1.2.10 Sámedikki regiovdnapolitihkalaš doaimmat
Sámediggi lea ohcan beassat dievaslaš miellahttun
Riikaoasselávdegoddái (Landsdelsutvalget). LU
dievasčoahkkimis miessemánus mearriduvvui ásahuvvot
bargojoavku mii galgá guorahallat gažaldaga. Joavkkus
leat guokte Riikaoasselávdegotti ovddasteaddji ja 2 Sámedikkis.
Bargojoavkku bohtosat biddjojuvvoje ovdan Riikaoasselávdegotti čoahkkimis
juovlamánus. LU miellahtut lassánit 22 miellahtus
30 miellahttui, main Sámedikkis leat njeallje ovddasteaddji
mat gullet ovttaskas fylkkadelegašuvdnii. Dan
njeallje ovddasteaddji juohkit nu ahte šaddet
2 ovddasteaddji ealáhuslávdegoddái ja
2 regiovdnapolitihkalaš lávdegoddái. Sámedikkepresideanta
searvá fylkkasátnejođiheaddji
ovttasbargui ja Sámedikki direktevra searvá ráđđeolbmáidlávdegoddái. Sámediggi
ii sáhte oažžut LU jođiheaddjiámmáha.
Sámegiella ii geavahuvvo Riikaoasselávdegotti čoahkkimiin
danne go gártá beare divrrasin. Konsensusprinsihppa
galgá ain doaibmat. Jus mearrádus galgá bissehuvvot,
de ferte fylkkadelegašuvnna eanetlohku doarjut
dan. Sámediggi fuolaha 13,33 % LU
doaibmabušeahtas, mii vástida Sámedikki
ovddasteapmái (4 miellahtu 30 miellahtus). Lávdegotti
konklušuvnnat oktan marrádusevttohusaiguin
sáddejuvvojit buot fylkkagieddaide ja Sámediggái
gulaskuddamii, vai LU beassá váldit loahpalaš mearrádusa
28.02.–01.03.01 čoahkkimis.
Mannan jagi ráđđehusmolsun
lea dagahan ahte Ráđđehusa
Davvi-Norgga lávdegotti bargu lea rievdan. Boahttevaš bargovuohki šaddá eambbo
dego oktavuohtačoahkkin Davvi-Norggain. Dán lávdegottis
lea Sámediggi buktán oaiviliid mat čuvvot
sierra plánaid ja cealkámušaid
mat galget fuolahit sámi perspektiivva iešguđetge
ealáhus- ja servodatsektuvrrain. Regiovnnalaš eiseválddit
ja Sámediggi leat áŋgiruššan
nannet regiovdnapolitihkalaš doaimmad gos našuvnnalaš politihka
prosedyrat ja dábit buorebut heivehuvvojit regiovnnalaš dási
ulbmiliidda. Dát mielddisbuktá buoret váikkuhanválddi
politihkkahábmemis, ja maiddái ahte boahtá eambbo
oidnosii go regiovnnalaš ovdáneami
mearridanvuođđu mearriduvvo.
Dát guoská ee. regiovnnalaš bissovašvuhtii
ja davviguovllu ealáhusovdáneami veahkkedoaimmaid hálddašeapmái.
Interreg II-prográmmat rájiidrasttideaddji ovttasbarggu
birra loahpahuvvojedje 1999:s. Ovttaskas prošeavttat
maid prográmma jođiha, galget ain doaibmat
maŋŋá prográmmaáigodaga.
Sápmelaččaid bealis lea deaŧalaš čuovvut EU
oktasašdoaimmaid ođđa
Interreg III-prográmmaid čađa
(2000–2006). Sihke Suoma, Norgga ja Ruoŧa
Sámedikkit leat dohkkehan ja buktán sámi
oasseprográmmaid sihke Interreg Nordkalotten ja Interreg
Norge – Sverige rámmaid siskkobealde. Álgoálggus
háliideimmet sámiid bealis ásahit iešheanalaš ja
oktasaš sámi prográmma mii
fátmmastii visot sámi ássanguovlluid Suomas,
Ruoŧas, Ruoššas
ja Norggas. Dát doaibma ii ožžon oktasaš politihkalaš doarjaga dain
guoskevaš riikkain.
Ulbmil lea háhkat máŋggabealát,
aktiivvalaš ja ovdánan sámi
servodateallima sámi identitehta, kultuvrra ja ealáhusaid
nannema bokte rájiidrasttideaddji ovttasbarggu ovddidemiin
ain viidáseappot. Strategiija lea láhčit
vejolašvuođaid ja eavttuid
nu ahte sámi álbmot sáhttá bargat
ovddidit regiovnnalaš Sámi sihke ekonomalaččat
ja sosiálalaččat. Ulbmil lea guorahallat
ovttasbargovejolašvuođaid
rájiid rastá sámi servodaga siskkobealde,
ja lágidit eavttuid movt sáhttá duohtan dahkat
vejolašvuođaid. Dasto geahččalit
ráhkadit eavttuid movt viiddidit ja buoridit gelbbolašvuođa árbevirolaš sámi
máhtolašvuođa,
teorehtalaš oahpu, dutkama ja dokumentašvunna
sirdima bokte.
Sámediggi gieđahalai NOU 2000: 22
Stáhta, regiovnna ja gieldda bargojuogu birra 06.–10.11.00 dievasčoahkkimis.
Sámediggi čujuhii mearrádusastis ahte
sámi diliid dáfus lea dárbu guorahallat bargojuogu
sierra. Muđui celkkii Sámediggi ahte lea
dárbbašlaš ahte
stáhta ain joatká dáhkidit ahte bajimus
prinsihpat leat vuođđun
dan politihkas mii jođihuvvo sámiid
ektui. Lea dárbbašlaš buorebut čielggadit
dásiid ovddasvástádusa. Stáhta
ja Sámedikki bargojuohku ferte doaibmat nu ahte čielgasit
boahtá ovdan makkár konkrehta ovddasvástádus
goappásge lea. Sámedikki ja Stuoradikki gaskavuohta
ferte lagabui čielggaduvvot vai sáhttá ovttasbargovugiid
buoridit. Muđui lea dárbbašaš guorahallat
makká rolla gielddain galgá leat sámi áššiid
barggus. Gielddain fertejit leat geatnegasvuođat,
ja gielddaid ovddasvástádus ferte mihá buorebut
definerejuvvot go dál. Lea čielga eaktu ahte sámi áššit doahttaluvvojit,
beroškeahttá das makkár boahttevaš organiseren
válljejuvvo.
