Boađus: 45
				
Cealkkačájeheapmi
	Aššu –
Jus nieida maid báhtára , de leat buot vejolašvuođat 	jávkán 	.
	Avvir –
Muhtin arkeologa jearai 1800-logus gos sápmelaččat leat , dalle vástidedje olbmot ahte sii ledje 	jávkán 	áigá juo .
Muhto dađi bahábut lea Olli politihkka 	jávkán 	NSR vuoruhemiid sisa .
Muhto internáhttajurdda ii lean 	jávkán 	ja eanaš internáhtat huksejuvvojedje fas .
Oallugat leat lea mannan skuvllaid vázzit , lea 	jávkán 	nu guhká boazodilis ja de leatge massán saji ja dan praktihkalaš oahpu boazodoalus ahte eai leat šat máhccan ruovttoluotta boazodillái .
Politiijat ja rukses ruossa lei ohcan su iđida rájes , go dieđihuvvui 	jávkán 	fuolahusásodagas gos orui .
Dat lea veahá imaš , go NSR lea oalát maiddái 	jávkán 	politihkas , eai ge sii oro máhttime bargat opposišuvnnas , mii lea ge áibbas ođđa dilli NSR:i .
Kárášjogas leat oanehis áiggis 	jávkán 	olu beatnagat .
Muhtin arkeologa jearai 1800-logus gos sápmelaččat leat , dalle vástidedje olbmot ahte sii ledje 	jávkán 	áigá juo .
Olliganguolli , mii maiddái lea hirbmat dehálaš guolli midjiide , lea ovdamearkka dihtii 	jávkán 	min čázádagain .
	Non-fiction texts –
Báikenamat adnojuvvojit konservatiivva oassin gielas , ja dain sáhttet leat hámit mat muđuid leat 	jávkán 	gielas .
Mearrasámegiella vuhtto sátnevuorkkás ain dán áigge , muhto giela fonologalaš ja morfologalaš iešvuođat leat goasi 	jávkán 	dálá sámegielas .
Kli mávssa loahpa lea go Heandarat fuomáša ahte goavddis lea 	jávkán 	ja vuolgá mánáid maŋŋái .
Muhto internáhttajurdda ii lean 	jávkán 	ja eanaš internáhtat huksejuvvojedje fas .
Ledjen dievva mielas deavdit saji mii lei báhcán guorusin 	jávkán 	váhnemiid maŋŋá , muhto mus eai lean makkárge eavttut .
Dasa leat čállon sáhkut eanaš jagiid 1913 rájes 1941 rádjái , 	jávkán 	ohppiid ja váhnemiid namaiguin , galle beaivvi sii leat jávkán ja galle ruvnno galget máksit sáhkkun .
Dasa leat čállon sáhkut eanaš jagiid 1913 rájes 1941 rádjái , jávkán ohppiid ja váhnemiid namaiguin , galle beaivvi sii leat 	jávkán 	ja galle ruvnno galget máksit sáhkkun .
Ollu árbevierru lea juo 	jávkán 	, go eatnit ja mánát šadde eret sámi árbevirolaš ealáhusbargguin , iige dat máhttu lean duođaštuvvon čállosiid ja filmmaid bokte .
Go skuvla álgáhuvvui fas guhkes huksenáigodagas 1960 , lei sámegielfága 	jávkán 	ja sisdoallu rievdadišgoahtán dábálaš dáža fidnoskuvlla guvlui .
Go skolpon [ 17 ] ruoktot dan ija ledjen inta [ 18 ] 	lávkán 	etnihkalaš skábes , vel Áhkkánjárggas nai .
Muhto dat fámut mat guhká ledje goahcan sámi ovdáneami , eai lean eisege 	jávkán 	.
Ollu árbevierru lea juo 	jávkán 	, go eatnit ja mánát šadde eret sámi árbevirolaš ealáhusbargguin , iige dat máhttu lean duođaštuvvon čállosiid ja filmmaid bokte .
	Fiction texts –
Eará mánát leat oađđimin , dušše Isselin Janette maid lea 	jávkán 	.
	Jávkán 	dugo čáhcái .
Mon val in atnán iežan leamen lean nu jávoheapmi dánne leamaš , ii duos livčče ággá nie dadjat , ii dárbbaš jur mu guohčut ― vaikko ledjen eaŋkalsániid 	njivkán 	.
	Min Aigi –
Vuovdit ja jogat , guolit ja eallit leat 	jávkán 	.
Muhto go lea šaddan Sámedikki oahpahusossodahkan de leat dát siiddut 	jávkán 	.
Servodat luohkárádjemat leat 	jávkán 	ja mánát loaktiba ođđa dilis bures .
Ii ge okta ge olmmoš leat dieđihuvvon 	jávkán 	, muitala Freddy Olaussen .
Muhto guorahallamis deattuhuvvo minusin rehkegii go ođđa fitnodagaid ásadettiin leat eará fitnodagat 	jávkán 	koŋkkánemiid ja eará sivaid geažil .
Dán jagi litnetlisttus leat olles guhtta miljoneara 	jávkán 	.
Ii ge okta ge olmmoš leat dieđihuvvon 	jávkán 	, muitala Freddy Olaussen .
Dát lea vuosttaš lávki ealáskahttit sámi boazodoalu Ruoššaš , mii lei 	jávkán 	kommunisma áiggis .
– Mun in sáhte álgit fantaseret ahte duot boazu lea firron , ja eará ges duššan , go in dieđe man geažil leat 	jávkán 	.
Aslak J. Eira maid lohká oaidnit ahte eará oasit maid leat 	jávkán 	, muhto lohká árvidit ahte dat bohtet njuolggadusaid sisa ja ovdán láhkaproposišuvnnas .
Fuomášin ahte bátni lea 	jávkán 	ja árvidin ahte mun ledjen dan njielastan .
	Jávkán 	lea ovddeš višunearalaš kulturpolitihkkáriid bargu olles davvi-Norggas .
Son imaštalai sakka gosa buot muorraráhkkanusat ledje 	jávkán 	, go buot lei plastihkas , vel fatnasat ge .
Mu boarráseamos oabbá lei 	jávkán 	guokte jagi , ja son lei fitnan ruovttus dušše golbmii jagis .
Su mielas lea dehálaš almmolašvuhtii diehtit ahte son ii leat goasse 	jávkán 	čoahkkimiin sivaid haga .
– Mun in leat dovddus skoftet čoahkkimiid , ja inge leat 	jávkán 	sivaid haga čoahkkimiin .
Seamma oaivvildan dáinna bihttá-bihttá politihkain mii dáhpáhuvvá , jus olbmot eai morrán dál ja garrasit doarrugoađe earret eará dán meahccejohtolatlága vuostá , de lean sihkkar ahte moattilot jagis lea meahcástankultuvra 	jávkán 	, giella mii dása gullá ja buot sámi luondduipmárdus .
Ledjen olles mielain deavdit saji mii lei báhcán guorusin 	jávkán 	váhnemiid maŋŋá , muhto mus eai lean makkárge eavttut .
Son duođašta gal ahte ii leat lobálaš 	jávkán 	:
Jonassen muitala ahte duorastaga čoahkkimis jávke máŋga áirasa golgodávdda geažil , ja lohká ahte soaitá Trosten maid dan geažil 	jávkán 	.