Mánná bođii eatnis mielde.
Mun lean áhčistan ožžon vahkkoruđa.
Eadni attii mánáidasas girjji.
Nieida manai oktan beatnagiinnis.
Mun lean eatnistan ožžon veahki.
Dáhto mánát boahtit ruoktot!
Leahppi go fárrolaga ádjáineatte?
Leat go oaidnán oappát?
Muhto mun oidnen siessán.
Son doalvu gusas návehii.
Mii fitnat áhkkomet luhtte.
Lehpet go mannan áhkodet lusa?
Ean muital suohttasiiddáme earáide.
Dál mii fertet gaikkodit náveheamet.
Leahppi go gávdnan beatnageatte?
Lehpet go viežžan buot girjjiideattet?
Oabbá válddii biillas ja vuoddjái.
Nisu dohppii lávkkas ja manai.
Áddjá rokkai ozastis njálgáid mánáide.
Olmmái heittii barggustis go náitalii.
Erke vuvddii dálus biergasiid.
Son vieččai vieljas biillain.
Ánde oaččui áhkus ruđa.
Máret ii leat oaidnán vieljas jahkái.
Son válddii dušše gávttis fárrui.
Piera lea áhčistis árben juoiganattáldagaidis.
Váldet din dávviriiddát eret mu ovddas!
Bohtet dál buohkat mánáideattetguin.
Ánde fárrii olles bearrašiinnis lulás.
Mii vulggiimet skihpáriiddámetguin várrái.
Manat go biiggáinat geasseorohahkii?
Vuodjibehtet go dálvet sihkkeliiddádetguin?
Lávejedje go olbmot dolin vuovdit guliideaset?
Eadni goarui buot biktasiid mašiinnainis.
Mii attiimet vieljaidasamet golleboahkána.
Mu viellja ráhkadii áhkkosis soappi.
Váldde don biergasiiddát!
Mii dus lea ozastat?
Mun válddán su oktan mánáidisguin.
Mun bidjen hildu sadjásis.
Gos eadnát lea?
Gula mánážan!
Oappásteame ii gullo mihkkege.
Oabbámet bohtet maŋŋeleappos.
Vielljan sáhttá vuoitit gilvvu.
Mun muitalin dan vielljasan.
Adden biergodávttiid beatnagiiddásan.
Sii adde bierggu beatnagasaset.
Son logai oappás dan bargan.
Gos áhččát lea?
Gula, bártnážan!
Oappásteame ii gullo mihkkege.
Son rahčá iešdovdduinis.
Raporttastis son deattuha ahte lea dárbu bargat viidáseappot áššiin.
Suohkanat addet váhnemiidda vejolašvuođa bidjat mánáideaset dakkár skuvllaide.
Sii besset geavahit eatnigielaset.
Sámiin leat iežaset fierpmádagat.
Son lea alccesis dan ráhkadeame.
Mun jurddašin iežainan, leš go duohta duohta?
Sii dahke iežaset oađđin.
Váldde biergasiid iežat fárrui!
Moai áigo alcceseame gámasuinniid čuohppat.
Dan lean oahppan alddán.
Gal moai goste iehčaneame.
Mun lean alccesan dan oastán.
Dál mii leat alcceseamet bivdime.
Lehpet go alcceseattet viežžan muoraid?
Son válddii alccesis dan mii sutnje gullá.
Goives alccesat mállása!
Son lea alccesis goarrume gávtti.
Mánát guvle alcceseaset speadjalis.
Son lea hui duhtavaš iežainis.
Dalle soai humadeigga dušše iežaineaskka.
Dalle moai humadeimme dušše iežaineame.
De doai humadeahppi dušše iežaineatte.
Dá lea mu iežan girji.
Lea go dus iežat biila mielde?
Moai válde dušše iežame biergasiid mielde.
Mii váldit dušše iežamet biergasiid mielde.
Doai váldibeahtti dušše iežade biergasiid mielde.
Dii váldibehtet dušše iežadet biergasiid mielde.
Soai váldiba dušše iežaska biergasiid mielde.
Moai válde dušše iežame biergasiid mielde.
Áigubeahtti go iežade dálu vuovdit?
Soai leaba iežaska fatnasa jávrái dolvon.
Lehpet go gávdnan iežadet girjjiid?
Son lea alddis dan oahppan.
Soai válddiiga iežaska bierggu mielde.
Mis leat alddámet ain šibihat.
Sis lea alddiset ruhtavallji.
Son málesta ieš juohke beaivve.
Gal moai ieža vel láddjejetne go mánát mannet.
Sii dolvo ieža áhku boarrásiid siidii.
Son lea hui duhtameahttun iežainis.
Moai áigo alcceseame dálu cegget.
Soai osttiiga alcceseaskka biilla.
Sus leat alddis buorit attáldagat.
Ale rábmo iežat!
Leat go dudnos alddáde bohccot?
Sudnos leat alddiska máŋga máná.
Don fertet ieš čállit.
Don fertet čállit iežat ohcamuša.
Mii vieččaimet alcceseamet biepmu.
Doai sáhttibeahtti viežžat alcceseatte biepmu.
Mii leat luoikan iežamet fatnasa áddjái.
Dat leat sin iežaset skohterat.
Lehpet go iežadet diŋggaid dolvon?
Gosbat dudno iežade biila lea?
Son válljii alccesis buoiddes bierggu.
Áhkku geahčai iežas speadjalis.
Soai ráđđádalai iežaineaskka.
Válddán iežan oasi dál.
Elle logai iežas vuolgime ruoktot.
Sii bivdet dálvebiepmu alcceseaset.
Man ollu sudnos lea alddiska ruhta?
Mii áigut čoaggit murjjiid alcceseamet.
Dálolaš lei garas barggahit iežas reaŋgga.
Bárdni ozai beatnagis miehtá gili.
Mánát, váldet alcceseattet láibevajahasaid!
Doppe lei Máhtte ávnnasteamen alccesis beavddi.
Diibmá osten alccesan biilla.
Leat go gullan sus alddis?
In gávdnan iežan lávkka.
Válddes alccesat gáfe!
Viečča vieljat boradit!
Sii ledje fulkkiideaset galledeamen.
Eadni dal ieš čohkká ommangáttis ja boraha uhca nieiddažis gean son doallá askkistis.
Soai njoalosteigga basttiideaskka ja bijaiga daid eret.
Ábo lei eatnis čalbmebealle.
Eadni ii diehtán ieš ge man buorre son galggai leat sutnje.
Son ođii álo eatnis bálddas.
Ábo logai eatnis maŋis eahketrohkosa.
Son váivvidii dávjá vánhemiiddis.
Muhtumin son jearai eatnistis.
Áhčči muitalii mánáidasas máidnasiid.
Son ii váiban goassege guldaleames áhčis muitalusaid.
Soai attiiga olbmáidasaska stuorra luosa.
Sii sáddejedje oabbáseaset juovlaskeaŋkka.
Váldde mánát sallasat!
Doai fertebeahtti bártnisteatte jearrat veahki.
Niillas bođii vivaidisguin dohko.
Ánne, rávkka eatnistat eambbo ruđa!
Áhččát manai čázi viežžat.
Leahppi go oaidnán áhčáde?
Sii árbejedje áhkusteaset ollu bohccuid.
Son attii muoŧŧásis liinni skeaŋkan.
In mun gal mánnásan diekkár oahpaheaddji sávaše.
Ale cáme beatnagat, ii dat leat sivalaš.
Leahppi go bidjan njálgáid suohkuidasade?
Ieža dihtet maid dagažit viesuineaset.
Soai čeargugođiiga beatnagasaska.
Leat go leamaš ohppiidat luhtte?
Moai fertejetne mánáidasame biktasiid oastit.
Áhkku doalvu beatnagiiddásis dávttiid.
Gal mun dieđán maid dagan bohccuidanguin.
Sii guđđe sihkkeliiddiset ja manne vácci.
Máhtát go namat čállit?
Máhttá go namas čállit?
Áddjá málii viesus.
Ožžon skeaŋkka bártnistan.
Čálli muitalii girjjistis mearrasámiid birra.
Nieida bassalii báiddiidis.
Gal son doallá njálmmis gitta.
Eadni oahpaha nieidasis beaskka goarrut.
Mii vuordit reivve nieiddasteamet.
Oabbá válddii niestti lávkkastis ja álggii borrat.
Ean váidal morrašiiddámet geasage.
Olmmái válddii njoammila gahpiristtis ja luittii dan láhttái.
Sii árvaledje iežaineaset árabuš ruoktot vuolgit.
Nieida bođii ráhkkásis mielde.
Mun lean ráhkkásisttán ožžon cummá.
Bárdni attii beatnagasas bierggu.
Soai attiiga beatnagasaska bierggu.
Eadni attii mánnásis girjji.
Bárdni attii beatnagiiddásis bierggu.
Soai attiiga mánnáseaskka vahkkoruđa.
Sii adde mánáidasaset vahkkoruđa.
Doai addibeahtti mánáidasade vahkkoruđa.
Moai adde mánáidasame vahkkoruđa.
Dievdu manai oktan beatnagiiddisguin.
Nieida manai oktan irggiinis.
Mun mannen oktan irggiinan.
Mannet go oktan irggiinat?
Mun lean ustibisttán ožžon veahki.
Mun lean oappáinan ožžon veahki.
Mun lean ustibiinnán ožžon veahki.
Mii leat ustibiinnámet ožžon veahki.
Moai letne ustibiinnáme ožžon veahki.
Dáhto mánáidat boahtit ruoktot!
Mun háliidan mánnán boahtit ruoktot!
Mun háliidan mánáidan boahtit ruoktot!
Moai háliidetne mánnáme boahtit ruoktot!
Moai háliidetne mánáideame boahtit ruoktot!
Leahppi go fárrolaga ustibiinnáde?
Leat go oaidnán ustibat?
Muhto mun oidnen ustiban.
Muhto mii oinniimet ustibeamet.
Muhto mii oinniimet ustibiiddámet.
Son doalvu gusaidis návehii.
Son doalvu beatnagiiddis návehii.
Mii fitnat vánhemiiddámet luhtte.
Vuolgibehtet go vánhemiiddádet lusa dál?
Leaba go mannan áhkuska lusa?
Ledje go mannan áhkuset lusa?
Leat go mannan áhkot lusa?
Eat muital suohttasiiddámet earáide.
In muital suohttasiiddán earáide.
Eaba muital suohttasiiddiska earáide.
Dál mii fertet gaikkodit vissomet.
Dál mun ferten gaikkodit visson.
Leahppi go gávdnan gusade?
Leahppi go viežžan buot girjjiideatte?
Leat go viežžan buot girjjiidat?
Nieiddat válde biergasiiddiset ja vuoddjájedje.
Nisu dohppii boahkánis ja manai.
Nisu dohppii biergasiiddis ja manai.
Mun roggen ozastan njálgáid mánáide.
Ánde oaččui vánhemiinnis ruđa.
Mun ožžon vánhemiinnán ruđa.
Máret ii leat oaidnán vieljaidis jahkái.
Mun in leat oaidnán vieljaidis jahkái.
Mun in leat oaidnán vielljan jahkái.
Mun in leat oaidnán beatnagan odne.
Mun in leat oaidnán beatnagiiddán odne.
Soai eaba leat oaidnán beatnagiiddiska odne.
Piera lea vánhemiinnis árben juoiganattáldagaidis.
Mánát leat vánhemiinniset árben juoiganattáldagaideaset.
Ánde fárrii etniinis lulás.
Mii vulggiimet oappáideametguin várrái.
Vuodjibehtet go dohko biillaideattetguin?
Lávebehtet go vuovdit guliideaset?
Lávet go vuovdit guliidat?
Mii attiimet vánhemiiddáseamet juovlaskeaŋkka.
Mun adden vielljasan golleboahkána.