11.1 Doaibmabijut ovttaárvosaš fálaldagaid
várás earvvasvuođa- ja sosiálasuorggis
Ráđđehusa juksanmearrin
lea ahte buohkain galget leat ovttaárvosaš dearvvasvuođa-
ja sosiálabálvalusat beroškeahttá gielalaš ja
kultuvrralaš duogážis. Dát
ovdeha doaibmevaš politihka mii laktá sámegielalaš ja
kultuvrralaš perspektiivva bálvalusaide.
Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta
lea 1997 rájes juohkán ruđaid
NOU 1995: 6 Samisk helse- og sosialplan (Sámi dearvvasvuođa-
ja sosiálaplána) čuovvoleapmái.
Dáid ruđaid rámma siskkabealde
lea Sámediggi 1999 rájes hálddahan doarjjaruđaid dearvvasvuođa-
ja sosiálasuorggi oahpahan- ja gárgedandoaibmabijuide.
Ruđat geavahuvvojit eanaš gárgedandoaibmabijuide
heivehit bálvalusfálaldagaid sámi geavaheddjiid
dárbbuide, oahpahit bargiide sámi giela ja kulturáddejumi,
ja dulkabálvalussii.
Sámediggi lea duvdán ruđaid
juohkima eanet gárgedandoaibmabijuid guvlui. Gielddalaš ja fylkkagielddalaš dearvvasvuođa-
ja sosiálabálvalusat ožžot stuorámus
oasi doarjjaruđain. 2001 ovddas lea submi mii
sirdojuvvo Sámediggái 4,7 milj. kr, oktan ruđaiguin
mat leat vásedin merkejuvvon stipendii sámegielagiidda
geat váldet oahpu veajuidahttimii guoski fágain.
Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta
ja Sámediggi leat soahpan guhkidit doarjjaruđaid áigodaga
jagiin. Maŋŋil árvvoštallama áigu
ráđđehus mearridit
galgágo Sámedikki doarjjahálddaheapmi 2003
rájes jotkojuvvot bistevaš ortnegin,
vai berrego ortnega ulbmil áimmahuššojuvvot
eará vuogi mielde. Ii leat áigeguovdil geahpedit árjjaid.
Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta
lea 1989 rájes addán doarjaga Finnmárkku
fylkkagildii somáhtalaš ja psykiátralaš spesiálistadearvvasvuođabálvalusaid
fágavirggiide mat leat Kárá-šjogas
ja Leavnnjas. Dát lei álgovuolggalaččat oassin
dearvvasvuođa- ja earaláganvuođaprográmmas,
ja ulbmilin lea buoridit fylkka sámi hálddahanguovllu
bálvalusfálaldaga. Doarjja lea dál 2,8 milj.
kr jahkásaččat.
Finnmárkku fylkkagielda lea ráhkadeamen plána
das mo áigu čuovvolit st.meld. nr. 25
(1996–97) Åpenhet og helhet – om psykiske
lidelser og tjenestetilbudene (Rabasvuohta ja ollisvuohta – silolaš gillámušaid
ja bálvalusfálaldagaid birra). —uovvolanplána
siskkilda ee. bearašdikšunovttadaga álggaheami
Mánáid- ja nuoraidpsykiátralaš poliklinihkkii
(MNP) Kárášjohkii, ja MNP:a
Kárášjogas ja guovllupsykiátralaš guovddáža
Leavnnjas gárgedeami sámi veahkadaga silolaš dearvvasvuođafálaldagaid
riikkagottálaš gelbbolašvuođavuođđun.
Dát mearkkaša ahte ruđat
maid Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta
várre ulbmilii (20 milj. kr rádjai jahkásaš doaibmagolut)
maiddái galget gokčat nevvodan- ja guosseoahpahallanfálaldaga
eará fylkkagielddaide ja gielddaide, ja vejolaš virggiid
eará sámi guovlluin mat leat čatnasan
gelbbolašvuođadoibmii.
Dálvet 2001 bidje Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta
ja Riikkaoadjolágádus doibmii stuorra dieđihanáŋggirdeami bissovašdoavtterortnega álggaheami
oktavuođas. Informašuvdna
buot badjel 16 jahkásaš rávisolbmuide
sáddejuvvui sihke dárogillii ja sámegillii
sámi hálddahanguovllus. Sámegiel informašuvdna
lei fidnemis oadjokantuvrrain maiddái dán guovllu
olggobealde.
2001 álggahuvvo sámi dearvvasvuođadutkama
guovddáš Kárášjohkii
Romssa universitehta olis. Guovddážis galget leat
dahkamušat mat čatnasit duođašteapmái
ja dutkamii dearvvasvuođa- ja sosiálasuorggis.
Duogážin lea ee. ahte diehtovuođus
sámi veahkadaga dearvvasvuođa ja eallindiliid
birra ja sin dárbbuid birra oažžut heivehuvvot
bálvalusfálaldaga lea beare heittot. Seammás
albmana dálá gelbbolašvuohta beare
unnán dearvvasvuođa- ja sosiálafágalaš oahpu
oahpahusas. Guovddáš galgá čatnat
sámi fágabirrasiid, oahppoinstitušuvnnaid,
Sámedikki ja dearvvasvuođaeiseválddiid
ovttasbargui. Guovddážis sáhttá maiddái
leat rolla riikkaidgaskasaš fágalaš ovttasbarggus
eamiálbmotgažaldagaid hárrái
Máilmmi Dearvvasvuođa Organisašuvnna
(World Health Organisation) olis. Norga lei mielde evttoheamen loahppacealkámuša
mii mearriduvvui Máilmmi dearvvasvuođačoagganeamis
2001, mii deattuha eamiálbmogiid dearvvasvuođa
dili datačohkkema. Ráđđehus
fuopmáša muđui
ahte Sámediggi háliida loktet riikkaidgaskasaš dearvvasvuođa- ja
sosiálagažaldagaid Sámi parlamentaralaš ráđi
gieđahallamii.
Dađistaga leat geahččaladdandoaimmat maidda
Sámediggi lea juolludan ruđa buorebut biđgejuvvon
geográfalaččat. Dattege dáhpáhuvvá ain
stuorra oassi doaimmas sámegiela hálddahanguovllus.
Dán guovllu olggobealde leat sámegiel bálvalusfálaldagat
unnán dábuheamis. Viiddis guovlluin, erenoamážit
oarjelsámi guovlluin, lea váttis oažžut áigái
vuđolaš buorráneami
dearvvasvuođasuorggi gielladilis. Danne lea
dulkabálvalus lassi mii lea dárbbašlaš go galgá áimmahuššat
bealuštahttivuođagáibádusaid
ja geavaheaddjioassálastima/dihttesis mieđáhusa
mii lea oassin dearvvasvuođarievttis. Dávjá lea álkit
heivehit bálvalusfálaldaga sámi geavaheddjiid
kultuvrralaš duogážii. Máŋgga sápmelačča
mielas lea dát seamma deaŧalaš go vejolašvuohta
oažžut bálvaleami sámegillii.
11.2 Sámi váikkuhanfápmu sámi veahkadaga dearvvasvuođabálvalusaide
Ráđđehus čujuha
ahte Sámediggi ja sámi fágaolbmot háliidit
formaliseret sámi váikkuhanfámu Sis-Finnmárkku
spesiálistabálvalussii ja eará bálvalusfálaldagaide
main lea vásedin ovddasvástádus sámi
veahkadagas. Stuorradikki mearrádus spesiálistabálvalusaid
stáhtalaš badjeliiváldima
birra (vrd. Od. prp. nr. 66 (2000–2001) mearkkaša
ahte buohcceviesut ja eará spesiálistabálvalus
organiserejuvvo iešguđetlágan
stáhtalaš doaibmafitnodahkan mat leat
vuođđuduvvan guovlluguovdasaš dearvvasvuođafitnodahkan
main lea daguheaddjiovddasvástádus. Sosiála-
ja dearvvasvuođadepartemeanta lea bivdán
Sámedikki evttohit olbmuid geat sáhttet čohkkát
fitnodatstivrrain. Ráđđehus áigu
maiddái árvvoštallat mo deasta
sámi veahkadagas sáhttá áimmahuššojuvvot
Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeantta
ja guovlluguovdasaš dearvvasvuođafitnodagaid
gaskasaš stivrendialogas, veardit dárbbuiguin
mat čujuhuvvojit Sámedikki jahkedieđáhusas, čuoggás
2.5. Evttohus mii lea ovdanbiddjojuvvon dárkkistuvvon našuvnnalašbudjeahtas
2001 guovddáš dearvvasvuođahálddahusa
ođđasisorganiserema birra,
mearkkaša earret eará ahte fylkkadoaktárat
lahttuduvvojit fylkkamánneámmáhii, ja
ahte dálá Stáhta dearvvasvuođabearráigeahčču
maiddái oažžu bearráigeahččoovddasvástádusa
lága mielde sosiála bálvalusaid birra.
Dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid
bearráigeahčču sáhttá dainna ságaškuššojuvvot čoahkis
fylkkamánniid ja Sámedikki dialogas, vrd. kap. 5.
11.3 Bálvalusfálaldagaid viidáset gárgedeapmi,
dutkan ja oahppu
Sámi dearvvasvuođadutkama guovddáš galgá vuoruhit
suorggi dálá gelbbolašvuođa duođaštusaid
ráhkadeami. Seammás dárbbašuvvo
stuorát sámi dearvvasvuođa-
ja eallindilleguorahallan. Dát lea dál plánejuvvomin, ja
galgá čađahuvvot ovttasbarggus
Stáhta dearvvasvuođaiskkademiiguin
(Statens helseundersøkelser) Romssa ja Finnmárkku
dearvvasvuođaguorahallama oktavuođas.
Maiddái dárbbašuvvojit guorahallamat
sámi geavaheddjiid duhtavašvuođas
dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaide.
Boahtte lávki lea oažžut oahppoinstitušuvnnaid
ja mearrideddjiid geavahit dán dieđu.
Sámediggi sávvá ruđaid
sierra dutkanprográmmii dákkár ulbmiliidda.
Ráđđehus atná vuođđun
ahte Sámi dearvvasvuođadutkama guovddáža
ruhtadeamis leat dutkanveahkkevárit čadnojuvvon
virggiide. Projeavttat nugo bajábealde máinnašuvvon,
ruhtaduvvojit vásedin ruđaiguin mat čatnasit
bargguide Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeantta
ovddas. Dáid lassin ferte guovddáš ieš ohcat
Norgga dutkanráđis ruđaid
dutkanprojeavttaide.
Dássážii lea dušše
silolaš dearvvasvuođasuddjema
siskkabealde ahte Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta
lea láhčán bálvalusfálaldagaid
riikkagottálaš doaimmaide sámi veahkadaga
várás. Duođalaš gelbbolašvuođasirdindárbbut
fágabirrasiin, erenoamážit Sis-Finnmárkkus,
eará geográfalaš guovlluide
gávdnojit maiddái eará bálvalusaid
siskkabealde. Departemeanta áigu vuos árvvoštallat galgágo
somáhtalaš spesiálistadoavtterguovddážis
sullii seamma lágan rolla somáhtalaš dearvvasvuođabálvalusaid
hárrái. Dát ferte dalle árvvoštallojuvvot
gárgedettiin riikkagottálaš elektrovnnalaš dearvvasvuođafierpmádaga oktan
teledálkkaslaš bálvalusaiguin.
Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta
lea bargamin riikkagottálaš dulkabálvalusa
ja dulkaoahpu čovdosiiguin suorggi várás,
ja informašuvdnabálvalusa álggahemiin
dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid
sámi geavaheddjiide. Lávdaduvvon buohccedivššároahpu
njuolggadusat ovdehit ahte allaskuvllat vuoruhit fálaldagaid
gielddain gos lea stuorámus buohccedivššárváili.
Dát mearkkaša ahte ii álggahuvvo
ođđa sámegielat
buohccedivššárluohkká Sámi
allaskuvllas Guovdageainnus. Almmatge lea Kárášjohka gielddaid
gaskkas mat šaddet vuoruhuvvot ođđa
nevvodanjoavkkuid vuođđudettiin,
ja Finnmárkku allaskuvla geavaha sámegiel fálaldaga dovddiidusaid
vuođusin. Sosiála- ja dearvvasvuođadepartemeanta ávžžuha
universitehtaid bisuhit ja viidáseappot gárgedit
earreortnegiid sámi studeanttaide áigeguovdilis
oahpuin. Romssa universitehta Medisiinnalaš fakultehtta
lea áigumin váldit davviriikkalaš ovddasvástádusa
dálkkasteaddjioahpus mas lea sámi profiila, ja
dán atná departemeanta hui positiivvalažžan.
11.4 Ráđđehusa
dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusaid
doaibmaplána sámi veahkadahkii
Ráđđehus áigu čakčat
2001 bidjat ovdan Norgga sámi veahkadaga dearvvasvuođa-
ja sosiálabálvalusaid doaibmaplána, vrd. ráđđehusa
skábmamánu 1999 mannosaš gulaskuddanevttohusain.
Sámi veahkadaga doaibmabijuid váldoprinsihppa
lea ahte doaibmabijut addojuvvojit sajáiduvvan bálvalusaid
siskkabealde, oktagaslaš heiveheami prinsihpa
mielde. Dás lea láhkavuođus
dearvvasvuođaláhkaaddimis.
Vuosttažettiin lea ráđđehusa
doaibmaplána diehtohuksema, dearvvasvuođa-
ja sosiálabargiid gelbbolašvuođaloktema
ja hálddahusdási dihtomielalažžan
dahkama strategiija. Stáhta váldá ovddasvástádusa
gárgedit dutkamii vuođđuduvvan
gelbbolašvuođa sámi
veahkadaga dearvvasvuođadilálašvuođaid
ja eallindiliid birra, ja sámi veahkadaga dárbbu
birra oažžut sámi giela ja kultuvrra áimmahuššojuvvot
dearvvasvuođa- ja sosiálabálvalusain.
Dákkár erenoamášgelbbolašvuođa
gárgedeamis lea mearkkašupmi dearvvasvuođa-
ja sosiálafágalaš oahpu oahpahussii
sámi dilálašvuođaid birra.
Gielddaid ja fylkkagielddaid/dearvvasvuođafitnodagaid
ovddasvástádus lea čuovvolit dán
strategiija báikkálaš bálvalusaid
hárrái. Sámediggi lea moaitán
doaibmaplána gulaskuddanevttohusa doaibmabijuid váilevaš áigealbmademiid
ja ekonomalaš rámmaid geažil,
lassin maŋŋonemiide, veardit
jahkedieđáhusa kap. 1.3. Ráđđehus
deattasta ahte doaibmabijuid čađahanjohtu
lea sorjavaš jahkásaš budjeahttamearrádusain.
