Vuovddán dievddu gávtti , atnon dušše okte .
Guhkesnjunát guolgaáddjá Suoma ráji lahka . 
 Son lea állanguhkosaš guhkesnjunát guolgaáddjá .  
 Go alla várit eai leat , de ferte jalges duottar dohkket , dego muhtin lágan njuolggočoalát taxišillju .  
 Skábma lea guhki ja galmmas , ja go vuosttaš beaivesuotŋarat ihttigohtet , movttaska olmmoš . 
 Áhkku movttaska hirbmadit ja lohká : - Mun lean orron ja eallán das oba mihá guhká , muhto in goassege leat gullan ovttage mu gohčodeame áhkkun , dadjá boares áhkku . 
 Barggohisvuohta livčii sahtan unniduvvot jus livče doarjon min ohcama , lohká Finnmark Utmarksproduktera jođeheaddji , Tre-Ole , Ole O. Hætta . 
 Bážanasat leat klassifiserejuvvon vuollegaš bávkkanassan ja gullá pyroteknihka fáhtehussii . 
 Bážanasat geavahuvvojit eanaš estetihka ja somás dihtii . 
 Bážanasat adnojit miehtá máilmmi , dávjá ávvudemiid oktavuođas , ovddamearkka dihtii ávvudit ođđajagi . 
 Bážanasat sáhttet leat eananbážanasat , dahje áibmobážanasat . 
 Áibmobážanasas sáhttá iežat ovdajohtu , nu mo rakeahtain , dahje ahte sáddejuvvojit áibmui bombabálkestanávdnasiin . 
 Han-dynastias ( 206-220 ovdal Kristusa ) , Kinas , ráhkaduvvoje smávva bážanasat bámbosis , mii liggejuvvui nu ahte luoddanii garra jienain . 
 Guhtamáhkat ¶ 
 Sáibu ja eará basadangoanstat leat lihki stuorámus vašanat . 
 Guovdageainnu suohkan lea máŋggaid jagiid ohcan lobálaččat beassat čáhcelottiid giđđat loddat . 
 VEFAS lea bidjan 5 containera , maidda galget iešguđetgelágan ruskkat bálkestuvvot , nu go láset , ruovdeboksat j. n. a. ¶ 
 Anna Samuel Anne Marit Anders Gunhild Sara Ellen Kristine Mathis ( vielljat / oappát ) ( sivjjogat ) ¶ 
 - Ovdal lei nu ahte sii geat hálidedje searvát juoigangilvui eai dieđihan dan ovdagihtii muhto easka uvssas go bohte . 
 Ávžžuhit buohkaid searvát Máze Sámi Searvi ávžžuha vel ahte buohkat servet dan gilvvohallamii . 
 - Buohkat leat bures boahtin searvát leaš dál guđe gos sámis . 
 Báikkálaš skutervuovdi Isan lei čájehallama bidjan Vuorašjávrái , go diđii oallugiid searvát oaggungilvui . 
 KS ges ii áiggo bágget ovttage suohkan searvát buhtadusortnegii . 
 Dán jagi oaččui maid gohččuma Sámi riikkajovkui searvát , ja oassálastit Viva World Cupas Italias , muhto go gilvui ledje dieđihuvvon beare unnán joavkkut , de ii šaddan Italia mátki . 
 Eira lea okta máŋgasiis gean Hætta lea bivdimin sámi riikkajovkui , ja sus lea miella searvát riikkajovkui . 
 Illudan oaidnit bohtosa das , ja lohpiidan áŋgirit searvát das ieš maid , lohká Paulsen . 
 – Nuorat eai galggaše searvát dakkáraš veahtinfitnodagaide mat gávdnojit interneahtas . 
 Son bovde eambbosiid searvát dálvedeaivvadeapmái mii lágiduvvo skábmamánu loahpageahčen Ylläs báikkis Suomas . 
 Son hástala sámi nuoraid jahkásaččat searvát otnáš deaivvadeapmái . 
 Sii leat dán jagi bovden ealáhusberošteaddjiid nugo buvddaid searvát . 
 Mearrádus mielddisbukta ahte Sámediggi doarju dan ahte Ruoŧŧa galgá searvát konvenšuvdnii . 
 FO lea dál bovden olbmuid , servviid , ealáhusoasálasttiid ja earáid searvát dáid čoahkkimiidda mas leat golbmá sierra fáttá : ¶ 
 Kárášjoga Johttisápmelaččaid Searvi lágida boahtte mánus vuosttaš spábbačiekčangilvvu Siiddaid-Cup , masa Mathis Áilu Eira Meløy lea bovden buohkaid searvát geain lea gullevašvuohta boazodollui . 
 Dalle bohtet mánat ja nuorat gaskkal 7 ja 22 jagi Ávvilii sáminuoraid dáiddadáhpáhussii . 
 Lullin eai ipmir dážat manin lea dárbu giđđaloddemii , dál go vel sápmelaččain nai leat galmmihan boksat . 
 Bensiidnastašuvdnat jávket ¶ 
 Váilot profiilat ¶ 
 Mon šállosan dán cealkámusa . 
 Makkár ivnnát bivttas doaktáris lea ? 
 Lea čáhppesivnnát mas leat rukses dielkkut ovdasojiin ja rukses maŋŋesoajit . 
 Iŋggás leat nu ollu iešlágan juohke ivnnát gávttit . 
 Jus biibbala mielde livččii riekta , almma hal de livččii girkoverdde girkodordnii maid hercon juohke ivnnát čuovggaid , beaškalin ja dovden ieš nai mot jietna doarggistii . 
 Altapostena dieđuid mielde galgá leat čuvges ivnnát biila , jáhkkimis ránes dahje vilges biila mii vujii bártnáža sihkkela njeaiga . 
 Sáhtát maid váikko čoaggit iešguđet ivnnát lásttaid ja de ráhkadit čáppa gova dain , liibmet daid báhpirii . 
 Tonje viežžá áhcagasti báhkka klása áhcagastinuvnnas ja fieruha dan alit ivnnát klássajáffus maid Tanja lea válljen . 
 Lea go nu ahte ruškes dahje rukses ivnnát gákti dohkkehuvvo árbevirolaš gáktin ? 
 Boahtá go alit ivnnát láđđegákti vájalduvvot eará ivnniid sisa ? 
 – Suddu go in beassan su deaivat , šálloša son ja njávkkasta áhkus árbejuvvon čáhppes ivnnát vuovttaid . 
 Olgeš ja Ovddádusbellodat leatge čielga alit ivnnát bellodagat , muhto sáhttá roahkkat dadjat ahte Johttisápmelaččaid Listu lea maid politihkalaččat eambbo borgára bealde . 
 – Dál 1. sotnabeaivvi gullá sáhppadis dahje fioleahta ivnnát stola dahje čeabetliidni ja vilges báhppačuvla . 
 Dainna lágiin oaidná son ovdamunnin ahte sámeáššiid ovddideapmi ja vuoruheapmi ii leat dan duohken makkár ivnnát ráđđehus lea Norggas . 
 Dánsestettiin healmmit loktanedje ja mánát sulastahtte uhca iešguđet ivnnát jorba rásážiid . 
 Máŋggalágan ivnnát gávttit ledje maid ávvudeaddjin . 
 Glássačalbmeráhkadeapmi álgá go Wolfgan Trester vállje rivttes ivnnát ávdnasa mii leat vilges ivnnát smávva glássaspábba masa leat čalbmegovva gárvásit fabrihkas leikejuvvon . 
 — Sii ožžot vejolašvuođa máksit dan velggolaš divvaga , ja lassin vel liigedivvaga 200 r. Dasa lassin fertejit vel máksit 900 r. Dán jagi galgá leat alit obláhta , ja jus ii leat rivttes ivnnát obláhta ovdal borgemánu 15. beaivve , de čuhppet biilagalbbaid eret biillas . 
 Álggus orru dego livččii sárgon čáhppes ivnnát bliánttain , muhto veahážiid mielde čielgá ahte dáidagiin leat hirbmat olu , measta oaidnemeahttun ivnnit , maid olmmoš ii áicca álgogeahčasteamis . 
 – Dat lei hirbmat stuoris , čuvges ivnnát , ja das lei juo gumppe fárda , čilge Kemi . 
 Mánát besse oaidnit máŋgga ivnnát ja iešguđet sturrodaga lottiid , ja sii ohppe daid birra jođánit . 
 Nu oidnogohtetge fas čiehgahperolbmot , álggos vuos dušše mánát ja nuorat , sihke nieiddat ja gánddat čiŋadit juohke ivnnát čiehgahpiriiguin . 
 Dás geahččala alitivnnát unifoarbmaalmmái bissehit su . 
 Son lei gárvodan sevdnjesruškes gávttiin seamma ivnnát buvssaiguin , vuottačázehat ja julevsámi silbaboagán maid son ii lean ovdal geavahan . 
 Su oktanuplotjahkásaš oambealli Merly lea ožžon lákcaivnnát prinseassačuvlla eatnistis , dalle go dat maŋemus finai . 
 Dan dagai Tornensis mánnodateahkeda go bođii albmosii ahte Silja Sombys ii leat miella fárret Guovdageidnui , go sámedigge - ja suohkanstivrra áirras Isak Mathis O. Hætta gohčoda " čáhpuhin " dakkár ivnnát olbmuid go su isit ja mánná leaba . 
 – Sámi servodagas berre leat sadji iešguđetlágan liikeivnnát olbmuide ja kulturduogážiidda . 
 Aline lea alcces gorron rukseslágan ivnnát gávtti . 
 Rosa ivnnát avve ( boagán ) lea dološ áiggis ráhkaduvvon . 
 Go mii jearrat servet go riikajovkui , de ii leat dan duohken makkár dássi Davvi-Kyprosas lea , muhto dan duohken ahte háliidit go čiekčat sámi ivnnát báiddiiguin ja lohká go váibmu “ juo ” dasa . 
 Čiekči guoktá , geaid Sámi riikajoavku áinnas háliidivččii oaidnit sámi ivnnát báiddiiguin , lea váttis oažžut mielde . 
 Norga geavahišgođii rukses , vilges ja alit ivnnát leavgga , friija boandda , čuoigandábiid , váriid , ja goržiid Norgga symbolan . 
 Rukses báiddát nisu govas lea Leavnnja Mišunsearvvi jođiheaddji Merete Skarhol Gran . 
 Leat čáhppes divrrit main leat ruksesivnnát soajit . 
 Su oktanuplotjahkásaš oambealli Merly lea ožžon lákcaivnnát prinseassačuvlla eatnistis , dalle go dat maŋemus finai . 
 Gieskat Morten Gamst Pedersen logai NRK Sámi Radioi ahte illá jáhkká olbmuid beassat su oaidnit sámi ivnnát báiddiin Alfheimas boahtte mánu loahpas . 
 Diktahámát dráma ilbmá ¶ 
 Siivu guoimmuheaddji Johan Sara Jr. ja su joavku nagodii doalvvuhit jazza luohtehámát šuoŋaiguin duoddaris New Yorkii maŋŋebárgga eahkeda Kárášjogas . 
 Jus stivra livčče streaŋgasat , de livčče eanet ruhta oastit ođđa bordtennis beavddi e.e ja livčče guhkit rabas jus gielda livčče juolludan eambbo ruđaid klubbenii . 
 Leksikona lea 500 siiddot girjji čállon unna bustávaiguin . 
 Vurdojuvvo ahte buot divuhusat galget leat gárvát maŋit váhku mielde . 
 Na meahccis gal láve olmmoš hirbmadit vuoiŋŋastit , ja ruovttus maid vuoinnastan hui bures . 
 Vuoinnastan dalle go lea dievaslaš jaskesvuohta Dat lea hui imašlágan ja hearvás vásáhus . 
 Vuosttáš uđas Lákkovuonas lei lávvordaga eahkes , sullii diibmu 11:s , luodda ii ráhpasan ovdal go veaigin sotnabeaivvi . 
 Eará homofiillat Norggas leat dárbbašan áiggi ovdal leat ráhpasan , manne mii eat gálgga dan áiggi oažžut . 
 Demokráhtalaš prinsihppat ¶ 
 Luŋkká gokko bohccot galget olggos , ii ráhpasan albmaládje ja bohccot šadde njuiket badjil . 
 – Dál gáibidit journalisttat ahte čoahkkimat leat ráhpasat almmolašvuhtii . 
 Sámi journalistasearvvi jođiheaddji Mattis Eira , ja Finnmárkku journalista searvvi jođiheaddji Inger E. Utsi , geigiiga reivve Sámedikke čoahkkinjođiheaddjiide Josef Vedhuggnesii ja Jarle Jonasenii , gos gáibidit ahte lávdegottičoahkkimat leat ráhpasat almmolašvuhtii . 
 – Dál gáibidit journalisttat ahte čoahkkimat leat ráhpasat almmolašvuhtii . 
 Don boađát deaivát ođđa olbmuid ja geaid sáhtat maŋŋá geavahit ávkin . 
 – Justa dál lea bajándálki Frankriikkas , nugo láve šaddat go lea hui báhkas , muitalii meteorologa Gjermund Haugen , Meteoralogiska Instituhttas , Romssas ikte . 
 Suohttas čiekčát ¶ 
 Ja dat galgá sihkarasttot lágas ahte Sámediggi oažžu unnimusat hálddašit juohke jagi 0,5 proseanta našunálabušeahttas , mii lea sullii 4-5 miljárdda ruvnno , dadjá Tretnes . 
 Nu sáhttet dat rakeahttat maid billistit ollu , lohka Bæhr . 
 – Sámit ja inuihttat orrot muohtamáilmmis , ja máhttet ollu dan birra . 
 Nagirváre joavkku nieiddat mat ledje ovdal finála stuora favorihttat báhče guokte moala álggu čiekčamis . 
 Maŋemus jagiid lea ge leamaš garra debáhttat sihke almmolaččat ja Sámedikki vuogádagas dan heajos dili birra go sámegielat mánáide eai báljo gávdno oahponeavvut , vaikke Sámedikki lea miljovnnaid golahan oahpponeavvuid ráhkadeapmái . 
 • Plástaseahkat : 10-20 jagi • Sigareahttat : 12 jagi • Stobet ( aluminiumsboks ) : 300 jagi • Glássa gahpirlat : badjel 1 millijovdna jagi ! 
 Parasihttat leat čeahpit ja dat njommot bussái elliid bokte maid bussá bivdá . 
 Buot njeallje dubmehallon dievdduid advokáhttat dieđihit ahte sii bohtet guoddalit duomu Ruoŧa alimus riektái . 
 – Lean čuvvon mielde álgoálbmogiid oaiviliid , ja lean oaidnán ahte máŋgasat , nugo inuihttat , bealuštit oljoohcama , nu guhká go ohccojuvvo sihkar láhkai . 
 Su oainnu mielde eai váillo gal Guovdageainnu suohkanis kandidáhttat Niehkostipendii . 
 Stuorámus sivvan dasa leai go guokte jiena ledje beaivvi maŋŋá lohkun , ja jienastan konvoluhttat eai lean liibmejuvvon válgáviesus Málagis . 
 Dan seamma dagat dat arktalaš sámi delegašuvdna ja Ruonaeatnama inuihttat . 
 Dán jagi fáddán lea portreahttat . 
 Dál láhkonit fas válggat , ja inuihttat dáhttot dál Magga čáhkket saji sidjiide . 
 – Dál lea áigi geahččastit dobbeleabbui máilbmái ja plánat leat viiddididit dán neahttafierpmádaga gos maiddái Maorit , Aborigiinnat ja indiánarat ja inuihttat Canadas leat mielde , muitala Heatta . 
 Dattetge gielddus ii guoskka daid njuorjjonáhkiide maid inuihttat ja eará davviguovlluid eamiálbmogat leat bivdán , diehtá Reuters . 
 – Dat leat leamaš miellagiddevaš debáhttat ja Ráđđehus hálida gulahallat Sámedikkiin , lohká Ludvigsen . 
 Inuihttat suokkardit ovttasbarggu ¶ 
 Njuolggočoalát politihkar : – Lean albma njuolggočoalát politihkar , gii in dieđe maidege lágain ja konvenšuvnnain , muhto duosttan lohkat máid meinen , lohka Ovddádusbellodaga Sámedikke listtu vuosttaš kandidáhtta Svein Ole Sandvik , Guovdageainnus eret . 
 – Dalle han fertejit boazodoallit geahpedit ealuideaset ja dat lea mu mielas boastut go čuohcá otná dolliide geat galggaše birget ealáhusas , lohka Eira . 
 Eanetlohku Sámedikkis ii loga dan dárbbašlaš dahkat , nu guhkkágo Sámedikkis lea vierru válljet unnitlogus jođiheaddji . 
 – Návli lea muhtun olbmo mielas váraleabbo go bombbat ja terroristat , dan mii gal juo diđiimet , dadjá son , gii liikká buori mielain bovde gallededdjiid šovvii . 
 Gávcci jagi maŋŋil go Augusto Pinochet issoras stivrejupme nogai , sáhttet olbmodávttit duođaštit lea go duođai Colonia Dignidad , maid nazistat maiddái geavahedje čiehkkádanbáikin , maiddái leamaš konsentrašuvdnabáiki . 
 Sii oidnet min dego našunalistan , ieža sii leat dušše muhtun ođđa- sámefascistat . 
 Indofijilalaččat leat India olbmot geaid kolonistat leat buktán sulluide sohkargilvima dihte . 
 Vaikko Ovddádusbellodat Finnmárkkolágasemináras geazuhii ahte sápmelaccat leat rasistat , de son lihkká hálida oahppat sámegiela dal go girjji lea ozzon . 
 Fredriksen oainnat geazuhii ahte sapmelaccat leat rasistat . 
 Rasistat dahje eai . 
 Eirik Reinert čuoččuha ahte njuovahagat ja bohccobiergogrossistat leat jáhkihan olbmuid ahte lea njuovvanroassu . 
 – Dat lea dagahan ahte stuorra grossistat čohkkájit áidde alde ja vurdet ahte bohccobierggu hattit gáhččet . 
 Geir Pedersen ii loga dán ilmmis ge diehtit man ollu njuvvet dan čavčča , go grossistat eai leat diŋgon eai ovtta ge grámma bierggu . 
 Dalle livččiimet mii sihkarastán jođu vaikko man ollu birgui , go de grossistat oasttáše vaikko man ollu . 
 Dat dahká ahte grossistat vurdet hattiid gahččat . 
 Davve-Vietnam nammasaš riikka jođihedje kommunistat Ho Tsi Minh nammasaš olbmo olis . 
 Dál unnit álbmogiid dábiid juo kommunistatge muhtinláhkái gudnejahttet . 
 Báhkát láhppon dahje sáddejuvvon ruovttoluotta . 
 Nu go juovlastállu , juovlamuorra , juovlabáhkát , Jesus-mánná , Betlehem-násti , vástidii bargi . 
 Iskáme áššiid ¶ 
 – Mii leat dal iskáme moadde ášši . 
 In ipmirdan maid diet politiijaid girjját biillat skirvehalle , muhto nu goit dahke ija miehtá . 
 Sámi Girječálliid Searvi antologiija ( doaimmaheaddji , 1983 ) Aitmatov : Girjját beatnaga dievva ( jorgalan ovttas Guttorm Einoin 1993 ) Gáldu : Wikipedia ¶ 
 Rievssahis leat guovttelágan dorkka Dálvet lea rievssat vielgat , muhto geasi beallái molsu son ránesgirjját dorkii . 
 Nubbi lea vielgat ja nubbi fas ránesgirjját - ja dan mun geavahan geasset , lohká rievssat . 
 Danne sáhttá roahkkat dadjat ahte Sámi álbmotbeaivi lea seamma girjját go min sámi kultuvrra , ja dát beaivi čuvggodahttá dálvvi guhkes seavdnjadasa sámi šerres ivnniiguin . 
 Dán mearredii Deanu gielddastivra girjját digaštallama maŋŋá maŋŋebárgga . 
 Ja dat maid ii doala deaivása , ahte juokŋasat galbmojit gitta giđđat , loahpahuvvui girjját ákkastallan . 
 beivviid davviguovlluid girjját álmogiin čohkkejuvvon joavkku dánsut ja lávlut ijahis ijas . 
 Jutajasaid juohkebeaivválaš mearkan gávpogis šaddá joavkkuid girjját ráidovázzin gávpot guovddážis " Sampo " šilljui mii lea maid beivviid dáhpáhusaid guovddáš . 
 Karlsrud lohká iežaset oaidnán ja govven go boazodoalli huškkui niibbi čađa mielgga go giehtadii gabbagirjját variha . 
 Oulu Sámit-searvvi ordnen gáktečájáhusat geasuhedje sáliid dievva olbmuid geahččat čiŋadan girjját sápmelaččaid . 
 Vuordá gieldda gulaskuddát orohagain ¶ 
 Ministtar Pedersen áigu mearridit áššis maŋŋel go iskanbohttosat leat gergosat , muhto lea geažuhan ahte fanas ii sirdojuvvo . 
 Vulos gáhčadettiin šattai hui leahttu , dolggit vel beasáde . 
 Dát fálaldat , fálaldat maid Lilletun lea dahkan stuora čuoggán , ii leat mihkke maid dárbbaha váldit duođas - jus galgá dadjat láđđásit . 
 Son joatká ja lohká : – Ja jus guossit leat viisat , de sii gal ipmirdit ahte sii sáhttet veahkkalaga borrat , ja dainna lágiin gádjut iežaset . 
 Áhkku muitala ahte nieida sáhttá mánnát fiervái , ja čuorvut ja huikit su ádjá boahtit . 
 Su jahkka lei ráhttásan sealggebealde , muhto dat ii dahkan maidege . 
 Guokte vuolleagát áltálačča leigga badjelmeare ávvudan miessemánu 16. beaivvi . 
 Leat dušše nieiddaščuoikat mat liikojit varrii . 
 Ii leat gusto dušše heitot go čuoikat bohtet deike , dain lea maid ávki juoga masa . 
 Go ollegohten muhtin ealu lusa de oidnoje bohccot čuoggáme suvnnjiin ja dušše bieža oidnui . 
 – Mus leat muđui gažaldatmearkat čiekčanlisttuide , go eai oro min oaiviliid veaháge čuovvolan , dadjá son . 
 Sarrihit ii leat nu álgi gávdnat siseatnamis , muhto muhtin báikkiide dat gal leat šaddán oalle ollu . 
 Rievttát ohcá SOF-guvlui ¶ 
 Doaivvun oallosat leat guhká háliidan vuolgit vázzit dán mátkki , muhto , mu dieđu mielde , ii leat lágiduvvon dakkár mátki ovdal . 
 Kárášjoga leansmánnikántuvrras oččo dieđu lávvardat čuovganeapmai , ahte biiila lea vuodjan badjel luotta Kárášjoga márkán siste . 
 Dalle lei buot dáid mielde mannát , ja oastit buot áviissaid ovdal earát háhppehit oaidnit riegádahttiid siiddu . 
 Danin illudedje sii hirbmosit oahpásnuvvát sámi kultuvrii . 
 Go leimmet gállán joga rástá munno johtolat goargŋui bájásguvlui álggos čađa boares áihkevuovddi , muhto bajibuš álge juo oidnostallat soagit ja reatkát . 
 Guohtoneatnamiid buorre ortnet ja eará boazodoallodoaimmat addet vejolašvuođaid mat hárjehit ámmátboazoolbmáid sajádat ealáhusa nanosmuvvát . 
 Mot galgá Sámediggi gahttet doaresbeal giliid ja daid ealáhusaid ? 
 Muhto girjjit gal dađistaga leat ihttigoahtán eanet ja eanet sámegillii . 
 Muohto go son galgai oažžut fallskjearpma olgos de dát ii ráhpasan . 
 Skoarra lea čáhceloddi , várrasis leat čáhppes ja vilges dielkkut . 
 Son muitalii ahte sii leat mearridan finadit Guovdageainnus dan dihte go hálidit oahpásnuvvát sámi árbevirolaš biepmuide ja kultuvrii . 
 Ulbmil lea ahte olbmot galget oahpásnuvvát iešguđetge suohkanii . 
 Ung i Norden nuoraidkulturdeaivvadeapmi lágiduvvo ge dan váste ahte nuorat davviriikkain besset deaivvadit ja oahpásnuvvát gaskaneaneaset , ja ovdanbuktit juoidá suohttasa sin kultuvrras mii orru leamen suohtas čájehit eará guovllu nuoraide . 
 Uvddujogas máddáguvlui manadettiin munno johtolat goargŋui bájásguvlui álggos čáđa suhkes beahccevuvddiid , muhto bajibus álget juo oidnostallat soagit ja reatkát . 
 Vuossárgga iđiida go mánát bohtet skuvllaide ja mánáidgárddiide galget váhnemat leat dárkkistan mánáid vuovttaid dihkečohkkumiin ahte eai leat čivron . 
 Várrasis lea ruoná raddi , čeabetbirra lea vielgat . 
 Áhkku lei nu boaris ahte ledje reatkát vel šaddan oaivái . 
 – Fertet vántaluvvát olu mátkkošteapmái . 
Aviisat sihke Norgga ja Suoma bealde leat addán buriid árvosániid bihtái . 
Oljobohkán stuorámus nárrodat ¶ 
Lea maid hirbmat suddu go olu biilavuoddjit , geat leat viisat gáttis , rivdet nie sakka go čázii ala bohtet , ja álget stoahkat iežaset ja earáid heakkain , ja muđui billistit sin ovddas geat dovdet ovddasvástádusa iežas ja earáid heakka ovddas gáttis ja čázis . 
Mun barggan muhtomin buohcciviesus , ja mu mielas lea lossat oaidnit sin rahččáme . 
– Mu somámus geassemuitu lea go leat lajot . 
May-Linn lea lohkáme sámegiela ruovttus . 
Dieinnalágiin šaddet suovssat mat ellet muoras sullii 2-3 jagi ovdal_go dat muhttašuvvet ja šaddet vieksán . 
” Återgällningen ” mearkkaša mávssaheapmi ruoŧagillii , ja lea historjjálaš romána dan áigodagas go Sámit bártidišgohte singuin guđet gáibidedje vearromávssu , ja rievidedje ja goddaledje Sámis , sullii daid áiggiid go davviriikat álge ristahuvvat . 
Juohke beaivvi gilvoáigodagas vuorbáduvvojit guhtta vuoiti oasseváldiid gaskkas geaidda sáddejuvvo 7 juolgemihtot stággu mas čuvvot haspelsnealla ja sierra FeFo vuogga mielde . 
Ráđđehus lea miehttán Nuortasámi musearusttega Njávdámis sámi duhátjagi báikin , ja jagi 2000 bušeahtas joatkit dáinna áššiin . 
– Davviriikat ruhtadit iežaset valáštallandoaimmaid njuolga stáhtabušeahtas , ruđaiguin mat bohtet stáhta ruhtaspealuid dietnasiin . 
John Anders Grønnli bárdni Terje Grønnli lea njulgestaga suhttan ja massán luohttámuša Kárášjoga gieldda njunnošiidda , maŋŋil go gielda lea beahttán addimis fuolahusbálkká John Anders veahkkedárbbuid ovddas . 
Terje Grønnli imašta makkár duogáš Kárášjoga gielddas lea beahttit addimis veahkkedoarjaga . 
– Manne Guovllustivra lea vuosttaldan addimis čuohppanlobi Márgget-Jon roavvái , lea go dát lea dálveguohtuneana . 
Ovdamearkan namuha earet eará go fylka lea caggan addimis skutervuodjinlobiid turismadoaimmaide . 
Ja de mii čohkkámet .