Sámedikke doaimma birra 2005

Bla i dokumentet: < 2.9 Mánát ja nuorat | 2.11 Girjerájut > | Dokumentets forside

2.10 Sámi dáidda- ja kultureallin

Lea čájehuvvon ahte sámi kultuvra lea leamaš hui nanus nuppástuhttima ja ceazilvuođa ektui. Sámi árvovuođus čatnasit ain stuorra oasit eallimii lahka luonddu. Dasto lea sámi servodat hui guhkás heivehan iežas dáláš máhtolašvuođa- ja diehtojuohkinservodahkii. Oktiibuot buktá dát šláddjivuođa sámi kulturárbbis maid lea deaŧalaš suodjalit ja viidásetovdánahttit.

Sámediggi háliida deattuhit ahte sámi dáidaga ja kultuvrra viidásetovdánahttin lea našunála ovddasvástádus. Norgga stáhta lea iešguđetge lágaid ja konvenšuvnnaid bokte geatnegahttojuvvon váldit ovddasvástádusa sámi gielas, kultuvrras ja servodateallimis, ja danne das maiddái lea ovddasvástádus ahte ekonomalaš ovánahttinrámmat leat sajis. Sámediggi vásiha ahte dán suorggis váilot ollu resurssat, ja dát dilli lea áibbas dohkketmeahttun guhkkit áiggi vuollái.

Sámediggi lea 2005:s meannudan dieđáhusa sámi dáidaga birra. Dieđáhusas válddahallojuvvojit dáiddapolitihkalaš hástalusat, ja nugo ovdánahttindovdomearkkat, váikkuhangaskaomiid geavaheapmi ja boahtteáiggi hástalusat iešguđet dáiddasurggiid siskkobealde. Sámediggái lea biddjojuvvon ovddasvástádus ásahusain ja ortnegiin mat galget ovddidit sámi dáidaga ja kultuvrra. Dieđáhusain háliida Sámediggi oainnusin dahkat politihkalaš višuvnnaid ja perspektiivvaid sámi dáidaga váste mat váilo Stuorradiggedieđáhusas nr 48 (2002 – 2003) kulturpolitihka birra, Kulturpolitikk frem mot 2014.

Sámediggi lea maŋimuš jagiid vásihan ahte stáhtalaš eiseválddit leat bisánan go guoská politihka ovdánahttimii ja ekonomalaš resurssaide sámi dáiddaulbmiliidda. Ekonomalaš fievrrideamit Girko- ja kulturdepartemeanttas eai leat lassánan nugo leimmet vuordán. Dát ii dávis stáhta geatnegasvuođaide.

2.10.1 Sámi teáhter, filmmat ja festiválat

Sámi teáhterat lea deaŧalaččat sámi dáidda- ja kulturvásihussadjin, ja sámegiela geavaheapmái. Sámedikkis lea leamaš ulbmil ahte Beaivváš Sámi Teáhterii sihkkarastojuvvo dohkálaš ekonomalaš vuođđu sámi álbmotteáhterin, vai sis lea vejolaš bálvalit olles sámi ássanguovllu. Sámediggi lea 2005:s váikkuhan teáhtervistti ovdaprošeavtta čađaheami Beaivváš Sámi Teahterii. Sámedikkis lea leamaš beroštupmi sihkkarastit dohkálaš doaibmavuođu Åarjelsaemien Teatere/Sydsamisk teater:ii. Sámedikki ja máttasámeguovlluid fylkkagielddaid gaskasaš ovttasbargošiehtadusas daddjojuvvo ahte áššeoasálaččat ovttasráđiid galget bargat dan ala ahte Åarjelsaemien Teatere/Sydsamisk teater:ii sihkkarastojuvvo dohkálaš doaibmavuođđu. Teáhteroktavuođas lea Sámediggi deattuhan dasto doarjut dakkár lávdedáidaga main mánát ja nuorat leat leamaš oasseváldin ja ulbmiljoavkun.

Sámi festiválat leat deaŧalaš arenat sámi kultuvrra ovddideamis ja sámi álbmoga deaivvadanbáikin. Sámi festiválaid laskan buktá stuorra vejolašvuođaid, muhto maiddái hástalusaid, man oktavuođas vuoruheapmi ja ruhtadeapmi leat deaŧalaččat. Sámediggi lea juolludan njealji sámi festiválii doarjaga 2005:s: Riddu Riđđu Gáivuonas, Sámi musihkkafestivála Guovdageainnus, Beassašfestivála Kárášjogas ja Márkomeannu Skániin/Evenáššis. Dasa lassin lea addojuvvon prošeaktadoarjja eará sámi festiválaide ja eamiálbmotfestiválaide. Stáhta ortnet knutepunktásahusaiguin ovddida iešguđet kulturčájehemiid. Sámediggi oaivvilda ahte lea deaŧalaš ahte maiddái sámi festiválat ožžot dákkár ovddasvástádusa. Dán oktavuođas čujuhuvvo Riddu Riđđu festivála Gáivuonas lunddolaš válljejupmin go dat deattuha eamiálbmogiid ja riikkaidgaskasaš áŋgiruššamiid.

Sámi filbmafestivála Guovdageainnus lea šaddan deaŧalaš sámi filmma ja eamiálbmotfilmma čalmmustuhttinarenan. Festivála lea lihkostuvvan profileremiin ja lea nannen posišuvnnas sámi filmma ovdánahttima movttiidahttingáldun. Eamiálbmotprofiila bokte leat sii maid leamaš mielde nannemin ovttasbarggu ja gullevašvuođa sámiid ja eará eamiálbmogiid gaskka.

2.10.1.1 Dáiddáršiehtadus ja sámi lágadusat

Sámediggi lea dahkan ovttasbargošiehtadusa sámi dáiddárorganisašuvnnaiguin paraplyorganisašuvnna – Sámi dáiddárráđi/Samisk kunstnerråd bokte. Dat dahkkojuvvui váldošiehtadusa hámis. Ovttasbargošiehtadusa ulbmilin lea ovdánahttit šláddjás sámi kultureallima. Áššeoasálaččat galget ásahit njuolggadusaid, ovddasvástádusa ja geatnegasvuođaid boahtteáiggi šiehtadallamiidda go guoská sámi dáiddáršiehtadusaide Sámedikki ja sámi dáiddáriid gaskka. Váldošiehtadus čadnojuvvo gávcci jagi áigodahkii ain háválassii ja galgá čuovvoluvvot jahkásaš šiehtadusaid bokte konkrehta doaibmabijuiguin. Šiehtadusa čuovvoleami bušeahtalaš váikkuhusat bohtet fápmui bušeahttajagi 2006.

Maiddái 2005:s várrejuvvui ruhta dáidaga ja duoji oastimii. Dan botta go vuordit dáiddamusea, de vurkkoduvvo ostojuvvon dáidda dattetge Sámiid Vuorká Dávviriin. Dát dilli lea dohkketmeahttun. Danne ferte dáiddamusea ásahanbargu vuoruhuvvot. Dán jagi maid lea juhkkojuvvon bargostipeanda, ásahanstipeanda, ávnnasstipeanda ja mátke- ja studerenstipeanda. Sámediggi lea bivdán stáhtalaš eiseválddiid bajidit stipeandaeriid sámi dáiddáriidda.

Sámi čáppagirjjálašvuođa ruhtadandilli lea guhkká leamaš hui fuotni. Dán geažil leat ollu girjjálašvuođaprošeavttat gártan vuordit máŋggaid jagiid ovdal go daid leat sáhttán ollašuhttit. Dát dilli duššástuhttá sihke girječálliid, lágádusaid, lohkkiid ja olles sámi servodaga.

Sámediggi lea dál bargamin oččodit oastinortnega čáppagirjjálašvuođa váste ja bissovaš doarjjaortnega fágagirjjálašvuođa buvttadeapmái. Dáid doaibmabijuid ollášuhttin lea dan duohken ahte oažžut eanet bissovaš ekonomalaš juolludemiid girjjálašvuhtii.

Registreret ahte bohtet eanet lágádusat mat almmuhit sámi girjjálašvuođa, oahpponeavvuid ja musihka, ja okta ođđa lágádus oláhii sámi lágádusdoarjaga 2005:s. Doarjja sámi lágádusaide ii leat measta oppage lassánan dan rájes go ortnet ásahuvvui 1994:is, ja dat go girjelágádusat leat lassánan lea dagahan dan ahte doarjja muhtun lágádusaide lea geahppánan.

Sámi musihkka lea váikkuhan sámi kultuvrra oainnusin dahkama ja loktema sámi álbmoga gaskkas ja muđui máilmmis. Deaŧalaš lea nannet ja ovdánahttit sámi musihkkabirrasa ja addit vejolašvuođa gaskkustit sámi musihka. Doarjja sámi musihkkii lea leamaš seamma dásis máŋga jagi, ja ohcciid lohku fal lea laskan.

2.10.1.2 Kulturviesut ja valáštallan

Oaidnit ahte kulturviesuin lea stuorra mearkkašupmi sámi giela ja kultuvrra suodjalan- ja ealáskuhttinarenan. Sámedikkis ii leat vejolaš ovdánahttit dálás ásahusaid ja ortnegiid, dahje ásahit ođđa doaibmabijuid dainna áigumušain ahte ovdánahttit sámi dáidaga ja kultuvrra, jos stáhtalaš rámmaeavttut eai buoriduvvo.

Ovttasráđiid fylkkagielddaiguin lea leamaš jođus bargu ahte duohtan dahkat huksengearggus kulturviessoprošeavttaid. Sámediggi vuordá ahte stáhta váldá ovddasvástádusa sámi kulturviesuid huksemis ja ahte ekonomalaš rámmaeavttut bohtet dárbbuid ektui. Sámediggi oaivvilda ahte Stuorradikkis lea ovddasvástádus das ahte juolluduvvojit doarvái ruđat stáhtabušeahta bokte dákkár ulbmiliidda. Dát mearkkaša dan ahte jos lea dárbu, de ferte Stuorradiggi jahkásaččat várret ruđaid sámi ulbmiliidda. Investeremat sámi kulturásahusaide leat maŋiduvvon jagis jahkái. Dáinna ii sáhte sámi kultuvra eallit ja ferte álggahuvvot sámi kulturáŋgiruššanprogámma. Sámediggi lea ovddidan evttohusa sierra kulturguovddášfoandda ektui.

Sámi valáštallamis lea stuorra mearkkašupmi sámi kultuvrra ovdáneapmái. Doaimmaid bokte mat čatnasit valáštallamii nannejuvvo identitehta, giella ja gullevašvuohta. Sámediggi lea ollu jagiid bargan aktiivvalaččat guovddáš eiseválddiid ektui nannen dihte sámi valáštallama rammaeavttuid, ja 2005:s oaččui sámi valáštallan speallanruđaid. Dát juolludeapmi ii leat eisege doarvái buot daid dárbbuid gokčat mat leat sámi valáštallama siskkobealde. Dat go leat ožžon juolludusa lea dattetge deaŧalaš prinsihpalaš olahus. Sámediggi ja Finnmárkku fylkkagielda leat ovttasbargan čielggadusa hárrái man namma lea «Samisk idrettsanlegg for lassokasting og reinkappkjøring». Raporta lei gárvvis 2005:s ja Sámediggi háliida oažžut dáid rusttegiid speallanruhtaortnegii. Kulturdepartemeanta áigu árvvoštallat váldit rusttega sámi valáštallama váste ortnegiid ođasmahttimis 2006:s.

Sámediggi lea 2005:s juolludan doarjaga dan oktavuođas go sámit áigot searvat nu gohčoduvvon Arctic Winter Games valáštallamiidda Alaskas 2006:s.

Bla i dokumentet: < 2.9 Mánát ja nuorat | 2.11 Girjerájut > | Dokumentets forside