[word = "válddi"]
Boađus: 1 820
							
Ovddit12Čuovvovaš
Cealkkačájeheapmi
	North Saami administrative corpus –
Ovdáneapmi čuovvu eiseváldiid ulbmiliid addit Sámediggái stuorát váikkuhanfámu ja 	válddi 	sámiid guoskevaš áššiin .
Earet dan 	válddi 	mii Sámedikkis lea sámelága bokte , de lea Sámedikkis maiddái váldi boazodoallolága , oahpahuslága ja kulturmuitolága olis .
Birasgáhttendepartementa sirddii 2001:s kulturmuitolága 	válddi 	Sámediggái .
Ovdáneapmi čuovvu eiseváldiid ulbmiliid addit Sámediggái stuorát váikkuhanfámu ja 	válddi 	earenoamaš sámiide guokevaš áššiin .
Birasgáhttendepartementa lea juolludan 	válddi 	kultturmuitolága mielde Sámediggái .
Sisriikaministeriija ossodatdirektora , Cay Sevón , 	válddi 	badjelasas jođiheami Suomas maŋŋil go Rauno Saari heittii go nammaduvvui Oarje-Suoma leanahearrán .
Departemeanta ulbmáda fápmudit iežas 	válddi 	Sámi allaskuvlii das mii guoská ođđa sámi oahpaheaddjioahpu struktuvrii ja huksehussii .
Sámi báikenamaid nammakonsuleanttat Báikenammalága § 11 addá Sámediggá 	válddi 	nammadit sámi báikenammakonsuleanttaid .
Departemeantta árvvoštallan Stuoradiggedieđahusas nr. 11 ( 2008-2009 ) Læreren – rollen og utdanningen ( Oahpaheaddji – rolla ja oahppu ) geažuhuvvui ahte departemeanta sirdá 	válddi 	Sámi allaskuvlii hábmet ođđa oahpaheaddjeoahpu struktuvrra ja lágideami , muhto seammás galgá dát čuovvut našunála bajimus mearrádusrámmaid .
Departemeanta ulbmáda fápmudit iežas 	válddi 	Sámi allaskuvlii das mii guoská ođđa sámi oahpaheaddjioahpu struktuvrii ja huksehussii .
Sámi báikenamaid nammakonsuleanttat Báikenammalága § 11 addá Sámediggá 	válddi 	nammadit sámi báikenammakonsuleanttaid .
Sii doalahedje 	válddi 	mearridit vearu sturrodaga .
Earret ruoŧa 	válddi 	ledje rievttis dušše sápmelaččat .
1932 láhkarievdademiin oaččui fylkadiggi 	válddi 	sihke mearridit galggai go báhčinbálká gazzalottiide , ja bálkká sturrodaga .
Lea maiddái olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit njuolggadusaid doarjagiidda Boazodoallošiehtadusa olis .
Orohatstivrra 	válddi 	eahpečielga njuolggadusat addet orohaga eanetlohkui vejolašvuođa boastut geavahit iežaset válddi ovddidit iežaset beroštumiid ovdalii orohaga oktasaš beroštumiid , njuolggo vahágin unnitlohkui .
Orohatstivrra válddi eahpečielga njuolggadusat addet orohaga eanetlohkui vejolašvuođa boastut geavahit iežaset 	válddi 	ovddidit iežaset beroštumiid ovdalii orohaga oktasaš beroštumiid , njuolggo vahágin unnitlohkui .
Priváhtarievttálaš orgánan oažžu orohatstivra 	válddi 	mearridit iešguđet siskkáldas áššiid , áššiid mat gusket resursahálddašeapmái ja guohtumiid suodjaleapmái .
Áššit mat gusket ovttaskas olbmuid boazodollui leat olggobealde orohatstivrra 	válddi 	.
Go orohatstivrra lahtut ieža nai leat boazodoallit , ja alddiineaset lea gullevašvuohta olu daid áššiide maid gieđahallet , de lea deaŧalaš sihkkarastit ahte eanetlohku ii geavat iežas 	válddi 	govttohemet duolbmat unnitlogu beroštumiid .
Lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit dáid mearrrádusaid rievdaduvvot .
Dan dihte livččii leamaš sávahahtti boazodoalloláhkiii bidjat dákkár oppalaš mearrádusa : « Almmolaš 	válddi 	doaimmaheamis eará lágaid mielde galget eiseválddit vuhtii váldit dárbbašlašvuođa gáhttet sámi boazodoalu sámi kultuvrra ja servodateallima vuođđun .
Diekkár njuolggadusa evttoheapmi láhkii lea nappo olggobealde lávdegotti 	válddi 	, ja dan dihte ferte lávdegoddi duhtat dasa ahte dušše čujuhit diekkár njuolggadusa dárbbašlašvuhtii .
Mearrádusa livččii sávahahtti rievdadit , muhto dat lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	.
1978-lága 10. §:s leat maid eará mearrádusat mat regulerejit dilálašvuođaid mat leat olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit rievdadit .
Lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit rievdadit njuolggadusaid johtolagaid birra , muhto lávdegoddi čujuha muhtun beliide dán njuolggadusa oktavuođas .
Lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit dán njuolggadusa rievdadit .
Lávdegoddi oaidná dárbbu geahčadit dáid njuolggadusaid dárkileappot , muhto ii sáhte evttohit rievdadusaid , go gažaldahkan leat áššit mat leat olggobealde lávdegotti 	válddi 	.
Lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit rievdadusaid dása .
Fylkkaboazodoallostivra sáhttá 	válddi 	dán mearrádusa mielde addit fylkkamánnái .
Lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit rievdadusaid dása .
Fylkkaboazodoallostivra sáhttá fylkkamánnái addit 	válddi 	dan doaimmahit .
Dát almmotge ii mielddisbuvtte ahte fylkkaboazodoallostivra oažžu 	válddi 	seaguhit iežas orohaga beaivválaš doaimmaide .
Seammaládje lea daddjon stivrenjoavkku 	válddi 	čilgemis , Finnmárkku ođđa orohatjuohkima oktavuođas .
Jus eananjuohkindiggi galgá oažžut 	válddi 	maiddái boazodoalu dáfus , de ferte eananjuohkindikkiid boazodoallofágalaš gelbbolašvuohta buoriduvvot .
Mearrádus addá 	válddi 	mearridit guohtunáiggiid dalle go lea dárbbašlaš boazodoalu iežas dihte , namalassii dalle go lea dárbbašlaš gáhttet dihto jagiáigeguohtumiid , dahje jus lea várra ahte guohtunáiggiid mearrideami haga šaddet váttisvuođat siiddaid gaskii .
Mearrádus ii atte 	válddi 	mearridit guohtunáiggiid vuhtii váldin dihte guovllu eará geavaheddjiid .
Dalle gal fertešii 	válddi 	oažžut eará njuolggadusaid olis , omd. evttohusa § 10–1 mielde , mii vástida 1978-lága 15. § .
Go lávdegoddi lea válljen addit dán 	válddi 	maiddái fylkkamánnái , de lea dan dihte go sierralobi ohcan lea hoahppuášši , ii ge olle čohkket fylkkaboazodoallostivrra .
Lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit dása rievdadusaid , muhto lávdegoddi lea evttohan dárbbašlaš rievdadusaid mat čuvvot lávdegotti evttohusa hálddašanortnega rievdadeami olis .
Lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit rievdadusaid dás , earret dan mii lea dárbbašlaš heivehit mearrádusa lávdegotti eará evttohusaide .
Lávdegoddi atná dárbbašlažžan rievdadit buhtadan-mearrádusaid , muhto dat lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	.
Lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit rievdadusaid buhtadan-njuolggadusaid dáfus .
Nugo namuhuvvon , de lea olggobealde lávdegotti 	válddi 	evttohit rievdadusaid buhtadan-njuolggadusaid dáfus .
Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid Boazodoallostivrra áššegieđahallama birra , earret eará sikkáldas bargojuogu ja dan birra goas Boazodoallostivra sáhttá addit Stáhta boazodoallohálddahussii 	válddi 	cealkit ja mearridit stivrra ovddas dihto áššiin .
Departemeanta sáhttá addit njuolggadusaid 	válddi 	sirdima birra Boazodoallostivrras fylkkaboazodoallostivrii ja fylkkamánnái60 .
Lea departemeanta mii mearrida láhkaásahusaid 	válddi 	sirdima birra Boazodoallostivrras Stáhta boazodoallohálddahussii , muhto lea Boazodoallostivra mii mearrida galgá go váldesirdinvejolašvuohta geavahuvvot .
Departemeanta sáhttá addit láhkaásahusaid fylkkaboazodoallostivrra áššegieđahallama birra , earret eará siskkáldas bargojuogu ja dan birrra goas fylkkaboazodoallostivra sáhttá addit fylkkamánnái 	válddi 	cealkit ja mearridit stivrra ovddas dihto áššiin .
Boazodoallostivra dahje fylkkaboazodoallostivra sáhttet , go leat erenoamáš ákkat , sirdit 	válddi 	dán mearrádusa mielde nappo boazodoallohovdii ja fylkkamánnái .
Muhtun dilálašvuođain sáhttá leat dárbu sirdit 	válddi 	nappo fylkkamánnái dahje Stáhta boazodoallohálddahusa hálddahuslaš jođiheaddjái .
Deattuhuvvo almmotge ahte mearridanváldi lea stivrenorgánain , nu ahte 	válddi 	sirdin berre dahkkot dušše jus leat erenoamáš ákkat dasa , omd. jus lea hoahppu mearridit juoidá .
Boazodoallostivra ja fylkkaboazodoallostivra sáhttet sirdit iežaset 	válddi 	mearridit bággendoaimmaid vuosttaš lađđasa a-bustáva mielde nappo boazodoallohovdii ja fylkkamánnái .
Goalmmát lađđasis addo vejolašvuohta sirdit 	válddi 	fylkkamánnái dahje boazodoallohovdii .
Olmmošvuoigatvuođa kommišuvdna Genèvas lea ožžon 	válddi 	guorahallat vugiid movt nannet ja bearráigeahččat doaibmahehttejuvvon olbmuid olmmošvuoigatvuođa dili .
Guovllustivra sáhttá 	válddi 	dán mearrádusa mielde addit boazodoalloagronomii .
Gonagas addá dárkilet mearrádusaid Boazodoallostivrra doaimma , 	válddi 	ja bargoortnega birra .
Boazodoallostivra dahje guovllustivra sáhttá sirdit 	válddi 	dán paragráfa mielde nappo boazodoallohovdii ja boazodoalloagronomii .
Boazodoallostivra ja guovllustivra sáhttet sirdit iežaset 	válddi 	mearridit bággodoaimmaid vuosttaš lađđasa nr. 1 ja 2 mielde nappo boazodoallohovdii ja boazodoalloagronomii .
Brustad deattasta ahte stuorradiggedieđáhus Sámepolitihka birra maiddái lea lávki Sámedikki rolla , 	válddi 	ja ovddasvástádusa čielggadeami guvlui .
Ráđđehusa oainnu mielde ollašuvvá juksanmearri ahte Sámediggi ieš galgá mearridit áššiid mat erenoamážit gusket sámi veahkadahkii , buorebut go diktá Sámedikki iežas oažžut 	válddi 	dáid gažaldagaid badjel .
Sámediggi ožžon 	válddi 	juohkit dieđuid leavgga birra seammás go sámi leavga lea mearriduvvon lága hámis .
1987 Sámeláhka addá njuolggadusaid Sámedikki ásaheami birra ja Sámedikki bargosurggiid ja 	válddi 	birra .
Dasa lassin oažžu Sámediggi 	válddi 	nammadit Sámi oahpahusráđi , sámi joatkkaskuvllaid stivrra , Arborde sámi vuođđoskuvlla stivrra ja vejolaččat ovddasteddjiid Sámi allaskuvlla stivrii .
Gieldadepartemeanta : - Departemeanta sirddii Sámediggái 	válddi 	juolludit doarjaga guovttegielalaš gielddaide ja fylkkagielddaide , ja Sámediggi mearridii ahte Sámi giellaráđđi galggai juolludit ruđaid ( Sámi giellaráđđi heaittihuvvui 2005:s ja Sámedikki doarjjastivra juolluda dál ruđaid ) .
Sámediggi oažžu juolludusreivves 	válddi 	ráhkadit njuolggadusaid doarjaga juolludeapmái ( 16,65 milj. kruvnno ) .
Máhttodepartemeanta : Universitehta ja allaskuvlalágas ( fápmuiboahtán borgemánu 1. b. 2005 ) , § 9-4 ( 5 ) , oažžu Sámediggi 	válddi 	nammadit olggobeal stivralahtuid Sámi allaskuvlii .
Birasgáhttendepartemeanta : Láhkaásahusas láhkaásahusa rievdaeami birra fágalaš ovddasvástádusjuohkima hárrái j. ea. kulturmuitolága mielde ( fápmuiboahtán ođđajagimánu 1. b. 2005 ) oažžu Sámediggi 	válddi 	kulturmuitosuodjalussuorggis ( ovdal lei Sámi kulturmuitoráđis dát váldi ) .
Birasgáhttendepartemeanta : Láhkaásahusas boraspiriid hálddašeami birra ( fápmuiboahtán cuoŋománu 1. b. 2005 ) , § 5 oažžu Sámediggi 	válddi 	nammadit lahtuid guovlluid boraspirenammagottiide Hedmárkkus davás .
2006 Justiisadepartemeanta : Finnmárkkuláhka ( fápmuiboahtán suoidnemánu 1. b. 2006 ) addá Sámediggái čuovvovaš 	válddi 	( dás jorgaluvvon ) : - § 4 : Sámediggi sáhttá addit njuolggadusaid dasa movt nuppástuvvon meahccegeavaheami váikkuhusat sámi kultuvrii , boazodollui , meahcásteapmái , ealáhusdoibmii ja servodateallimii galget árvvoštallojuvvot .
Láhčit diliid nu ahte sáhttá ovdánahttit Sámedikki ovddasvástádusa ja 	válddi 	ja čalmmustahttit Sámedikki iešheanalašvuođa ...
Bargojoavkku evttohusa čoahkkáigeassu Vuođđomateriálas čilgejuvvo dálá dilli , ee. Sámedikki barggu ja 	válddi 	suorgi , dálá bušeahttarutiinnat , ášševuolggahangelbbolašvuohta ja oktavuohta Ráđđehusadvokáhttii .
Válgalávdegoddi oažžu Sámedikkis 	válddi 	buktit árvalusa lávdegottiid , doarjjastivrra ja Sámi parlamentáralaš ráđi lahtuid válljemis .
Ortnet lea dál geahččaluvvome , ja lea bargu jođus guorahallat movt 	válddi 	bissovaččat sirdá Sámediggái.39 2 .
Sámediggi lea dovddahan ahte prinsihpalaččat oaivvilda iežas 	válddi 	fertet leat vuođđuduvvon njuolgga lágas .
Dat gáhtte sihke Sámedikki sorjjakeahtes dili departemeanttaid ja direktoráhtaid guovdu , ja sihkkarastá ahte lea Stuoradiggi mii formáladit meannuda Sámedikki 	válddi 	čađaheami ektui .
Das movt 	válddi 	juohká Sámediggái lea maiddái mearkkašupmi dasa makkár rievttálaš saji Sámediggi oažžu .
Mielddus 3 čilge daid ortnegiid ja 	válddi 	mii lea sirdojuvvon Sámediggái .
Seammás eaktuduvvui ahte jus váldi fápmuduvvo , dahje jus Sámediggi erenoamáš láhkamearrádusa bokte oažžu mearrideaddji 	válddi 	, de šaddá dárbu čilget ee. váidin vuogi .
maha 	válddi 	dahje doaimma mii gullá stáhtaráđi bagadan- dahje bearráigeahččanválddi vuollái .
Jus nu lea de šaddá maiddái konstitušuvnnalaš ovddasvástádus nu viiddis go dat 	válddi 	čađaheapmi ( doaibma ) lea .
Dan oktavuođas cealká Láhkaossodat ahte ( dás jorgaluvvon ) ” Dannego Sámediggi ferte lohkkot sorjjakeahtes orgánan ráđđehusa // departemeantta ektui , de lea eahpesihkar sáhttá go ( ja man muddui ) ráđđehus // departemeanta fápmudit 	válddi 	Sámediggái almmá láhkavuođu dahje plenarmearrádusa haga .
Jáhkkimis lea fápmudeaddji orgánas ovddasvástádus gozihit Sámedikki doaimma ja seaguhit iežas áššái jus fuomáša moaittáhahtti diliid fápmuduvvon 	válddi 	geavaheamis .
Iešalddis ii gusto hálddašanláhka ja almmolašvuođaláhka gávpedoaimmaide , muhto dat gustojit doaimmaide mat leat čadnon 	válddi 	čađaheapmái dahje servodatlaš doaimmaide .
Jus Sámediggi ásahuvvo sierra riektesubjeaktan boahtá dat bargojoavkku oaivila mielde váikkuhit ráđđehusa dahje departemeanttaid vejolašvuhtii fápmudit 	válddi 	Sámediggái lága vuođu dahje plenarmearrádusa vuođu haga .
Justiisadepartemeantta láhkaossodaga reivves ođđajagimánu 26. b. 1995 Gielda- ja guovlodepartementii , áššenummar ( 94/1422/94 E ) cealká Láhkaossodat : ” Dannego Sámediggi ferte lohkkot sorjjakeahtes orgánan ráđđehusa // departemeantta ektui , de sáhttá leat veahá eahpesihkar lea go ( ja man viidát ) ráđđehusas // departemeanttas vejolašvuohta fápmudit 	válddi 	Sámediggái lága dahje plenarmearrádusa vuođu haga .
Joavku gávnnaha danne ahte ii leat šat vejolašvuohta fápmudit 	válddi 	Sámediggái lága dahje plenarmearrádusa vuođu haga jus Sámediggi ásahuvvo sierra riektesubjeaktan .
Nu sáhttá leat jus Sámediggi lága , stuoradiggemearrádusa dahje eará vuođul , doaimmaha doaimma dahje 	válddi 	mii gullá stáhtaráđi bagadan- dahje gozihanválddi vuollái .
Earret dan eai sáhte stáhtaráđit guoddit ovddasvástádusa Sámedikki doaimma dahje 	válddi 	čađaheami dáfus .
Sámediggi boahtá ain leat almmolaš orgána mii čađaha almmolaš 	válddi 	ja mii lea almmolaččat ruhtaduvvon .
Ođđa bušeahttavuogit berrejit fuolahit vejolašvuođa dynámalaččat ovdánahttit Sámedikki ovddasvástádusa ja 	válddi 	dain surggiin gos bušeahttasuorggi ovdáneapmi čuovvu sámepolitihkalaš ovdáneami .
Láhčit diliid nu ahte sáhttá ovdánahttit Sámedikki ovddasvástádusa ja 	válddi 	ja čalmmustahttit Sámedikki iešheanalašvuođa 1. modealla lea jurddašuvvon dálá praksisa struktureremin ja viidásetovdánahttimin , ja dán modealla siskkobealde sáhttá fuolahit ahte Sámedikki ovddasvástádussuorgi ovdánahttojuvvo dynámalaččat .
Finnmárkkuopmodat 	válddi 	badjelasas Statskog doaimmaid 2006 ja lea hálddašan opmodagaid surggiin eanaláigoheapmi , bivdu , guolásteapmi , meahcástallan ja vuovde , minerála , ja sátto // geađge resurssat .
” Sihkkarastit Minerálahálddašeami direktoráhtii resurssaid , fámu ja 	válddi 	vai našunála minerálalaš resurssain livčče buoremus lági hálddašeapmi , ja oktan iskamiin oktavuođas plána ja huksenláhkii ” .
Birasgáhttendepartementa eaktuda ahte Sámediggi ja Guovllustivrrat atnet dán 	válddi 	eastadit mearrádusaid mat vahágahttet sámi beroštumiid .
Sámediggi dáhttu stuorát 	válddi 	ja buoret váikkuhanvejolašvuođaid plánaproseassas ja dáhttu dán ovdanboahtit lágain .
Sámediggi beassá váikkuhit areálahálddašeapmái go oažžu 	válddi 	ráhkadit njuolggadusaid dasa movt galgá árvvoštallat váikkuhusaid sámi kultuvrii , boazodollui , ealáhusdoaimmaheapmái ja servodateallimii go meahccegeavaheapmi rievdá .
Sajádaga bokte Finnmárkkoopmodaga stivrras ožžot sámit stuora 	válddi 	áššiin main gieđahallojit doaimmat eahpeozolaš minerálaid dáfus .
Birasgáhttendepartemeanta sirddii 2001:s 	válddi 	Sámediggái hálddašit kulturmuitolága gaskaboddosaččat 3 jahkái .
Sámediggi lea oahpahuslága bokte ožžon 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid sámeálbmoga ja sámegiela , kultuvrra ja servodaga oahpahusa sisdollui .
Sámediggi 	válddi 	badjelasas hálddašit 10,2 milj. ruvnno dán ulbmilii 2002 rájes .
Vuođđoláhka lea buot láhkaásaheami ja almmolaš 	válddi 	geavaheami vuođđu .
Vuođđolága álgui leat čállojuvvon stáhtaortnega vuođustusat ja bajimuš stáhtaorgánaid bargojuohku sihke vuoigatvuođariikaprinsihppa : almmolaš 	válddi 	geavaheapmi galgá álo vuođđuduvvat láhkii .
Stuorradiggedieðáhus nr. 55 ( 2000-2001 ) čilge proseassa mii lea leamaš das rájes go Sámediggi ásahuvvui 1989s , addin dihtii sámiide lasi 	válddi 	ja váikkuhanfámu dan bokte ahte Sámediggi nannejuvvo sámi servodaga gárgedeami ovddasvástideaddji orgánan .
Departemeanttas lea ain bearráigeahččoovddasvástádus , ja sáhttá seaguhit iežas Sámedikki ektui sámelága giellanjuolggadusaid hálddaheaddji veagas , mat lea Sámedikki 	válddi 	láhkavuođusin .
Sámediggi háliida hámuhusa man mielde oažžu « 	válddi 	» láhčit dilálašvuođaid sámi giela suddjemii ja viidáset gárgedeapmái Norggas .
Departemeanta ovddida seammás evttohusa rievdadit § 2-6 dálá goalmmát lađđasa dainna áigumušain ahte addit Sámediggái 	válddi 	mieđihit geavahit sámi jienastuslogu , earret eará dutkamii .
Birasgáhttendepartementa eaktuda ahte Sámediggi ja Guovllustivrrat atnet dán 	válddi 	eastadit mearrádusaid mat vahágahttet sámi beroštumiid .
Sámediggi beassá váikkuhit areálahálddašeapmái go oažžu 	válddi 	ráhkadit njuolggadusaid dasa movt galgá árvvoštallat váikkuhusaid sámi kultuvrii , boazodollui , ealáhusdoaimmaheapmái ja servodateallimii go meahccegeavaheapmi rievdá .
Sámediggi lea ožžon 	válddi 	nammadit lahtuid boraspirelávdegottiide .
Birasgáhttendepartemeanta lea fápmudan Sámediggái 	válddi 	kulturmuitolága mielde , ja dát lea geahččalanáigodat mii bistá jagi 2004 lohppii .
Sámedikki bargo- ja váldeduovdda ja Sámediggái 	válddi 	ja dahkamušaid sirdima prinsihpat válddahuvvojit dieđáhusas .
Sámedikki 	válddi 	hárrái ovdehii lávdegoddi ahte diggi galgá sáhttit váldit ovdan buot lágan áššiid main adnojuvvo leamen vásedin mearkkašupmi sámi veahkadahkii .
Dán vuođul nuppástuhttojuvvojedje kulturmuitolága láhkaásahusat , mat bidje 	válddi 	njuolga Sámi kulturmuitoráđđái , nu ahte váldi biddjojuvvui njuolga Sámediggái ođđajagemánu rájes 2001 .
1987 : Sámeláhka addá njuolggadusaid Sámedikki álggaheami ja Sámedikki bargoduovdaga ja 	válddi 	birra .
Birasgáhttendepartemeanta sirddii 	válddi 	Sámediggái sámi kulturmuitoberoštusaid hálddaheaddjin kulturmuitolága mielde .
Sámedikki boahttevaš 	válddi 	// dahkamušaid .
Sámediggi lea ožžon 	válddi 	mearridit riikkagottálaš oahppaplánaid , sámi giellafágaid oahppaplánaid ja joatkkaoahpahusa erenoamáš sámi fágaid ( duoji ja boazodoalu ) sisdoalu .
Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki 	válddi 	, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas , nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu , sámi iešmearrideami perspektiivvas .
Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki 	válddi 	ja rolla birra .
Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi 	válddi 	dihto servodatsurggiid dáfus .
Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit 	válddi 	ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii ( gč. St.dieđ. nr. 7 ( 2000–2001 ) 3.1 čuoggá s 34 ) .
Ii leat bealuštahtti addit ohcanlobi nu guhká go sámi álbmot ii leat olahan doarvái 	válddi 	ja váikkuhusa minerálaresurssaid hálddašeamis .
Sámi giellaráđđi attii gielddaide // fylkkagielddaide 	válddi 	vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit .
4. oassi Sámediggi váldá ovdan Sámedikki formála sajádaga ja 	válddi 	, ja Sámedikki ovttasbarggu , mielváikkuhusa ja dadjamuša muđui hálddahusa ektui .
árvvoštallojuvvot galgá maiddái Sámedikki 	válddi 	vejolaš viiddideapmi beassat mearridit njuolggadusaid sámediggeválgga birra .
Ovdáneapmi čuovvu stáhta eiseválddiid ulbmila addit Sámediggái stuorát dadjamuša ja 	válddi 	áššiin mat erenoamážit beroštahttet sámi álbmoga .
Kulturmuitolága § 28 vuođul , gč. guovvamánu 9. b. 1097-mannosaš gonagaslaš resolušuvnna § 19 , lea Birasgáhttendepartemeanta ožžon 	válddi 	mearridit gii lea rivttes váldi ja addit dárkilet njuolggadusaid lága čađaheami birra .
Departemeanta lea láhkaásahusain addán 	válddi 	kulturmuitolága vuođul Riikaantikvárii , Sámediggái , fylkkagildii ja riikaoassedávvirvuorkkáide // NIKUi .
Brasgáhttendepartemeanta sáhttá addit oppalaš njuolggadusaid fápmuduvvon 	válddi 	geavaheapmái .
Seammás oaččui Sámediggi maid 	válddi 	nammadit stáhta joatkkaskuvllaide stivrra ja árbordi sami vuođđoskuvlla stivrra .
Lága geassemánu 9. b. 1978 nr. 50 mielde kulturmuittuid birra , de ii leat lohpi doalvut sámi kulturmuittuid riikkas olggos jus ii gávdno dohkálaš olgoriikii doalvunlohpi , gč § 23 bustávva c. RiddoDuottarMuseat Kárášjogas lea ožžon 	válddi 	meannudit ohcamiid ja dahkat mearrádusaid sámi kulturmuittuid birra mat dolvojuvvojit olgoriikii , beroškeahttá man boarrásat leat .
Sámediggi lea evttohan Ráđđehussii ahte addit Sámediggái 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid sámediggeválgga čađaheami oktavuođas .
Eaktun ferte leat ahte Sámediggi oažžu nu stuorra 	válddi 	go vejolaš mearridit válggaidis čađaheami .
Sámediggi lea evttohan Ráđđehussii ahte addit Sámediggái 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid sámediggeválgga čađaheami oktavuođas .
Eaktun ferte leat ahte Sámediggi oažžu nu stuorra 	válddi 	go vejolaš mearridit válggaidis čađaheami .
Statskog SFa hálddašeamis lei maid gávpeáigumuš ii ge das lean ulbmil nannet báikegotteálbmogiid 	válddi 	iežaset resurssaid hárrái .
Sámediggi lea ožžon 	válddi 	mearridit riikkagottálaš oahppaplánaid , sámi giellafágaid oahppaplánaid ja joatkkaoahpahusa erenoamáš sámi fágaid ( duoji ja boazodoalu ) sisdoalu .
Árvaluvvo ásahit 	válddi 	addit bággensáhku , mii lea ekonomalaš váikkuhandoaibma man bokte bágge doahttalit gohččosa .
Departemeanta lea árvvoštallan bidjat orohatstivrii 	válddi 	doaibmanjuolggadusaid olis mearridit buohtalas álggahansiidaoasi ásaheami .
Nubbi lađas addá 	válddi 	mearridit dárkilet njuolggadusaid dieđáhusa sisdoalu birra jna. .
Mearrádus addá 	válddi 	mearridit áiggiid dalle go lea dárbbašlaš boazodoalu iežas dihte , namalassii doppe gos lea dárbbašlaš gáhttet erenoamáš áigodatguohtumiid , dahje lea várra ahte jus eai leat mearriduvvon guohtunáiggit , de sáhttet čuožžilit váttisvuođat siiddaid gaskka .
Mearrádus ii atte 	válddi 	mearridit guohtunáiggiid earáid go boazodoalu vuhtii váldima várás .
Dasa gal dárbbaša 	válddi 	eará mearrádusaid olis , omd. § 63 , mii vástida 1978-lága § 15 .
Paragráfa 61 mearrádus , mii addá guovllustivrii 	válddi 	mearridit guohtunáiggi almmá orohaga bivdima haga , lea jurddašuvvon dilálašvuođain goas lea dárbu oktiiheivehit iešguđet orohagaid guohtunáiggiid .
Mearrádusas lea seamma sisdoallu go lávdegotti evttohan § 13 – 2 , ja addá 	válddi 	gohččut heaittihit lobihisvuođa mii rihkku lága dahje mearrádusaid ( ovttaskas mearrádusaid dahje láhkaásahusaid ) mat leat lága olis addojuvvon .
Ráđđehusadvokáhtta oaivvilda ahte eai galgga dárbbašuvvot erenoamáš ákkat dasa ahte sirdit 	válddi 	vuolit ásahusaide .
Viidáseappot doarju departemeanta dan ahte láhkateavsttas ii berre 	válddi 	sirdimii čatnat ráddjejumi erenoamáš ákkaide .
Eaktuduvvo ahte váldi galgá leat boazodoallostivrras ja guovllustivrras , nu ahte ii sáhte 	válddi 	sirdit vuollelii .
Lávdegoddi árvala paragráfa goalmmát lađđasis ahte guovllustivra ja boazodoallostivra galget sáhttit addit 	válddi 	vuolit dássái čađahit bággodoaimmaid nugo dárbbašlaš barggu ja bearráigeahču vai sáhttá čađahit gohččuma čohkkema , rátkima , eretvuojeheami ja bohccuid lohkama birra , gč. nuppi lađđasa bustáva a.
Ráđđehusadvokáhtta eahpida 	válddi 	sirdima lobálašvuođa , eandalii goit bohccuid goddima hárrái dalle go ii sáhte eret vuojehit , gč. lávdegotti árvalusas nuppi lađđasa bustáva b. .
Romssa ja Finnmárkku politiijameastárat árvaleaba ahte maiddái politiijat ožžot 	válddi 	čađahit lávdegotti evttohan mearrádusaid § 13 – 6 nuppi lađđasa a ja b bustávain .
Departemeanta lea ovttaoaivilis ahte berre leat vejolaš sirdit 	válddi 	maiddái goddinmearrádusa hárrái .
Politiijaid 	válddi 	hárrái dahkat mearrádusaid dán oktavuođas , ii áiggo departemeanta dađi eanet mearkkašit .
Birasgáhttendepartemeanta sirddii 2001:s 	válddi 	Sámediggái hálddašit kulturmuitolága gaskaboddosaččat 3 jahkái .
Guovllustivra sáhttá 	válddi 	dán mearrádusa mielde addit boazodoalloagronomii .
Gonagas addá dárkilet mearrádusaid boazodoallostivrra doaimma , 	válddi 	ja bargoortnega birra .
Boazodoallostivra dahje guovllustivra sáhttet sirdit 	válddi 	dán paragráfa mielde nappo boazodoallohovdii ja boazodoalloagronomii .
Boazodoallostivra ja guovllustivra sáhttet sirdit iežaset 	válddi 	mearridit bággodoaimmaid vuosttaš lađđasa nr. 1 ja 2 mielde nappo boazodoallohovdii ja boazodoalloagronomii .
Seammás oaččui Sámediggi maid 	válddi 	nammadit stáhta joatkkaskuvllaide stivrra ja árbordi sami vuođđoskuvlla stivrra .
Seammás oaččui Sámediggi maid 	válddi 	nammadit stáhta joatkkaskuvllaide stivrra ja árbordi sami vuođđoskuvlla stivrra .
Lea vuosttaš geardi go Sámediggi lea ožžon ámmátlaš 	válddi 	mearridit sámi sisdoalu našuvnnalaš oahppoplánaide .
Lea vuosttaš geardi go Sámediggi lea ožžon ámmátlaš 	válddi 	mearridit sámi sisdoalu našuvnnalaš oahppoplánaide .
Bargojoavku mas leat dáiddárorganisašuvnnaid ja Sámedikki láhtut , leat ožžon 	válddi 	árvvoštallat sisaoastinortnega mii buorida almmuhuvvon sámi čáppagirjjálašvuođa ja musihka // luođi háhkanvejolašvuođa .
Seammás oaččui Sámediggi maid 	válddi 	nammadit stáhta joatkkaskuvllaide stivrra ja árbordi sami vuođđoskuvlla stivrra .
Lea vuosttaš geardi go Sámediggi lea ožžon ámmátlaš 	válddi 	mearridit sámi sisdoalu našuvnnalaš oahppoplánaide .
Iskkadeami váldoáigumuš lea čielggadit sáhttá go mohtorjohtolatlága ulbmila deavdit , ja mohtorjohtolatpolitihkka šaddat oktalaččabut go dál , jus laktá mohtorjohtolatpolitihka báikkálaš plánamearrádusaide ja plánaproseassaide plána- ja huksenlága mielde , ja jus gielddat ožžot stuorát 	válddi 	mohtorjohtolatlága mielde .
Sámediggi lea bivdán stuorát 	válddi 	ja váikkuhanfámu suodjalanplánaproseassaide , ja ahte dat čadnojuvvo láhkii .
Divvojuvvojit maiddái gažaldagat orohatstivrra ja jahkečoahkkima 	válddi 	hárrái .
Vaikko orohaga mearrádusat dahkkojit ge lága olis , ja leat mearrádusat boazodolliid vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid birra , de eai leat dat almmolaš 	válddi 	čađaheami bohtosat nu guhká go láhkaaddi ii leat dadjan ahte dat galgá leat almmolaš doaibman .
Dákko lea almmolaš orgána ožžon 	válddi 	juste danin go lea almmolaš orgána .
Lága geassemánu 9. b. 1978 nr. 50 mielde kulturmuittuid birra , de ii leat lohpi doalvut sámi kulturmuittuid riikkas olggos jus ii gávdno dohkálaš olgoriikii doalvunlohpi , gč § 23 bustávva c. RiddoDuottarMuseat Kárášjogas lea ožžon 	válddi 	meannudit ohcamiid ja dahkat mearrádusaid sámi kulturmuittuid birra mat dolvojuvvojit olgoriikii , beroškeahttá man boarrásat leat .
Lága geassemánu 9. b. 1978 nr. 50 mielde kulturmuittuid birra , de ii leat lohpi doalvut sámi kulturmuittuid riikkas olggos jus ii gávdno dohkálaš olgoriikii doalvunlohpi , gč § 23 bustávva c. RiddoDuottarMuseat Kárášjogas lea ožžon 	válddi 	meannudit ohcamiid ja dahkat mearrádusaid sámi kulturmuittuid birra mat dolvojuvvojit olgoriikii , beroškeahttá man boarrásat leat .
Eiseválddiid bealis lea deháleamos gaska ­oapmi čuovvolit ovddasvástádusa sámi kultuvrii leamašan addit Sámediggái 	válddi 	stáhtalaš ruhtaduvvon sámi kulturdoaibmabijuide .
Gielddadepartemeanta fápmudii seammás Sámediggái 	válddi 	juohkit guovttegielalašvuođadoarjagiid suohkaniid-da ja fylkkagielddaide .
Sámedikki 	válddi 	lassáneami mielde ásahii Girko- ja kulturdepartemeanta 2002:s ođđa bušeahttakapihttala 320 Dábálaš kulturulbmilat , poasta 53 Sámi kulturulbmilat .
Eiseválddiid bealis lea deháleamos gaska ­oapmi čuovvolit ovddasvástádusa sámi kultuvrii leamašan addit Sámediggái 	válddi 	stáhtalaš ruhtaduvvon sámi kulturdoaibmabijuide .
Gielddadepartemeanta fápmudii seammás Sámediggái 	válddi 	juohkit guovttegielalašvuođadoarjagiid suohkaniid-da ja fylkkagielddaide .
Sámedikki 	válddi 	lassáneami mielde ásahii Girko- ja kulturdepartemeanta 2002:s ođđa bušeahttakapihttala 320 Dábálaš kulturulbmilat , poasta 53 Sámi kulturulbmilat .
Iešguđet departemeanta lea ožžon 	válddi 	ráhkadit láigošiehtadusaid , muhto sáhttá maid fápmudit dán válddi viidáseappot vuollásaš doaimmaide .
Iešguđet departemeanta lea ožžon válddi ráhkadit láigošiehtadusaid , muhto sáhttá maid fápmudit dán 	válddi 	viidáseappot vuollásaš doaimmaide .
Iešguđet departemeanta lea ožžon 	válddi 	ráhkadit láigošiehtadusaid , muhto sáhttá maid fápmudit dán válddi viidáseappot vuollásaš doaimmaide .
Iešguđet departemeanta lea ožžon válddi ráhkadit láigošiehtadusaid , muhto sáhttá maid fápmudit dán 	válddi 	viidáseappot vuollásaš doaimmaide .
Lága geassemánu 9. b. 1978 nr. 50 mielde kulturmuittuid birra , de ii leat lohpi doalvut sámi kulturmuittuid riikkas olggos jus ii gávdno dohkálaš olgoriikii doalvunlohpi , gč § 23 bustávva c. RiddoDuottarMuseat Kárášjogas lea ožžon 	válddi 	meannudit ohcamiid ja dahkat mearrádusaid sámi kulturmuittuid birra mat dolvojuvvojit olgoriikii , beroškeahttá man boarrásat leat .
Eiseválddiid bealis lea deháleamos gaska ­oapmi čuovvolit ovddasvástádusa sámi kultuvrii leamašan addit Sámediggái 	válddi 	stáhtalaš ruhtaduvvon sámi kulturdoaibmabijuide .
Gielddadepartemeanta fápmudii seammás Sámediggái 	válddi 	juohkit guovttegielalašvuođadoarjagiid suohkaniid-da ja fylkkagielddaide .
Sámedikki 	válddi 	lassáneami mielde ásahii Girko- ja kulturdepartemeanta 2002:s ođđa bušeahttakapihttala 320 Dábálaš kulturulbmilat , poasta 53 Sámi kulturulbmilat .
Iešguđet departemeanta lea ožžon 	válddi 	ráhkadit láigošiehtadusaid , muhto sáhttá maid fápmudit dán válddi viidáseappot vuollásaš doaimmaide .
Iešguđet departemeanta lea ožžon válddi ráhkadit láigošiehtadusaid , muhto sáhttá maid fápmudit dán 	válddi 	viidáseappot vuollásaš doaimmaide .
Válddi sirdin fágadepartemeanttain Sámediggái mearkkaša ahte veahkkevárit hálddahit dán 	válddi 	maiddái fertejit sirdojuvvot Sámediggái .
Gustovaš 1933-boazodoalloláhka ii atte 	válddi 	reguleret dien .
Láhka rievdaduvvui 1996:s earret eará dainna ulbmiliin ahte ásahit láhkavuođustuvvon 	válddi 	resursahálddašeapmái , gč. Od.prp. nr. 28 ( 1994 – 95 ) .
Sámediggi berre oažžut 	válddi 	mearridit , mii konkrehta galgá jorgaluvvot sámegilli , ja oažžut válddi ráhkadit dárkilet mearrádusaid lágaid , láhkaásahusaid , skoviid ja almmolaš diehtojuohkima oktavuođas sámegillii .
Sámediggi berre oažžut válddi mearridit , mii konkrehta galgá jorgaluvvot sámegilli , ja oažžut 	válddi 	ráhkadit dárkilet mearrádusaid lágaid , láhkaásahusaid , skoviid ja almmolaš diehtojuohkima oktavuođas sámegillii .
Sámediggi berre oažžut 	válddi 	hálddašit sámegiela Norggas .
Go Sámediggi oažžu dákkár 	válddi 	, de dat sáhttá dan hálddašit daid rámmaid siskkabealde , maid stáhta áiggis áigái bidjá .
Sámediggi ferte oažžut 	válddi 	ja resurssaid vai sáhttá váldit badjelasas ovddasvástádusa sámiid rávisolbmuidoahpahusa oppalaš ovddideapmái ovttasráđiid guovddáš eiseválddiiguin , vuosttažettiin Oahpahus- ja dutkandepartemeanttain ja Rávisolbmuidoahpahusinstituhtain .
Sámediggi lea ožžon 	válddi 	nammadit lahtuid boraspirelávdegottiide .
Birasgáhttendepartemeanta lea fápmudan Sámediggái 	válddi 	kulturmuitolága mielde , ja dát lea geahččalanáigodat mii bistá jagi 2004 lohppii .
Dán 	válddi 	lea departemeanta fápmudan fylkkamánnái .
Romssa universiteahtta čujuha Stuorradiggedieðáhussii nr. 55 ( 2000-2001 ) mas evttohuvvo addit Sámediggái stuorát váikkuhanfámu ja lasi 	válddi 	áššiin mat namalassii gusket sámi eamiálbmogii , ja cealká čuovvovaččat : « Romssa universiteahtta doarju danne evttohusa oðða § 3-12 vuosttas laððasa birra , mii bidjá Sámedikki háldui mearridit mii lea buoremus vuohki organiseret giellabarggu .
Boazodoallohálddahus čujuha ahte go Sámediggi oažžu 	válddi 	organiseret giellasuddjen- ja giellagárgedanbarggu , de lea deatalaš ahte Sámediggi bisuha giellastivrra mas lea fágalaš ovddasvástádus sátnelisttaid jna. dohkkeheamis .
Departemeanta atná eanemus ulbmillažžan , ahte Sámediggi oažžu 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid sámi leavggain levgemii ja ovddasvástádusa dieđihit leavgga birra .
Departemeantta mielas lea maid riekta ahte láhka mearrida ahte lea Sámediggi mii hálddaša 	válddi 	mieđihit ahte sámi jienastuslogu sáhttá geavahit dutkamiidda ja sullásaččaide .
Sámediggi berre oažžut 	válddi 	mearridit , mii konkrehta galgá jorgaluvvot sámegilli , ja oažžut válddi ráhkadit dárkilet mearrádusaid lágaid , láhkaásahusaid , skoviid ja almmolaš diehtojuohkima oktavuođas sámegillii .
Sámediggi berre oažžut válddi mearridit , mii konkrehta galgá jorgaluvvot sámegilli , ja oažžut 	válddi 	ráhkadit dárkilet mearrádusaid lágaid , láhkaásahusaid , skoviid ja almmolaš diehtojuohkima oktavuođas sámegillii .
Sámediggi berre oažžut 	válddi 	hálddašit sámegiela Norggas .
Go Sámediggi oažžu dákkár 	válddi 	, de dat sáhttá dan hálddašit daid rámmaid siskkabealde , maid stáhta áiggis áigái bidjá .
Sámediggi ferte oažžut 	válddi 	ja resurssaid vai sáhttá váldit badjelasas ovddasvástádusa sámiid rávisolbmuidoahpahusa oppalaš ovddideapmái ovttasráđiid guovddáš eiseválddiiguin , vuosttažettiin Oahpahus- ja dutkandepartemeanttain ja Rávisolbmuidoahpahusinstituhtain .
Sámediggi berre oažžut 	válddi 	mearridit , mii konkrehta galgá jorgaluvvot sámegilli , ja oažžut válddi ráhkadit dárkilet mearrádusaid lágaid , láhkaásahusaid , skoviid ja almmolaš diehtojuohkima oktavuođas sámegillii .
Sámediggi berre oažžut válddi mearridit , mii konkrehta galgá jorgaluvvot sámegilli , ja oažžut 	válddi 	ráhkadit dárkilet mearrádusaid lágaid , láhkaásahusaid , skoviid ja almmolaš diehtojuohkima oktavuođas sámegillii .
Sámediggi dáhttu stuorát 	válddi 	ja buoret váikkuhanvejolašvuođaid plánaproseassas ja dáhttu dán ovdanboahtit lágain .
Birasgáhttendepartemeanta sirddii 2001:s 	válddi 	Sámediggái hálddašit kulturmuitolága gaskaboddosaččat 3 jahkái .
Peder Claussøn Friis , gii lei 1500-logu servodatárvvoštalli , imaštalai manne sámit gulle sihke Norgga , Ruoŧa ja Ruošša gonagasaid 	válddi 	vuollái , ja ahte lei vearromáksingeatnegasvuohta buot golmma gonagassii .
Birkkalaččaid boares vearrogáibidanvuoigatvuohta sámiid ektui biddjojuvvui de gonagasa 	válddi 	vuollái .
Sámi kultuvrra dáfus erenoamáš lei , ahte sullii 1715 rájes álggahuvvui , hálddahuslaš 	válddi 	doarjagiin , viiddis miššuvdnadoaibma daid sámiid ektui geat eai lean vel dahkkojuvvon ristalažžan .
Lávdegoddi árvalii ahte ásahuvvo sámi álbmotválljejuvvon orgána , ja árvvoštalai maiddái dákkár orgána oktiibidjama , válljejumi ja 	válddi 	.
Peder Claussøn Friis , gii lei 1500-logu servodatárvvoštalli , imaštalai manne sámit gulle sihke Norgga , Ruoŧa ja Ruošša gonagasaid 	válddi 	vuollái , ja ahte lei vearromáksingeatnegasvuohta buot golmma gonagassii .
Birkkalaččaid boares vearrogáibidanvuoigatvuohta sámiid ektui biddjojuvvui de gonagasa 	válddi 	vuollái .
Láhka addá mearrádusaid Sámedikki birra , dán vuolde maiddái Sámedikki bargoduovdaga ja 	válddi 	, Sámedikki válggaid ja Sámedikki hálddahusa birra .
Ráđđehusa oainnu mielde ollašuvvá juksanmearri ahte Sámediggi ieš galgá mearridit áššiid mat erenoamážit gusket sámi veahkadahkii , buorebut go diktá Sámedikki iežas oažžut 	válddi 	dáid gažaldagaid badjel .
Sámi nammagoddi lea ožžon delegerejuvvot 	válddi 	hálddahit fylkkagielddalaš ruđaid sámi kulturdoaibmabijuide , doarjagiid sámi organisašuvnnaide ja oahppostipeanddaid sámiide geat váldet alit oahpu .
Riidu gielddalaš iešstivrejumi prinsihpa ja Sámedikki 	válddi 	lasihanjuksanmeari gaskkas sáhttá bohciidit go dahkamušat mat gusket sámiide erenoamážit , evttohuvvojit biddjojuvvot Sámediggái , dahje juos gielddaide skihkkejuvvojit dahkamušat doibmiibidjat stáhta sámepolitihka .
Sámi nammagoddi lea ožžon delegerejuvvot 	válddi 	hálddahit fylkkagielddalaš ruđaid sámi kulturdoaibmabijuide , doarjagiid sámi organisašuvnnaide ja oahppostipeanddaid sámiide geat váldet alit oahpu .
» Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea mielas ovttasbargagoahtit Sámedikkiin árvvoštallat vejolašvuođa addit Sámediggái 	válddi 	addit ásahusaid Lága mánáidgárddiid birra láhkavuđđosiin .
Sámediggi lea ožžon 	válddi 	mearridit riikkagottálaš oahppaplánaid , sámi giellafágaid oahppaplánaid ja joatkkaoahpahusa erenoamáš sámi fágaid ( duoji ja boazodoalu ) sisdoalu .
Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki 	válddi 	, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas , nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu , sámi iešmearrideami perspektiivvas .
Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki 	válddi 	ja rolla birra .
Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi 	válddi 	dihto servodatsurggiid dáfus .
Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit 	válddi 	ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii ( gč. St.dieđ. nr. 7 ( 2000–2001 ) 3.1 čuoggá s 34 ) .
Ođasmahttinbarggu duogážin ledje resursadilálašvuođat Finnmárkkus , riektedilálašvuođat Lulli-Trøndelága // Hedmárkku boazodoalloguovllus ja sámepolitihkalaš ovdáneapmi man olis čuovui ahte Sámediggi oaččui 	válddi 	nammadit miellahtuid stivrenorgánaide .
Lávdegoddi deattuha ahte dálá servodagas lea dárbbašlaš oalle muddui addit 	válddi 	mearridit láhkaáshusaid , muhto deattuha seammás ahte máŋgga dáfus berre leat várrogas dán válddi geavaheamis .
Lávdegoddi deattuha ahte dálá servodagas lea dárbbašlaš oalle muddui addit válddi mearridit láhkaáshusaid , muhto deattuha seammás ahte máŋgga dáfus berre leat várrogas dán 	válddi 	geavaheamis .
Stuoradikki dárkkistan- ja vuođđudanlávdegoddi cealká Evtt. S nr. 296 ( 1995 – 96 ) ahte oppalaččat berre leat várrogas atnimis láhkaásahusaid addima 	válddi 	njuolggadusaid dáfus mat addet riikkaássiide geatnegasvuođaid dahje vuoigatvuođaid .
Lágas leat mearrádusat Sámedikki bargosuorggi ja 	válddi 	birra , Sámediggeválgga birra ja Sámedikki hálddahusa birra .
Lágas leat mearrádusat Sámedikki bargosuorggi ja 	válddi 	birra , Sámediggeválgga birra ja Sámedikki hálddahusa birra .
Nubbi lea ahte sáhttá leat sáhka dan rievtti birra ahte galgá leat duohta , beaktilis oassálastin almmolaš 	válddi 	čađahemiin sihke dakkáriin mat gusket sápmelaččaide ja dan servodahkii mas sii leat oassin , ovdamearkka dihte go lea sáhka dakkár mearridemiin mat gusket areála-plánemii ja resursageavaheapmái .
erenoamáš guovddážis leat dat mearrádusat mat leat sámedikki 	válddi 	birra mearridanproseassain .
Nubbi lea ahte sáhttá leat sáhka dan rievtti birra ahte galgá leat duohta , beaktilis oassálastin almmolaš 	válddi 	čađahemiin sihke dakkáriin mat gusket sápmelaččaide ja dan servodahkii mas sii leat oassin , ovdamearkka dihte go lea sáhka dakkár mearridemiin mat gusket areála-plánemii ja resursageavaheapmái .
erenoamáš guovddážis leat dat mearrádusat mat leat sámedikki 	válddi 	birra mearridanproseassain .
Lágas leat mearrádusat Sámedikki bargosuorggi ja 	válddi 	birra , Sámediggeválgga birra ja Sámedikki hálddahusa birra .
Lágas leat mearrádusat Sámedikki bargosuorggi ja 	válddi 	birra , Sámediggeválgga birra ja Sámedikki hálddahusa birra .
Láhkaossodat celkkii maiddái ahte Sáme ­dikki friddja sajádaga geažil lea vejolaš jearrat sáhttet go departemeanttat fápmudit 	válddi 	Sámediggái , ja gávnnahedje loahppajurddan ahte fápmu ­deapmi galgá dahkkojuvvot lága vuođul dahje plenáramearrádusa vuođul .
Birasgáhttendepartemeanta lea láhkaásahusa vuođul fágalaš ovddasvástádusjuohkima jd. birra fápmudan 	válddi 	Sámediggái kultumuitosuorggis kulturmuitolága vuođul .
Bargomearrádus lei čielggadit boahtteáigásaš bistevaš hálddašanortnega man váldi biddjojuvvui njuolgga Sámediggái , ja čielggadit 	válddi 	ja bargamušaid vejolaš juogadeami nu ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit njuolgga Sámediggái ja ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit eará kulturmuitohálddašeapmái .
Sámediggi deattasta dehálaš vuođđojurddan ahte dan 	válddi 	maid Sámediggi geavaha , lea dat ožžon Stuorradikkis , dat mearkkaša lága bokte .
Iešguđet departemeanta lea ožžon 	válddi 	ráhkadit láigošiehtadusaid , muhto sáhttá maid fápmudit dán válddi viidáseappot vuollásaš doaimmaide .
Iešguđet departemeanta lea ožžon válddi ráhkadit láigošiehtadusaid , muhto sáhttá maid fápmudit dán 	válddi 	viidáseappot vuollásaš doaimmaide .
Norgga eiseválddit eai sáhte dattetge 	válddi 	sirddihemiin addit Sámediggái ovddasvástádusa sámegiela hárrái .
Sámediggi lea ollislaččat geahčadeamen sámi oahpponeavvuid doarjjaortnega , buvttadeami ja Sámedikki ovddasvástádusa , rolla ja 	válddi 	.
Dan lassin mii čuožžu bajábealde lea konsulterejuvvon čuovvovaš konkrehta surggiin : 1 ) mariidnasuorgi ; Sámediggi lea deattuhan ahte loahpalaš mearrádus 	válddi 	sirdimis go guoská gonagasreappáid hálddašeapmái ja akvakultuvrii , sáhttá addojuvvot dušše dalle go boahtá proposišuvdnaevttohus Riddoguolástanlávdegotti čielggadusa vuođul mii guoská olles mearrasámi guvlui .
Bargojoavku mas leat dáiddárorganisašuvnnaid ja Sámedikki láhtut , leat ožžon 	válddi 	árvvoštallat sisaoastinortnega mii buorida almmuhuvvon sámi čáppagirjjálašvuođa ja musihka // luođi háhkanvejolašvuođa .
Sámediggi oaidná dakkár ovddideami mii mearkkaša stuorát 	válddi 	guovddáš sámi servodatsurggiin .
Lágas leat mearrádusat Sámedikki bargosuorggi ja 	válddi 	birra , Sámediggeválgga birra ja Sámedikki hálddahusa birra .
Nubbi lea ahte sáhttá leat sáhka dan rievtti birra ahte galgá leat duohta , beaktilis oassálastin almmolaš 	válddi 	čađahemiin sihke dakkáriin mat gusket sápmelaččaide ja dan servodahkii mas sii leat oassin , ovdamearkka dihte go lea sáhka dakkár mearridemiin mat gusket areála-plánemii ja resursageavaheapmái .
erenoamáš guovddážis leat dat mearrádusat mat leat sámedikki 	válddi 	birra mearridanproseassain .
Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki 	válddi 	, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas , nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu , sámi iešmearrideami perspektiivvas .
Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki 	válddi 	ja rolla birra .
Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi 	válddi 	dihto servodatsurggiid dáfus .
Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit 	válddi 	ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii ( gč. St.dieđ. nr. 7 ( 2000–2001 ) 3.1 čuoggá s 34 ) .
Ii leat bealuštahtti addit ohcanlobi nu guhká go sámi álbmot ii leat olahan doarvái 	válddi 	ja váikkuhusa minerálaresurssaid hálddašeamis .
Sámi giellaráđđi attii gielddaide // fylkkagielddaide 	válddi 	vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit .
Láhkarievdadeami olis 1996:s oaččui eananjuohkindiggi 	válddi 	gieđahallat dihto áššiid mat gusket boazodollui , gč. Od.prp. nr. 28 ( 1994 – 95 ) .
Norgga eiseválddit eai sáhte dattetge 	válddi 	sirddihemiin addit Sámediggái ovddasvástádusa sámegiela hárrái .
Norgga eiseválddit eai sáhte dattetge 	válddi 	sirddihemiin addit Sámediggái ovddasvástádusa sámegiela hárrái .
Lága § 11 addá Sámediggái 	válddi 	nammadit Sámi báikenammakonsuleanttaid .
Lága § 11 addá Sámediggái 	válddi 	nammadit Sámi báikenammakonsuleanttaid .
Norgga eiseválddit eai sáhte dattetge 	válddi 	sirddihemiin addit Sámediggái ovddasvástádusa sámegiela hárrái .
Lága § 11 addá Sámediggái 	válddi 	nammadit Sámi báikenammakonsuleanttaid .
Departemeantta oainnu mielde ferte Sámedikki gáibádusa geahččat ovttas oppalaš dárbbuin guorahallat guđiid politihkkasurggiin Sámediggi berre oažžut eanet 	válddi 	.
Prinsihppalaš čielggadeapmi Sámedikki 	válddi 	ja váikkuhanvuoimmi birra iešguđet surggiin sáhttá leat áddjás bargu .
Válddi ja bargamušaid vejolaš sirdin departemeanttain Sámediggái mielddisbuktá ahte Sámediggi maiddái oažžu resurssaid juohke sirdojuvvon 	válddi 	ja bargamuša hálddahuslaš čuovvo ­leapmái .
Válddi ja bargamušaid vejolaš sirdin departemeanttain Sámediggái mielddisbuktá ahte Sámediggi maiddái oažžu resurssaid juohke sirdojuvvon 	válddi 	ja bargamuša hálddahuslaš čuovvo ­leapmái .
Ággan lea ahte jus boazodoallu ii oaččo loahpalaš 	válddi 	mearridit boazologu , ii ge oaččo eanetlogu stivrenorgánain , de headjuda dat ráŋggáštusmearrádusaid legitimitehta ( doallevašvuođa ) .
Sámediggi lea ollislaččat geahčadeamen sámi oahpponeavvuid doarjjaortnega , buvttadeami ja Sámedikki ovddasvástádusa , rolla ja 	válddi 	.
Sámediggi lea ollislaččat geahčadeamen sámi oahpponeavvuid doarjjaortnega , buvttadeami ja Sámedikki ovddasvástádusa , rolla ja 	válddi 	.
Sámediggi lea ollislaččat geahčadeamen sámi oahpponeavvuid doarjjaortnega , buvttadeami ja Sámedikki ovddasvástádusa , rolla ja 	válddi 	.
Sámediggi lea evttohan Ráđđehussii ahte addit Sámediggái 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid sámediggeválgga čađaheami oktavuođas .
Eaktun ferte leat ahte Sámediggi oažžu nu stuorra 	válddi 	go vejolaš mearridit válggaidis čađaheami .
Sámediggi lea evttohan Ráđđehussii ahte addit Sámediggái 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid sámediggeválgga čađaheami oktavuođas .
Eaktun ferte leat ahte Sámediggi oažžu nu stuorra 	válddi 	go vejolaš mearridit válggaidis čađaheami .
Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ja Sámedikki lahtut leat ovttaoaivilis das ahte Sámedikki váldi kulturmuitolága mielde galgá nannejuvvot lága bokte , muhto Birasgáhttendepartemeantta ja Riikaantikvára lahtut oaivvildit ahte dákkáraš 	válddi 	berrejit departemeanttat fápmudit Sámediggái .
Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ja Sámedikki lahtut leat ovttaoaivilis das ahte Sámedikki váldi kulturmuitolága mielde galgá nannejuvvot lága bokte , muhto Birasgáhttendepartemeantta ja Riikaantikvára lahtut oaivvildit ahte dákkáraš 	válddi 	berrejit departemeanttat fápmudit Sámediggái .
Dát gáibida nana máhtolašvuođa , kapasitehta ja 	válddi 	beassat váikkuhit iežamet eallindillái .
Sámediggi čađaha ollu stuorát ja unnit geahčademiid mii lea oassi 	válddi 	geavaheamis .
Dát gáibida nana máhtolašvuođa , kapasitehta ja 	válddi 	beassat váikkuhit iežamet eallindillái .
Sámediggi čađaha ollu stuorát ja unnit geahčademiid mii lea oassi 	válddi 	geavaheamis .
Sámediggi lea evttohan Ráđđehussii ahte addit Sámediggái 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid sámediggeválgga čađaheami oktavuođas .
Eaktun ferte leat ahte Sámediggi oažžu nu stuorra 	válddi 	go vejolaš mearridit válggaidis čađaheami .
Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ja Sámedikki lahtut leat ovttaoaivilis das ahte Sámedikki váldi kulturmuitolága mielde galgá nannejuvvot lága bokte , muhto Birasgáhttendepartemeantta ja Riikaantikvára lahtut oaivvildit ahte dákkáraš 	válddi 	berrejit departemeanttat fápmudit Sámediggái .
Dát gáibida nana máhtolašvuođa , kapasitehta ja 	válddi 	beassat váikkuhit iežamet eallindillái .
Sámediggi čađaha ollu stuorát ja unnit geahčademiid mii lea oassi 	válddi 	geavaheamis .
Departemeanttas lea ain bearráigeahččoovddasvástádus , ja sáhttá seaguhit iežas Sámedikki ektui sámelága giellanjuolggadusaid hálddaheaddji veagas , mat lea Sámedikki 	válddi 	láhkavuoðusin .
Sámediggi háliida hámuhusa man mielde oažžu « 	válddi 	» láhčit dilálašvuoðaid sámi giela suddjemii ja viidáset gárgedeapmái Norggas .
Departemeantta mielas lea maid riekta ahte láhka mearrida ahte lea Sámediggi mii hálddaša 	válddi 	mieđihit ahte sámi jienastuslogu sáhttá geavahit dutkamiidda ja sullásaččaide .
Sajádaga bokte Finnmárkkoopmodaga stivrras ožžot sámit stuora 	válddi 	áššiin main gieđahallojit doaimmat eahpeozolaš minerálaid dáfus .
Sámediggi lea bivdán stuorát 	válddi 	ja váikkuhanfámu suodjalanplánaproseassaide , ja ahte dat čadnojuvvo láhkii .
Ggl. res. skábmamánu 25. b. 2005 mearriduvvo gaskaboddosaš njuolggadusat ee. stivrra 	válddi 	birra álgomuttus gitta badjelas váldimii .
Iskkadeami váldoáigumuš lea čielggadit sáhttá go mohtorjohtolatlága ulbmila deavdit , ja mohtorjohtolatpolitihkka šaddat oktalaččabut go dál , jus laktá mohtorjohtolatpolitihka báikkálaš plánamearrádusaide ja plánaproseassaide plána- ja huksenlága mielde , ja jus gielddat ožžot stuorát 	válddi 	mohtorjohtolatlága mielde .
Láhka addá mearrádusaid Sámedikki birra , dán vuolde maiddái Sámedikki bargoduovdaga ja 	válddi 	, Sámedikki válggaid ja Sámedikki hálddahusa birra .
Sámelága § 2–1 albmada Sámedikki bargoduovdaga ja 	válddi 	.
Sámediggái sáhttá sirdojuvvot váldi hálddahit juolludusaid sámi ulbmiliidda , vrd. stobiin 4.4 , mas lea Sámediggái ovdalis sirdojuvvon 	válddi 	oppalašgeahčaldat .
Earret dán 	válddi 	mii biddjojuvvo Sámediggái sámelága bokte , de lea Sámediggái maiddái biddjojuvvon váldi lága bokte guovtti oktavuođas :
Earret 	válddi 	mii Sámediggái lea biddjojuvvon oahpahuslága ja boazodoallolága bokte , lea Sámediggái biddjojuvvon váldi delegašuvnna bokte .
Spiehkastagat fertejit almmatge ovdehuvvot daid dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha 	válddi 	departemeantta delegašuvnna mielde , dahje main stáhtaráđđi oaivvilda ahte Sámediggi válddi doaimmahemiin rihkku Stuorradikki mearrádusaid dahje lága .
Spiehkastagat fertejit almmatge ovdehuvvot daid dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha válddi departemeantta delegašuvnna mielde , dahje main stáhtaráđđi oaivvilda ahte Sámediggi 	válddi 	doaimmahemiin rihkku Stuorradikki mearrádusaid dahje lága .
Sámedikki vuođđudeami rájes lea gárgeduvvan geavat departemeanttain mii ovdeha stuorra várrugasvuođa Sámedikki bagadeamis , maiddái dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha 	válddi 	mii lea delegerejuvvon departemeanttain .
Dán vuođul nuppástuhttojuvvojedje kulturmuitolága láhkaásahusat , mat bidje 	válddi 	njuolga Sámi kulturmuitoráđđái , nu ahte váldi biddjojuvvui njuolga Sámediggái ođđajagemánu rájes 2001 .
1987 : Sámeláhka addá njuolggadusaid Sámedikki álggaheami ja Sámedikki bargoduovdaga ja 	válddi 	birra .
Birasgáhttendepartemeanta sirddii 	válddi 	Sámediggái sámi kulturmuitoberoštusaid hálddaheaddjin kulturmuitolága mielde .
delegašuvdna = fápmudeapmi , sirdin ; delegeret = sirdit , fápmudit ( 	válddi 	birra )
Ii leat bealuštahtti addit ohcanlobi nu guhká go sámi álbmot ii leat olahan doarvái 	válddi 	ja váikkuhusa minerálaresurssaid hálddašeamis .
Sámi giellaráđđi attii gielddaide // fylkkagielddaide 	válddi 	vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit .
Jagis 1996 rievdaduvvui dat oalle ollu , Finnmárkku guohtundilálašvuođaid geažil , ja lulli-guovlluid vuoigatvuođadiliid ja sámepolitihkalaš ovdáneami geažil , man olis Sámediggi oaččui eanet 	válddi 	ovddasteami bokte stivrenorgánain .
Ulbmilin lei oažžut 	válddi 	gieldit boazodoalu man earát go vuoigatvuođalaš boazosámit doaimmahit .
§ 33 addá departementii 	válddi 	ráhkadit láhkaásahusaid .
Dakkár láhkaásahus ii leat ráhkaduvvon , muhto liikká gusto hálddašanláhka áššiin main orohatstivra rehkenasto doaimmahit almmolaš 	válddi 	.
Nubbi lea ahte sáhttá leat sáhka dan rievtti birra ahte galgá leat duohta , beaktilis oassálastin almmolaš 	válddi 	čađahemiin sihke dakkáriin mat gusket sápmelaččaide ja dan servodahkii mas sii leat oassin , ovdamearkka dihte go lea sáhka dakkár mearridemiin mat gusket areála-plánemii ja resursageavaheapmái .
erenoamáš guovddážis leat dat mearrádusat mat leat sámedikki 	válddi 	birra mearridanproseassain .
Lága geassemánu 9. b. 1978 nr. 50 mielde kulturmuittuid birra , de ii leat lohpi doalvut sámi kulturmuittuid riikkas olggos jus ii gávdno dohkálaš olgoriikii doalvunlohpi , gč § 23 bustávva c. RiddoDuottarMuseat Kárášjogas lea ožžon 	válddi 	meannudit ohcamiid ja dahkat mearrádusaid sámi kulturmuittuid birra mat dolvojuvvojit olgoriikii , beroškeahttá man boarrásat leat .
Lága § 11 addá Sámediggái 	válddi 	nammadit Sámi báikenammakonsuleanttaid .
Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ja Sámedikki lahtut leat ovttaoaivilis das ahte Sámedikki váldi kulturmuitolága mielde galgá nannejuvvot lága bokte , muhto Birasgáhttendepartemeantta ja Riikaantikvára lahtut oaivvildit ahte dákkáraš 	válddi 	berrejit departemeanttat fápmudit Sámediggái .
Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ja Sámedikki lahtut leat ovttaoaivilis das ahte Sámedikki váldi kulturmuitolága mielde galgá nannejuvvot lága bokte , muhto Birasgáhttendepartemeantta ja Riikaantikvára lahtut oaivvildit ahte dákkáraš 	válddi 	berrejit departemeanttat fápmudit Sámediggái .
Bargojoavku mas leat dáiddárorganisašuvnnaid ja Sámedikki láhtut , leat ožžon 	válddi 	árvvoštallat sisaoastinortnega mii buorida almmuhuvvon sámi čáppagirjjálašvuođa ja musihka // luođi háhkanvejolašvuođa .
2009 juolludusreivves Riikkaantikvárii lea son ožžon 	válddi 	čielggadit eavttuid sámi visttiide mat gullet kulturmuitolága mearrádusaid vuollái .
Birasgáhttendepartemeanta sirddii 2001:s 	válddi 	Sámediggái hálddašit kulturmuitolága gaskaboddosaččat 3 jahkái .
§ 12-12 nuppi lađđasis lea sierra láhkavuođđu fápmudit 	válddi 	gielddastivrras earáide mearridit uhcit muddenplánaid .
Gonagas dahje departemeanta sáhttá fápmudit 	válddi 	lága vuođul fylkkamánnái dahje eará vuollásaš stáhtaetáhtaide .
4.6 Plánabarggu organiserema ja plánaevttohusa ráhkadeami 	válddi 	sirdin
Departemeanta atná eanemus ulbmillažžan , ahte Sámediggi oažžu 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid sámi leavggain levgemii ja ovddasvástádusa dieđihit leavgga birra .
Sámediggi berre oažžut 	válddi 	hálddašit sámegiela Norggas .
Go Sámediggi oažžu dákkár 	válddi 	, de dat sáhttá dan hálddašit daid rámmaid siskkabealde , maid stáhta áiggis áigái bidjá .
Sámediggi lea 17.1.2001 rájis ožžon 	válddi 	kulturmuitolága vuođul , ja nu maid ovddasvástádusa ja doimmaid kulturmuitogietti ektui seamma láhkái go ovdalis dallego dát doaimmat ledje ovddeš Sámi kulturmuitoráđi hálddášeami vuolde .
Ggl. res. skábmamánu 25. b. 2005 mearriduvvo gaskaboddosaš njuolggadusat ee. stivrra 	válddi 	birra álgomuttus gitta badjelas váldimii .
Iskkadeami váldoáigumuš lea čielggadit sáhttá go mohtorjohtolatlága ulbmila deavdit , ja mohtorjohtolatpolitihkka šaddat oktalaččabut go dál , jus laktá mohtorjohtolatpolitihka báikkálaš plánamearrádusaide ja plánaproseassaide plána- ja huksenlága mielde , ja jus gielddat ožžot stuorát 	válddi 	mohtorjohtolatlága mielde .
Sámedikki bargo- ja váldeduovdda ja Sámediggái 	válddi 	ja dahkamušaid sirdima prinsihpat válddahuvvojit dieđáhusas .
Láhka addá mearrádusaid Sámedikki birra , dán vuolde maiddái Sámedikki bargoduovdaga ja 	válddi 	, Sámedikki válggaid ja Sámedikki hálddahusa birra .
Sámedikki 	válddi 	hárrái ovdehii lávdegoddi ahte diggi galgá sáhttit váldit ovdan buot lágan áššiid main adnojuvvo leamen vásedin mearkkašupmi sámi veahkadahkii .
Sámelága § 2–1 albmada Sámedikki bargoduovdaga ja 	válddi 	.
Sámediggái sáhttá sirdojuvvot váldi hálddahit juolludusaid sámi ulbmiliidda , vrd. stobiin 4.4 , mas lea Sámediggái ovdalis sirdojuvvon 	válddi 	oppalašgeahčaldat .
Earret dán 	válddi 	mii biddjojuvvo Sámediggái sámelága bokte , de lea Sámediggái maiddái biddjojuvvon váldi lága bokte guovtti oktavuođas :
Earret 	válddi 	mii Sámediggái lea biddjojuvvon oahpahuslága ja boazodoallolága bokte , lea Sámediggái biddjojuvvon váldi delegašuvnna bokte .
Spiehkastagat fertejit almmatge ovdehuvvot daid dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha 	válddi 	departemeantta delegašuvnna mielde , dahje main stáhtaráđđi oaivvilda ahte Sámediggi válddi doaimmahemiin rihkku Stuorradikki mearrádusaid dahje lága .
Spiehkastagat fertejit almmatge ovdehuvvot daid dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha válddi departemeantta delegašuvnna mielde , dahje main stáhtaráđđi oaivvilda ahte Sámediggi 	válddi 	doaimmahemiin rihkku Stuorradikki mearrádusaid dahje lága .
Sámedikki vuođđudeami rájes lea gárgeduvvan geavat departemeanttain mii ovdeha stuorra várrugasvuođa Sámedikki bagadeamis , maiddái dáhpáhusain main Sámediggi doaimmaha 	válddi 	mii lea delegerejuvvon departemeanttain .
Dán vuođul nuppástuhttojuvvojedje kulturmuitolága láhkaásahusat , mat bidje 	válddi 	njuolga Sámi kulturmuitoráđđái , nu ahte váldi biddjojuvvui njuolga Sámediggái ođđajagemánu rájes 2001 .
1987 : Sámeláhka addá njuolggadusaid Sámedikki álggaheami ja Sámedikki bargoduovdaga ja 	válddi 	birra .
Birasgáhttendepartemeanta sirddii 	válddi 	Sámediggái sámi kulturmuitoberoštusaid hálddaheaddjin kulturmuitolága mielde .
Ráđđehusa oainnu mielde ollašuvvá juksanmearri ahte Sámediggi ieš galgá mearridit áššiid mat erenoamážit gusket sámi veahkadahkii , buorebut go diktá Sámedikki iežas oažžut 	válddi 	dáid gažaldagaid badjel .
Ráđđehus bovde Sámedikki dialogii iešmearridandoahpaga birra dainna ulbmilin ahte čielgá buorebut makkár sisdoalu Sámediggi bidjá dán doahpagii , makkár oainnut ráđđehusas ja Sámedikkis leat Sámedikki 	válddi 	hárrái , ja makkár strategiijat berrejit čuvvojuvvot vai dát juksanmearit ollašuvvet .
Ráđđehus áigu addit Sámediggái 	válddi 	hábmet bajit ja prinsihpalaš njuolggadusaid Sámedikki válggaide , dán vuolde maiddái njuolggadusaid válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra .
delegašuvdna = fápmudeapmi , sirdin ; delegeret = sirdit , fápmudit ( 	válddi 	birra )
Ráđđehusa oainnu mielde ollašuvvá juksanmearri ahte Sámediggi ieš galgá mearridit áššiid mat erenoamážit gusket sámi veahkadahkii , buorebut go diktá Sámedikki iežas oažžut 	válddi 	dáid gažaldagaid badjel .
Riidu gielddalaš iešstivrejumi prinsihpa ja Sámedikki 	válddi 	lasihanjuksanmeari gaskkas sáhttá bohciidit go dahkamušat mat gusket sámiide erenoamážit , evttohuvvojit biddjojuvvot Sámediggái , dahje juos gielddaide skihkkejuvvojit dahkamušat doibmiibidjat stáhta sámepolitihka .
Maiddái lea dárbu oppalaččat árvvoštallat guđe politihkkaduovdagiid badjel Sámediggi berre oažžut lasihuvvon 	válddi 	, ja makkár čuvvosat dás leat .
Sámedikki boahttevaš 	válddi 	// dahkamušaid .
Departemeantta oaivila mielde berre hálddašangažaldaga dárkileappot geahčadit čielggadeamis Sámedikki oppalaš 	válddi 	ja váikkuheami birra .
Ovdáneapmi čuovvu stáhta eiseválddiid ulbmila addit Sámediggái stuorát dadjamuša ja 	válddi 	áššiin mat erenoamážit beroštahttet sámi álbmoga .
Láhkaossodat celkkii maiddái ahte Sáme ­dikki friddja sajádaga geažil lea vejolaš jearrat sáhttet go departemeanttat fápmudit 	válddi 	Sámediggái , ja gávnnahedje loahppajurddan ahte fápmu ­deapmi galgá dahkkojuvvot lága vuođul dahje plenáramearrádusa vuođul .
Birasgáhttendepartemeanta lea láhkaásahusa vuođul fágalaš ovddasvástádusjuohkima jd. birra fápmudan 	válddi 	Sámediggái kultumuitosuorggis kulturmuitolága vuođul .
Muhto lea vejolaš jurddašit ahte Sámediggi ( a ) lága vuođul , ( b ) stuorradiggemearrádusa vuođul dahje ( c ) eará vuođul geavaha 	válddi 	dahje doaimma mii gullá stáhtaráđi bagadan- dahje bearráigeahččanválddi vuollái .
Dát fuolaha sihke Sámedikki sorjjasmeahttun sajádaga departemeanttaid ja direktoráhtaid ektui ja sihkkarastá ahte Stuorradiggi dat formálalaččat árvvoštallá dan 	válddi 	maid Sámediggi geavaha .
Lea vuosttaš geardi go Sámediggi lea ožžon ámmátlaš 	válddi 	mearridit sámi sisdoalu našuvnnalaš oahppoplánaide .
Eiseválddiid bealis lea deháleamos gaska ­oapmi čuovvolit ovddasvástádusa sámi kultuvrii leamašan addit Sámediggái 	válddi 	stáhtalaš ruhtaduvvon sámi kulturdoaibmabijuide .
Gielddadepartemeanta fápmudii seammás Sámediggái 	válddi 	juohkit guovttegielalašvuođadoarjagiid suohkaniid-da ja fylkkagielddaide .
Sámedikki 	válddi 	lassáneami mielde ásahii Girko- ja kulturdepartemeanta 2002:s ođđa bušeahttakapihttala 320 Dábálaš kulturulbmilat , poasta 53 Sámi kulturulbmilat .
Lága § 11 addá Sámediggái 	válddi 	nammadit Sámi báikenammakonsuleanttaid .
Dát gáibida nana máhtolašvuođa , kapasitehta ja 	válddi 	beassat váikkuhit iežamet eallindillái .
Sámediggi čađaha ollu stuorát ja unnit geahčademiid mii lea oassi 	válddi 	geavaheamis .
Sámediggi ferte oažžut 	válddi 	ja resurssaid vai sáhttá váldit badjelasas ovddasvástádusa sámiid rávisolbmuidoahpahusa oppalaš ovddideapmái ovttasráđiid guovddáš eiseválddiiguin , vuosttažettiin Oahpahus- ja dutkandepartemeanttain ja Rávisolbmuidoahpahusinstituhtain .
Sámi kultuvrra dáfus erenoamáš lei , ahte sullii 1715 rájes álggahuvvui , hálddahuslaš 	válddi 	doarjagiin , viiddis miššuvdnadoaibma daid sámiid ektui geat eai lean vel dahkkojuvvon ristalažžan .
Ráđđehus bovde Sámedikki dialogii iešmearridandoahpaga birra dainna ulbmilin ahte čielgá buorebut makkár sisdoalu Sámediggi bidjá dán doahpagii , makkár oainnut ráđđehusas ja Sámedikkis leat Sámedikki 	válddi 	hárrái , ja makkár strategiijat berrejit čuvvojuvvot vai dát juksanmearit ollašuvvet .
Ráđđehus áigu addit Sámediggái 	válddi 	hábmet bajit ja prinsihpalaš njuolggadusaid Sámedikki válggaide , dán vuolde maiddái njuolggadusaid válgabiirriid ja mandáhttajuogu birra .
Sámi nammagoddi lea ožžon delegerejuvvot 	válddi 	hálddahit fylkkagielddalaš ruđaid sámi kulturdoaibmabijuide , doarjagiid sámi organisašuvnnaide ja oahppostipeanddaid sámiide geat váldet alit oahpu .
Riidu gielddalaš iešstivrejumi prinsihpa ja Sámedikki 	válddi 	lasihanjuksanmeari gaskkas sáhttá bohciidit go dahkamušat mat gusket sámiide erenoamážit , evttohuvvojit biddjojuvvot Sámediggái , dahje juos gielddaide skihkkejuvvojit dahkamušat doibmiibidjat stáhta sámepolitihka .
Maiddái lea dárbu oppalaččat árvvoštallat guđe politihkkaduovdagiid badjel Sámediggi berre oažžut lasihuvvon 	válddi 	, ja makkár čuvvosat dás leat .
Sámedikki boahttevaš 	válddi 	// dahkamušaid .
Jagis 1996 rievdaduvvui dat oalle ollu , Finnmárkku guohtundilálašvuođaid geažil , ja lulli-guovlluid vuoigatvuođadiliid ja sámepolitihkalaš ovdáneami geažil , man olis Sámediggi oaččui eanet 	válddi 	ovddasteami bokte stivrenorgánain .
Ulbmilin lei oažžut 	válddi 	gieldit boazodoalu man earát go vuoigatvuođalaš boazosámit doaimmahit .
§ 33 addá departementii 	válddi 	ráhkadit láhkaásahusaid .
Dakkár láhkaásahus ii leat ráhkaduvvon , muhto liikká gusto hálddašanláhka áššiin main orohatstivra rehkenasto doaimmahit almmolaš 	válddi 	.
Departemeantta oaivila mielde berre hálddašangažaldaga dárkileappot geahčadit čielggadeamis Sámedikki oppalaš 	válddi 	ja váikkuheami birra .
Departemeanta konstatere ahte gažaldat 	válddi 	birra dahkat diekkár soahpamušaid lea unnán čielggaduvvon ja lea rievttalaččat váttis ášši .
Prošeakta lea golmmajahkásaš ja siskkilda dakkár surggiid go oahpahusa ja dutkama , giela ja kultuvrra , ekonomiija , mediaid , árbevirolaš ealáhusaid , eatnamiid ja resurssaid , dearvvasvuođa-ja sosiálasuorggi ja Sámedikki politihkalaš 	válddi 	.
Dát leat etáhtat dahje instánssat maid dehálaš doaibma lea iešguđet láhkai muddet ja sullasaš láhkai hálddašit almmolaš 	válddi 	guoskevaš áššesuorggis .
« Almmolaš orgánat » lea oktasaš namahus stáhta , fylkkagieldda dahje gieldda instánssain ja dasa gullet sihke eiseválddit ja ovttadagat mat eai lunddolaččat gula doahpagii go sin ovddemuš bargamuš lea doaibmat bálvaleaddjin dahje sullasažžan , ii ge 	válddi 	hálddašeaddjin .
Vuosttaldanmearrádusa sisdoallu lea juhkkojuvvon golmma iehčanas mearrádussan 	válddi 	birra ovddidit vuosttaldeami § 5-4 vuođul , gáržžidusaid birra beassat ovddidit vuosttaldeami §5-5 vuođul ja departemeantta soabaheami ja mearrideami birra § 5-6 vuođul .
Sámediggi lea 17.1.2001 rájis ožžon 	válddi 	kulturmuitolága vuođul , ja nu maid ovddasvástádusa ja doimmaid kulturmuitogietti ektui seamma láhkái go ovdalis dallego dát doaimmat ledje ovddeš Sámi kulturmuitoráđi hálddášeami vuolde .
Priváhtarievttálaš orgánan oažžu stivra 	válddi 	mearridit ollu orohaga siskkáldas áššiid , áššiid main lea mearkkašupmi resursahálddašeami ja guohtumiid gáhttema hárrái .
Áššit mat gusket ovttaskas boazodolliid doibmii eai gula orohatstivrra 	válddi 	vuollái .
Go orohatstivrra lahtut ieža leat boazodoallit , ja sidjiide njuolga gusket ollu áššit maid stivra galgá gieđahallat , de lea deaŧalaš sihkkarastit ahte eanetlohku ii geavat iežas 	válddi 	govttohemet badjelduolbmat unnitlogu beroštumiid .
Departemeanta ii leat čuvvon lávdegotti árvalusa dakko , go evttoha bidjat sierralobi addima 	válddi 	boazodoallostivrii .
Nubbi lea ahte sáhttá leat sáhka dan rievtti birra ahte galgá leat duohta , beaktilis oassálastin almmolaš 	válddi 	čađahemiin sihke dakkáriin mat gusket sápmelaččaide ja dan servodahkii mas sii leat oassin , ovdamearkka dihte go lea sáhka dakkár mearridemiin mat gusket areála-plánemii ja resursageavaheapmái .
Iešguđet departemeanta lea ožžon 	válddi 	ráhkadit láigošiehtadusaid , muhto sáhttá maid fápmudit dán válddi viidáseappot vuollásaš doaimmaide .
Iešguđet departemeanta lea ožžon válddi ráhkadit láigošiehtadusaid , muhto sáhttá maid fápmudit dán 	válddi 	viidáseappot vuollásaš doaimmaide .
Sámediggi lea bivdán stuorát 	válddi 	ja váikkuhanfámu suodjalanplánaproseassaide , ja ahte dat čadnojuvvo láhkii .
Sámediggi lea ožžon 	válddi 	nammadit lahtuid boraspirelávdegottiide .
Priváhtarievttálaš orgánan oažžu stivra 	válddi 	mearridit ollu orohaga siskkáldas áššiid , áššiid main lea mearkkašupmi resursahálddašeami ja guohtumiid gáhttema hárrái .
Áššit mat gusket ovttaskas boazodolliid doibmii eai gula orohatstivrra 	válddi 	vuollái .
Go orohatstivrra lahtut ieža leat boazodoallit , ja sidjiide njuolga gusket ollu áššit maid stivra galgá gieđahallat , de lea deaŧalaš sihkkarastit ahte eanetlohku ii geavat iežas 	válddi 	govttohemet badjelduolbmat unnitlogu beroštumiid .
Árvaluvvo ásahit 	válddi 	addit bággensáhku , mii lea ekonomalaš váikkuhandoaibma man bokte bágge doahttalit gohččosa .
erenoamáš guovddážis leat dat mearrádusat mat leat sámedikki 	válddi 	birra mearridanproseassain .
Kulturmuitolága § 28 vuođul , gč. guovvamánu 9. b. 1097-mannosaš gonagaslaš resolušuvnna § 19 , lea Birasgáhttendepartemeanta ožžon 	válddi 	mearridit gii lea rivttes váldi ja addit dárkilet njuolggadusaid lága čađaheami birra .
Departemeanta lea láhkaásahusain addán 	válddi 	kulturmuitolága vuođul Riikaantikvárii , Sámediggái , fylkkagildii ja riikaoassedávvirvuorkkáide // NIKUi .
Brasgáhttendepartemeanta sáhttá addit oppalaš njuolggadusaid fápmuduvvon 	válddi 	geavaheapmái .
Bargomearrádus lei čielggadit boahtteáigásaš bistevaš hálddašanortnega man váldi biddjojuvvui njuolgga Sámediggái , ja čielggadit 	válddi 	ja bargamušaid vejolaš juogadeami nu ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit njuolgga Sámediggái ja ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit eará kulturmuitohálddašeapmái .
Sámediggi deattasta dehálaš vuođđojurddan ahte dan 	válddi 	maid Sámediggi geavaha , lea dat ožžon Stuorradikkis , dat mearkkaša lága bokte .
Daid oktavuođain go lea ballu ahte beaiveruđaid áššemeannudanáigi guhku , de Bargo- ja čálogodirektoráhtta oažžu 	válddi 	álkidit áššemeannudeami .
Birasgáhttendepartementa eaktuda ahte Sámediggi ja Guovllustivrrat atnet dán 	válddi 	eastadit mearrádusaid mat vahágahttet sámi beroštumiid .
Sámediggi dáhttu stuorát 	válddi 	ja buoret váikkuhanvejolašvuođaid plánaproseassas ja dáhttu dán ovdanboahtit lágain .
Birasgáhttendepartemeanta lea fápmudan Sámediggái 	válddi 	kulturmuitolága mielde , ja dát lea geahččalanáigodat mii bistá jagi 2004 lohppii .
Lávdegoddi árvalii ahte ásahuvvo sámi álbmotválljejuvvon orgána , ja árvvoštalai maiddái dákkár orgána oktiibidjama , válljejumi ja 	válddi 	.
Lávdegoddi deattuha ahte dálá servodagas lea dárbbašlaš oalle muddui addit 	válddi 	mearridit láhkaáshusaid , muhto deattuha seammás ahte máŋgga dáfus berre leat várrogas dán válddi geavaheamis .
Lávdegoddi deattuha ahte dálá servodagas lea dárbbašlaš oalle muddui addit válddi mearridit láhkaáshusaid , muhto deattuha seammás ahte máŋgga dáfus berre leat várrogas dán 	válddi 	geavaheamis .
Stuoradikki dárkkistan- ja vuođđudanlávdegoddi cealká Evtt. S nr. 296 ( 1995 – 96 ) ahte oppalaččat berre leat várrogas atnimis láhkaásahusaid addima 	válddi 	njuolggadusaid dáfus mat addet riikkaássiide geatnegasvuođaid dahje vuoigatvuođaid .
Departemeanta konstatere ahte gažaldat 	válddi 	birra dahkat diekkár soahpamušaid lea unnán čielggaduvvon ja lea rievttalaččat váttis ášši .
Departemeanta ii leat čuvvon lávdegotti árvalusa dakko , go evttoha bidjat sierralobi addima 	válddi 	boazodoallostivrii .
Departemeanta lea árvvoštallan bidjat orohatstivrii 	válddi 	doaibmanjuolggadusaid olis mearridit buohtalas álggahansiidaoasi ásaheami .
Divvojuvvojit maiddái gažaldagat orohatstivrra ja jahkečoahkkima 	válddi 	hárrái .
Vaikko orohaga mearrádusat dahkkojit ge lága olis , ja leat mearrádusat boazodolliid vuoigatvuođaid ja geatnegasvuođaid birra , de eai leat dat almmolaš 	válddi 	čađaheami bohtosat nu guhká go láhkaaddi ii leat dadjan ahte dat galgá leat almmolaš doaibman .
Dákko lea almmolaš orgána ožžon 	válddi 	juste danin go lea almmolaš orgána .
Gustovaš 1933-boazodoalloláhka ii atte 	válddi 	reguleret dien .
Láhka rievdaduvvui 1996:s earret eará dainna ulbmiliin ahte ásahit láhkavuođustuvvon 	válddi 	resursahálddašeapmái , gč. Od.prp. nr. 28 ( 1994 – 95 ) .
Láhkarievdadeami olis 1996:s oaččui eananjuohkindiggi 	válddi 	gieđahallat dihto áššiid mat gusket boazodollui , gč. Od.prp. nr. 28 ( 1994 – 95 ) .
Departemeantta oainnu mielde ferte Sámedikki gáibádusa geahččat ovttas oppalaš dárbbuin guorahallat guđiid politihkkasurggiin Sámediggi berre oažžut eanet 	válddi 	.
Prinsihppalaš čielggadeapmi Sámedikki 	válddi 	ja váikkuhanvuoimmi birra iešguđet surggiin sáhttá leat áddjás bargu .
Ággan lea ahte jus boazodoallu ii oaččo loahpalaš 	válddi 	mearridit boazologu , ii ge oaččo eanetlogu stivrenorgánain , de headjuda dat ráŋggáštusmearrádusaid legitimitehta ( doallevašvuođa ) .
Dát čuovvu ulbmila sihkkarastit Sámediggái politihkalaš orgánan ja hálddahusorgánan stuorát friddjavuođa , dadjamuša ja lasi 	válddi 	, gč. Sd. dieđ. nr. 55 ( 2000 – 2001 ) .
Ovdáneapmi čuovvu stáhta eiseválddiid ulbmila addit Sámediggái stuorát dadjamuša ja 	válddi 	áššiin mat erenoamážit beroštahttet sámi álbmoga .
Ovdáneapmi čuovvu stáhta eiseválddiid ulbmila addit Sámediggái stuorát dadjamuša ja 	válddi 	áššiin mat erenoamážit beroštahttet sámi álbmoga .
Láhkaossodat celkkii maiddái ahte Sáme ­dikki friddja sajádaga geažil lea vejolaš jearrat sáhttet go departemeanttat fápmudit 	válddi 	Sámediggái , ja gávnnahedje loahppajurddan ahte fápmu ­deapmi galgá dahkkojuvvot lága vuođul dahje plenáramearrádusa vuođul .
Birasgáhttendepartemeanta lea láhkaásahusa vuođul fágalaš ovddasvástádusjuohkima jd. birra fápmudan 	válddi 	Sámediggái kultumuitosuorggis kulturmuitolága vuođul .
Muhto lea vejolaš jurddašit ahte Sámediggi ( a ) lága vuođul , ( b ) stuorradiggemearrádusa vuođul dahje ( c ) eará vuođul geavaha 	válddi 	dahje doaimma mii gullá stáhtaráđi bagadan- dahje bearráigeahččanválddi vuollái .
Dát fuolaha sihke Sámedikki sorjjasmeahttun sajádaga departemeanttaid ja direktoráhtaid ektui ja sihkkarastá ahte Stuorradiggi dat formálalaččat árvvoštallá dan 	válddi 	maid Sámediggi geavaha .
Láhkaossodat celkkii maiddái ahte Sáme ­dikki friddja sajádaga geažil lea vejolaš jearrat sáhttet go departemeanttat fápmudit 	válddi 	Sámediggái , ja gávnnahedje loahppajurddan ahte fápmu ­deapmi galgá dahkkojuvvot lága vuođul dahje plenáramearrádusa vuođul .
Birasgáhttendepartemeanta lea láhkaásahusa vuođul fágalaš ovddasvástádusjuohkima jd. birra fápmudan 	válddi 	Sámediggái kultumuitosuorggis kulturmuitolága vuođul .
Muhto lea vejolaš jurddašit ahte Sámediggi ( a ) lága vuođul , ( b ) stuorradiggemearrádusa vuođul dahje ( c ) eará vuođul geavaha 	válddi 	dahje doaimma mii gullá stáhtaráđi bagadan- dahje bearráigeahččanválddi vuollái .
Dát fuolaha sihke Sámedikki sorjjasmeahttun sajádaga departemeanttaid ja direktoráhtaid ektui ja sihkkarastá ahte Stuorradiggi dat formálalaččat árvvoštallá dan 	válddi 	maid Sámediggi geavaha .
Kulturmuitolága § 28 vuođul , gč. guovvamánu 9. b. 1097-mannosaš gonagaslaš resolušuvnna § 19 , lea Birasgáhttendepartemeanta ožžon 	válddi 	mearridit gii lea rivttes váldi ja addit dárkilet njuolggadusaid lága čađaheami birra .
Departemeanta lea láhkaásahusain addán 	válddi 	kulturmuitolága vuođul Riikaantikvárii , Sámediggái , fylkkagildii ja riikaoassedávvirvuorkkáide // NIKUi .
Brasgáhttendepartemeanta sáhttá addit oppalaš njuolggadusaid fápmuduvvon 	válddi 	geavaheapmái .
Bargomearrádus lei čielggadit boahtteáigásaš bistevaš hálddašanortnega man váldi biddjojuvvui njuolgga Sámediggái , ja čielggadit 	válddi 	ja bargamušaid vejolaš juogadeami nu ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit njuolgga Sámediggái ja ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit eará kulturmuitohálddašeapmái .
Sámediggi deattasta dehálaš vuođđojurddan ahte dan 	válddi 	maid Sámediggi geavaha , lea dat ožžon Stuorradikkis , dat mearkkaša lága bokte .
Kulturmuitolága § 28 vuođul , gč. guovvamánu 9. b. 1097-mannosaš gonagaslaš resolušuvnna § 19 , lea Birasgáhttendepartemeanta ožžon 	válddi 	mearridit gii lea rivttes váldi ja addit dárkilet njuolggadusaid lága čađaheami birra .
Departemeanta lea láhkaásahusain addán 	válddi 	kulturmuitolága vuođul Riikaantikvárii , Sámediggái , fylkkagildii ja riikaoassedávvirvuorkkáide // NIKUi .
Brasgáhttendepartemeanta sáhttá addit oppalaš njuolggadusaid fápmuduvvon 	válddi 	geavaheapmái .
Bargomearrádus lei čielggadit boahtteáigásaš bistevaš hálddašanortnega man váldi biddjojuvvui njuolgga Sámediggái , ja čielggadit 	válddi 	ja bargamušaid vejolaš juogadeami nu ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit njuolgga Sámediggái ja ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit eará kulturmuitohálddašeapmái .
Sámediggi deattasta dehálaš vuođđojurddan ahte dan 	válddi 	maid Sámediggi geavaha , lea dat ožžon Stuorradikkis , dat mearkkaša lága bokte .
Ráđđehus lea evttohan rievdadusa kulturmuitolága §:i 28 mas láhkavuođđu fápmudit 	válddi 	Sámediggái aiddostahttojuvvo , gč. Od.prp. nr. 23 ( 2007 – 2008 ) .
Ráđđehus lea evttohan rievdadusa kulturmuitolága §:i 28 mas láhkavuođđu fápmudit 	válddi 	Sámediggái aiddostahttojuvvo , gč. Od.prp. nr. 23 ( 2007 – 2008 ) .
Muhto lea vejolaš jurddašit ahte Sámediggi ( a ) lága vuođul , ( b ) stuorradiggemearrádusa vuođul dahje ( c ) eará vuođul geavaha 	válddi 	dahje doaimma mii gullá stáhtaráđi bagadan- dahje bearráigeahččanválddi vuollái .
Sámediggi lea ollislaččat geahčadeamen sámi oahpponeavvuid doarjjaortnega , buvttadeami ja Sámedikki ovddasvástádusa , rolla ja 	válddi 	.
Dan lassin mii čuožžu bajábealde lea konsulterejuvvon čuovvovaš konkrehta surggiin : 1 ) mariidnasuorgi ; Sámediggi lea deattuhan ahte loahpalaš mearrádus 	válddi 	sirdimis go guoská gonagasreappáid hálddašeapmái ja akvakultuvrii , sáhttá addojuvvot dušše dalle go boahtá proposišuvdnaevttohus Riddoguolástanlávdegotti čielggadusa vuođul mii guoská olles mearrasámi guvlui .
Sámediggi oaidná dakkár ovddideami mii mearkkaša stuorát 	válddi 	guovddáš sámi servodatsurggiin .
Dát čuovvu ulbmila sihkkarastit Sámediggái politihkalaš orgánan ja hálddahusorgánan stuorát friddjavuođa , dadjamuša ja lasi 	válddi 	, gč. Sd. dieđ. nr. 55 ( 2000 – 2001 ) .
Ovdáneapmi čuovvu stáhta eiseválddiid ulbmila addit Sámediggái stuorát dadjamuša ja 	válddi 	áššiin mat erenoamážit beroštahttet sámi álbmoga .
Láhkaossodat celkkii maiddái ahte Sáme ­dikki friddja sajádaga geažil lea vejolaš jearrat sáhttet go departemeanttat fápmudit 	válddi 	Sámediggái , ja gávnnahedje loahppajurddan ahte fápmu ­deapmi galgá dahkkojuvvot lága vuođul dahje plenáramearrádusa vuođul .
Birasgáhttendepartemeanta lea láhkaásahusa vuođul fágalaš ovddasvástádusjuohkima jd. birra fápmudan 	válddi 	Sámediggái kultumuitosuorggis kulturmuitolága vuođul .
Muhto lea vejolaš jurddašit ahte Sámediggi ( a ) lága vuođul , ( b ) stuorradiggemearrádusa vuođul dahje ( c ) eará vuođul geavaha 	válddi 	dahje doaimma mii gullá stáhtaráđi bagadan- dahje bearráigeahččanválddi vuollái .
Dát fuolaha sihke Sámedikki sorjjasmeahttun sajádaga departemeanttaid ja direktoráhtaid ektui ja sihkkarastá ahte Stuorradiggi dat formálalaččat árvvoštallá dan 	válddi 	maid Sámediggi geavaha .
Kulturmuitolága § 28 vuođul , gč. guovvamánu 9. b. 1097-mannosaš gonagaslaš resolušuvnna § 19 , lea Birasgáhttendepartemeanta ožžon 	válddi 	mearridit gii lea rivttes váldi ja addit dárkilet njuolggadusaid lága čađaheami birra .
Departemeanta lea láhkaásahusain addán 	válddi 	kulturmuitolága vuođul Riikaantikvárii , Sámediggái , fylkkagildii ja riikaoassedávvirvuorkkáide // NIKUi .
Brasgáhttendepartemeanta sáhttá addit oppalaš njuolggadusaid fápmuduvvon 	válddi 	geavaheapmái .
Bargomearrádus lei čielggadit boahtteáigásaš bistevaš hálddašanortnega man váldi biddjojuvvui njuolgga Sámediggái , ja čielggadit 	válddi 	ja bargamušaid vejolaš juogadeami nu ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit njuolgga Sámediggái ja ahte váldi ja bargamušat biddjojuvvojit eará kulturmuitohálddašeapmái .
Sámediggi deattasta dehálaš vuođđojurddan ahte dan 	válddi 	maid Sámediggi geavaha , lea dat ožžon Stuorradikkis , dat mearkkaša lága bokte .
Ráđđehus lea evttohan rievdadusa kulturmuitolága §:i 28 mas láhkavuođđu fápmudit 	válddi 	Sámediggái aiddostahttojuvvo , gč. Od.prp. nr. 23 ( 2007 – 2008 ) .
Sámediggi beassá váikkuhit areálahálddašeapmái go oažžu 	válddi 	ráhkadit njuolggadusaid dasa movt galgá árvvoštallat váikkuhusaid sámi kultuvrii , boazodollui , ealáhusdoaimmaheapmái ja servodateallimii go meahccegeavaheapmi rievdá .
Sajádaga bokte Finnmárkkoopmodaga stivrras ožžot sámit stuora 	válddi 	áššiin main gieđahallojit doaimmat eahpeozolaš minerálaid dáfus .
» Mánáid- ja bearašdepartemeanta lea mielas ovttasbargagoahtit Sámedikkiin árvvoštallat vejolašvuođa addit Sámediggái 	válddi 	addit ásahusaid Lága mánáidgárddiid birra láhkavuđđosiin .
Dát fuolaha sihke Sámedikki sorjjasmeahttun sajádaga departemeanttaid ja direktoráhtaid ektui ja sihkkarastá ahte Stuorradiggi dat formálalaččat árvvoštallá dan 	válddi 	maid Sámediggi geavaha .
Ráđđehus lea evttohan rievdadusa kulturmuitolága §:i 28 mas láhkavuođđu fápmudit 	válddi 	Sámediggái aiddostahttojuvvo , gč. Od.prp. nr. 23 ( 2007 – 2008 ) .
Sámediggi čađaha ollu stuorát ja unnit geahčademiid mii lea oassi 	válddi 	geavaheamis .
2009 juolludusreivves Riikkaantikvárii lea son ožžon 	válddi 	čielggadit eavttuid sámi visttiide mat gullet kulturmuitolága mearrádusaid vuollái .
Sámediggi oaidná dakkár ovddideami mii mearkkaša stuorát 	válddi 	guovddáš sámi servodatsurggiin .
– Mii leat nannen sámi giela ja kultuvrra , addán Sámediggái eanet 	válddi 	ja dadjamuša ja bidjan sámiid árgabeaivvi diliid guovddážii , dadjá bargo- ja searvadahttinministtar Dag Terje Andersen .
– Mii leat nannen sámi giela ja kultuvrra , addán Sámediggái eanet 	válddi 	ja dadjamuša ja bidjan sámiid árgabeaivvi diliid guovddážii , dadjá bargo- ja searvadahttinministtar Dag Terje Andersen .
Jagi 2011 bušeahtas evttohuvvo dasto ahte Kulturráđđi galgá oažžut eanet 	válddi 	hálddašit almmolaš kulturdoarjagiid .
Doppe oahppit ja oahpaheaddjit gávdnet bargobihtáid , jearaldatgilvvožiid , filmmaid ja digitála muitalusaid válggaid , demokratiija ja 	válddi 	birra .
Olgoriikalaččaidláhka ja dáhppenláhka bidjet Bargobearráigehččui ovddasvástádusa ja 	válddi 	gozihit olgoriikalaš bargiid bálká- ja bargoeavttuid .
Čoahkkimis Vaxholmain 	válddi 	Norga badjelasas ovdagoddedoaimma maid Ruoŧŧa doaimmahii ovdal .
Dassážii go ođđa strategiija sáhttá mearriduvvot láhkaásahusa bakte , lea Guolástus- ja riddodepartemeanta addán Biebmobearráigehččui 	válddi 	spiehkastit dálá strategiijas Davvimøres ja Lulli-Trøndelagas , nu ahte ” stamping out ” ii šat leat geatnegahtton go pankreasdávda fuomášuvvo SAV-2 dihte .
Ingelin Killengreenas lea juridihka ámmátlogaheapmi man 	válddi 	Oslo Universitehtas 1972 ja lea leamašan áššemeannudeaddji , doaimmahathoavda , ossodatdirektevra , ekspedišuvdnahoavda ja departemeantaráđđi Justiisadepartemeanttas .
Departemeanta váldá dalle gielddastivrra 	válddi 	.
Oassálasti gielddat sáhttet fápmudit stivrii 	válddi 	dahkat dakkár mearrádusaid plánaproseassa oktavuođas , mat leat biddjojuvvon gildii lága vuođul .
Gielddastivra sáhttá fápmudit 	válddi 	gielddalága njuolggadusaid vuođul .
Gielddastivra sáhttá fápmudit 	válddi 	earáide dahkat uhcit rievdadusaid plánas gielddalága njuolggadusaid vuođul .
Gielddastivra sáhttá fápmudit 	válddi 	earáide mearridit plánaprográmma gielddalága njuolggadusaid vuođul .
Gielddastivra sáhttá fápmudit 	válddi 	earáide dohkkehit uhcit muddenplánaid gielddalága njuolggadusaid vuođul go plána dávista gielddaplána areálaoasi rámmaide , ja go lea vássán uhcit go njeallje jagi dan rájes go gielddastivra dan dohkkehii .
Gielddastivra sáhttá fápmudit 	válddi 	earáide dahkat uhcit rievdadusaid muddenplánas dahje mearridit ollistemiid muddenplána váldolinnjáin .
Jus lea dárbu fuolahit nationála dahje dehálaš regionála beroštusaid ja deasttaid gáddeavádaga dahje várreguovlluid lagabui namuhuvvon osiin , de sáhttá Gonagas láhkaásahusas gaskaboddasaččat fápmudit regionála dahje stáhta orgánii 	válddi 	addit sierralobi dihto plánain , dahje dihto doaibmabidjošlájain .
Hálddašaneiseváldi , dahje dat geasa hálddašaneiseváldi fápmuda 	válddi 	, sáhttá čađahit dikšundoaibmabijuid maiguin ollašuhttá suodjaleami ulbmila .
Nubbi : Stuorit gilvu 	válddi 	ja strategalaš resurssaid alde sáhttá lasihit gilvaleami fápmoriikkaid gaskii .
– Mii leat nannen sámi giela ja kultuvrra , addán Sámediggái eanet 	válddi 	ja dadjamuša ja bidjan sámiid árgabeaivvi diliid guovddážii , dadjá bargo- ja searvadahttinministtar Dag Terje Andersen .
- Lei áibbas riekta ahte Norga 	válddi 	oasi ovddasvástádusas suddjemis siviila álbmoga Libyas .
– Mii leat nannen sámi giela ja kultuvrra , addán Sámediggái eanet 	válddi 	ja dadjamuša ja bidjan sámiid árgabeaivvi diliid guovddážii , dadjá bargo- ja searvadahttinministtar Dag Terje Andersen .
Departemeanta doaibmá guolástus- ja riddoministara čállingoddin , ja geavaha iežas hálddahuslaš 	válddi 	dakkár bargamušaid bokte go lágaid ja njuolggadusaid lágidemiin ja fápmuibidjamiin .
Olgoriikalaččaidláhka ja dáhppenláhka bidjet nu mo Bargobearráigehččui maiddái Petroleabearráigehččui ovddasvástádusa ja 	válddi 	gozihit olgoriikalaš bargiid bálká- ja bargoeavttuid .
– Mii leat nannen sámi giela ja kultuvrra , addán Sámediggái eanet 	válddi 	ja dadjamuša ja bidjan sámiid árgabeaivvi diliid guovddážii , dadjá bargo- ja searvadahttinministtar Dag Terje Andersen .
Stuoradiggi berre oažžut 	válddi 	mearridit dárbbašlaš láhkarievdadusaid ovdal geasi , vai sihkkarvuođadoaibmabijut doaibmagohtet nu johtilit go vejolaš .
Sámedikki 	válddi 	vejolaš viiddideapmi mearridit njuolggadusaid sámediggeválgga birra , ja sámi kukturmuitosuodjalusa organiserema birra galgá árvvoštallojuvvot láhkabarggus .
rievdadit 	válddi 	doaimmaheami dainna lágiin ahte bidjá álkis gáibádusaid maid lea álki dárkkistit , ja maiddái guhkitáiggi gáibádusaid
Ráđđeolmmái oažžu 	válddi 	soabadit šiehtadusa .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	geahčadit lagabui ovdagotti cealkámuševttohusa .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	geahčadit lagabui ovdagotti cealkámuševttohusa .
Ovdagoddi oažžu 	válddi 	ollásit válljet miellahtuid .
Ovdagoddi oažžu 	válddi 	ollásit válljet miellahtuid .
Suohkanstivra addá ovdagoddái 	válddi 	divodit // buoridit njuolggadusa .
Suohkanstivra addá ovdagoddái 	válddi 	divodit // buoridit njuolggadusa .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	dahkat suodjalusain šiehtadusa .
Dasa lassin evttohuvvo ahte sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	šiehtadallat eananláigohan-šiehtadusa , vejolaččat oastit girdišilju .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	šiehtadallat Statskog:in láigohan-šiehtadusa , ja šiehtadallat eatnama oastima .
Ja teknihkalaš stivra oažžu 	válddi 	atnit 500.000,- kr ruđa bálkáhit dárbbašlaš konsuleantaveahki dan oktavuođas go galgá geahčadit dohkkehanohcama ja dárbbašlaš biergasiid oastima , ja ráhkadit girdišilljo-guovllu muddehusplána .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	šiehtadallat Statskog:in láigohan-šiehtadusa , ja šiehtadallat eatnama oastima .
Ja teknihkalaš stivra oažžu 	válddi 	atnit 500.000,- kr ruđa bálkáhit dárbbašlaš konsuleantaveahki dan oktavuođas go galgá geahčadit dohkkehanohcama ja dárbbašlaš biergasiid oastima , ja ráhkadit girdišilljo-guovllu muddehusplána .
Ovdagoddi berre oažžut 	válddi 	šiehtadallat hatti , nu ahte proseassa ii ádján guhká .
Jus ii oaččo vuvdojuvvot opmodagaid unnimusat meroštallon árvui , oažžu ovdagoddi 	válddi 	šiehtadallat Kautokeino Boligselskap A // S:in oastima birra .
Jus ii oaččo vuvdojuvvot opmodagaid unnimusat meroštallon árvui , oažžu ovdagoddi 	válddi 	šiehtadallat Kautokeino Boligselskap A // S:in oastima birra .
Ovdagoddi dahje dat gii oažžu 	válddi 	dasa , doaibmá váldokomiteán suohkana miessemánu 17. beaivvi ávvudeami oktavuođas .
Kultur- ja bajásšaddanstivra oažžu 	válddi 	dasa , doaibmá váldokomiteán suohkana miessemánu 17. beaivvi ávvudeami oktavuođas .
Kultur- ja bajásšaddanstivra oažžu 	válddi 	dasa , doaibmá váldokomiteán suohkana miessemánu 17. beaivvi ávvudeami oktavuođas .
Dearvvašvuođa- ja sosiálstivra ávžžuha suohkanstivrra 	válddi 	sirdit ráđđeolbmái mearridit Sosiálbálvaluslága ja Mánáidsuodjaluslága vuođul , earret mearrádusaid main válddi sáhttá sirdit duššefal eaŋkalolbmui nu movt § 4-6 ja § 4-9 .
Dearvvašvuođa- ja sosiálstivra ávžžuha suohkanstivrra válddi sirdit ráđđeolbmái mearridit Sosiálbálvaluslága ja Mánáidsuodjaluslága vuođul , earret mearrádusaid main 	válddi 	sáhttá sirdit duššefal eaŋkalolbmui nu movt § 4-6 ja § 4-9 .
Dearvvašvuođa- ja sosiáltivra ávžžuha suohkanstivrra 	válddi 	sirdit ráđđeolbmái mearridit Sosiálbálvaluslága ja Mánáidsuodjaluslága vuođul , earret válddi dahkat daid mearrádusaid maid duššefal eaŋkalolbmui sáhttá sirdit nu movt § 4-6 ja § 4-9 .
Dearvvašvuođa- ja sosiáltivra ávžžuha suohkanstivrra válddi sirdit ráđđeolbmái mearridit Sosiálbálvaluslága ja Mánáidsuodjaluslága vuođul , earret 	válddi 	dahkat daid mearrádusaid maid duššefal eaŋkalolbmui sáhttá sirdit nu movt § 4-6 ja § 4-9 .
Son dáhtui diehtit sátnejođiheaddji 	válddi 	dahkat soabahusa , man ortnegis lei ášši juridihkalaš bealli , ja bivddii dárkkistanlávdegotti čielggadit ášši .
Ráđđeolmmái oažžu 	válddi 	válljet loatnaásahusa , loatnasupmi , máksináiggi ja eará loatnaeavttuid namuhuvvon rámma siskkobealde .
Ráđđeolmmái oažžu 	válddi 	válljet loatnaásahusa , loatnasupmi , máksináiggi ja eará loatnaeavttuid namuhuvvon rámma siskkobealde
Ráđđeolmmái oažžu 	válddi 	válljet loatnaásahusa , loatnasupmi , máksináiggi ja eará loatnaeavttuid namuhuvvon rámma siskkobealde
Ráđđeolmmái oažžu 	válddi 	válljet loatnaásahusa , loatnasupmi , máksináiggi ja eará loatnaeavttuid namuhuvvon rámma siskkobealde .
Personálstivra oažžu 	válddi 	mearridit njuolggadusaid // mearrádusaid dása .
Personálstivra oažžu 	válddi 	mearridit dárkilit njuolggadusaid // mearrádusaid dán hárrái .
Personálstivra oažžu 	válddi 	mearridit dárkilit njuolggadusaid // mearrádusaid dán hárrái .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	čađahit viessovuovdima .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	čađahit viessovuovdima .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	čađahit viessovuovdima .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	čađahit viessovuovdima .
Ráđđeolbmái ii leat ožžon 	válddi 	juolludit virgelobi bálkkáin , ja danin ferte personálstivra meannudit ášši .
Vaikko lea moadde jagi ovddasguvlui ( ráva galgá ollásii váldon atnui 2015 rádjái ) , de sáhttá vuordit ahte ráva bidjá eavttuid das mot suohkanat doaimmahit 	válddi 	eanandoalloláhkaásahusaid mielde , ja vej .
Suohkanlaš álbmotválljejuvvon orgána sáhttá addit hálddahushovdii 	válddi 	mearridit eaŋkiláššiid dahje ii prinsihpalaš mearkkašumi mállet áššiid , jus suohkanstivra ii leat mearridan eará vrd. Suohkanlága § 23 nr. 4 .
Dasto lea hálddahushoavdda duohken mearridit 	válddi 	fápmudit hálddahusa siste .
Prinsihppa mielddisbuktá ahte maiddái suohkanstivra ja lávdegottit eai sáhte fápmudit 	válddi 	hálddatlaš lávdegottiide .
Jus dát orgánat hálidit fápmudit 	válddi 	hálddatlaš instánsii , de sis ii leat eará vejolašvuohta .
Hálddatlašrievttálaččat ferte 	válddi 	fápmudit hálddahushovdii .
Eanandoallolávdegoddi ávžžuha ahte Suohkanstivra suohkanlága § 23 nr. 4 vuođul fápmuda 	válddi 	eanandoalloláhkaásahusa mielde ráđđeolbmái .
Eanandoallolávdegoddi ávžžuha // evttoha ráđđeolbmái ahte son fápmuda dán 	válddi 	suohkana eanandoallohovdii dahje ahte nammadit 3-olbmo lávdegotti .
: Suohkanstivra addá ovdagoddái 	válddi 	álggahit duhtadahtti vealgemáksingáibádusbarggu .
Ráđđeolmmái oažžu 	válddi 	oastit oasi nr 9 ja 10 ásahuvvon ásodatsearvvis supmi ovddas mii lea kr. 777 000 .
Ráđđeolmmái oažžu 	válddi 	oastit oasi nr 9 ja 10 ásahuvvon ásodatsearvvis supmi ovddas mii lea kr. 777 000 .
Ráđđeolmmái oažžu 	válddi 	oastit oasi nr 9 ja 10 ásahuvvon ásodatsearvvis supmi ovddas mii lea kr. 777 000 .
Dehálaš vuođus sirdit 	válddi 	ja ovddasvástádusa regiuvnnaide čielggai Stuorradiggedieđáhusain nr 12 ( 2006-2007 ) mii nu deaivilit gohčoduvvui ” Regionála ovddut – regionála boahtteáigi ” .
Riikkalaš dási oasáluš Seammás go guvllolaš dássi oažžu politihkalaš 	válddi 	ja doaibmanfriddjavuođa riikkaidgaskasaš oktavuođain , de ferte rahpasit uksa ruđalaš váikkuhangaskaomiide ja dan mielde viiddis váldefápmudus .
g Guovllut fertejit oažžut eambbo 	válddi 	váikkuhit daidda hálddašandoaimmaide mat čatnasit guolástus- ja mearradoalloealáhussii .
Dat fátmmasta maid 	válddi 	árvvoštallat ja čađahit dihto guollenáliid dáfus báikkálaš hálddašanmálliid .
Romsa háliida gievrras ja čoahkis Davvi-Norgga , gosa guovddáš dássi sirdá fámu ja 	válddi 	, nu ahte mii boahtteáiggis oažžut nana gaskaoami čađahit guvllolaš davveguovlopolitihka .
Riikkalaš dási oasáluš • Seammás go guvllolaš dássi oažžu politihkalaš 	válddi 	ja doaibmanfriddjavuođa riikkaidgaskasaš oktavuođain , de ferte rahpasit uksa ruđalaš váikkuhangaskaomiide ja dan mielde viiddis váldefápmudit .
• Guovllut fertejit oažžut eambbo 	válddi 	váikkuhit daidda hálddašandoaimmaide mat čatnasit guolástus- ja mearradoalloealáhussii .
Dat fátmmasta maid 	válddi 	árvvoštallat ja čađahit dihto guollenáliid dáfus báikkálaš hálddašanmálliid .
Fylkkasuohkana máŋgga ođđa bargamušas leat muhtumat dát • vástidit eará riikkageainnuid ovddas ja daidda gulli feargagaskkaid ovddas • hálddašit regionála dutkanfoanddaid • mieleaiggát leat Innovašuvdna Norggas • vástidit buot fágaskuvlaoahpahusa ovddas fylkkas ja nammadit guokte stivralahtu stáhtalaš allaskuvllaide • leat ovddasvástideaddjin regionála čáhceregiuvdnaeiseváldin ja dahkat mearrádusaid mat čatnasit mini- ja mikrofápmorusttegiidda 1 MW rádjai , ja rávvet suohkaniid dálkkádatbarggus • leat ovddasvástideaddjin dáin áššiin : rekruteremis ja gelbbolašvuođa buorideamis , dásseárvvus ja deavdda- ja joatkkaoahpahusas , árvoháhkanprográmmain , fylkkasuohkanis lea cealkinvuoigatvuohta eanadoallopolitihkalaš áššiin ja árvalusaid buktimis jahkásaš eanadoallošiehtadallamiidda • hálddašit 	válddi 	ja čađahit hálddašanbargamušaid Akvakulturja Mearraresursalága oktavuođas .
§ 79 1. lađas 2. čuokkis addá direktevrii 	válddi 	gáibidit áššečuožželahttima áššiin ráŋ .
Direktevra gesii 7. ja 8. čuoggá čoahkkimis dan sivas go lei eahpesihkar leago lohpi addit 	válddi 	viidáseappot .
2 ) Seammás go guvllolaš dássi oažžu politihkalaš 	válddi 	ja doaibmanfriddjavuođa riikkaidgaskasaš oktavuođain , de ferte rahpasit uksa ruđalaš váikkuhangaskaomiide ja dan mielde viiddis váldefápmudus .
Guovllut fertejit oažžut eambbo 	válddi 	váikkuhit daidda hálddašandoaimmaide mat čatnasit guolástus- ja mearradoalloealáhussii .
Dat fátmmasta maid 	válddi 	árvvoštallat ja čađahit dihto guollenáliid dáfus báikkálaš hálddašanmálliid .
Plána- ja ealáhuslávdegoddi mearridii 2003 	válddi 	Romssa Guvllolaš Ovttasbargoforumii ( RGO ) mii mearkkašit ahte fylkkaplána ulbmiliid ja ulbmilsurggiid vuođul , galgá forum árvalit mo konkretiseret strategiijaid , maid birra háliidat ovttasbargat , resurssaid ja álgagiid .
Dasa lassin dikki čoahkkin attii stivrii 	válddi 	joatkit ášši dikšuma Sámi parlamentáralaš ráđis .
Nubbi kapihtal lea 	válddi 	ja bargojoavkku birra .
Sámi dutkamiid guovddáža stivra lea dán 	válddi 	addán bargojovkui :
Bargojoavkku mandáhtan lea ráhkkanahttit Sámi oahpahusráđi sirdima Sámediggái , man oassin lea bargguid ja 	válddi 	sirdima árvvoštallan .
Dasto čuožžu kapihttalis 3 , 22. siiddus : « Dán lágan barggu mihttomearrin ferte leat gávdnat ortnegiid maid bokte Sámedikkis sáhttá leat nu stuorra vejolaš váikkuhanfápmu go vejolaš sámi servodaga ovddideamis , dan seammás go Ráđđehus doalaha dárbbašlaš ollislaš fágalaš 	válddi 	iežas ovddasvástádussuorgái .
2.10.1 Sámi oahpahussuorgi - 	válddi 	sirdin Sámediggái
Lea jođus proseassa ahte sirdit 	válddi 	oahpahusáššiin Sámediggái .
Dasto čuožžu kapihttalis 3 , 22. siiddus : « Dán lágan barggu mihttomearrin ferte leat gávdnat ortnegiid maid bokte Sámedikkis sáhttá leat nu stuorra vejolaš váikkuhanfápmu go vejolaš sámi servodaga ovddideamis , dan seammás go Ráđđehus doalaha dárbbašlaš ollislaš fágalaš 	válddi 	iežas ovddasvástádussuorgái .
2.10.1 Sámi oahpahussuorgi - 	válddi 	sirdin Sámediggái
Lea jođus proseassa ahte sirdit 	válddi 	oahpahusáššiin Sámediggái .
Go direktøra dahká rievdadusaid máksinbargguid dohkkehanválddi oktavuođas , de galgá bálvá gii lea ožžon 	válddi 	dan dahkat , dieđihit dán kontofievrrideaddjái .
Go direktøra dahká rievdadusaid máksinbargguid dohkkehanválddi oktavuođas , de galgá bálvá gii lea ožžon 	válddi 	dan dahkat , dieđihit dán kontofievrrideaddjái .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren Sámi kulturmuitoráđđái 	válddi 	ja gohččon ráđi hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 lága nr. 50 mielde mii lea kulturmuittuid birra .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren Sámi kulturmuitoráđđái 	válddi 	ja gohččon ráđi hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 lága nr. 50 mielde mii lea kulturmuittuid birra .
Sámedikki mielas livččii dárbu árvvoštallat áicirolla , sihke ovddasvástádusa , 	válddi 	ja resursadárbbu dáfus .
Sámedikki mielas livččii dárbu árvvoštallat áicirolla , sihke ovddasvástádusa , 	válddi 	ja resursadárbbu dáfus .
Go Sámi oahpahusráđi čállingoddi biddjo Sámedikki 	válddi 	vuollái , de biddjo dat oktii giellaráđi hálddahusain .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Sámedikki mielas livččii dárbu árvvoštallat áicirolla , sihke ovddasvástádusa , 	válddi 	ja resursadárbbu dáfus .
Láhka addá meahccekommišuvdnii 	válddi 	duomuin mii guoská buohkaide , 1 ) leago stáhta gii oamasta eatnamiid vai ii , 2 ) mearridit rájiid stáhta ja eará eatnamiid gaskka mat dasa gusket , ja 3 ) mearridit stáhta eatnamiin geavahanvuoigatvuođa , maiddái buohkaid geavahanvuoigatvuođa , ja jos ovttasge lea , de geas lea geavahanvuoigatvuohta .
Sisafárrema Finnmárkui lea hui ollu báidnán guovllu sadji koloniijan ja Norgga nášonalstáhta dárbu sihkkarastit iežas 	válddi 	guovllu bissovaš dáža ássamiin .
Stivrrain galgá leat dábálaš váldi delegeret 	válddi 	iežaset hálddahusaide .
Sámediggi doarju Sámi vuoigatvuođalávdegotti ovttajienalaš evttohusa guolástanstivrra 	válddi 	birra .
Guolástanstivra oččošii dalle 	válddi 	hálddašit čázádaga fierbmebivddu ja stággobivddu .
Muhto Sámi vuoigatvuođalávdegotti evttohuvvon mearrádusa guorahallan , čájeha ahte Sámi vuoigatvuođalávdegoddi dáhtošii eanaeaiggáduššanorgánii eambbo 	válddi 	.
Nuppi dáfus ferte maid dadjat ahte sámi álbmot váilevaš politihkalaš 	válddi 	geažil , ii leat dán rádjai beassan váikkuhit nuortalaččaid rievttálaš dili .
Dat dadjat jo addá Sámediggái eambbo 	válddi 	mearridit dan ráma siskkobealde , ja Sámediggi oažžu maid vejolašvuođaid ieš vuoruhit ráma siskkobealde .
Deba Sámediggi oažžu viehka stuorra 	válddi 	maiddái daidge hálddašeami dáfus , ii duššefal dihto sámi eaiggáduššan- ja háldoguovllus , muhto miehtá Finnmárkku .
Sisafárrema Finnmárkui lea hui ollu báidnán guovllu sadji koloniijan ja Norgga nášonalstáhta dárbu sihkkarastit iežas 	válddi 	guovllu bissovaš dáža ássamiin .
Stivrrain galgá leat dábálaš váldi delegeret 	válddi 	iežaset hálddahusaide .
Sámediggi doarju Sámi vuoigatvuođalávdegotti ovttajienalaš evttohusa guolástanstivrra 	válddi 	birra .
Guolástanstivra oččošii dalle 	válddi 	hálddašit čázádaga fierbmebivddu ja stággobivddu .
Muhto Sámi vuoigatvuođalávdegotti evttohuvvon mearrádusa guorahallan , čájeha ahte Sámi vuoigatvuođalávdegoddi dáhtošii eanaeaiggáduššanorgánii eambbo 	válddi 	.
Nuppi dáfus ferte maid dadjat ahte sámi álbmot váilevaš politihkalaš 	válddi 	geažil , ii leat dán rádjai beassan váikkuhit nuortalaččaid rievttálaš dili .
Departemeanta ii dáhto sirdit dán 	válddi 	nu guhká go stáhta departemeantta bokte lea eaiggádin dálá hámis .
Sámi kulturráđđi lea delegeren hálddahussii 	válddi 	mieđihit ohcamiidda main ii leat duođi eanet eahpádus , 30 000 kr. rámma siskkabealde , ja válddi biehttalit ohcamiid main ii leat duođi eanet eahpádus dahje masa gustovaš njuolggadusat ja geavahus eai guoskka , vrd. kulturráđi mearrádusa áššis 50/95/50 .
Sámi kulturráđđi lea delegeren hálddahussii válddi mieđihit ohcamiidda main ii leat duođi eanet eahpádus , 30 000 kr. rámma siskkabealde , ja 	válddi 	biehttalit ohcamiid main ii leat duođi eanet eahpádus dahje masa gustovaš njuolggadusat ja geavahus eai guoskka , vrd. kulturráđi mearrádusa áššis 50/95/50 .
Bajábeali ákkaid vuođul ii leat Sámi kulturráđi hálddahus Sámediggeráđi mielas mearridan viidát go maid delegerenmearrádus áššis 50/95/50 addá 	válddi 	dahkat .
Sámediggi lea ovttaoaivilis das ahte rádji ollašuhtti , láhkaaddi ja dubmejeaddji 	válddi 	gaskka lea vuođđoeaktun min servodagas .
Sámediggi lea ovttaoaivilis das ahte rádji ollašuhtti , láhkaaddi ja dubmejeaddji 	válddi 	gaskka lea vuođđoeaktun min servodagas .
Sámediggi šálloša ahte Sámediggi ii leat ožžon 	válddi 	mearridit oahppoplánaid njuolggadusaid buot fágaide vuođđoskuvlla sámi ohppiide .
Sámediggi áigu bargat dan badjelii ahte oažžut dákkár 	válddi 	.
Ná joatkašuvvá ođđa doaimmaid ja viiddiduvvon 	válddi 	sirdin Sámediggái .
Sámediggi lea ožžon viiddiduvvon 	válddi 	oahpahusa dáfus .
Sámediggi oaidná ahte leat leamaš veahá ovttasbargováttisvuođat go lea leamaš sáhka bajimuš ovddasvástádusa ja 	válddi 	áddejumis .
Sámediggi oaidná ahte leat leamaš veahá ovttasbargováttisvuođat go lea leamaš sáhka bajimuš ovddasvástádusa ja 	válddi 	áddejumis .
Boahtteáiggi hálddašanortnegiid bokte ferte Sámediggi oažžut 	válddi 	mearridit ja hálddašit luondduresurssaid geavaheami sámi ássanguovlluin .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren 	válddi 	Sámi kulturmuitoráddái ja geatnegahttán dan hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 nr 50 kulturmuitolága mielde .
Dát gusto ee cealkámuššii « Boahttevaš hálddašanortnegat fertejit addit Sámediggái 	válddi 	mearridit sámi ássanguovlluid luondduriggodagaid badjel ja dan geavaheami hálddašit .
Boahtteáiggi hálddašanortnegiid bokte ferte Sámediggi oažžut 	válddi 	mearridit ja hálddašit luondduresurssaid geavaheami sámi ássanguovlluin .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren 	válddi 	Sámi kulturmuitoráddái ja geatnegahttán dan hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 nr 50 kulturmuitolága mielde .
Sámediggi atná deaŧalažžan ahte dáhpáhuvašii čorgadis ja jođánis proseassa museásuorggi geavatlaš láhčima dáfus ja 	válddi 	sirdima oktavuođas Sámediggái .
Sámediggi atná deaŧalažžan ahte dáhpáhuvašii čorgadis ja jođánis proseassa museásuorggi geavatlaš láhčima dáfus ja 	válddi 	sirdima oktavuođas Sámediggái .
Ja nuppi listtus lea fas føderála eiseválddiid vuollásaš guovlu , muhto mas eamiálbmotráđđehusat sáhttet oažžut ráddjejuvvon 	válddi 	, ja goalmmát listtus leat áššit main lea našuvnnalaš beroštupmi maid birra ii sáhte šiehtadallat .
Sámedikki doarjjastivra lea Sámedikki hálddašanorgána daid foanddaid ja doarjjaruđaid várás masa Sámediggi addá 	válddi 	juogadit ruđaid .
Sámedikki doarjjastivra lea Sámedikki hálddašanorgána daid foanddaid ja doarjjaruđaid várás masa Sámediggi addá 	válddi 	juogadit ruđaid .
Sámediggi bivdá dikki mearrádusa ektui áššis 9/98/9 Sd. dieđ. nr 41 ” Norgga sámepolitihka birra ” ja ráđđehusa mihttomeari ektui ahte addit Sámediggái stuorát politihkalaš váikkuhanfámu ja eanet 	válddi 	áššiin main lea erenoamáš mearkkašupmi sámi álbmogii , oažžut hálddašanovddasvástádusa ruđaide kapihttalis 0221 , poasttas 68 Sámi oahpahussuorgi .
Sámediggi bivdá dikki mearrádusa ektui áššis 9/98/9 Sd. dieđ. nr 41 ” Norgga sámepolitihka birra ” ja ráđđehusa mihttomeari ektui ahte addit Sámediggái stuorát politihkalaš váikkuhanfámu ja eanet 	válddi 	áššiin main lea erenoamáš mearkkašupmi sámi álbmogii , oažžut hálddašanovddasvástádusa ruđaide kapihttalis 0221 , poasttas 68 Sámi oahpahussuorgi .
Go ná juohká ovddasvástádusa de joatkahuvvá 	válddi 	sirdin Sámediggái , ja dát čuovvu oahpahuslága § 6.-4 , mas Sámediggái addo váldi departementta rámmaid mielde , addit njuolggadusaid vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa sisdoalu hárrái .
Go ná juohká ovddasvástádusa de joatkahuvvá 	válddi 	sirdin Sámediggái , ja dát čuovvu oahpahuslága § 6.-4 , mas Sámediggái addo váldi departementta rámmaid mielde , addit njuolggadusaid vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa sisdoalu hárrái .
Sámedikki presideantta váldi oassálastit Romssa fylkkasuohkana regionaliserenlávdegoddái , čuovvu dan 	válddi 	maid oaččui sámediggepresideanttaválgga bokte go Sámediggi vuođđuduvvui maŋŋel 2001 Sámediggeválgga .
Sámediggeráđđi govahallá ovdáneami mii mielddisbuktá eanet 	válddi 	guovddáš sámi servodatsurggiid siskkobealde .
Sámediggeráđđi sávvá Sámediggái eanet 	válddi 	váikkuhit departemeantta fálaldaga boazodollui .
Sámediggeráđđi áigu vuos vuordit guorahallamiid dán oktavuođas ja vuordit lávdegotti konstituerema ja 	válddi 	hábmema .
( Ráđđehussii lea deaŧalaš geahččat movt sámi beroštumit gozihuvvojit doaimmaid ja 	válddi 	sirdima oktavuođas guovlluide , nugo stáhta eiseválddiid ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvdnašiehtadusa bokte , buori vuogi mielde .
Šaddá áiggokeahtes váikkuhus jos doaimmaid ja 	válddi 	sirdima oktavuođas stáhtas guovlluide šattaš nu , ahte Sámediggi ja sámi beroštumit ožžot fuonit mearridanválddi ja váikkuhanfámu guoskevaš doaimmain // válddis otnáža ektui .
Dás maiddái lobiid juohkin akvakulturlága vuođul biebmat anadroma ja mariidna šlájaid borramušguliid , ja mearraguohtumii , ja 	válddi 	mearridit ohcamiid dálá lobiid ja báikkiid ektui .
Hálddahusođastusa vuođul ožžo fylkkasuohkanat ođđa bargamušaid ja 	válddi 	ođđajagimánu 1. b. .
Dás maiddái lobiid juohkin akvakulturlága vuođul biebmat anadroma ja mariidna šlájaid borramušguliid , ja mearraguohtumii , ja 	válddi 	mearridit ohcamiid dálá lobiid ja báikkiid ektui .
“ Sámediggeráđđi háliida eanet 	válddi 	váikkuhit departemeantta boazodoallofálaldahkii .
Sámediggeráđi dieđáhusas sámi boazodoalu birra gáibiduvvo ahte departemeanta berre konsulteret Sámedikki Stáhta fálaldaga birra boazodollui : “ Sámediggeráđđi háliida eanet 	válddi 	váikkuhit departemeantta boazodoallofálaldahkii .
Sámediggeráđđi lea bivdán oažžut 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid vai sáhttá hábmet sámediggeválggaid válgaláhkaásahusaid .
Sihke jienastuslogu ođasmahttima láhkaásahusrievdadus ja Sámediggái sirdit 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid leat čuovvoleapmin Sámedikki mearrádusas áššis 40/07/40 .
Ráđđehus lea stáhtaráđis 29.10.10 nammadan almmolaš lávdegotti mii galgá čielggadit nuoraid 	válddi 	ja oassálastima .
Dan láhkai sii hedjonahttet Sámedikki 	válddi 	bušeahttasuorggis , ja Sámedikki legitimitehta .
Sámediggi lea ásahuvvon orgána masa Norgga Stuorradiggi addá ruđaid ja fápmuda 	válddi 	.
Dan láhkai sii hedjonahttet Sámedikki 	válddi 	bušeahttasuorggis , ja Sámedikki legitimitehta .
Sámediggi lea ásahuvvon orgána masa Norgga Stuorradiggi addá ruđaid ja fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Sámediggi sáhttá jagi sisa bearráigeahččat ahte ohcci lea čađahan eksámena ja gáibidit stipeandda ruovttoluotta ollásit jos eksámen ii leat čađahuvvon · Váldonjuolggadus lea ahte ii addojuvvo stipeanda seamma dási ohppui eanet go oktii · Stipeanda máksojuvvo ollásit dalle go dárbbašlaš duođaštus lea ovddiduvvon Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
· Doarjja máksojuvvo ollásit go buot eavttut leat devdojuvvon · Muđui gustojit dat eavttut maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Daid doarjjaortnegiid ođasteapmi maid Sámedikkis sáhttá ohcat Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide , earret go jos Sámediggi gáibida dakkár rievdadusaid maid geažil golut sáhttet lassánit mealgat Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide , earret go jos Sámediggi gáibida dakkár rievdadusaid maid geažil golut sáhttet lassánit mealgat Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide , earret go jos Sámediggi gáibida dakkár rievdadusaid maid geažil golut sáhttet lassánit mealgat Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide , earret go jos Sámediggi gáibida dakkár rievdadusaid maid geažil golut sáhttet lassánit mealgat Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
· Diehtojuohkin árvoháhkanprográmma birra · Doaibmabijut gelbbolašvuođa loktema várás heivehuvvon sámi lotnolasealáhusbargiide · Fierpmádatovttasbargu meahcceealáhusaid gaskkas ja sámi mátkeealáhusadoaimmaheddjiid gaskkas · Čuovvolit prošeavtta Njurjot báikkálaš kultuvrras ja vuotnaovddideapmi Mearrasámi gelbbolašvuođaguovddáža olis · Vásihusturismma láhčin dainna lágiin ahte das deattuhuvvo eaktivuohta ja jáhkehahttivuohta · Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Duodješiehtadusa ulbmil : · Ealáhusvuđot duoji ovddideapmi mas lea buoret gánnáhahttivuohta ja iešráhkaduvvon gálvvuid vuovdin Sámedikki duodjeruđaid hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
· Ovttasbargu relevánta fágabirrasiiguin , nugo sámi giellaguovddážiiguin Juolludaneavttut : · Lagat eavttut doarjaga várás bohtet ovdan sierra doarjjareivves Meroštallannjuolggadusat : · Sámedikki dievasčoahkkin mearrida doarjaga juolludeami Sámi Allaskuvlii Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Čuovvolan dihte dán 	válddi 	ferte Sámediggi sihke hábmet ja ovddidit dárbbašlaš fágalaš kapasitehta čuovvolan dihte konkrehta areálaplánaáššiid ja hálddašandoaimmaid dán oktavuođas .
Ulbmilolahusa eavttut : · Ohppiidlohku vuođđo- ja joatkkaskuvllain geain lea sámegiella fágasuorggis · Ohppiidlohku vuođđo- ja joatkkaskuvllain geat váldet dakkár fága mas sámi dilit deattuhuvvojit Juolludaneavttut : · Ohcanáigemearit guovvamánu 1. b. 2011 ja golggotmánu 1. b.2011 · Sámedikki ohcanskovvi ortnega várás berre geavahuvvot Dieđut mat galget boahtit ovdan ohcamis : · Man galle oahppi galget leat mielde doaibmabijus · Eaŋkalis bušeahtta doaibmabiju goluin · Eaŋkalis geahčastat doaibmabiju ruhtadeamis mas mielde vejolaš iežasoassi ja vejolaš doarjja eará instánssain · Ohcama sádde oahppobáiki mii galgá vuođustit fágalaš dárbbu ja mii lea ulbmil mátkkiin · Oahppobáiki galgá duođaštit ahte ohppiin lea sámegieloahpahus dahje váldet dakkár fága mas sámi dilit erenoamážit deattuhuvvojit Máksineavttut : · Doarjja máksojuvvo maŋŋá go oahppit leat sádden oanehis raportta daid vásihusaid birra mat sis ledje lonuhallama oktavuođas ja movt daid vásihusaid sáhttá čatnat fága oahppo- ja gelbbolašvuođa ulbmilii · Eaŋkalis rehketdoallu ruđaid geavaheamis · Meroštallannjuolggadusat : · Doarjja juogaduvvo gorálaččat sierra sámi guovlluid ohcciid gaskka Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	Čuokkis 10.2 Regionálaovddideapmi Teakstačuokkis : Juolludusas regionálaovddideapmái vuoruhuvvojit doaibmabijut maid áigumuššan leat sámi áŋgiruššamat joatkkaskuvllas 5.3.1 Giellaprošeavttat sámegiela hálddašanguovllus siskkobealde Lassi vuoruheamit : · Gelbbolašvuođa friijaoastin sámegiela ektui 5.3.2 Giellaprošeavttat sámegiela hálddašanguovllu olggobealde Lassi vuoruheamit : · Gelbbolašvuođa friijaoastin sámegiela ektui Rievdadusaid gokčan : Kap Poasta 13.1 50700 13.1 509 13.1.1 5100 16 16 17 17
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Sámediggi sáhttá jagi sisa bearráigeahččat ahte ohcci lea čađahan eksámena ja gáibidit stipeandda ruovttoluotta ollásit jos eksámen ii leat čađahuvvon · Váldonjuolggadus lea ahte ii addojuvvo stipeanda seamma dási ohppui eanet go oktii · Stipeanda máksojuvvo ollásit dalle go dárbbašlaš duođaštus lea ovddiduvvon Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide , earret go jos Sámediggi gáibida dakkár rievdadusaid maid geažil golut sáhttet lassánit mealgat Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Jos ruđat eai máksojuvvo ruovttoluotta dan áigemeari sisa mii lea biddjojuvvon , de sáhttit dasa lassin gáibidit maŋŋonanreanttuid , gč. juovlamánu 17. b. 1976 nr 100 mannosaš lága reanttuid birra maŋŋonan máksimiid jna. oktavuođas Sámediggi sáhttá bearráigeahččat ahte doarjjaruđat geavahuvvojit eavttuid mielde ja doarjjareivve eavttuide dávistemiin Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide , earret go jos Sámediggi gáibida dakkár rievdadusaid maid geažil golut sáhttet lassánit mealgat Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide , earret go jos Sámediggi gáibida dakkár rievdadusaid maid geažil golut sáhttet lassánit mealgat Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide , earret go jos Sámediggi gáibida dakkár rievdadusaid maid geažil golut sáhttet lassánit mealgat Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ii sáhte vuordit eanet doarjaga prošektii dahje liigegoluide , earret go jos Sámediggi gáibida dakkár rievdadusaid maid geažil golut sáhttet lassánit mealgat Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Jos ruđat eai máksojuvvo ruovttoluotta dan áigemeari sisa mii lea biddjojuvvon , de sáhttit dasa lassin gáibidit maŋŋonanreanttuid , gč. juovlamánu 17. b. 1976 nr 100 mannosaš lága reanttuid birra maŋŋonan máksimiid jna. oktavuođas Sámediggi sáhttá bearráigeahččat ahte doarjjaruđat geavahuvvojit eavttuid mielde ja doarjjareivve eavttuide dávistemiin Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Jos ruđat eai máksojuvvo ruovttoluotta dan áigemeari sisa mii lea biddjojuvvon , de sáhttit dasa lassin gáibidit maŋŋonanreanttuid , gč. juovlamánu 17. b. 1976 nr 100 mannosaš lága reanttuid birra maŋŋonan máksimiid jna. oktavuođas Sámediggi sáhttá bearráigeahččat ahte doarjjaruđat geavahuvvojit eavttuid mielde ja doarjjareivve eavttuide dávistemiin Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
· Diehtojuohkin árvoháhkanprográmma birra · Doaibmabijut gelbbolašvuođa loktema várás heivehuvvon sámi lotnolasealáhusbargiide · Fierpmádatovttasbargu meahcceealáhusaid gaskkas ja sámi mátkeealáhusadoaimmaheddjiid gaskkas · Čuovvolit prošeavtta Njurjot báikkálaš kultuvrras ja vuotnaovddideapmi Mearrasámi gelbbolašvuođaguovddáža olis · Vásihusturismma láhčin dainna lágiin ahte das deattuhuvvo eaktivuohta ja jáhkehahttivuohta Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Duodješiehtadusa ulbmil : · Ealáhusvuđot duoji ovddideapmi mas lea buoret gánnáhahttivuohta ja iešráhkaduvvon gálvvuid vuovdin Sámedikki duodjeruđaid hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Jus vuostáiváldi háliida rievdadit dan investerenplána , mii lea vuođđun stipendii , de ferte ohcat lobi ovdalgo dat rievdaduvvo · Jus prošeakta // doaibmabidju gáibida uhcit kapitála go dan mii lei eaktuduvvon , de sáhttá stipeanda vuoliduvvot vástesaččat · Go prošeavtta // doaibmabiju birra namuhuvvo , de galgá muitaluvvot ahte Sámediggi lea juolludan doarjaga · Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
1976 nr 100 mannosaš lága reanttuid birra maŋŋonan máksimiid jna. oktavuođas · Sámediggi sáhttá bearráigeahččat ahte doarjjaruđat geavahuvvojit eavttuid mielde ja doarjjareivve eavttuide dávistemiin · Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
1976 nr 100 mannosaš lága reanttuid birra maŋŋonan máksimiid jna. oktavuođas · Sámediggi sáhttá bearráigeahččat ahte doarjjaruđat geavahuvvojit eavttuid mielde ja doarjjareivve eavttuide dávistemiin Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
1976 nr 100 mannosaš lága reanttuid birra maŋŋonan máksimiid jna. oktavuođas · Sámediggi sáhttá bearráigeahččat ahte doarjjaruđat geavahuvvojit eavttuid mielde ja doarjjareivve eavttuide dávistemiin · Muđui gustojit dat njuolggadusat maid Sámediggi lea mearridan áššis 43/07/43 Sámedikki ohcanvuđot doarjjahálddašeami ođasmahttin Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
· Ovttasbargu relevánta fágabirrasiiguin , nugo sámi giellaguovddážiiguin Juolludaneavttut : · Lagat eavttut doarjaga várás bohtet ovdan sierra doarjjareivves Meroštallannjuolggadusat : · Sámedikki dievasčoahkkin mearrida doarjaga juolludeami Sámi Allaskuvlii Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Čuovvolan dihte dán 	válddi 	ferte Sámediggi sihke hábmet ja ovddidit dárbbašlaš fágalaš kapasitehta čuovvolan dihte konkrehta areálaplánaáššiid ja hálddašandoaimmaid dán oktavuođas .
Sámedikki politihkalaš jođiheddjiid bálkálassáneapmi ovddasvástádusa ja 	válddi 	ovddideami ektui Sámediggeráđi politihkalaš ráđđeaddiid bálkálassáneapmi
Sámedikki formála sajádat ja rolla álbmotválljen orgánan lahkaaddi 	válddi 	haga .
Sámedikki politihkalaš jođiheddjiid bálkálassáneapmi ovddasvástádusa ja 	válddi 	ovddideami ektui Sámediggeráđi politihkalaš ráđđeaddiid bálkálassáneapmi
Sámedikki formála sajádat ja rolla álbmotválljen orgánan lahkaaddi 	válddi 	haga .
Doarjjahálddašeami hálddaša sámediggeráđđi dahje dat masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Doarjjahálddašeami hálddaša sámediggeráđđi dahje dat masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Addit dárbbašlaš dieđuid ja bagadusa sámi oahpahusa birra mánáidgárddiin ja vuođđooahpahusas Norgga Sámedikkis , Suoma skuvlaeiseválddiin ja Suoma Sámedikkis lei hálddahusčoahkkin gos Sámediggi muitalii Sámedikki rolla ja 	válddi 	birra ja earenoamážit sámi oahpponeavvoráhkadeami , sámi oahpponeavvoportála ja davviriikkalaš ovttasbarggu birra .
Mearrádusas oidno ahte doarjjahálddašeami galgá Sámediggeráđđi hálddašit dahje dat masa Sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ráđđehus nammadii 2010:s almmolaš lávdegotti mii galgá čielggadit nuoraid 	válddi 	ja searvama .
Ráđđehus nammadii 2010:s almmolaš lávdegotti mii galgá čielggadit nuoraid 	válddi 	ja searvama .
Ovddidanoasi sturrodaga ovttaskas gildii // fylkkagildii mearrida sámediggeráđđi dahje dat orgána mas sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ovddidanoasi sturrodaga ovttaskas gildii // fylkkagildii mearrida sámediggeráđđi dahje dat orgána mas sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Sámediggeráđđi lágida ieš vuosttašinstánsameannudeami ja sáhttá fápmudit 	válddi 	hálddahussii .
Sámediggeráđđi lágida ieš vuosttašinstánsameannudeami ja sáhttá fápmudit 	válddi 	hálddahussii .
Geahččalanprošeakta mii guoská gaskaboddasaš 	válddi 	fápmudeapmái kulturmuitolága vuođul
Iešalddis lea buorre go regionála kulturmuitohálddahus oažžu viiddiduvvon 	válddi 	kulturmuitolága vuođul .
Sámedikki dievasčoahkkin lea maiddái áššis 37/07/37 mearridan ahte Sámediggi ferte oažžut 	válddi 	njuolgga kulturmuitolága vuođul sámi kulturmuittuid hálddašeapmái .
Dat gaskaboddasaš ortnet mii mis lea dál , fápmuduvvon 	válddi 	doaimmaheaddjin , lea ráddjejuvvon Sámediggái álbmotválljen parlameantan , ii ge dat čuovo álbmotrievtti min oainnu mielde .
Ja de addet fylkkagielddat 2010 hálddašanođastusa mielde lobiid akvakulturlága mielde anadromalaš ja mariidna šlájaid biebmamii borranguollin , ja mearraguohtumii , ja dasto 	válddi 	mearridit ohcamiid mat čatnasit juo addon lobiide ja lokalitehtaide .
Mii oaivvildat ahte dán gažaldaga ferte árvvoštallat viidáseappot , erenoamážit mandáhta ja 	válddi 	ektui maid mii vuordit vuotnaguolástuslávdegoddi galgá oažžut čađahuvvot lágas .
Boahttevaš konsultašuvnnat galget mearridit guđe bargoguovlluid ja makkár 	válddi 	lávdegoddi oažžu .
Dasto oaččui Sámediggi 1998:s 	válddi 	oahpahuslága § 6-4 mielde addit láhkaásahusaid oahppoplánaide sámegiela oahpahusa várás vuođđoskuvllain ja joatkkaskuvllain , ja dasto oahppoplánaide sierra sámi fágaid várás joatkkaskuvlaoahpahusas .
Vaikko Sámediggi oaččuige dán 	válddi 	1998:s , de lei dan váttis čuovvolit , go dasa eai čuvvon hálddahuslaš resurssat .
j ) Sámedikki rollačilgen oahpahusáššiin Sámedikki ovdáneami vuođul , go dađistaga oažžu eanet 	válddi 	ja ovddasvástádusa , leat Sámedikkis máŋga rolla oahpahussuorggis .
Oktasaš mandáhta- ja čoahkádusevttohusa vuođul mii galgá gustot Lávdegoddái mii galgá čielggadit boazodoallohálddahusa 	válddi 	ja hálddašanorganiserema , bivdá Sámediggi ahte nammaduvvo viiddes čohkkejuvvon lávdegoddi mas leat mielde Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta , boazodoallohálddahus , NRL ja Sámediggi , mii galgá geahčadit organiserema álbmotrievttálaš , prinsihpalaš ja geavatlaš beliid .
Oktasaš mandáhta- ja čoahkádusevttohusa vuođul mii galgá gustot Lávdegoddái mii galgá čielggadit boazodoallohálddahusa 	válddi 	ja hálddašanorganiserema , bivdá Sámediggi ahte nammaduvvo viiddes čohkkejuvvon lávdegoddi mas leat mielde Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta , boazodoallohálddahus , NRL ja Sámediggi , mii galgá geahčadit organiserema álbmotrievttálaš , prinsihpalaš ja geavatlaš beliid .
Regionála stivrenorgána oažžu 	válddi 	váldit vuostái ja juogadit eriid ja lobiid ja čađahit eará doaibmabijuid mat galget leat buorrin vuotna- ja riddoguolásteapmái Finnmárkkus .
Dievasčoahkkinjođihangoddi oažžu 	válddi 	bidjat velá čoahkkinortnega eará mearrádusaid ja fágalávdegottiid bargonjuolggadusaid eret fámus jus lávdegodde- ja dievasčoahkkimiid organiseremis čuožžilit bealit geahččalanáiggis maid dán mearrádusas ii leat oaidnán ja gokko dievasčoahkkinjođihangoddi oaidná spiehkasteami njuolggadusain dárbbašlažžan .
Dievasčoahkkinjođihangoddi oažžu 	válddi 	bidjat velá čoahkkinortnega eará mearrádusaid ja fágalávdegottiid bargonjuolggadusaid eret fámus jus lávdegodde- ja dievasčoahkkimiid organiseremis čuožžilit bealit geahččalanáiggis maid dán mearrádusas ii leat oaidnán ja gokko dievasčoahkkinjođihangoddi oaidná spiehkasteami njuolggadusain dárbbašlažžan .
Seammaládje go dutkansuorggis ge , de orro álbmot oalle viidát leamen ovttaoaivilis dan áššis ahte sámi institušuvnnat galget oažžut stuorát 	válddi 	ja eanet dadjamuša sámi oahpahus-ja skuvlasuorggi ovddideamis .
Sámediggi lea oahpahuslágas ožžon 	válddi 	mii guoská oahppoplánaide , muhto dat lea hui gáržžes váldi .
Diehttelas ferte oahpaheaddji leat gárvvistuvvon , sihke fágalaččat ja olmmošlaččat , hálddašit iežas 	válddi 	ja ovddasvástádusa oahppi ektui fágalaččat čehpet ja kultuvrralaččat oadjebas vuogi mielde .
1993:s oaččui Sámediggi 	válddi 	nammadit lahtuid Sámi oahpahusráđđái .
Dan 	válddi 	oaččui Sámediggi 1998:s , almmá makkárge hálddahusviiddidemiin mii livččii adnon dan čuovvoleapmái .
Sámediggi oaččui 1998:s 	válddi 	oahpahuslága § 6-4 vuođul ráhkadit láhkaásahusa vuođđoskuvlla ja joatkaoahpahusa sámegiel oahppoplánaide , ja maiddái ráhkadit láhkaásahusa muhtun vissis sámi fágaid oahppoplánaide joatkkaoahpahusas .
Dan 	válddi 	sirdima eai čuvvon makkárge liige hálddahusresurssat mat livčče adnon dien barggu čuovvoleapmái .
Ja go Sámedikkis eai lean ruđat doaimmahit dien 	válddi 	, de šattai duohtadilis Sámi oahpahusráđđi , Girko-ja oahpahusdepartemeantta vuollásaš etáhtta , fágalaččat čuovvolit dieid bargguid .
Sámedikki dievasčoahkkin mearridii 2003:s ahte dohkkehuvvon sámediggeplána mielde berre Sámediggi ovdánahttejuvvot politihka hábmejeaddjin ja 	válddi 	čađaheaddjin .
Sámediggi čujuha maid dasa ahte lea nammaduvvon bargojoavku mii galgá árvvoštallat Sámedikki rolla ja 	válddi 	, ja čujuhit maid davviriikkalaš sámekonvenšuvnna šiehtadallamiidda , main boahtá leat ollu dadjamuš Sámedikki ovdáneapmái nugo politihkalaš orgánan ja hálddašanorgánan .
Nannensuorgi guoská bajitdási gažaldagaide nugo oahpahussuorggi 	válddi 	hálddašeapmái , árvvuide maid Máhttolokten galggai ovddidit ja maidda galggai huksejuvvot , ja dat guoská maid dan gažaldahkii ahte gean ovddasvástádus lea sihkkarstit ahte sámi skuvla ja sámi oahppi oažžu kvalitehta dáfus buori oahpu mii lea huksejuvvon sámi árvvuide .
Jus galgá nákcet sihkkarastit sámi mánáid ja nuoraid rivttiid ja dan ahte sii ožžot buori oahpu , de ferte Sámediggi oažžut 	válddi 	bearráigeahččat sámegieloahpahusa .
	válddi 	ja oassálastima servvodagas .
Sámediggeráđđi lea reivves maid čállán ahte gulaskuddanevttohusas eai leat árvvoštallan “ prinsihpalaš čielggadusaid sámedikki 	válddi 	ja váikkuhanfámu ” maid departemeanta , go rievdadii boazodoallolága 2007 , oaivvildii ahte ferte čielggadit ođđa hálddašanorganiserema oktavuođas ( Ot. prp. nr.25 ( 20062007 ) ) .
Sámediggeráđđi áigu konsulteret fylkkamánniin bargolávdegotti 	válddi 	ja čoahkkádusa birra .
Hálddahuslaš dássái gusto čuovvovaš : Etihkalaš dihtomielalašvuohta bargiin 	válddi 	čađaheamis , bálvalusaid addimis ja stuorra servodatresurssaid hálddašeamis lea eaktun ahte sámiin ja earáin lea luohttámuš Sámediggái .
Sámedikki doarjjaáššiid váiddagoddi lea sámediggeráđi dahkan mearrádusaid váiddaorgána dahje dan orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	Čoahkkingirjji čállit : Marit Ellen Mienna // Tove Anti
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
2012 vuoruheamit : Ovddidit ohppiidfitnodagaid main lea dakkár gávpejurdda mas lea sámi sisdoallu – ohppiidfitnodagat fertejit ieža čilget mii dat sámi sisdoallu lea Olahusjoavku : Nuorra ealáhushutkan Norggas Bušeahtta : 100 000 ru Galgá váikkuhit : Eanet ealáhushutkan Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Doarjjaoažžut leat Álttá ja Guovdageainnu suohkanat mat hábmejit prošeavtta lagat sisdoalu ovttasráđiid Sámediggeráđiin dahje dainna orgánain masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Submi 000 Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa Sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Sámedikki doarjjaáššiid váiddagoddi lea sámediggeráđi dahkan mearrádusaid váiddaorgána dahje dan orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	Jahkái 2012 várrejuvvo 2 000 000 ru doarjjan kulturmuitosuodjaleapmái .
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
2012 vuoruheamit : Ovddidit ohppiidfitnodagaid main lea dakkár gávpejurdda mas lea sámi sisdoallu – ohppiidfitnodagat fertejit ieža čilget mii dat sámi sisdoallu lea Olahusjoavku : Nuorra ealáhushutkan Norggas Bušeahtta : 100 000 ru Galgá váikkuhit : Eanet ealáhushutkan Ortnega hálddaša sámediggeráđđi dahje dat orgána , masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Doarjjaoažžut leat Álttá ja Guovdageainnu suohkanat mat hábmejit prošeavtta lagat sisdoalu ovttasráđiid Sámediggeráđiin dahje dainna orgánain masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Duopmostuollohálddahus : 3 miljon runvvnu Lea stuorra dárbu nannet juolludemiid Finnmárkkukommišuvdnii vai lea buoret vuođđu ollašuhttit dan 	válddi 	mii kommišuvdnii lea addojuvvon .
Kommišuvdna ferte vuoruhit diehtojuohkima dan 	válddi 	ja barggu birra mii gullá sidjiide .
Duopmostuollohálddahus : 3 miljon runvvnu Lea stuorra dárbu nannet juolludemiid Finnmárkkukommišuvdnii vai lea buoret vuođđu ollašuhttit dan 	válddi 	mii kommišuvdnii lea addojuvvon .
Kommišuvdna ferte vuoruhit diehtojuohkima dan 	válddi 	ja barggu birra mii gullá sidjiide .
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Čuovvovaš eavttut gusket sámi dásseárvoorganisašuvnnaide : Doarjjaortnega mihttomearri : Bisuhit girjás organisašuvdnaeallima ja sihkkarastit organisašuvnnaide dássedis ekonomalaš vuođu Doarjjaortnega doarjjaoažžu ja olahusjoavku : Sámi dásseárvoorganisašuvnnat Ulbmilolahusa eavttut : Čađahuvvon doaimmat doaibmaplána ektui Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Čuovvovaš eavttut gusket sámi dásseárvoorganisašuvnnaide : Doarjjaortnega mihttomearri : Bisuhit girjás organisašuvdnaeallima ja sihkkarastit organisašuvnnaide dássedis ekonomalaš vuođu Doarjjaortnega doarjjaoažžu ja olahusjoavku : Sámi dásseárvoorganisašuvnnat Ulbmilolahusa eavttut : Čađahuvvon doaimmat doaibmaplána ektui Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Sámediggi oažžu dávjá organisašuvnnaid , universitehtaid ja skuvlaeiseválddiid eará riikkain guossái , geat háliidit dieđuid earret eará oahpahusvuogádaga birra Norggas , Sámedikki rolla ja 	válddi 	birra , guovttegielalašvuođa birra , skuvllaid ruhtadeami birra ja erenoamážit sámegielat oahpponeavvobuvttadeami birra .
Nuoraid váldečielggadus lea lávdegoddi mii galgá čielggadit nuoraid 	válddi 	ja searvama servodagas .
Geahččalanprošeakta gaskaboddasaš 	válddi 	fápmudeami birra kulturmuitolága vuođul
Iešalddis lea buorre go regionála kulturmuitohálddašeapmi oažžu viiddiduvvon 	válddi 	kulturmuitolága vuođul .
Ja vel lea Sámedikki dievasčoahkkin mearridan áššis 37/07/37 ahte Sámediggi ferte oažžut 	válddi 	njuolgga kulturmuitolágas sámi kulturmuittuid hálddašeamis .
Dat gaskaboddasaš ortnet mii mis lea odne , fápmuduvvon 	válddi 	čađaheaddjin , gáržžida Sámedikki doaimma álbmotválljen parlameantan .
Sámediggi oažžu dávjá organisašuvnnaid , universitehtaid ja skuvlaeiseválddiid eará riikkain guossái , geat háliidit dieđuid earret eará oahpahusvuogádaga birra Norggas , Sámedikki rolla ja 	válddi 	birra , guovttegielalašvuođa birra , skuvllaid ruhtadeami birra ja erenoamážit sámegielat oahpponeavvobuvttadeami birra .
Nuoraid váldečielggadus lea lávdegoddi mii galgá čielggadit nuoraid 	válddi 	ja searvama servodagas .
Geahččalanprošeakta gaskaboddasaš 	válddi 	fápmudeami birra kulturmuitolága vuođul
Iešalddis lea buorre go regionála kulturmuitohálddašeapmi oažžu viiddiduvvon 	válddi 	kulturmuitolága vuođul .
Ja vel lea Sámedikki dievasčoahkkin mearridan áššis 37/07/37 ahte Sámediggi ferte oažžut 	válddi 	njuolgga kulturmuitolágas sámi kulturmuittuid hálddašeamis .
Dat gaskaboddasaš ortnet mii mis lea odne , fápmuduvvon 	válddi 	čađaheaddjin , gáržžida Sámedikki doaimma álbmotválljen parlameantan .
Ovdáneapmi lea earret eará mielddisbuktá rievdadusaid oahpahusláhkii ja dasa gulli láhkaásahusaide , fápmudan 	válddi 	Sámediggái mearridit sámi oahppoplánaid , ovddeš Sámi oahpahusráđi ( SOR ) sirdima Sámediggái , Ođastusa 97-sámi , Máhttoloktema - sámi ja viidáseappot ahte sámi sisdoallu lea mearriduvvon ođđa GLU 1-7 ja 5-10 cehkiid njuolggadusain .
Seammaládje go dutkansuorggis ge , de orro álbmot oalle viidát leamen ovttaoaivilis dan áššis ahte sámi institušuvnnat galget oažžut stuorát 	válddi 	ja eanet dadjamuša sámi oahpahus-ja skuvlasuorggi ovddideamis .
Sámediggi lea oahpahuslágas ožžon 	válddi 	mii guoská oahppoplánaide , muhto dat lea hui gáržžes váldi .
Diehttelas ferte oahpaheaddji leat gárvvistuvvon , sihke fágalaččat ja olmmošlaččat , hálddašit iežas 	válddi 	ja ovddasvástádusa oahppi ektui fágalaččat čehpet ja kultuvrralaččat oadjebas vuogi mielde .
1993:s oaččui Sámediggi 	válddi 	nammadit lahtuid Sámi oahpahusráđđái .
Dan 	válddi 	oaččui Sámediggi 1998:s , almmá makkárge hálddahusviiddidemiin mii livččii adnon dan čuovvoleapmái .
Sámediggi oaččui 1998:s 	válddi 	oahpahuslága § 6-4 vuođul ráhkadit láhkaásahusa vuođđoskuvlla ja joatkaoahpahusa sámegiel oahppoplánaide , ja maiddái ráhkadit láhkaásahusa muhtun vissis sámi fágaid oahppoplánaide joatkkaoahpahusas .
Dan 	válddi 	sirdima eai čuvvon makkárge liige hálddahusresurssat mat livčče adnon dien barggu čuovvoleapmái .
doaimmahit dien 	válddi 	, de šattai duohtadilis Sámi oahpahusráđđi , Girko-ja oahpahusdepartemeantta vuollásaš etáhtta , fágalaččat čuovvolit dieid bargguid .
Sámedikki dievasčoahkkin mearridii 2003:s ahte dohkkehuvvon sámediggeplána mielde berre Sámediggi ovdánahttejuvvot politihka hábmejeaddjin ja 	válddi 	čađaheaddjin .
Sámediggi čujuha maid dasa ahte lea nammaduvvon bargojoavku mii galgá árvvoštallat Sámedikki rolla ja 	válddi 	, ja čujuhit maid davviriikkalaš sámekonvenšuvnna šiehtadallamiidda , main boahtá leat ollu dadjamuš Sámedikki ovdáneapmái nugo politihkalaš orgánan ja hálddašanorgánan .
Nannensuorgi guoská bajitdási gažaldagaide nugo oahpahussuorggi 	válddi 	hálddašeapmái , árvvuide maid Máhttolokten galggai ovddidit ja maidda galggai huksejuvvot , ja dat guoská maid dan gažaldahkii ahte gean ovddasvástádus lea sihkkarstit ahte sámi skuvla ja sámi oahppi oažžu kvalitehta dáfus buori oahpu mii lea huksejuvvon sámi árvvuide .
Jus galgá nákcet sihkkarastit sámi mánáid ja nuoraid rivttiid ja dan ahte sii ožžot buori oahpu , de ferte Sámediggi oažžut 	válddi 	bearráigeahččat sámegieloahpahusa .
Olli fokuserii dálkkádatrievdamiid čuvvosiid Árktisa álgoálbmogiidda , ja man deaŧalaš lea go nuorat áŋgiruššet dálkkádat- ja birasáššiiguin ja iežaset boahtteáiggi ektui davvin , ja ahte lea deaŧalaš searvvahit nuoraid ja addit sidjiide váikkuhanfámu ja 	válddi 	ieža ovddidit davviguovlluid .
Dán 	válddi 	oaččui Sámediggi 1998:s .
Dán 	válddi 	oaččui Sámediggi 1998:s .
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa Sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Sámediggi šálloša ahte Sámediggi ii leat ožžon 	válddi 	mearridit oahppoplánaid njuolggadusaid buot fágaide vuođđoskuvlla sámi ohppiide .
Sámediggi áigu bargat dan badjelii ahte oažžut dákkár 	válddi 	.
Ná joatkašuvvá ođđa doaimmaid ja viiddiduvvon 	válddi 	sirdin Sámediggái .
Sámediggi lea ožžon viiddiduvvon 	válddi 	oahpahusa dáfus .
Sámediggi oaidná ahte leat leamaš veahá ovttasbargováttisvuođat go lea leamaš sáhka bajimuš ovddasvástádusa ja 	válddi 	áddejumis .
Sámediggi oaidná ahte leat leamaš veahá ovttasbargováttisvuođat go lea leamaš sáhka bajimuš ovddasvástádusa ja 	válddi 	áddejumis .
Boahtteáiggi hálddašanortnegiid bokte ferte Sámediggi oažžut 	válddi 	mearridit ja hálddašit luondduresurssaid geavaheami sámi ássanguovlluin .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren 	válddi 	Sámi kulturmuitoráđđái ja geatnegahttán dan hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 nr 50 kulturmuitolága mielde .
Dát gusto ee cealkámuššii « Boahttevaš hálddašanortnegat fertejit addit Sámediggái 	válddi 	mearridit sámi ássanguovlluid luondduriggodagaid badjel ja dan geavaheami hálddašit .
Boahtteáiggi hálddašanortnegiid bokte ferte Sámediggi oažžut 	válddi 	mearridit ja hálddašit luondduresurssaid geavaheami sámi ássanguovlluin .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren 	válddi 	Sámi kulturmuitoráđđái ja geatnegahttán dan hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 nr 50 kulturmuitolága mielde .
Sámediggi atná deaŧalažžan ahte dáhpáhuvašii čorgadis ja jođánis proseassa museásuorggi geavatlaš láhčima dáfus ja 	válddi 	sirdima oktavuođas Sámediggái .
Sámediggi atná deaŧalažžan ahte dáhpáhuvašii čorgadis ja jođánis proseassa museásuorggi geavatlaš láhčima dáfus ja 	válddi 	sirdima oktavuođas Sámediggái .
Ja nuppi listtus lea fas føderála eiseválddiid vuollásaš guovlu , muhto mas eamiálbmotráđđehusat sáhttet oažžut ráddjejuvvon 	válddi 	, ja goalmmát listtus leat áššit main lea našuvnnalaš beroštupmi maid birra ii sáhte šiehtadallat .
Sámedikki doarjjastivra lea Sámedikki hálddašanorgána daid foanddaid ja doarjjaruđaid várás masa Sámediggi addá 	válddi 	juogadit ruđaid .
Sámedikki doarjjastivra lea Sámedikki hálddašanorgána daid foanddaid ja doarjjaruđaid várás masa Sámediggi addá 	válddi 	juogadit ruđaid .
Sámediggi bivdá dikki mearrádusa ektui áššis 9/98/9 Sd. dieđ. nr 41 ” Norgga sámepolitihka birra ” ja ráđđehusa mihttomeari ektui ahte addit Sámediggái stuorát politihkalaš váikkuhanfámu ja eanet 	válddi 	áššiin main lea erenoamáš mearkkašupmi sámi álbmogii , oažžut hálddašanovddasvástádusa ruđaide kapihttalis 0221 , poasttas 68 Sámi oahpahussuorgi .
Sámediggi bivdá dikki mearrádusa ektui áššis 9/98/9 Sd. dieđ. nr 41 ” Norgga sámepolitihka birra ” ja ráđđehusa mihttomeari ektui ahte addit Sámediggái stuorát politihkalaš váikkuhanfámu ja eanet 	válddi 	áššiin main lea erenoamáš mearkkašupmi sámi álbmogii , oažžut hálddašanovddasvástádusa ruđaide kapihttalis 0221 , poasttas 68 Sámi oahpahussuorgi .
Go ná juohká ovddasvástádusa de joatkahuvvá 	válddi 	sirdin Sámediggái , ja dát čuovvu oahpahuslága § 6.-4 , mas Sámediggái addo váldi departementta rámmaid mielde , addit njuolggadusaid vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa sisdoalu hárrái .
Go ná juohká ovddasvástádusa de joatkahuvvá 	válddi 	sirdin Sámediggái , ja dát čuovvu oahpahuslága § 6.-4 , mas Sámediggái addo váldi departementta rámmaid mielde , addit njuolggadusaid vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa sisdoalu hárrái .
Birangáhttendepartemeantta 3108.94 beaiváduvvon reive Sámediggái – njuolggadusa rievdadus fágalaš ovddasvástádusa ektui jna. kulturmuitolága mielde – 	válddi 	sirdin Sámediggái
Birasgáhttendepartemeantta 17.01.01 beaiváduvvon reive – Mearrádus ; ” Láhkaásahusa rievdadus fágalaš ovddasvástádusa ektui jna. kulturmuitolága mielde – 	válddi 	sirdin Sámediggái earáláhkái organiserema geažil
Sámedikki 	válddi 	boazodoalu áššiin galgá geahččat ovddidanperspektiivvas .
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallat dárkilit .
Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki 	válddi 	, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas , nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu , sámi iešmearrideami perspektiivvas .
Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki 	válddi 	ja rolla birra .
Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi 	válddi 	dihto servodatsurggiid dáfus .
Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit 	válddi 	ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii ( gč. St.dieđ. nr. 7 ( 2000-2001 ) 3.1 čuoggá s. 34 ) .
Ii leat bealuštahtti addit ohcanlobi nu guhká go sámi álbmot ii leat olahan doarvái 	válddi 	ja váikkuhusa minerálaresurssaid hálddašeamis .
Sámi giellaráđđi attii gielddaide // fylkkagielddaide 	válddi 	vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit .
Hálddašanovddasvástádusa ja 	válddi 	sirdin .
Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki 	válddi 	, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas , nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu , sámi iešmearrideami perspektiivvas .
Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki 	válddi 	ja rolla birra .
Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi 	válddi 	dihto servodatsurggiid dáfus .
Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit 	válddi 	ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii ( gč. St.dieđ. nr. 7 ( 2000-2001 ) 3.1 čuoggá s. 34 ) .
Ii leat bealuštahtti addit ohcanlobi nu guhká go sámi álbmot ii leat olahan doarvái 	válddi 	ja váikkuhusa minerálaresurssaid hálddašeamis .
Sámi giellaráđđi attii gielddaide // fylkkagielddaide 	válddi 	vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit .
Go mii vel diehtit dan ahte Sámedikki hálddahusas – maiddái jođiheaddjidásis – leat nissonolbmot eanetlogus , de sáhttá jearrat ahte ii go dat atte dakkár gova ahte nissonolbmot dat váldet ovddasvástádusa , láhčet ja čuovvulit , go fas albmát ovddastit almmolaččat ja čájehit formalalaš 	válddi 	.
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallot dárkilit .
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallot dárkilit .
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallat dárkilit .
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallat dárkilit .
Mediaid nubbi doaibma lea kritihkalaččat bearráigeahččat eiseváldiid vai geahččanlohpi ja rabasvuohta sihkkarastojuvvojit ja vai 	válddi 	boastut geavaheapmi eastaduvvo .
Mediaid nubbi doaibma lea kritihkalaččat bearráigeahččat eiseváldiid vai geahččanlohpi ja rabasvuohta sihkkarastojuvvojit ja vai 	válddi 	boastut geavaheapmi eastaduvvo .
NSR eanetlohku Sámedikkis lea maid máŋgga oktavuođas aiddostahttán hálddašangažaldaga ja dovddahan áibbas eará oainnu , - omd. ” Boahtteáiggi hálddašanortnegat fertejit addit Sámediggái 	válddi 	mearridit badjel ja hálddašit luondduriggodagaid geavaheami sámi ássanguovlluin ” geahča Sd. dieđáhusa nr. 7 2000 7./7_2000 s.
Dákkár rolla sáhttá čađahit dušše dan bokte ahte Sámediggi oažžu 	válddi 	álggahit ja čađahit čielggademiid ja lávdegottebargguid guovddáš sámepolitihkalaš surggiid siskkobealde .
Sámediggi lea oahpahuslága bokte ožžon 	válddi 	mearridit oahppoplánaid sámegielas ja erenoamáš sámi fágain joatkkaoahpahusas .
Dákkár rolla sáhttá čađahit dušše dan bokte ahte Sámediggi oažžu 	válddi 	álggahit ja čađahit čielggademiid ja lávdegottebargguid guovddáš sámepolitihkalaš surggiid siskkobealde .
Sámediggi lea oahpahuslága bokte ožžon 	válddi 	mearridit oahppoplánaid sámegielas ja erenoamáš sámi fágain joatkkaoahpahusas .
Doarjjastivra sáhttá addit 	válddi 	hálddahussii mearridit ášši .
Doarjjastivra sáhttá addit 	válddi 	hálddahussii mearridit ášši .
Ráđđehus álggahii jagi 2001 proseassa fievrridit eanet ovddasvástádusa ja 	válddi 	kulturmuitoáššiin gielddaide .
SPR-N fápmudii maid 	válddi 	sierra doarjjajovkui juohkit Interreg-ruđaid .
Dan hálddašanortnega evalueren miii guoská 	válddi 	fápmudeapmái Sámediggái kulturmuitolága mielde
Dáinna duogážiin ii leat dohkálaš addit mearridan 	válddi 	gielddaide , main ii leat boazodoallogelbbolašvuohta .
Láhkaárvalus geahččala gielddaide addit 	válddi 	geavahit dakkár boazodoallofágalaš árvvoštallama , mii sis ii leat .
Eanaš gielddain ii leat boazodoallofágalaš árvvoštallangelbbolašvuohta eaige sáhte oažžut 	válddi 	boazodoalu areálageavaheami ja doaimmaheami oktavuođas .
Dan hálddašanortnega evalueren miii guoská 	válddi 	fápmudeapmái Sámediggái kulturmuitolága mielde
Sámediggi čujuha Birasgáhttendepartemeantta 21.10.03 beaiváduvvon evaluerenraportta gulaskuddamii mii guoská ođđa hálddašanortnegii 	válddi 	fápmudeami oktavuođas kulturmuitolága mielde .
birra kulturmuitolága mielde “ oaidnán dán prinsihpalaš čuolbmačilgehussan 	válddi 	fápmudeami oktavuođas Sámediggái kulturmuitolága mielde .
Vuosttažettiin ferte Sámediggái fápmudit 	válddi 	kulturmuitolága mielde láhkaásahusa bokte , muhto almmá ahte Birasgáhttendepartemeanta // Riikaantikvára sáhttá njuolga stivret Sámedikki .
Vuosttažettiin ferte Sámediggái fápmudit 	válddi 	kulturmuitolága mielde láhkaásahusa bokte , muhto almmá ahte Birasgáhttendepartemeanta // Riikaantikvára sáhttá njuolga stivret Sámedikki beaivválaš barggus .
ILO konvenšuvdna nr 169 gáržžida stáhta 	válddi 	luondduresurssaid geavaheami oktavuođas ja bidjá čielga čanastagaid dasa ahte Sámediggi galgá beassat searvat dakkár huksemiid čađaheapmái mat guoskkahit sámi álbmoga .
Ovttasráđiid bargat boahtteáiggi 	válddi 	hárrái guovllulaš dásis ja Sámedikkis .
Stuorradiggi ja ráđđehus leat máŋga jagi cealkán ahte áiggošedje addit eanet 	válddi 	Sámediggái .
Lea ovddiduvvon árvalus dievasčoahkkimii ovddasvástádusa ja 	válddi 	čilgema hárrái Sámedikki ekonomiijahálddašeami oktavuođas .
Bargu ođđa ekonomiijainstruvssa ráhkademiin sáhttá mearriduvvot dalle go Sámediggi lea dahkan mearrádusa mii čilge Sámedikki ekonomiijahálddašeami ovddasvástádusa ja 	válddi 	.
Sámediggi šálloša ahte Sámediggi ii leat ožžon 	válddi 	mearridit oahppoplánaid njuolggadusaid buot fágaide vuođđoskuvlla sámi ohppiide .
Sámediggi áigu bargat dan badjelii ahte oažžut dákkár 	válddi 	.
Ná joatkašuvvá ođđa doaimmaid ja viiddiduvvon 	válddi 	sirdin Sámediggái .
Sámediggi lea ožžon viiddiduvvon 	válddi 	oahpahusa dáfus .
Sámediggi oaidná ahte leat leamaš veahá ovttasbargováttisvuođat go lea leamaš sáhka bajimuš ovddasvástádusa ja 	válddi 	áddejumis .
Sámediggi oaidná ahte leat leamaš veahá ovttasbargováttisvuođat go lea leamaš sáhka bajimuš ovddasvástádusa ja 	válddi 	áddejumis .
Boahtteáiggi hálddašanortnegiid bokte ferte Sámediggi oažžut 	válddi 	mearridit ja hálddašit luondduresurssaid geavaheami sámi ássanguovlluin .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren 	válddi 	Sámi kulturmuitoráđđái ja geatnegahttán dan hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 nr 50 kulturmuitolága mielde .
Dát gusto ee cealkámuššii « Boahttevaš hálddašanortnegat fertejit addit Sámediggái 	válddi 	mearridit sámi ássanguovlluid luondduriggodagaid badjel ja dan geavaheami hálddašit .
Boahtteáiggi hálddašanortnegiid bokte ferte Sámediggi oažžut 	válddi 	mearridit ja hálddašit luondduresurssaid geavaheami sámi ássanguovlluin .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren 	válddi 	Sámi kulturmuitoráđđái ja geatnegahttán dan hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 nr 50 kulturmuitolága mielde .
Sámediggi atná deaŧalažžan ahte dáhpáhuvašii čorgadis ja jođánis proseassa museásuorggi geavatlaš láhčima dáfus ja 	válddi 	sirdima oktavuođas Sámediggái .
Sámediggi atná deaŧalažžan ahte dáhpáhuvašii čorgadis ja jođánis proseassa museásuorggi geavatlaš láhčima dáfus ja 	válddi 	sirdima oktavuođas Sámediggái .
Birangáhttendepartemeantta 3108.94 beaiváduvvon reive Sámediggái – njuolggadusa rievdadus fágalaš ovddasvástádusa ektui jna. kulturmuitolága mielde – 	válddi 	sirdin Sámediggái
Birasgáhttendepartemeantta 17.01.01 beaiváduvvon reive – Mearrádus ; ” Láhkaásahusa rievdadus fágalaš ovddasvástádusa ektui jna. kulturmuitolága mielde – 	válddi 	sirdin Sámediggái earáláhkái organiserema geažil
Sámedikki 	válddi 	boazodoalu áššiin galgá geahččat ovddidanperspektiivvas .
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallat dárkilit .
Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki 	válddi 	, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas , nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu , sámi iešmearrideami perspektiivvas .
Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki 	válddi 	ja rolla birra .
Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi 	válddi 	dihto servodatsurggiid dáfus .
Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit 	válddi 	ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii ( gč. St.dieđ. nr. 7 ( 2000-2001 ) 3.1 čuoggá s. 34 ) .
Ii leat bealuštahtti addit ohcanlobi nu guhká go sámi álbmot ii leat olahan doarvái 	válddi 	ja váikkuhusa minerálaresurssaid hálddašeamis .
Sámi giellaráđđi attii gielddaide // fylkkagielddaide 	válddi 	vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit .
Hálddašanovddasvástádusa ja 	válddi 	sirdin .
Dál lea hástalus ovddidit Sámedikki 	válddi 	, ja addit Sámediggái čielgaset definerejuvvon rolla riikka konstitušuvnnas , nu ahte Vuođđolága § 110a ulbmil sámi vuoigatvuođaid birra oažžu čielgaset konkrehta sisdoalu , sámi iešmearrideami perspektiivvas .
Gažaldagat šiehtadallamiid dáfus lea okta máŋgga temás boahttevaš guovttebealát proseassas Sámedikki 	válddi 	ja rolla birra .
Sámediggi lea maiddái dán válgaáigodagas bivdán lasi 	válddi 	dihto servodatsurggiid dáfus .
Sámediggi oaidná ahte Ráđđehus ain dađistaga árvvoštallá sirdit 	válddi 	ja ovddasvástádusaid Sámediggái áššiin mat gullet sámi álbmogii ( gč. St.dieđ. nr. 7 ( 2000-2001 ) 3.1 čuoggá s. 34 ) .
Ii leat bealuštahtti addit ohcanlobi nu guhká go sámi álbmot ii leat olahan doarvái 	válddi 	ja váikkuhusa minerálaresurssaid hálddašeamis .
Sámi giellaráđđi attii gielddaide // fylkkagielddaide 	válddi 	vuoruhit makkár prošeavttaid čađahit .
Ráđđehus álggahii jagi 2001 proseassa fievrridit eanet ovddasvástádusa ja 	válddi 	kulturmuitoáššiin gielddaide .
SPR-N fápmudii maid 	válddi 	sierra doarjjajovkui juohkit Interreg-ruđaid .
Bargojoavkku mandáhtan lea ráhkkanahttit Sámi oahpahusráđi sirdima Sámediggái , man oassin lea bargguid ja 	válddi 	sirdima árvvoštallan .
Dasto čuožžu kapihttalis 3 , 22. siiddus : « Dán lágan barggu mihttomearrin ferte leat gávdnat ortnegiid maid bokte Sámedikkis sáhttá leat nu stuorra vejolaš váikkuhanfápmu go vejolaš sámi servodaga ovddideamis , dan seammás go Ráđđehus doalaha dárbbašlaš ollislaš fágalaš 	válddi 	iežas ovddasvástádussuorgái .
2.10.1 Sámi oahpahussuorgi - 	válddi 	sirdin Sámediggái
Lea jođus proseassa ahte sirdit 	válddi 	oahpahusáššiin Sámediggái .
Dasto čuožžu kapihttalis 3 , 22. siiddus : « Dán lágan barggu mihttomearrin ferte leat gávdnat ortnegiid maid bokte Sámedikkis sáhttá leat nu stuorra vejolaš váikkuhanfápmu go vejolaš sámi servodaga ovddideamis , dan seammás go Ráđđehus doalaha dárbbašlaš ollislaš fágalaš 	válddi 	iežas ovddasvástádussuorgái .
2.10.1 Sámi oahpahussuorgi - 	válddi 	sirdin Sámediggái
Lea jođus proseassa ahte sirdit 	válddi 	oahpahusáššiin Sámediggái .
Go direktøra dahká rievdadusaid máksinbargguid dohkkehanválddi oktavuođas , de galgá bálvá gii lea ožžon 	válddi 	dan dahkat , dieđihit dán kontofievrrideaddjái .
Go direktøra dahká rievdadusaid máksinbargguid dohkkehanválddi oktavuođas , de galgá bálvá gii lea ožžon 	válddi 	dan dahkat , dieđihit dán kontofievrrideaddjái .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren Sámi kulturmuitoráđđái 	válddi 	ja gohččon ráđi hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 lága nr. 50 mielde mii lea kulturmuittuid birra .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren Sámi kulturmuitoráđđái 	válddi 	ja gohččon ráđi hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 lága nr. 50 mielde mii lea kulturmuittuid birra .


    Davvisámi teavsttat
    |Julevsámi teavsttat
    |Lullisámi teavsttat
    |Bálddalas teavsttat

    Davvisámi
    |Norsk
    |Suomeksi
    |Svenska
    |English

9 válljejuvvon korpusa (buot) — 20 767 100 sáni

    Eaŋkil
    Eanet vejolašvuođat
    CQP Query

Dievaslaš CQP-jearaldat: []
KWIC:
Statistihkka:

    KWIC
    Statistihkka
    Sátnegovva ii vuos doaimma

Boađus: 1 820
							
Ovddit12Čuovvovaš
Cealkkačájeheapmi
	North Saami administrative corpus –
Go mii vel diehtit dan ahte Sámedikki hálddahusas – maiddái jođiheaddjidásis – leat nissonolbmot eanetlogus , de sáhttá jearrat ahte ii go dat atte dakkár gova ahte nissonolbmot dat váldet ovddasvástádusa , láhčet ja čuovvulit , go fas albmát ovddastit almmolaččat ja čájehit formalalaš 	válddi 	.
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallot dárkilit .
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallot dárkilit .
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallat dárkilit .
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallat dárkilit .
Mediaid nubbi doaibma lea kritihkalaččat bearráigeahččat eiseváldiid vai geahččanlohpi ja rabasvuohta sihkkarastojuvvojit ja vai 	válddi 	boastut geavaheapmi eastaduvvo .
Mediaid nubbi doaibma lea kritihkalaččat bearráigeahččat eiseváldiid vai geahččanlohpi ja rabasvuohta sihkkarastojuvvojit ja vai 	válddi 	boastut geavaheapmi eastaduvvo .
Sámedikki mielas livččii dárbu árvvoštallat áicirolla , sihke ovddasvástádusa , 	válddi 	ja resursadárbbu dáfus .
Sámedikki mielas livččii dárbu árvvoštallat áicirolla , sihke ovddasvástádusa , 	válddi 	ja resursadárbbu dáfus .
Go Sámi oahpahusráđi čállingoddi biddjo Sámedikki 	válddi 	vuollái , de biddjo dat oktii giellaráđi hálddahusain .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Ja nuppi listtus lea fas føderála eiseválddiid vuollásaš guovlu , muhto mas eamiálbmotráđđehusat sáhttet oažžut ráddjejuvvon 	válddi 	, ja goalmmát listtus leat áššit main lea našuvnnalaš beroštupmi maid birra ii sáhte šiehtadallat .
Sámedikki doarjjastivra lea Sámedikki hálddašanorgána daid foanddaid ja doarjjaruđaid várás masa Sámediggi addá 	válddi 	juogadit ruđaid .
Sámedikki doarjjastivra lea Sámedikki hálddašanorgána daid foanddaid ja doarjjaruđaid várás masa Sámediggi addá 	válddi 	juogadit ruđaid .
Sámediggi bivdá dikki mearrádusa ektui áššis 9/98/9 Sd. dieđ. nr 41 ” Norgga sámepolitihka birra ” ja ráđđehusa mihttomeari ektui ahte addit Sámediggái stuorát politihkalaš váikkuhanfámu ja eanet 	válddi 	áššiin main lea erenoamáš mearkkašupmi sámi álbmogii , oažžut hálddašanovddasvástádusa ruđaide kapihttalis 0221 , poasttas 68 Sámi oahpahussuorgi .
Sámediggi bivdá dikki mearrádusa ektui áššis 9/98/9 Sd. dieđ. nr 41 ” Norgga sámepolitihka birra ” ja ráđđehusa mihttomeari ektui ahte addit Sámediggái stuorát politihkalaš váikkuhanfámu ja eanet 	válddi 	áššiin main lea erenoamáš mearkkašupmi sámi álbmogii , oažžut hálddašanovddasvástádusa ruđaide kapihttalis 0221 , poasttas 68 Sámi oahpahussuorgi .
Go ná juohká ovddasvástádusa de joatkahuvvá 	válddi 	sirdin Sámediggái , ja dát čuovvu oahpahuslága § 6.-4 , mas Sámediggái addo váldi departementta rámmaid mielde , addit njuolggadusaid vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa sisdoalu hárrái .
Go ná juohká ovddasvástádusa de joatkahuvvá 	válddi 	sirdin Sámediggái , ja dát čuovvu oahpahuslága § 6.-4 , mas Sámediggái addo váldi departementta rámmaid mielde , addit njuolggadusaid vuođđoskuvlla ja joatkkaoahpahusa sisdoalu hárrái .
Dán ii maid sáhte áddet mearrádussan ovttasbargosurggiid ja 	válddi 	dáfus .
Sámedikki mielas livččii dárbu árvvoštallat áicirolla , sihke ovddasvástádusa , 	válddi 	ja resursadárbbu dáfus .
Láhka addá meahccekommišuvdnii 	válddi 	duomuin mii guoská buohkaide , 1 ) leago stáhta gii oamasta eatnamiid vai ii , 2 ) mearridit rájiid stáhta ja eará eatnamiid gaskka mat dasa gusket , ja 3 ) mearridit stáhta eatnamiin geavahanvuoigatvuođa , maiddái buohkaid geavahanvuoigatvuođa , ja jos ovttasge lea , de geas lea geavahanvuoigatvuohta .
Sisafárrema Finnmárkui lea hui ollu báidnán guovllu sadji koloniijan ja Norgga nášonalstáhta dárbu sihkkarastit iežas 	válddi 	guovllu bissovaš dáža ássamiin .
Stivrrain galgá leat dábálaš váldi delegeret 	válddi 	iežaset hálddahusaide .
Sámediggi doarju Sámi vuoigatvuođalávdegotti ovttajienalaš evttohusa guolástanstivrra 	válddi 	birra .
Guolástanstivra oččošii dalle 	válddi 	hálddašit čázádaga fierbmebivddu ja stággobivddu .
Muhto Sámi vuoigatvuođalávdegotti evttohuvvon mearrádusa guorahallan , čájeha ahte Sámi vuoigatvuođalávdegoddi dáhtošii eanaeaiggáduššanorgánii eambbo 	válddi 	.
Nuppi dáfus ferte maid dadjat ahte sámi álbmot váilevaš politihkalaš 	válddi 	geažil , ii leat dán rádjai beassan váikkuhit nuortalaččaid rievttálaš dili .
Dat dadjat jo addá Sámediggái eambbo 	válddi 	mearridit dan ráma siskkobealde , ja Sámediggi oažžu maid vejolašvuođaid ieš vuoruhit ráma siskkobealde .
Deba Sámediggi oažžu viehka stuorra 	válddi 	maiddái daidge hálddašeami dáfus , ii duššefal dihto sámi eaiggáduššan- ja háldoguovllus , muhto miehtá Finnmárkku .
Sisafárrema Finnmárkui lea hui ollu báidnán guovllu sadji koloniijan ja Norgga nášonalstáhta dárbu sihkkarastit iežas 	válddi 	guovllu bissovaš dáža ássamiin .
Stivrrain galgá leat dábálaš váldi delegeret 	válddi 	iežaset hálddahusaide .
Sámediggi doarju Sámi vuoigatvuođalávdegotti ovttajienalaš evttohusa guolástanstivrra 	válddi 	birra .
Guolástanstivra oččošii dalle 	válddi 	hálddašit čázádaga fierbmebivddu ja stággobivddu .
Muhto Sámi vuoigatvuođalávdegotti evttohuvvon mearrádusa guorahallan , čájeha ahte Sámi vuoigatvuođalávdegoddi dáhtošii eanaeaiggáduššanorgánii eambbo 	válddi 	.
Nuppi dáfus ferte maid dadjat ahte sámi álbmot váilevaš politihkalaš 	válddi 	geažil , ii leat dán rádjai beassan váikkuhit nuortalaččaid rievttálaš dili .
NSR eanetlohku Sámedikkis lea maid máŋgga oktavuođas aiddostahttán hálddašangažaldaga ja dovddahan áibbas eará oainnu , - omd. ” Boahtteáiggi hálddašanortnegat fertejit addit Sámediggái 	válddi 	mearridit badjel ja hálddašit luondduriggodagaid geavaheami sámi ássanguovlluin ” geahča Sd. dieđáhusa nr. 7 2000 7./7_2000 s.
Dákkár rolla sáhttá čađahit dušše dan bokte ahte Sámediggi oažžu 	válddi 	álggahit ja čađahit čielggademiid ja lávdegottebargguid guovddáš sámepolitihkalaš surggiid siskkobealde .
Sámediggi lea oahpahuslága bokte ožžon 	válddi 	mearridit oahppoplánaid sámegielas ja erenoamáš sámi fágain joatkkaoahpahusas .
Dákkár rolla sáhttá čađahit dušše dan bokte ahte Sámediggi oažžu 	válddi 	álggahit ja čađahit čielggademiid ja lávdegottebargguid guovddáš sámepolitihkalaš surggiid siskkobealde .
Sámediggi lea oahpahuslága bokte ožžon 	válddi 	mearridit oahppoplánaid sámegielas ja erenoamáš sámi fágain joatkkaoahpahusas .
Doarjjastivra sáhttá addit 	válddi 	hálddahussii mearridit ášši .
Doarjjastivra sáhttá addit 	válddi 	hálddahussii mearridit ášši .
Bargojoavkku mandáhtan galgá leat ráhkkanit Sámi oahpahusráđi sirdima Sámediggái , ja maiddái árvvoštallat makkár barggu ja 	válddi 	galggašii sirdit Sámediggái .
Mii guoská cealkámušaide 	válddi 	sirdima birra Sámediggái , de lea ráđi áddejupmi dat , ahte váldesirdinproseassas ii leat leamaš dat johtu maid leat vuordán .
Sámediggi ii leat ožžon namuhan veara 	válddi 	makkárge áššiin dahje servodatsurggiin maŋŋá go válddii badjelasas kultursuorggi 1993:s , Sámeláhka lea gal veaháš rievdaduvvon sámediggeválgga ja 1997 válganjuolggadusaid oktavuođas .
Dáid njuolggadusaid § 29 vuođul lea váldonjuolggadus dat ahte Geaidnohoavda dahje son geasa son 	válddi 	addá sáhttá mearridit nammagalbbaid bidjama ja eretváldima riikkageainnuin , fylkageainnun dahje priváhta geainnuin .
Ovdagottis dahje das geasa dat addá 	válddi 	lea váldi gieldalaš geainnuid oktavuođas .
Jos Sámediggi galgá sáhttit oažžut dákkár saji , de ferte diggi oažžut doarvái 	válddi 	áššiin mat gusket riikka sámiide .
Sámediggeválgii guorraseapmi ja dikki dohkkejupmi lea maiddái gitta das makkár dáidu dikkis lea doaimmahit 	válddi 	.
Jos sámi luonddu- ja resursaberoštumit galget gozihuvvot dohkálaš vugiin , de lea hirbmat dehálaš dan čielgasit deattuhit plána- ja huksenlágas , ja ahte Sámediggi oažžu dárbbašlaš 	válddi 	dán goziheapmái plánabarggus ( gč. álbmotválljen stivrema , biđggiidahttojuvvon plánabarggu ja ovttasbarggu ) .
Lassin 	válddi 	addimii Sámediggái ferte plána- ja huksenlága sámi beroštumiid deattuheapmi ja vuhtiiváldin maiddái dagahit dan ahte ferte dárkileabbot hábmet deattuhanmearrádusaid sisdoalu sámi areálahálddašanperspektiivvaid dahje riikapolitihkalaš njuolggadusaid hámis .
Sámediggi áigu oččodit 	válddi 	buktit vuostecealkámuša buot sámi guovlluid areálaplánaide vai sámi kultuvrra ja ealáhusaid ja servodateallima luondduvuođđu sihkkarastojuvvo .
Dáža oktasašskuvla ii oaččo hehttet Sámedikki 	válddi 	viiddideami dán suorggis boahtteáiggis , ja diggi ferte oažžut válddi maiddái mearridit láhkaásahusaid eará fágaide go sámegillii ja sierra fágaide joatkkaskuvllas .
Dáža oktasašskuvla ii oaččo hehttet Sámedikki válddi viiddideami dán suorggis boahtteáiggis , ja diggi ferte oažžut 	válddi 	maiddái mearridit láhkaásahusaid eará fágaide go sámegillii ja sierra fágaide joatkkaskuvllas .
Sámedikki 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid joatkkaoahpahusa sisdoalu hárrái ferte viiddidit .
Lea lunddolaš ahte Sámediggi ieš áigumušaidis , álbmotrievttálaš prinsihpaid ja Ráđđehusa celkojuvvon sámepolitihka vuođul oažžu 	válddi 	prioriteret makkár doaibmabijuid berre čađahit čuovvolanbarggu oktavuođas .
Sámediggi lea čujuhan ahte ollu surggiin lea dárbu sirdit stuorát 	válddi 	Sámediggái .
Makkár ođđa ja viiddiduvvon 	válddi 	sáhttet sámit oažžut dán doahpagii gullama bokte ?
Makkár praktihkalaš váikkuhusat bohtet das go lea dušše guoskevaš álbmoga iežas dáhttu mii ráddje dan fámu ja 	válddi 	maid dáhttot čađahit ?
Jos Sámediggi galgá sáhttit oažžut dákkár saji , de ferte diggi oažžut doarvái 	válddi 	áššiin mat gusket riikka sámiide .
Sámediggeválgii guorraseapmi ja dikki dohkkejupmi lea maiddái gitta das makkár dáidu dikkis lea doaimmahit 	válddi 	.
Jos sámi luonddu- ja resursaberoštumit galget gozihuvvot dohkálaš vugiin , de lea hirbmat dehálaš dan čielgasit deattuhit plána- ja huksenlágas , ja ahte Sámediggi oažžu dárbbašlaš 	válddi 	dán goziheapmái plánabarggus ( gč. álbmotválljen stivrema , biđggiidahttojuvvon plánabarggu ja ovttasbarggu ) .
Lassin 	válddi 	addimii Sámediggái ferte plána- ja huksenlága sámi beroštumiid deattuheapmi ja vuhtiiváldin maiddái dagahit dan ahte ferte dárkileabbot hábmet deattuhanmearrádusaid sisdoalu sámi areálahálddašanperspektiivvaid dahje riikapolitihkalaš njuolggadusaid hámis .
Sámediggi áigu oččodit 	válddi 	buktit vuostecealkámuša buot sámi guovlluid areálaplánaide vai sámi kultuvrra ja ealáhusaid ja servodateallima luondduvuođđu sihkkarastojuvvo .
Dáža oktasašskuvla ii oaččo hehttet Sámedikki 	válddi 	viiddideami dán suorggis boahtteáiggis , ja diggi ferte oažžut válddi maiddái mearridit láhkaásahusaid eará fágaide go sámegillii ja sierra fágaide joatkkaskuvllas .
Dáža oktasašskuvla ii oaččo hehttet Sámedikki válddi viiddideami dán suorggis boahtteáiggis , ja diggi ferte oažžut 	válddi 	maiddái mearridit láhkaásahusaid eará fágaide go sámegillii ja sierra fágaide joatkkaskuvllas .
Sámedikki 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid joatkkaoahpahusa sisdoalu hárrái ferte viiddidit .
Lea lunddolaš ahte Sámediggi ieš áigumušaidis , álbmotrievttálaš prinsihpaid ja Ráđđehusa celkojuvvon sámepolitihka vuođul oažžu 	válddi 	prioriteret makkár doaibmabijuid berre čađahit čuovvolanbarggu oktavuođas .
Sámediggi lea čujuhan ahte ollu surggiin lea dárbu sirdit stuorát 	válddi 	Sámediggái .
Sámediggi sáhttá addit bargguid , ovddasvástádusa ja 	válddi 	geavahit ja hálddašit foandda ruđaid vuolit orgánii dahje hálddahussii .
Sámedikki presideanta dahje son geasa presideanta 	válddi 	addá , lea foandda lágalaš áirras juolludemiid hálddašeamis .
Sámediggi sáhttá addit bargguid , ovddasvástádusa ja 	válddi 	geavahit ja hálddašit foandda ruđaid vuolit orgánii dahje hálddahussii .
Sámedikki presideanta dahje son geasa presideanta 	válddi 	addá , lea foandda lágalaš áirras juolludemiid hálddašeamis .
Departemeanta ii dáhto sirdit dán 	válddi 	nu guhká go stáhta departemeantta bokte lea eaiggádin dálá hámis .
Sámi kulturráđđi lea delegeren hálddahussii 	válddi 	mieđihit ohcamiidda main ii leat duođi eanet eahpádus , 30 000 kr. rámma siskkabealde , ja válddi biehttalit ohcamiid main ii leat duođi eanet eahpádus dahje masa gustovaš njuolggadusat ja geavahus eai guoskka , vrd. kulturráđi mearrádusa áššis 50/95/50 .
Sámi kulturráđđi lea delegeren hálddahussii válddi mieđihit ohcamiidda main ii leat duođi eanet eahpádus , 30 000 kr. rámma siskkabealde , ja 	válddi 	biehttalit ohcamiid main ii leat duođi eanet eahpádus dahje masa gustovaš njuolggadusat ja geavahus eai guoskka , vrd. kulturráđi mearrádusa áššis 50/95/50 .
Bajábeali ákkaid vuođul ii leat Sámi kulturráđi hálddahus Sámediggeráđi mielas mearridan viidát go maid delegerenmearrádus áššis 50/95/50 addá 	válddi 	dahkat .
Sámediggi lea ovttaoaivilis das ahte rádji ollašuhtti , láhkaaddi ja dubmejeaddji 	válddi 	gaskka lea vuođđoeaktun min servodagas .
Sámediggi lea ovttaoaivilis das ahte rádji ollašuhtti , láhkaaddi ja dubmejeaddji 	válddi 	gaskka lea vuođđoeaktun min servodagas .
Dán ii maid sáhte áddet mearrádussan ovttasbargosurggiid ja 	válddi 	dáfus .
Bargojoavkku mandáhtan galgá leat ráhkkanit Sámi oahpahusráđi sirdima Sámediggái , ja maiddái árvvoštallat makkár barggu ja 	válddi 	galggašii sirdit Sámediggái .
Mii guoská cealkámušaide 	válddi 	sirdima birra Sámediggái , de lea ráđi áddejupmi dat , ahte váldesirdinproseassas ii leat leamaš dat johtu maid leat vuordán .
Sámediggi ii leat ožžon namuhan veara 	válddi 	makkárge áššiin dahje servodatsurggiin maŋŋá go válddii badjelasas kultursuorggi 1993:s , Sámeláhka lea gal veaháš rievdaduvvon sámediggeválgga ja 1997 válganjuolggadusaid oktavuođas .
Dáid njuolggadusaid § 29 vuođul lea váldonjuolggadus dat ahte Geaidnohoavda dahje son geasa son 	válddi 	addá sáhttá mearridit nammagalbbaid bidjama ja eretváldima riikkageainnuin , fylkageainnun dahje priváhta geainnuin .
Ovdagottis dahje das geasa dat addá 	válddi 	lea váldi gieldalaš geainnuid oktavuođas .
Jos Sámediggi galgá sáhttit oažžut dákkár saji , de ferte diggi oažžut doarvái 	válddi 	áššiin mat gusket riikka sámiide .
Sámediggeválgii guorraseapmi ja dikki dohkkejupmi lea maiddái gitta das makkár dáidu dikkis lea doaimmahit 	válddi 	.
Jos sámi luonddu- ja resursaberoštumit galget gozihuvvot dohkálaš vugiin , de lea hirbmat dehálaš dan čielgasit deattuhit plána- ja huksenlágas , ja ahte Sámediggi oažžu dárbbašlaš 	válddi 	dán goziheapmái plánabarggus ( gč. álbmotválljen stivrema , biđggiidahttojuvvon plánabarggu ja ovttasbarggu ) .
Lassin 	válddi 	addimii Sámediggái ferte plána- ja huksenlága sámi beroštumiid deattuheapmi ja vuhtiiváldin maiddái dagahit dan ahte ferte dárkileabbot hábmet deattuhanmearrádusaid sisdoalu sámi areálahálddašanperspektiivvaid dahje riikapolitihkalaš njuolggadusaid hámis .
Sámediggi áigu oččodit 	válddi 	buktit vuostecealkámuša buot sámi guovlluid areálaplánaide vai sámi kultuvrra ja ealáhusaid ja servodateallima luondduvuođđu sihkkarastojuvvo .
Dáža oktasašskuvla ii oaččo hehttet Sámedikki 	válddi 	viiddideami dán suorggis boahtteáiggis , ja diggi ferte oažžut válddi maiddái mearridit láhkaásahusaid eará fágaide go sámegillii ja sierra fágaide joatkkaskuvllas .
Dáža oktasašskuvla ii oaččo hehttet Sámedikki válddi viiddideami dán suorggis boahtteáiggis , ja diggi ferte oažžut 	válddi 	maiddái mearridit láhkaásahusaid eará fágaide go sámegillii ja sierra fágaide joatkkaskuvllas .
Sámedikki 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid joatkkaoahpahusa sisdoalu hárrái ferte viiddidit .
Lea lunddolaš ahte Sámediggi ieš áigumušaidis , álbmotrievttálaš prinsihpaid ja Ráđđehusa celkojuvvon sámepolitihka vuođul oažžu 	válddi 	prioriteret makkár doaibmabijuid berre čađahit čuovvolanbarggu oktavuođas .
Sámediggi lea čujuhan ahte ollu surggiin lea dárbu sirdit stuorát 	válddi 	Sámediggái .
Makkár ođđa ja viiddiduvvon 	válddi 	sáhttet sámit oažžut dán doahpagii gullama bokte ?
Makkár praktihkalaš váikkuhusat bohtet das go lea dušše guoskevaš álbmoga iežas dáhttu mii ráddje dan fámu ja 	válddi 	maid dáhttot čađahit ?
Jos Sámediggi galgá sáhttit oažžut dákkár saji , de ferte diggi oažžut doarvái 	válddi 	áššiin mat gusket riikka sámiide .
Sámediggeválgii guorraseapmi ja dikki dohkkejupmi lea maiddái gitta das makkár dáidu dikkis lea doaimmahit 	válddi 	.
Jos sámi luonddu- ja resursaberoštumit galget gozihuvvot dohkálaš vugiin , de lea hirbmat dehálaš dan čielgasit deattuhit plána- ja huksenlágas , ja ahte Sámediggi oažžu dárbbašlaš 	válddi 	dán goziheapmái plánabarggus ( gč. álbmotválljen stivrema , biđggiidahttojuvvon plánabarggu ja ovttasbarggu ) .
Lassin 	válddi 	addimii Sámediggái ferte plána- ja huksenlága sámi beroštumiid deattuheapmi ja vuhtiiváldin maiddái dagahit dan ahte ferte dárkileabbot hábmet deattuhanmearrádusaid sisdoalu sámi areálahálddašanperspektiivvaid dahje riikapolitihkalaš njuolggadusaid hámis .
Sámediggi áigu oččodit 	válddi 	buktit vuostecealkámuša buot sámi guovlluid areálaplánaide vai sámi kultuvrra ja ealáhusaid ja servodateallima luondduvuođđu sihkkarastojuvvo .
Dáža oktasašskuvla ii oaččo hehttet Sámedikki 	válddi 	viiddideami dán suorggis boahtteáiggis , ja diggi ferte oažžut válddi maiddái mearridit láhkaásahusaid eará fágaide go sámegillii ja sierra fágaide joatkkaskuvllas .
Dáža oktasašskuvla ii oaččo hehttet Sámedikki válddi viiddideami dán suorggis boahtteáiggis , ja diggi ferte oažžut 	válddi 	maiddái mearridit láhkaásahusaid eará fágaide go sámegillii ja sierra fágaide joatkkaskuvllas .
Sámedikki 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid joatkkaoahpahusa sisdoalu hárrái ferte viiddidit .
Lea lunddolaš ahte Sámediggi ieš áigumušaidis , álbmotrievttálaš prinsihpaid ja Ráđđehusa celkojuvvon sámepolitihka vuođul oažžu 	válddi 	prioriteret makkár doaibmabijuid berre čađahit čuovvolanbarggu oktavuođas .
Sámediggi lea čujuhan ahte ollu surggiin lea dárbu sirdit stuorát 	válddi 	Sámediggái .
Sámediggi sáhttá addit bargguid , ovddasvástádusa ja 	válddi 	geavahit ja hálddašit foandda ruđaid vuolit orgánii dahje hálddahussii .
Sámedikki presideanta dahje son geasa presideanta 	válddi 	addá , lea foandda lágalaš áirras juolludemiid hálddašeamis .
Sámediggi sáhttá addit bargguid , ovddasvástádusa ja 	válddi 	geavahit ja hálddašit foandda ruđaid vuolit orgánii dahje hálddahussii .
Sámedikki presideanta dahje son geasa presideanta 	válddi 	addá , lea foandda lágalaš áirras juolludemiid hálddašeamis .
Bargojoavkku mandáhtan lea ráhkkanahttit Sámi oahpahusráđi sirdima Sámediggái , man oassin lea bargguid ja 	válddi 	sirdima árvvoštallan .
Dasto čuožžu kapihttalis 3 , 22. siiddus : « Dán lágan barggu mihttomearrin ferte leat gávdnat ortnegiid maid bokte Sámedikkis sáhttá leat nu stuorra vejolaš váikkuhanfápmu go vejolaš sámi servodaga ovddideamis , dan seammás go Ráđđehus doalaha dárbbašlaš ollislaš fágalaš 	válddi 	iežas ovddasvástádussuorgái .
2.10.1 Sámi oahpahussuorgi - 	válddi 	sirdin Sámediggái
Lea jođus proseassa ahte sirdit 	válddi 	oahpahusáššiin Sámediggái .
Dasto čuožžu kapihttalis 3 , 22. siiddus : « Dán lágan barggu mihttomearrin ferte leat gávdnat ortnegiid maid bokte Sámedikkis sáhttá leat nu stuorra vejolaš váikkuhanfápmu go vejolaš sámi servodaga ovddideamis , dan seammás go Ráđđehus doalaha dárbbašlaš ollislaš fágalaš 	válddi 	iežas ovddasvástádussuorgái .
2.10.1 Sámi oahpahussuorgi - 	válddi 	sirdin Sámediggái
Lea jođus proseassa ahte sirdit 	válddi 	oahpahusáššiin Sámediggái .
Go direktøra dahká rievdadusaid máksinbargguid dohkkehanválddi oktavuođas , de galgá bálvá gii lea ožžon 	válddi 	dan dahkat , dieđihit dán kontofievrrideaddjái .
Go direktøra dahká rievdadusaid máksinbargguid dohkkehanválddi oktavuođas , de galgá bálvá gii lea ožžon 	válddi 	dan dahkat , dieđihit dán kontofievrrideaddjái .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren Sámi kulturmuitoráđđái 	válddi 	ja gohččon ráđi hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 lága nr. 50 mielde mii lea kulturmuittuid birra .
Birasgáhttendepartemeanta lea delegeren Sámi kulturmuitoráđđái 	válddi 	ja gohččon ráđi hálddašit sámi kulturmuittuid geassemánu 9. b. 1978 lága nr. 50 mielde mii lea kulturmuittuid birra .
Sámedikki mielas livččii dárbu árvvoštallat áicirolla , sihke ovddasvástádusa , 	válddi 	ja resursadárbbu dáfus .
Sámedikki mielas livččii dárbu árvvoštallat áicirolla , sihke ovddasvástádusa , 	válddi 	ja resursadárbbu dáfus .
Go Sámi oahpahusráđi čállingoddi biddjo Sámedikki 	válddi 	vuollái , de biddjo dat oktii giellaráđi hálddahusain .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Dasto ferte birasgáhtteneiseválddiide addit stuorát 	válddi 	guollebiebmanrusttegiid dohkkeheami oktavuođas , ja ferte bidjat stuorát deattu daid bázahusaid gieđahallamii maid ealáhus buvttada .
Departemeanta ii dáhto sirdit dán 	válddi 	nu guhká go stáhta departemeantta bokte lea eaiggádin dálá hámis .
Sámi kulturráđđi lea delegeren hálddahussii 	válddi 	mieđihit ohcamiidda main ii leat duođi eanet eahpádus , 30 000 kr. rámma siskkabealde , ja válddi biehttalit ohcamiid main ii leat duođi eanet eahpádus dahje masa gustovaš njuolggadusat ja geavahus eai guoskka , vrd. kulturráđi mearrádusa áššis 50/95/50 .
Sámi kulturráđđi lea delegeren hálddahussii válddi mieđihit ohcamiidda main ii leat duođi eanet eahpádus , 30 000 kr. rámma siskkabealde , ja 	válddi 	biehttalit ohcamiid main ii leat duođi eanet eahpádus dahje masa gustovaš njuolggadusat ja geavahus eai guoskka , vrd. kulturráđi mearrádusa áššis 50/95/50 .
Bajábeali ákkaid vuođul ii leat Sámi kulturráđi hálddahus Sámediggeráđi mielas mearridan viidát go maid delegerenmearrádus áššis 50/95/50 addá 	válddi 	dahkat .
Sámediggi lea ovttaoaivilis das ahte rádji ollašuhtti , láhkaaddi ja dubmejeaddji 	válddi 	gaskka lea vuođđoeaktun min servodagas .
Sámediggi lea ovttaoaivilis das ahte rádji ollašuhtti , láhkaaddi ja dubmejeaddji 	válddi 	gaskka lea vuođđoeaktun min servodagas .
139/04/139 Juolludit 	válddi 	hálddahussii - Sámi mánáidgárddiid sierradoarjja
162/04/162 Juolludit 	válddi 	hálddahussii - oahpponeavvobuvttadeapmi
Bušeahtamearrádusas ii leat Sámedikki dievasčoahkkin addán 	válddi 	Sámedikki doarjjastivrii juohkit dan merkejuvvon bušeahtarámma , ja ii ge leat addán válddi ođđasit juohkit geavatkeahtes ruđaid .
Bušeahtamearrádusas ii leat Sámedikki dievasčoahkkin addán válddi Sámedikki doarjjastivrii juohkit dan merkejuvvon bušeahtarámma , ja ii ge leat addán 	válddi 	ođđasit juohkit geavatkeahtes ruđaid .
139/04/139 : Juolludit 	válddi 	hálddahussii - sámi mánáidgárddiid sierradoarjja
162/04/162 : Juolludit 	válddi 	hálddahussii - oahpponeavvobuvttadeapmi
Sámedikki doarjjastivra addá 	válddi 	hálddahussii juolludit stipeanddaid alit ohppui mánáidgárdde- ja oahpahussuorggis .
Regionála stivrenorgána oažžu 	válddi 	váldit vuostái ja juogadit eriid ja lobiid ja čađahit eará doaibmabijuid mat galget leat buorrin vuotna- ja riddoguolásteapmái Finnmárkkus .
Go nissonolmmoš bajásdoallá dievdoolbmo olmmáivuođa ja 	válddi 	, de boahtá nissonolbmo nissonlašvuohta čielgasit ovdan .
Dasa dárbbašuvvojit konsultašuvdna- ja šiehtadallan dagaldumit ja prosedyrat stáhtalaš eiseválddiiguin , erenoamážit duohta jahkásaš bušeahttašiehtadallamiid bokte maid olis Sámedikkis lea vejolaš ovddidit politihka ja doaimmahit 	válddi 	.
Mediat galget krihtihkalaččat bearráigeahččat eiseválddiid sihkkarastin dihte geahččama ja rabasvuođa ja vuostá bargan dihte 	válddi 	boastut geavaheami .
Sámediggi lea ásahuvvon orgánan ja Norgga Stuorradiggi lea dasa addán ruđaid ja fápmudan 	válddi 	.
Doarjja eaktuda ahte festivála árvvoštallá rievdadit vuođđudusa njuolggadusaid vai Sámediggi oažžu 	válddi 	nammadit stivralahtuid vuođđudusa stivrii .
Lávdegotti unnitlohku konstatere dasto ahte muhtun departemeanttaid juolludusat leat bisson seamma dásis vaikko Sámediggi lea ge ožžon stuorát 	válddi 	dahje eanet doaimmaid áššesuorggi siskkobealde .
Ortnega hálddaša Sámediggeráđđi dahje dat orgána masa Sámediggeráđđi fápmuda 	válddi 	.
Láhka addá ovttaskas gildii viiddes 	válddi 	ja ovddasvástádusa hálddašit iežas areálaid ja resurssaid .
Mii áigut dás deattuhit ahte deaŧalaš prinsihppa lea ahte dan láhkahálddašeaddji 	válddi 	maid Sámediggái duođaid čađaha , lea Stuorradiggi njuolga addán .
Jus dáid ulbmiliid galgá olahit , de lea dárbbašlaš čielggadit 	válddi 	ja ovddasvástádusjuogu Sámedikki ja ráđđehusa gaskka .
Báikenammalága § 11 addá Sámediggái 	válddi 	nammadit sámi báikenammakonsuleanttaid .
Jus galgá olahit dáid mihtuid , de lea dárbu čielggadit 	válddi 	ja ovddasvástádusjuogu Sámedikki ja ráđđehusa gaskka .
Dát mielddisbuktá ahte ferte leat čielga juohku Sámedikki ja Ráđđehusa ovddasvástádusa ja 	válddi 	gaskka .
Lea dárbu sihke lasihit ekonomalaš rámmaid , sirdit 	válddi 	ja guorahallat lágaid .
Dán lávdegottis ferte leat mandáhtta čielggadit ja ráhkadit evttohusaid movt rievdadit lágaid ja 	válddi 	das mii guoská sámegillii .
Mihttu :  Sámedikkis lea ovddasvástádus ovddidit sámegiela ja hábmet Norgga sámi giellapolitihka Oassemihttu :  Reviderejuvvon ekonomalaš rámmat , váldi ja lágat mat gusket sámegillii Strategiija :  Nammadit sámi almmolaš lávdegotti mii čielggada lágaid , 	válddi 	, rámmaeavttuid ja ovddasvástádusjuogu sámegiela dáfus .
Jus sirdá 	válddi 	ja ovddasvástádusa ovddidit sámegiela Sámediggái , de bohciida dárbu eambbo rámmajuolludemiide Sámediggái .
Oasseulbmilat :  Lassi rámmajuolludeamit stáhtas sámegiela ovddideapmái  Rámmajuolludeamit sámegielat bálvalusaide njuolga stáhtas suohkaniidda ja fylkkasuohkaniidda Strategiijat :  Ásahit sámi almmolaš lávdegotti mii čielggada lágaid , 	válddi 	, rámmaeavttuid ja ovddasvástádusjuogu sámegiela dáfus  Bearráigeahččat ahte suohkaniid ja fylkasuohkaniid golut guovttegielat bálvalusaide kártejuvvojit  Láhčit dili dasa ahte lihkostuvvan gielladoaibmabijut bohtet fásta doibmii
Sámediggi lea ollislaččat geahčadeamen sámi oahpponeavvuid doarjjaortnega , buvttadeami ja Sámedikki ovddasvástádusa , rolla ja 	válddi 	.
Sámediggi lea evttohan Ráđđehussii ahte addit Sámediggái 	válddi 	mearridit láhkaásahusaid sámediggeválgga čađaheami oktavuođas .
Eaktun ferte leat ahte Sámediggi oažžu nu stuorra 	válddi 	go vejolaš mearridit válggaidis čađaheami .
Bargo- ja searvadahttindepartemeantta ja Sámedikki lahtut leat ovttaoaivilis das ahte Sámedikki váldi kulturmuitolága mielde galgá nannejuvvot lága bokte , muhto Birasgáhttendepartemeantta ja Riikaantikvára lahtut oaivvildit ahte dákkáraš 	válddi 	berrejit departemeanttat fápmudit Sámediggái .
Dát gáibida nana máhtolašvuođa , kapasitehta ja 	válddi 	beassat váikkuhit iežamet eallindillái .
Sámediggi čađaha ollu stuorát ja unnit geahčademiid mii lea oassi 	válddi 	geavaheamis .
Dan lassin mii čuožžu bajábealde lea konsulterejuvvon čuovvovaš konkrehta surggiin : 1 ) mariidnasuorgi ; Sámediggi lea deattuhan ahte loahpalaš mearrádus 	válddi 	sirdimis go guoská gonagasreappáid hálddašeapmái ja akvakultuvrii , sáhttá addojuvvot dušše dalle go boahtá proposišuvdnaevttohus Riddoguolástanlávdegotti čielggadusa vuođul mii guoská olles mearrasámi guvlui .
Bargojoavku mas leat dáiddárorganisašuvnnaid ja Sámedikki láhtut , leat ožžon 	válddi 	árvvoštallat sisaoastinortnega mii buorida almmuhuvvon sámi čáppagirjjálašvuođa ja musihka // luođi háhkanvejolašvuođa .
Sámediggi oaidná dakkár ovddideami mii mearkkaša stuorát 	válddi 	guovddáš sámi servodatsurggiin .
Lea Sámedikki doarjjastivra mii lea foandda ja dan doarjjaortnegiid ovddasvástideaddji , dan 	válddi 	lea Sámediggi delegeren doarjjastivrii .
Stivra oažžu 	válddi 	ráđđádallat sámedikkiiguin sisdoalu birra ja dan birra mo konfereansa ja dievasčoahkkimat geavatlaččat čađahuvvojit .
Eaŋkilmearrádusaid sáhttá guoddalit doarjjastivrii dahje dasa , geasa doarjjastivra lea fápmudan 	válddi 	.
Eaŋkilmearrádusaid sáhttá guoddalit doarjjastivrii dahje dasa , geasa doarjjastivra lea fápmudan 	válddi 	.
Eaŋkilmearrádusaid sáhttá guoddalit doarjjastivrii dahje dasa , geasa doarjjastivra lea fápmudan 	válddi 	.
Eaŋkilmearrádusaid sáhttá guoddalit doarjjastivrii dahje dasa , geasa doarjjastivra lea fápmudan 	válddi 	.
Dát bidjá stuorra gáibádusaid máhtolaš ­vuođa , kapasitehta ja 	válddi 	ektui , vai duođas sáhttit váikkuhit min eallindili .
Muhto dalle fertet mii go leat eamiálbmot oažžut fámu ja 	válddi 	mearridit mii galgá dahkkojuvvot polára guovllui ­neamet , ja rivttes válljemat gáibidit máhtu .
Eaŋkilmearrádusaid sáhttá guoddalit doarjjastivrii dahje dasa , geasa doarjjastivra lea fápmudan 	válddi 	.
Sámelága § 2-1 mudde Sámedikki bargguid ja 	válddi 	.
Sámedikki vejolaš 	válddi 	ferte danne vuolggahit eará riektevuođuin go sámelága vuođul .
Láhka Sámedikki ja eará sámi vuoigatvuođaid birra ( sámeláhka ) , § 2-6 , addá Sámediggái 	válddi 	mieđihit jienastuslogu geavaheapmái .
Maiddái Sámedikki mielas berre geahččat kritihkalaččat lága hálddašeami , ja gielddaid 	válddi 	fievrridit iehčanas politihka dán suorggis .
Stuorradiggi attii Gonagassii 	válddi 	mearridit láhkaásahusa mas lagat mearrádusat hálddašeapmái .
Guovlulaš stivrenorgána oažžu 	válddi 	vuostáiváldit ja juohkit bivdoeriid ja lobiid ja dahkat eará disponeremiid ovdánahttin dihte vuotna- ja riddobivddu Finnmárkkus .
Eatnamiid stivren- ja hálddašanláhkaaddimis mas dovddastuvvo ja dohkkehuvvo ahte gávdnojit oktasaš ja ovttaskas sámi vuoigatvuođat , lea sihke eanaeaiggát hápmásaš orgána ja orgána mii čađaha almmolašrievttálaš 	válddi 	identifiserekeahtes eaiggádiid bealis ja geavahanrievtti oamasteddjiid beales .
Ođđa plána- ja huksenlága doaimmaide gullá maiddái sámi luondduvuđđosa sihkkarastin , ja Sámediggi lea ožžon 	válddi 	bidjat vuosteákkaid plánaide main lea stuorra mearkkašupmi sámi kultuvrii ja ealáhusbargui .
Eaŋkilmearrádusaid sáhttá guoddalit doarjjastivrii dahje dasa , geasa doarjjastivra lea fápmudan 	válddi 	.
Sámedikkis lea mearridanváldi áššesurggiin , main guovddášeiseválddit leat addán Sámediggái dakkár 	válddi 	, nugo kulturmuitosuodjalusas , oahpahusas , gielas , ealáhusas ja kultuvrras .
Sámediggi háliida dárbbašlaš 	válddi 	vai sáhttit fállat sámi ohppiide sámi skuvlla .
	Assu corpus –
Ja vaikko Norga dáinna addá sihke fámu ja 	válddi 	EU:ii , de eai leat olbmot ožžon doarvái dieđuid šiehtadusa sisdoalus eaige makkár váikkuhusaid dát sáhttá min riikii buvttihit .
Mihttu lea hehttet ahte Sámediggi oažžu 	válddi 	luonddus , kultuvrras ja servodateallimis .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	dahkat áigumuššiehtadusa kontorservice Eiendomain láigohit kántorlanjaid 850,- ru. kvadratmehtaris // jahkái rámma siskkobealde .
Sátnejođiheaddji oažžu 	válddi 	dahkat šiehtadusa Kontorservice Eiendomain láigohit kántorlanjaid , main lea 850 ruvnno njealjádasmettara láigu jahkái .
Synnøve mielas lea oalle hástalus dat go Sámediggi lea ožžon 	válddi 	sámi dáiddáriid áššiid ovdánahttet .
Mii han bargat dan nammii , ahte Sámediggi galgá eambbo 	válddi 	oažžut .
Lea go Ipmil addán didjiide 	válddi 	?
Jesusii goit ii lean addán dakkár 	válddi 	.
De lean ge máŋgii smiehtadan , ahte maid dal dainna kristtálašvuođain , go juo lea addon báhppii ja su vehkii 	válddi 	cealkit duomu eará suttolaččaid badjel , nugo villa-oskkolaččat dolin dahke , vai leat go ođđa dakkáraččat ja masa bat de adno Ipmil , go sis han lea duopmobeaivi beaivválaččat .
Dáinna lágiin ordnejeaddji joavku 	válddi 	golli !
Muhto ILO lea addán Sámediggái 	válddi 	buktit ovdan maiddái nuortalaččaid áššiid .
– Áigi sámediggái oažžut 	válddi 	
Johtti olmmái 	válddi 	gielkka ja ákšu , ja manai muorra-meahccái .
Dan ipmirdii girku soađi vuolde , go 	válddi 	bajás qvisling-girkuin ahte báhpat heaittihedje iežaset stáhtalaš ámmáhiid , ja searvegottit čuvvo iežaset báhpaid .
NBR riikkačoahkkin gáibida ahte Sámi vuoigatvuođa lávdegoddi oažžu 	válddi 	evttohit mainna lágiin buoridit boazodoalu vuoigatvuođaid olggobealde Finnmárkku .
Stuoradiggedieđáhusas Samedikke doaimma birra , mii Stáhtaráđđái bidjui mannan bearjadaga , bođii ovdan ahte Stuoradiggi hálida eambbo 	válddi 	addit Sámediggái .
De mun gohččon mu boatnji viežžat čázi ja son 	válddi 	eabbariid ja manai olggos trahppa nala , ja de bisánii ja oaidná stuora báruid , mat leat nu alladat dego várit .
Leansmánni ja 	válddi 	eamit suorganeigga .
Soalddát válddii leansmánni biktasiid ja burgigođii 	válddi 	eamida biktasiid .
Doppe gávnnai son silbabastteža mas lei 	válddi 	namma .
Soalddát vulggii olggos váccašit , go son de deaivvai 	válddi 	.
Son árvidii ahte soalddát lea leamaš dan seamma viesus gos son ja 	válddi 	eamit leigga mannan ija .
- Oaččut čuođi dála jus it muital šat eambbo , logai 	válddi 	eamit soalddáhii .
Ja seammás váldet 	válddi 	eretbidjat báhpaid geat eai leat ovttaoaivilis singuin .
Beardna 	válddi 	gielkka nu ahte ii ádján , ja manai njurggu vulos .
Kulturdepartemeanta lea addán 	válddi 	Duhátjagimolsašupmi - Norga 2000 AS .
Stivrenjoavku lea namuhuvvon radiofitnodagaid alimus direktørain ja NRK Einar Førde , YLE Arne Wessberg ja SR Lisa Söderberg leat addán stivrejovkui bargun ja 	válddi 	válbmet sámi radio davviriikkalaš kanála .
Dán vuoru son lea geavahan dán 	válddi 	iežas buorren ja Min Áiggi bokte dieđihan movt son áigu čállit Guovdageain-čoahkkima beavdegirjji .
Maiddái min bargiidbellodaga sámediggejoavkku ulbmil lea ahte sámediggi galgá oažžut eambbo 	válddi 	.
– Ii leat oba vejolaš ge addit dákkár lobiid ja 	válddi 	go Statskog lea ožžon , ja danin ii sáhte Statskoga váldi dohkkehuvvot .
– Fylkkamánni ii leat ádden Sámelága ulbmila ja dan 	válddi 	ja ovddasvástádusa maid dat addá .
Sáhttáge jearrat sápmelaččain , ahte válljedettiineaset sámidiggái áirásiid leatgo sii seammás jurddašan 	válddi 	sirdit sátnejođiheaddjái ja hálddahussii ?
Eanas oassi suohkaniin // gielddain ožžo 	válddi 	vuoruhit prošeavttaid , muhto fertejit gal dieđihit giellaráđđái makkár prošeavttaid áigot čađahit .
Girkoráđđi ávžžuha maid garrasit ahte Sámediggi oažžu 	válddi 	gieldit huksemiid sámi geavahan- ja ássanguovlluin mat sáhttet vahágahttit sámi ealáhusaid , muhto eaktun galgá ahte sámediggi ii geavat boastut dákkár váikkuhangaskaoami .
Muhto Ruošša 	válddi 	áigge dilli nuppástuvai .
Ruošša 	válddi 	áigge čara attii dákkár mearrádusaid mainna oaivilin lei ođđaássiid oažžun davás .
Dálá olbmuide orru leamen dehálaš čohkket dávvira , dahkat iežaset eallima álkibun ja nuppádassii čájehit nuppiide riggodaga ja 	válddi 	.
Kárášjoga Johttisápmelaččaid Searvvi ovdaolmmoš Nils Anders Eira ii ge loga dárbbašlažžan rievdadit lágaid nu ahte boazodoallohálddahus oažžu 	válddi 	bákkuin njuovahit ealuid .
	Avvir corpus –
Ieš guđet sivat Go Ávvir 	válddi 	oktavuođa skuvllain Kárášjogas , Guovdageainnus ja Deanus jearran dihte manin eai leat vuoruhan doaluin finadit , de ledje sis iešguđet sivat manin eai lean girjedoaluin .
– Gielddas lea sihke politihkalaš ja kultuvrralaš dovdu ja máhtu báikkiid birra ja mii eat hálit muhtin ovttaskas byrokráhtii addit 	válddi 	mearridit gii oažžu vuodjinlobi vai ii min gielddaássiin , dadjá Olli .
Gaup lohká lávdegoddi vuodjenlobi addin lea guhkkin olggobealde sierravuodjinlobi lávdegotti 	válddi 	.
Gielda vuovdá Kárášjoga gielddastivra lea addán ovdagoddái 	válddi 	mearridit duktasaji hatti , juoga mii dahkko boahtte ovdagottečoahkkimis .
Ii ge Vars loga alddis makkár ge 	válddi 	čállit vuollái nama báhpiriidda go ii leat filbmafestivála stivrras .
Son ii jáhke vuotnaguolástuslávdegottis šaddat nu olu geavatlaš ávkin guolásteddjiide , earret dan ahte sii ožžot 	válddi 	digaštallat bivdobierggasregulerema vuonas .
Son 	válddi 	eamida mielde ja vulggii máilmmi speallanguovddážii .
Demokratiija dávda Son atná demokratijii stuorra váttisvuohtan go sámiin leat duppal jienat , sihke dábálaš Norgga válggaide , muhto seammás sierranas jienastanváldi Sámediggái , mii dađistaga oažžu eambbo ahte eambbo 	válddi 	.
– Čielga balddihan kampánja kari on 24 October , 2008 11:00:00 – Finnmárkkus leat dađi bahábut ain olbmot geat geahččalit vuosttildit sámi áššiid ovdáneami ja dan ahte sámit ožžot eanet 	válddi 	ja iešmearridanvejolaš ­vuođaid , lohká Egil Olli ja čujuha Dag T. Elgvina čuoččuhusaide ivttá Ávviris .
Elgvin oaivvilda dan go Sámediggi dađistaga oažžu eambbo 	válddi 	ja go sámit gáibidit sierra vearroortnegiid duođaštit su oainnu .
– Das leat stuorra rievdadeamit mat evttohuvvojit , nu go garrasat bearráigeahču , ovttastit ásahusaid ja Sámediggái 	válddi 	nammadit stivralahtuid , čujuhii Hansen .
Ja manne ii galggašii Sámediggi oažžut nammadan 	válddi 	sámi ásahusaid stivrii , dajai Trosten earret eará .
Searvi leige addán diggegoddái 	válddi 	mearredit áššegoluid sturrodaga .
Kultuvrralaš symbolaide sáhtii laktásit 	válddi 	geavaheapmi : mánáid sáhtte ráŋggáštit juos sii hálle sámegiela dahje juos sii eai vuollánan borrat dihto borramušaid .
Sámediggái eambbo 	válddi 	Sámediggepresideantta Egil Olli mielas ferte Sámediggi oažžut ollu eambbo válddi boazodoallošiehtadusa hábmemii boahtte áiggis .
Sámediggái eambbo válddi Sámediggepresideantta Egil Olli mielas ferte Sámediggi oažžut ollu eambbo 	válddi 	boazodoallošiehtadusa hábmemii boahtte áiggis .
Ferten maid dadjat ahte ii leat njulgestaga ovtta eaŋkil ášši dihte ahte ná árvvoštallo delegerejuvvot 	válddi 	, muhto áigi rievdá ja mii fertet maid njuovžileappot oažžut áššiid dohko gosa dat galget , čilge ráđđeolmmái Keskitalo Ášši duogáš Daid maŋemus jagiid leat billisteamit suohkana opmodagaide ja áitagat suohkana bargiid vuostá lassánan , ja dakkár dilis lea de buoret jođánit áššiid meannudit .
Sihkkarastin dihte jođánis meannudeami suohkana bealis , de lea buot buoremus ahte ráđđeolmmái oažžu 	válddi 	váidit ášši politiijaide , cegget priváhta ráŋggáštusášši ja gáibidit almmolaš áššáskuhttima .
Suohkana láhka ii dattetge atte sátnejođiheaddjái 	válddi 	iešheanalaččat váidit áššiid politiijaide , cegget priváhta ráŋggáštusášši dahje gáibidit almmolaš áššáskuhttima .
Ii leat vejolašvuohta vaikko geasa addit sátnejođiheaddji 	válddi 	, earret jus sierraláhkaaddin addá vejolašvuođa .
Árvvoštallan Suohkanlága vuođul de sáhttá ráđđeolbmái delegeret 	válddi 	eaŋkil áššiid mearridit , dahje áššiid gos ii leat prinsihpa birra sáhka .
avvir.no : Stággobivdit roahkastan 	válddi 	ja vuoigatvuođaid
Stággobivdit roahkastan 	válddi 	ja vuoigatvuođaid margget on 19 June , 2009 03:01:00 Deanulávdegoddi , mii čoahkkanii Buolbmágii Detnui maŋŋebárggas gaskavahkkui , gieđahalai dehálaš gažaldagaid Deanu čázadaga ođđa báikkálaš hálddašeamis .
Muhto Varsi lohká loahpalaččat hui duhtavaš go orru dan láhkai mannamin ahte sii ožžot goit muhtun muddui 	válddi 	dan ođđa Deanujoga hálddahusas .
– Juste dán áššis leat sii oaguhan ja njulgestaga mobben mu , dadjá Nils Gaup ja lasiha : – Seammás vuhtto dan áššis ahte moadde politiija leat geavahan iežaska 	válddi 	ja fámu su vuostá ja dat lea suorggahahtti .
Suoma Sámedikki presideantta Klemetti Näkkäläjärvi muitala , ahte Alke-láhkaevttohus boahtá hui olu lasihit eanangoddelihtuid , dáppe Sámi leanas Lappi lihtu 	válddi 	.
Jos ovdamearkka dihte Alke-láhka boahtá fápmui , de lea váttis oažžut lágas nannejuvvon 	válddi 	eret eiseválddiin , dadjá Klemetti Näkkäläjärvi .
Preassadieđáhusas čállá bargo- ja searvadahttinministtar Dag Terje Andersen : – Mii leat nannen sámi giela ja kultuvrra , addán Sámediggái eanet 	válddi 	ja dadjamuša ja bidjan sámiid árgabeaivvi diliid guovddážii .
Eat heaittit Sámedikki Mathis Hætta on 26 August , 2009 03:01:00 – Olgeš gal ii goassege boađe heaittihit Sámedikki , muhto mii eat boađe addit gal eanet 	válddi 	Sámediggái boahtte áiggis jus mii leat ráđđehusas maŋŋel stuoradiggeválggaid , dadjá Finnmárkku Olgeža Frank Bakke Jensen .
Siviilaáittardeaddji ii oainne ahte hálddašeapmi addá departementii 	válddi 	rivvet vuoigatvuođaid ovttasge eret .
Boazodoallostivra han lea bajimus boazodoalloorgána , mii lea ožžon 	válddi 	Eanadoallodepartemeanttas čoavdit dákkár áššiid , lohká son .
Maiddái Sámedikki mielas berre geahččat kritihkalaččat lága hálddašeami , ja gielddaid 	válddi 	fievrridit iehčanas politihka dán suorggis .
Riekti cealká ahte áššit mat sisttisdollet persovdnadieđuid , eai sáhte garvit duopmostuoluid 	válddi 	ja spiehkastit , láhkavuođu haga , ortnegis mii muđui gusto ášševuolggaheapme- ja guoddalangelbbolašvuođa ektui .
Álbmoga áirasa oaivil vuittii Alimusrievttis hálddahusa 	válddi 	, Finnmárkku fylkka ­mánni ja Hålogalándda lágamánnerievtti oainnuid vuostá .
Alimusriekti lea válljen dulkot dan ahte gielddastivra § 30:s lea delegeren 	válddi 	mánnásuodjalushovdii .
Almmolaš 	válddi 	bargun lea ovddidit ovttaskas olbmo vejolašvuođaid oassálastit servodaga doaibmamii ja váikkuhit sutnje alcces guoski mearrádusdahkamii .
Muosáhan , ahte dás buorebutge SSG geavaha autoritára 	válddi 	.
Dahke gal eai atte ákka dakkár ipmárdussii , ahte livččen oaidnime sámi servviid rihpame sámedikkis 	válddi 	.
Lloyde 	válddi 	oktavuođa musihkkarguoktáin ovdalaš RiverCupa , ja hásttii sudno boahtit nugo sii ledje šiehttan ovddit jagi .
Vuosttáš negatiivvalaš bealli medias bođii njuolga maŋŋel go Romsa lei ožžon OG-ohcci 	válddi 	.
Sámediggi galgá maid oažžut eanet 	válddi 	kultuvrra ektui:– Sámediggi galgá de ieš ovdamearkadihti vuoruhit ja čađahit kulturvisttiid huksema , lohká Hanssen .
Searvi leige addán diggegoddái 	válddi 	mearredit áššegoluid sturrodaga .
Stáhta lea addán dál 	válddi 	Finnmárkku Fylkkamánnái ráđđádallat girjelágádusaiguin oastinortnega .
Lea justa nuppeláhkai , guovllustivrra ii addán boazodoalloagronomii 	válddi 	gaikut áiddiid , vaikko agronoma ávžžuhii ahte áiddit galget gaikojuvvot , lohká sadjásaš boazodoalloagronoma Ingolf Balto .
Son atná demokratijii stuorra váttisvuohtan go sámiin leat duppal jienat , sihke dábálaš Norgga válggaide , muhto seammás sierranas jienastanváldi Sámediggái , mii dađistaga oažžu eambbo ahte eambbo 	válddi 	.
Politihkkáriidda eambo 	válddi 	ja ságajođiheaddjis fas geahpidit .
Politihkkáriidda eambo 	válddi 	ja ságajođiheaddjis fas geahpidit .
Bossegohpi 	válddi 	geasseluomu bajimusas goalmmát divišuvnnas .
– Finnmárkkus leat dađi bahábut ain olbmot geat geahččalit vuosttildit sámi áššiid ovdáneami ja dan ahte sámit ožžot eanet 	válddi 	ja iešmearridanvejolaš ­vuođaid , lohká Egil Olli ja čujuha Dag T. Elgvina čuoččuhusaide ivttá Ávviris .
Elgvin oaivvilda dan go Sámediggi dađistaga oažžu eambbo 	válddi 	ja go sámit gáibidit sierra vearroortnegiid duođaštit su oainnu .
– Das leat stuorra rievdadeamit mat evttohuvvojit , nu go garrasat bearráigeahču , ovttastit ásahusaid ja Sámediggái 	válddi 	nammadit stivralahtuid , čujuhii Hansen .
Ja manne ii galggašii Sámediggi oažžut nammadan 	válddi 	sámi ásahusaid stivrii , dajai Trosten earret eará .
Sihke politiijat , duopmárat ja eará 	válddi 	doallit leat miel laht ­tun Frimurer losje ­nis .
Dakka maŋŋel go Gaup lei vuoitán NM , de 	válddi 	Per Kristian Helling oktavuođa suinna .
Ryan ii hálit addit Norgga 430 suohkaniidda dán 	válddi 	mearredit meahccejohtolatlága .
Aili Keskitalo oainnu mielde ii sáhte Sámediggi dohkkehit lága jus Ráđđehus dattetge dohkkeha ásahit eamiálbmotdivada láhkii , go ovddeš presideanta oaidná dehálažžan ahte Sámedikki oažžu lágalaš 	válddi 	gieldit ruvkedoaimmaid sámeguovlluin .
Norgga boanddaidsearvi lea riikkaviidosaš akšuvnnain 	válddi 	váldán 55 báikkálaš aviissain .
Gielddalágas čuožžu ahte dákkáraš mearrádusat sáhttet 	válddi 	sirdit delegašuvdna njuolg ­gadusain .
– Go buohtastahttá divahattiid mat ledje ovdal go FeFo 	válddi 	badjelasas hálddašit buot Finnmárkku eatnamiid ja dála hattiid , de lea divahattit lassánan máŋggain čuđiin proseanttain , lohká Isak Mathis O. Hætta ja lohká bartahattiid balddihahtti divrrasin dábálaš olbmuide .
Sámedikki bargosurggiid ja 	válddi 	hárrái Sámelága paragráfa 2.1 dadjá : Sámedikki bargun leat buot barggut mat dikki mielas erenoamážit gullet sámi álbmogii .
Stággobivdit roahkastan 	válddi 	
Loahpas LBT rájai riidovearjju ja ložžii gáibádusaid nu sakka ahte mieđihii stággobivdiide vuoigatvuođaid ja 	válddi 	.
Muhto Varsi lohká loahpalaččat hui duhtavaš go orru dan láhkai mannamin ahte sii ožžot goit muhtun muddui 	válddi 	dan ođđa Deanujoga hálddahusas .
ROAHKASTII VUOITTU : DLBS-Deanu luossabivdiid searvvi jođiheaddji Ingrid Nordahl lea buoremuddui roahkastan sihke vuoigatvuođaid ja 	válddi 	dan ođđa báikkálaš hálddašeami
Mii geat orrut Romssas ja lulás , ja geat aitto leat bargagoahtán vuoigatvuođaiguin , vásihit dán ollislaš vuolláneapmin stáhta 	válddi 	fámuin .
Livččii lunddolaš ahte ásahus // álbmotválljejuvvon ásahus oažžu fámu ja 	válddi 	mii lea dan árvosaš .
Mat ja geat leat goahcan juolludit Sámediggái eanet fámu ja 	válddi 	?
Vaikko vel dat bellodat ii soaitte ge 	válddi 	oažžut , de goitge Bb politihkka váikkuhuvvo dainna áitagiin ahte OvB njiellá sin jienasteddjiid jus eai daga dainna maidege .
Bissehit olbmuid beassamis eallinvuođuset dikšut , nugo dáhpáhuvai 1852:s ja lea mearrasámiide dáhpáhuvvan gitta 2009 rádjai , dagaha 	válddi 	ja vuostehágu .
– Dasa jáhkán sivvan go mii dáhttut addit 	válddi 	suohkaniidda hálddašitiežaset guovlluid ja áššiid , dadjá son.4 .
, go dan 	válddi 	leat ožžon plána - ja huksenlágas .
Lea čielggas ahte bohtet stuora váikkuhusat Sámediggái ja sámiide jus , dahje go , Ovddádusbellodat oažžu eanet 	válddi 	Stuoradikkis dahje Ráđđehusas .
Guktot háliidit ahte Sámedikki galgá oažžut 	válddi 	giella- , kultuvra- ja oahppoáššiid .
Dakkár 	válddi 	stivret media vuoruhemiid eai berre politihkkarat addit eai ovtta ge ráđđeolbmái , gos juo leaš Norgga riikkas .
– Juste dán áššis leat sii oaguhan ja njulgestaga mobben mu , dadjá Nils Gaup ja lasiha : – Seammás vuhtto dan áššis ahte moadde politiija leat geavahan iežaska 	válddi 	ja fámu su vuostá ja dat lea suorggahahtti .
Maŋŋel revya 	válddi 	Partapuoli oktavuođa su olbmáiguin .
Eiseválddit čuvvot bagadallančállosa juste mo čuožžu , de eai beasa ieža riekteguoddit maidege dadjat , earret jus ieža gáibidit dan , ja maiddái jus siiddat ja siidaossosat addet orohahkii 	válddi 	ovddastit iežaset , muđui ii leat doallevaš , oaivvilda Guovdageainnu Boazodoallohálddahusa agronoma Mikkel Ailu Gaup .
Kultuvrralaš symbolaide sáhtii laktásit 	válddi 	geavaheapmi : mánáid sáhtte ráŋggáštit juos sii hálle sámegiela dahje juos sii eai vuollánan borrat dihto borramušaid .
Gielddat berrejit oažžut eanet 	válddi 	minerálaáššiid meannudeames , ja maid ahte boazodoallu beasašii buktit oaiviliid ovdan areálaid ektui .
Láhkaevttohus lasiha eanangoddelihtuid 	válddi 	.
Ođđa guovlluid gárggiidan láhkaevttohus Suoma bealde lasiha eanangoddelihtuid ja gielddaid 	válddi 	ii ge váldde vuhtii doarvái sápmelaččaid vuoigatvuođaid Sámedikki mielas .
Suoma Sámedikki presideantta Klemetti Näkkäläjärvi muitala , ahte Alke-láhkaevttohus boahtá hui olu lasihit eanangoddelihtuid , dáppe Sámi leanas Lappi lihtu 	válddi 	.
Jos ovdamearkka dihte Alke-láhka boahtá fápmui , de lea váttis oažžut lágas nannejuvvon 	válddi 	eret eiseválddiin , dadjá Klemetti Näkkäläjärvi .
Sihke miessemánu ja borgemánu oaivilmihtádusaid bokte dorjot vihta proseanta Sámedikke jienasteddjiin Árja , dat dagaha ovtta 	válddi 	.
– Lea áibbas veadjemeahttun ipmirdit ahte Finnmárkku politihkkarat dat leat geat obanassiige leat mielas vuostálastit láhkaevttohusa mii sihkkarasttášii finnmárkulaččaide lágalaš rievtti resurssaide ja 	válddi 	hálddašit ja reguleret dan , dadjá Pedersen .
Livččii juo buoret addit oahpahusa bealde 	válddi 	njuolga Sámediggái , gos dat diehtu dál lea ja gos dat vižžojuvvo .
Mo ovdamearkka dihte leanaráđđehus ja dás duohko ođđa Alke-láhkaevttohusa vuođul Lappi lihttu geavaha 	válddi 	nu go ieš jurddaša leat buoremus .
Suoma Sámedikki ságadoalli Klemetti Näkkäläjärvi mielas oahpahusa bealde livčče buorre addit 	válddi 	Sámediggái , go suopmelaš eiseválddiid dásis ii gávdno áššedovdamuš .
Ovttaoaivilis ráddjet Deanulávdegotti 	válddi 	
LBD generálačoahkkin leai ovttaoaivilis das maid LBD stivra evttohii gáržžidit Deanulávdegotti 	válddi 	.
Lávvardat áviissas čáliimet LBD jođiheaddjis Reidar Varsis gii evttohii gáržžidit Deanulávdegotti 	válddi 	dan ođđa báikkálaš hálddašeami barggus .
SClBÁigot ráddjet Deanulávdegotti 	válddi 	
– Allet rievdat 	válddi 	
Sámediggi gáibida eambbo 	válddi 	boahtte áiggi luossahálddašeamis , ja ahte mearraluossa ja johkaluossa hálddašeamis galgá leat čanastagat .
Prošeakta lea golmmajahkásaš ja siskkilda dakkár surggiid go oahpahusa ja dutkama , giela ja kultuvrra , ekonomiija , mediaid , árbevirolaš ealáhusaid , eatnamiid ja resurssaid , dearvvasvuođa- ja sosiálasuorggi ja Sámedikki politihkalaš 	válddi 	.
Ollis aŋkke lea čielga oaidnu ahte Sámediggi ferte oažžut eanemus 	válddi 	hábmet boazodoallopolitihka boahtteáiggis , ja dat dieđáhus lea vuosttaš lávki dan guvlui .
Ferten maid dadjat ahte ii leat njulgestaga ovtta eaŋkil ášši dihte ahte ná árvvoštallo delegerejuvvot 	válddi 	, muhto áigi rievdá ja mii fertet maid njuovžileappot oažžut áššiid dohko gosa dat galget , čilge ráđđeolmmái Keskitalo
Sihkkarastin dihte jođánis meannudeami suohkana bealis , de lea buot buoremus ahte ráđđeolmmái oažžu 	válddi 	váidit ášši politiijaide , cegget priváhta ráŋggáštusášši ja gáibidit almmolaš áššáskuhttima .
Suohkana láhka ii dattetge atte sátnejođiheaddjái 	válddi 	iešheanalaččat váidit áššiid politiijaide , cegget priváhta ráŋggáštusášši dahje gáibidit almmolaš áššáskuhttima .
Ii leat vejolašvuohta vaikko geasa addit sátnejođiheaddji 	válddi 	, earret jus sierraláhkaaddin addá vejolašvuođa .
Suohkanlága vuođul de sáhttá ráđđeolbmái delegeret 	válddi 	eaŋkil áššiid mearridit , dahje áššiid gos ii leat prinsihpa birra sáhka .
– Olgeš gal ii goassege boađe heaittihit Sámedikki , muhto mii eat boađe addit gal eanet 	válddi 	Sámediggái boahtte áiggis jus mii leat ráđđehusas maŋŋel stuoradiggeválggaid , dadjá Finnmárkku Olgeža Frank Bakke Jensen .
– Hui buorre ja suohtas gullat ahte mii ovdánit , ja ággan dasa jáhkán lea ahte mii sihttát 	válddi 	suohkaniid dássái , ahte suohkana olbmot ieža mearridit áššiid ja guovllu , dadjá Ovddádusbellodaga Sámedikke listtu vuosttaš kandidáhtta Ávjovári válgabiires Svein Ole Sandvik .
Olgeš ii hálit addit eanet 	válddi 	Sámediggái .
Gos ja goas lea son ožžon diekkár politihkalaš 	válddi 	?
Egil Olli mielas aŋkke ii leat riekta ahte boazodoallu , mii lea čielga sámi ealáhus , galgá čuožžut olggobealde Sámedikki 	válddi 	.
Kárášjoga nieida Máret Elle Teigen Porsanger 	válddi 	ruoktot guokte gehččiidvuoiti bálkkašumiid .
Preassadieđáhusas čállá bargo- ja searvadahttinministtar Dag Terje Andersen : – Mii leat nannen sámi giela ja kultuvrra , addán Sámediggái eanet 	válddi 	ja dadjamuša ja bidjan sámiid árgabeaivvi diliid guovddážii .
Ferte bidjat eavttuid ja Sámediggi ferte oažžut hálddašanreaidduid ja 	válddi 	stivret boazodoalu , dadjá son ja čilge ahte sii eai oainne eará čovdosa dása .
– Heajos bealit leat ahte Sámediggi ii mearrit maidege nu go boraspireáššiin ja eananhálddašeamis nu go dál lea dilli , dadjá son ja deattuha ahte danin oaivvildit sii ahte Sámediggi ferte oažžut eanet 	válddi 	stivret dáin áššiin .
– Sámevuoigatvuođalávdegoddi 2 lea ožžon 	válddi 	geahčadit boazodoalolága dahje osiid das .
Áigu eanet 	válddi 	Sámediggái
Prospero lea herttot Milanos Itálias , muhto rivvehallá vieljastis 	válddi 	.
Manne adde 	válddi 	
Son jearai NSR Gunn Britt Retteris ahte manne son NSR skeŋkii fámu Bargiidbellodahkii go Aili Keskitalo geassádii Sámediggepresideantan – Mii eat attan dan 	válddi 	Bargiidbellodahkii , mii šattaimet nu dáhkkát go eat šat nagodan ovttasbargat daiguin earuiguin , dat lei veadjemeahttun joatkit dajai Gunn Britt Retter .
Janoš Trosten lea ges Ofelaš nammasaš listtu njunuš ja son háliida eanet 	válddi 	guovllu olbmuide Mathis Hætta
Olaf Hansen eret Fanasgiettis cuiggodii go NSR addi 	válddi 	Bargiidbellodahkii Mathis Hætta
Issát Sámmolis han lea buorre dilli bargat , ja son han ieš logai ahte sáhttá bargat lágidemiin go oažžu 	válddi 	dasa , lohká Gaup Eira .
– Mun rehkenasttán juohke orohaga siidaassosat leat addán 	válddi 	stivrii bargat áššiin , ja ahte lea čielggas buohkaide ahte Statnett gii lea huksejeaddji galgá máksit goluid juridihkalaš veahkkái mii šaddá siiddaide ja siidaossosiidda geaidda dát linjá guoská , lohká Jonassen .
Rehkenasttán ahte sii leat ožžon siidaossosiin 	válddi 	bargat áššiin , lohká advokáhtta John Jonassen gii ovddasta siidaossosiid , guđa orohagas .
Bæhr deattuha ahte boazodoallu lea aiddobáliid ožžon ođđa boazodoallolága mii addá ealáhussii alcces 	válddi 	unnidit boazologuid .
Stuoradiggi dohkkehii geassemánu 1. b 1993:s Váldošiehtadusa boazodollui ( St prp nr 66 ( 1992-93 ) ) ja juolludii 	válddi 	Eanandoallo- ja biebmodepartementii šiehtadallat Norgga Boazosápmelaččaid Riikkaservviin ( NBR ) jahkásaš šiehtadusaid boazodoalloealáhusain .
Fire-Máhtte lei mielde 35 jagi dássái goddimen gumpe maid bivdofuođđu dalle 	válddi 	mielde lulás ja bissehii .
Fefo:s ii leat 	válddi 	sihkkut dakkáraš njuolggadusa .
Departemeanta lea báikkálaš dássái addán 	válddi 	mearridit gosa luossagárddit sáhttet ásahuvvot .
Ohcejohka gieldda beakkán riidos politihkkarat leat dahkan veadjemeahttuma vejolažžan ja leat soabalaččat juogadan 	válddi 	ja ovddasvástádusa buot 15 lahtu gaskka .
Guovddášbellodaga politihkar ja vuođđodorvolávdegotti jođiheaddji Väinö Guttorm dadjá ahte árbevirolaččat leamašan Ohcejogas maid vuohkin , ahte eanetlohku geavaha okto visot 	válddi 	.
Guttorm loktege háhta eará Guovddášbellodaga politihkkariidda go leat dál duostan dohkkehit 	válddi 	juogadeami unnit joavkkuiguin .
Son jáhkká ahte dát 	válddi 	juogadansoahpamuš lea ávkin áššiid dikšumii , gielddalaččaide ja maid Guovddášbellodahkii gieldda dásis .
Gilvu joatkašuvvá válggain maŋŋá joavkkuid gaskka oažžun dihte stuorámus vejolaš 	válddi 	.
RIEVDADII MEARRÁDUSA : Doaibmi politimeasttir Oarje-Finnmárkkus Morten Daae imaštii go Guovdageainnu leansmánni ii loga 	válddi 	steŋget luotta Guovdageainnus .
– Eat dáhto massit 	válddi 	ođđa báikkálaš hálddašeamis
Máre Jovnna leai dan ovdal jo ožžon lobi čađahit sihke gásttašemiid ja eahkediid mállásiid , nuba dan maŋŋá bisma attii Máre Jovnnii vel lassin báhpalaš 	válddi 	.
De ii lean earret go fas geahččalit čiekŋalassii beassat mii 	válddi 	hirbmat olu fámuid mis .
Sámediggái eambbo 	válddi 	
Sámediggepresideantta Egil Olli mielas ferte Sámediggi oažžut ollu eambbo 	válddi 	boazodoallošiehtadusa hábmemii boahtte áiggis .
Maŋŋel go Sámediggi ásahuvvui leat go de sámi searvvit mássan politihkalaš 	válddi 	?
Suoma bealde ballet Sámedikki 	válddi 	geahppánit jus ALKU-fidnu čađahuvvo .
Dasa lassin veadjá dus lihkku barggu dáfus ja soaittát beassat mátkkoštit dahje ovddidit dan 	válddi 	mii dus lea barggus .
Mearrádus čuovvu Finnmárkku ráđi ávžžuhusa , ja soahpá oktii mišuvnna guhkit áigge áigumušaide mas hálidit stuorát 	válddi 	ja ovddasvástádusa addit Sámemišuvnna guovlluráđđái Finnmárkkus .
Son 	válddi 	álo mu vuostá rabasvuođain ja movttiidemiin go dasa lei dárbu , muhto almma seagukeahttá mu bismabálvalussii .
Son dovddiidii sápmelaččaid dakkár álbmogin mii lea duolmmastuvvon norgalaš 	válddi 	gámavuođu vuollái .
Čakčamánu 11. beaivvi 1973 vuittii Chile militeara presideanta Allende ráđđehusa vuostá 	válddi 	gomiheamis .
Seammás maŋŋá 	válddi 	gomiheami dagai ođđa váldi buot sosialisttalaš bellodagaid lobiheapmin .
leat dábálaš barggut , muhto leat dasa lassin ožžon stádalaš 	válddi 	vurket sámi fanashuksen árbevieruid .
Duohtavuođas lea nu mot FeFo stivrajođiheaddji Harald Larssen lohká , ahte lea FeFo mii mearrida ealgaeriid juohkima , ii ge departemeanta , ja dan 	válddi 	addá Finnmárkkuláhka .
Dasto lea oaidnit máid odne stivra mearrida , namalassii addá go Sámediggi eret jođiheami ja dainnalágiin 	válddi 	Finnmárkku fylkkagildii .
Dát čájeha man duođas sii leat váldán dán iežaset 	válddi 	sámediggeáirrasin .
Siviilaáittardeaddji ii oainne ahte hálddašeapmi galggašii addit departementii 	válddi 	rivvet vuoigatvuođaid ovttasge eret .
Dál lea Justiisadepartemeantta láhkaossodat guorahallamin suohkaniid 	válddi 	mearridit gosa boazoáiddiid oažžu cegget .
Dat ortnet addá beare ollu 	válddi 	njuovahagaide stivret njuovvama , go doppe lea dasto fápmu mearridit geas ostet bohccuid ja geain eai vuorut .
Dás ferte maiddái jerrot leat go dan moadde boazonjuovahagat ožžon beare stuora 	válddi 	hoidet bohccobiergguin .
Dan 	válddi 	han leat juste boazodoallu ja stáhta addán njuovahagaide , go Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi ja Biebmo- ja eanandoallodepartemeanta han leat soahpan boazodoallošiehtadussii , ahte njuovvandoarjagat eai mákso eará go dan bierggu ovddas mii lea vuvdon njuovahagaide .
Suopma addá vuovdeoamasteddjiide eanet 	válddi 	meahccedoalloáššiin iežaset vuvddiin .
– Mii evttoheimmet maid ahte dát bargojoavku galgá oažžut viidábut 	válddi 	geahčadit sáhttá go áššiid bargat veahá eará láhkai go dál , muitala Ingilæ .
– Eambbo 	válddi 	addit álbmogii mearridit gii boahtteáiggis galgá vuoitit Sámi Grand Prixas , ja visot bohtosiid almmuhit , lohká NRK Sámi Radio prográmmadirektevra Ole Rune Hætta .
Kárášjoga gielddastivra lea addán ovdagoddái 	válddi 	mearridit duktasaji hatti , juoga mii dahkko boahtte ovdagottečoahkkimis .
Siviilaáittardeaddji ii oainne ahte hálddašeapmi addá departementii 	válddi 	rivvet vuoigatvuođaid ovttasge eret .
Go Ávvir 	válddi 	oktavuođa skuvllain Kárášjogas , Guovdageainnus ja Deanus jearran dihte manin eai leat vuoruhan doaluin finadit , de ledje sis iešguđet sivat manin eai lean girjedoaluin .
Okta ulbmil prošeavttas lea iskat man viidát gielddat geavahit sin 	válddi 	mohtorjohtolatlága ektui bievlavuodjimis .
Jus sáhkku ii dohkkehuvvo ovdal suoidnemánu 1. beaivvi , de lassána 60.000 ruvnnuin diggeáššis , masa gielddastivra lea addán ovdagoddái 	válddi 	válljet advokáhta .
Deanulávdegoddi , mii galggai meannudit Deanu čázádaga báikkálaš hálddašeami boahtte áiggis , doalai vuosttaš čoahkkima geassemánu 11. beaivvi 2008 Sirpmás ja digaštalai barggu mandáhta dahje 	válddi 	ja áigemeari mii lei skábmamánus vuosttaš beaivái 2009 .
Boazodoallostivra han lea bajimus boazodoalloorgána , mii lea ožžon 	válddi 	Eanadoallodepartemeanttas čoavdit dákkár áššiid , lohká son .
– De livččiimet mannan olggobeale iežamet 	válddi 	go mis ii lean váldi viiddidit vuoigatvuođaid Deanu čázádahkii .
Boazodoalu Ovdánahttinfoandda ( BOF ) jođiheaddji Ottar Befring muitala boazodoallohoavda lea 	válddi 	ožžon Eanandoallodepartemeanttas gáibidit Boalvvir AS reastaluvvat .
Gaup lohká lávdegoddi vuodjenlobi addin lea guhkkin olggobealde sierravuodjinlobi lávdegotti 	válddi 	.
Delegašuvnnas besset sámediggeáirasat ovdan buktit oaiviliid ja čállit daid beaivegirjái , muhto eai oaččo makkárge 	válddi 	.
Son buktá rávvaga Arctic Frontiers konferánssas Romssas : – Állet čále vuollái šiehtadusaid ovdal go lehpet ožžon veahki olbmuin geat barget lágain , ja gáibidehket oažžut 	válddi 	doaimmain .
Riekti 	válddi 	vuhtii albmá vuollegis agi ja mieđiheami .
Ávjovári eamiguovlu dieđihii ovttajienalaččat ahte gielddat máhttet buoremusat hálddašit sierra vuodjinlobi addima go sis lea báikkálaš máhttu , eaige atte dan 	válddi 	byrokráhtaide .
– Gielddas lea sihke politihkalaš ja kultuvrralaš dovdu ja máhtu báikkiid birra ja mii eat hálit muhtin ovttaskas byrokráhtii addit 	válddi 	mearridit gii oažžu vuodjinlobi vai ii min gielddaássiin , dadjá Olli .
Dasa lassin veadjá dus lihkku barggu dáfus ja soaittát beassat mátkkoštit dahje ovddidit dan 	válddi 	mii dus lea barggus .
	North Saami religion corpus –
25 Muhto Jesus gohčui sin lusas ja celkkii : « Dii diehtibehtet ahte ráđđejeaddjit leat álbmogiid hearrát , ja ahte riikkaid bajimuččat dollet álbmogiid garra 	válddi 	vuolde .
42 Muhto Jesus gohčui sin lusas ja celkkii : « Dii diehtibehtet ahte sii geat adnojit ráđđejeaddjin , leat álbmogiid hearrát , ja ahte sin riikkaid bajimuččat dollet álbmogiid garra 	válddi 	vuolde .
Son rávkkai čoahkkái dan guoktenuppelohkása ja attii sidjiide fámu ja 	válddi 	ráđđet buot bahá vuoiŋŋaid ja fámu buoridit buozalvasaid .
Danne go don leat leamaš oskkáldas uhcánaččain , de oaččut 	válddi 	ráđđet logi gávpoga .
6 Go Pilatus gulai dan , de son jearai lea go olmmái galilealaš , 7 ja go oaččui diehtit ahte son gulai Herodesa 	válddi 	vuollái , de son bijai Jesusa su lusa , dasgo Herodes ge lei Jerusalemis daid beivviid .
Mun ožžon 	válddi 	bajitbáhpain ja bálkestin ollu bassiolbmuid giddagassii , ja go sii sorbmejuvvojedje , de jienastin dan beali ge .
24 Das maŋŋil boahtá loahppa , go son addá riikka Ipmil Áhččái maŋŋil go lea duššadan buot hearrávuođa , 	válddi 	ja fámu .
8 Nu gis dahket dát olbmot ge ; go sii rohttašuvvet de nuoskkidit rupmaša , badjelgehččet ipmilvuođa 	válddi 	ja bilkidit vuoiŋŋafámuid .
Guovdi attii dasa fámus ja truvnnus ja stuora 	válddi 	.
Muhto Jesus gohčui sin lusas ja celkkii : « Dii diehtibehtet ahte ráđđejeaddjit leat álbmogiid hearrát , ja ahte riikkaid bajimuččat dollet álbmogiid garra 	válddi 	vuolde .
Muhto Jesus gohčui sin lusas ja celkkii : « Dii diehtibehtet ahte sii geat adnojit ráđđejeaddjin , leat álbmogiid hearrát , ja ahte sin riikkaid bajimuččat dollet álbmogiid garra 	válddi 	vuolde .
Son rávkkai čoahkkái dan guoktenuppelohkása ja attii sidjiide fámu ja 	válddi 	ráđđet buot bahá vuoiŋŋaid ja fámu buoridit buozalvasaid .
Danne go don leat leamaš oskkáldas uhcánaččain , de oaččut 	válddi 	ráđđet logi gávpoga .
Go Pilatus gulai dan , de son jearai lea go olmmái galilealaš , ja go oaččui diehtit ahte son gulai Herodesa 	válddi 	vuollái , de son bijai Jesusa su lusa , dasgo Herodes ge lei Jerusalemis daid beivviid .
Mun ožžon 	válddi 	bajitbáhpain ja bálkestin ollu bassiolbmuid giddagassii , ja go sii sorbmejuvvojedje , de jienastin dan beali ge .
Das maŋŋil boahtá loahppa , go son addá riikka Ipmil Áhččái maŋŋil go lea duššadan buot hearrávuođa , 	válddi 	ja fámu .
Nu gis dahket dát olbmot ge ; go sii rohttašuvvet de nuoskkidit rupmaša , badjelgehččet ipmilvuođa 	válddi 	ja bilkidit vuoiŋŋafámuid .
Guovdi attii dasa fámus ja truvnnus ja stuora 	válddi 	.
Du álbmot boahtá mielas dan beaivvi go don oaččut 	válddi 	.
Máidnot su su fámolaš daguid dihtii , máidnot su su stuorra 	válddi 	dihtii .
6 150:002 Máidnot su su fámolaš daguid dihtii , // máidnot su su stuorra 	válddi 	dihtii .
Oahpat min dorvvastit Bárdnásat Jesusii Kristusii , guhte lea vuoitán jápmima 	válddi 	.
Sártnis galggašii váldit ovdan čuovvovaš fáttáid : - morraša deaivideapme - oamehasa eallinmuttuid ovdanbuktin - eallima nohkavašvuohta - ráhkkaneapme jápmimii - kristtalačča doaivu - bajásčuožžileapme ja agálaš eallin - Kristus jápmima 	válddi 	vuoitin
	North Saami facts corpus –
Miššovdna lei dehálaš oassi rahčamis oažžut 	válddi 	Sámis .
« … dat sihkkarasttii eiseváldiide 	válddi 	oahpus , muhto ovddidii sámiid vuostehágu dan vuostá .
Sámi joatkkaskuvllaid stivra moittii guláskuddancelkámušastis ulbmilparagráfa oktasaš máhtto- , kultur- ja árvovuođu birra ja bivddii ahte celkojuvvo « Samisk språk , kultur og verdisyn skal danne grunnlag for opplæringen av samer».208 Stivra evttohii maiddái : « Elevene ved de samiske videregående skolene skal ha rett å få sin opplæring på samisk.»209 Sámediggi bivddii oažžut 	válddi 	gažaldagain mat gusket sámi oahppoplánaide ja sámi oahpahusa viiddisvuhtii .
Vuolábealde teavsttas boahtá ovdan ahte eai leat buot sámi oahppit geat galge beassat návddašit dan árvvu : « I det samiske forvaltningsområdet og i samiske skoler skal elevene møte stoff og arbeidsmåter som gir fordypning i samisk språk og kultur.»224 Sámediggi moittii dan 1994 skábmamánu ja celkkii ahte jus Norga galgá ollášuhttit ILO-konvenšuvnna álgoálbmogiid hárrái , lea eaktu ahte šaddet sierra sámi oahppoplánat , ja ahte Sámediggi oažžu 	válddi 	mearridit daid .
ON ii leat máilmmiráđđehus , danin go dat sáhtá bargat dušše dalle go lahttostáhtat addet dasa 	válddi 	doaibmat .
Britannia háliidii eastadit Fránskka ja Hollándda 	válddi 	leavvama , ja dárbbašii báikki gos sáhtii divvut dámppaid .
Manne ii baicce jálut cealkke , 	válddi 	vuoitgatvuohta .
Ii gii ge sáhte doaimmahuslaš 	válddi 	haga seaguhit iežas doaimmahuslaš materiála redigeremii ja dan ovdanbuktimii .
Doaimmaheaddji sáhttá sirdit 	válddi 	fápmudusas vuođul .
Suopma šattai Ruošša 	válddi 	vuollái 1809 .
Mii áigut hovdet 	válddi 	davvin jáhkehahtti , ovttaláhkásaš ja vuorddihahtti láhkai .
Ovdal ledje ovttaskas olbmot stáhta dievaslaš 	válddi 	vuolde .
Rasismmas lea gážaldat 	válddi 	geavaheamis .
Earálahkai daddjon , de meroštallama mielde rasisma lea dat ideologiijat ja struktuvrrat mat geavahuvvojit vuoiggadit eahpedásseárvosaš 	válddi 	, váikkuhanválddi ja resurssajuohkkima sierra joavkkuid gaskkas .
Máidnot su su fámolaš daguid dihtii , máidnot su su stuorra 	válddi 	dihtii .
Muhtunládje lea Laula viggan beasadit ovddasvástádusas mii sámiin álddiineamet lea politihkket ja geahččalit váikkuhit alcceseamet 	válddi 	ja jiena .
Dákkár organisašuvnnain sáhtášeimmet háhkat fámu ja 	válddi 	, mii eahpitkeahttá buvttášii min áššiide vuoittu ja bohtosiid .
Lappologat hálidedje bisuhit alddisteaset 	válddi 	mearridit das , mii lea luohttehahtti diehtu ja mii ii .
Ovddeš Giella ­ráđ­ đi , mas ii lean nu stuorát váldi eai ge resurssat , šattai Giella ­forum , Foras na Gaeilge , masa de adde čielga ul­ bmiliid , stuorát 	válddi 	ja eambbo resurssaid .
Son sávašii dutkamiin­ nis riggot ja fidnet stuorát dieđalaš 	válddi 	máilmmis .
Su áigumuššan lei nannet Fránskka monarkiija 	válddi 	feudalisma ja poava vuostá .
Politihkalaš 	válddi 	earuheapmi girkkus lei vuolggasadjin suverenitehta doahpaga hábmedettiin .
Dán olmmošnávddiid máilmmishan ovttaskas olbmot háhpohallet 	válddi 	ja fámuid beroškeahttá earáiguin .
Dán 	válddi 	olmmoš viggá oažžut dassážii go jápmá .
Suoma sámedikkis ja dan ságajođiheddjiin orru leamen ártegis ja áibbaš dušši ballu das , ahte sápmelaš friddja searvvit dolvot sámedikkis 	válddi 	eret .
Sámedikki balaheapmi sáhttá leat áddehahtti dan čuovggas , ahte Suoma beale sámedikkis ii leat olus ollege albma váldi sámeáššiin , Suoma stáhta ii leat juolludan vel dasa dan 	válddi 	.
Dan dili dagahan duššástuvvama dihte sámediggi ferte dego geahččalit hukset alcces mahkeš 	válddi 	soardimiin sámeservodaga eará osiid , nappo friddja sámeservviid .
Muosáhan , ahte dás buorebutge SSG geavaha autoritára 	válddi 	.
Datge gal eai atte ákka dakkár ipmárdussii , ahte livččen oaidnime sámi servviid rihpame sámedikkis 	válddi 	.
Muosáhan , ahte dás buorebutge SSG geavaha autoritára 	válddi 	.
Datge gal eai atte ákka dakkár ipmárdussii , ahte livččen oaidnime sámi servviid rihpame sámedikkis 	válddi 	.
Media meroštallet almmolaččat 	válddi 	fáktan ja dál jos goassige kritihkalaš journalisma dárbbahuvvo .
De bohte 	válddi 	joavku min ovddal šilljui
Dat bohtet ovdan das , makkár váikkuhus doaimmaide lea ráddjehusain , mat leat sosiála organisašuvnnas - dieđu juohkin , dan representašuvnna soahpamušat , luohttámuša ja identifikašuvnna gaskavuođaid fierpmádat ja 	válddi 	ja daid eiseválddiid sajit , geat juogadit váikkuhanvejolašvuođaid .
Nissoniid bargguid , duddjoma ja gárvvoheami leat guorahallan maiddái 	válddi 	, dásseárvvu ja vuolušteami geažil .
Ovdamearkan Lukkari ( 1999 : 143 ) dulko nissoniid geavahit 	válddi 	biktasiid ja daid duddjoma bokte iežaset árvvu bajásdoallamii .
1991:s buvttii departemeanttaidgaskasaš bargojoavku árvvoštallama barggu ja 	válddi 	sirdima hárrái Sámediggái ja celkkii Sámi oahpahusráđi birra ná : « Bargojoavku jáhkká ahte sáhttá leat lunddolaš ahte vel vuordá veahá ovdalgo sirdá guovddáš eiseválddiid hálddašanválddi Sámediggái das mii guoská Sámi oahpahusráđi doibmii .
Skuvlastivra oažžu 	válddi 	virgáibidjat dárbbašlaš oahpahannávccaid , háhkat dárbbašlaš visttiid ja muđui bargat bušeahtarámmaid siskkobealde .
Skuvlaviesuid váilevašvuođat ja billašumit gieđahallojit ohpit , ja čovdojuvvojit dábálaččat dan láhkai ahte ovddaolmmái oažžu 	válddi 	ordnet ášši « hálbbimus vuogi mielde » dahje háhkat buot dárbbašlaččamusa , ...
Giella – gaskaoapmi váikkuheapmái ja 	válddi 	čájeheapmái
Muhto dan áigásaš unnitlohku olmmošlogu mielde lei eanetlohku 	válddi 	ektui .
Dan sullasaš dilit šadde sámiide geat ožžo cára riikahearrán , ja muhtin muddui maiddái suomagielagiidda ruoŧŧelaš gonagasa 	válddi 	vuolde , ja suomagielagiidda geat jagi 1809 rájes gárte cára stivrejumi vuollái .
Vuosehussan máilmmálaš 	válddi 	ja ristagašvuođa gaskavuhtii lea ahte báhpaide lei lunddolaš sárdnidit dánskagonagasa gillii Fearsulluid ja Islándda ássiide ja dáččaide ja sámiide Norgga guovllus , dege ruoŧŧilaš gonagasa gillii sámegielagiidda ja suomagielagiidda eatnamiin mat dahket dáláš Ruoŧa ja Suoma , ja ruošša cára gillii sámiide Guoládagas .
Dalle molso nama Árran mánnágárdde , ja de 	válddi 	Árran mánáidgárddi badjelasas .
Stuorrafámut leat čuohtejagiid gilvalan oažžut 	válddi 	Finnmárkku valljodagaide ja álbmogii .
Skuvlastivrrat ožžo 	válddi 	lihccut dáid oahpaheddjiid , muhto Skuvladirektevra galggai dan dohkkehit .
Sámediggi mearridii ahte Sámediggi galgá váldit hálddašanovddasvástádusa sámi joatkkaskuvllain , muhto bijai eavttuid dasa : Sámediggi galgá beassat váikkuhit iežas bušeahttarámmii ja Sámediggi galgá oažžut duođalaš 	válddi 	sámi oahpahusáššiin .
	North Saami fiction corpus –
Stuorát áššin gielladárkkisteaddji lei oaidnán dan ahte čálli lei muhtumin addán menddo stuorra 	válddi 	bottu dovdduide , mii ii lean dieđusge oalle vuogas , dasgo jearaldagashan lei vuosttažettiin historjágirji .
Muhto muhtumin goittot dovddut ožžo ollásit 	válddi 	beaivegirjedoallis , nu ahte son stuoridii lihku bottuid , bajidii Birgitta ánssuid ustibin ja boahttevaš guoibmin ja eadnin ja sivahii riegátkeahtes bártnis das ahte lei dál dan dilis go lei .
Guokte olbmo goabbatlágan máilmmis goabbatlágan eallinoainnuiguin leigga dovddadan ja vajáldahttán dan , mii earuhii ja leigga addán 	válddi 	dovdduide .
Son lei gal oaidnán , mo viidna boahtigođii olbmo eallimii ja jagiid mielde oaččui eanet ja eanet 	válddi 	olbmos .
Son balai ahte vierrásat beasašedje menddo lahka ja oččošedje 	válddi 	su badjelii .
Ballu orui oažžumin ollásit 	válddi 	su badjelii ja son jurddašii skihpáriiddis , geat velohalle korsus : Lindqvist ja Nyström , uhca ja gámis Tarvainen ja Lompolo vieljažat , geat hálešteigga dušše gaskaneaskka - sudnos ledje buorit ullosuohkut - eamidat ledje sádden daid .
	North Saami law corpus –
Gonagas sáhttá addit láhkaásahusaid dan hárrái , geas lea fágalaš vástu vuosttaš lađđasa vuođul , ja mo su 	válddi 	sáhttá sirdit earáide .
Gonagas addá láhkaásahusaid gielddadoaktára 	válddi 	sirdimis .
Gielddadoavttir sáhttá sirdit 	válddi 	nuppi doaktárii dahje klinihkalaš psykologii , gii bargá gielddas , gii dahká mearrádusa bákkolaš doaktáriskkadeami hárrái .
Go 	válddi 	sirdá klinihkalaš psykologiija dahje mánáid- ja nuoraidpsykiatriija spesialistii , galgá sáhttit duođaštit unnimusat guovtti jagi relevánta bargohárjáneami áigeguovdilis ásahusas dahje ossodagas , mii lea dohkkehuvvon vástidit bákkolaš mielladearvvašvuođadivššus , ja mas vuolimus rádji bargooktavuođa dohkkeheapmái lea 6 mánu .
Mánáid ja nuoraid mielladearvvašvuođadivššus sáhttá son , geas lea fágalaš vástu mearrádusain , vrd. § 4 , sirdit 	válddi 	doaktárii , geas lea psykiatriija dahje mánáid- ja nuoraidpsykiatriija spesialistaoahppu , ja klinihkalaš psykologiija spesialistii , gii lea čikŋon klinihkalaš rávisolbmuidpsykologiijai .
maiddái eará hálddahusdoaimmaid ja oažžut 	válddi 	mearridit vissis áššiid .
Gonagas mearrida dárkileappot boazodoallostivrra doaimmaid , 	válddi 	ja bargoortnega .
Guovllustivra sáhttá 	válddi 	dán mearrádusa mielde addit boazodoalloagronomii .
Olggobealde boazoguovllu sáhttá departementa4 dahje son geasa departementa lea addán 	válddi 	, addit dakkár lobi .
Dakkár oktavuođain sáhttá guovllustivra addit iežas 	válddi 	dán oasi mielde boazodoalloagronomii .
Sámediggi sáhttá cegget stivrraid , ráđiid dahje lávdegottiid , maid Sámediggi gávnnaha ulbmillažžan ja , jus eará ii boađe ovdan , fápmudit 	válddi 	dáidda .
Guovllustivra sáhttá 	válddi 	dán mearrádusa mielde addit boazodoalloagronomii .
Gonagas addá dárkilet mearrádusaid bozodoallostivrra doaimma , 	válddi 	ja bargoortnega birra .
Boazodoallostivra dahje guovllustivra sáhttet , go leat erenoamáš ákkat , sirdit 	válddi 	dán paragráfa mielde nappo boazodoallohovdii ja boazodoalloagronomii .
Boazodoallostivra ja guovllustivra sáhttet sirdit iežaset 	válddi 	mearridit bággodoaimmaid vuosttaš lađđasa nr 1 ja 2 mielde nappo boazodoallohovdii ja boazodoalloagronomii .
Departemeanta sáhttá addit dárkilit láhkaásahusaid stáhtii gullevaš mánáidsuodjaluseiseválddiid 	válddi 	, bargamušaid ja guovddáš , regionála ja báikkálaš organiserema birra .
Oslo suohkanis galgá suohkan áimmahuššat stáhtii gullevaš regionála eiseválddi bargamušaid ja 	válddi 	.
Guovllustivra sáhttá 	válddi 	dán mearrádusa mielde addit boazodoalloagronomii .
Gonagas addá dárkilet mearrádusaid Boazodoallostivrra doaimma , 	válddi 	ja bargoortnega birra .
Boazodoallostivra dahje guovllustivra sáhttá sirdit 	válddi 	dán paragráfa mielde nappo boazodoallohovdii ja boazodoalloagronomii .
Boazodoallostivra ja guovllustivra sáhttet sirdit iežaset 	válddi 	mearridit bággodoaimmaid vuosttaš lađđasa nr. 1 ja 2 mielde nappo boazodoallohovdii ja boazodoalloagronomii .
a ) mearrádus , mearrádus mii dahkko almmolaš 	válddi 	doaimmadettiin , ja mii oppalaččat dahje konkrehta lea mearrideaddjin ovttaskas olbmo ( eaŋkilolbmuid dahje eará priváhta riektesubjeavttaid ) vuoigatvuođaide dahje geatnegasvuođaide ;
Guoskevaš stáhta orgána lea váidinásahus go lea dahkkojuvvon mearrádus dan 	válddi 	mielde maid stáhta hálddašanorgána lea dasa sirdán .
mearrádus , mearrádus mii dahkko almmolaš 	válddi 	doaimmadettiin , ja mii oppalaččat dahje konkrehta lea mearrideaddjin ovttaskas olbmo ( eaŋkilolbmuid dahje eará priváhta riektesubjeavttaid ) vuoigatvuođaide dahje geatnegasvuođaide ;
Guoskevaš stáhta orgána lea váidinásahus go lea dahkkojuvvon mearrádus dan 	válddi 	mielde maid stáhta hálddašanorgána lea dasa sirdán .
Eamiálbmotlaš guovddášášši lea maiddái oažžut 	válddi 	eanariggodagaid hárrái - dávjá ovdanboahtá dát fáddá eatnamiid oamastanvuoigatvuođa gažaldaga hámis .
Goalmmát gažaldaga hárrái , mii lea prosessuála 	válddi 	birra , lea Sámedikkiin dáhpin geavahit našunálastáhtaideaset hálddahuslágaid , hálddahusrievtti ja muđui bidjet vuođđun našunálastáhtaid hálddahusárbevieruid .
Jos buohtastahttigoahtá ruovttustivrra Sámedikkiiguin dan dáfus , makkár formála 	válddi 	dat leat ožžon , de lea ruovttustivra mealgat ovddabealde , ja dat galggašii hástalit inuihtaid leahkit hui duhtavaččat dainna , masa leat ollen , ja sápmelaččat galggašedje gis leat duhtameahttumat .
Dan 	válddi 	, masa Ruonáeatnama ruovttustivra lea ollen , sáhttet sihkkarit nu , ahte ain šiehtadallet viidáseappot dánska stáhtain , muhto buohtastahttin Sámedikkiiguin dan hárrái ii dáidde leat nu ávkkálaš .
Go ruovttustivra lea ožžon 	válddi 	dan áššesuorggis , de lea inuihtaide rabas geaidnu politihkalaš orgánaineaset dahkat sihke oahpahuspolitihkalaš mearrádusaid ja vuoruhemiid .
Našunálstáhta lea dattege ovttadat dan dáfus , ahte buot ássit gullet seammá doaibmi , láhkaaddi ja dubmejeaddji 	válddi 	vuollái , beroškeahttá makkár čearddalašvuhtii gullet .
Jus doaibmi oamastanriektedoahpaga vuođul ferte navdit , ahte geavahanvuoigatvuohta ferte leat oamastanvuoigatvuođa oktavuođas , de dát doaba ii leat anihahtti diliide ovdal go našunálstáhtat ožžo 	válddi 	davviguovlluid badjel .
Muhtun muddui sáhttá dadjat vissásit ahte okta dain stuorámus sivain , manin Finnmárkku duoddaraŧ31 šádde dáža 	válddi 	vuollái , lei go Guovdageainnu // Kárášjoga guovlluid sámesiiddat johte bohccuiguin rittu geasseorohagaide .
Ovdal go čielggadan dán lagabui , válddán vuolggasadjin čielggadusa guovddášeavttu , namalassii riektejoavkku 	válddi 	, buohtastahtton mu oaivila mielde - bajit Sámi vuoigatvuođalávdegotti barggu jođihemiin .
Dán dahká vuoigatvuođajoavku iežas erenoamáš 	válddi 	vuođul , mii lea mearriduvvon Sámi vuoigatvuođalávdegotti čoahkkimis Donjevuonas , skábmamánu 6.-8. beivviid jagi 1984 .
1.2.2 Lagabuid Riektejoavkku 	válddi 	birra Vuoigatvuođajoavkku sierra váldi gáržžiduvvui Sámi vuoigatvuođalávdegotti álgoálgosaš vuođu ektui garrasit , go gávnnahuvvui ahte :
Oppalaččat vásihan riektejoavkku iežas bargodoaimmaid meroštallama muhtunlágan 	válddi 	sirdimin sámiid riekteriektedil&3225;lašvuo&3273;a čielggadanbarggu ollisvuođa ektui .
dat , ahte Davvi-Romssa siskkit oasit ledje gitta jahkái 1751 Ruoŧa 	válddi 	vuolde , ii nuppástuhte gažaldaga moge ...
Lea iešalddes čielggas , ahte bohciidit metodalaš váttisvuođat juos ráhkadišgoahtit riekteortnega , mas gievrrat ja čállimii vuođđuduvvi riektekultuvra ii oaččoše menddo ollu 	válddi 	.
Juos mii geahččat sámiid luonddugeavahusa stáhta geavahusa ektui , leat sápmelaččat geavahan luondduriggodagaid dan láhkai , ahte dat aŋkke ovdal lea deavdán oamasteami gáibádusaid nugo dat dábálaččat meroštallojuvvo , daningo dat , ahte sii geavahedje duoddariid iežaset ealáhusas , attii Dánmárku-Norgii vuođu gáibidit suverenitehta ( bajimus 	válddi 	) ovdal rádjasoahpamuša 175148 .
Sámediggi sáhttá cegget stivrraid , ráđiid dahje lávdegottiid , maid Sámediggi gávnnaha ulbmillažžan ja , jus eará ii boađe ovdan , fápmudit 	válddi 	dáidda .
Gonagas sáhttá addit láhkaásahusaid dan hárrái , geas lea fágalaš vástu vuosttaš lađđasa vuođul , ja mo su 	válddi 	sáhttá sirdit earáide .
Gonagas addá láhkaásahusaid gielddadoaktára 	válddi 	sirdimis .
Gielddadoavttir sáhttá sirdit 	válddi 	nuppi doaktárii dahje klinihkalaš psykologii , gii bargá gielddas , gii dahká mearrádusa bákkolaš doaktáriskkadeami hárrái .
Go 	válddi 	sirdá klinihkalaš psykologiija dahje mánáid- ja nuoraidpsykiatriija spesialistii , galgá sáhttit duođaštit unnimusat guovtti jagi relevánta bargohárjáneami áigeguovdilis ásahusas dahje ossodagas , mii lea dohkkehuvvon vástidit bákkolaš mielladearvvašvuođadivššus , ja mas vuolimus rádji bargooktavuođa dohkkeheapmái lea 6 mánu .
Mánáid ja nuoraid mielladearvvašvuođadivššus sáhttá son , geas lea fágalaš vástu mearrádusain , vrd. § 4 , sirdit 	válddi 	doaktárii , geas lea psykiatriija dahje mánáid- ja nuoraidpsykiatriija spesialistaoahppu , ja klinihkalaš psykologiija spesialistii , gii lea čikŋon klinihkalaš rávisolbmuidpsykologiijai .
Gonagas sáhttá mearridit ahte bearráigeahččohoavddas galgá leat politiija- ja áššáskuhttinváldi , ja addit dárkilat mearrádusaid bearráigeahččohoavdda 	válddi 	birra dábálaš politiija- ja áššáskuhttineiseválddi válddi ektui .
Gonagas sáhttá mearridit ahte bearráigeahččohoavddas galgá leat politiija- ja áššáskuhttinváldi , ja addit dárkilat mearrádusaid bearráigeahččohoavdda válddi birra dábálaš politiija- ja áššáskuhttineiseválddi 	válddi 	ektui .
Jus bearráigeahččohoavda ii leat nammaduvvon , de sáhttá departemeanta addit dákkár 	válddi 	.
a. addit mearrádusaid dárkojeaddji 	válddi 	ja geatnegasvuođaid birra , b. mearridit makkár fanasčohkiin ja galli fatnasis galgá leat dárkkisteaddji dahje dárkojeaddji , ja vel mo daid fatnasiid galgá válljet , c. mearridit ahte fanas ollásit dahje muhtumassii galgá máksit bálká- ja fievrridangoluid jna. dárkkisteaddji- ja dárkojeaddjiortnegiid čađahettiin , d. mearridit ahte dárkkisteaddji- ja dárkojeaddjiortnegiid golut galget juogaduvvot buot oasseváldi fatnasiidda , mat leat lagabut mearriduvvon fanasčoahkis , ja e. mearridit ahte fanas mii ii leat máksán geatnegahttojuvvon dárkkisteaddji- dahje dárkojeaddjigoluid , sáhttá gildojuvvot guolásteames .
maiddái eará hálddahusdoaimmaid ja oažžut 	válddi 	mearridit vissis áššiid .
Gonagas mearrida dárkileappot boazodoallostivrra doaimmaid , 	válddi 	ja bargoortnega .
Guovllustivra sáhttá 	válddi 	dán mearrádusa mielde addit boazodoalloagronomii .
Olggobealde boazoguovllu sáhttá departementa4 dahje son geasa departementa lea addán 	válddi 	, addit dakkár lobi .
Dakkár oktavuođain sáhttá guovllustivra addit iežas 	válddi 	dán oasi mielde boazodoalloagronomii .
Sii doalahedje 	válddi 	mearridit vearu sturrodaga .
Earret ruoŧa 	válddi 	ledje rievttis dušše sápmelaččat .
1932 láhkarievdademiin oaččui fylkadiggi 	válddi 	sihke mearridit galggai go báhčinbálká gazzalottiide , ja bálkká sturrodaga .
Ramsarkonvenšuvnna njuolggadusain , báikkálaš oassálastima nannema birra njuoskaeatnamiid hálddašeamis , leat sátnáduvvon ovdehusat goas livččii heivvolaš sirdit ovddasvástádusa 	válddi 	.
Fylkkasuohkan ii sáhte 	válddi 	sirdit skuvlla ásahussii dán lađđasa mielde mearrideames oahppi lihccut dahje massimis vuoigatvuođa oažžut joatkkaskuvlla oahpahusa .
Suohkan // fylkkasuohkan ii sáhte dán paragráfa mielde 	válddi 	sirdit skuvlii mearrideames lihccuma dahje oahpahusvuoigatvuođa massimis .
Jus suohkan sirdá 	válddi 	ovttasbargolávdegoddái bargat hálddahuslaš bargguid , sáhttá suohkan nammadit eanet áirasiid lávdegoddái .
Dan 	válddi 	mii dán lága vuođul lea addojuvvon dohkkehuvvon vuovdinorganisašuvdnii , sáhttá organisašuvdna sirdit guovtti dahje eanet dohkkehuvvon vuovdinorganisašuvnnaid oktasašorgánii .
Gonagas sáhttá addit gullevaš departementii 	válddi 	geatnegahttit vuovdinorganisašuvnna mii lea dohkkehuvvon § 2 vuođul , gozihit ahte sállašat mannet dihto geavaheapmái .
Gonagas sáhttá sirdit 	válddi 	eará almmolaš dahje priváhta orgánaide ja mearridit gii lea váidinorgána dáin áššiin .
Politiijabargi geas muđui ii leat sáhkkohanváldi , sáhttá oažžut 	válddi 	čállit álkes sáhku .
	Min Aigi corpus –
Maŋŋá go Min Áigi 	válddi 	dán bajás buollinhoavddain de lea son ferten sáddet čáhcepumppaid divuhussii ja maiddái suovvabuokčalanávdnasiid dohkehussii .
Dáinna bohtosiin lea Banzeris stuorámus vejolašvuohta fidnet 	válddi 	eará evttohasaid ektui .
Banzer lea ovdal leamaš diktáhtor , jagis 1971 rájes 1978 rádjai , go rivvii olgešbellodagas 	válddi 	.
Dát riikkat leat váidalan Sudana destabiliserenpolitihka maŋŋá o generál-leutnánta Omar Hassan al Bashir 	válddi 	fámu geassemánu 1989 .
Dán 	válddi 	leat hutut hásttuhan , dát álbmot leat sullii 85 proseantta álbmogis .
Boazodoallostivra lea mannán iežas 	válddi 	bádjel ?
– Nubbe moalla bođii go Joar E. Rasdal 	válddi 	friddjačievččasteami gurutbealde .
Mis lea leamaš čoahkkin eiseválddiin , gos lohket ahte boazodoallohálddahus galgá leat várrogas gosa duolbmá , ahte ii mannat bádjel iežas 	válddi 	.
IL Nordlys 	válddi 	vuosttaš vuoittu dán jagi 3. divišuvnna ráidočiekčamiin , go časke Sállana 4-2 Sállanis mannan sotnabeaivvi .
IL Nordlys ráhkadii eambbo moallabáhčinvejolašvuođaid go Sállan , deaddilii njealje moala ja 	válddi 	vuosttaš vuoittu dán jagi .
– Vuos 	válddi 	sámegiella hui olu áiggi , muhto vuhtten ahte sámi identitehta gulai nu olu eanet áššiide go dušše sámegillii , álggahii Nancy Olsen .
Malaysia 	válddi 	vuostá Bill Gates stáhtajođiheaddji vuogi mielde su maŋimuš galledeamis .
Nordlys áviissa journalista Gunnar Sæthra ohcalii kritihkalaš gažaldagaid reportášas mas NRK 	válddi 	ovdan bolesa fuorraakšuvnna .
Firuzi lea dubmehallan spioneret vieris 	válddi 	ovddas , muhto ii leat čilgejuvvon guđe válddis lea sáhka .
Åhrén oaivvilda ahte stivrrajođiheaddji Per Mikael Utsi stivra lea váldán eanet 	válddi 	alcceseaset go sidjiide gullá .
Ná ges Åhrén oažžu 	válddi 	Sámedikkis .
Eat sáhte turisttaide addit 	válddi 	, mis leat boares vuoigatvuođat .
Lotnolaš doalli Inger Marie Olsen Olmmáivákkis čilge mo nissonolbmot ovttas nannešedje 	válddi 	báikkálaččat ja regiovnnalaččat .
Mu mielas lea lunddolaš ahte sámit ožžot hálddašan 	válddi 	iežaset
Statskog lea addán mearredan 	válddi 	čálálaččat soames suohkaniidda ee. Guovdageainnu suohkanii loahpágeahččen 1992:s .
Kirsti Strøm Bull dadjá ahte dat láhka lea heajus láhka , go dat láhka addá beare stuora 	válddi 	orohatstivrii mearredit .
Go Kárášjoga Bargiidbellodaga miellahttočoahkimis šattai ságastallan dan birra , de 	válddi 	Kjell Sæther vuosttasin sátnevuoru .
Sámediggi massá 	válddi 	
• • Presideanttat leat gal ožžon 	válddi 	Sámedikkiin ásahit Sámi Parlamenttaralaš Ráđi , muhto ráđi sisdoalus , doaimmain ja válddi sirdimis ii leat vuos šiehtaduvvon .
• • Presideanttat leat gal ožžon válddi Sámedikkiin ásahit Sámi Parlamenttaralaš Ráđi , muhto ráđi sisdoalus , doaimmain ja 	válddi 	sirdimis ii leat vuos šiehtaduvvon .
Ráđis galget leat ollu doaimmat ja lea čielgasit sáhka 	válddi 	sirdimis jos Sámi Parlamenttaralaš Ráđđi galgá doaibmat presideanttaid áigumušaid mielde .
Danne lea maiddái áibbas riekta sirdit 	válddi 	Sámedikkiin ođđa ráđđái .
Man ollu 	válddi 	galggašedje sirdit dálá sisriikkalaš Sámedikkiin ođđa ovttasbargoorgánii ?
Dán vuoru son lea geavahan dán 	válddi 	iežas buorrin ja Min Áiggi bakto dieđihan got son áigu čállit Guovdageain-čoahkkima beavdegirjji .
Sámedikki stivra lei addán láhkačálli Heikki Hyvärisii 	válddi 	ráhkadit ođđa bargoortnega evttohusaid man vuođul rabas ságastallan álggii .
Aslak Nittyvuopio deattuhii ságastallama álgui ahte dát ii lean váldit 	válddi 	ovttas ja addit dan nubbái .
Áirasat šadde goitge loahpas ovttamielalaččat addit presidentii 	válddi 	addit cealkámušaid mat galget johtilit gieđahallot eaige sáhte vuordit ollesčoahkkima rádjai .
- Ecuadora lea sullii 270 000 km2 stuoru - Olmmošlohku 11.5 milj. - Oaivegávgot Ouito - Oaivegielat : guokte almmolaš giela : espánjagiella ja ouechua ( dát giella gullá dološ Inka váldái ) - Iešmearrideaddjiriikan 1830 - Das ovdal gulai Ecuadora Espánjja goaves 	válddi 	vuollái - Ovdal j. 1530 lei oassin Inka-válddis .
Sámeálbmotlistta fylkkastivra oaččui 1996 « giđa 	válddi 	bargagoahtit riikkabellodatáššiin .
Dušše dakko bokte sáhttet álgoálbmotservodagat dohkkehit iežaset leahkima stáhta 	válddi 	vuolde , lohká Lamer .
Dušše dakko bokte sáhttet álgoálbmotservodagat dohkkehit iežaset leahkima stáhta 	válddi 	vuolde , lohká Lamer .
Sámediggi lea eahpitkeahttá addán presidentii 	válddi 	fuolahit Sámi Parlamentaralaš Ráđi ráhkkananbargguid .
Sámedikkit leat fas addán presideanttaide 	válddi 	fuolahit ráhkkananbargguid parlamentaralaš ráđi ásaheami oktavuođas .
Steinar Pederen ii oaivvil iežaset leat addán presidentii 	válddi 	ásahit ođđa ráđi .
– Go álbmogat ellet dego guovtti máilmmis , galggašii maiddái leat vejolaš juogadit politihkalaš 	válddi 	.
– Jos maori galgá sajáiduvvat Aotearoa stáhtavuogádahkii , de lea bággu molsut 	válddi 	nu ahte maori ii dušše beasa váikkuhit , muhto maiddái mearridit .
Movt galgá boazoealáhus sihkkarastit iežas rivttiid ja vuoigatvuođaid jos Sámediggi ii oaččo 	válddi 	geahččat bearrái dákkár dáhpáhusaid ?
- luohttit alcces leat sápmelažžan , ja čájehit ahte máhttá hálddašit 	válddi 	seamma demokráhtalaš prinsihpaid ja njuolggadusaid mielde go buot eará álbmogat .
Ollugat leat čuoččuhan ahte ii leat riekta demokratia ektui , ahte Sámediggi oažžu seammá 	válddi 	go fylkkadiggi Finnmárkku Eananhálddašeamis .
Sullii 53 proseantta dáhtto nuppástuhttit njuolggadusaid mat muddejit iešstivrejumi , nu ahte baskárat ožžot 	válddi 	eanet surggiide .
Varraseamos duođaštusat ledje jagis 1843 ja dát attii midjiide stuorra 	válddi 	dulkot lága .
Goalmmát saji 	válddi 	Taisto Lantto vuojániin Virrenin .
BÁZII OKTO : Sámeálbmot Listta Tore Bongo šattai okto doarjut evttohusaid mat attášedje Sámediggái duohta 	válddi 	.
20 jienain doarju Fylkadiggi jurdaga sirdit 	válddi 	fylkamánnes gielddaide ásahit skohterlahtuid .
STIVREGOAHTÁ : Sámediggi oažžu mearkkašahtti 	válddi 	dán guovtti vuođđohálddašanorgánain Finnmárkkus .
Muhto 1826 riikkaid rádjesoahpmušas gartai Njávdánsiida , stuorra oassi Báhčeveaisiidda eatnamiin ja muhtun oassi Beahcánsiidda bivdoguovllus Norgga 	válddi 	vuollái .
Suonnjelsiidda eatnamat ledje Ruošša rájáid siskkobealde gitta dassážii go Suopma beasai jagis 1917 Ruošša cára 	válddi 	vuolde ja šattai iehčanas riikan .
Dattege jáhkán dan 	válddi 	boahtit áiggi mielde , ahte sámit besset hálddašit iežaset áššiid .
Hánssa mielas lea Sámediggevisti mearkan dasa ahte Ráđđehus ja Stáda áiguba fievrredit eambbo 	válddi 	Sámediggái .
Dakkár 	válddi 	norgalaš eiseváldit fertejit leat gergosat bidjat dán sálii .
• Siidii dahje orohahkii 	válddi 	nammadit ovtta dahje eambbo olbmuid geat duođaštit ja rapporterejit boraspirevahágiid .
Ingolf Balto deattuha ahte juristtat galget guorahallat leago Boazodoallohálddahusas váldi čađahit dákkár akšuvnnaid , vai ferte go Guovllustivra dahkat sierra mearrádusa mii addá hálddahussii dan 	válddi 	.
SÁPMI : Bargiidbellodaga sámediggejoavku gáibida Finnmárkku boazodoalu heahtedili olis ahte Sámediggi oažžu eambbo 	válddi 	boazodoalloáššiin .
Eanetloguinis GB lea geavahan 	válddi 	hui eahpedemokráhtalaččat .
Go demokratiijas 	válddi 	juogadettiin máŋggalágan lihttudeamit leat vejolaččat , dat dagaha dan , ahte ovddabealdi máinnašuvvon teoriija ii šatta ollašuvvat .
Sii ožžot eambbo 	válddi 	, ja maiddái dán dáfus lea odne erenoamáš beaivi , go dál sis lea visti gos sáhttet bargat ja ovddidit sámepolitihka Norggas , lohká Brustad .
Suoma skuvlalágádusas lei sulli seammá dilli Ruoŧa 	válddi 	áigge ja dan maŋŋá .
EANET VÁLDDI SÁMEDIGGÁI : Ole Henrik Magga oaivvilda ahte Sámediggi ferte oažžut eanet 	válddi 	, jus galgá geasuhit eanet jienasteddjiid .
Sii fertejit suovvat eanet 	válddi 	Sámediggái .
– Fylkkat ja stáhta orgánat leat fámut mat eai suova Sámediggái eanet 	válddi 	.
Hui ollu 	válddi 	mii guoskkaha beaivválaš áššiid fuolaha gielda ja fylkkagielda sierra lága mielde , ja Ráđđehus ii leat mielas fievrredit daid bargguid Sámediggái .
Stuorámus sivva manne searvi 	válddi 	badjelassii dákkár stuora doaluid nie oanehis áiggis , lei go Kárášjohka orui leamen dat áidna báiki Finnmárkkus gos lei čuoigansiivu .
Ođđa Sámediggeráđđi lohká čielgasit iežas álginjuolggaštusas ahte háliida eambbo 	válddi 	Sámediggái .
Muhto Sara ii loga das doarvái 	válddi 	sorjjasmeahttun sámepolitihkkii .
Somby maid lohká vuohttán ahte nuorat gáibidit eanet 	válddi 	Sámediggái .
Ođasteami moaitámušat vulget das go Nault lea juo cealkán ahte ráđđehusas eai leat plánat ložžet iežas 	válddi 	eamiálbmotráđđehusaid stáhtusa ja traktáhttavuoigatvuođaid badjel .
Jo , ádden dieđusge ahte sámediggepolitihkkárat eai leat ožžon dán lágan 	válddi 	; nu ahte lea vejolaš ásahit albma iešmearrideami buot servvodat surggiin .
VÁLDDI : - Sámediggi berre oažžut eambbo 	válddi 	jus olbmuin galgá dasa leat jáhkku , lohká NSR Geir Tommy Pedersen .
Diggi ferte oažžut eambbo 	válddi 	jus sápmelaččat galget das beroštit boahtteáiggis , dadjá Geir Tommy Pedersen .
Porsanger jáhkká Sámedikki oažžut eambbo 	válddi 	boahtteáiggis , ja danin hálida álgo álggus leat mielde váikkuheamen .
Min Áigi 	válddi 	ášši duođas .
Mii viiddidit iešmearrideami-doahpaga go addit válljejeddjiide eambbo fámu ja 	válddi 	.
Heajumus bealli dáinna lea ahte politihkkárat eai leat sihkkaraston ođđasisválljema , ja ahte válljejeaddjit ožžot eambbo 	válddi 	.
Sámedikki 	válddi 	boazodoalloáššiin ferte árvvoštallat dárkilit .
Jos Sámediggi livččii ožžon 	válddi 	hálddašit eambbo doaimmaid , de gal livččii álkit áddet ráđi árvalusa , lohká Pedersen .
Maiddái departemeanttat leat duvdán eambbo ja eambbo 	válddi 	Sámediggái .
Steinar Pedersen muittuha ahte Olgešbellodat hui čielgasit várre iežas válgaprográmmas addimis eambbo 	válddi 	Sámediggái , ja háliida dušše dálá válddi doalahit .
Steinar Pedersen muittuha ahte Olgešbellodat hui čielgasit várre iežas válgaprográmmas addimis eambbo válddi Sámediggái , ja háliida dušše dálá 	válddi 	doalahit .
Steinar Pedersen muittuha ahte Olgešbellodat váruha hui čielgasit iežas válgaprográmmas addit eambbo 	válddi 	Sámediggái , ja háliida dušše otnáš válddi doalahit .
Steinar Pedersen muittuha ahte Olgešbellodat váruha hui čielgasit iežas válgaprográmmas addit eambbo válddi Sámediggái , ja háliida dušše otnáš 	válddi 	doalahit .
Robertsen hui vuostá addit Sámediggái 	válddi 	sámi eatnamiin
√ Sámediggi galgá oažžu eanet 	válddi 	.
Kárášjoga Bargiidbellodat searvá válggaide earret eará dáid doaimmaid vuođul : - sihkkarastit luondduriggodagaid dehálaš faktoran ássama ektui - ahte báikkálaš resursahálddašanárbevierru doahttaluvvo vuoigatvuođadili dárbbašlaš rievdademiin - ahte gielda oažžu oambbo 	válddi 	ođasmuvvi riggodagaid geavaheamis - ahte álbmotrievttalaš šiehtadusat doahttaluvvojit luondduriggodagaid hálddašeamis
Guovdageainnu olgešbellodaga sámediggelistaevttohas Aslak Anders Tornensis ii leat ovttaoaivilis Sámediggeáirasiin ja ovddeš Sámedikki presideanttain Ole Henrik Maggain ahte Sámediggi ferte oažžut eanet 	válddi 	.
Jus Sámediggái dál buktá eanet 	válddi 	, de jáhkán barggu sámi beroštumiiguin maŋŋonit ain eanet , lohká Tornensis .
Sápmelaččat leat jo menddo oufidnen virggiid , luohttámuš hommáid ja mearridan 	válddi 	, váikke dákkár rádjagieldda galggašedje stivret luohtehatti suopmelaččat ja albma , fávdnás olbmot .
- Eat dohkket dákkár lága mii ii atte midjiide makkárge 	válddi 	bissehit mineráladoaimmaid , lohká Nystad .
- Dattetge mana nugo manai , muhto nuppe dáfus demokratiija ollášuvai , badjel bealli sámiin geavahii 	válddi 	ja jienastii , lohká Torikka .
– Dan rájes go Sámediggi lea heaittihan Sámi kultrráđi , leat mii dáiddárat leat leamašan jiena ja mearridan 	válddi 	haga Sámedikkis , mii guoská dáidda-ja kulturpolitihkkálaš áššiide , cealká dáiddárráđi forum jođiheaddji Niilas A. Somby .
Fylkamánni addán 	válddi 	suohkaniidda bidjat njuolggadusaid
Finnmárkku Fylkamánni lea addán buot suohkaniidda 	válddi 	bidjat njuolggadusaid jávrebivdui .
Dat eanemus mearkkašahtti rievdadus lea go suohkanat ožžot 	válddi 	mearridit makkar bivdoneavvuid lea lohpi geavahit jávrebivddus .
Maŋemus háve rihpe fámuin fas politihkalaš 	válddi 	, go válde gisseliin ráđđehusa ja eai ge luoitán ovdal oláhedje áigumuša , lohká Eira .
Mii diehtit buohkat ahte lea dábálaš báikkalaččat ásahit ovttasbarggu gos oažžu eanemus 	válddi 	.
Go de ožžot 	válddi 	, de eai šat muitte min .
Jus eambbosat galget beroštit Sámedikkis , de lea dehálaš ahte dat oažžu eambbo 	válddi 	go dusse álggahit , evttohit ja cealkit áššiid birra .
Jus beroštupmi galgá lassánit , de lea dehálaš ahte Sámediggi oažžu eambbo 	válddi 	go dušše álggahit , evttohit ja cealkit áššiid birra .
Dieđusge lea buorre go Ráđđehus hálida addit Sámediggái stuorát politihkalaš váikkuhanfámu ja eanet 	válddi 	dakkár áššiin main sámi álbmot erenoamážit berošta .
Lea buorre go dáláš vuogádat addá Sámediggái ollislaš 	válddi 	mearridit mo geavahit stáhtajuolludeami .
– Almmolaččat hálida eambbo 	válddi 	.
– Danne ferte Finnmárkku Fylkkadiggi ja Sámediggi ovttas oažžut politihklaš 	válddi 	mearridit gonasgasreabbaid hálddašan njuolggadusčállosa ja njuolggadusaid , lohká Olli preassadieđáhusastis .
Son lea maid leamaš hárjeheaddji Nordlys A joavkkus , muhto bargu 	válddi 	beare olu áiggi ja fertii heaittit .
Árvalus ii atte sámiide vejolašvuođa ja 	válddi 	bissehit mineráladoaimmaid .
Viehkat 23.9-23.10 Dán vahkus bargooktavuođas oahpásmuvat čiegus vugiide , maiguin sáhttá oažžut 	válddi 	.
Lea dan dihte go fuomášat muhtin čiegus ráhkisvuođapára , korrupšuvnna dahje boasttu vugiid geavahit 	válddi 	, dahje go oahpat atnit iežat persovnnalaš válddi dahje psyhkalaš dáiddu barggus .
Lea dan dihte go fuomášat muhtin čiegus ráhkisvuođapára , korrupšuvnna dahje boasttu vugiid geavahit válddi , dahje go oahpat atnit iežat persovnnalaš 	válddi 	dahje psyhkalaš dáiddu barggus .
– Danne ferte Finnmárkku Fylkkadiggi ja Sámediggi ovttas oažžut politihkkalaš 	válddi 	mearridit gonasgasreabbáid hálddašan njuolggadusčállosa ja njuolggadusaid , lohká Olli preassadieđáhusastis .
Ikte meannudii Sámediggi makkár rolla ja 	válddi 	dáhtošii .
Sámediggeráđđi dáhtošii eambbo 	válddi 	, iige dušše leat ráđđeaddin ja hálddašeaddjin ruhtabihtažis maid stáhta geige jahkásaččat .
– Atte 	válddi 	ja mii ovddastit
Mii leat gergosat dalán go oažžut 	válddi 	, lohká Nystad .
Ná leage Kanada álgoálbmogat dađistaga ožžon eanet eaht eanet 	válddi 	iežaset eatnamiid ja luondduriggodagaid badjel .
OŽŽOT EAMBBO VÁLDDI : Sámediggi ja Finnmárkku fylkadiggi ferteba oažžut eambbo 	válddi 	jus Finnmárku galgá ásahuvvot álgoálbmotguovlun .
– Guovllu ássit fertejit oažžut eambbo 	válddi 	
Jus Finnmárku galgá ásahuvvot álgoálbmotguovlun , de dat ferte oažžut 	válddi 	hálddašit guovllu riggodagaid .
Sii evttohit suohkaniidda addit 	válddi 	kártet vuodjinluottaid ja dehálaš meahcástanguovlluid .
Sámediggi lea maiddái ožžon 	válddi 	mieđihit sámi jienastuslogu geavaheami , ovdamearkka dihte dutkamii .
Vuosttaš lávki ruhtaseastimis lea juo váldon , go suohkan heaittihii buot váldolávdegottiid ja ovdagoddi oaččui daid 	válddi 	.
Eambbo 	válddi 	EU-parlamentii orru vuogas sidjiide geat hálidit demokratiija ja geat hálidit EU šaddat stádan .
Elisabeth Hegge Guttorm oainnášii jođanis čoavddusin ahte guovllustivra addá sutnje 	válddi 	dustet ja mearridit dákkár ohcamiid dađis go dat bohtet .
In leat gal ieš ge bivdán dakkár 	válddi 	alccen , lohká Hegge Guttorm .
Egil Olli maid muittuha ahte eiseválddit leat lohpidan addit eambbo 	válddi 	Sámediggái .
Sihke suohkanat ja Sámediggi ožžot eambbo 	válddi 	jus Guovllukommišuvnna árvaluš čađahuvvo .
Go ledjen lohkan girjjiid de bođii dakkár dovdu , ahte in sáhte moge searvat dakkár jurdagii ahte Badje-Deanu sápmelaš kultuvra livččii bodnáideddojuvvon , njuvdojuvvon dahje fámohuvvan , daningo girjji olbmuid bokte lea vejolaš oaidnit mo sii geavahit beaivválaš eallima oktavuođas dan 	válddi 	, mii sis juohke ovttas lea iežaset buohta geavahusas .
Ja dáinna mearridemiin leat gielddapolitihkkarat váldán buot fámu ja 	válddi 	PPT:s , mii lea fágaásahus ja mii galgá árvvoštallat ovttaskas ohcamušaid erenoamáš oahpahusa hárrái dađistaga go dat bohtet sisa .
Dan maŋŋá Lenina joavku njeiddii gaskaboddosaš ráđđehusa ja rivvii alcces dievas 	válddi 	.
Earáge joavkkut go bolshevihka joavku hálidedje tsara mielahis 	válddi 	heaittihit ja hukset dan sadjái rievttes sosialismma .
Rivvemiin válde Lenin ja su lagašolbmot alcceseaset 	válddi 	sirdimiin dan kommunisttalaš bellodahkii .
Tsara bearaš goddojuvvui ja Ruoššas nullojuvvojedje eret buot boares 	válddi 	dovdomearkkat .
Veikko Guttorm heittii - Ohcejoga gielddastivra sirddii 	válddi 	látteolbmuide
Stivrra vuosttas čoahkkimii ođđajagimánu 22. beaivve sámit cogge gávttiid badjelasaset ja sirde gieldda politihkalaš 	válddi 	látteolbmuide .
Nuorta-Finnmárkku boazodoallohálddahusa agronoma Arne Hansen ii loga iežas kantuvrras 	válddi 	addit doarjagiid Antii , go njuolggadus lea čielggas .
Dan 	válddi 	lohká Hansen dušše Álttá Boazodoallohálddahusas , vaikke man miella sis livččii veahkehit Anti .
Sáhttágo politihkkár njuikut bellodagas nubbái 	válddi 	hálidettiin ja sus beare luohttámuš seailu ?
Sámi ossodaga 	válddi 	ferte loktet , oaivvilda Pedersen .
Norgga Sámedikki presideanttas Sven-Roald Nystøs lei sáhkavuoru mas guoskkahii áššiid nugo iešmearrideami , Sámedikkiid 	válddi 	, ovttasbarggu ja ovddideami .
Sámediggeáirasat guoskkahedje iežaset ságastallamiin máŋga dehálaš ášši , nugo iešmearrideami , Sámedikki 	válddi 	, ovttasbarggu ja ovddideami .
Dat lea buorre go gielda lea dan gáibidan , ja vuorddán ahte dat oažžu viiddis 	válddi 	Deanučázádaga hálddašeamis , dadjá Smuk Rolstad .
Diet sánit sáhttit leat veahá garralágánat , muhto ii sin 	válddi 	dárbbaš gal badjelgeahččat ja uhcanastit .
Jus kommišuvdna gávnnaha ahte ovdamearkka dihte ovtta báikegottis lea oktasaš vuoigatvuohta gili ressurssaide , de galget sii dađistaga oažžut eanet 	válddi 	iežaset guovllu hálddašeami badjel .
SOS Rasisme oaivvilda ahte lea hirbmat váidalahtti go muhtun guovddáš politihkkárat Finnmárkkus leat vuostálastán finnmárkolága daid ákkaid vuođul ahte láhka addá beare olu 	válddi 	sápmelaččaide .
Sámediggi mearridii diibmá ásahit ealáhusšiehtadusa duodjeealáhussii ja ráđđi oaččui 	válddi 	šiehtadallat váldošiehtadusa duodjái .
Olgeš váruha sirdimis eambbo 	válddi 	Sámediggái .
Programmas ii lohpit Olgeš eambbo 	válddi 	Sámediggái .
– Dan eat sáhte dahkat ovdal go leat árvvoštallan movt Sámediggi hálddaša dan 	válddi 	maid juo lea ožžon , deattuha Anders J. H. Eira .
Ovdal go Sámediggi oažžu eambbo 	válddi 	, de fertet sihkkarastit ahte bálvalusain maid Sámediggi dál hálddaša lea nana kvalitehta .
Danne lea áigi sirdit 	válddi 	maiddái Sámedikkis ja ahte Bargiidbellodat dál beassá stivret .
Man ollu 	válddi 	addiba stuorabellodagat ovttasbargobellodagaide ?
UNJÁRGA : Unjárgga gielddastivra lea addán hálddahussii 	válddi 	ásahit 100 % ruvvejeaddi fálaldaga gildii geahččalupmái guovtti jahkái 01.01.2006 rájes .
Lean maiddái árvalan delegáhtat addet 	válddi 	jienastit muhtumiidda , nu ahte buot delegáhtat eai dárbbaš boahtit riikačoahkkimii .
Sámediggi addá eambbo 	válddi 	boazodollui
NSR mieđai njelješ jovkui ahte boazodoallu galgá oažžut eambbo 	válddi 	sihke politihka hábmemis ja áššiid mearrideamis .
Eambbo 	válddi 	boazodollui
Per A. Bæhr lea dál baicca šiehttan ahte boazodoallu ieš galgá oažžut eambbo 	válddi 	hápmet iežaset ealáhuspolitihka ja dasa lassin eambbo válddi mearridit boazodoalu guoski áššiid .
Per A. Bæhr lea dál baicca šiehttan ahte boazodoallu ieš galgá oažžut eambbo válddi hápmet iežaset ealáhuspolitihka ja dasa lassin eambbo 	válddi 	mearridit boazodoalu guoski áššiid .
– Dát šiehtadus dieđus mearkkaša ahte Sámediggi áigu addit eambbo 	válddi 	boazodollui .
Lea go dat gáržžidan dihte sin 	válddi 	Sámedikki bokte ?
Mun in gávnna gos ge lágas , mii addá dakkár 	válddi 	boazodoallohovdii , lohká Elisabeth Hegge Guttorm .
Mun imaštan makkár váldi lea boazodoallohoavddas bajidit boazologu Várnjárggas nu ahte ii leat gulaskuddan guovllustivrras , muhto go dovdá alddis dakkár 	válddi 	, de sáhttá seammaláhkái min orohaga ášši čoavdit .
– Dat soitet ásahit sierra hálddašanorgána mas leat mielde gielddat ja luossabivdit , muhto SáB ulbmil lea ahte Finnmárkkuopmodat oažžu 	válddi 	hálddašit daid stuorra luossajogaid , dadjá Tretnes .
Dasto válde maiddái 	válddi 	mearridit gosa organiserejuvvon opposišuvnna áirasat galge beassat .
Son dattetge ii lohkan alddis leat 	válddi 	mearridit dán áššis ja čujuhii YLE:i
Mu dieđu mielde lea dego gielddastivra hilgon Sámedikki 	válddi 	justa dán sámi oasis .
Soahpamušas lea ee. álkidahttit rájáid rasttildeaddji ovttasbarggu , dáhkidit sápmelaččaid gullama almmolaš 	válddi 	doaimmas , dáhkidit sámegielat prográmmaid sáddema radios ja tv:as , ovddidit sámegielat áviissaid almmustahttima ja buoridit eavttuid dutkamušaide , mat bálvalit sámiid .
– Dát ii leat optimála čoavddus , muhto mii lea addán áirasiidda 	válddi 	ja luohttámuša dahkat mearrádusaid .
Dan dihte lea sin mielas suohkan rihkkon dan gáibádusa ahte meahccevuodjin galgá unniduvvot unnimus dássái , ja suohkan lea addán vuodjinlobiid olggobealde iežaset 	válddi 	.
JUOHKÁ BARGGU : Boazodoallohoavda Ellen Inga O. Hætta lea dál ollislaččat addán boazoeaiggádiidda 	válddi 	movt sii soabadit siidarájiid .
Dan olis álggahii Sámedikki dárkkistanlávdegoddi guorahallat Goahtegearrega rehketdoalu , muhto várrepresideanta bissehii guorahallama go oaivvilda dárkkistanlávdegotti jođiheaddji Per-Ivar Henriksena mannan olggobeallái iežaset 	válddi 	.
Ruoŧa 	válddi 	áigge álgán ovdánanhistorjá joatkašuvai , muhto seammás jođálmuvai Ruošša válddi áigge 1809-1917 .
Ruoŧa válddi áigge álgán ovdánanhistorjá joatkašuvai , muhto seammás jođálmuvai Ruošša 	válddi 	áigge 1809-1917 .
Suoma sámeguovllus joatkašuvai ođđaásaiduhttin miehtá Ruošša 	válddi 	áigge .
Ođđadálut vuođđuduvvodedje Ruošša 	válddi 	áigásaš njuolggadusaid vuođul .
Ruošša 	válddi 	áigge oassi anáraččain luhpe goahteeallimis ja álge ođđadálolažžan dahje ruvnnameahccetorpárin .
Ferte láhččojuvvot dilli fápmuduvvon 	válddi 	dárkkisteami vuogádahkii , dát ii leat vel sámi guovlluin .
Mii čalmmustahttá váilevašvuođaid vuogádagas , go váldá ovdan ovttaskas osiid ja politihkalaš 	válddi 	boasttugeavaheami .
Dakkár rigearra šaddá fas jus gielddain álget váldit eret dan 	válddi 	, váruha Sæther .
Seamma oainnus lea áššejođiheaddji Klemet Erland Hætta , ahte dás ii leat šat maid vuordá , eará go mearredit njuolggadusaid , go dan 	válddi 	addá Finnmárkkuláhka Sámediggái .
Buot dat rievideaddjit huksejedje gávpogiid ja stuorra ráhkkanusaid maiguin dat geahččaledje čájehit duoidda čuvgemeahttun álbmogiidda iežaset 	válddi 	, buot dat rahčamusat eahpelihkostuvve .
– Jus orohagat eai beroš lobihis áiddiin , de fertet árvvoštallagoahtit sis eret váldit dán 	válddi 	ja ovddasvástádusa , lohká Elisabeth Hegge Guttorm .
LÁIDESTEADDJI : Bearjada addá Norgga stáhta almmolaččat finnmárkolaččaide 	válddi 	hálddašit iežaset eatnamiid .
Ruvdnaprinsa Haakon Magnus maid oassálastá dilálašvuođa doaluide , mainna Olli jáhkká oažžut fuomášumi maiddái Norgga rájiid olggobealde , go ii leat dávjá , go okta regiovdna oažžu 	válddi 	hálddašit dakkar viiddis ja rikkis guovlluid go Finnmárkku .
Dan sádjái ožžo 	válddi 	ráhkadit njuolggadusaid , muhto dat bovttii garra politihkalaš riidduid go eanetlohku ii sádden gaskaboddosaš njuolggadusaid gulaskuddamii .
Gielddat maiddái ožžot 	válddi 	das , mii guoská ođasmuvvi resurssaid ávkkástallamii .
Dasa lassin addá láhka Sámediggái 	válddi 	ráhkadit njuolggadusaid das , mo dakkár váikkuhus sámekultuvrii galgá árvvoštallojuvvot .
POSITIIVVA : Veahkkeboazodoallohoavda Stig Gøran Hagen jáhkká positiivvalažžan go dat duopmu doaibmagoahtá , mii attii doalloeaiggádii 	válddi 	mearridit doalus vuollásaš olbmuid boazologu .
Johk`gatte ožžo ráŋggáštusčievččasteami maid Brekke ieš 	válddi 	ja bážii moalii ( 2-0 ) .
Dál , bealnnot mánu maŋŋá go Finnmárkkuopmodat badjelasas 	válddi 	Finnmárkku hálddašeami , leat boahtigoahtán gáibádusat ja cuiggodeamit stivrii .
Ođđa boazodoalloláhka addá orohagaide eambbo 	válddi 	bidjat bajimus boazologuid siiddaide , muhto Eanandoallo- ja biebmodepertemeanta mearrida unnidannjuolggadusaid daidda orohagaide gos boazodoallit ieža eai nákce dan dahkat .
Ođđa boazodoallolágas evttohuvvo Eanandoallo- ja biebmodepartementii 	válddi 	ráhkadit njuolggadusaid movt orohagat galget unnidit boazologu .
Son čilge viidásat ahte departemeanta lea dasa miehtan ahte ealáhus galgá oažžut eambbo 	válddi 	leat mielde juo álggu rájes mearrideamin boazologuid siiddaid rájes gitta Boazodoallostivrra rádjái .
Myklevold lohká dál váttisin álget ovdamearkkaiguin govahallat goas departemeanta váldá atnui 	válddi 	heivehit boazologu , muhto dan sáhttá dáinna láhkalađđasiin dahkat juo orohatdásiin go čuožžila riidu boazologuid mearrideamis siiddaid gaskkas .
Finnmárkku Dearvvašvuođa stivra lea čoahkkimis borgemánu 28. beaivve addán direktevrii 	válddi 	geahčadišgoahtit makkár nuppástuhttimiid ferte čađahit .
ii atte 	válddi 	boazodollui
addá guovllustivrii 	válddi 	hilgut orohagaid mearrádusaid
Sámediggi maiddái eahpida go láhka attašii guovllustivrraide 	válddi 	dahkat duššin orohagaide iežaset boazodoallofágalaš árvvoštallamiid .
Dakkar 	válddi 	eai berre , Sámedikki mielas oažžut guovllutstivrrat , muhto dušše válddi dárkkistit ahte leat go orohagat čuvvon lága njuolggadusaid ráhkadeamis ja leat go njuolggadusat lága mielde .
Dakkar válddi eai berre , Sámedikki mielas oažžut guovllutstivrrat , muhto dušše 	válddi 	dárkkistit ahte leat go orohagat čuvvon lága njuolggadusaid ráhkadeamis ja leat go njuolggadusat lága mielde .
Dasa lassin evttohuvvo viidásat ahte láhka galgá addit maiddái departementtii 	válddi 	ráhkadit njuoggadusaid mot orohagat galget mearridit boazologu , ja dát njuolggadusat sáhttet guoskat dušše ovtta orohahkii .
– Dát evttohus sirdá fas ruovttoluotta departementtii dan 	válddi 	máid láhka lea addán boazodollui mearridit boazologuid .
Boazodoallu 	válddi 	haga
Dat lea ráđđeláhttu ja jurista Randi Skum oaidnu dasa go Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta doalaha ahte stivrenorgánat galget dahkat mearrádusaid , eai ge mieđit boazosápmelaččaide eanelogu ja jođiheami guovllustivrraide ja Boazodoallostivrii , ja seammás doalahit alcceseaset 	válddi 	mearridit mot boazodoallit galget ealuid unnidit bákkus .
Balto Henriksen mielas addá láhka buori muddui iešstivrejumi ealáhussii , muhto seammás oaidná dehálažžan ahte boazodoallu ii oačču ollislaš 	válddi 	dahkat mearrádusaid .
Sus lea čielga oaidnu ahte jus sápmelaččat ieža galget stivret boazodoalu , de ferte ráđđi evttohit dan 	válddi 	Sámediggái , ja seammás ráhkkanišgoahtit áibbas ođđa hálddašanmálle boazodollui .
Mannan vahkkus meannudii Sámedikki dievasčoahkkin boazodoallolága evttohusa , ja Norgga Sámiid Riikasearvi ( NSR ) ovttas njelješ-joavkkuin eai leat duhtavaččat láhkaevttohusain , go earret eará Biebmo- ja eanandoallodepartemeanta lea alcceseaset evttohan 	válddi 	ráhkadit njuolggadusaid mot iešguđet orohagat galget unnidit ealuid .
Oarjel Listtu oainnu mielde ii leat dárbu ahte departemeanta oažžu dákkár stuorra 	válddi 	boazodoalu badjel , dadjá Appfjell Eira .
Su mielas láivuda dát buot dan vuođđojurdaga ahte boazodoallu galgá ieš oažžut eambbo 	válddi 	hálddašit iežaset ealáhusa .
Ii ge departmeanttas leat leamaš láhkaváldi bágget ealuid unnideami , muhto dál orro departemeanta hálideamin ođđa láhkii ásahit dakkár 	válddi 	stáhtii , váruha Kirsten Appfjell Eira .
Departemeanta hálida 	válddi 	
– Dat lea njulgestaga issoras jurddašit ahte dál sáhttá departemeanta oažžut 	válddi 	boazologuid unnidit , iige okage dieđe mainna lágiin dat boahtá dáhpáhuvvat , dadjá Appfjell Eira .
Sámediggeráđđi lea ge gávnnahan ahte dát láhka addá 	válddi 	departementii mearridit njuolggadusaid boazologu ektui , go 64. paragráfas maŋemus lađđasis daddjo ahte departemeanta sáhttá njuolggadusa bokte addit dárkilis mearrádusaid boazologu mearrideami birra .
Mannan Min Áiggis láitii Oarjel Listtu sámediggeáirras Kirsten Appfjell Eira NBR bargan heajos barggu , go eai leat maide kommenteren dan hárrái go departemeanta lea alcceseaset gáibidan 	válddi 	ráhkadit njuolggadusaid mot iešguđet orohagat galget unnidit ealuid .
Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta maid ii leat evttohan boazodoallolágas addit boazosápmelaččaide alcceseaset 	válddi 	mearridit boazologuid .
Dalle lea áigi smiehttagoahtit oktasaš Sámi lihtu , mii oažžu eambbo 	válddi 	.
Gielddat sáhttet massit 	válddi 	vuodjinlobiide
Maiddái leat ollugat várren ruđa máksit sáhku jus de gávnnahallat , lohká Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta dasa go gullá ahte eiseváldit dál áitet rivvet gielddain sierra vuodjinlobi 	válddi 	.
Nu muitala Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta go gullá ahte suohkanat sáhttet massit 	válddi 	addit sierra meahccevuodjinlobiid .
Guovdageainnu sátnejođiheaddji Klemet Erland Hætta dulko dán áitaga váldit eret dán 	válddi 	nu ahte eiseváldit eai hálit olbmuid vánddardit mehciin nu go álot leat dahkan .
Gielddat sáhttet massit vuodjinlobiid 	válddi 	
Masset 	válddi 	addit sierra vuodjinlobiid .
Lávdegoddi árvala Meahccemohtorjohtolatlága čavgejuvvot earret eará nu ahte gielddat mat rihkkot lága berrejit massit 	válddi 	addit sierra meahccevuodjinlobiid .
Boalvvir geahččala oažžut eambbo 	válddi 	bohccobierggu badjel ja dan liibba oidne go Neiden Rein AS rahčagođii ruđalažžat .
– Mu ráđđehus lea šiehtadallamin muhtin servodagain mo galggašii juohkit 	válddi 	, go mii qigut geahččalit ođđa modealla mo ovddidit kultuvrra ja giela .
- Suohkaniin váldit vissis áigái eret 	válddi 	addit vuodjinlobiid jus lága rihkkot , jus máŋgii rihkkot lága de bistevaččat dán válddi sirdit fylkamánnii .
- Suohkaniin váldit vissis áigái eret válddi addit vuodjinlobiid jus lága rihkkot , jus máŋgii rihkkot lága de bistevaččat dán 	válddi 	sirdit fylkamánnii .
- Garrasit sáhkut olbmuide geat rihkkot mohtorjohtolatlága , čoaggá vuodjinkortii ja 	válddi 	dárkkistaneiseváldiide váldit meahccevuojániid .
Sara lohka ahte jus šattaš nu ahte guovddáš eiseváldit addet 	válddi 	fylkkamánnii , de sii Sámedikki bealis gáibidit seamma válddi .
Sara lohka ahte jus šattaš nu ahte guovddáš eiseváldit addet válddi fylkkamánnii , de sii Sámedikki bealis gáibidit seamma 	válddi 	.
Roald Vuolab imašta FeFo njunnožiid 	válddi 	mearredit hattiid .
Dát páragráfa addá 	válddi 	gielddaide addit 10 jagi jahkkái sierra vuoigatvuođa earret eará muorračuohppamii , jávrebivdui ja ávnnasteapmái .
Sámedikki bušeahttadigáštallamis 	válddi 	dalá NSR parlamentáralaš jođiheaddji , Trosten sáni saji ja dajai ahte Sámediggi lea leamas mielde cáhkkeheame čuovggaid viesuide rittus , ja orui hui duhtavaš dainna .
– Finnmárkkuláhka addá 	válddi 	FeFo-stivrii álbmoga ovddas mearridit ahte earát besset maid fierbmut Finnmárkku jávrriin .
Mun bessen oaidnit su kántuvrra universitehtas , ja son 	válddi 	oktavuođa ovtta máilmmi deháleamus girjerádjosiin , Library of Congress Washington DCs maŋŋel go mun ávžžuhin su dan dahkat , ja son oaččut rievdadit namahusa « Lapp » ja dan sadjái bidjat « Sami » .
NBR jođiheaddji oaidná unnimus máid sáhttá dohkkehit lea lávdegotti mii oažžu 	válddi 	gávdnat čovdosiid divadiidda mat bohtet mielde juo 2008-stáhtabušehtii .
Okta máŋgga gažaldagas maid fertet digáštallat , lea ahte galgá go Sámediggi oažžut eanet 	válddi 	.
Sámedikkeáirraa Terje Tretnes 	válddi 	vuostá vuoittu ja maŋŋá giitosártni rohttestii vel son luođi .
Dat addá eanet 	válddi 	doalloeaiggádiidda .
- Suohkaniin váldit vissis áigái eret 	válddi 	addit disppaid jus lága rihkkot , jus máŋgii rihkkot lága de bistevaččat dán válddi sirdit fylkamánnii .
- Suohkaniin váldit vissis áigái eret válddi addit disppaid jus lága rihkkot , jus máŋgii rihkkot lága de bistevaččat dán 	válddi 	sirdit fylkamánnii .
- Garrasit sáhkut olbmuide geat rihkkot motorjohtolatlága , čuoggá vuodjinkortii ja 	válddi 	dárkkistaneiseváldiide váldit meahccevuojániid .
Danne go historjjálaččat lea sámi servodat ovdánan politihkalaččat , ii dušše dainna go leat leamaš vuollegašvuođain 	válddi 	luhtte , muhto go vel niehkkeruovddit vel beasadan leat ja sámepolitihkalaš fámut ieža leat áigun mearridit sápmelaččaid dili !
– Das maid lea sáhka ahte galgá go Sámediggi oažžut eambbo 	válddi 	, ja galgá go Sámediggi oažžut rievtti váikkuhit stáhtabušeahta , go dat lea deháleamus dokumeantta mainna hápmejuvvo ráđđehusa politihkka , dadjá Hanssen .
Dán áššái ferte eará go dábálaš politihkalaš geainnuid geavahit ja eanet návccaid bidjat , ja sávašin ahte oaččušeimmet jienasteaddjiin dán čavčča válggas dasa 	válddi 	.
Gaski moittii garrasit dán bargovuogi ja iige oaidnán makkár 	válddi 	dahje vejolašvuođa ii stáhtas iige Sámedikkis man ge láhkai váikkuhit bohtosii .
Ođđa boazodoalloláhka addá eambbo 	válddi 	boazodollui siskkaldasas čorget iešguđet váttisvuođaid máid 1978-láhka lea dagahan ealáhussii .
Ii loga ráđđelahttu Terje Tretnes Sámedikki šiehtadallanlávdegottis 	válddi 	bidjat johtui ortnegiid mat buktet sihke ekonomálaš ja hálddašan váikkuhusaid Sámediggái .
Doppe ovddidedje Finnmárkku áirasat gáibádusaid stáhtáráđđái Kristin Halvorsenii , maiguin háliidit jávkadit 	válddi 	gielddain .
Suohkaniin váldit 	válddi 	
– Lávdegoddi mii hápmii Boazoguohtonlága mii bođii Boazoguohtonkonvenšuvnna sadjái jagi 2005:s , čiegadii Stuorradiggái dehálaš dieđuid ja 	válddi 	mii 1751 Lappekodicillas lea reguleret boazodoalu , ná lohká historjjádutki Steinar Pedersen .
Dan oktavuođas evttoha suohkaniidda 	válddi 	ráhkadit crossšilljuid , gos skuhtervuoddjit besset duhtadit vuodjinmielaid .
Dat mii vel šaddá njulgestaga bohkostahkan dán láhkaevttohusas , leago DN evttoha suohkaniidda 	válddi 	ráhkadit sierra vuodjinšilljuid gos olbmot sáhttet duhtadit vuodjinmielaid .
– Dán in leat goassege dahkan go mun lean álo luohttán ahte sii geat sihtet mu bargat sin ovddas leat ožžon dákkáraš 	válddi 	, čilge Haugen .
– Mun in leat mielde leamaš addimin Berit Magga Somby:i makkárge 	válddi 	ovddastit Salčosiidda .
– Berit Magga Somby ii ovddas Salčosiidda ja mun in leat goassege leamaš mielde sutnje addime makkárge 	válddi 	mu ovddastit , nu lohká Johan Anders Bær guđes lea Salčos dálvesiida .
Johan Anders Bær gáibida dál ahte Somby ja su advokáhta ferteba duođaštit ahte soai leaba ožžon váidinválddi ja ferteba maiddái duođaštit gii attii sunnoide dákkár 	válddi 	:
– Jus eaba váldde oktavuođa , de mun gal bealistan árvvoštalan mun ge váldit advokáhta gii mu beali čuolaha , go mun dulkon sunno dagu priváhtan go eaba sáhte duođaštit gii attii 	válddi 	, loahpaha Johan Anders Bær .
Mun lean guoktásis siidda olbmuin ožžon 	válddi 	ovddastit Šalčosiidda minerálaohcciid vuostá , nu lohká Berit Magga Somby .
Berit Magga Somby lohká iežas ožžon guoktásis 	válddi 	bargat Šalčosiidda ovddas minerálafitnodagaid vuostá .
– Mun lean guoktásiin háleštan ja soai leaba addán 	válddi 	bargat siidda ovddas , nu muitala Somby .
– Ohcejoga 	válddi 	geavaheaddjit válljejit menddo álkit earáguovllo olbmo bargui vaikko fálus livčče iežasge guovllu olmmoš .
Lea dát man ovddas Keskitalo ákkastallá go čuoččuha ahte go Norgga stáhta lea soapmásiidda addán 	válddi 	guovllu geavahit , ja son lea dan dahkan 30 jagi , de galgá dat gustot ovdalii sámi vieraiduvvan vuoigatvuođaid .
Lea dehálaš earuhit dán guokte málle , deattuha Silje Muotka ja čilge ahte go Helga Pedersen válddii virgelobi go oaččui máná , de lei bargiidbellodaga áirras mii 	válddi 	su saji Stuoradikkis .
Čoahkkimis namuhuvvoje ge garra sáhkut ja gielddain váldit eret 	válddi 	addit makkárge vuodjinlobiid .
Mu oainnu mielde leat Stuorradikkepolitihkkárat addán buot 	válddi 	ja fámu dán dehálaš áššis Politiidirektoráhta byrokráhtaide , joatká sátnejođiheaddji ja lohká politiijadárboárvvoštallan lea dahkon gielddaid cealkkámušaid haga , mii su mielas lea eahpedemokráhtalaš dahku ja badjelgeahččanvuohta .
Odne 11.00 válddii Sámediggi bottu , iige leat vel čielgan ahte addá go Sámedikki dievasčoahkkin 	válddi 	Bargiidbellodahkii cegget ráđi .
Dien áigge ledje vuollel 100 indiviida Norggas ja Geirmund 	válddi 	váttisvuhtii ovddasvástádusa ja álggahii gaskaboddosaš nállášuhttin barggu .
Su mielas dat iešalddis muitala ahte DES lea ožžon beare stuora 	válddi 	sin searvvi ektui go beassá leat ollislaš šiehtadallanbealli .
– Sámiid Duoji mielas lea DES ožžon beare stuorra 	válddi 	go geahččá sin miellahttologu ja geográfalaš viidodaga .
Marit Guttorm Graven loahpas dušše bivdá Sámiid Duoji dohkkehit ahte leat guokte searvvi main lea šiehtadallan vuoigatvuohta Sámedikkiin , vaikke dovdá ahte Sámiid Duodji lea dál viggamin sis dan 	válddi 	oažžut eret .
Ja iige mannange guhká ovdal go son lasihii vuostá válgalohpádusaidis áibmosoaði Davve-Vietnama vuostá , muhto son maid viiddiidii soaði Vietnama kránnjáriikkaid Laosa ja Kamputsea vuostá , danin go sus lei dákkár gáddu ahte daid riikkaid bokte Davve-Vietnam sádde Mátta-Vietnamii soalddáhiid gomihit 	válddi 	Mátta-Vietnamis .
Sirdoeananriikat dego Portugal , Hollánda vuollánahttigohte Vietnama álbmogiid iežas 	válddi 	vuollái easka 1600-logu álggu rájes .