2.2.10 Sámedikki riikkaidgaskasaš bargu
Sámedikkis lea stuorra vuordámušat
eamiálbmotjulggaštusbargui.
Eamiálbmogiid vuoigatvuođaid
sihkkarastin, dohkkeheapmi ja viidásetovddideapmi,
maiddái iešmearrideapmi,
lea dán barggu guovddážis.
Sámediggi vuordá ahte
Norgga stáhta váikkuha
eamiálbmotjulggaštusa
dohkkeheami ovdalgo eamiálbmotlogijahki nohká 2004:s.
Vaikko proseassa Bissovaš foruma ásaheami
oktavuođas eamiálbmotáššiid várás
lea mealgadii loahpahuvvon, de álgá dál
bargu. Sámediggi oaivvilda ahte lea deaŧalaš doarjut
foruma barggu, erenoamážit
foruma sámiid ja inuihtaid oktasaškandidáhta
ektui.
Barentsovttasbarggu eamiálbmotovddasteaddjit
galget bargat norgga-, ruoŧa-, suoma- ja
ruoššabeale sámiid
ovddas, ja dasto maiddái vepselaččaid
ja nenetssaid ovddas, geat orrot Ruoššas. Lea
dárbu láhčit
diliid nu ahte eamiálbmogiin galgá sáhttit
leat váikkuhanfápmu
ovddastusa bokte buot dásiin. Danne leage
deaŧalaš ahte eamiálbmogat
ožžot ovddasteaddji
maiddái Barentsráđđái.
Go Sámediggi ovddasta eamiálbmogiid Guovlluráđis
ja Guovllukomiteas, de lea Sámedikki bargu
lassánan daid maŋimuš jagiid
ektui. Dán geažil
lea dárbu oažžut eanet
resurssaid.
Sámedikki mielas ii leat eamiálbmotbargu
ovdánan dohkálaččat
ja lea dárbu evalueret ovttasbarggu eamiálbmotperspektiivvain.
Sámediggi lea nu ollu go lea leamaš vejolaš dáláš návccaiguin
ja áššemeannudankapasitehtain, geahččalan
hoahpuhit dán barggu. Muhtumin lea eamiálbmogiid engašemeanta
leamaš hui fuotni. Dát
sáhttá leat dulkojuvvon
nu ahte eamiálbmogat eai beroš Barentsovttasbarggus.
Dattetge lea nu ahte ruhtavátni dat lea
ráddjen searvama. Jos eamiálbmotovddastaddjit
Barentsovttasbarggus galget nagodit gozihit iežaset beroštumiid,
de fertejit oažžut ruhtadoarjaga
dasa.
Sámedikki searvama árktalaš ráđdái
heađušta dat go
váilot resurssat, iige sáhte
searvat daiguin návccaiguin maiguin háliidivččii.
Sávaldahkan lea ahte Sámi
parlamentáralaš ráđđi sáhtášii
doaimmahit dán barggu ja oččošii dárbbašlaš ekonomalaš resurssaid
dasa.
Sámediggi loahpahii 2001:s golmma jagáš prošeaktaovttasbarggu Birasgáhttendepartemeanttain báikkálaš Agenda
21 rámma siste. Prošeavttas
lea leamaš nana doaibmadássi,
ja dat lea bures vuostáiváldon.
Nana ceavzilis mihttomeari geažil lea dárbu čuovvolit
daid hástalusaid mat leat Agenda 21, 26.
kapihttalis, vai sáhttá juksat
daid mihttomeriid, mat das leat namuhuvvon eamiálbmogiid
ektui. Danne almmuhii Sámediggi 2001:s
Eamiálbmot Agenda 21 barggu. Sámediggái
lea dát guovddáš hástalussan plánejuvvon
njunuščoahkkimis Johannesburggas
2002:s.
Sámediggái
lea guovddáš hástalussan
biologalaš šláddjivuođa
riikkaidgaskasaš konvenšuvdnabargu,
erenoamážit 8(j)
artihkkala ektui ja bargojoavkku ektui, mii bargá eamiálbmot máhtolašvuođain, ođasmahttimiin
ja geavadiiguin. Konvenšuvdna ja dan doaibmabidjoprográmmat
gusket njuolga sámi areálaberoštumiide
ja resursahálddašeapmái.
Dasa lassin lea deaŧalaš váikkuhit
dan barggu, mii guoská kapasitehta huksemii, árjjalaš searvama
mekanismmaide, váikkuhaniskančielggadusaide
searvamii ja njuolggadusaide movt ovddidit našuvnnalaš lágaid
dan ektui ahte gozihit eamiálbmogiid máhtolašvuođa,
geavadiid ja ođasmahttimiid biologalaš šláddjivuođas.
Dán oktavuođas
lea deaŧalaš ahte Sámediggi
searvá vai lea váikkuhanfápmu
Norgga láhkabargui biologalaš šláddjivuođa
oktiiordnejuvvon hálddašeami
oktavuođas.
