Sámepolitihka birra

12.1 Sámi kulturviesut

Sámi kulturviesut lea seagášdoaba. Dat siskkilda viiddis viessogirjju, báikkálaš kulturviesuid rájes, mat unnit dahje eanet lea heivehuvvon ja geavahuvvon sámi kulturulbmiliidda, omd. Guovdageainnu Birasviessu, Deanu Birasviessu ja Kárášjoga Kulturviessu, sámi kulturguovddážiid rádjai, nu mo Árran Julevsámij Guovdásj Divttasvuonas ja Sijti Jarnge Aarbortes. Eatnašat dáin leat maiddái viesut maid buot báikegottit geavahit kulturdoaluide. Seamma juogus leat maiddái sámi dávvervuorkkát, nu mo Sámiid Vuorká-Dávvirat Kárášjogas, Várjjat Sámi Musea Unjárggas ja Saemien Sijte Snoases. Maiddái sámi dáiddagalleriijat nu mo Saviomusea Girkonjárggas ferte váldojuvvot mielde.

12.1.1 Sámi kulturviesuid čoahkkeplána – ođđa vuoruheapmi

Sámi kulturviesuid čoahkkeplána 1995 rájes lea máinnašuvvon st. dieđáhusas. nr. 41 (1996–97) Norgga sámepolitihka birra. Departemeanta nannii ahte Sámediggi dáinna plánain lei dahkan hui positiiva álgaga. Plána šaddá dán suorggi guhkesáiggepolitihka áimmahuššama ja hábmema stivrenneavvun. Kultuvradepartemeanta doarjjui prinsihpa ahte dálá kulturinstitušuvnnaid doaibmaruhtadeapmi galgá váfistuvvot ovdal go ođđa huksenprojeavttat álggahuvvojit. Departemeanta anii vuođđun ahte kulturviesuid fertejit gielddat, fylkkagielda ja priváhtalaččat ruhtadit, lassin stáhtalaš doarjagiidda. Dieđáhusa gieđahaladettiinis logai Stuorradiggi iežas ovttaoaivilis departemeantta oainnuin ja árvvoštallamiiguin, vrd. Innst. S. nr. 145 (1997–98).

Dán vuođul gieđahalai Sámediggi geassemánus 1999 Sámi kulturviesuid čoahkkeplána – ođđa vuoruheapmi. Sámediggi deattastii ahte kultur- ja giellageavaheami dáhpáhusguovddážat berrejit vuođđuduvvot oassin sámi giela ja kultuvrra nannemis. Sámediggi čujuhii stáhta, fylkkagielddaid ja gielddaid ovddasvástádussii ruhtadit investeremiid ja doaimma. Sámediggi mearridii ahte dálá institušuvnnaide galgá váfistuvvot duhtadahtti doaibmaruhtadeapmi ovdal go ođđa investeremat dahkkojuvvojit. Dát gusto čuovvovaš institušuvnnaide (vuoruhuvvon ortnegis): Saemien Sijte Snoases, Várjjat Sámi Musea Unjárggas, Ája Sámi Guovddáš Gáivuonas, Sijti Jarnge Aarbortes, Sámi Dáiddáguovddáš Kárášjogas, Várdobáiki Mátta-Romssas ja Ofuohtas.

Sámediggi deattuhii ahte doaibmaruhtadeapmi dálá institušuvnnaid ja plánejuvvon projeavttaid doaibmaruhtadeapmi ferte leat čilgejuvvon ovdal go Sámediggi sáhttá neavvut investerengoluid ruhtadeami viiddideami, visttiid oastima ja ođđa visttiid huksema oktavuođas. Ođđa investerenprojeavttaid gaskkas vuoruhii Sámediggi Ája Sámi Guovddáža Gáivuonas ja Várdobáikki Mátta-Romssas ja Ofuohtas viiddiduvvot.

Vásedin mearrádusaid bokte lea Sámediggi vuoruhan Nuortasámi dávvervuorkárusttega Njávdámis sámi jahkeduhátbáikin ja Sámi Dáiddamusea Kárášjogas. Sámediggi navdá ahte eará projeavttat maiddái sáhttet čađahuvvot juos daidda lea váfistuvvon doaibmaruhtadeapmi ja juos dat muđui leat realisttalaččat ja duohtandagahahttit. Sámediggi áigu dađistaga dahkat oaivila diekkár projeavttaide earret eará juolludanevttohusaiguin stáhtabudjeahta bokte.

12.1.2 Kultuvradepartemeantta doarjagat kulturviesuid investeremiidda

Dieđáhusas st.meld. nr. 22 (1999–2000) Kjelder til kunnskap go oppleving (Dieđu ja vásihusa gáldut), lea čilgejuvvon Kultuvradepartemeantta váikkuhangaskaomiid birra kulturviesuid investeremiidda oppalaččat ja museaid doaimma, dálá dárbbuid, plánaid, projeavttaid ja vuoruhemiid birra.

Kultuvradepartemeantta ortnegat kulturviesuid investeremiid várás bohtet ovdan tabeallas 12.1.

Kultuvradepartemeanta áigu ráhkadit investerenplána riikkagottálaš kulturviesuide ja jahkeduhátbáikkiide ja bidjat dán ovdan Stuorradiggái budjeahta 2002 oktavuođas.

12.2 Dávvirvuorkkát

Sámi Vuorká-Dávvirat Kárášjogas lea stuorámus sámi dávvirvuorká Norggas. Dávvirvuorkkás lea stáhtus riikkagottálaš sámi kultuvrra dávvirvuorkán, ja dat oažžu doaibmadoarjaga Kultuvradepartemeanttas.

Lassin ožžot máŋga sámi dávvirvuorkká doaibmadoarjaga dávvirvuorkádoarjjaortnega bokte, mii doaibmá stáhta, fylkkagieldda ja gieldda oktasaš ruhtadangaskaoapmin. Ruđaid juogadeapmi lea sirdojuvvon fylkkagildii. Dávvirvuorkkáid gaskkas mat ožžot jahkásaš stáhtalaš doaibmadoarjaga dán ortnega bokte, sáhttet namahuvvot Guovdageainnu Gilišillju, Deanu Musea, Várjjat Sámi Musea, Árran Sámij Guovdásj Divtasvuonas ja Saemien Sijte Snoases.

Stuorámus sámi áhtočoakkáldagaid hálddahit Norgga Álbmotmusea, Romssa Musea ja Dieđamusea NTNU:s Troandimis.

Dáid maŋimuš jagiid lea dahkkojuvvon olu vai sámi kulturárbái addojuvvo ánssášuvvon sadji Norgga historjjálaš gárgedeami gaskkusteapmái. Mearkkašahtti investeremat leat ee. dahkkojuvvon sámi dávvirvuorkávisttiide ja čájáhusaide. Sáme­diggi lea válljen Nuortasámi musea Njávdámis sámi jahkeduhátbáikin.

Ráđđehusa árvvoštallama mielde lea dárbbašlaš oppalaččat buoridit sámi dávvirvuorkkáid. —oakkáldagaid sihkkarastin- ja teknihkalaš seailudahttindárbu berre kártejuvvot. Kultuvradepartemeanta áigu ságaškuššat sámi dávvirvuorkkáid organiserema ja hálddaheami Sámedikkiin ja guoskevaš fylkkagielddaiguin ja gielddaiguin. Vuolggasadjin lea Sámedikki sávaldat oažžut alcces sámi dávvirvuorkkáid ollislaš hálddahanovddasvástádusa.

12.3 Girjerájut

12.3.1 Sámi sierrabibliotehka

Sámi sierrabibliotehka (SSB) lea guovdilis girjerádjobálvalus mas leat dahkamušat ávdnasiid sámegillii ja sámi dilálašvuođaid birra oastima, logahallama, vurkema ja luoikama hárrái. 1983 rájes lea Sámi sierrabibliotehka leamaš ollásit stáhtalaččat ruhtaduvvon. Ođđajagemánu 2000 rájes válddii Sámediggi badjelasas Sámi sierrabibliotehka ovddasvástádusa ja hálddaheami.

Girjerádju fárrii 2000 Sámedikki ođđa vistái, ja lea ožžon lassedahkamušaid Sámedikki informašuvdnabálvalussan ja hálddahusgirjerádjun. Budjeahtas 2000 lea biddjojuvvon mearkkašahtti lasiheapmi girjeráju stáhtadoarjagii, nu ahte fárren ođđa lanjaide sáhtii čađahuvvot nugo plánejuvvon. Ortnet mas lea stáhtalaš doarjja SSB:i Kultuvradepartemeanttas, jotkojuvvo.

12.3.2 Eará girjerájut

Sihke Árran julevsámij guovdásj Divtasvuonas ja Sijti Jarnges Aarbortes leat sámi girjjálašvuođa girjerájut. —oakkáldagat eai leat stuorrát eaige duhtat dárbbuid mat leat. Kultuvradepartemeanta áigu, ovttas Stáhta girjrádjobearráigeahčuin, ságaškuššat dilálašvuođain dáinna guvttiin girjerájuin ja Sámedikkiin dainna ulbmilin ahte girjjálašvuođafálaldat lassánivččii.

Romssa fylkkagirjerájus, Romssa universitehttagirjerájus ja Sámi Instituhta ja Sámi allaskuvlla girjerájuin, goappašagat Guovdageainnus, lea maiddái guovdilis mearkkašupmi sámi girjerádjogažaldagaide.

12.3.3 Sámi girjebusset

Stuorradiggi mearridii giđđat 2000 st. prp. nr. 62 (1999–2000) Om kommuneøkonomien 2001 m.v. (Gieldaekonomiija birra 2001 jna.) bidjat johtti girjerádjobálvalusaid doarjaga gielddaid doarjjaortnegii. Stuorradiggi celkkii almmatge ahte lei erenoamáš dárbu váfistit sámi gielddaid johtti girjerádjobálvalusa guhkes gaskkaid, lohkandáidduid lasihandárbbuid ja dán suorggi sajáiduvvan rádjarasttideaddji ovttasbarggu dihtii Ruoŧain ja Suomain. Stuorradiggi mearridii danne ahte 3 milj. kr doaibmadoarjja sámi guovlluid girjebussiide ii galgan lahttuduvvot rámmadoarjagii, muhto galggai bisuhuvvot doarjjan Kultuvradepartemeantta budjeahtas (Innst. S. nr. 252, 1999–2000). Departemeanta áigu viidáseappot árvvoštallat investerendoarjjadárbbu.

12.3.4 Sámi bibliografiija

Oppalaš oppalašgeahčaldagaid váili dan hárrái mii lea čállojuvvon sámi dilálašvuođaid birra lea logiid jagiid guhkkodahkii leamaš hehttehussan buohkaide geat leat dutkan dán suorggis. Jagiid mielde leat buvttaduvvon bibliografiijat iešguđetlágan sámi fáttáid birra, muhto dat leat leamaš ráddjejuvvon sihke fágalaččat, geográfalaččat ja eará láhkai. Dát lei earret eará vuolggasadjin go Troandima universitehttagirjrádju álggahii sámi bibliografiija barggu 1979 NAVF:a doarjaga veagas.

Našuvnnalašbibliotehkaossodat Ruovadis (Ranas) lea ovddasvástádusgirjerádju sámi bibliografiijas mii čájeha sámegiel ja sámi guoskevaš girjjálašvuođa mii lea olggosaddojuvvon Norggas. Oktiibuot analyserejuvvojit sullii 280 áigečállaga ja jahkegirjji jahkásaččat. Bibliografiija viiddidemiin lea bargojuvvomin nu ahte galggašii gokčat eará ávnnasšlájaid go dušše báhpárii vuođđuduvvan teavsttaid. Maiddái áiggošii Našuvnnalašbibliotehka gárgedit lavtta publihkkii mii sáhttá geavahit sámi čálamearkačoahki ollásit nugo dát lea geavahuvvon ieš vuođus. Maiddái lea bargojuvvomin sámi álbmotlašbibliografiijain mii gokčá buot davviriikkaid. Projeavtta lea ee. dorjon Davviriikkaid Ráđđi.

Našuvnnalašbibliotehkaossodaga Ruovadis válljen Sámi bibliografiija ovddasvástádusgirjerádjun vuođustuvvo máŋggain áššiin, muhto deaŧalaš lei ahte girjerádju duhtada máŋga guovdilis gáibádusa.

12.4 Arkiiva

Sámi Arkiiva Guovdageainnus lea vuođđudus mii álggahuvvui bissovaš doaimmain 1995. Institušuvdna bargá sámi ovttaskasarkiivvaid, njálmmálaš árbevierroávdnasiid ja eará sámi giela ja kultuvrra duođašteaddji ávdnasiid váremiin ja dábuhahttin dahkamiin. Sámi ovttaskasarkiivvat oaivvildit arkiivvat ovttaskas olbmuid, organisašuvnnaid, servviid ja eará doaimmaid maŋis main lea sámi gullevašvuohta. Sámi Arkiiva vurke ja bálvala dasa lassin Guovdageainnu suohkana historjjálaš arkiivva.

Plánat leat gárgedit sámi arkiiva-, informašuvdna- ja dokumentašuvdnaguovddáža dan vuođul mii dál lea Sámi Arkiiva. Kultuvradepartemeanta lea dieđáhusas st.meld. nr. 22 (1999–2000) Kjelder til kunnskap og oppleving (Dieđu ja vásihusa gáldut), dieđihan ahte ovttas guoskevaš áššeoasálaččaiguin galgá Sámi arkiivva dili ja áigeguovdilis gárgedanplánaid oppalaččat analyseret čielggadan dihtii vuđđosa boahttevaš doaibmabijuide mat leat arkiiva- ja girjerádjosuorggis gaskkas. Dan oktavuođas lea Kultuvradepartemeanta sádden áigeguovdilis gárgedanplánaid gulaskuddamii máŋgga guoskevaš instánsii. Dábálaš gulaskuddanáigemearri nogai golggotmánu 1. 2000, ja oktiibuot leat boahtán sisa 14 cealkámuša. Sámediggi oaččui alcces sáddejuvvot gulaskuddancealkámušaid ja anii dáid vuođđun iežas cealkámuššii. Sámedikki mearkkašeapmi ovdehii vuđolaččat čielggadanbarggu, mas Sámedikki vuollásaš sámi arkiivva boahttevaš ovddasvástádus, rolla ja dahkamušat čielggaduvvojit. Dasa lassin oaivvildii Sámediggi ahte ovttasbargi institušuvnnat, sihke norgalaš ja davviriikkalaš oktavuođas, fertejit meroštallojuvvot, ja ahte veahkkeváriide guoski dárbbut fertejit čielggaduvvot. Sámedikki gulaskuddancealkámuš lea sáddejuvvon sámi Arkiivii, mii gaulgá buktit dasa cealkámuša.

Sámedikki cealkámušas dan oktavuođas go Stuorradiggi gieđahalai stuorradiggedieđáhusa, lea Sámi Arkiiva namahuvvon máŋgga doaibmabiju gaskkas main Sámediggi háliida oažžut ovddasvástádusa alcces sirdojuvvot. Innst. S. nr. 46 (2000–2001) celkkii Bearaš-, kultur- ja hálddahuskomitea ahte anii váttisin dahkat oaivila iešguđetlágan ávžžuhusaide Sámedikkis dasgo lei sáhka čuolbmabidjamiin mat gáibidedje dárkilet čielggadeami. Komitea ipmárdus lei almmatge ahte máŋga čuolbmabidjama ledje deaŧalaččat go jurddaša sámi kultuvrra seailluheamis ja viidáseappot gárgedeamis. Danne komitea bivddii ráđđehusa čoahkis árvvoštallat evttohuvvon doaibmabijuid.

Gažaldagat mat bohciidit institušuvnna Sámi arkiivva ja áigeguovdilis gárgedanplánaid oktavuođas leat Kultuvradepartemeantta gieđahallamis oassin dieđáhusa st.meld. nr. 22 (1999–2000) Kjelder til kunnskap og oppleving (Dieđu ja vásihusa gáldut)čuovvoleami gieđahallamis.

12.5 Teáhter ja festiválat

Sierra sámi teáhtera, Beaivváža, institušonaliseren lea mearkkašan hui olu sámi teáhterii, gillii ja kultuvrii. Eallinfámolaš sámi teáhtera leahkin lea mearkkašan olu sámi giela ja kultuvrra gaskkusteapmái.

Sámi musihkka lea duovdda mas muhtun joavkkut ja artisttat leat juksan alla dási profešonalitehta ja kvalitehta dáfus, vaikko vel sámi musihkkaeallima institušonaliseren lea unnán gárgeduvvon. Juohke jagi dollojuvvojit musihkkafestiválat main sámi ja eamiálbmotmusihkka lea nana oassi.

12.5.1 Beaivváš Sámi Teáhter

Beaivváš Sámi Teáhter álggahuvvui 1981 ja lea ožžon doaibmadoarjaga stáhtas 1987 rájes. Teáhter lea okta viđa riikkagottálaš teáhterinstitušuvnnas ja oažžu 100|SLIS}% almmolaš doarjagis stáhtas. Beaivváš Sámi Teáhteris lea bissovaš lávdi Guovdageainnus, muhto mearkkašahtti oassi doaimmas dáhpáhuvvá gierdomátkkis sámi guovddášguovlluin Finnmárkkus, Ruoŧas ja Suomas. Jagis 2000 buvttadii teáhter 5 bihtá mas ledje oktiibuot 65 čájálmasa. Buohkanas geahččilohku buot doaimmain lei 8 707 olbmo.

Beaivváš Sámi Teáhter neavttaša sámegillii, juoga mii dahká teáhtera áibbas sorjavažžan jorgaluvvon drámatihkas ja ođđa sámi drámatihka buvttadeamis. Danne lea teáhter guovdilis oassádalli kulturguoddin sámi máidnasiid ja muitalusaid drámatiseremiin.

12.5.2 Sámi musihkkafestivála

Sámi musihkkafestivála lágiduvvo jahkásaččat Guovdageainnus sámi kulturfestivála «Beassášfestivála» olis. Festivála lágiduvvo lagas ovttasbarggus Guovdageainnu Sámiid Searvvi, Guovdageainnus suohkana ja Beaivváš Sámi Teáhtera gaskkas. Festivála ulbmilin lea veahkehit ovdanbuktit ja gárgedit juigosa ja ođđaset sámi musihka. Sámi Grand Prix lea oassin festiválas. Festivála lea 2001 ožžon kr 206 000 stáhtalaš doarjjan Norgga kulturráđis.

12.5.3 Riddu Riđđu festivála

Riddu Riđđu lágiduvvui logát geardde geasset 2001. Festivála lágiduvvo jahkásaččat Gáivuonas Romssas. Festivála juksanmearrin lea ovdanbuktit sámi kultuvrra govdodaga ja sámi artisttaid ja leat gávnnadanbáikin Davvikalohta nuoraide. Riddu Riđus lea maiddái ulbmilin ovdanbuktit sámi kultuvrra oassin riikkaidgaskasaš eamiálbmotkultuvrras deattuhemiin máilmmi davimus guovlluid eamiálbmot- ja veahádatkultuvrra. 2001 ovddas lea festivála ožžon 200 000 kruvnnu stáhtadoarjaga Norgga kulturáđis, nappo 120 000 kruvnnu lasi jagi 2000 ektui.

12.5.4 Dáiddárstipeanddat

Unnimustá njeallje bargostipeandda galget mannat sámi dáiddáriidda, vrd. st. prp. nr. 1 (2000–2001) Kultuvradepartemeantta ovddas. Sámi dáiddáriid gaskkas geat dál leat ožžon bargostipeandda leat golbma nissona ja golbma dievddu. Guovtti sámi dáiddáris lea stipeanda « nuorat easkkaálgán dáiddáriid bargostipeandda» ortnegis. Stipeanda sámi dáiddáriidda juolluda Stáhta stipeanddaid ja garantiijaboađuid lávdegoddi sámi dáiddáriid stipeandakomitea árvalusa mielde ja Láhkaásahusa mielde stáhta stipeandda ja garantiijaboađuid birra dáiddáriidda, nappo seamma vuogi mielde go earáge dáiddárstipeanddat. Sámi dáiddárorganisašuvnnat nammadit komitea.

12.6 Media

12.6.1 Preassa

Sámi aviissat leat leamaš, ja šaddet ain leat, sierrasajádagas eará aviissaid ektui. Dát boahtá das go sámit leat veahádat Norggas geain lea erenoamáš dárbbut aviissaide sámi dilálašvuođaid birra, sihke sámegillii ja dárogillii. Aviissat leat dasa lassin guovdilat sámi gielladikšumis ja leat eanet go dušše informašuvdnagáldut. Aviissat leat deaŧalaččat dieđu gilvimii dálá riektačállimis ja oktasaš davviriikkalaš čállinnorpmas.

Lohkan- ja čállinmáhttu sámegielas lea vánis, vrd. kap. 7 ja 10. Dán geažil lea vuođus beare headju dasa ahte márkan okto sáhttá ruhtadit sámi aviisadoaimma. Dasa lassin lea mearkkašahtti divraset buvttadit sámegiel publikašuvnnaid go dárogiel publikašuvnnaid, sihke teknihkalaš rusttegiid investerema dáfus ja goluid dáfus mat čuvvot ávdnasiid jorgaladdama. Danne lea stáhtalaš doarjja dárbbašlaš juos galgá bisuhit sámi preassa. Doarjja sámi aviissaide vuođustuvvo aviissaid kultuvrralaš árvvuin ja almmolašvuođa ovddasvástádusain ekonomalaš rámmain mat váfistit ealaskas sámi preassa. Doarjja addojuvvo dál bissovaš vuođđodoarjjan ja molsašuvvi doarjjan. Vuođđodoarjja lea ovtta stuoris buot ortnega aviissaide ja galgá buohkanassii dahkat 2/3 juolludusas sámi aviissaide. Molsašuvvi doarjja galgá luitojuvvot aviissaid olggosaddindávjodaga 1 mielde ja earuhuvvon máksomeriid mielde siidduid ovddas mat buvttaduvvojit dárogillii ja sámegillii. Alit máksomearri sámegiela ovddas galgá ee. atnit deastta sámegiel aviisabuvttadeami lassegoluin. Lassin ožžot aviissat biđgendoarjaga mii luitojuvvo doallanpreantalogu vuođul mii sáddejuvvo Poastalágádusa mielde ja gusto buot Finnmárkku aviissaide.

Beaivepreassalávdegoddi (Dagspresseutvalget (NOU 2000: 15 Pressepolitikk ved et tusenårsskifte (Preassapolitihkka duhátjahkemolsumis)) evttohii ahte kvena aviisii Ruijan Kaikui addojuvvo doarjja seamma poastta bokte ja ahte doarjja dan viđa aviisii dán poastta vuolde lasihuvvo 9 milj. kruvdnui. Stáhtabudjeahtas 2001 ovddas lea 2 milj. kruvdnosaš lasiheapmi 2000 ektui .

12.6.2 Ealligovat

Jahkásaččat lea juolluduvvon kr 250 000 projektii «sámegiella filmmas» Norgalaš filbmainstituhttii. Bargui gullá kinofilmmaid ja video teksten, mánáidfilmmaid ja soames oahpahusfilmmaid jietnaveršoneren sámegillii, doarjja sámegiel teavsttaid kommersiála videobiđgemii ja doarjja sámi filbmaprojeavttaid almmuheapmái. Sierra kataloga filmmaid birra lea olggosaddojuvvon. Kataloga lea biđgejuvvon sámegielhálli guovlluide.

Geahččalanortnegin golmma jagi áigodahkii lea várrejuvvon doarjjaruhta sámi filbmabuvttadeapmái. Doarjja juolluduvvo Davvinorgalaš Filbmaguovddáža OS (Nordnorsk Filmsenter AS) bokte. Dovddiidusat ortnegiin leat leamaš positiivvalaččat. Jagi 2000 rájes lea ortnet dahkkojuvvon bissovažžan.

12.6.3 Áibmomedia

Sámi áibmomediafálaldaga hálde ain NRK Sámi Radio. Lassin gávdnojit moadde ovttaskas sámi lagasrádiostašuvnna. Dát doaimmahuvvojit eanaš stáhtalaš doarjagiidhaga, dasgo lea ovdehussan ahte eará rádio- ja televišuvdna galgá doaimmahuvvot almmá stáhtalaš doarjagiidhaga.

Báikkálaš rádiot main leat prográmmat sámegillii sáhttet almmatge oažžut doarjaga Audiovisuála buvttadanfoanddas. Juogedettiin ruđaid lagasrádioulbmiliidda galgá njuolggadusaid mielde adnojuvvot deasta čearddalaš ja gielalaš veahádagain. 2002 rájes galgá Stáhta mediahálddahus hálddahit dán doarjjaortnega.

NRK Sámi Radio sajádat lea nannejuvvon sámi servodagas, ja sámegiel sáddagat leat šaddan politihkalaš oaivillonohallama ja sámepolitihkalaš digaštallama deaŧalaš dáhpáhusguovddážin. Sámi Radio viiddideapmi ollesárvosaš analoga sámi rádio- ja TV-fálaldahkan jotkojuvvo 2001 sámi TV-ođassáddagiid álggahemiin. Dát lei álgovuolggalaččat plánejuvvon NRK, Ruoŧa SVT:a ja Suoma YLE oktasaš projeaktan. YLE lea almmatge doaisttážii geassádan projeavttas, muhto sáddagat álggahuvvojit NRK Sámi Radio ja Ruoŧa SVT Sámi TV ovttasbargun.

Davviriikkaláš sámerádiot leat ovttas ráhkadan Saami Web mii rahppojuvvui kulturministtarčoahkkimis Gávpehámmanis (København) njukčamánu 5. 1999. Saami Web:a ulbmil lea vuosttažettiin dahkat ođđasiid ja kulturávdnasiid sámi birrasis dábuhahttin Interneahtas.

12.7 Valáštallan

Dát valáštallan lea organiserejuvvon sierra valáštallanlihttun masa leat searvan searvvit ja miellahtut Norggas, Ruoŧas ja Suomas. Dát fas lat organiserejuvvon oktasaš davviriikkalaš organisašuvdnan, Sámi Valáštallanlihttu. Sámi Valáštallanlihtus Norggas (SVL-N) lea 46 searvvi guđa fylkkas ja oktiibuot 2000 miellahtu.

Kultuvradepartemeanta lea dál gulahallamin SVL-N:in, Norgga Valáštallanlihtuin ja Norgga Olympialaš Komiteain (NIF) ja Sámedikkiin gávnnahan dihtii ovttasbargovuogi mii sáhttá veahkehit viidáseappot gárgedit sámevaláštallama Norggas.

12.8 Kulturmuitohálddaheapmi

Sierra sámi kulturmuitohálddaheami gárgedeapmi lea leamaš deaŧalaš árjaduovdda 1990-jagiin. —akčamánu 1. 1994 rájes lea Sámi kulturmuitoráđđi doaibman sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid hálddahusorgánan bálddalaga fylkkagielddain mii lea kulturmuitohálddaheami guovlluguovdasaš hálddahusorgána muđui. Juksanmearrin lea leamaš suodjalit sámi kulturmuittuid ja kulturbirrasiid dakkár vuogi mielde mii veahkeha nannet ja seailluhit sámi kultuvrra.

Ođđajagemánu 1. 2001 rájes lea Sámi kulturmuitoráđđi heaittihuvvon sierra orgánan ja bargoduovdda lea biddjojuvvon njuolga Sámedikki vuollái (vrd. kap. 4.5.1). Ovttasbargu sámi kulturmuitohálddaheami ja luondduhálddaheami gaskkas ferte nannejuvvot go suddjen álggahuvvo luonddugáhttenlága mielde ja go luonddugáhttenguovllut hálddahuvvojit. Deaŧalaš lea maiddái ahte sámi kulturmuitohálddaheami dilli, ja ovttasbargu fylkkagieldda guvlluguovdasaš kulturmuitohálddahemiin, áimmahuššojuvvo guovlluguovdasaš ja báikkálaš dási kulturmuitobarggu viidáset gárgedeamis.

12.9 Sámi huksenvierru

Viessobáŋkkus lea ovddasvástádus stáhtalaš huksenvierrobarggus. Dát bargu dáhpáhuvvá sihke Viessobáŋkku guovddáš dásis ja ossodatkantuvrrain, earret eará Hámmarfeasttas. Ossodatkantuvrrat leat nannen oktavuođa ja viidáseappot gárgedan fágalaš fierpmádaga gielddaide, fylkkagielddaide ja huksensuorgái. Lassin lea bargojuvvon lasihit oppalaš dihtomielalašvuođa báikkálaš ja guovlluguovdasaš huksenvieru hárrái, ovdamearkka dihtii oinnolažžan dahkama bokte mediain. Viessobáŋku nevvoda maiddái konkrehtalaččat ja čuovvola projeavttaid. Dát váldojuvvo positiivvalaččat vuostá Davvi-Romssas ja Finnmárkkus, gos lea erenoamáš deaŧalaš bálddalastit ja ávkkástallat fáganávccaid buoremus lági mielde. Sáhttet addojuvvot vásedin doarjagat buori huksenvirrui, dálkkádatheiveheapmái ja energiijaseastimii. Viessobáŋkkus leat maiddái vejolašvuođat veahkehit geahččalanprojeavttaid ruhtademiin, ovdamearkka dihtii gárgedit sámi viessomálliid.

Finnmárkkus ja Davvi-Romssas lea huksejuvvon máŋga standardiserejuvvon tiipaviesu. Deaŧalaš sivva dása ledje boaldimat 2. máilmmesoađis áigge. Boađus ii leat álo ovtta buorre ja geavatlaš geavaheddjiide.

Gieskat lea geahččaluvvon cegget sámi mállet viesuid. Ii leat čalmmus ahte gávdno erenoamáš sámi huksenvierru dahje hábmenvuohki mii sáhttá gohčoduvvot sámi vuohkin dálá viessohivvodagas. Vuođđoealáhusoktavuođas lea baicca sáhka sierra ássanvuogis mii gáibida earalágan plánačovdosiid go dábálaš tiipaviesut. Váillahuvvojit ee. eanet doaibmi čovdosat mat leat heivehuvvon jahkeáigesorjavaš bargodoaimmaide mat vuođđoealáhusaide gulli olbmuin leat. Geavadis sáhttá dát máksit ahte dárbbašuvvo roavvagievkkan ja stuorra gievkkan/bargolatnja.

Dálkkádat maiddái buktá erenoamáš hástalusaid, ee. issoras temperatuvraerohusaid dáfus geasset ja dálvet, ja ádjána maiddái guhká ovdal go mihkkege šaddá. Danne lea dárbu jurddašit energiijaseastima viesuid hábmedettiin, ja atnit erenoamáš deastta huksenproseassas vai sihkkarastá dárbbašmeahttun bilidemiid vuostá šattodagas ja eatnamis.

Mii gusto báikegárgedeapmái, viessosadjeválljemii ja ásodatsávaldagaide, de lea Guovdageainnu suohkan geahččan johttisámiid dili ássanguovlluin. Sii dárbbašit stuorát viessosajiid, eanet rájussaji ja vejolašvuođaid bargoneavvuid fievrridit.

12.9.1 Hovkkehuvvan boarrásiid ássankollektiiva Kárášjogas

Hovkkehuvvan boarrásiid oadjebasvuođa ja dovdáhahtti birrasa dárbbašeami dihtii lea dát projeakta viežžan oaivadusa lávu ja goađi orrunvuogis. Oktiibuot 16 smávvajovkkot ássanovttadaga leat juhkkojuvvon golmma vistái mat leat huksejuvvon dearvvasvuođaguovddáža oktavuhtii. Lávus ja goađis lea dollasadji guovdu ja boarrásat ođđet sokkiin. Ássankollektiivvas lea gievkkan biddjojuvvon guovdu ja ássanovttadagat dan birra U-hápmin. —uovga lávu ja goađi reahpenis lea áddestallojuvvon nu ahte oktasašlanjas leat dáhkkelásat ja alit robi vuollái go ássanovttadagain. Vistti cagget álu válddahagat.

12.10 Doaibmabijut – kultuvra

Kultuvradepartemeanta árvvoštallá eanet kulturdoaibmabijuid sirdit Sámediggái. Árvvoštallamat dáhpáhuvvet ovttasbarggus Sámedikkiin ja guoskevaš organisašuvnnaiguin/institušuvnnaiguin.

Ráđđehus lea plánemin čuovvolit sámi huksenvieru barggu 2002–2003, ee. davvi-skandinávalaš ovttasbarggu bokte, mas maiddái oarjelsámi guovllu sámit berrejit leat mielde.

12.11 Girku sámi guovlluin

Eanašoassi doaibmabijuin mat leat oaivvilduvvon sámi veahkadahkii dáhpáhuvvet ain davvisámi guovlluin. Doaibmabijut mannet eanaš Sámi girkoráđi bokte, muhto maiddái Davvi-Hålogalándda bismagottekantuvra ja Girko-, oahppo- ja dutkandepartemeanta leat álggahan doaimmaid.

12.11.1 Girku doaibmabijut sámegiela dihtii

Sámelaga giellanjuolggadusat bidjet gáibádusaid girkolaš doibmii, erenoamážit sámegiela hálddahanguovllus. Báhpasuohkanat mat gullet giellanjuolggadusaid vuollái leat visot Davvi-Hålogalándda bismagottis. Go galgá biddjojuvvot báhpavirgái dán guovllus, de gáibiduvvo ahte olmmoš máhttá sámegiela, dahje ahte olmmoš čađaha sámi giellaoahpaheami. Sámegiela hálddahanguovllu báhpat galget sáhttit čađahit ipmilbálvalusa ja girkolaš meanuid sámegillii. Sámelága giellanjuolggadusat siskkildit maiddái hálddahanguovllu eará girkolaš bargiid. Sámegiela oahpahus girkolaš oahpus lea deaŧalaš nannensuorgi máŋggagielat guovlluin. Earret eará lea fállojuvvon sámegiela giellaoahpaheapmi báhpaide ja eará girkolaš bargiide ovttasbarggus Romssa universitehtain. Virggiid ásaheamis stáhtalaččat virgáduvvon girkodulkan lea leamaš stuorra mearkkašupmi girku sáni gaskkusteapmái davvisámegillii. Sierra bismagottekapellánas Davvi-Hålogalándda bismagottis lea vásedin ovddasvástádus bieđgguid ássi sámiid bálvaleamis. Muhtun doaibmabijut leat maiddái álggahuvvon oarjel- ja julevsámi guovlluin, muhto dát eai leat nu viidát go davvisámi guovlluin. Nidarosa bismagottis lea sierra kapellánas vásedin ovddasvástádus sámi guovlluin.

Sámi girkoeallin galgá leat lunddolaš ja ovttaiduvvan oassi Norgga girkoeallimis muđui. Biibbalteavsttaid ja eará ávdnasiid jorgalanbargu sámegillii lea deaŧalaš veahkkin ollašuhttit dán juksanmeari. Jahkásaš doarjagat addojuvvojit Norgga biibbalsearvái davvisámegiel biibbaljorgalanbargui. Projeakta lea Norgga, Suoma ja Ruoŧa biibbalservviid ovttasbargu. Dalle go Ođđa testameantta jorgaleapmi davvisámegillii gárvánii 1998, álggii boares testameantta jorgaleapmi. Dát jorgalanbargu navdojuvvo ádjánit logi jagi. Biibbalsearvvit leat maiddái jorgalahttán Markusevangeliija oarjelsámegillii. Bargu julevsámegiel biibbalteavsttaiguin lea eará deaŧalaš árjaduovdda.

12.11.2 Sámi girkoráđđi

Láhka Norgalaš girku birra (girkoláhka) gáibida ahte sámit galget leat ovddastuvvon golmma davimus bismagotteráđis, namalassii davvi-, julev- ja oarjelsámi miellahttu. Láhka viiddida Girkočoahkkima ovddasteddjiid logu nu ahte Sámi girkoráđi ovddasteapmi lea váfistuvvon juos Girkoráđđi ieš dan mearrida. Sámi girkoráđđi lea nammaduvvon 1992 Girkočoahkkima mearrádusain, ja raportere Girkočoahkkimii. Ráđi váldodahkamuššan lea bálddalastit girku árjjaid sámiid gaskkas, ja bargat buoridit olbmuid dieđu sámi girkoeallimis. Virgi ráđi beaivválaš jođiheaddjin ruhtaduvvo stáhtabudjeahta bokte. Borgemánu 1. 2000 rájes leat liiguduvvon ruđat ođđa, bissovaš virgái Girkoráđi sámi giellakonsuleantan. Háhku lea earret eará nannet guovdilis girkolaš áššegirjjiid jorgalanbarggu sámegillii. Giellakonsuleanta lea čadnojuvvon Sámi girkoráđđái mas lea čállingoddi ovttas Girkoráđiin Oslos.

Ráđđehusa juksanmearrin lea láhčit dilálašvuođaid sámi girkoeallima nannemii Norgalaš girkus dainna lágiin ahte Sámi girkoráđđi lea guovdilis oassádalli.

Sámi girkoráđi vuođđudemiin lea Norgalaš girku ožžon ovddasteaddji orgána mii sáhttá ovddidit ja čuovvolit sámi girkoeallima doaibmabijuid. Girkočoahkkin lea mearridan ahte sámi girkoeallin galgá leat nannenduovdda. Girkočoahkkima strategiijaáššegirji 1999–2002 čujuha muhtun ráje Sámi girkoráđi váldonanneduovdagiin ovddasguvlui. Vai sámi girkoeallin galgá leat ovttaiduvvan ja ovttaárvosaš oassi girkoeallimis muđui, de lea earret eará deaŧalaš joatkit heivehit girku liturgiijaid sámi gillii ja musihkkii ja gárgedit eambbo ávdnasiid sámegillii, erenoamážit oarjel- ja julevsámi giellaguovlluin.