Sámedikke doaimma birra 2005

2.12 Sámi museat

Sámi museat leat deaŧalaš ásahusat sámi kulturárbbi hálddašeamis boahtte buolvvaid várás, ja dat leat maid deaŧalaččat ovddideamis ođđaáiggi sámi servodagaid. Sámediggi váldá badjelasas ovddasvástádusa leat mielde ovddideamen sámi servodagaid, main sámi museat leat deaŧalaš servodatásahusat. Sámediggi meannudii Dieđáhusa sámi museaid birra guovvamánus 2005. Dieđáhus lea vuođđun Sámedikki boahttevaš strategalaš museapolitihkalaš bargui.

Sámediggi lea 2005:s čuovvolan museadieđáhusa áigumušaid. Museaođastusbargu lea vuoruhuvvon vuosttažin. Oanehaččat daddjojuvvon lea ođastus dat ahte ovttastahttit sámi museaid ja nu uhcidit daid logu, dainna ulbmiliin ahte nannet museaid go buorebut geavaha resurssaid, ja ásahit fágalaš museafierpmádagaid nannejuvvon ovttadagaid gaskkas. Sámedikki bargu museaođastusain lea vuođđuduvvon dakkár mállii mas leat njeallje sámi museasiidda.

Museaođastusa čuovvoleapmin rievdá Máttasámi museasiidda musea, Saemien Sijte, organisašuvdnahápmi 01.01.06 rájes museasearvvis vuođđudussan. Dakkár rievdadus galgá dagahit ahte Saemien Sijte doaibmá buorebut musean olles máttasámi álbmogii.

Finnmárkkus leat guokte museaovttadaga, Davvioarjesámi ja Deanu ja Várjjat museasiida. Sámediggi lea 2005 juolludan prošeaktaruđaid dáidda vai sii sáhttet luvvet resurssaid ođastusbargui. Ulbmil lea ahte dát guokte siidda ásahuvvojit 2006 mielde.

Ovdalgo museaođastusa Davit-Nordlánddas ja Romssas sáhttá čađahit, de ferte ráhkaduvvot oassečielggadus dán guovllu museaid váste. Oassečielggadus mearkkaša guorahallat Romssa ja Davit Nordlándda dilálašvuođaid oktan strategiijaiguin mo hukset fierpmádagaid ja museadoaimma dán guovllus. Čielggadanbargu lea álggahuvvon ja loahpahuvvo 2006.

Sámedigge lea mielde Ájtte svensk fjell- og samemuseain Ruoŧas ja Siidamuseain Suomas ovttasbargoprošeavttas recalling Ancestra Voices – Repatriation of Sámi Cultural Heritage. Prošeavtta ulbmil lea kártet daid sámi áhtaávdnasiid, mat leat Davviriikkaid ja Eurohpa almmolaš ásahusain, ja bardit dáid ávdnasiid diehtovuđđui. Prošeavtta leat ohcan ruhtaduvvot EU-ruđaiguin. Prošeakta álggahuvvo go ruhtadeapmi lea ollašuvvan. Sámediggi berre loktet ášši politihkalaš dássái fylkkagielddain.

Mátta-Várjjat gielda mearridii 2003 ahte sii háliidit ahte Sámediggi hálddaša Mátta-Várjjaga musea. Sámediggi lea mielas dasa. Finnmárkku fylkkagielda lea vuostá dakkár rievdadusa sivas go fylkkagielda oaivvilda ahte musea ii ollašuhte Sámedikki eavttuid dohkkehuvvot sámi musean. Danne lea ABM-ovddideapmi (Stáhta arkiiva-, girjerádjo- ja museaguovddáš) evttohan juogaduvvon modealla Sámedikki ja Kultur- ja girkodepartemeantta gaskkas Mátta-Várjjaga musea várás. Dan evttohusa ii sáhte Sámediggi doarjut ja lea danne bivdán departemeantta čielggadit ášši loahpalaččat.

2.12.1 Ovttasbargu ABM-ovddidemiin

Sámediggi dárbbaša lassi rámmajuolludusaid sáme museaide vai sáhttá bures hálddašit ja ovddidit sámi museaid. Danne lea Sámediggi 2005 dovddahan sihke Kultur- ja girkodepartementii (KGD) ja ABM-ovddideapmái (Stáhta arkiiva-, girjerádjo- ja museaguovddážii) ahte oktavuohta ja ovttasbargu ferte formaliserejuvvot ja nannejuvvot, earret eará danne vai sámi servodaga erenoamáš dárbbut áddejuvvojit buorebut. Sámediggi lea maid dovddahan ahte mii háliidit ahte ABM-ovddideamis maiddái lea dakkár buorre gelbbolašvuohta arkiiva-, girjerádjo- ja museasuorggis, mainna Sámediggi háliida ávkkástallat.

2.12.2 Sámi museaid ekonomalaš čuovvoleapmi

Jagis 2005 lea árjjalaččat ja ulbmillaččat bargojuvvon nannet sámi museaid museaođastusa čuovvolemiin, gč. St.dieđ. nr. 22 (1999 – 2000). 2006 bušeahtas lea dán rádjai juolluduvvon badjel 150 miljon ruvnno museaođastusa olis, dáin ruđain lea dušše 2 miljon ru juolluduvvon nannet sámi museabarggu, vaikke vel sámi museain lea sakka heajut vuođđu go eará museain, mat dán rádjai leat nannejuvvon ođastusa olis. Jus sámi historjá ja kultuvra galggaš duođaštuvvot ja gaskkustuvvot dárbbašlaš ja buori láhkai, de lea áibbas deaŧalaš ahte maiddái sámi museat sáhttet leat mielde ođasmahttimin Norgga museaid. Sámediggi lea moanat gerddiid jagis 2005 dovddahan fuolastusa sámi museaid heajos ekonomalaš čuovvoleami geažil guovddáš eiseválddiid bealis museaođastusa bokte.

2.12.3 Sámi duhátjahkebáiki

Sámediggi lea bargan guovddášeiseválddiid ektui oažžut 2006 stáhtabušeahta bokte ruhtaduvvot Nuortasámi musea huksema. Arkiteakta- ja fálaldatgilvvohallan lea čađahuvvon, maŋŋágo arealat sakka uhciduvvojedje. Dattetge čájeha ahte golut šaddet stuorábun go rámmat. Danne ii leat Nuortasámi musea huksen mielde 2006 stáhtabušeahtas, mii lea hui šállošahtti. Sámediggi lea bargan dan ala ahte galget juolluduvvot ruđat 2006 várás vai huksenbargu johtilit álggahuvvo ja vai prošeaktarámmat lasihuvvojit Statsbygga meroštallamiid vuođul.