7.10 Ráŋggáštusat
1978-lága ráŋggáštannjuolggadusat
leat lávdegotti mielas eahpečielgasat.
Dát dahká ahte boazodoallit eai
dieđe makkár váikkuhusaid
lága njuolggadusaid dahje mearrádusaid
rihkkun sáhttá mielddisbuktit. Eahpečielggasvuohta
mielddisbuktá maiddái ahte hálddahus
lea eahpesihkar das movt mearrádusaid galgá čuovvolit.
Dan dihte fertejit lága njuolggadusat šaddat mihá čielgaseappot.
Eaktun dasa ahte eiseválddit galget ráŋggáštusaid
mearridit, lea lávdegotti oainnu mielde ahte lea almmolaš
beroštupmi dasa ahte riiddu ii berre diktit priváhta
beliid čuovvolit dahje hilgut. Lága
mearrádusain leat máŋga
siskkáldas- ja ovttasdoaibmanjuolggadusat maid eiseválddit eai
sáhte čuovvolit jus soamis ii doahttal
daid. Loahpalaččat lea bealálaččaid
iežaset duohken ovddidit ášši
duopmostuoluide čoavdin dihte riiddu.
Nuppe bealis sáhttet čuožžilit
dilálašvuođat goas
eiseválddiin lea čielga beroštupmi
dasa ahte mearrádusat čuvvojuvvojit.
Jus doallu doaimmahuvvo mearrádusaid dahje njuolggadusaid vuostá,
de sáhttet eiseválddit lávdegotti árvalusa
mielde mearridit dárbbašlaš
gohččumiid loahpahan dihte lobihis
dagu, geahča árvaluvvon § 13 – 2.
Árvaluvvo ásahit válddi addit
bággensáhku, mii lea ekonomalaš
váikkuhandoaibma man bokte bágge
doahttalit gohččosa. Nu guhká
go ii ollašuhte gohččosa,
de gártá sáhkku.
Bággensáhkku sáhttá
mearriduvvot buot oktavuođain goas lea celkojuvvon
gohčus dahje gielddus, geahča árvaluvvon § 13 – 3.
Bággensáhkku lea dábálaš
eará lágain.
Árvaluvvo mearrádus divada birra
guohtungeavaheami njuolggadusaid rihkkuma ovddas, geahča § 13 – 4.
Dat lea hálddahuslaččat
mearriduvvon divat sutnje gii lea alccesis váldán
oktasašvuođas eanet go livččii vuoigatvuohta.
Máksojuvvon divat manná oktasašvuhtii. Árvalus
vástida dálá lága § 8
b resursadivada birra. Guokte miellahtu eaba hálit diekkár
divada.
Árvaluvvo maiddái váldi
mearridit sáhkkocelkosa, mii lea gohčus čuovvut
ovdalis mearriduvvon gohččosa, geahča § 13 – 5.
Seammaládje go bággensáhkku,
de lea maiddái dát eará lágaid
málle mielde evttohuvvon. Son geasa sáhkku
celkojuvvo, sáhttá dan ovddidit
riektevuogádahkii dihto áigemeari
sisa. Jus dan ii daga, de lea sáhkkocelkosis seamma
vuoibmi go duomus.
Jus eará váikkuhandoaimmat eai
adno ulbmillažžan, de sáhttet
mearriduvvot bággendoaimmat, geahča § 13 – 6.
Mearrádusat bággensáhku
birra sáhttet leat iešguđetlágán barggut
ja bearráigeahčču bohccuiguin
dahje ealuin, boazologu unnideapmi ja lobihemet ceggejuvvon barttaid
ja rusttegiid gaikun. Okta miellahttu ii hálit ásahit boazologu
bákkolaš unnideami.
Bággendoaimmaid mearrádus lea
bággenvuoimmálaš, muhto
bággendoaimmaid čađaheapmi
eaktuda nammaeiseválddiid searvama, earret daid
doaimmaid maid áigumuš lea čađahit
gohččuma dárbbašlaš
bargguid dahje bearráigeahču hárrái
bohccuiguin dahje ealuin.
Árvaluvvo ahte orgánat main lea
váldi dahkat bággenmearrádusaid
maiddái galget nammarievttis sáhttit
gáibidit bággočađaheami bággočađahanlága § 13 – 14
mielde.
Iešguđet ráŋggáštusat sáhttet
adnot ovttas dahje sierralaga. Ráŋggáštusat
galget datte leat govttolaččat rihkkuma ektui.
Ráŋggáštusat galget
oktiiheivehuvvot nu ahte eai čuoza govttohemet,
geahča árvaluvvon § 13 – 1
nuppi lađđasa.
