[word = "geatnegáhtton"]
Boađus: 23 
Deanu čázádaga guolástanhálddahus lea 	geatnegáhtton 	hálddašit mearriduvvon láhkarámmaid siskkobealde .
3 SÁMEDIKKI GIELLABARGGU VUOĐĐU 3.1 STÁDA OVDDASVÁSTÁDUS SÁMEGIELAS Norgga stáda lea iešguđet lágaid ja láhkaásahusaid bokte 	geatnegáhtton 	váldit ovddasvástádusa sámegielas .
Ovdamearkka dihtii leat Fálesnuori gielddas nu ollu go 40 % ássiin ( + 12 %/+ sámegielagat , muhto unnán almmolaš bálvalusat fállojuvvojit sámegillii , go Fálesnuori ásahusat eai leat 	geatnegáhtton 	geavahit sámegiela .
	Assu corpus –
Lilletun baicca šaddá minstarin dasa ahte sáhttá spiehkastit ja bidjat eret buohkaid geat leat siskobealde seamma namahussii ja geat čuvvot Biibbala ja girku dovddastus čállosiid ja dasa lassiin vel láhtte nu go leat 	geatnegáhtton 	, muhto geat eai dohkket ortnegiid mat eai lea čadnon dovddastussii .
– Boares árbevirolaš boazodoalus lei nu ahte sus geas leat bohccot , son lei maid 	geatnegáhtton 	bargat .
Sin mielas lea ráđđehus 	geatnegáhtton 	buktit ruovttoluotta oasi riggodagain mat leat dolvojuvvon Finnmárkkus lulas ja okta vuohki dan dáhkát lea ođđa stuora visttiid hukset deike .
	North Saami facts corpus –
Studeanta čoavdá čoaggánemiid gaskkas 	geatnegáhtton 	bargobihtáid journalisttalaš teakstašlájain ; kulturođas , kulturreportáša ja dáidagiid ja kultuvrra árvvoštallan .
Ovdamearkka dihtii leat Fálesnuori gielddas nu ollu go 40 % ássiin ( + 12 %/+ sámegielagat , muhto unnán almmolaš bálvalusat fállojuvvojit sámegillii , go Fálesnuori ásahusat eai leat 	geatnegáhtton 	geavahit sámegiela .
Oahppoplána šaddá dál láhkaásahussan , ja dalle lea skuvla juridihkalaččat 	geatnegáhtton 	plána čuovvut .
Máhttoloktema mielde leat dál dát variánttat studeremii ráhkkanahtti suorggis : - sámegiella vuosttašgiellan - sámegiella nubbingiellan dássi 2 ja dássi 3. - sámegiella vierisgiellan ( 	geatnegáhtton 	giellafága studeremii ráhkkanahtti suorggis ) - sámegiella válljenláhkái prográmmafágan
	Min Aigi corpus –
Ealgabivdiide dohkkehuvvo báhčin oassin 	geatnegáhtton 	30 luođa hárjehallanbáhčimii .
– Leago fitnodat dahje organisašuvdna álo 	geatnegáhtton 	registreret iežas ?
Buot Norgga suohkanat leat 	geatnegáhtton 	geahčadit ja iskat dákkáraš váttisvuođaid , ja dasto ráhkadit plána movt čoavdit daid .
Jus boahtte jagi sádde sámegillii reivve namuhuvvon gielddaide , de leat sii 	geatnegáhtton 	jobe njálmmálaččat vástidit sámegillii .
Dušše dat geatnegahttá BST oalle ollu sámi álbmoga ektui , muhto dađe bahábut orrut sii eanet 	geatnegáhtton 	Norgga stuorraservvodaga ektui go sámi unnitálbmoga ektui .
Dušše dat geatnegahttá BST oalle ollu sámi álbmoga ektui , muhto dađe bahábut orrut sii eanet 	geatnegáhtton 	Norgga stuorraservvodaga ektui go sámi unnitálbmoga ektui .
Prošeakta gálgá doaibmat ovtta suohkanis gos sámit orrut , muhto dakkár suohkanis gos eai leat makkárge 	geatnegáhtton 	sámegielfáláldagat mánáide suohkana beales .
Nu dovdá Bierna iežas 	geatnegáhtton 	seailluhit sámi kultuvrra .
Nystad deattuha ahte PPB lea 	geatnegáhtton 	bálvalus ja ahte dat ferte doaibmat albmaláhkai .
– Vuođđolága páragráfa 110 A:s čuožžu ahte Norgga eiseválddit leat 	geatnegáhtton 	lágidit dili sápmelaččaide buoremus láhkái nu ahte sii sáhttet ovddidit ja sihkarastit iežaset giela .
Dán šiehtadusa lea suohkan 	geatnegáhtton 	čuovvut , go Tostrupa bálvalus lea álmmolaš bálvalus .
Doaivumis šaddá « Áiggun juoiggastit » 	geatnegáhtton 	oahppun sihke sámi mánáide , láttániidda ja dážaide .
Juohke eanaeaiggát lea 	geatnegáhtton 	vuolláičállit šiehtadusa stáhtain .