Sámedikki 2008 doaimma birra

2.10 Areála- ja biraspolitihkka

2.10.1 Areálahálddašeapmi

árbevirolaš sámi ealáhusat gáibidit beassat geavahit stuorra areálaid. Biras- ja resursalágat stivrejit buori muddui areálageavaheami. Dan vuođul lea Sámediggi duhtavaš go lea ožžon doarjaga sihkkarastit sámi beroštusaid ođđa plána- ja huksenlága plánaoasis. Okta lága ulbmiliin lea sihkkarastit sámi kultuvrra, ealáhusaid ja servodateallima luondduvuđđosa. Ođđa plána- ja huksenláhka addá Sámediggái vuosteákkastanvuoigatvuođa dakkár áššiin, main lea hui stuorra mearkkašupmi sámi kultuvrii ja ealáhusbargui. Vuosteákkastanvuoigatvuohta gusto olles sámi ássanguvlui. Dat njuolggadusat maid Sámediggi ráhkadii finnmárkkulága 4. paragráfii, sáhtášedje gustot vuosteákkasteami oktavuođas plánaide Finnmárkkus. Sáhttá leat heivvolaš ráhkadat stáhtalaš njuolggadusaid sihkkarastin dihtii sámi kultuvrra vuđđosa. Sámediggi lea ráhkadan njuolggadusevttohusa, ja dát geavahuvvjit vuođđun konsultašuvnnaide departemeanttain.

Sámedikki ođđa ovddasvástádusa duohtan dahkama areálahálddašeamis sorjá das ahte ášše-meannudanresurssat nannejuvvojit.

2.10.2 Luonddušláddjiivuođaláhka

Sámediggi lea miehtan ođđa luonddušláddjiivuođaláhkii.

Sámediggi lea ožžon doarjaga máŋga deaŧalaš áššái ođđa lágas. Lea ovttamielalašvuohta das ahte ulbmilmearrádusain čalmmustahttit sámi kultuvrra ja ásahit deattuhanmearrádusa mii luonddušláddjiivuođalágas čadnojuvvo sámi kultuvrra luondduvuđđosii. Leat maiddái boahtán ođđa áibbas ođđan njuolggadusat genehtalaš ávdnasiid birra, dás maiddái njuolggadusat dakkár ávdnasiid ovdduid juogadeami birra. Dain surggiin main Sámediggi ii leat ožžon dohkkehuvvot mearrádusaid maid dat vuosttažettiin lea sávvan, doppe leat váldojuvvon mielde buorit mearkkašumit láhkamearrádusaide. Doppe gos ii leat ollašuhtto­juvvon dievas ovttamielalašvuohta, doppe bohtet Sámedikii oainnut ovdan láhkaevttohusas. Dát guoská láhkamearrádusaide álbmotrievtti, konsultašuvdnamearrádusa ja suodjaluvvon guovllluid hálddašanválddi birra. Ovttamielalašvuohta lea das ahte Ráđđehusa ja Sámedikki gaskasaš konsultašuvdnašiehtadus gusto daidda mearrádusaide mat leat dahkkojuvvon dan lága olis mii guoská sámi beroštusaide njuolgga. Sierramearkkašumis hálddašanválddi mearrádussii boahtá ovdan ahte sáhttet nammaduvvot hálddašanorgánat suodjalanguovlluide main sámi beroštusat leat ovddastuvvon.

Sámediggi deattuha ahte lea leamaš buorre konsultašuvdnaproseassa Birasgáhttendepartemeanttain. Departemeanta lea čájehan návcca ja dáhtu addit lobi Sámediggái dievaslaččat geahčadit láhkamearrádusevttohusaid ja mearkkašumiid konsultašuvdnaproseassas.

2.10.3 Minerálaláhka

Sámedikki dievasčoahkkin ii miehtan ođđa minerálaláhkii. Dat mearkkaša ahte Sámediggi ii ge sáhte miehtat daidda doaimmaide maid láhkaevttohus geahččala muddet.

Sámediggi gávnnaha ahte láhkaevttohus ii ollašuhte stáhta álbmotrievttálaš geatnegasvuođaid sápmelaččaid ektui. Láhka láhčá dili dasa ahte meannudit sámi vuoigatvuođaid earaláhkai Finnmárkku olggobealde go Finnmárkkus gulskuddama oktavuođas, sámi deasttaid deattuheami oktavuođas ja sápmelaččaid vuoigatvuođaid oktavuođas oažžut oasi vejolaš ávkkástallanárvvus. Ii ge láhka fuolat sápmelaččaid vuoigatvuođa konsultašuvnnaide daid mearrádusaid oktavuođas mat gusket daid minerálaid iskanvuoigatvuhtii, geahččaladdanbohkamii ja ávkkástallanvuoigatvuhtii maidda stáhta čuoččuha eaigáduššanvuoigatvuođa.Sámediggi deattuha ahte bargu minerálalágain lea bistán badje guovtti logijagi, ja ahte sámi vuoigatvuođat ja beroštusat leat čielggaduvvon ja čovdosat evttohuvvon sihke NAČ:s 1996:11 Minerálaláhkaevtthus ja NáČ:s 1997:4 Sámi kultuvrra luondduvuođus. Ot.proposišuvnnas nr. 35 (1998 – 99) minerálaláhka, mii gessojuvvui ruovttoluotta Ot.dieđáhusas nr. 1 (1999 – 2000), lei maid ovddiduvvon láhkaevttohus oktan mielddistuvvon láhkaásahusevttohusain mii geahččalii fuolahit deastta sámi kultuvrii olles árbevirolaš sámi guovllus. Viidáseappot lea departemeanttas leamaš buorre áigi ja dievaslaš vejolašvuohta oktiiordnet NáČ 2007:13 Ođđa sámeriekti dainna láhkabargguin mii boahtá ovdan Justiisadepartemeantta gulaskuddanreivves dán čielggadeami várás. Go váldá vuhtii dan áiggi mii gollan ođđa minerálaláhkabargui, de lea uhccán jáhkehahtti ahte ii sáhte fuolahit olles árbevirolaš sámi guovllu sápmelaččaid vuoigatvuođaid ja beroštusaid minerálaláhkaevttohusas.

Konsultašuvnnat Biebmo- ja gávpedepartemeanttain leat leamaš hui gáibideaddjit. Departemeanta ii leat buktán makkárge politihkalaš ja fágalaš ákkaid dasa manne sii eai leat dohkkehan Sáme­dikki árvvoštallamiid ja evttohusaid. Ovdal konsultašuvnnaid Sámedikkiin, dovddahii Ráđđehus ahte dat lei dahkan oaivila das mo sámi vuoigatvuođat ja beroštusat galge meannuduvvot lágas. Dát váddásmahtii konsultašuvnnaid.

ášši mearrádusas bivddii Sámediggi Ráđđehusas fas rahpat konsultašuvnnaid ja geahččalit sohpat čovdosiid ovttasráđiid Sáme­dikkiin.

2.10.4 Suodjalanplánat

Suodjalanbarggus háliida Sámediggi leat mielde bidjamin eavttuid suodjalanbargui, ja sihkkarastit sámi oassálastima proseassaide. Dán oktavuođas lea Sámediggi čađahan máŋga konsultašuvnna Birasgáhttendepartemeanttain, Luondduhálddašandirektoráhtain ja fylkkamánniiguin daid njuolggadusaid vuođul mat leat ráhkaduvvon luonddugáhttenlága vuođul suodjalanplánabargguid várás sámi guovlluin.

Sámediggi lea várrehusain miehtan Birasgáhttendepartemeantta Sylan eanadatsuodjalanguovllu suodjalanplánii ja Sankkjølen luonddumeahccái Mátta-Trøndelágas. Sámediggi ja Birasgáhttendepartemeanta soabaiga suodjalanláhkaásahusa sisdoalu 12 meahcceguovllu eaktodáhtolaš suodjalussii. Dáin luonddumehciin leat guokte sámi guovlluin, Strengivatnet Brønnøyas Nordlánddas ja Murudalen Bjugnas Mátta-Trøndelágas. Sámediggi lea miehtan Skardsfjella jag Hyllingsdalen eanadatsuodjalusa suodjalanplánii ja dasa gulli njeallji luonddumeahccái Rørosa ja Tyldala suohkaniin Mátta-Trøndelágas. Sámediggi lea duhtavaš dainna doarjagiin maid lea ožžon sihke suodjalanulbmiliid ja eare mearrádusaid ektui dain suodjalanláhkaásahusain maid oktavuođas leat leamaš konsultašuvnnat.

Maŋimus jagiid stuorra suodjalanbarggut sámi guovlluin lea bohciidahttán balu ja duhtameahttunvuođa ollu sámi báikegottiin. Sámediggi oaivvilda ahte suodjalandárbu ferte árvvoštallojuvvot juohke dilis guovdilis suodjalanárvvuid ektui ja vejolašvuođaid ektui ahte joatkit árbevirolaš sámi meahcceávkkástallama ja ealáhusdoaibmama. Viidáseappot ferte suodjalanguovllluid hálddašanváldi biddjojuvvot sierra hálddašanstivrraide main lea nana sámi oassálastin. Suodjaleami árvvoštallama ja vejolaš suodjalanmearrádusa oktavuođas lea hui deaŧalaš gaskkustit ja duođaštit dan sámi historjjá ja geavaheami mii das lea leamaš. Sámediggi lea merkon ahte Ráđđehus lea juolludan 30 milj. ruvnno viđa jagi badjel oktasaš ovddidanfondii Trillemarka luonddumeahci ásaheami várás. Sámediggi oaidná lunddolažžan ahte dákkár ovddidanruđat maiddái várrejuvvojit suodajleami oktavuođas sámi guovlluin.

2.10.5 Nationála plána mariidna suodjaluvvon guovlluide

Sámediggi ja Birasgáhttendepartemeanta leat čađahan konsultašuvdnačoahkkimiid mariidna suodjaluvvon guovlluid nationála plána birra. Earret Divttasvuona mariidna suodjalanplána dohkkehii Sámediggi ahte dieđihuvvo suodjalanplánabarggu álggaheapmi jus bargolávdegoddi ásahusso. Divttasvuonas dattetge ferte mariidna suodjalanevttohus meannuduvvot Divttasvuona-Oarjevuona álbmomeahcceevttohusa oktavuođas. Birasgáhttendepartemeanta lea ovdal dieđihan Sámediggái ahte sii vurdet Sámi vuoigatvuođalávdegotti ovdalgo árvvoštallet Divttasvuona-Oarjevuona geavahan- ja suodjalanbarggu joatkima.

2.10.6 Luossahálddašeapmi Deanus

Sámediggi ja Birasgáhttendepartemeanta leat konsutašuvnnaid bokte soahpan dan Deanulávdegotti mandáhta ja čoahkádusa, mii galgá čielggadit vejolašvuođa hálddašit Deanučázádaga báikkálaččat.

Ođđa goalástanhálddašeapmi galgá lea báikkálaš ja vuođđuduvvon vuoigatvuođaide. Dát erenoamáš vuoigatvuođat bohtet muhtumassii ovdan lágas, earret eará deanulágas, ja čuvvot muhtumassii dološ áiggi rájes geavaheamis ja boares báikkálaš vieruin.

Lávdegoddi lea čuovvoleamen finnmárkkulága 4. Kapihttala mii lea Deanučážádaga birra. Lávdegoddi galgá evttohit mo ođđa hálddašanorgána galgá organiserejvvot, evttohit rievdadusaid dálá lágaide ja njuolggadusaide ja evttohit vejolaš rievdadusaid soahpamuššii Suomain.

Sámediggi lea nammadan áirasa Sámedikki hálddahusas Deanulávdegoddái. Lávdegottis leat muđui ovddasteaddjit Birasgáhttendepartemeantta, Deanu- ja Kárášjoga gielddaid, Luossareivesearvvi, Deanučázádaga bivdodearvvi ja Norges jeger og fiskeforbund bealis.

2.10.7 Dálkkádatrievdamat

Sámediggi lea 2008:s oassálastán iešguđet foraide riikkalaš ja riikkaidgaskasaš dásis, mat digaštallet dálkkádatrievdamiid. áigumuššan lea leamaš bearráigeahččat ahte álgoálbmotoaidnu váldojuvvo mielde dievaslaččat, ja sihkkarastit duohta váikkuhanfámu dán suorggi politihkkahábmemis.

Šállošahtti lea go Sámediggi ii lean bovdejuvvon searvat Norgga delegašuvnna mielde dálkkádatkonferánsii Poznanis čakčat 2008. Sámediggi vuordá ahte beassá searvat proseassaide boahtteáiggis.

Sámediggi lea earret eará lahttu fáddájoavkkus 5 heivehandoaibmabijuid ja váidudeaddji doaibmabijuid várás NorACIA:s, norgga čuovvolan­prográmma mii lea ásahuvvon árktalaš Ráđi váikku­husčielggadusraportta vuođul dálkkádaga birra, Arctic Climate Impact Assessment (ACIA). Joavku galgá veahkehit ovddidit, buohtastahttit ja gaskkustit máhtu dálkkádatrievdamiid, váikkuhusaid ja heivehemiid birra Norgga bealde árktisas. Váldofáddán čoahkkimiin ledje dálkkádatrievdamat ja dárbbašlaš heivehanstrategiijat oppamáilmmálaš liegganeami oktavuođas. Sámediggi lea leamaš dárkojeaddjin áššedovdičoahkkimis Suomas mii gieđahalai biologalaš šláddjiivuođa konvenšuvnna dálkkádatrievdamiid, álgoálbmogiid ja árbedieđu birra árktisas.

Ráđđehus lea nammadan almmolaš lávdegotti mii galgá čielggadit servodaga raššivuođa ja dárbbu heivehemiide dálkkádatrievdamiid váikkuhusaide. Sámediggi ja Birasgáhttendepartemeanta soabaiga konsultašuvnnaid bokte lávdegotti mandáhta ja čoahkádusa, mas maiddái mearkkašupmi sámi kultuvrii ja ealáhuseallimii galgá čielggaduvvot. Sámi allaskuvlla rektor Steinar Pedersen lea nammaduvvon lávdegoddelahttun.

2.10.8 Boraspirehálddašeapmi

Guovvamánus 2008 lágidii Sámediggi seminára boraspiriid birra masa oassálaste buot vihtta boraspireregiovnna mas leat sámi ealáhusberoštusat. áigumuššan dákkár semináraiguin lea gulahallan hálddašeaddjiid ja politihkkaoassálastiid gaskkas, ja ahte čalmmustahttit daid hástalusaid mat čuožžilit go eallit mat guhtot ja ráfáidahttojuvvon boraspiret leat ovttas dakkár guovlluin gos lea sámi eanadoallu ja bozodoallu. Sámedikki áigumuš lea lágidit dákkár semináraid jahkásaččat ja oivvilda deaŧalažžan ahte guoskevaš departemeanttat veahkehit ja oassálastet dán arenas.

Sámediggi nammada ovtta dan viđa áirasis mat lea daid regionála boraspirenammagottiin mat hálddašit boraspiriid guovlluin main leat sámi ealáhusberoštusat, ja mii háliidit buori sámi ovddastusa nammagottiide. Sámedikki lahtut galget nammaduvvot Sámedikki bistevaš áirasiid gaskkas. Spiehkastahkan dat sáhttet nammaduvvot Sámedikki várreáirasiid gaskkas. Sámediggi moáitá dan go oažžu nannadit dušše ovtta lahtu viđa lahtus. Sámediggi dovdá maiddái dan ahte dat gáibádusat mat biddjojuvvojit vuođđun min nammademiide, leat menddo gáržžidit, erenoamážit dasa ahte sáhttá sihkkarastit báikkálaš čatnaseami ja sohkabealdássedeattu nammagottiin. Eat leat ožžon áddejumi dasa Birasgáhttendepartemeanttas.

Jahkásaš boraspirevahágat váikkuhit boazodoalu buvttadeami. Boazodoalu ollislaš rehketdoallu 2007:s čájeha ahte lea stuorra erohus almmuhuvvon ja buhtaduvvon vahágiid gaskkas. Jagiid 2007/2008 almmuhuvvon vahágat ledje 75 proseantta ollislaš vahágiin, ja dušše 21 % das buhtaduvvui. Buhtadusat daid sávzzaid ovddas maid ráfáidahttojuvvon boraspiret goddet, lea stuorát eanadoalus ja sivvan lea earret eará ahte duođaštuvvon oassi lea veaháš stuorát eanadoalus. Sámediggái lea váttis dohkkehit dakkár boraspirehálddašeami, mii dohkkeha stuorra boraspirevahágiid sámi vuođđoealáhusain. Sámediggi lea ovdal čouččuhan ahte Ráđđehus lea čadnojuvvon nationála ja riikkaidgaskasaš geatnegasvuođaide sápmelaččaid ektui álgoálbmogin. Dát guoská Vuođđolága § 110a:ii ja ONa siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid konvenšuvnna 27. artihkkalii. Sámedikki cealkámuš guoske eanadollui sámi guovlluin ja sámi boazodollui, mat goappašagat leat sámi kultuvrra ávnnaslaš vuođut.

Sámediggi oaivvilda ahte ferte guorahallat gustovaš Stuorradiggedieđáhusa boraspiriid biira dainna ulbmiliin ahte rievadit dan. Čavga duođaštangáibádusaid geažil eai oaččo boazodoallit ja eanandoallit buhtaduvvot duohta vahágiid ovddas maid boraspiret dagahit. Dát guoská erenoamážit goaskimiid dagahan vahágiidda, muhto maiddái eará boraspirevahágiidda. Sámediggi čujuha danne ahte livččii deaŧalaš rievdadit dáláš boraspirehálddašeami. Sámedikki mihttomearri lea oažžut duohta váikkuhanfámu nationála boraspirepolitihkkii. Dán mihttomeari ii sáhte ollašuhttit nu guhká go Sámediggi lea nu funet ovddastuvvn regionála boraspirenammagottiin. Dan lassin lea nammagottiid váldi ráddjejuvvon nationála politihka hálddašeapmái. Regionála boraspirenammagottit leat almmolaš hálddašanorgánat mat dahket mearrádusaid mat gusket sámi beroštusaide njuolgga, danne dat leat vuođđun daidda gáibádusaide álgoálbmogiid vuoigatvuođa birra mielmearrádeapmái mii boahtá ovdan ILO-konvenšuvnnas nr. 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji riikkain.

Sámediggi áigu viidáseappot bargat dainna ulbmiliin ahte nationála boraspirepolitihkka ođastuvvo nu ahte boraspiriid mihttolohkku boahtá dakkár dássá ahte vuođđoealáhusaid buvttadanovdáneapmi ii fuono. Boazodoalu ja eanadoalu stuorra vahágat mearkkašit ahte eiseválddit fertejit árvvoštallat geahpedit iešguđet náliid máddodatmihtuid.

Viidáseappot fertet oažžut nu duohta logu juohke šlája čivggain go lea vejolaš vuođđun dasa man ollu boraspiriid sáhttá goddit. Buot boraspirebivdu ja –goddin galgá dahkkojuvvot náliid almmuhuvvon máddodatmihtuid rámmaid siskkobealde, ja maid Stuorradiggi lea mearridan. Sámediggi oaivvilda ahte lea deaŧalaš árvvoštallat geahpedit juohk náli čivggaid máddodatmihtu, muht lea seamma deaŧalaš gozohit máddodagaid nu ahte sáhttá oažžut sihkkaris logu das galle čivgga dat leat. Jus bidjá menddo uhccin čivgaloguid, de lea goddimis uhccán eastadeaddji ávki boraspirevahágiidda.

2.10.9 Energiija ja bieggafápmu

Sámediggi ja Norgga čázádat- ja energiijadirektoráhta (NVE) leat šiehtadan čađahit konsultašuvnnaid energiijaáššiid birra. Sihke Sámediggi ja NVE lea sávvan dákkár šiehtadusa. Šiehtadus lea erenoamážit energiijaáššiid oktavuođas daid bajimuš prosedyraid konkretiseren ja ávkkálaš aiddostahttin, mat gustojit Sámedikki ja stáhta eiseválddiid gaskasaš konsultašuvnnaide. Šiehtadus ii man ge láhkai geahnohuhtte bajimus konsultašuvdnaprosedyraid sisdoalu. Šiehtadus dahkkojuvvo hálddahuslaš dásis. Sivvan lea go Sámediggi politihkalaš orgánan ii daga dákkár šiehtadusaid direktoráhtain. Sámediggi sávvá ahte dát šiehtadus dagaha ahte sámi beroštusat ja hástalusat buorebut bohtet oidnosii go stáhta eiseválddit meannudit energiijaáššiid.

Sámediggi ja NVE leat konsultašuvnnaiguin soahpan váikkuhusčielggadanprográmma plánejuvvon fápmolinnjái gaskal Báhccavuona Romssas ja Hámmárfeastta Finnmárkkus. Váikkuhusčielggadusas fertejit sámi beroštusaid ja vuoigatvuođaid váldojuvvot dohkálaččat vuhtii. Váikkuhusat boazodollui, eará sámi meahcceealáhusaide ja sámi kulturmuittuide galget čielggaduvvot. Konsultašuvnna vuođul gáržžiduvvojedje gáibádusat ja čađahanvuogit nu ahte váikkuhusat sámi beroštusaide bohte čielgaseappot ovdan čielggadanprográmmas. Čielggadussii váldojuvvui maid mielde dat gáibádus ahte doaibmabiju ovddut ja hehttehusat galget árvvoštallojuvvot ja maid dat mearkkaša regiovdnii. Go iešguđet váikkuhusat leat čielggaduvvon, de dat galget leat vuođđun ođđa konsultašuvnnaide váikkuhusčielggadusaid dohkkeheami ja konsešuvdnagažaldaga oktavuođas, dm. galgá go addojuvvot huksenlohpi vai ii.