tuárvi sämikielâlâš jurgâlusah.
Dán áigge galget virgeoapmahaččat bidjat deattu maiddái	Tááláá ääigist kalgeh virgeomâhááh pieijâđ naavzâid
Internet bokte dáhpáhuvvan gulahallamii, go dat lea virgeoapmahaččaid virggálaš dieđiheapmi, ja	meiddei Internet pehti tábáhtuvvee viestâdmân, ko tot lii virgeomâhái virgálâš tieđettem, já návt
ná sámi giellalága vuollásaš dieđiheapmi.	säämi kielâlaavâ vuálásâš tieđettem.
Maiddái sámediggi galggašii dieđihit doaimmas	Meid sämitigge kolgâččij tieđettiđ toimâinis Interneetist aa
Interneahtas anáraš- ja nuortalašgillii.	naar- já nuorttâsämikielân.
Sierra hálddahussurggiin váilot gárvves sámegielat	Jieškote-uv haldâšemsuorgijn váiluh valmâš sämikielâlâš luámáttâhvuá
skovvevuođut, maid bokte sámegielat áššiiddikšun sáhttá dáhpáhuvvat.	đuh, moi pehti sämikielâlâš ášástâllâm puáhtá tábáhtuđ.
Dáid skovvevuođuid galgá	Táid luámáttâhvuáđuid kalga jurgâliđ
jorgalit sámegillii.	sämikielân.
Virggálaš áššiiddikšun lea sirdáseamen ain eanet Internettii.	Virgálâš ášástâllâm lii sirduumin eenâb já eenâb Interneetin.
Sámegielat	Sämikielâlâš palvâlusah
bálvalusat leat Internet-áššiiddikšumis vel oalle váilevaččat, ja daid galgá sihkkarastit.	láá Internet-ášástâlmist vala uáli vääniht, já taid kalga turvâstiđ.
Sámegielat	Sämikielâlâš Internet-ášástâllâm
Internet-áššiiddikšuma bokte sáhttá sihkkarastit sámegielat bálvalusaid maiddái sámiid	pehti puáhtá turvâstiđ sämikielâlâš palvâlusâid meiddei sämikuávlu ulguubel, jis palvâlusâi
ruovttuguovllu olggobealde, jos bálvalusaid plánemis čuvvojuvvo sámi giellaláhka.	vuáváámist nuávdittuvvoo säämi kielâlaavâ.
Sámegiela studerema olis galgá bargobirrasis movttiidahttit sámegiela álgokurssa vázziid joatkit	Sämikielâ oopâin kalga pargosiärvusijn movtáskittiđ sämikielâ álguoopâid jottáám ulmuid juátkiđ
lohkama ain viidásabbot, vuoi sii juvssašedje beaivválaš áššehasbálvalusas gáibiduvvon sámegiela	opâinis ain ovdeláá, vâi sii juvsâččii taggaar sämikielâ tááiđu, mii piäiválâš äššigâšpalvâlmist vát
dáiddu.	too.
Bargobirrasat galggašedje oaidnit dán maiddái resursagažaldahkan, ns. juos álgokurssa	Pargosiärvuseh kolgâččij uáiniđ taan meiddei nahcâkoččâmâššân ađai jis álguoopâi maŋa
studerema maŋŋá oahput eai jotkojuvvo, álgokursii geavahuvvon áigi ja resurssat mannet duššás, go	oopah iä jotkuu, te álguoppáid kevttum äigi já resursseh maneh háská, ko álguoopâi oppâm ij täähid
álgokurssa studeren ii dáhkit doarvái áššehasbálvalusas gáibiduvvon gielladáiddu.	tuárvi šiev kielâtááiđu, mii äššigâšpalvâlmist váttoo.
Buot	Puohháid virgeomâhâšpeelij jieškote-uv toi
virgeoapmahaččaid sierra doaibmasurggiid bargiide galgá dáhkidit seammaárvosaš vejolašvuođaid	mâsuorgij pargeid kalga tähidiđ siämmáá-árvusijd máhđulâšvuođâid oppâđ sämikielâ
Almmolaš giellalágas ja sámi giellalágas ii leat sierra guoddalanvejolašvuohta lágarihkkumušaid	Almos kielâlaavâst já säämi kielâlaavâst ij lah sierânâs kuoddâlemmáhđulâšvuotâ lahârikkomušâi
čielggadeapmin iige sanktiovuogádat lágarihkkumušaid eastadeapmin.	čielgiimân ige sanktiovuáhádâh lahârikkomušâi estimân.
Ovttaveardásašvuohtaláhka	Oovtviärdásâšvuođâlaahâ kiäldá kielâ
gieldá giela vuođul dáhpáhuvvan vealaheami ja lágas lea dán dárkkuhusa várás sierra guoddalan- ja	vuáđuld tábáhtuvvee olgoštem já laavâst lii tađe várás sierânâs kuoddâlem- já sanktiovuáhádâh.
sanktiovuogádat. Sámi giellaláhka lea luonddu dáfus jo vuođđolágage dihte sámegiela ja	Säämi kielâlaahâ lii luándus peeleest juo vuáđuilaavâ-uv keežild uáivilis peeleest sämikielâ já sämi
sámekultuvrra bajásdoalli.	kulttuur alnetuállee.
Rihkkumušaid čielggadeapmin ja eastadeapmin lea erenomáš dehalaš,	Rikkomušâi čielgiimân já estimân lii uáli tehálâš, et säämi kielâlaavâ olášut
ahte sámi giellalága ollašuhttimii galggašii ráhkadit čielga guoddalan- ja sanktiovuogádaga, mii	mân rahtuuččij čielgâ kuoddâlem- já sanktiovuáhádâh, mii puávtáččij toimâđ uássin vuoigâdvuođâ
sáhtášii doaibmat jo dálá riektevuogádagaid oassin.	vuáháduvâid, moh láá juo lemin.
Sámi giellalága ollašuvvan gáibida, ahte sámi giellaláhka gohccojuvvo viidát, vejolaš rihkkumušain	Säämi kielâlaavâ olášume váátá, et säämi kielâlaahâ piäránkiäččoo tuárvi vijđáht, máhđulijn rikko
ja váilevuođain sáhttá guoddalit ja ahte giellalága rihkkumušaide ásahuvvojit ráŋggáštusat. Vuosttas	mušâin já vááijuvvuođâin puáhtá kuoddâliđ já et kielâlaavâ rikkomuššáid asâttuvvojeh ráŋgáštâsah.
heivvolaš kontákta váidalanáššiin livčče sámedikki gielladorvočálli, guhte fuolahivčče doallevaš	Luándulâš vuosmuš ohtâvuođâväldim kuoddâlemaašijn ličij sämitige kielâtorvočällee, kote anaččij
riektevuogádaga olis guoddalusaid gieđahallamis riektevirgeoapmahaččain dahje eará vejolaš	huolâ vyeimistorroo vuoigâdvuođâvuáháduv ooleest kuoddâlmij kieđâvuššâm vuoigâdvuođâvirge
orgánain.	omâháin tâi eres máhđulijn peelijn.
Sámi giellalága doaibmevašvuohta gáibida, ahte giellalága rihkkumušat eastaduvvojit ovddalgihtii doarvái beaktilis sanktiovuogádagain.	Säämi kielâlaavâ toimâmvuotâ váátá, et kielâlaavâ rikkomušah
Virgeoapmahaččat galget guorahallagoahtit sámi giellalága váikkuhusaid iežaset doibmii ja	Virgeomâhááh kalgeh riemmâđ árvuštâllâđ säämi kielâlaavâ vaikuttâsâid jieijâs toimáidsis já ovde
ovddidit iežaset doaimma sámi giellalága gáibádusaid mielde.	diđ tooimâs säämi kielâlaavâ vátámušâi miäldásâžžân.
Virgeoapmahaččat galget maiddái	Virgeomâhááh kalgeh meiddei väldiđ tuo
váldit duođas dán čielggadeami doaibmabiddjoevttohusaid ja ollašuhttigoahtit iežaset	đâst taan čielgiittâs toimâiävtuttâsâid já riemmâđ olášitteđ jieijâs toimâsyergi kyeskee toimâiäv
doaibmasuorggi guoskevaš doaibmabiddjoevttohusaid, vuoi sámi giellalága sáhttá oppalohkkái	tuttâsâid, vâi säämi kielâlaahâ puáhtá ubâ olášuđgin. Säämi kielâlaavâ olášume váátá movtijdittee
ollašuhttit. Sámi giellalága ollašuvvan gáibida movttiidahtti vuoiŋŋa, mii fállá lunddolaš	tile, mii taha luándulâš kielâkevttimtilálâšvuođâid.
Doaibmabiddjoevttohusat leat ráhkaduvvon materiálas ovdan boahtán áššiid vuođul.	Toimâiävtuttâsah láá rahtum amnâstuvâst oovdânpuáttám áášij vuáđuld.
Muhtin osiin	Iävtuttâsâi motomijn oosijn
evttohusain leat geavahuvvon ávkin Norgga ja Ruoŧa sámedikki sámegiela beavttálmahttin- ja	láá kevttum ävkkin Taažâ já Ruotâ sämitige sämikielâ pehtilittem- já ovdedemtooimah.
Sámiid ruovttuguovllu gielddaid ja stáhtahálddahusa ossodagaid guoskevaš evttohusat:	Sämikuávlu kieldâid já staatâhaldâšem ohtâduvâid kyeskee iävtuttâsah:
1.	1.
Sámiid ruovttuguovllu gielddat, stáhta virgebáikkit / fitnodatlágádusat ja sámeorganisášuvnnat galget dieđihit ja skuvlet jeavddalaččat bargiid sámi giellalágas.	Sämikuávlu kieldah, staatâ virgáduvah / finnodâhlájádâsâh já sämiorganisaatioh kalgeh tie
2.	2.
Sámiid ruovttuguovllu gielddat, stáhta virgebáikkit / fitnodatlágádusat ja sámeorganisášuvnnat galget dieđihit ja guorahallat dan, mo sámi giellaláhka váikkuha bargoservoša doaibmamii.	Sämikuávlu kieldah, staatâ virgáduvah / finnodâhlájádâsâh já sämiorganisaatioh kalgeh tie
3.	3.
Sámiid ruovttuguovllu gielddat, stáhta virgebáikkit / fitnodatlágádusat ja sámeorganisášuvnnat galget válbmet vuogádaga dasa, mo tulkon dahje sámegielat áššehasbálvaleapmi doaibmasuorggis lágiduvvo ja dieđihit olbmuide daid olbmuin, geat sáhttet fállat áššehasbálvaleami sámegillii.	Sämikuávlu kieldah, staatâ virgáduvah / finnodâhlájádâsâh já sämiorganisaatioh kalgeh rähtiđ
4.	4.
Sámi giellalága ollašuvvama galgá čuovvut bušeahttadoalu ja bálvalusaid kvalitehta mielde.	Säämi kielâlaavâ olášume kalga čuávvuđ budjetekonomia já palvâlusâi kvaliteet mield.. Sä
Sámegielat bálvalusaid fállamii ožžojuvvon ruhtadeami ja daid geavaheami galgá čilget bušeahtas.	mikielâlâš palvâlusâi pyevtitmân finnejum ruttâdem já toi kevttim kalga sierânistiđ budje
5.	5.
Sámeguovllu gielddat ja stáhta ossodagat galget ráhkadit mihtidanvugiid, mo sámegielat bálvalusaid, daid doaibmama ja váikkuhusa galgá mihtidit.	Sämikuávlu kieldah já staatâ ohtâduvah kalgeh rähtiđ mittedemvuáháduvâid, maht sämikie
6.	6.
Sámegielat áššehasbálvalusain ja daid doaibmilvuođas galgá čoaggit jeavddalaččat áššehasmáhcaheami ja máinnašuvvon máhcahat galgá leat sámegielat bálvalusaid mihttáriid oassin ja árvvoštallamin sámegielat bálvalusaid doaibmilvuođas.	Sämikielâlâš äššigâšpalvâlusâin já toi toimâmvuođâst kalga nuurrâđ merikooskâi äššigâšma
7.	7.
Áššehasaide galgá aktiivvalaččat dieđihit sin vuoigatvuođain ja sámi giellalága vuoigadahttán bálvalusain, ns.	Äššigâššáid kalga aktiivlávt tieđettiđ sii vuoigâdvuođâin já säämi kielâlaavâ adelem vuoi
ovddidit sámegiela geavaheami sámi giellalága gáibidan vugiin.	gâdvuođâin palvâlussáid, tâi talle ovdediđ sämikielâ kevttim säämi kielâlaavâ vaattâm vuov
8.	8.
Sámi giellalága eavttuid ollašuvvan lea maiddái jurddašanvuohkeášši sámiid ruovttuguovllus.	Säämi kielâlaavâ iävtui tevdim sämikuávlust lii meiddei jurdâččemkoččâmâš. Uássin kieldâi
Gielddaid ovttaveardásašvuohtaplánaid ja dásseárvobarggu oassin gielddaid ja stáhta ossodagat galget lasihit bargiid diđolašvuođa sámiin, sin kultuvrras, servodatlaš sajádagas ja historjjás.	oovtviärdásâšvuođâvuáváámijd já täsiárvupargo kalgeh kieldah já staatâ ohtâduvah lasettiđ
Dát diehtu lasihivčče áddejumi sámi giellalágan eavttuid hárrái.	lasettičij ibárdâs säämi kielâlaavâ iävtui kuáttá. Jyehi sämikuávlu kieldân já staatâ ohtâduv
Buot sámeguovllu gielddaide ja stáhta ossodagaide galggašii ordnet doaibmasurggiid mielde máŋggakultuvrralaš-, ovttaveardásašvuohta ja dásseárvoskuvlejumi, gos gieđahallošedje ee. sápmelašvuhtii ja sámi giellaláhkii gullevaš áššit.	täsiárvuškovliittâs, mast kieđâvuššuuččii eres lasseen sämmilâšvuotân já säämi kielâlaahân
9.	9.
Sámeguovllu gielddat ja stáhta ossodagat galget doaimmaid ovddidettiin laktit doaimmaid ja virggiid nu, ahte dálá sámegielmáhtolaš bargit geavahuvvošedje gieldda dahje ossodaga sámegielat bálvalusaid / tulkonbálvalusaid buvttadeaddjin.	Sämikuávlu kieldah já staatâ ohtâduvah kalgeh toimâidis oovdettijn ovtâstâllâđ tooimâid já
Dán bálvalusas galgá dieđihit áššehasaide.	Taan palvâlusâst kalga tieđettiđ äš
Gielddat ja stáhta ossodagat galget kártet doaibmasuorggisteaset bargi sámegielmáhtolaččaid ja diđoštallat sin vejolašvuođa ja gearggusvuođa doaibmat tulkan.	šigâššáid. Kieldâi já staatâ ohtâduvah kalgeh karttiđ toimâsuorgijnis pargee sämikieltáiđusâš
10.	10.
Juohke sámiid ruovttuguovllus doaibmi stáhta ja gieldda ossodagas galgá leat viiddes vuogádat sámegiela lohkama doarjumii.	Sämikuávlu jyehi tuáimee staatâ já kieldâ ohtâduvâst kalga leđe tarbâšân vijđes vuáhádâh
Skuvlenvejolašvuođaid ja gielladáiddu váikkuhusa birra bálkái galgá aktiivvalaččat dieđihit bargiide.	sämikielâ uápui tuárjumân. Škovlimmáhđulâšvuođâin já kielâtááiđu vaikuttâsâin pálkkátmân
11.	11.
Sámiid ruovttuguovllu gieldda ja stáhta bálvalusaid fálli ossodagat galget vuođđudit áššehasregistaraid, main albmana áššehasa miehtan áššehasregistarai, ja mas oidno dat sámegiella, mainna son háliida alcces bálvalusa.	terijd, main lii äššigâš mietâmâš äššigâšregisterân, já mast čiälgá tot sämikielâ, moin sun
Registaras galggašii albmanit dat, ahte háliidago áššehas njálmmálaš ja čálalaš bálvalusaid sámegillii.	haalijd jieijâs palvâluđ. Registerist kolgâččij čielgâđ, et haalijd-uv äššigâš njálmálâš já kir
Registtar galggašii leat aktiivvalaš anus álo áššehasdeaivvadeami oktavuođas ja dan vehkiin addošedje sámegielat bálvalusat.	ohtâvuođâst já ton vievâst puávtáččij čuosâttiđ sämikielâlâš palvâlusâid.
12.	12.
Ng. sámegiela giellalasi prosentuálalaš meari galggašii bajidit.	Nk. sämikielâ kielâlase prooseentlâš mere kolgâččij luptiđ.
Dálá giellalassi ii movttiidahte sámegiela studeremii.	Tááláš kielâlase ij movtijdit sä
Bálkávuogádaga nuppástuhttima bokte sámegiela studeremis galgá bargat ekonomalaččat gánnáhahtti.	mikielâ luhâmân. Nubástutmáin pálkkááttemvuáháduv kalga sämikielâ luhâmist toohâđ eko
13.	13.
Nu guhká go anáraš- ja nuortalašgiela oasil ii leat virggálaš gielladáiddu duođaštan / dohkkehanvuogádat (nugo gielladutkkus) ordnejuvvon, sámi giellaráđđi nammada áššedovdilávdegotti, man bargun lea dáhpáhus hávil duođaštit olbmo gielladáiddu anáraš- ja nuortalašgiela oasil.	Nuuvt kuhháá ko aanaar- já nuorttâsämikielâ uásild ij lah virgálâš kielâtááiđu čäittim
Gieldda ja stáhta ossodagat galggašedje atnit bargoohcandilis dán duođaštusa seammaárvosažžan gielladutkosiin ja – duođaštusain nu guhká go anáraš- ja nuortalašgiela oasil ii leat vejolašvuohta gielladutkosii ja – duođaštussii.	aanaar- já nuorttâsämikielâ uásild ij lah máhđulâšvuotâ kielâtutkosân já – tuođâštusân.
14.	14.
Sámiid ruovttuguovllu virgeoapmahaččaid ja eará orgánaid sámegiela hálli bargiide galgá dáhkidit seammaárvosaš ekonomalaš vejolašvuođaid ja eará doarjjavuogádagaid studeret sámegiela go sámegiela máhtekeahtes bargiide.	Sämikuávlu virgeomâhááh já eres pargoadeleijeeh kalgeh sämikielâ sárnoo pargei tähidiđ
15.	15.
Gielddat galget gohcit sámi giellalága § 18 mielde oastobálvalusain ja gieldaovttastumiid doaimmas ahte sámiid gielalaš vuoigatvuođat ollašuvvet ja gáibidit, ahte bálvalusa lágideaddji orgánat čuvvot sámi giellalága ollašuvvama ja čuvvot sámi giellalága iežas doaimmas.	Kieldah kalgeh säämi kielâlaavâ 18 § miäldásávt kocceeđ uástupalvâlusâin já kieldâovtâs
Stáhta dahje láhkaásaheami guoskevaš evttohusat:	Staatâ tâi lahâasâttâs kyeskee iävtuttâsah:
16.	16.
Sámi giellalága galgá nuppástuhttit (paragráffa § 31) nu, ahte lágas ásahuvvon gieldda vuođđobálvalusaid buvttadeaddji eará orgánat váldojit ja gieldaovttastumit main sámiid ruovttuguovllu gielda dahje oassi das lea fárus, maiddái Sámi giellalágas dárkkuhuvvon stáhtadoarjaga ollái (§ 31).	pyevtitteijee eres finnoduvah já kieldâovtâstumeh main sämikuávlu kieldâ tâi uási tast lii
17.	17.
Sámegielat vuođđooahpahusa ja beaivedikšuma galgá sierra buhttet maiddái sámeguovllu olggobeali guovllus stáhta váriin gielddaide.	Sämikielâlâš vuáđumáttááttâs já peivitipšo kalga leđe sierânâssajanmäksimnáál staatâ ruu
18.	18.
Stáhta galgá vuhtiiváldit doaimmas, ahte stáhtahálddahusa gánnáhahttivuođaprográmma eastá sámiid ruovttuguovllus sámegielat bargoveaga bálkáheami ja váttásmahttá sámi giellalága ollašuvvama.	kuávlust sämikielâlâš pargojuávhu pálkkááttem já áštá säämi kielâlaavâ olášume. Pyevtit
Gánnáhahttivuođaprográmma galgá ollašuhttit vuhtiiváldimiin sámi giellalága.	vâšvuođâohjelm kalga olášutteđ väldimáin vuotân säämi kielâlaavâ. Meid kieldâ- já palvâ
Maiddái gielda- ja bálvalusortnetođastusas galgá vuhtiiváldit, ahte ođastus ii oaččo geahpedit sámegielat bálvalusaid.	lemráhtusuđâsmitmist kalga väldiđ vuotân, et uđâsmittem ij uážu kepidiđ sämikielâlâš pal
Vejolaš gieldalaktimat eai oaččo hedjonahttit sámegielat bálvalusaid, vaikke gieldda veahkadatmearri nuppástuvašii suopmelašeanetlogu gieldan.	vâlusâid. Máhđuliih kieldâovtâstitmeh iä uážu hiäjusmitteđ sämikielâlâš palvâlusâid, veikkâ
19.	19.
Stáhta galgá jogo bidjat buot sámegielat bálvalusaid buvttadeami ruhtadeami sámedikki bokte dahje gohcit buorebut ruhtadeami geavaheami erenomážit guovttegielatvuođalasi mieđihettiin, ng. barggu ruhtadeapmi oažžu vástaga.	pehti tâi kocceeđ pyerebeht ruttâdem kevttim eromâšávt kyevtikielâlâšvuođâlase mieđeet
20.	20.
Almmoshálddahusa áššedikšunskoviid galggašii buot jorgalit sámegillii stáhta ja gieldda bealde.	Staatâlâš já kieldâlâš almoshaldâšem ášástâllâmluámáttuvah kolgâččij puoh jurgâliđ sämi
21.	21.
Sámiid ruovttuguovllu olggobeale stáhta ossodagat ja ministeriijat galggašedje jorgalahttit sámiid guoskevaš lágaid ja riikkavuložiid dehaleamos vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid guoskevaš dieđihančállosiid / prošyraid sámegillii.	Sämikuávlu ulguupiälááh staatâ ohtâduvah já ministeriöh kolgâččii jurgâliđ sämmilijd kyes
22.	22.
Stáhta ođđa bálkávuogádagas sámegiela dáiddu galgá atnit bálkká bajideaddji ánsun álo sámiid ruovttuguovllus doaibmi stáhta ossodagain dahje fitnodatlágádusain, maid doaibmaguvlui sámiid ruovttuguovlu gullá.	Staatâ uđđâ pálkkááttemvuáhduvâst kalga sämikielâ táiđu leđe päälhi loptejeijee ánsun ain
23.	23.
Stáhta galgá ovddidit doaimmain ja ruhtademiin sámegielat diehtojuohkima šaddama Supmii ja maiddái dahkat vejolažžan buot sápmelaččaid dásseárvosaš vejolašvuođaid čuovvut sámegielat ođđasiid jierpmálaš diibmomeare áigge.	Staatâ kalga ovdediđ toimâinis já ruttâdmis vievâst sämikielâlâš tiäđusirdem šoddâm Suo
24.	24.
Stáhta galgá addit sámedikki bokte juohkinláhkai fásta mearreruđa sámegielat mánáid ja nuoraid riekkesdoaimma ruhtadeapmin.	Staatâ kalga čujottiđ sämitige pehti jyehimnáál merikoskâsöš meriruuđâ sämikielâlâš párnái
25.	25.
Stáhta galgá guorahallamiin láhčit daid vuođđoprinsihpaid, maid mielde mearriduvvojit dat virgeoapmahaččat, maid sámi giellaláhka guoská virgeoapmahašdoaimma luonddu dihte.	omâhááh, maid säämi kielâlaahâ kuáská virgeomâhâštooimâ luándu keežild.
26.	26.
Sámiid gielalaš vuoigatvuođaid sihkkarastima dihte sámi giellalága rihkkumušaid buktin riektevuogádaga ollái lea erenomáš dehalaš sámi giellalága ollašuvvamage dáfus.	gâdvuođâvuáháduv pirrâdâhân lii uáli tehálâš säämi kielâlaavâ olášume-uv tááhust. Rikko
Rihkkumušaid čielggadeapmin ja eastadeapmin galgá ráhkadit čielga váidalus- ja sanktiovuogádaga.	mušâi čielgiimân já estimân kalga rähtiđ čielgâ kuoddâlem- já ráŋgáštemvuáháduv.
Skuvlenvuogádaga guoskevaš evttohusat:	Škovlimvuáháduv kyeskee iävtuttâsah
27.	27 Juo áámmátškoliittâsâst kalga väldiđ vuotân sämikieltáiđusii pargojuávhu tášrbu já toohâđ
Jo ámmátoahpahusas galgá vuhtiiváldit sámegielmáhtolaš bargoveaga dárbbu ja dahkat vejolažžan sámegiela lohkama jo studerenáigge.	máhđulâžžân sämikielâ luuhâm juo škovliittâsääigi.
Videogáiddusoahpahusa bokte oahpahusa sáhttá ordnet Mátta-Supmiige.	Videokáidusmáttááttâs pehti puáhtá
Erenomáš stuorra sámegielmáhtolaš bargiid váilevuohta lea polesis, Lappi heahteguovddážis ja sosiála- ja dearvvasvuohtasuorggis.	poolisvuomijn, Laapi etikuávdáást já sosiaal- já tiervâsvuođâsyergist.
28.	28 Sämikuávlu kieldâi vuáđumáttááttâsâst já nube tääsi máttááttâsâst kalga kieđâvuššâđ säämi
Sámiid ruovttuguovllu gielddaid vuođđooahpahusas ja nuppi dási oahpahusas galgá gieđahallat sámi giellalága ja gielalaš vuoigatvuođaid.	kielâlaavâ já kielâlâš vuoigâdvuođâid.
29.	29 Sämikuávlun áámmátpargojuávhu škuávlejeijee oppâlájádâsâi máttááttâsâst (el. Laapi ollâ
Sámeguvlui ámmátbargoveaga skuvlejeaddji oahppolágádusaid oahpahusas (ee. Lappi universitehta, Oulu universitehta Giellagas-instituhtta ja pedagogihka dieđagoddi ja Roavvenjárgga ámmátallaskuvla, SOG ja polesámmátallaskuvla) galgá gieđahallat sámi giellalága ja dan geatnegasvuođaid.	opâttâh, Oulu ollâopâttuv Giellagas-instituut já šoddâdemtiettui tieđâkodde sehe Ruávinjaar
30.	30 Oovtviärdásâšvuođâlaavâ já säämi kielâlaavâ máhđulâžžân toohâm positiivlâš sierânâskoh
Ovttaveardásašvuohtalága ja sámi giellalága vejolažžan dahkan positiivvalaš sierrameannudeami galgá geavahit ávkin viidásabbot skuvlenvuogádagas.	tâlem kalga kevttiđ ävkkin vijđásubbooht škovlimvuáháduvâst.
Sámegielat bálvalusaid galgá sihkkarastit jo skuvlenmuttus ng. sámedihtomeriin guovddáš skuvlensurggiin, gos gielladihtomearri ii vel leat.	Sämikielâlâš palvâlusâid
Váldoáššis sámedikki guoskevaš evttohusat:	Válduášálávt sämitige kyeskee iävtuttâsah:
31.	31 Sämitigge kalga algâttiđ čielgimpargo sämikielâlâš palvâlusâi tuurvâstmist já oovdedmist
Sámediggi galgá álggahit čielggadanbarggu sámegielat bálvalusaid sihkkarastimis ja ovddideamis sámiid ruovttuguovllu olggobealde ovttas vuoigatvuohtaministeriijain, sámeservviin ja vehádatáittardeaddjiin.	sämikuávlu ulguubeln oovtâst riehtiministeriöin, sämiseervijguin já ucceeblohováldálâžžáin.
32.	32 Sämmilij kielâlâš vuoigâdvuođâi olášutmân ličij ávhálâš, jis sämitigge vuáđudičij oovtâst
Sámiid gielalaš vuoigatvuođaid ollašuvvama várás livččii ávkkálaš, jos sámediggi vuođđudivčče ovttas sámiid ruovttuguovllu gielddaiguin muhtinlágan giellaguovddážiid, main barggašedje sámegielmáhtolaš virgeolbmot ja doaibmaolbmot.	sämikuávlu kieldâiguin mottoomlágánijd kielâkuávdáid, main toimâččii sämikieltáiđusiih
Guovddážiin sámit	virgealmaah já toimâulmuuh.
sáhtášedje boahtit ohcat sámegielat áššehasbálvalusa ja jearrat rávvagiid ja dieđuid ee. sámi giellalágas ja sámiid gielalaš vuoigatvuođain sámiid ruovttuguovllu gielddaid ja stáhta virgeoapmahaččain.	äššigâšpalvâlem já koijâdmin ravvuid já tiäđuid el. säämi kielâlaavâst já sämmilij kielâlâš
33. Gielddat, stáhta ossodagat ja sámediggi galggašedje dutkat vejolašvuođaid vuođđudit oktasaš virggiid, maid vehkiin sámegielat bálvalusat sihkkarastošedje.	33 Kieldah, staatâ ohtâduvah já sämitigge kolgâččii tutkâđ máhđulâšvuođâid vuáđudiđ ohtsijd
34.	34 Sämitigge kalga tieđettiđ aktiivlávt säämi kielâlaavâst sämmiláid já movtijdittiđ sämmilijd
Sámediggi galgá dieđihit aktiivvalaččat sámi giellalágas sámiide ja movttiidahttit sámiid geavahit sámegiela.	kevttiđ sämikielâ.
35.	35 Sämitigge kolgâččij vuáđudiđ ive kielâtaho - palhâšume, mii mieđettuuččij pyeremustáá
Sámediggi galggašii vuođđudit jagi gielladahku - bálkkašumi, mii mieđihuvvošii buoremusat sámiid gielalaš diliid buoridan stáhta dahje gielddaid ossodahkii dahje eará orgánai ja movttiidahttit ná positiivvalaččat virgeoapmahaččaid sámiid gielalaš diliid buorideapmái.	sämmilij kielâlâš tile pyeredâm staatâ tâi kieldâi ohtâdâhân tâi eres uážžoi já návt toovân
36.	36 Sämitigge kalga toimâinis faallâđ kielâpalvâlusâid meid sämikieltáiđusáid já išediđ sämmi
Sámediggi galgá doaimmas fállat giellabálvalusaid maiddái sámegiellagiidda ja veahkehit sámiid sámegielat virgeoapmahaš áššedikšumis.	lijd sämikielâlâš ášástâlmist virgeomâháin.
37.	37 Sämitigge kalga faallâđ tâi čäittiđ tom, kote pasta faallâđ säämi kielâlaahân já sämikulttuu
Sámediggi galgá fállat dahje čujuhit dan orgána, mii bastá fállat sámi giellaláhkii ja sámekultuvrai laktáseaddji skuvlen- ja oahpahusbálvalusaid gielddaide, stáhta virgebáikkiide ja fitnodatlágádusaide.	rân kullee škovlim- já máttááttâspalvâlusâid kieldáid, staatâ virgáduvváid já finnodâhlájá
38.	38 Sämitigge kalga haahâđ pisovâš ruttâdem sämmilâš rävisulmuid sämikielâ luuhâm- já čääl
Sámediggi galgá skáhppot fásta ruhtadeami sápmelaš ollesolbmuide sámegiela lohkan- ja čállindáiddu skáhppomii ja čujuhit sámegiela skuvlema lágideaddji orgánaid.	limtááiđu hahâmân já čäittiđ tahheid, kiäh uárnejeh sämikielâ škovlim.
39.	39 Sämitigge já staatâ kolgâččáin toimâidiskuin já ruttâdmijguin adeliđ máhđulâšvuođâ sämi
Sámediggi ja stáhta galggašii doaimmain ja ruhtademiin dahkat vejolažžan sámegielat friija čuvgehusbarggu oahpahusa.	kielâlâš rijjâ čuovviittâspargo máttááttâsân.
40.	40 Puáttee säämi kielâlahâčielgiittâs várás kolgâččij tutkâđ adeliđ máhđulâšvuođâ ovtâstiđ
Boahttevaš sámi giellaláhkačielggadeami várás galggašii dutkat vejolašvuođa ovttastahttit ovttaveardásašvuohtalága ollašuvvama ja sámi giellalága ollašuvvama čuovvuma sámiid ruovttuguovllus.	oovtviärdásâšvuođâlaavâ olášume já säämi kielâlaavâ olášume čuávvum sämikuávlust.
41.	41 Säämi kielârääđist vuáđuduvvoo orgaan, mast lii jieijâs meriruttâ já mon puáhtá jiečânâs
Sámi giellaráđis vuođđuduvvo orgána, mas lea iežas iehčanasat hálddašuvvon giellaovddidanfidnuide dárkkuhuvvon meaarreruhta.	haldâšiđ já stivriđ kielâovdedemtoimáid. Sämikielâ toimâttâh sirdoo kielârääđi vuálásâžžân
Sámegiela doaimmahat nuppástuhtto giellaráđi vuollái gullevažžan ja sámegiela doaimmahat ovddiduvvo giellaguovddáža guvlui áššedovdin sámegiela guoskevaš gažaldagain.	já sämikielâ toimâttâh ovdeduvvoo kielâkuávdáá suundán äššitobden sämikielâ kyeskee