3.11 Sámi gielat
3.11.1 Sámi gielat
Kultur- ja girkodepartemeanta ovddidii 2008 geassemánu
St.dieđ. nr. 35 (2007 – 2008)
Mihttomearit ja oaivilat. Ollislaš norgga
giellapolitihkka, gielladieđáhus. Dieđáhus
maiddai namuha sámi mánáid
dili Norggas ja sámi gielladoaimmat,
ja departemeanta lea dieđáhusain
barggadettiin viežžan
oaiviliid ja evttohusaid Sámedikkis.
Norga ovddidii 2008 geassemánus
njealját áigodatraportta
Eurohpá-ráđđái čađahuvvon doaibmabijuid
ja politihka ollášuhttimis geatnegasvuođaid
mat čuvvot go Norga lea
dohkkehan šiehtadusa guovlo-
dahje unnitálbmotgielaid
birra (Unnitálbmotgielaid šiehtadusa).
Barggu raporttain lea Kultur- ja girkodepartemeanta jođihan. Sámedikkis
ja eará almmolaš ásahusain
ja beroštusorganisašuvnnain
leat bivdán evttohusaid
ja cealkámušaid
raportii.
Sámediggi galgá juohke
njealját jagi ovddidit raportta
sámegiela dili birra Norggas
ja sádden dan Gonagassii,
vrd. Sámelága § 3 – 12
Organiseremis sámi giellabarggu.
Ovddit raporttat ráhkaduvvojedje
jagiid 2000 ja 2004, ja raporta
«Sámegiela
geavaheapmi. 2008 guorahallan» sáddejuvvui
ráđđehussii
2009 cuoŋománus.
3.11.2 Sámegiela doaibmaplána
Bargamis St.dieđ. nr.
28 (2007 – 2008) Sámepolitihka
birra mearridii ráđđehus
bargat sámegiela doaibmaplánain.
Ráđđehusa
doaibmaplána sámegiela
birra ovddiduvvui 2009 miessemánus.
Doaibmaplána lea ráhkaduvvon
ovttasráđiid
Sámedikkiin. Sámegielat
birrasat, suohkanat, fylkkasuohkanat ja fylkkamánnit
leat ovddidan evttohusaid ja oaiviliid doaibmaplánii.
Doaibmaplána doaibmaáigodat
lea 5 jagi. Bargo- ja searvadahttindepartemeanta galgá plánaáigodagas
jođihit barggu čuovvoleames
doaibmaplána ulbmiliid ja doaibmabijuid.
Bargu čađahuvvo ráđđádallamiid
bakte Sámedikkiin.
Ráđđehusa áigumuš doaibmaplánain
láhččet vejolašvuođa
nannoset áŋgiruššama
sámegielaid ovddas iešguđege
servodatsurggiin – earenoamážiid
oahpahusa, oahpa, almmolaš bálvalusaid-
ja fuolahusfálus, ja geavahit
ja oainnusindahkat sámegiela
almmolaš oktavuođas.
Doaibmaplána ulbmiliin
lea láhččet
oadjebas boahtteáiggi sámi
gielaide – davvi-, julev- ja lullisámegielaide.
Dehálaš mihttun
lea oažžut
eanet giellageavaheddjiid.
Doaibmaplánas leat čuovvovaš váldobealit:
Oahppat – nannet oahpahusa davvi-,
julev- ja lullisámegielaide
buot dásiin:fátmmasta
ulbmiliid ja doaibmabijuid ovdánahttimis
sámi mánáidgárdefálaldaga, sámegiela
oahpahus vuođđo-
ja joatkkaskuvllain ja rávisolbmuide
ja doaibmabijut mat nannejit bestema alit sámegiela
oahpahussii, dákko bakte
oahpaheaddjioahpahus.
Geavahit – lasihit almmolaš sámegielat
fálaldagaid buot servodatsurggiin: fátmmasta
ulbmiliid ja doaibmabijuid almmolaš bálvalus-
ja fuolahusfálu sámegillii
iešguđet
surgiin. Dát lea dehálaš čuovvoleames St.dieđ.
nr. 28 ja dieđáhusa
cealkka ahte eiseválddit «beaivválaš politihkas» galget
vuhtiiváldit sámi
geavaheddjiid. Dasa lassin dás
maiddái evttohuvvo sámelága
giellanjuolggadusaid ođđasit
dárkkistit, ráđđehusa
sámi gielaid geavaheami,
DGT ja giellateknologiija.
Oaidnit – oainnusindahkamis sámegiela almmolašvuođas:fátmmasta
ulbmiliid ja doaibmabijuid vai sámegiella
galgá boahtit eanet oidnosii
almmolaš suorggis ea.ea.
radio, TV, áviissaid ja
interneahta bakte, sámi
girjjálašvuođa
sisaoastinortnega bakte, ja galbemis sámegillii.
3.11.3 Sámelága giellanjuolggadusat
Dás čujuhuvvo
Sámedikki jahkedieđáhussii
kap 2.13.2.
Sámelága
giellanjuolggadusaid hálddašanguovlu
mearriduvvui 2006 viiddiduvvot nu ahte maiddái
fátmmasta Divttasvuona suohkana.
2008 ođđajagimánu
1.beaivvi rájes lea maiddái Snåase
suohkan gullevaš hálddašanguvlui.
Kultur- ja girkodepartemeanta lea 2008 ožžon
ohcamuša Loabát
suohkanis Romssa fylkkas mas ohcet fátmmastuvvot
sámi giellalága hálddašanguvlui. Ráđđehus
lea 2009 ođastuvvon našunálabušeahtas
evttohan ahte Sámedikki
bušeahtta lasihuvvo 1 milj. ruvnnuin
vai Loabát suohkana sáhttá lahttudit
sámegiela hálddašanguvlui 2009
golggotmánu 1.beaivvi rájes.
Maŋŋil
go Divttasvuona ja Snåase suohkanat gullet sámi
giellalága hálddašanguvlui,
de hálddašanguovlu
dál fátmmasta davvisámi,
julevsámi ja lullisámi
gielaid.
árvvoštallamis
sámelága giellanjuolggadusaid
Sámelága
giellanjuolggadusat lea ��rvvoštallojuvvon
2007. árvvoštallanraporta čájeha
ahte almmolaš ásahusat
maidda sámelága
giellanjuolggadusat gusket eai ollášuhte
lága gáibádusaid ollásit.
Dasa lassin árvvoštallan čájeha
ahte sáhttá jearrat ollášuhttet
go sámelága
giellanjuolggadusat eurohpalaš guovlo-
ja unnitálbmotgielaid šiehtadusa gáibádusaid.
Daid čuolbmabeliid vuođul
mat ovdanbohtet sámelága giellanjuolggadusaid árvvoštallamis
ja go giellalága hálddašanguovlu
lea viiddiduvvon nu ahte dál
fátmmasta sihke davvisámi,
julevsámi ja lullisámi
gielaid, áigu Bargo- ja
searvadahttindepartemeanta ovttasbargamis guoskevaš fágadepartemeanttaiguin
ja ráđđádallamis
Sámedikkiin álggahit sámelága
giellanjuolggadusaid árvvoštallat
ja árvvoštallat vejolaš ođasmahttima.
Gozihit sámelága
giellanjuolggadusaid
Dás čujuhuvvo
Sámedikki jahkedieđáhussii
kap 2.13.1.
Sámegiela guorahallan
man Sámediggi lea čađahan
2000, 2004 ja 2008 ja sámelága
giellanjuolggadusaid árvvoštallanjagi
2007’s, lea duođaštan
ahte eatnasat almmolaš ásahusain
geaidda sámelága
giellanjuolggadusat gullet eai ollášuhte
lága gáibádusaid
ollásit. Dát guoská vuoigatvuhtii
geavaheames sámegiela go
lea oktavuohta almmolaš ásahusaiguin
sámi giellalága hálddašanguovllus.
Guorahallan duođašta
ahte unnán áiggi mielde
lea rievdan. Departemeanta áigu ságaškuššamis sámelága
giellanjuolggadusaid oktavuođas
maiddái árvvoštallat goziheami
das movt suohkanat ja fylkkasuohkanat čuovvolit
sámelága
giellamearrádusaid.
