Sámepolitihka birra

12.11 Girku sámi guovlluin

Eanašoassi doaibmabijuin mat leat oaivvilduvvon sámi veahkadahkii dáhpáhuvvet ain davvisámi guovlluin. Doaibmabijut mannet eanaš Sámi girkoráđi bokte, muhto maiddái Davvi-Hålogalándda bismagottekantuvra ja Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanta leat álggahan doaimmaid.

12.11.1 Girku doaibmabijut sámegiela dihtii

Sámelaga giellanjuolggadusat bidjet gáibádusaid girkolaš doibmii, erenoamážit sámegiela hálddahanguovllus. Báhpasuohkanat mat gullet giellanjuolggadusaid vuollái leat visot Davvi-Hålogalándda bismagottis. Go galgá biddjojuvvot báhpavirgái dán guovllus, de gáibiduvvo ahte olmmoš máhttá sámegiela, dahje ahte olmmoš čađaha sámi giellaoahpaheami. Sámegiela hálddahanguovllu báhpat galget sáhttit čađahit ipmilbálvalusa ja girkolaš meanuid sámegillii. Sámelága giellanjuolggadusat siskkildit maiddái hálddahanguovllu eará girkolaš bargiid. Sámegiela oahpahus girkolaš oahpus lea deaŧalaš nannensuorgi máŋggagielat guovlluin. Earret eará lea fállojuvvon sámegiela giellaoahpaheapmi báhpaide ja eará girkolaš bargiide ovttasbarggus Romssa universitehtain. Virggiid ásaheamis stáhtalaččat virgáduvvon girkodulkan lea leamaš stuorra mearkkašupmi girku sáni gaskkusteapmái davvisámegillii. Sierra bismagottekapellánas Davvi-Hålogalándda bismagottis lea vásedin ovddasvástádus bieđgguid ássi sámiid bálvaleamis. Muhtun doaibmabijut leat maiddái álggahuvvon oarjel- ja julevsámi guovlluin, muhto dát eai leat nu viidát go davvisámi guovlluin. Nidarosa bismagottis lea sierra kapellánas vásedin ovddasvástádus sámi guovlluin.

Sámi girkoeallin galgá leat lunddolaš ja ovttaiduvvan oassi Norgga girkoeallimis muđui. Biibbalteavsttaid ja eará ávdnasiid jorgalanbargu sámegillii lea deaŧalaš veahkkin ollašuhttit dán juksanmeari. Jahkásaš doarjagat addojuvvojit Norgga biibbalsearvái davvisámegiel biibbaljorgalanbargui. Projeakta lea Norgga, Suoma ja Ruoŧa biibbalservviid ovttasbargu. Dalle go Ođđa testameantta jorgaleapmi davvisámegillii gárvánii 1998, álggii boares testameantta jorgaleapmi. Dát jorgalanbargu navdojuvvo ádjánit logi jagi. Biibbalsearvvit leat maiddái jorgalahttán Markusevangeliija oarjelsámegillii. Bargu julevsámegiel biibbalteavsttaiguin lea eará deaŧalaš árjaduovdda.

12.11.2 Sámi girkoráđđi

Láhka Norgalaš girku birra (girkoláhka) gáibida ahte sámit galget leat ovddastuvvon golmma davimus bismagotteráđis, namalassii davvi-, julev- ja oarjelsámi miellahttu. Láhka viiddida Girkočoahkkima ovddasteddjiid logu nu ahte Sámi girkoráđi ovddasteapmi lea váfistuvvon juos Girkoráđđi ieš dan mearrida. Sámi girkoráđđi lea nammaduvvon 1992 Girkočoahkkima mearrádusain, ja raportere Girkočoahkkimii. Ráđi váldodahkamuššan lea bálddalastit girku árjjaid sámiid gaskkas, ja bargat buoridit olbmuid dieđu sámi girkoeallimis. Virgi ráđi beaivválaš jođiheaddjin ruhtaduvvo stáhtabudjeahta bokte. Borgemánu 1. 2000 rájes leat liiguduvvon ruđat ođđa, bissovaš virgái Girkoráđi sámi giellakonsuleantan. Háhku lea earret eará nannet guovdilis girkolaš áššegirjjiid jorgalanbarggu sámegillii. Giellakonsuleanta lea čadnojuvvon Sámi girkoráđđái mas lea čállingoddi ovttas Girkoráđiin Oslos.

Ráđđehusa juksanmearrin lea láhčit dilálašvuođaid sámi girkoeallima nannemii Norgalaš girkus dainna lágiin ahte Sámi girkoráđđi lea guovdilis oassádalli.

Sámi girkoráđi vuođđudemiin lea Norgalaš girku ožžon ovddasteaddji orgána mii sáhttá ovddidit ja čuovvolit sámi girkoeallima doaibmabijuid. Girkočoahkkin lea mearridan ahte sámi girkoeallin galgá leat nannenduovdda. Girkočoahkkima strategiijaáššegirji 1999–2002 čujuha muhtun ráje Sámi girkoráđi váldonanneduovdagiin ovddasguvlui. Vai sámi girkoeallin galgá leat ovttaiduvvan ja ovttaárvosaš oassi girkoeallimis muđui, de lea earret eará deaŧalaš joatkit heivehit girku liturgiijaid sámi gillii ja musihkkii ja gárgedit eambbo ávdnasiid sámegillii, erenoamážit oarjel- ja julevsámi giellaguovlluin.