Sámedikki doaibma 2004

Mearkkašupmi 1

Mearkkašupmi olles lávdegottis NSRa sámediggejoavkku lahtuin: Ann-Mari Thomassen, Jánoš Trosten, Sigfred Hilmar Jåma; Bargiidbellodaga sámediggejoavkkus: Steinar Pedersen, Edvard Pedersen, Vibeke Larsen; SVL: Ove Harry Johnsen; Guovddášbellodagas: Olav Eliassen; Sámiin mat ásset Lulli-Norggas: Johan Mikkel Sara.

Dásseárvu

Lávdegotti eanetlohku šálloša garrasit go Ráđđehus lea gomihan Sámedikki eanetlogu mearrádusa váldit atnui dássenmandáhtaid unnánovddastuvvon sohkabeallái deaŧalaš oassin sohkabealebonjuvuođa njulgemis Sámedikkis.

Mearkkašupmi olles lávdegottis NSRa sámediggejoavkku lahtuin: Ann-Mari Thomassen, Jánoš Trosten, Sigfred Hilmar Jåma; Bargiidbellodaga sámediggejoavkkus: Steinar Pedersen, Edvard Pedersen, Vibeke Larsen; JL/Olgešbellodagas: Per A. Bæhr; SVL: Ove Harry Johnsen; Guovddášbellodagas: Olav Eliassen; Sámiiguin mat ásset Lulli-Norggas: Johan Mikkel Sara.

Dearvvašvuohta ja sosiála

Sámediggi šálloša garrasit go hirbmat bures doaibman Sieiddájoga Mánáidpsykiátralaš Divššohat Deanus lea mearriduvvon heaittihuvvot. Dát fuonida daid sámegielat mánáid fálaldaga, geat dárbbašit dán lágan veahki.

Sámi mediat

Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte lea deaŧalaš oainnusin buktit oarjelsámegiela sámi mediain. Mii guoská NRK Sámi Radio oarjelsámegiel sáddenáigái, de lea sáddenáigi dál guktii vahkus 15 minuhta. Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte sáddenáiggi ferte guhkidit. NRK, Sámediggi ja Kulturdepartemeanta fertejit ovttas gávdnat čovdosa movt buoridit mediafálaldaga oarjelsámegillii.

Kulturviesut

Lávdegoddi oaidná ahte Sámediggeráđđi 02.12.04 reivves Kultur- ja girkodepartementii ja Gielda- ja guovlodepartementii, lea bivdán Ráđđehusa spiehkastit Sámedikki dievasčoahkkima vuoruhemiid go guoská sámi kulturviesuide. Sámediggi ii leat guorahallan dahje árvvoštallan ášši. Jos vuoruhanlisttu galgá rievdaduvvot, de ferte Sámedikki dievasčoahkkin dan dahkat. Dat ii mearkkaš dan ahte prošeavttat, main juo lea báikkálaš ja guovllulaš ruhtadeapmi, eai sáhte ovddiduvvot ja biddjojuvvot vuoruhansadjái.

Mearkkašupmi 2

Mearkkašumit lávdegotti eanetlogus NSRa sámediggejoavkku lahtuin: Ann-Mari Thommassen, Jánoš Trosten, Sigfred Hilmar Jåma, Sámit mat ásset Lulli-Norggas Johan Mikkel Sara ja Guovddášbellodaga joavkkus Olav Eliassen.

Lávdegotti eanetlohku rámiida Sámediggeráđi árvalusa áššis. Jahkedieđáhus muitala hui dárkilit ja addá buori gova Sámedikki dahkan vuoruhemiin áigodagas ja das leat mielde deaŧalaš prinsihpat mat čatnasit dasa ahte mat galget leat Sámedikki višuvnnat sámi álbmogii boahtteáiggis.

Lávdegotti eanetlohku áigu dattetge čalmmustahttit muhtun beliid:

Sámi vuoigatvuođat

Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte eiseválddit ovttasráđiid Sámedikkiin fertejit álggahit proseassa dainna ulbmiliin ahte dovdáhit sisdoalu sámi iešmearrideamis, geahča ON konvenšuvnna vuosttaš artihkala «siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái».

Lávdegotti eanetlohku cuiggoda garrasit Ráđđehusa Finnmárkoláhkameannudeami. Stuorradiggi ferte dán áigodagas meannudit lága riektediliid ja eana- ja čáhceresurssaid hálddašeami birra Finnmárkkus. Sámi álbmot ánssáša čorgadis áššejođu ja dan ahte jođáneamos lági mielde čilgejuvvo ášši mii guoská sámi eana- ja čáhceriggodatvuoigatvuođaide. Sámi álbmot lea vuordán juo doarvái guhká, nu ahte ii leat stuorra vuordámuš gáibidit ahte ášši jođánepmosit čovdojuvvo. Lávdegotti eanetlohku cuige ahte Finnmárkoláhka sáhttá šaddat njuolggadussan ođđa Sámi vuoigatvuođalávdegotti vuoigatvuođabargui go čielggada vuoigatvuođaid Romssa fylkka rájes Lulli-sámi guvlui.

Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte Sámediggi ferte ráhkadišgoahtit vuođđodokumeantta sámi ealáhusaid politihkalaš ja ekonomalaš rámmaid várás. Danne oaivvilda lávdegotti eanetlohku ahte ferte ráhkadišgoahtit sámi ealáhuslága. Sámediggi ja láhkadovdit ráhkadit vuođđodokumeantta mii ovddiduvvo Justisdepartementii láhkabarggu joatkima váste.

Lávdegotti eanetlohku lea registreren ahte Norgga stáhta Statskog bokte sirddaša viidát vuoigatvuođaid sámi guovlluin. Lávdegoddi ii sáhte dohkkehit ahte Statskog ii váldde vuhtii báikegottiid olbmuid árbejuvvon vuoigatvuođaid sámi guovlluin. Mii čujuhit konkrehta earret eará Rohči áššái Porsáŋggus, gos Statskog lea gohččon ovtta bearraša gaikut eret sin geassesadjedoalu mii lea bearraša eallinvuođđu. Lávdegotti eanetlohku ii sáhte man ge láhkai dohkkehit ahte Statskog badjelgeahččá báikegottiid olbmuid ja árbejuvvon vieruid. Lávdegotti eanetlohku čujuha ahte sáhttá eahpidit dan ahte čuovvu go Statskog daid geatnegasvuođaid maidda Norga lea čadnojuvvon dan vuođul go sámit lea eamiálbmot.

Petroleuma- ja minerálaresurssat sámi guovlluin

Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte sámi álbmogis lea vuoigatvuohta eamiálbmotrievtti mielde oažžut oasi dain dietnasiin mat bohtet petroleumadoaimmas sámi guovlluin. Lávdegotti eanetlohku oaivvilda ahte ferte ásahuvvot oljofoanda man ulbmil lea sihkkarastit álbmoga eallinvuođu ja vuođđostruktuvrra sámi guovlluin.

Lávdegotti eanetlohku dovddaha balu vejolaš nuoskkidemiid ektui petroleumadoaimma geažil. Petroleumadoaibma ii galgga hehttet eará mariinna ealáhusaid ja birrasa muđui. Lávdegotti eanetlogus lea beroštupmi sihkkarastit mariinna resurssaid boahttevaš buolvvaide. Petroleaumadoaibma ii galgga hehttet eará mariinna ealáhusaid leahkima ja boahtteáiggi. Lávdegotti eanetlohku čujuha ahte lea deaŧalaš álggahit dustehusdoaibmabijuid maiguin gozihit sihkarvuođa ja birasbeali.

Suodjalanplánat sámi guovlluin

Lávdegotti eanetlohku registrere ahte Birasgáhttendepartemeanta ja Fylkkamánni leat álggahan viiddes suodjalanplánaproseassaid sámi guovlluin. Lávdegoddi gáibida ahte dáláš suodjalanplánain ja vejolaš ođđa suodjalanguovlluid ásaheami oktavuođas galgá Sámediggi leat mielde plánenbarggus ja mearrádusproseassain nu ahte áigumušat Vuođđolága paragráfas 110a, ILO-konvenšuvnnas nr 169 ja ON-konvenšuvnnas siviila ja politihkalaš vuoigatvuođaid hárrái ollašuvvet. Jus Sámediggi ii beasa dohkálaččat searvat plánenbargui ja mearrádusproseassaide, de lávdegotti mielas eai leat vejolaš dahkkojuvvon mearrádusat lágalaččat sámi álbmogii.

Mearkkašupmi 3

Lávdegotti unnitlogus: Steinar Pedersen, Edvard Pedersen ja Vibeke Larsen Bargiidbellodaga sámediggejoavkkus, Per A. Bæhr Johttisámilisttus/Olgešbellodagas, Ove Johnsen Sámi válgalihtus:

Čuoggái: Iešmearrideapmi, maŋimuš teakstaoassi:

Mii guoská iešmearridanvuoigatvuhtii, de lea dárbu ahte Sámediggi ieš definere dan sisdoalu, seammás go gulahallat guovddáš eiseválddiiguin ášši birra.

Čuoggái: Ráđđádallamat ja šiehtadallamat, maŋimuš teakstaoassi:

Gažaldaga minerálariggodagaid ektui berre čoavdit finnmárkolága bokte, ja Sámi vuoigatvuođalávdegotti II barggu bokte.

Čuoggái: Finnmárkoláhka, maŋimuš teakstaoassi:

Sámediggi maid ii sáhte dohkkehit dakkár finnmárkolága mii ii sihkkarastte mariidnaresurssaid mearrasámi guovlluid olbmuide, dahje mii ii oro čoavdimin dan fuones dili ahte ollu smávva guolásteaddjit dál leat áibbas eallinvuođu haga.

Guolástus

Nuppi teakstaoasis berre cealkka šaddat ná:

Dán hálddašanvuogi ja sierra guolleeriid bokte lea Sámedikkis vejolašvuohta njulget daid sohkabeale ja eará bonjuvuođaid, maid dálá muddenmodealla dagaha sámi riddo- ja vuotnaguovlluin.

Mearkkašupmi 4

Lávdegotti unnitlogus Bargiidbellodaga sámediggejoavkkus: Steinar Pedersen, Edvard Pedersen ja Vibeke Larsen

Čuoggái: Kultuvrralaš ovdáneapmi ođđa áiggis

Dan geažil go eai leat doarvái juolludusat sámi kulturulbmiliidda, lea Sámediggi ilus go Bargiidbellodaga stuorradiggejoavku evttohii 10 miljon ruvnno eanet sámi kulturulbmiliidda 2006 stáhtabušeahtas. Šállošit go dát evttohus ii ožžon eanetlogu. Sámediggi eaktuda ahte Bargiidbellodat čuovvola dán jos boahtit dakkár dillái ahte dan lea vejolaš čađahit.

Čuoggái ovttasbargošiehtadusat fylkkagielddaiguin, vuosttaš teakstaoassi

Mii guoská politihkkaovddideapmái, de lea dat vuosttažettiin Sámedikki iežas ovddasvástádus.